- 11 -

2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podni-
ku tohoto státu a následkem toho zdaní zisky, ze kterých
byl podnik druhého smluvního státu zdaněn v tomto druhém
státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byl do-
cílil podnik prvního státu, kdyby mezi oběma podniky byly
sjednány takové podmínky, jaké by byly sjednány mezi nezá-
vislými podniky, upraví druhý stát přiměřeně částku daně
uložené jím z oněch zisků. Toto úprava bude provedena s ná-
ležitým ohledem na ostatní ustanovení léto smlouvy a přísluš-
né úřady smluvních států se vzájemné poradí, bude-li to nutné.

Článek 10
DIVIDENDY

1. Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v
jednom smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v dru-
hém smluvním státě mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto dividendy však mohou být také zdaněny ve smluv-
ním státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a
to podle práva tohoto státu. Jestliže však příjemce je sku-
tečným vlastníkem dividend, daň takto uložená nepřesáhne

15 % hrubé částky dividend.

Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou doho-
dou způsob aplikace tohoto omezení.

Ustanovení tohoto odstavce se nedotknou zdanění zisků
společnosti, ze kterých jsou dividendy vypláceny.

3. Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje
příjmy z akcií nebo jiných práv, pokud nejsou pohledávkami
a poskytují právo na účast na zisku, právě tak jako příjmy
z jiných společenských práv, které jsou podrobeny stejnému
zdanění jako příjmy z akcií podle práva státu, v němž má
sídlo společnost vyplácející dividendy.


12 -

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže
skutečný vlastník dividend mající bydliště či sídlo v jed-
nom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, v němž
má sídlo společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo
obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je
tam umístěna, nebo poskytuje v tomto druhém státě osobní
služby v rámci nezávislého povolání ze stálé základny tam
umístěné a jestliže účast, na jejímž základě se dividendy
vyplácejí, je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou
nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustano-
vení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

5. Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním stá-
tě dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, ne-
může tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené touto spo-
lečností s výjimkou případů, kdy takové dividendy jsou vyplá-
ceny osobě mající bydliště či sídlo v tomto druhém státě nebo
kdy účast, na jejímž základě se dividendy vyplácejí je skutečně
spojena se stálou provozovnou nebo se stálou základnou umístě-
nou v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky spo-
lečnosti dani z nerozdělených zisků, i když vyplácené dividen-
dy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze
zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.

Článek 11
ÚROKY

1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a place-
né osobě mající bydliště Či sídlo v druhém smluvním státě
podléhají zdanění pouze v tomto druhém státě.

2. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příj-
my z pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajiště-
ných zástavním právem na nemovitosti, poskytujících i neposky-
tujících právo na účast na zisku dlužníka, a obzvláště příjmy
z veřejných dluhopisů a příjmy z obligací, včetně prémií a
výher spojených s těmito dluhopisy a obligacemi. Penále za


- 13 -

opožděné placení se nepovažuje za úroky pro účely tohoto
článku.

3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže skuteč-
ný příjemce úroku, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky
zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stá-
lé provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje v tomto
druhém státě osobní služby v rámci nezávislého povolání ze
stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které
jsou úroky placeny, je skutečně spojena s takovou stálou pro-
vozovnou nebo stálou základnou. V tomto případě se použijí
ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ
jde.

4. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohle-
dávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi plátcem a skutečným příjemcem nebo
mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plát-
ce se skutečným příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, pou-
žijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku
Část platu, která ji přesahuje, zůstane v tomto případě podro-
bena zdanění podle práva každého smluvního státu a s přihléd-
nutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Článek 12
LICENČNÍ POPLATKY

1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním
státě a placené osobě, která má bydliště či sídlo v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Licenční poplatky uvedené v odstavci 3 písmeno a)
však mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich
zdroj, a to podle práva tohoto státu. Daň takto uložená však
nepřekročí 5 % hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné
úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob apli-
kace tohoto omezení.


- 14 -

3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku
označuje platy jakéhokoli druhu placené za užití nebo za
právo na užití

a) patentů, ochranných známek, návrhů nebo modelů, plánů,
tajných vzorců nebo postupů nebo průmyslového, obchod-
ního nebo vědeckého zařízení, nebo za informaci vztahu-
jící se na zkušenosti z oblasti průmyslové, obchodní ne-
bo vědecké,

b) autorského práva k dílům literárním, uměleckým a vědec-
kým včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek
pro televizní a rozhlasové vysílání.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže
příjemce licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jed-
nom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, ve
kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní
činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístě-
na, nebo poskytuje v tomto druhém státě služby při výkonu povo-
lání ze stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo
majetek, pro které jsou licenční poplatky placeny, jsou sku-
tečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou základ-
nou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo

článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v
jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní
stát sám, nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto smluv-
ního státu nebo osoba mající bydliště či sídlo v tomto smluv-
ním státě. Jestliže však osoba, která platí licenční poplat-
ky, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním
státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, ve spo-
jení s níž vznikl závazek platit licenční poplatky, a tato
stálá provozovna nese ke své tíží tyto licenční poplatky,
předpokládá se, Že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom
smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.


- 15 -

6. Jestliže částka placených licenčních poplatků, po-
suzováno se zřetelem na užívání, právo nebo informaci, za
které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů
existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a tře-
tí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem,
kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto
článku jen na tuto poslední částku, část platů, která ji
přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zdanění podle
práva každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním
ustanovením této smlouvy.

Členek 13
KAPITÁLOVÉ ZISKY

1. Zisky docílené osobou mající bydliště či sídlo v
jednom smluvním státě ze zcizení nemovitého majetku, o němž
se pojednává v článku 6 a který je umístěn v druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Zisky ze zcizení movitého majetku tvořícího část
provozního majetku stálé provozovny, kterou podnik jednoho
smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebo movitého
majetku příslušejícího ke stálé základně, kterou osoba mají-
cí bydliště v jednom smluvním státě má v druhém smluvním stá-
tě pro poskytování osobních služeb při výkonu nezávislého
povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny
(samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé
základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Zisky ze zcizení lodí a letadel používaných v mezi-
národní dopravě nebo movitého majetku příslušejícího k pro-
vozování takových lodí a letadel podléhají zdanění jen ve
smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.

4. Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch,
o nichž se pojednává v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění
jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či
sídlo.


- 16 -

Článek 14
NEZÁVISLÉ OSOBNÍ SLUŽBY

1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluv-
ním státě pobírá za služby poskytované při výkonu nezávislé-
ho povoláni nebo jiné nezávislé činnosti, podléhají zdanění
pouze v tomto státě, pokud tato osoba nemá pravidelně k dis-
pozici v druhém smluvním státě stálou základnu pro výkon
svých činností. Jestliže má takovou stálou základnu, mohou
být příjmy zdaněny v druhém státě, avšak pouze v takovém
rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé základně.

2. Výraz "služby poskytované při výkonu nezávislého po-
volání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, lite-
rární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i nezá-
vislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, den-
tistů a účetních.

Článek 15
ZÁVISLÁ ZAMĚSTNÁNÍ

1. Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mají-
cí bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání,
podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdanění
jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém
smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být
odměny přijaté z tohoto zaměstnání zdaněny v tomto druhém
státě.

2. Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluv-
ním státě pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluv-
ním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zda-
nění jen v prvním státě, jestliže:

a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo ví-
ce období, která vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném
kalendářním roce, a


- 17 -

b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo na účet zaměst-
navatele, který nemá bydliště či sídlo v tomto druhém stá-
tě, a

c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně,
kterou má zaměstnavatel v tomto druhém státě.

3. Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo
letadla v mezinárodni dopravě mohou být bez ohledu na před-
chozí ustanovení tohoto článku zdaněny ve smluvním státě, ve
kterém je umístěno skutečné vedení podniku.

4. Jestliže osoba mající bydliště v Dánsku pobírá odmě-
ny ze zaměstnání vykonávaného na palubě letadla provozované-
ho v mezinárodní dopravě konsorciem Skandinávských aerolinií
(SAS), podléhají takové odměny zdanění jen v Dánsku.

článek 16
TANTIEMY

Tantiémy a jiné podobné platy, které osoba mající byd-
liště v jednom smluvním státě pobírá jako člen správní nebo
dozorčí rady společnosti, která má sídlo v druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Článek 17
UMĚLCI A SPORTOVCI

1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluv-
ním státě, činná jako umělec, jako např. divadelní, filmový,
rozhlasový nebo televizní umělec, hudebník nebo sportovec
pobírá ze své osobní činnosti vykonávané v druhém smluvním
státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zda-
něny v tomto druhém státě.

2. Jestliže příjmy z osobní činnosti vykonávané uměl-
cem nebo sportovcem jako takovými nepřipadají umělci nebo
sportovci samému, ale jiné osobě, mohou být tyto příjmy zda-
něny bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 ve smluvním
státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykoná-
vány.


- 18 -

3. Příjmy z činností uvedených v odstavci 1, které se
konají v rámci kulturní dohody uzavřené mezi smluvními stá-
ty, podléhají zdanění jen ve vysílajícím státě.

Článek 18
PENZE A PLATY Z VEŘEJNÉHO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

1. Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dří-
vějšího zaměstnání osobě mající bydliště v některém smluvním
státě podléhají s výhradou ustanovení článku 19 odstavec 2 zda-
nění pouze v tomto státě.

2. Platy z veřejného sociálního zabezpečení některého
smluvního státu podléhají zdanění bez ohledu na ustanovení
odstavce 1 jen v tomto státě.

Článek 19
VEŘEJNÉ SLUŽBY

1. a) Platy jiné než penze, vyplácené jedním smluvním
státem, nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto
státu fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, niž-
šímu správnímu útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v
tomto státě.

b) Takové platy však podléhají zdanění jen v druhém
smluvním státě, jestliže služby byly konány v tom-
to státě a fyzická osoba má v tomto státě bydliště a

(i) je příslušníkem tohoto státu nebo

(ii) nezískala bydliště v tomto státě jen za účelem
konání těchto služeb.

2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem,

nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto
státu nebo z fondů, které zřídily, fyzické osobě za
služby prokázané tomuto státu, nižšímu správnímu
útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto
státě.


- 19 -

b) Takové penze však podléhají zdanění jen v druhém
smluvním státě, jestliže fyzická osoba má bydliš-
tě v tomto státě a je příslušníkem tohoto státu.

3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny
a penze za služby konané ve spojení s průmyslovou nebo ob-
chodní činnosti prováděnou smluvním státem, jeho nižším
správním útvarem nebo místním úřadem.

Článek 20
STUDUJÍCÍ

Platy, které na úhradu nákladů výživy, vzdělání nebo
praxe dostávají studující nebo učni, kteří bezprostředně
před tím, než navštívili některý smluvní stát, měli bydliš-
tě v druhém smluvním státě a kteří se zdržují v prvním stá-
tě jen za účelem vzdělání nebo praxe, nebudou zdaněny v tom-
to státě za předpokladu, že tyto platy pocházejí ze zdrojů
mimo tento stát.

článek 21
JINÉ PŘÍJMY

1. Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém
smluvním státě, o nichž se nepojednává v předcházejících
článcích této smlouvy, ať je jejich zdroj kdekoli, podlé-
hají zdanění jen v tomto státě.

2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné
než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v Člán-
ku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů mající
bydliště či sídlo v některém smluvním státě vykonává prů-
myslovou nebo obchodní činnost v druhém smluvním státě
prostřednictvím stálé provozovny tam umístěné nebo poskytu-
je v tomto druhém státě osobní služby při výkonu nezávislé-
ho povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo
nebo majetek, pro které se příjmy platí, jsou skutečně spo-
jeny s takovou stálou provozovnou nebo 9 takovou stálou
základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7


- 20 -

nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

Článek 22
MAJETEK

1. Nemovitý majetek ve smyslu článku 6, který vlastní
osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě a
který je umístěn v druhém smluvním státě, může být zdaněn
v tomto druhém státě.

2. Movitý majetek, který je částí provozního majetku
stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má
v druhém smluvním státě, nebo movitý majetek příslušející
ke stálé základně používané osobou mající bydliště v jednom
smluvním státě k poskytování osobních služeb při výkonu ne-
závislého povolání v druhém smluvním státě může být zdaněn
v tomto druhém státě.

3. Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a mo-
vitý majetek sloužící k provozování takových lodí a letadel
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístě-
no skutečné vedení podniku.

4. Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště
či sídlo v některém smluvním státě podléhají zdanění jen v
tomto státě.

Článek 23

ZPŮSOB VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
1. V Dánsku se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:

a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Dánsku pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle usta-
novení této smlouvy zdaněny v Československu, povolí
Dánsko s výhradou ustanovení uvedených pod písmenem c):

(i) odečíst od daně z příjmu této osoby částku rovnající
se dani z příjmu zaplacené v Československu,


- 21-

(ii) odečíst od daně z majetku této osoby částku
rovnající se dani z majetku zaplacené v Česko-
slovensku.

b) Částka, která se v obou případech odečte, však ne-
překročí takovou část daně z přijmu nebo daně z ma-
jetku, které byly vypočteny dříve, než odečtení bylo
povoleno, jaká připadá podle okolností na příjmy
nebo na majetek, které mohou být zdaněny v Českoslo-
vensku.

c) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Dánsku
pobírá příjmy nebo vlastní majetek, které podléhají
podle ustanovení této smlouvy zdanění jen v Českoslo-
vensku, může Dánsko zahrnout tyto příjmy nebo maje-
tek do základu daně, avšak povolí odečíst od daně

z příjmu nebo od daně z majetku takovou část daně z
přijmu nebo daně z majetku, jaká připadá podle okol-
ností na příjem dosažený v Československu nebo na
majetek vlastněný v Československu.

2. V Československu se dvojí zdanění vyloučí tímto způ-
sobem:

a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Československu
pobírá příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle
ustanovení této smlouvy zdaněny v Dánsku, vyjme Českoslo-
vensko s výhradou ustanovení uvedeného pod písmenem b) to-
hoto odstavce takové příjmy nebo takový majetek ze zdanění.
Při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo majetku této oso-
by může však použít sazbu daně, která by se použila, kdyby
vyňaté příjmy nebo, majetek nebyly takto vyňaty ze zdaněni.

b) Československo může při ukládání daní osobám, které mají
na jeho území bydliště či sídlo, zahrnout do základu, ze
kterého se takové daně ukládají, příjmy, které mohou být
podle ustanovení článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaně-
ny v Dánsku. Československo však povolí snížit částku da-
ně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se
dani zaplacené v Dánsku. Částka, o kterou se daň sníží,


- 22 -

nepřekročí však takovou čest československé dané, vypočte-
né před tím, než snížení daně bylo povoleno, která poměrně
připadá na příjmy, které mohou být podle ustanovení Článků
10, 12, 16 a l7 této smlouvy zdaněny v Dánsku.

článek 24
ZÁKAZ DISKRIMINACE

1. Příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podro-
beni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnosti
s ním spojené, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a

s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být za stej-
ných okolností podrobeni příslušníci tohoto druhého státu.
Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 použije
také na osoby, které nemají bydliště či sídlo v Žádném z obou
smluvních států.

