FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNI ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
IV. volební období
50
Návrh
zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 135/1961 Sb.,
o pozemních komunikacích
(silniční zákon)
Zásady
zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 135/1961 Sb.,
o pozemních komunikacích /silniční zákon/
1. Úvodní stanovení /§ 1 odst. 1, poslední věta/
Zásada;
Pozemní komunikace musí být budovány, rekon-
struovány, spravovány a udržovány v souladu se zá-
sadami dopravní politiky a s koncepci rozvoje do-
pravní soustavy.
Dosavadní stav:
Uplatňování zásad státní dopravní politiky,
technické politiky dopravy a koncepci rozvoje do-
pravní soustavy zákon dosud neupravuje.
Odůvodnění:
V souladu s ustanovením čl. 19 ústavního záko-
na č. 143/1968 Sb., o československé federaci, se v
zákoně zdůrazni požadavek, aby pozemní komunikace
byly na celém území státu budovány, popř. rekonstruo-
vány podle jednotných zásad schválených vládou ČSSR
a s ohledem na rozvoj a ochranu životního prostředí.
- 2 -
Část první
PLÁNOVANÍ A SPRÁVA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
2. Správa pozemních komunikací a dozor nad nimi /§ 3, § 22/
Zásada:
A. Výkon státní správy
Státní správu ve věcech pozemních komunikací vy-
konávají silniční správní orgány, a to:
a/ pro dálnice federální ministerstvo dopravy,
b/ pro silnice ústřední orgány statni správy ve
věcech dopravy republik, krajské a okresní
národní výbory,
c/ pro místní komunikace a účelové komunikace
místní /městské/ národní výbory,
/dále jen "příslušné silniční správní orgány"/.
Působnost speciálního stavebního úřadu pro dál-
nice vykonává federální ministerstvo dopravy. Působ-
nost speciálního stavebního úřadu pro silnice, míst-
ní komunikace a účelové komunikace vykonávají okres-
ní národní výbory; okresní národní výbory mohou pově-
řit působnosti speciálního stavebního úřadu pro míst-
ní a účelové komunikace příslušný místní /městský/
národní výbor.
B. Výkon správy národního majetku
Správa národního majetku ve věcech
a/ dálnic, silnic a místních komunikaci náleží
příslušným silničním správním orgánům, popř.
organizacím jimi k tomu účelu zřízeným,
- 3 -
b/ účelových komunikací náleží organizacím,
jímž tyto pozemní komunikace slouží.
Tyto organizace jsou povinny je udržovat ve sta-
vu odpovídajícím účelu, k němuž byly zřízeny.
C. Státní odborný dozor nad pozemními komunikacemi
Státní odborný dozor nad pozemními komunikacemi
vykonávají příslušné silniční správní orgány.
Vrchní státní odborný dozor nad silnicemi, míst-
ními komunikacemi a účelovými komunikacemi přísluší
ústředním orgánům státní správy ve věcech dopravy.
Při výkonu státního odborného dozoru příslušné
silniční správní orgány dbají na zajištění ochrany po-
zemních komunikaci a dozírají, zda jsou dodržovány po-
vinnosti a podmínky pro užíváni pozemních komunikaci
stanovené tímto zákonem, předpisy vydanými k jeho pro-
vedení a opatřeními silničních správních orgánů.
Pracovníci pověření výkonem státního odborného
dozoru jsou povinni vést uživatele k ochraně pozemních
komunikací a zachováni pořádku na nich. Jsou oprávně-
ni zjišťovat totožnost osob, které se dopustí jednání,
jež ohrožuje pozemní komunikace nebo provoz na nich,
a ukládat pokuty v blokovém řízení. Při výkonu své
funkce jsou opatřeni kontrolním odznakem a služebním
průkazem.
Při výkonu státního odborného dozoru se orgány
dozoru opírají o zkušenosti a iniciativu pracujících
a spolupracuji s orgány lidové kontroly, Revolučního
odborového hnuti a dalších společenských organizaci.
- 4 -
Dosavadní stav:
Zákon důsledně neodděluje státní správu pozem-
ních komunikaci od jejich majetkové správy. Také vý-
kon působnosti speciálních stavebních úřadů pro po-
zemní komunikace zákon dosud neupravuje.
Odůvodnění:
V souladu s ústavním zákonem o Československé
federaci svěřil kompetenční zákon výkon
státní sprá-
vy i hospodářské řízení ve věcech dálnic federálnímu
ministerstvu dopravy. Výkon státní správy a hospodář-
ské řízení ve věcech silnic a místních komunikaci pat-
ři do působnosti orgánů republiky, tj. národním vý-
borům a ústředním orgánům státní správy ve věcech do-
pravy, jimiž jsou ministerstva vnitra ČSR a SSR, vy-
konávající svou působnost správami pro dopravu. V sou-
vislosti s tím se navrhuje pro všechny orgány státní
správy, které působí ve věcech pozemních
komunikaci
společné označení "silniční správní orgány". Toto oz-
načení je vhodné zejména z důvodu zjednodušení legis-
lativního vyjadřováni za stavu, kdy působí jako orgá-
ny státní správy ve věcech pozemních komunikaci vedle
jednotlivých stupňů národních výborů i ústřední orgá-
ny státní správy federace a republik. Pokud jde o vý-
kon státní správy ve věcech zařazováni místních a úče-
lových komunikaci do silniční sítě, vyřazováni silnic
2 této sítě /§ 4 zákona/, rozhodováni o uzavírkách a
objížďkách na silnicích I. třídy /§ 7 zákona/, povo-
lováni zvláštního užívání silnic a povolováni nadměr-
ných přeprav mimo územní obvod jednoho okresu, zůsta-
ne dosavadní právní úprava nedotčena.
- 5 -
Podle navrhované úpravy působnosti speciálního
stavebního úřadu pro dálnice a pro místní a účelové
komunikace budou upravena ustanovení § 20 odst. 2,
§ 21 odst. 3 a § 22 odst. 2 silničního zákona.
V souvislosti s rozlišením státní správy pozem-
ních komunikaci od jejich majetkové správy navrženým
zásadou č. 2 se v souladu s ustanoveními hospodářské-
ho zákoníku stanoví zásada o správě pozemních komuni-
kací jako národního majetku. Přitom se dosavadní stav
nemění; Ředitelstvím dálnic v Praze a v Bratislavě,
jakožto organizacím podřízeným federálnímu ministerst-
vu dopravy, je svěřena správa dálnic, okresním sprá-
vám silnic, jakožto organizacím podřízeným okresním ná-
rodním výborům, správa silnic.
Pokud jde o státní odborný dozor, bude v zákoně přís-
lušnou formou zdůrazněno, že se jedná výhradně o stát-
ní odborný dozor nad pozemními komunikacemi.
Část druhá
SILNICE
Oddíl 1
Užívání a ochrana silnic
3. Obecné užívání silnic /§ 6 odst. 1, § 8 odst. 1/
Zásada:
Provoz na pozemních komunikacích upravují zvlášť
ni předpisy; v jejich mezích smi každý užívat dálnic,
silnic a místních komunikaci obvyklým způsobem k uče-
- 6 -
lům, jimž jsou určeny /obecné užívání. Uživatel se
musí přizpůsobit stavebnímu a dopravně technickému
stavu dotčené komunikace; nesmí komunikaci poškozo-
vat nebo znečišťovat.
K užíváni silnic jiným než obvyklým způsobem ne-
bo k jiným účelům, než pro které jsou určeny /zvlášt-
ní užívání/, je třeba povolení příslušného silniční-
ho správního orgánu.
Dosavadní stav:
Zákon dosud zakazuje opotřebení silnice nad ob-
vyklou míru a stanoví bezplatné obecné užívání silnic.
Odůvodnění:
Ustanovení § 6 odst. 1 zákona bylo v praxi nespráv-
ně vykládáno ve vztahu k intenzitě provozu a národní
výbory předepisovaly náhradu za takové opotřebení např.
organizacím/ jejichž provoz se rozšířil /lomy, pís-
kovny apod. /. Navíc bylo takové opatření národních vý-
borů zpochybněno skutečnosti, že uživatelem pozemní ko-
munikace nebyl závod sám, ale odběratel /prodej "loco
lom"/. V souladu s § 6 odst. 1 /první věta/, jimž se
stanoví, že "každý smi bezplatně užívat silnic obvyk-
lým způsobem k účelům, jimž jsou určeny", nelze zvýše-
nou intenzitu provozu zahrnout pod pojem opotřebení sil-
nice nad obvyklou míru. V souladu s uvedenou zásadou
bude upraveno i znění § 8 zákona tak, že dikce"k užívá-
ni silnic nad obvyklou míru je třeba povolení", bude na-
hrazena zněním "k užíváni silnic jiným než obvyklým způ-
sobem, nebo k jiným účelům, než ke kterým jsou určeny
zvláštní užívání/, je třeba povoleni". Současně bude
- 7 -
termín "povaha silnice" nahrazen pojmem "dopravně
technický stav". Jde pouze o přesnější slovní vyjádře-
ní; obsah pojmu se nemění.
Z dosavadního znění § 6 odst. 1 zákona se vypouš-
tí slovo "bezplatně", neboť se jeví účelné připustit
možnost zpoplatnění užívání pozemních komunikaci tran-
zitní dopravou.
4. Odpovědnost za znečištění a poškození silnice /§ 6 odst. 2/
Zásada:
Znečištění dálnice, silnice nebo místní komunika-
ce, které způsobí nebo může způsobit závadu v jejich
sjízdnosti, je povinen ten, kdo znečištění způsobil,
neprodleně odstranit a uvést komunikaci do původního
stavu. Nestane-li se tak, je povinen uhradit správci
komunikace náklady spojené s odstraněním znečištění a
s uvedením komunikace do původního stavu. Dojde-li ke
sporu, rozhodne o náhradě nákladů příslušný silniční
správní orgán.
Stejná zásada platí při poškození uvedených komu-
nikací s tím, že ten, kdo poškození způsobil, je povi-
nen uhradit správci komunikace náklady spojené s od-
straněním poškození a s uvedením komunikace do původ-
ního stavu, pokud se nedohodne se správcem komunikace,
že poškození odstraní sám.
Stejné zásady platí i při poškození a znečištění,
které způsobí nebo může způsobit závadu ve schůdnosti
přechodů pro chodce na místních komunikacích a průjezd-
ních úsecích silnic městy a obcemi, chodníků a místních
komunikaci určených výhradně pro chodce.
- 8 -
Dosavadní stav:
Podle § 6 odst. 2 zákona odpovídá za znečištění
silnic, které způsobí nebo může způsobit závadu ve
sjízdnosti organizace, která závadu způsobila.
Odůvodnění:
Prudkým rozvojem individuálního motorismu dochá-
zí k znečištění pozemní komunikace i ze strany občanů/
kteří je užívají. Vyskytují se i případy, že občané,
kteří nejsou uživateli pozemní komunikace, ji znečiš-
ťují tím, že na ni vyhazuji odpadky a různé jiné ne-
čistoty nebo vypouštějí splašky / olej apod. /, a tím
ohrožuji bezpečnost jejího provozu.
Ustanovení § 6 odst. 2 však neobsahuje obdobný
postih vůči tomu, kdo poškodil pozemní komunikaci ji-
ným způsobem než znečištěním, ačkoliv z hlediska ochra-
ny pozemní komunikace a zejména pak z hlediska bez-
pečnosti silničního provozu je stejně naléhavé jako
při znečištěni, aby bez újmy trestního řízení i říze-
ní o náhradě škody podle obecných předpisů byla co
nejdříve odstraněna závada ve sjízdnosti, resp. schůd-
nosti způsobená poškozením pozemní komunikace.
Případy poškození jsou různé, zejména na součás-
tech komunikace / zanesení krajnic a odvodňovacího
zařízení, zavalení příkopů nebo jejich poškození vy-
ústěním melioračních zařízení, proražení zábradlí,
zničení dopravních značek a pod. /. Jako poškození,
kte-
ré způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti,
resp. schůdnosti, je kvalifikováno i nedokonalé uvede-
ni vozovky do původního stavu po provedeném, byt i
povoleném, výkopu při opravě nebo údržbě podzemního
vedení / vytvoření výmolu po nesprávném zahlazení vý-
kopu/.
- 9 -
Pokud jde o rozhodování jednotlivých stupňů ná-
rodních výborů o náhradách nákladů spojených s od-
straňováním znečištění a s uvedením komunikace do pů-
vodního stavu, sleduje návrh zásady, aby územní orgá-
ny rozhodovaly především se znalosti místních podmí-
nek a tak plně uplatňovaly výkon státní správy ve své
kompetenci. Tento záměr je v souladu s přijatým doku-
mentem ÚV KSČ "O úkolech národních výborů po XVI.
sjezdu KSČ" i s připravovanými legislativními úpra-
vami na úseku národních výborů, kde se též předpoklá-
dá metodická pomoc nižším stupňům národních výborů od
stupňů vyšších.
Návrh zásady upravuje povinnosti toho, kdo způ-
sobil závadu ve sjízdnosti znečištěním nebo poškoze-
ním odlišně. Tímto ustanovením však není dotčena o-
znamovací povinnost podle § 29 odst. 2 vyhl. č. 100
/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu, toho, kdo
způsobil poškození nebo znečištěni, které nemůže od-
stranit. Neplnění povinnosti uložených touto zásadou,
bude postihováno uložením pokuty /zásada č. 13/.
Povinnosti správců dálnic, silnic a místních komunikací
Zásada:
Správci dálnic, silnic a místních komunikací jsou
povinni bez průtahů odstraňovat závady v jejich sjízd-
nosti; správci místních komunikaci jsou povinni od-
straňovat též závady ve schůdnosti přechodů pro chod-
ce na místních komunikacích a průjezdních úsecích sil-
nic městy a obcemi, jakož i závady ve schůdnosti chod-
níků a místních komunikaci určených výhradně pro chodce,
- 10 -
Závady ve sjízdnosti, popř. schůdnosti jsou zej-
ména výtluky, výmoly nebo hrboly v jinak nezávadném
povrchu pozemní komunikace, nevhodně uložený udržova-
cí materiál, náledí, sněhové závěje, nedosypané krajni-
ce, spadlé stromy nebo kameny. Kromě těchto závad jde
též o závady způsobené občanem nebo organizaci podle
zásady č. 4, které organizace nebo občan neprodleně ne-
odstraní.
Závady ve sjízdnosti vzniklé náledím nebo sněhem
je nutno odstraňovat v době, rozsahu a způsobem sta-
noveným obecně závazným právním předpisem federálního
ministerstva dopravy; závady ve schůdnosti vzniklé ná-
ledím nebo sněhem je nutno odstraňovat v době, rozsahu
a způsobem stanoveným obecně závazným nařízením přís-
lušného národního výboru. Závady ve sjízdnosti nebo
schůdnosti vzniklé jinak než náledím nebo sněhem je
nutno odstranit neprodleně, a neni-li to možné, je nut-
no na tyto závady upozornit způsobem stanoveným zvlášt-
ními předpisy.
Závady ve schůdnosti vzniklé náledím nebo sněhem
na chodnících je povinen odstraňovat správce /vlast-
ník/ nebo uživatel přilehlé nemovitosti /§ 23 zákona/
v rozsahu stanoveném obecně závazným nařízením přísluš-
ného národního výboru.
Chemických posypových materiálů k odstraňování
závad ve sjízdnosti nebo schůdnosti lze používat jen
tam, kde je to nezbytně nutné. Způsob a rozsah použití
chemických posypových materiálů stanoví obecně závaz-
ným právním předpisem federální ministerstvo dopravy.
Dosavadní stav:
Povinnosti správců dálnic, silnic a místních ko-
munikaci zákon dosud neupravuje.
- 11 -
Odůvodnění:
Zákon nemá pozitivní ustanovení, kterým by sta-
novil povinnost orgánu /organizace/, kterému je svě-
řena správa pozemní komunikace zajišťovat sjízdnost,
resp. schůdnost pozemní komunikace. V § 9 odst. 2 je
stanovena odpovědnost organizace silničního hospodářs-
tví za škody vzniklé uživatelům silnice z nehody, je-
jíž příčinou byly závady ve sjízdnosti. Z tohoto us-
tanovení lze dedukovat i povinnost organizace zajis-
tit sjízdnost komunikace. Uvedené ustanovení se vzta-
huje i na organizace spravující dálnice /§ 20 zákona/
a místní komunikace /§ 21 zákona/; nevztahuje se však
na účelové komunikace, a proto odpovědnost za jejich
stav se řídi obecnými předpisy.
Navrhovaná zásada má vyplnit tuto právní mezeru
tak, že povinnost odstraňovat závady ve sjízdnosti
stanoví přímo.
V praxi dochází k různým názorům v otázce, zda
správce pozemní komunikace je povinen zajistit nejen
sjízdnost, ale též schůdnost komunikace.
Odpovědnost za škody vzniklé uživatelům z neho-
dy jejíž příčinou byly závady ve schůdnosti, se ří-
dí zejména ustanovením § 23 silničního zákona, ovšem
jen pokud jde o chodníky. Nedostatek právní úpravy,
hlavně pokud jde o posypy přechodů pro chodce v za-
stavěném území obce, nemohlo nahradit - jak ukázala
praxe - ani ustanovení § 6 odst. 2 vyhl. č. 136/1961
Sb., kterou se provádí silniční zákon, podle kterého
"organizace silničního hospodářství udržuje průjezdní
úsek silnice v rozsahu odpovídajícím způsobu údržby
přilehlé volné trati; údržbu přesahující tento rozsah
zajišťuje místní národní výbor".
- 12 -
Požadavek rozšíření odpovědnosti správce komuni-
kace za škody vzniklé chodcům na všech silnicích a
místních komunikacích v plném rozsahu je prakticky ne-
proveditelný. Např. posyp zledovatělé silnice by mu-
sel být prováděn v celé délce obou stran vozovky tak
hustě, aby byla zajištěna bezpečnost chůze, neboť po-
dle § 42 odst. 1 a 3 vyhl. č. 100/1975 Sb., o pravid-
lech silničního provozu, je chodec povinen - v přípa-
dech kde není chodník - chodit po levé krajnici, a kde
není ani ta, nebo je-li neschůdná, při levém okraji
vozovky. Při současné délce více než 73 000 km silnic
by náklady na takovou údržbu dosáhly téměř nepředsta-
vitelné částky, nehledě k tomu, že by nebylo možné,
ani technicky, ani pracovními silami, takovou údržbu
zajišťovat. Průměrné náklady na jeden kilometr údrž-
by silniční sítě činí ročně cca 35 000 Kčs, z toho na
zimní údržbu /odstraňování sněhu a náledí/ 28%, u dál-
nic činí náklady cca 150 000 Kčs, z toho na zimní
údržbu 45 %.
Se zřetelem k tomu se navrhuje zakotvit v zákoně
zásadně povinnost k odstraňování závad ve schůdnosti
pouze u místních komunikaci a průjezdních úseků sil-
nic ve městech a obcích, a to na dopravně vyznačených
přechodech pro chodce /§ 42 vyhl. č. 100/1975 Sb.,
o pravidlech silničního provozu/ nebo na místech, kde
nutně musí docházet k přechodu komunikace větším poč-
tem chodců, i když přechod není dopravně vyznačen
/svislým nebo vodorovným označením/. Pro místní komu-
nikace IV. třídy /§ 9 písm. d vyhl. č. 136/1961 Sb. /
platí, že je nutno odstraňovat závady ve schůdnosti
v celé jejich délce v případech, kdy jde o komunika-
ce určené pro chodce /samostatné stezky, schody apod. /;
obdobně to platí i o chodnících.
- 13 -
Vzhledem k tomu, že národní výbory ve velkých
městech povolují stání motorových vozidel na částech
chodníků a také zřizují zastávky městské hromadné do-
pravy na chodnících /nástup a výstup cestujících/,
je potřebné rámcově stanovit v prováděcí vyhlášce roz-
sah povinnosti čištění chodníků správců /vlastníků/
nebo uživatelů přilehlých nemovitosti.
Způsob použití chemických posypových materiálů
se navrhuje zakotvit do zákona v zájmu ochrany život-
ního prostředí a také k zabránění intenzivního použí-
vání těchto materiálů tam, kde to není nezbytně nutné.
V obecně závazném právním předpise federálního mini-
sterstva dopravy se počítá s užším vymezením způsobu
použití chemických posypových materiálů /např. urče-
ním oblasti a druhů silnic, kde tyto materiály nelze
použit vůbec nebo jen ve stanoveném rozsahu apod. /.
6. Ochrana silnic /§ 10 odst. 1, první věta/
Zásada:
Nikdo nesmí svým jednáním nebo opomenutím ohro-
žovat pozemní komunikace, provoz na nich a ztěžovat
jejich údržbu.
Dosavadní stav:
Zákon dosud neupravuje zákaz činnosti ztěžují-
cích provádění údržby pozemních komunikaci.
Odůvodnění:
Návrh sleduje zpřísnění ochrany pozemních komu-
nikaci, jak je upravena v § 10 silničního zákona.
- 14 -
V praxi dochází k zanášení příkopů hlínou z polí při
orbě na spádnici a při drenážních
pracích. Proto se
navrhuje změnit ustanovení § 10 odst. 1 první věty zá-
kona tak, že se zakazuje podnikat též něco, co by ztě-
žovalo provádění údržby pozemních komunikaci.
7. Režim připojování pozemních komunikací
Zásada:
K připojení místní nebo účelové komunikace na
dálnici nebo silnici, jakož i k připojení silnice na
dálnici nebo účelové komunikace na místní komunikaci
je třeba
rozhodnutí silničního správního orgánu přís-
lušného ve věcech pozemní komunikace na kterou se při-
pojení požaduje; rovněž ke zřízení přejezdů ze silnic
nebo místních komunikaci na sousední nemovitosti je
třeba rozhodnutí příslušného silničního správního or-
gánu. Vyžaduje-li to ochrana dotčené komunikace nebo
bezpečnost jejiho provozu, rozhodne silniční správní
orgán o úpravách nebo zrušení připojení nebo přejez-
dů. Silničním správním orgánem příslušným k vydávání
rozhodnutí na připojení všech druhů komunikaci/ s vý-
jimkou dálnic/ na silnice I. tř. je krajský národní
výbor.
Dosavadní stav:
Režim vzájemného připojováni pozemních komunika-
ci zákon dosud neupravuje.
Odůvodnění:
Nedostatkem při ochraně pozemních komunikaci a
zajišťováni bezpečnosti provozu na nich je připojování
- 15 -
jiných pozemních komunikaci, zejména připojování
účelových komunikaci na silnici, resp. zřizováni
přejezdů nebo existence již zřízených přejezdů z
pozemních komunikaci na sousední nemovitosti. Navr-
hovaná úprava sleduje jednak hledisko zvýšení bezpeč-
nosti provozu /snížení počtu křižovatek, omezení mož-
ností znečišíování pozemních komunikaci blátem při
výjezdu ze sousedních nemovitostí apod. /, jednak hle-
disko ekonomické /snížení nákladů na zřizování do-
pravních značek/. Silničním správním orgánem pro při-
pojení místních a účelových komunikaci na silnice je
okresní národní výbor, účelových komunikaci na míst-
ní komunikace
místni/městský/ národní výbor a pro
připojení některé z těchto komunikací na dálnice fede-
rální ministerstvo dopravy. Pokud jde o silnice I. tř.
je třeba, vzhledem k jejich významu, pověřit příslušnou
působnosti krajské národní výbory.
8. Silniční ochranná pásma /§ 11 odst. 1/
Zásada:
K ochraně dálnic, silnic a místních komunikaci
a provozu na nich mimo území zastavěné nebo určené k
souvislému zastavení slouží silniční ochranná pásma,
jejichž šíři pro jednotlivé druhy a kategorie pozem-
ních komunikaci stanoví obecně závazný právní před-
pis federálního ministerstva dopravy v rozsahu 50 až
100 metrů od osy přilehlé vozovky u dálnic a silnic
vyšších tříd /silnice pro motorová vozidla a silni-
ce I. tř. / a 15 až 25 metrů u silnic nižších tříd
/silnice II. a III. tř. a místní komunikace/. Sil-
niční ochranné pásmo pro nově budované nebo rekon-
struované pozemní komunikace vzniká vydáním rozhod-
nuti o umístění stavby pozemní komunikace.
- 16 -
Dosavadní stav:
Podle § 11 odst. 1 zákona má okresní národní vý-
bor určovat silniční ochranná pásma silnic v mezích
prováděcích předpisů. Poněvadž však šíře silničních
ochranných pásem je pro jednotlivé druhy a kategorie
pozemních komunikaci stanovena prováděcí vyhláškou,
omezuje se rozhodováni ONV jako silničního správního
orgánu v podstatě jen na určení začátku ochranného
pásma od hranice území zastavěného nebo určeného k
souvislému zastavění a na určení konce ochranného pás-
ma k hranici takového území. Poněvadž hranice území
zastavěného nebo určeného k souvislému zastavění jsou
zřejmé z územního rozhodnuti, jeví se zmíněné určová-
ni silničního správního orgánu nadbytečné. V praxi se
toto určení neprovádí.
Odůvodnění:
Ze zákona ani z prováděcí vyhlášky není jasné,
kterým okamžikem vzniká silniční ochranné pásmo bu-
dované nebo rekonstruované pozemní komunikace. Navr-
huje se proto doplnění zákona tak, že vznik se váže
časově k vydáni územního rozhodnuti o umístění stav-
by pozemní komunikace. Současně se navrhuje přímo v
zákoně stanovit rozpětí šíře silničních ochranných
pásem pro jednotlivé druhy a kategorie pozemních ko-
munikaci s tím, že specifikace hranic silničních o-
chranných pásem bude stanovena v prováděcím předpise.
9. Silniční stromoví /§ 14/
Zásada:
Silniční správní orgán dbá, aby byla na silnič-
ních pomocných pozemcích, popř. na jiných vhodných
- 17 -
pozemcích tvořících součást komunikace /svahy náspů,
odpočívky apod. /, přiměřeně k místním podmínkám,
pěstována vhodná silniční zeleň /zatravnění, květino-
vá výsadba, keře a stromoví/; přitom je třeba dbát,
aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu ne-
bo neúměrně ztíženo použití těchto pozemků k účelům
správy silnic nebo obhospodařováni sousedních země-
dělských pozemků.
Dosavadní stav;
Ustanovení § 14 zákona stanoví povinnost vysa-
zovat a pěstovat na silničních pomocných pozemcích
stromy a keře, zejména ovocné stromy.
Odůvodnění:
Z hlediska zdravotně hygienického, pro neůměr-
nost nákladů na ošetřováni a i z hlediska bezpečnosti
dopravy se upouští od dosavadní povinnosti pěstovat
na silničních pomocných pozemcích ovocné stromoví.
Výsadbu ovocného stromoví je možno provádět pou-
ze tam, kde je to vhodné s ohledem na půdní a klima-
tické poměry, vliv exhalaci a jiných škodlivin a za-
jištění řádného obhospodařováni. Jinak je nutno vo-
lit výsadbu stromů funkčně účelových a okrasných.
Nelze ovšem opomenout význam vegetačních úprav
podél pozemních komunikaci /mikroklimatický, zdravot-
ně-hygienický, biologický, dopravně-orientační apod. /.
Rozhodujícím činitelem, který má vliv na výsad-
bu zeleně je, kromě přírodního a kulturního rázu okolí,
také způsob výstavby komunikace - vedení trasy, kate-
gorie, typ vozovky a terénní úpravy. Vedle těchto či-
nitelů musí vegetace vyhovovat bezpečnosti dopravy.