FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
____________ IV. volební období_______________________
53
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Českosloven-
ské socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi vlá-
dou Československé socialistické republiky a vládou Dán-
ského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní
z příjmu a z majetku, podepsanou v Praze dne 5. května 1982
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Českoslo-
venské socialistické republiky souhla-
sí se Smlouvou mezi vládou Českoslo-
venské socialistické republiky a vlá-
dou Dánského království o zamezení
dvojího zdanění v oboru daní z příjmu
a z majetku, podepsanou v Praze dne
5. května 1982
Důvodové zpráva
Příjmy plynoucí z ciziny z provádění výdělečné čin-
nosti, z využívání průmyslových práv, autorských práv k
dílům literárním, uměleckým a vědeckým, z výnosu majetku
a z jiných zdrojů, mohou být zdaněny jak ve státě, ve
kterém má příjemce bydliště nebo sídlo, tak i ve státě,
ve kterém je činnost vykonávána nebo ve kterém je jiný
zdroj těchto příjmů. Tím dochází k dvojímu zdanění, které
zvyšuje náklady nebo snižuje příjmy a tím nepříznivě ovliv-
ňuje rozvoj mezinárodní hospodářské a kulturní spolupráce.
Dvojí zdanění je tudíž nežádoucí a proto všechny státy
usilují o jeho odstranění.
Protože dvojí zdanění je výsledkem kolize daňových
soustav dvou států, může být účinně vyloučeno jen mezinárod-
ní smlouvou.
Smlouva mezi vládou Československé socialistické re-
publiky a vládou Dánského království o zamezení dvojího
zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku vylučuje dvojí
zdanění všech druhů příjmu a majetku občanů a organizací
obou států a tím přispívá k vytvoření příznivých podmínek
pro další rozvoj hospodářské a kulturní spolupráce mezi
oběma státy.
K jednotlivým ustanovením smlouvy se uvádí:
K článku 1
Smlouva se vztahuje na občany a organizace, jejichž
bydliště nebo sídlo je v některém ze smluvních států.
- 2 -
K Článku 2
Smlouva se vztahuje na všechny daně, které se v sou-
časné době vybírají nebo které se budou po podpisu smlou-
vy vybírat ve smluvních státech z příjmu, ze zisku, z pří-
růstku hodnoty nebo z majetku.
K článkům 3, 4 a 5
Významné výrazy použité ve smlouvě se definují v záj-
mu jednotnosti výkladu. Definice jsou soustředěny v člán-
cích 3 - 5.
Výrazy, jejichž význam nepřesahuje určitý článek
smlouvy, jsou definovány příme v tomto článku.
K článku 6
Příjmy z nemovitého majetku mohou být zdaněny pouze
ve státě, ve kterém je takový majetek umístěn.
K článku 7
Zisky z obchodní a průmyslové činnosti podniků, je-
jichž sídlo je v jednom smluvním státě, mohou být v druhém
smluvním státě zdaněny pouze s podmínkou - pokud pro určité
případy nemá smlouva zvláštní ustanovení odlišné - že byly
v druhém smluvním státě docíleny prostřednictvím stálé pro-
vozovny, jejíž definice je uvedena v článku 5.
K článku 8
Zisky podniků z mezinárodní námořní a letecké dopravy
mohou být zdaněny jen ve státě, ve kterém je umístěno sku-
tečné vedení podniku.
K článku 9
V zájmu vyloučení daňového úniku skrytým převodem zis-
ků mezi podniky, které jsou propojeny kapitálově nebo říze-
ny týmiž osobami, smlouva umožňuje, aby za základ zdanění
- 3 -
byl vzat takový zisk, jaký by za stejných okolností docí-
lily podniky na sobě nezávislé.
K článku 10
Zdanění dividend je rozděleno mezi stát, ve kterém má
sídlo společnost vyplácející dividendy, a stát příjemce.
K článku 11
Úroky mohou být zdaněny pouze ve státě, ve kterém má
příjemce bydliště či sídlo.
K Slánku 12
Poplatky za využívání autorských práv k dílům literár-
ním, uměleckým a vědeckým mohou být zdaněny jen ve státě
příjemce. Zdanění průmyslových licenčních poplatků je roz-
děleno mezi stát, ve kterém se licence využívá (sazba daně
v tomto státě nesmí překročit 5 %) a stát, ve kterém má
bydliště Si sídlo poskytovatel licence. O daň zaplacenou
ve státě zdroje se sníží celková daňová povinnost příjemce
ve státě jeho bydliště nebo sídla.
K Slánku 13
Zisky ze zcizení majetku mohou být zdaněny ve státě,
ve kterém majetek leží, jde-li o majetek nemovitý nebo o
movitý majetek patřící ke stálé provozovně podniku nebo ke
stálé základně využívané pro výkon nezávislého povolání.
Zisky ze zcizení lodí a letadel podléhají zdanění jen ve
státě, ve kterém je skutečné vedení podniku. Zisky ze zci-
zení jiného majetku mohou být zdaněny jen ve státě, ve kte-
rém má zcizitel bydliště či sídlo.
- 4 -
K Článku 14
Příjmy fyzických osob z nezávislého povolání nebo jiné
podobné činnosti mohou být zdaněny ve státě, ve kterém má
příjemce bydliště. V druhém státě mohou být takové příjmy
zdaněny pouze tehdy, byly-li v tomto druhém státě docíleny
s využitím stélé základny, umístěné v tomto druhém státě.
K článku 15
Příjmy z pracovního poměru mohou být zdaněny ve státě,
ve kterém má příjemce bydliště. V druhém státě mohou být
tyto příjmy zdaněny jen tehdy, jestliže pobyt příjemce v
druhém státě přesahuje 183 dnů v kalendářním roce, nebo
práce se koná pro zaměstnavatele z tohoto druhého státu,
nebo odměna za práci zatěžuje stálou provozovnu nebo stálou
základnu, kterou má zaměstnavatel v tomto druhém státě.
K článku 16
Odměny za výkon funkce ve správních orgánech společ-
nosti mohou být zdaněny ve státě, ve kterém má společnost
sídlo.
K článku 17
Odměny za vystupování umělců nebo sportovců mohou být
zdaněny ve státě, ve kterém se koná vystoupení. Jde-li o
činnost vykonávanou v rámci mezistátní kulturní dohody,
mohou být takové odměny zdaněny jen ve vysílajícím státě.
K článku 18
Penze vyplácené z veřejného sociálního zabezpečení
mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, který je vyplácí.
Penze založené na soukromoprávní smlouvě mohou být zdaněny
jen ve státě, ve kterém má příjemce bydliště.
- 5 -
K článku 19
Platy a penze vyplácené státem za výkon funkcí ve stát-
ní správě mohou být s určitými výjimkami zdaněny jen ve stá-
tě, který je vyplácí.
K článku 20
Studenti a učni, kteří mají bydliště v jednom státě
a v druhém státě se zdržují jen za účelem studia nebo praxe,
jsou v tomto druhém státě osvobozeni od dané z podpor, které
jsou jim poukazovány z ciziny.
K článku 22
Zdanění majetku je upraveno podle stejných zásad jako
zdanění zisků z jeho zcizení (článek 13).
K článku 23
článek 23 upravuje způsob, podle kterého postupuje
smluvní stát, ve kterém má poplatník bydliště či sídlo,
aby nedošlo k dvojímu zdanění příjmu nebo majetku, který
může podle ustanovení smlouvy zdanit druhý smluvní stát.
K článkům 24 - 26
Ustanovení těchto článků upravují zásadu rovného naklá-
dání s příslušníky obou států, řešení sporných případů do-
hodou a výměnu informaci nutných k provádění smlouvy.
K článku 27
Daňové výsady diplomatických zastupců a konzulárních
úředníků zůstávají nedotčeny.
K článku 28
Dohodou smluvních států může být smlouva rozšířena na
Faerské ostrovy a na Grónsko.
- 6 -
K článkům 29 a 30
Ustanovení článků 29 a 30 upravují podmínky nabytí
platnosti smlouvy, počátek účinnosti a možnost výpovědi.
Nabytím účinnosti této smlouvy pozbude účinnosti dohoda
uzavřená výměnou nót dne 25. října 1962 mezi vládou Česko-
slovenské socialistické republiky a vládou Dánského krá-
lovství o vzájemném osvobození od daně z příjmu ze zisků
z provádění mezinárodní letecké dopravy a od daně z ma-
jetku.
Smlouva upravuje odchylně od ustanovení federálních
zákonů daňové povinnosti občanů a organizací, poskytuje
daňová osvobození a jiné úlevy. Tyto výjimky z platných
československých zákonů přesahují rámec zmocnění daných
těmito zákony ministerstvu financí. Smlouva proto vyžaduje
před ratifikací souhlas Federálního shromáždění Českoslo-
venské socialistické republiky podle čl. 36 odst. 3 ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.
V Praze dne 30. června 1982
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Smlouva
mezi vládou Československé socialistické republiky
a vládou Dánského království
o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu
a z majetku
Vláda československé socialistické republiky a vláda
Dánského království,
vědomy si principů zakotvených v Závěrečném aktu
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
a přejíce si vyloučit dvojí zdanění v oboru daní z přij-
mu a z majetku,
se dohodly uzavřít tuto smlouvu:
- 2 -
Článek 1
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají
bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech.
Článek 2
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z ma-
jetku, vybírané ve prospěch některého smluvního státu, jeho
nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob
vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny
daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo
z jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze
zisků pocházejících ze zcizení movitého nebo nemovitého
majetku a daní z přírůstku hodnoty.
3. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou
obzvláště:
a) V Dánsku:
(i) daň z příjmu ve prospěch státu (indkomstskatten
til staten),
(ii) daň z příjmu ve prospěch obce (den kommunale
indkomst skat),
(iii) daň z příjmu ve prospěch okresu (den amtskommu-
nale indkomstskat),
(iv) příspěvky na starobní pojištění (folkepensions-
bidragene),
(v) daň námořníků (smandsskatten),
(vi) zvláštní daň z příjmu (den saerlige indkomstskat),
- 3 -
(vii) církevní daň (kirkeskatten),
(viii) daň z dividend (udbytteskatten),
(ix) příspěvek na nemocenské pojištění (bidrag til
dagpengefonden),
(x) daň z majetku ve prospěch státu (formueskatten
til staten)
(dále nazývané "dánská daň").
b) V Československu:
(i) odvod ze zisku a daň ze zisku,
(ii) daň ze mzdy,
(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
(iv) zemědělská daň,
(v) daň z příjmů obyvatelstva,
(vi) domovní daň,
(vii) odvod z jmění
(dále nazývané "Československá daň").
4. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné
nebo podstatně podobné daně, které budou ukládány po podpi-
su této smlouvy vedle současných daní nebo místo nich.
Příslušné úřady smluvních států si budou oznamovat významné
změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových
zákonech.
Článek 3
VŠEOBECNÉ DEFINICE
1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje
odlišný výklad:
a) Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označu-
jí podle souvislosti Dánsko nebo československo.
- 4 -
b) Výraz "Dánsko" označuje Dánské království a zahrnuje
jakoukoli oblast za teritoriálními vodami Dánska, která
byla nebo může být v souladu s mezinárodním právem ozna-
čena podle dánských zákonů za oblast, nad níž může Dánsko
vykonávat svrchovaná práva vztahující se na výzkum a exploa-
taci přírodních zdrojů mořského dna a jeho podzemí; tento
výraz nezahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko.
c) Výraz "Československo" označuje Československou socia-
listickou republiku.
d) Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všech-
na jiná sdružení osob.
e) Výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu nebo
každou podstatu, která je posuzována jako právnická osoba
pro daňové účely.
f) Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují podnik provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, případně podnik
provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluv-
ním státě.
g) Výraz "příslušník" označuje:
(i) všechny fyzické osoby, které jsou státními občany
některého smluvního státu;
(ii) všechny právnické osoby, osobní společnosti a sdru-
žení, zřízené podle práva platného v některém smluv-
ním státě.
h) Výraz "mezinárodní doprava" označuje každou dopravu prová-
děnou lodí nebo letadlem, které jsou provozovány podnikem,
jehož skutečné vedení je umístěno v některém smluvním státě,
pokud loď nebo letadlo nejsou využívány pouze mezi místy
ležícími v druhém smluvním státě.
i) Výraz "příslušný úřad" označuje:
(i) v případě Dánska ministra státních příjmů, cel a
spotřebních daní nebo jeho zmocněného zástupce;
- 5 -
(ii) v případě Československa ministra financi českoslo-
venské socialistické republiky nebo jeho zmocněného
zástupce.
2. Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má
pro její aplikaci smluvním státem význam, který mu náleží
podle práva tohoto státu upravujícího daně, jež jsou předmě-
tem této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Článek 4
DAŇOVÝ DOMICIL
1. Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluv-
ním státě" označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu,
která je podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě
zdanění z důvodu svého bydliště, pobytu, místa vedení nebo
každého jiného podobného kritéria. Tento výraz však nezahrnu-
je osoby, které jsou podrobeny zdanění v tomto státě pouze s
příjmy ze zdrojů nebo z majetku umístěných v tomto státě.
2. Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce
1 bydliště v obou smluvních státech, určí se její postavení
takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom státě,
v němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních
státech, předpokládá se, že má bydliště v tom státě, s nímž
jsou její osobní a hospodářské vztahy nejužší (středisko
životních zájmů).
b) Nemůže-li být určen stát, v němž má tato osoba středisko
svých životních zájmů, nebo jestliže nemá stálý byt v žád-
ném z obou států, předpokládá se, že má bydliště v tom stá-
tě, ve kterém se obvykle zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo
jestliže se obvykle nezdržuje v žádném z nich, předpokládá
se, že má bydliště v tom státě, jehož je příslušníkem.
- 6 -
d) Jestliže je tato osoba příslušníkem obou států nebo jest-
liže není příslušníkem žádného z nich, příslušné úřady
smluvních států upraví otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle usta-
novení odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá
se, že má sídlo v tom státě, v němž je umístěno její skutečné
vedení.
Článek 5
STÁLÁ PROVOZOVNA
1. Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely této
smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykoná-
vá zcela nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu a
d) důl, zřídlo nafty nebo plynu, lom, nebo jiné místo těžby
přírodních zdrojů.
3. Staveniště nebo montáž jsou stálou provozovnou jen
tehdy, jestliže trvají déle než 12 měsíců.
4. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, výraz
"stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení
nebo k dodávkám zboží podniku,
b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem
uskladnění, vystavení nebo dodání,
c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem
zpracování jiným podnikem,
- 7 -
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze
za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro
podnik,
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za
účelem provádění jiných činností pro podnik, které mají
přípravný nebo pomocný charakter,
f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze pro
provádění více činností uvedených pod písmeny a) až e) za
předpokladu, že celková činnost tohoto trvalého zařízení
pro podnikání vyplývající ze spojení uvedených činností
má přípravný nebo pomocný charakter.
5. Osoba - jiná než zástupce mající nezávislé postavení,
o němž pojednává odstavec 6 - která jedná za podnik a je v
některém smluvním státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvyk-
le využívá a které ji dovoluje uzavírat smlouvy jménem podni-
ku, se bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 považuje za
stálou provozovnu podniku v tomto státě s ohledem na činnosti,
které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti takové
osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které,
kdyby byly prováděny prostřednictvím trvalého zařízení pro
podnikání, by neučinily z tohoto trvalého zařízení pro podni-
kání stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce.
6. Nepředpokládá se, Že podnik má stálou provozovnu v
některém smluvním státě pouze proto, že v tomto státě vyko-
nává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komi-
sionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce majícího nezávislé
postavení, pokud takové osoby jednají v řádném rámci své čin-
nosti.
7. Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom
smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společno-
sti, která má sídlo v druhém smluvním státě, nebo která v tom-
to druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím
stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli
této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
- 8 -
článek 6
PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
1. Příjmy, které pobírá osoba mající bydliště či sídlo
v jednom smluvním státě z nemovitého majetku (včetně příjmů
ze zemědělského nebo lesního hospodářství), který leží v dru-
hém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Výraz "nemovitý majetek" má význam, který mu náleží podle
práva smluvního státu, v němž je takový majetek umístěn. Vý-
raz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majet-
ku, živý a mrtvý inventář zemědělských a lesních hospodářství,
práva, na která se aplikují ustanovení občanského práva vztahu-
jící se na pozemkový majetek, požívání nemovitého majetku a
práva na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za právo
na těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních
zdrojů; lodi a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjmy z přímého
užívání, nájmu a každého jiného způsobu užívání nemovitého ma-
jetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy
z nemovitého majetku podniku a na příjmy z nemovitého majet-
ku užívaného k výkonu služeb poskytovaných osobně v rámci
nezávislého povolání.
Článek 7
ZISKY PODNIKŮ
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zda-
nění pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji čin-
nost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozov-
ny, které je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji
činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v
tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém
je lze přičítat této stálé provozovně.
- 9 -
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává
svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stá-
lé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhra-
dou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé
provozovně zisky, které by mohla podle očekávání docílit,
kdyby jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo podobné
činnosti za stejných nebo podobných podmínek a obchodovala
zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje ode-
číst náklady vynaložené na cíle sledované touto stálou pro-
vozovnou včetně výloh vedení a všeobecných administrativních
výloh takto vynaložených ať ve státě, v němž je tato stálá
provozovna umístěna, či jinde.
4. Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit
zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě
rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylu-
čuje ustanovení odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil
zisky, jež mají být zdaněny, takovým rozdělením, jaké je ob-
vyklé. Přijatá metoda rozdělení zisků musí být taková, aby
výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro
účely předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné me-
tody, pokud neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný
postup.
7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení
oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Článek 8
NÁMOŘNÍ A LETECKÁ DOPRAVA
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní
dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je
umístěno skutečné vedení podniku.
- 10 -
2. Jestliže místo skutečného vedení podniku námořní
dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluv-
ním státě, v němž tato loď má domovský přístav, nebo nemá-li
loď domovský přístav, považuje se za umístěné ve státě, ve
kterém provozovatel lodi má bydliště či sídlo.
3. Ustanovení odstavce 1 se použije také na zisky z úča-
sti na poolu, společném provozu nebo na mezinárodní provozní
organizaci.
4. Ustanovení odstavce 1 se použije jen na takovou část
zisků docílených dánským, norským a švédským konsorciem le-
tecké dopravy, Skandinávskými aeroliniemi (SAS), která odpo-
vídá účasti na konsorciu společnosti, kterou vlastní Det
Danske Luftfartsselskab (DDL), která je dánským partnerem
Skandinávských aerolinií (SAS).
Článek 9
SPOJENÉ PODNIKY
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo ne-
přímo na vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého
smluvního státu, nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení,
kontrole nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i
podniku druhého smluvního státu,
a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma pod-
niky v jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány
nebo jim uloženy podmínky, které se liší od podmínek, které by
byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být zisky,
které by byly docíleny bez těchto podmínek jedním z podniků,
které však vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, včle-
něny do zisků tohoto podniku a následkem toho zdaněny.