2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluv-
ního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém
státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu,
které vykonávají stejnou činnost. Toto ustanovení nebude
vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal
osobám majícím bydliště v druhém smluvním státě osobní sráž-
ky, úlevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povin-
ností k rodině, které přiznává osobám, které na jeho území
mají bydliště.

3. Úroky, licenční poplatky a jiné náklady placené pod-
nikem jednoho smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo
v druhém smluvním státě budou s výhradou ustanovení článku 9
odstavce 1, článku 11 odstavce 4 a článku 12 odstavce 6 pro
účely stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku odčitatel-
né za stejných podmínek, jako by byly placeny osobě mající
bydliště či sídlo v prvním státě. Dluhy podniku jednoho
smluvního státu vůči osobě mající bydliště či sídlo v druhém
smluvním státě budou podobně pro účely stanovení zdanitelného
majetku takového podniku odčitatelné za stejných podmínek,
jako by byly závazkem vůči osobě mající bydliště či sídlo

v prvním státě.


- 23 -

4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je
zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo, vlastněno nebo
kontrolováno osobou nebo osobami majícími bydliště či sídlo
v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvním státě
žádnému zdanění nebo povinnosti s ním spojené, které jsou
jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti,
kterým jsou nebo mohou byt podrobeny jiné podobné podniky
tohoto prvního státu.

5. Ustanovení tohoto článku se použijí bez ohledu na
ustanovení článku 2 na daně jakéhokoli druhu a pojmenování.

Článek 25
ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU

1. Jestliže se nějaká osoba domnívá, že opatření jed-
noho nebo obou smluvních států mají nebo budou mít pro ni
za následek zdanění, které není v souladu s ustanoveními
této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích podle
vnitrostátního práva těchto států předložit svůj případ
příslušnému úřadu smluvního státu, ve kterém má bydliště či
sídlo, nebo tomu smluvnímu státu, jehož je příslušníkem,
jestliže její případ spadá pod ustanovení článku 24 odsta-
vec 1. Případ musí být předložen do tří roků ode dne, kdy
bylo po prvé doručeno opatření, jehož výsledkem je zdanění,
které není v souladu s ustanoveními této smlouvy.

2. Bude-li příslušný úřad považovat námitku za oprávně-
nou a nebude-li sám s to dospět k uspokojivému řešení, bude
se snažit, aby případ upravil dohodou s příslušným úřadem
druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které
není ve shodě s touto smlouvou.

3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vy-
řešit dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout
při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou se také pora-
dit za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech, které
nejsou upraveny touto smlouvou.


- 24 -

4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý
styk za ucelen dosažení dohody ve smyslu předchozích odstav-
ců. Bude-li se ústní výměna názorů zdát účelnou pro dosažení
dohody, může se taková výměna konat v rámci komise složené
ze zástupců příslušných úřadů smluvních států.

Článek 26
VÝMĚNA INFORMACÍ

1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro provádění této smlouvy a vnitrostátních
zákonů smluvních států ve věci daní, na které se tato smlou-
va vztahuje, pokud zdanění podle nich nebude v rozporu s tou-
to smlouvou. Výměna informací není omezena článkem 1. Všechny
informace získané smluvním státem budou považovány za tajné
stejně jako informace získané podle vnitrostátního práva to-
hoto státu a mohou být sděleny jen osobám nebo úřadům (včetně
soudních a správních orgánů) pověřeným vyměřováním, vybíráním
nebo vymáháním daní, které jsou předmětem této smlouvy, nebo
trestním stíháním a rozhodováním o opravných prostředcích ve
věci těchto daní. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informa-
ce jen pro tyto účely. Mohou tyto informace uvést při veřej-
ných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích.

2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vyklá-
dána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:

a) provést administrativní opatření, která by se odchylovala
od zákonů nebo správní praxe tohoto nebo druhého smluvního
státu;

b) sdělit údaje, které by nemohly být získány na základě zá-
konů nebo v řádném správním řízení tohoto nebo druhého
smluvního státu;

c) poskytnout informace, které by odhalily živnostenské, pod-
nikové, průmyslové, obchodní nebo profesionální tajemství
nebo obchodní postup nebo informace, jejichž sdělení by


- 25 -

bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public ).

Článek 27
DIPLOMATIČTÍ ZÁSTUPCI A KONZULÁRNÍ ÚŘEDNÍCI

Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad,
které přísluší diplomatickým zástupcům a konzulárním
úředníkům podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo
podle ustanovení zvláštních dohod.

Článek 28
TERITORIÁLNÍ ROZŠÍŘENÍ

1. Tato smlouva může být rozšířena buď ve svém cel-
ku nebo s nutnými modifikacemi na kteroukoli část dánského
území, které je výslovně vyloučeno z aplikace této smlouvy
a které ukládá daně podstatně podobné daním, na které se
smlouva vztahuje. Každé takové rozšíření bude podrobeno
modifikacím a podmínkám včetně podmínek upravujících ukon-
čení smlouvy, které budou stanoveny dohodou mezi smluvními
státy ve formě nót, které budou vyměněny diplomatickou
cestou, nebo jakýmkoli jiným způsobem v souladu s jejich ústav-
ními postupy, a nabude účinnosti od dní stanovených stejným
způsobem.

2. Nedohodnou-li se jinak oba smluvní státy, bude
ukončením této smlouvy jedním z nich podle článku 30 a způ-
soben stanoveným v tomto článku ukončena také aplikace
smlouvy na tu část dánského území, na které byla rozšířena
podle tohoto článku.

Článek 29
NABYTÍ PLATNOSTI

1. Vlády smluvních států si vzájemné oznámí, že ústav-
ní požadavky pro nabytí platnosti této smlouvy byly splněny.


- 26 -

2. Smlouva nabude platnosti dnem pozdějšího z ozná-
mení uvedených v odstavci 1 a její ustanovení se budou
aplikovat:

a) na příjmy dosažené v kalendářním roce, který následuje
po roce, ve kterém bylo učiněno pozdější z oznámení
uvedených v odstavci 1, a v dalších rocích;

b) na majetek, ze kterého se vyměřuje daň za kalendářní
rok následující po roce, ve kterém bylo učiněno
pozdější z oznámení uvedených v odstavci 1, a za dal-
ší roky.

3. Dohoda mezi Československou socialistickou repub-
likou a Dánským královstvím o vzájemném osvobození letec-
kých podniků od zdanění sjednaná výměnou nót dne 25. října
1962 pozbude účinnosti od dat, k nimž nabude účinnosti
tato smlouva podle ustanovení odstavce 2.

Článek 30
SKONČENÍ PLATNOSTI

Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud její plat-
nost nebude skončena jedním ze smluvních států. Kterýkoli
smluvní stát může skončit platnost smlouvy výpovědí zasla-
nou diplomatickou cestou nejméně šest měsíců před koncem
kteréhokoli kalendářního roku následujícího po období pěti
roků ode dne, kterého smlouva nabude platnosti. V takovém
případě se smlouva nebude již aplikovat:

a) na příjmy dosažené v kalendářním roce následujícím
po roce, ve kterém byla dána výpověď, a v dalších
rocích;


-27-

b) na majetek, ze kterého se bude vyměřovat daň za ka-
lendářní rok následující po roce, ve kterém byla dá-
na výpověď, a za další roky.

Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně
zmocněni, podepsali tuto smlouvu.

Dáno ve dvojím vyhotovení v Praze

dne 5. května 1982 v anglickém jazyce.

Za vládu

Československé socialistické

republiky:

Ing. Bohuslav Chňoupek

Za vládu

Dánského království:

Dr. Asgar Rosenstand Hansen



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP