FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982

IV. volební období

49

Vládní návrh,

kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou
a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních,

podepsaná v Nikosii dne 23. dubna 1982

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou mezi Čes-
koslovenskou socialistickou republikou a Kyper-
skou republikou o právní pomoci ve věcech občan-
ských a trestních, podepsanou v Nikosii dne 23.
dubna 1982.



DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Současný stav Československo - kyperských vztahů, v nichž neexistuji žádné otevřené problémy, je
charakterizován oficiálními styky na vysoké politické úrovni. Na všech úrovních dochází k jejich
dalšímu zintenzívnění a prohlubování. Pozitivně v tomto směru působí i shoda nebo blízkost názorů
na základní problémy mezinárodní situace.

Výrazem této skutečnosti a současně i potvrzením oboustranného zájmu na dalším intenzívním
rozvoji byla návštěva prezidenta Kyperské republiky Spyrose Kyprianua v ČSSR v červnu 1980,
již v posledních letech předcházela výměna návštěv ministrů zahraničních věcí stejně jako pra-
videlné kontakty na úrovni dalších členů vlád.

ČSSR podporuje urychleně mírové a životaschopné řešení kyperské otázky, zajištění nezávislosti,
suverenity, územní celistvosti a nezúčastněnosti Kypru, zastavení vměšování do jeho vnitřních zále-
žitostí a odchod všech cizích vojsk z území Kypru včetně zrušení všech cizích vojenských zákla-
den. Vyslovujeme se pro řešení problému na základě rezolucí OSN a pro svolání mezinárodní kon-
ference o Kypru pod záštitou OSN.

Ekonomické styky mezi ČSSR a Kyprem jsou charakterizovány mírným zvyšováním obratu vzá-
jemné obchodní výměny při mírném růstu čs. vývozu a stagnaci kyperského dovozu. Značný vý-
znam přikládáme hospodářské spolupráci, která se rozvíjí na základě dohody z roku 1976.

V poslední době byla zintenzívněna i spolupráce v kulturní a školské oblasti. V kulturních sty-
cích převažují zatím drobné komerční akce. Slibně se však rozvíjí i kulturní a školská výměna na
smluvním základě.

Téměř všechny oblasti styků jsou upraveny smluvními dokumenty. Jen za poslední 4 roky bylo
podepsáno 5 dohod a smluv, 1 dohoda prodloužena a další se připravují.

Smlouva mezi ČSSR a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
má 49 článků rozdělených do čtyř částí. Část I obsahuje všeobecná ustanovení, v části II je uprave-
no uznání a výkon rozhodnutí, v části III trestní věci a část IV obsahuje závěrečná ustanovení.

Nejvýznamnější z části I (Všeobecná ustanovení) jsou ustanovení článku 1 smlouvy. Občanům
a právnických osobám jedné smluvní strany se na území druhé smluvní strany zaručuje stejná práv-
ní ochrana, jakou tato smluvní strana zaručuje svým vlastním občanům. K ochraně a hájení svých
práv a zájmů mají občané jedné smluvní strany volný přístup k orgánům druhé smluvní strany.

Smlouva v článku 2 odst. 3 vykládá pojem "věci občanské" tak, aby zahrnoval i ty právní oblas-
ti, které jsou na jedné straně upraveny samostatně (např. věci rodinné a věci pracovní v čs. práv-
ním řádu) a na druhé straně jsou součástí práva občanského.

Pro usnadnění právních styků mezi oběma státy smlouva zakotvuje přímý styk mezi některými
ústředními orgány smluvních stran.

Justiční orgány smluvních stran si navzájem poskytují právní pomoc. Právní pomoc se poskytuje
na základě dožádání, jehož obsah, náležitosti a způsob vyřízení jsou obecně upraveny v článcích
5 a 6 smlouvy. Články 7, 8 a 9 obsahují zvláštní ustanovení o doručování. Na rozdíl od ostatních
ustanovení smlouvy o jazyce písemností, umožňujících připojit překlad do jazyka druhé smluvní
strany nebo jazyka anglického, musí být doručovaná písemnost sepsána pouze v jazyce dožádané
smluvní strany anebo opatřena překladem do tohoto jazyka. Jinak dožádaný stát uskuteční pou-
ze tzv. doručení prosté.

- 1 -


Kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckého důkazu je
poskytování právní pomoci bezplatné (článek 11). Článek 13 obsahuje ustanovení o poskytování in-
formací o právních předpisech smluvních stran, článek 15 o poskytování pomoci při zjišťování adres
a dalších údajů o občanech smluvních stran a osobách pobývajících na jejich území. Ochrana svěd-
ků a znalců je upravena v článku 10. Podle článku 14 mají veřejné listiny jedné smluvní strany
důkazní moc veřejných listin také na území druhé smluvní strany, ostatní listiny a podpisy na
nich jsou osvobozeny od dalšího ověření.

V článku 12 jsou stanovena kritéria, podle kterých mají smluvní strany možnost odmítnout po-
skytnutí právní pomoci. Toto ustanovení spolu se zvláštními ustanoveními v částech II a III je dů-
ležitou zárukou toho, že smlouva nebude zneužita proti zájmům každé ze smluvních stran.

V článku 16 je upraveno vzájemně poskytování výpisů z matrik. Tyto výpisy se zasílají z úřední
povinnosti a bezplatně.

Značný význam pro postavení občanů jedné smluvní strany v řízení vedeném před orgánem druhé
smluvní strany mají ustanovení článků 18-22, která zaručují rovnoprávnost a nediskriminaci při
poskytování procesních úlev týkajících se nákladů řízení.

Ustanovení části II (články 23-29) upravují podmínky a postup orgánů smluvních stran při uzná-
vání a výkonu rozhodnutí vydaných justičními orgány (ve smyslu ustanovení čl. 2 odst. 2 smlouvy)
druhé smluvní strany v občanských věcech, rozhodnutí rozhodčích soudů a rozhodnutí občansko-
právní povahy vydaná v trestním řízení. Vzhledem k tomu, že Kyperská republika není v současné
době stranou mnohostranně smluvní úpravy uznávání a výkonu rozhodčích nálezů, obsahuje smlou-
va kromě obecných podmínek pro uznávání a výkon rozhodnutí (článek 24] ještě další zvláštní
podmínky pro uznávání a výkon rozhodčích nálezů (článek 25). K podmínkám uvedeným v těch-
to článcích přistupuje pro všechny druhy rozhodnutí další podmínka v článku 26 odst. 2. Podle toho-
to ustanovení musí být návrh na uznání a výkon rozhodnutí podán ve lhůtě stanovené pro podání
návrhu právním řádem dožádané smluvní strany. Tato podmínka se uplatní především u rozhodnutí
o majetkových nárocích.

V části III smlouvy jsou upraveny věci trestní. Poskytování právní pomoci ve věcech trestních
se obecně řídí všeobecnými ustanoveními části I smlouvy. V úvodním článku (čl. 30] části III
smlouvy je upraveno převzetí trestního stíhání. Za podmínek tam stanovených zahájí jedna smluvní
strana trestní stíhání vlastních občanů, kteří se na území druhé strany dopustili činu, za který
ukládají tresty soudy. Články 31-45 smlouvy obsahují závazek smluvních stran k vydávání osob
k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu, průvoz osob vydaných jedné smluvní straně třetím stá-
tem a podmínky a způsob jeho realizace.

Mimořádně významné je ustanovení článku 31 odst. 4, podle kterého se obě smluvní strany za-
vazují k vydávání pachatelů protiprávních činů proti bezpečnosti civilního letectví a ostatních činů
mezinárodního terorismu.

Základním kritériem pro vydání k trestnímu řízení je, aby spáchaný čin byl oboustranně trestný
trestem odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, pro vydání k výkonu trestu, vedle oboustran-
né trestnosti, musí být splněna podmínka, že byl uložen trest odnětí svobody na dobu nejméně 12
měsíců. K těmto kritériím přistupují v článku 32 podmínky, za kterých je vydání nepřípustné.

Kromě vydávání pachatelů trestných činů se obě strany rovněž zavazují k vydávání věcí souvisejí-
cích s trestnou činností.

Články 46 a 47 smlouvy upravují vzájemnou výměnu rozsudků v trestních věcech, otisků prstů
odsouzených a výpisů z rejstříku trestů.

Část IV (Závěrečná ustanoveni) obsahuje obvyklá ustanovení o ratifikaci, vstupu smlouvy v plat-
nost, době platnosti a možnosti výpovědi.

- 2 -


Po svém vstupu v platnost smlouva usnadní urychlí právní styk mezi ČSSR a Kyprem, přispě-
je ke zvýšení právní ochrany občanů obou zemí pobývajících na území druhé smluvní strany.

Smlouva nebude vyžadovat změn čs. právního řádu, její provádění si nevyžádá zvláštní výdaje ze
státního rozpočtu ani potřebu zvýšení počtu pracovních sil. Smlouva se nedotkne závazku ze
smluv, jimiž je ČSSR vázána.

Vzhledem k tomu, že jde o významnou mezinárodni smlouvu politickou, vyžaduje smlouva podle
článku 36 odstavce 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, před ratifikací
souhlas Federálního shromáždění.

V Praze dne 14. června 1982

Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.

- 3 -


SMLOUVA

MEZI ČESKOSLOVENSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU A KYPERSKOU REPUBLIKOU
O PRÁVNÍ POMOCI VE VĚCECH OBČANSKÝCH A TRESTNÍCH

Prezident Československé socialistické republiky a prezident Kyperské republiky

vedeni snahou dále rozvíjet přátelské vztahy a spolupráci mezi oběma státy v souladu se Závě-
rečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a vedení přáním upravit na zá-
kladě vzájemnosti právní pomoc v oblasti práva občanského a trestního,

se rozhodli uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

prezident Československé socialistické republiky
Bohuslava Chňoupka, ministra zahraničních věcí,

prezident Kyperské republiky

Nicose A. Rolandise, ministra zahraničních věcí,

kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:

Část l
Všeobecná ustanovení

HLAVA l
PRÁVNÍ OCHRANA A PRÁVNÍ POMOC V OBČANSKÝCH A TRESTNÍCH VĚCECH

Článek 1
Právní ochrana

1. Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany
v osobních a majetkových věcech jako občané druhé smluvní strany.

2. Občané jedné smluvní strany mohou před justičními orgány druhé smluvní strany vystupo-
vat a uplatňovat své zájmy za stejných podmínek jako občané druhé smluvní strany.

3. Ustanovení této smlouvy se vztahují přiměřeně také na právnické osoby zřízené podle práv-
ního řádu jedné ze smluvních stran, které mají sídlo na území této smluvní strany.

- 4 -


Článek 2
Právní pomoc

1. Justiční orgány smluvních stran si poskytují ve věcech upravených touto smlouvou navzájem
právní pomoc.

2. Pro účely této smlouvy výraz "justiční orgány" označuje soudy a jiné orgány příslušné k pro-
jednání věcí upravených touto smlouvou podle právního řádu svého státu.

3. Pro účely této smlouvy výraz "věci občanské" zahrnuje rovněž věci obchodní, rodinné a pra-
covní.

Článek 3
Rozsah právní pomoci

Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc provedením jednotlivých úkonů, zejména
zasíláním a doručováním písemností a prováděním důkazů.

Článek 4
Způsob styku

1. Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají prostřednictvím pří-
slušných ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví něco jiného.

2. Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:

a) na straně Československé socialistické republiky:

- Generální prokuratura Československé socialistické republiky

- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky

- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky

b) na straně Kyperské republiky:

- ministerstvo spravedlnosti Kyperské republiky.

3. Ústřední orgány smluvních stran používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy
svých úředních jazyků a vždy též jazyk anglický.

Článek 5
Dožádání

1. Dožádání musí obsahovat:

- 5 -


a) označení dožadujícího orgánu,

b) označení dožádaného orgánu,

c) označení věci, v které se o právní pomoc žádá,

d) jméno a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných nebo odsouzených, místo jejich
bydliště nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství a povoláni, v trestních věcech
podle možnosti místo a datum jejich narození, jména a příjmení rodičů; u právnických
osob jejich název a sídlo,

e) jména, příjmení a adresy jejich právních zástupců, byli-li ustanovení,
f) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné pro vyřízení dožádání,

g) v trestních věcech také popis a označení soudně trestného činu.

2. Dožádání a k němu připojené písemnosti musí být vyhotoveny v jazyku dožádané smluvní
strany nebo musí být připojen překlad do tohoto jazyka nebo do jazyka anglického. Každý pře-
klad spojený s dožádáním musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo diplomatickou
misi nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.

3. Dožádání bude opatřeno vlastnoručním podpisem a otiskem úředního razítka příslušného
orgánu.

Článek B
Vyřízení dožádání

1. Při vyřizováni dožádání dožádaný orgán postupuje podle právního řádu svého státu. Může
však na žádost dožadujícího orgánu provést dožádáni způsobem v něm uvedeným, pokud to není
v rozporu s právním řádem jeho státu.

2. Jestliže dožádaný orgán není příslušný k vyřízení dožádání, postoupil je bezodkladně přísluš-
nému orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.

3. Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná nebo jestliže osoba, které se dožádání týká,
na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán nezbytná opatření ke zjištění správné adresy,

4. Dožádaný orgán oznámí včas přímo dožadujícímu orgánu, na jeho žádost, místo a čas vyřizo-
vání dožádání.

5. Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán na žádost spisy dožadujícímu orgánu. V případě,
že není možno dožádání vyhovět, vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu a současně ozná-
mí důvody, pro které není možno dožádání vyřídit.

Článek 7
Doručování

Dožádaný orgán provede doručení písemnosti podle právního řádu svého státu, jestliže doručo-
vaná písemnost je sepsána v jazyku dožádané smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený pře-
klad do tohoto jazyka. Jinak dožádaný orgán doručí písemnost adresátovi, jestliže je ochoten ji
dobrovolně přijmut.

- 6 -


Článek 8
Doklad o doručení

1. Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem úředního ra-
zítka, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem s uvedením
způsobu, místa a času doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotoveních, může
se její přijetí a doručení potvrdit na druhém stejnopise.

2. Doklad o doručení se zasílá bezodkladně dožadující straně. V případě, že není možno doru-
čení provést, dožádaná strana oznámí bezodkladně dožadující straně důvody, které brání doručení.

Článek 9
Doručování vlastním občanům

Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům také prostřednictvím svých diplo-
matických misí nebo konzulárních úřadů. V tomto případě nesmí být použito donucovacích pro-
středků.

Článek 10
Ochrana svědků a znalců

1. Občan, který má pobyt na území jedné ze smluvních stran a který má být vyslechnut před
orgánem druhé smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinen se na předvolání tohoto or-
gánu dostavit; předvolání proto nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.
Považuje-li dožadující strana osobní účast svědka nebo znalce před svými justičními orgány za ne-
zbytnou, uvede to v předvolání, a dožádaná strana svědka nebo znalce o tom vyrozumí.

2. Svědek nebo znalec, který se dostavil na předvolání orgánu druhé smluvní strany, nesmí být
na jejím území bez ohledu na své státní občanství trestně stíhán ani vzat do vazby ani na něm ne-
smí být vykonán trest uložený dříve soudem za soudně trestný čin, který spáchal před překroče-
ním státních hranic dožadující smluvní strany. Stejně tak nemůže být trestně stíhán ani v souvis-
losti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku.

3. Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí
území dožadující smluvní strany do sedmi dní ode dne, kdy mu orgán, který ho předvolal, oznámil,
že jeho přítomnost není dále potřebná. Do této lhůty se nepočítá doba, po kterou svědek nebo
znalec nemohl opustit území této smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.

4. Předvolaný občan má právo na náhradu nákladů cesty a pobytu, jakož i ušlého výdělku, a
znalec kromě toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří, a na
žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.

- 7 -


Článek 11
Náklady právní pomoci

1. Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů provedení žádaných úkonů právní po-
moci kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.

2. Provedení znaleckého důkazu možno vázat na podmínku složení zálohy.

3. Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žádost výši nákladů vzniklých vyříze-
ním dožádání.

Článek 12
Odmítnutí právní pomoci

Poskytnutí právní pomoci může být odmítnuto, jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že vy-
řízení dožádání by bylo v rozporu s jejím právním řádem nebo veřejným pořádkem nebo by byla
ohrožena nebo narušena její svrchovanost nebo bezpečnost.

Článek 13
Právní informace

1. Smluvní strany si budou na žádost poskytovat informace o právu, které platí nebo platilo na
jejich území, jakož i texty právních předpisů.

2. Žádost o informaci bude obsahovat označení orgánu, pro který je vyžadována, jakož i pod-
statu věci, v jejíž souvislosti se informace žádá. Je-li to nezbytné pro objasnění obsahu žádosti,
mohou být přiloženy opisy písemností.

Článek 14
Platnost listin

1. Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené otiskem úředního razítka pří-
slušného státního orgánu nebo úřední osoby (tlumočníka, znalce) jedné smluvní strany nevyža-
duji na území druhé smluvní strany ověření. To platí i pro podpisy na listinách a pro podpisy,
které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.

2. Listiny, které jsou na území jedné ze smluvních stran považovány za veřejné, mají důkazní
moc veřejných listin také na území druhé smluvní strany.

- 8 -


Článek 15
Zjišťování adres a jiných údajů

1. Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytnou pomoc při zjišťování adres osob,
které se zdržuji na jejich území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich občanů.

2. Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na výživné proti osobě, která
se zdržuje na území druhé smluvní strany, poskytne tato smluvní strana na žádost pomoc při zjiš-
tění zdroje a výše příjmů této osoby.

3. Vzniknou-li při provádění této smlouvy pochybnosti o státním občanství určité osoby, jedna
smluvní strana sdělí druhé smluvní straně na její žádost, zda tato osoba je jejím občanem.

HLAVA 2

ZASÍLÁNÍ DOKLADŮ O OSOBNÍM STAVU A JINÝCH LISTIN

Článek 16

1. Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z úředních matrik o narození, o uzavření man-
želství a o úmrtí občanů druhé smluvní strany, jakož i sdělení o všech změnách v těchto matrikách.

2. Příslušné orgány jedné smluvní strany zasílají tyto výpisy druhé smluvní straně z úřední po-
vinnosti bezplatně diplomatickou cestou.

Článek 17

Příslušně orgány smluvních stran si budou navzájem zasílat opisy rozhodnutí týkajících se osob-
ního stavu občanů druhé smluvní strany, která nabyla právní moci.

HLAVA 3
NÁKLADY ŘÍZENÍ

Článek 18
Osvobození od složení žalobní jistoty

Občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před orgány druhé smluvní strany, pokud mají
pobyt na území jedné ze smluvních stran, není možno uložit složení žalobní jistoty za náklady ří-
zení jen z toho důvodu, že jsou cizinci nebo že na území druhé smluvní strany nemají pobyt.

- 9 -


Osvobození od poplatků a záloh
Článek 19

Občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní strany nárok na přiznání osvobozeni
od soudních, notářských a správních poplatků a záloh, jiných nákladů řízení a na přiznání dalších
výhod týkajících se poplatků za stejných podmínek jako občané druhé smluvní strany. Totéž platí
i pro ustanovení bezplatného právního zástupce.

Článek 20

1. Osvobození podle ustanovení článku 19 této smlouvy se poskytne na základě osvědčení o osob-
ních a majetkových poměrech žadatele. Toto potvrzení vydává příslušný orgán smluvní strany, na
jejímž území má žadatel pobyt.

2. Orgán, který rozhoduje o žádosti o osvobození, může od orgánu, který osvědčení vydal, žádat
doplnění údajů nebo potřebná objasnění.

Článek 21

Jestliže příslušný orgán přiznal osvobození podle článku 19 této smlouvy občanovi druhé smluvní
strany, vztahuje se toto osvobození na celé řízení a také na řízení o výkonu rozhodnutí.

Článek 22

Jestliže občan jedné ze smluvních stran podává žádost o osvobození podle článku 19 této smlou-
vy před příslušným orgánem druhé smluvní strany, může tak učinit před orgánem příslušným
podle místa svého pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčením vydaným podle článku
20 této smlouvy příslušnému orgánu druhé smluvní strany.

Část II

Uznání a výkon rozhodnutí
Článek 23

1. Smluvní strany uznají a vykonají na svém území tato rozhodnutí vydaná na území druhé
smluvní strany:

a) rozhodnutí soudů v občanských věcech, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech,

b) rozhodnutí soudů v trestních věcech týkajících se náhrady škody a jiných občanskopráv-
ních nároků,

- 10 -


c) rozhodnutí rozhodčích orgánů, jakož i smíry před nimi uzavřené.

2. Za rozhodnutí soudů v uvedeném smyslu se považují také rozhodnuti v dědických věcech
vydaná orgány smluvní strany, které podle právního řádu této smluvní strany jsou příslušné k ří-
zení v dědických věcech.

Článek 24

Rozhodnutí uvedená v článku 23 této smlouvy se uznají a vykonají za podmínek, že:

a) rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné podle právního řádu smluvní strany, na jejímž
území bylo vydáno;

b) uznání a výkonu nebrání výlučná pravomoc orgánů smluvní strany, na jejímž území se o uznání
a výkon žádá;

c) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle práv-
ního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, předvolán řádně a včas, aby
se mohl dostavit a v řízení uplatňovat své zájmy, a v případě procesní nezpůsobnosti byl řádně
zastoupen;

d) rozhodnutí není v rozporu s rozhodnutím, které nabylo právní moci, vydaným dříve mezi týmiž
účastníky, o téže věci soudem smluvní strany, na jejímž území má být výkon rozhodnutí povo-
len;

e) před orgánem dožádané smluvní strany neprobíhá řízení mezi týmiž účastníky o téže věci, které
bylo zahájeno jako prvé;

f) smluvní strana, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá, má za to, že uznáním nebo výko-
nem nebude ohrožena její svrchovanost nebo bezpečnost;

g) uznání rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem státu, ve kterém je sídlo dožádaného
soudu;

h) rozhodnutí nebylo dosaženo podvodem.

Článek 25

Rozhodnutí rozhodčích orgánů budou uznána a vykonána za podmínek uvedených v článku 24
této smlouvy, jestliže:

a) rozhodnutí se zakládá na písemné dohodě o příslušnosti rozhodčího orgánu a vydal je rozhodčí
orgán dohodou určený v mezích svého oprávnění stanoveného dohodou,

b) dohoda o příslušnosti rozhodčího orgánu je platná podle právního řádu smluvní strany, na je-
jímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.

Článek 26

1. Návrh na uznání nebo výkon rozhodnutí může oprávněný podat příslušnému justičnímu orgánu
smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, buď přímo, nebo způsobem
stanoveným v článku 4 této smlouvy.

2. Návrh na uznání a výkon rozhodnutí musí být podán ve lhůtě k tomu stanovené právním
řádem státu, ve kterém se o uznání a výkon žádá.

- 11 -


3. K návrhu se připojí: ,

a) soudní rozhodnutí nebo ověřený opis tohoto rozhodnutí s potvrzením o právní moci a
o vykonatelnosti, pokud tyto skutečnosti nevyplývají ze samotného znění rozhodnutí;

b ) doklad o tom, že účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčast-
nil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno,
předvolán řádně a včas, aby se mohl dostavit a v řízení uplatňovat své zájmy, a v pří-
padě procesní nezpůsobnosti byl řádně zastoupen;

c) ověřený překlad návrhu i listin uvedených pod písmeny a) a b) tohoto odstavce do jazy-
ka dožádané smluvní strany nebo do angličtiny.

Článek 27

1. Justiční orgán, který rozhoduje o návrhu na uznání a výkon rozhodnutí, zkoumá, zda jsou
splněny podmínky uvedené v článcích 24, 25 a 26 této smlouvy. K rozhodování o uznání a výkonu
rozhodnutí je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat a vy-
konat.

2. Justiční orgán smluvní strany, na jejímž území se rozhodnutí uznává nebo vykonává, postu-
puje podle právního řádu svého státu.

Článek 28

1. Jestliže bylo účastníku osvobozenému od složení žalobní jistoty za náklady řízení podle článku
18 této smlouvy uloženo rozhodnutí justičního orgánu jedné smluvní strany, které nabylo právní
moci, uhradit náklady řízení, toto rozhodnutí se na návrh oprávněné osoby vykoná na území druhé
smluvní strany bezplatně.

2. Návrh a jeho přílohy budou vyhotoveny podle článku 26 této smlouvy.

3. Justiční orgán, který rozhoduje o výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, se omezí
na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech řízení nabylo právní moci a je vykonatelné.

Článek 29

Orgán smluvní strany, na jejímž území ve věcech, které skončily vykonatelným rozhodnutím, ná-
klady řízení zálohoval stát, požádá příslušný justiční orgán druhé smluvní strany, aby náklady a
poplatky vybral. Justiční orgán vybranou částku odevzdá smluvní straně, jejíž orgán o vybrání po-
žádal.

- 12 -


Část III
Trestní věci

HLAVA l

Článek 30

Převzetí trestního stíhání

1. Každá smluvní strana se zavazuje, že na žádost druhé smluvní strany zahájí v souladu se
svým právním řádem trestní stíháni proti svému občanovi, který se na území druhé smluvní strany
dopustil soudně trestného činu.

2. K žádosti se přiloží všechny nezbytné doklady; v případě, že tyto doklady nejsou dostačující,
budou na žádost smluvní strany, která zahájila trestní stíhání, zaslány doplňující údaje.

3. Smluvní strana, která zahájila trestní stihání, oznámí druhé smluvní straně výsledek řízení
co nejdříve to bude možné. Bude-li vydán pravomocný rozsudek, zašle se na žádost jeho opis.

HLAVA 2

VYDÁVÁNÍ

Článek 31

Povinnost k vydání

1. Smluvní strany se zavazují, že za podmínek stanovených v této smlouvě si na žádost vydají
k provedení trestního řízení nebo k výkonu trestu osoby, které se zdržují na jejich území.

2. Vydání k provedení trestního řízení je přípustné pouze pro činy, za které může být uložen
podle zákonů obou smluvních stran trest odnětí svobody na dobu přesahující dvanáct měsíců.

3. Vydání k výkonu trestu je přípustné pouze pro činy trestně podle zákonů obou smluvních
stran, pro které byla vyžádaná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody nejméně na dvanáct mě-
síců.

4. S výjimkou ustanovení článku 32 písm. a) a c) nelze odmítnout vydání osob, které se dopus-
tily protiprávních činů proti bezpečnosti civilního letectví ve smyslu ustanovení Úmluvy o potlačení
protiprávního zmocnění se letadel, podepsané 16. 12. 1970 v Haagu, a Úmluvy o potlačování proti-
právních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané 23. 9. 1971 v Montrealu, jakož
l osob, které se dopustily protiprávních činů ve smyslu ustanovení ostatních mezinárodních úmluv
proti terorismu, jejichž smluvními stranami jsou nebo budou Československá socialistická republika
i Kyperská republika.

Článek 32
Odmítnutí vydání

K vydání nedojde, jestliže:

a) vyžadovaná osoba je občanem dožádané smluvní strany k datu doručení žádosti o vydání;

- 13 -


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP