FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
IV. volební období
48
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky k souhlasu Úmluva o zákazech nebo omezeních použití určitých
konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít
nerozlišující účinky, podepsaná v New Yorku dne 10. dubna 1981,
a Protokoly I, II a III k Úmluvě připojené
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistic-
ké republiky souhlasí s Úmluvou o zákazech nebo
omezeních použití určitých konvenčních zbraní,
které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo
mít nerozlišující účinky, podepsanou v New Yorku
dne 10. dubna 1981, a s Protokoly I, II a III k Úmlu-
vě připojenými.
DŮVODOVÁ ZPRAVA
1.
Dne 10. října 1980 skončila v Ženevě úspěšné Konference OSN o zákazu tzv. nehumánních zbra-
ní. Jejím výsledkem je Úmluva o zákazech nebo omezeních použití určitých konvenčních zbraní,
které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky a tři dodatkové protokoly
- o nezjistitelných střepinách [Protokol I], o zákazech nebo omezeních použití min, nástražných
min a jiných prostředků (Protokol II) a o zákazech nebo omezeních použití zápalných zhraní (Pro-
tokol III).
Konference byla svolána v r. 1979 z iniciativy rozvojových a nezúčastněných států. Úspěchu kon-
ference významně přispěla aktivní a konstruktivní účast socialistických zemí, které zde prakticky
potvrdily, že neexistuje druh zbraní, na jejichž zákaz nebo omezení by nebyly ochotny na základě
vzájemnosti a nenarušení bezpečnosti přistoupit.
Úmluva a její dodatkové protokoly jsou dalším konkrétním krokem v úsilí o zastavení závodů ve
zbrojení a dosažení odzbrojení. Současně jejich ustanovení představují podstatný příspěvek k dal-
šímu rozvoji mezinárodního humanitárního práva použitelného v ozbrojených konfliktech a vyplňu-
jí mezeru v této oblasti vzhledem k tomu, že jediná dosavadní opatření - Haagské úmluvy z roku
1899 a 1907 - byly politickým a vojensko technickým vývojem již překonány.
Samotná Úmluva ve svých důsledcích znamená vytvoření určitého mechanismu, nikoli však per-
manentního charakteru, jak si to představovali iniciátoři jednání, který se bude touto problemati-
kou dále zabývat - předpokládá svolání dalších konferencí, které mohou rozšířit její rozsah o no
vá opatření.
Tři přiložené Protokoly jsou charakterizovány společným znakem zdůraznění ochrany civilního
obyvatelstva před účinky daných druhu zbraní. Jejich obsah je kompromisem mezi maximalistickými
požadavky země třetího světa a reálnými možnostmi danými existující situací ve vojensko-strategické
oblasti.
II.
Úmluva po obsahové stránce zahrnuje pouze preambuli, základní a závěrečná ustanovení. Vlast-
ní závazky a další povinnosti jsou stanoveny v přiložených Protokolech.
Článek 1 Úmluvy stanoví rozsah jejího použití, jež vzhledem k úzké návaznosti na existující hu-
manitární právo vychází z ustanovení čl. 2 ženevských úmluv z 12. srpna 1949 o ochraně válečných
obětí, který určuje, že Úmluva se vztahuje na:
- všechny případy vyhlášené války nebo jakéhokoli jiného ozbrojeného konfliktu vzniklého mezi
dvěma nebo více vysokými smluvními stranami i když válečný stav není uznáván jednou z nich;
- na všechny případy válečné nebo úplné okupace celého území některé vysoké smluvní strany,
i když se tato okupace nesetká s vojenským odporem.
Článek 1 Úmluvy se dále odvolává na odstavec 4 článku 1 Dodatkového protokolu I k ženevským
úmluvám, který stanoví, že těmito situacemi se rozumějí ozbrojené konflikty, ve kterých národy
bojují proti koloniální nadvládě a cizí okupaci a proti rasistickým režimům, aby uplatnily své právo
na sebeurčení podle Charty OSN a Deklarace zásad mezinárodního práva týkajících se přátelských
vztahů a spolupráce mezi státy.
- 1 -
Podle článku 3 bude Úmluva otevřena k podpisu všem státům v sídle OSN v New Yorku po dobu
12 měsíců počínaje 10. dubnem 1981.
Článek 4 týkající se ratifikace, přijetí, schválení něho přístupu k Úmluvě ve svých důsledcích
znamená, že stát přistupující k Úmluvě musí současné vyjádřit svůj souhlas být vázán nejméně
dvěma Protokoly, které v takovém případě představují nedílnou součást této Úmluvy
Podle článku 5 Úmluva vstoupí v platnost 6 měsíců po uložení 20 listin o ratifikaci, přijetí nebo
schválení této Úmluvy nebo přístupu k ní. Stejná lhůta je stanovena pro vstup v platnost Úmluvy
resp. dodatkových protokolů pro stát přistupující k Úmluvě po datu uložení dvacáté listiny. Obdob-
ně je to i pokud jde o vstup v platnost jednotlivých přiložených Protokolů.
Vzhledem k tomu, že z příslušných Protokolů vyplývající povinnosti se konkrétně týkají
vedení
bojové činnosti a způsobů používání, resp. zákazu určitých zbraní, ukládá článek 6 smluvním stra
nám závazek široce obeznamovat příslušníky svých ozbrojených sil o obsahu Úmluvy a přiložených
Protokolů.
Článek 7 podrobně upravuje vstup Úmluvy v platnost v specifických situacích vojenských kon-
fliktů a upravuje vztahy s ženevskými úmluvami z 12. srpna 1949 o ochraně válečných obětí a s Do-
datkovým protokolem 1 těchto úmluv.
Revize a změny v Úmluvě, resp. v přiložených Protokolech jsou upraveny v článku 8. Podle jeho
ustanovení je k tomu zapotřebí konference, s jejímž svoláním musí vyjádřit svůj souhlas nejméně
18 smluvních stran. Jiné státy se mohou zúčastnil konference jako pozorovatelé. Jestliže nebude
z těchto důvodů navrženo svolání konference po uplynutí desetiletého období od vstupu Úmluvy
v platnost, může každá smluvní strana požádat o její svolání k prověření rozsahu a působení Úmlu-
vy a posouzení případných návrhů na změny. Současně může smluvní strana posoudit otázku svolá
ní další konference.
Článek 9 upravuje otázku vypovězení Úmluvy, jež nabývá účinnosti po uplynutí 1 roku od doby.
kdy depozitář obdrží notifikaci o vypovězení. Vzhledem k humanitárnímu charakteru Úmluvy bude
však vypovídající strana i nadále vázána závazky Úmluvy a přiložených Protokolů až do ukončení
vojenského konfliktu, jehož je stranou, nebo okupace a dalších přesně uvedených situací.
Depozitářem Úmluvy a přiložených protokolů je podle článku 10 generální tajemník OSN, což je
obvyklé pro smlouvy sjednávané v jejím rámci.
III
Přiložený Protokol I zakazuje používat jakékoliv zbraně, jejichž primárním účinkem je zranění
střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky.
IV
Přiložený Protokol II se týká používání mm, nástražných min a jiných prostředků, které jsou
v Protokolu definovány v článku 2.
Článek 3 zakazuje použití těchto zbraní proti civilnímu obyvatelstvu a ukládá učinit veškerá
možná bezpečnostní opatření na ochranu civilistů před jejich účinkem
Článek 4 dále zakazuje používání těchto zbraní v oblastech koncentrace civilního obyvatelstva,
v nichž neprobíhá boj mezi pozemními silami a ani se nezdá být pravděpodobný.
-2-
Článek 5 zakazuje použití min dopravovaných na dálku na jiné oblasti než vojenské cíle, pokud
jejich rozmístění nelze přesně zaznamenat, nebo není pro každou takovou minu použit účinný
neutralizační mechanismus určený ke zničení miny, když už neslouží vojenskému účelu, pro který
byla umístěna.
Pokud jde o nástražné miny, článek 6 vypočítává s ohledem na humánní charakter daných opa-
tření některé formy zákazu jejich použití, jako jsou mezinárodně uznávané ochranné emblémy, lé-
kařské prostředky, dětské hračky, potraviny, nápoje, objekty čistě náboženského charakteru, his-
torické památky, umělecká díla a jiné.
Článek 7 ukládá smluvním stranám povinnost zaznamenávat polohu všech předem plánovaných
minových polí a oblastí, kde v širokém měřítku použily nástražných min a též usilovat o zajištěni
zaznamenávání polohy všech ostatních minových polí, min a nástražných min. Po ukončení nepřá-
telství budou tyto záznamy použity k ochraně civilistů, k vzájemné výměně informací za předpo-
kladu úplného stažení ozbrojených sil z cizího územi, nebo mohou být též předány generálnímu
tajemníkem OSN.
Zvláštní ochraně jednotek OSN před účinky minových polí, min a nástražných min je věnován
článek 8.
K Protokolu je přiložena krátká směrnice pro registraci polohy minových polí, min a nástraž-
ných min, která obsahuje pouze velice všeobecná pravidla.
V.
Protokol o zákazech nebo omezeních použití -zápalných zbraní - Protokol 111 v článku 2 za-
ka/uje použití těchto zbraní, jak jsou definovány v článku 1, proti civilnímu obyvatelstvu nebo
civilním objektům. Dále zakazuje použití vzdušných zápalných zbraní proti vojenským cílům ležícím
uvnitř koncentrace civilního obyvatelstva. Z hlediska ochrany životního prostředí je důležitý od-
stavec 4 článku 2 přijatý z iniciativy Sovětského svazu, zakazující použití zápalných zbraní na lesy
a jiné porosty s výjimkou toho, kdy jsou tyto přírodní prvky využívány k ukrytí, či maskování bo-
jových jednotek a jiných vojenských cílů.
VI.
Úmluva je v souladu s čs. ústavními a dalšími právními předpisy. Vzhledem k tomu, že Úmluva
je mezinárodní politickou smlouvou, vyžaduje podle článku 36 ústavního zákona č. 1431968 Sb.,
o čs. federaci, před ratifikací prezidentem republiky souhlas Federálního shromáždění.
Doporučuje se, aby Federální shromáždění vyslovilo s Úmluvou a přiloženými Protokoly I, II
a III souhlas
v Praze dne 7 června 1982
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
- 3 -
ÚMLUVA
o zákazu nebo omezení použití určitých konvenčních zbraní, u nichž lze
předpokládat, že mohou způsobit nadměrné utrpení nebo mít
nerozlišující účinky
Vysoké smluvní strany
připomínajíce, že každý stát má v souladu s Chartou OSN povinnost vystříhat se ve svých meziná-
rodních vztazích použití síly nebo hrozby silou proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo poli-
tické nezávislosti kteréhokoli státu nebo jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli OSN,
dále připomínajíce obecnou zásadu ochrany civilního obyvatelstva proti účinkům vojenských
akcí,
opírajíce se o zásadu mezinárodního práva stanovící, že právo stran v ozbrojeném konfliktu na
volbu způsobů nebo prostředků vedení války není neomezené a o zásadu, která zakazuje v ozbro-
jených konfliktech použít zbraně, střelivo, materiály a způsoby vedení války, které by svou po-
vahou způsobovaly nadměrná zranění nebo zbytečné útrapy,
připomínajíce také, že je zakázáno používat způsoby nebo prostředky vedení války, jejichž cílem
je způsobit, nebo u nichž se dá očekávat, že mohou způsobit rozsáhlé, dlouhodobé a vážné škody
na životním prostředí,
potvrzujíce své odhodlání, že v případech, které nejsou upraveny touto Úmluvou a k ní připoje-
nými Protokoly nebo jinými mezinárodními dohodami, zůstane civilní obyvatelstvo a kombatanti po
celou dobu pod ochranou a působností zásad mezinárodního práva odvozených z ustálených obyče-
jů, ze zásad lidskosti a z požadavků veřejného svědomí.
přejíce si přispět k mezinárodnímu uvolňování, zastavení závodů ve zbrojení a vytvoření důvěry
mezi státy a k realizaci touhy všeho lidstva žít v míru,
uznávajíce význam veškerého úsilí, které může přispět k pokroku směrem ke všeobecnému a úpl-
nému odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou,
znovu potvrzujíce nutnost pokračovat v kodifikaci a pokrokovém rozvoji pravidel mezinárodní-
ho práva použitelných v ozbrojených konfliktech,
přejíce si zakázat nebo dále omezit použití určitých konvenčních zbraní a vycházeje z toho, že
pozitivní výsledky dosažené v této oblasti mohou usnadnit hlavní jednání o odzbrojení za účelem
zastavení výroby, hromadění a rozšiřování těchto zbraní,
zdůrazňujíce, že je žádoucí, aby všechny státy, zejména vojensky významné, se staly stranami té-
to Úmluvy a k ní přiložených Protokolů,
majíce na zřeteli skutečnost, že Valné shromáždění OSN a Komise OSN pro odzbrojení se mohou
rozhodnout prozkoumat otázku možného rozšíření rozsahu zákazů a omezení obsažených v této
Úmluvě a k ní přiložených Protokolech,
- 4 -
dále majíce na zřeteli, že Výbor pro odzbrojení se může rozhodnout posoudit otázku přijetí dal-
ších opatření k zákazu nebo omezení použití určitých konvenčních zbraní
se dohodly o následujícím:
Článek 1
Rozsah aplikace
Tato Úmluva a k ní přiložené Protokoly se budou aplikovat v situacích uvedených ve společ-
ném článku 2 Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 o ochraně obětí války, včetně všech situací uve-
dených v odstavci 4 článku l
dodatkového protokolu i k těmto úmluvám.
Článek 2
Vztah k jiným mezinárodním dohodám
Žádné ustanovení této Úmluvy nebo k ní připojených Protokolů nemůže být vykládáno jako zmír-
nění jiných závazků, uložených Vysokým smluvním stranám mezinárodním humanitárním právem
použitelným v ozbrojeném konfliktu.
Článek 3
Podpis
Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem státům v sídle OSN v New Yorku po dobu dvanácti
měsíců počínaje dnem 10. dubna 1981.
Článek 4
Ratifikace, přijetí, schválení nebo přístup
1. Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení státy, které ji podepsaly. Každý stát,
který Úmluvu nepodepsal, může k ní přistoupit.
2. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu budou uloženy u depozitáře.
3. Každý stát může přijmout závazek být vázán kterýmkoliv z Protokolů připojených k této
Úmluvě za předpokladu, že v době uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení této Úmluvy ne-
bo přístupu k ní, uvědomí depozitáře o svém souhlasu být vázán dvěma nebo více Protokoly.
4. Kdykoli po uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení této Úmluvy nebo přístupu k ní,
může stát uvědomit depozitáře o svém souhlasu být vázán kterýmkoli přiloženým Protokolem, kte-
rým nebyl dosud vázán.
- 5 -
5. Každý Protokol, kterým je Vysoká smluvní strana vázána, bude pro tuto stranu představovat
nedílnou součást této Úmluvy.
Článek 5
Nabytí platnosti
1. Tato Úmluva nabude platnost šest měsíců po uložení dvaceti listin o ratifikaci, přijetí, schvá-
lení nebo přístupu k ní.
2. Pro každý stát, který uloží svoji listinu o ratifikaci, přijetí, schválení Úmluvy nebo přístupu
k ní po datu uložení dvacáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu k ní, nabude tato
Úmluva platnost šest měsíců po datu, kdy stát uložil svou listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo
přístupu k ní.
3. Každý z Protokolů přiložených k této Úmluvě nabude platnost šest měsíců po datu, kdy dvacet
států notifikovalo svůj souhlas být jím vázáno v souladu s odstavcem 3 nebo 4 článku 4.
4. Pro každý stát, který notifikuje svůj souhlas být vázán některým Protokolem připojeným k té-
to Úmluvě po datu, kdy dvacet států notifikovalo svůj souhlas být jím vázáno, nabude Protokol plat-
nost šest měsíců po datu, kdy stát notifikoval svůj souhlas být takto vázán.
Článek 6
Šíření
Vysoké smluvní strany se zavazují, jak v době míru, tak i v období ozbrojeného
konfliktu šířit
ve svých zemích v největší možné míře znalosti této Úmluvy a těch k ní přiložených Protokolů, kte-
rými jsou vázány a zvláště zahrnout jejich studium do programu vojenské výchovy tak, aby s nimi
mohly být obeznámeny jejich ozbrojené síly.
Článek 7
Smluvní vztahy po nabytí platnosti této Úmluvy
1. Není-li jedna ze stran v konfliktu vázána některým z přiložených Protokolů, strany vázané tou-
to Úmluvou a tímto Protokolem, zůstanou jimi vázány ve svých vzájemných vztazích.
2. Každá Vysoká smluvní strana je vázána touto Úmluvou a každým k ní přiloženým Protokolem,
který přijala, v každé situaci uvedené v článku 1, ve vztahu ke každému státu, který není stranou
této Úmluvy nebo není ani vázán příslušným přiloženým Protokolem, jestliže tento stát přijme a
aplikuje tuto Úmluvu nebo příslušný Protokol a uvědomí o tom depozitáře.
3. Depozitář bude Vysoké smluvní strany neprodleně informovat o každé notifikaci obdržené
podle odstavce 2 tohoto Článku.
4. Tato Úmluva a přiložené Protokoly, kterými je Vysoká smluvní strana vázána, se budou apli-
kovat v ozbrojeném konfliktu proti Vysoké smluvní straně, na který se vztahuje článek 1, odstavec
4 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí války:
- 6 -
a) jestliže Vysoká smluvní strana je též stranou Dodatkového protokolu I a jestliže orgán
uvedený v článku 96, odstavec 3, tohoto protokolu se zavázal aplikovat Ženevské úmluvy a Dodat-
kový protokol I v souladu s článkem 96, odstavec 3, zmíněného protokolu a zavázal se apliko-
vat tuto
Úmluvu a příslušné přiložené Protokoly na tento konflikt, nebo
b) jestliže Vysoká smluvní strana není stranou Dodatkového protokolu I a orgán typu uvede-
ného výše v pododstavci a), přijme a aplikuje závazky Ženevských úmluv a této Úmluvy a přísluš-
ných přiložených Protokolů na tento konflikt. Takové přijetí a taková aplikace budou mít ve vzta-
hu k tomuto konfliktu následující účinky:
i) Ženevské úmluvy a tato Úmluva a její příslušné Protokoly nabudou platnost pro strany
v konfliktu s okamžitou účinnosti;
ii) zmíněný orgán bude mít stejná práva a povinnosti jako ty, které byly přijaty Vyso-
kou smluvní stranou v Ženevských úmluvách, v této Úmluvě a k ní přiložených přísluš-
ných Protokolech; a
iii) Ženevské úmluvy, tato Úmluva a k ní přiložené příslušné Protokoly jsou stejně závaz-
né pro všechny strany v konfliktu.
Vysoká smluvní strana a orgán mohou také souhlasit s přijetím a aplikací závazků vyplývají-
cích z Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám na základě reciprocity.
Článek 8
Revize a změny
1. a) Po nabytí platnosti této Úmluvy může každá Vysoká smluvní strana kdykoliv navrhnout
změny této Úmluvy nebo kteréhokoli připojeného Protokolu, kterým je vázána. Každý návrh změ-
ny bude oznámen depozitáři, který ho sdělí všem Vysokým smluvním stranám a vyžádá si jejich ná-
zor na případné svolání konference, která by měla projednat tento návrh. Jestliže většina, předsta-
vující nejméně 18 Vysokých smluvních stran, s tím bude souhlasit, depozitář neprodleně svolá
konferenci, na níž budou všechny Vysoké smluvní strany pozvány. Státy, které nejsou stranami
této Úmluvy, budou na konferenci přizvány jako pozorovatelé.
b) Tato konference může souhlasit se změnami, které budou přijaty a které nabudou plat-
nost stejným způsobem jako tato Úmluva a k ní přiložené Protokoly s podmínkou, že změny této
Úmluvy mohou být přijaty pouze Vysokými smluvními stranami a že změny určitého přiloženého
Protokolu mohou být přijaty pouze Vysokými smluvními stranami, které jsou vázány tímto Proto-
kolem.
2. a) Po nabytí platnosti této Úmluvy mohou Vysoké smluvní strany kdykoli navrhnout dodat-
kové protokoly vztahující se k jiným kategoriím konvenčních zbraní, jež nejsou zahrnuty v existu-
jících Protokolech. Každý takový návrh dodatkového protokolu bude oznámen depozitáři, který
ho sdělí všem Vysokým smluvním stranám v souladu s pododstavcem 1a) tohoto článku. Jestliže
většina, představující nejméně 18 Vysokých smluvních stran bude souhlasit, pak depozitář nepro-
dleně svolá konferenci, na kterou budou přizvány všechny státy.
b) Tato konference se může dohodnout, za plné účasti států zastoupených na konferenci, na
dodatkových protokolech, které budou přijaty stejným způsobem jako tato Úmluva, budou k ní při-
pojeny a nabudou platnost tak, jak je uvedeno v odstavcích 3 a 4 článku 5.
3. a) Jestliže po uplynutí desetiletého období od nabytí platnosti této Úmluvy nebude podle pod-
odstavce 1a) a 2a) tohoto článku svolána žádná konference, může každá Vysoká smluvní strana
požádat depozitáře o svolání konference, na kterou by byly všechny Vysoké smluvní strany přizvá-
ny, aby prozkoumaly rozsah a aplikaci této Úmluvy a k ní připojených Protokolů a aby posoudily
každý návrh na změny této Úmluvy nebo existujících Protokolů. Státy, které nejsou stranami této
- 7 -
Úmluvy, budou na konferenci přizvány jako pozorovatelé. Konference může souhlasit se změnami,
které budou přijaty a které nabudou platnost v souladu s pododstavcem 1b) výše.
b) Na této konferenci může být posouzen také každý návrh na dodatkové protokoly, týkající
se dalších kategorií konvenčních zbraní, na které se existující přiložené Protokoly nevztahují. Všech-
ny státy zastoupené na konferenci se mohou plně účastnit tohoto posouzení. Všechny dodatkově
protokoly budou přijaty stejným způsobem jako tato Úmluva, budou k ní přiloženy a nabudou
platnost tak, jak je stanoveno v odstavcích 3 a 4 článku 5.
c) Tato konference může zvážit, zda by měla být na žádost kterékoli Vysoké smluvní strany
učiněna opatření ke svolání další konference v případě, že po uplynutí podobného období, jak je
uvedeno v pododstavci 3a) tohoto článku, nedošlo ke svolání žádné konference podle pododstavce
1a/ nebo 2a) tohoto článku.
Článek 9
Výpověď
1. Každá Vysoká smluvní strana může vypovědět tuto Úmluvu nebo kterýkoliv k ní připojený
Protokol s tím, že o tom uvědomí depozitáře.
2. Každá taková výpověď nabude účinnosti po uplynutí jednoho roku od doby, kdy depozitář ob-
drží notifikaci o výpovědi. Jestliže však po vypršení tohoto roku se Vysoká smluvní strana, která
Úmluvu nebo Protokol vypověděla, ocitne v jedné ze situací uvedených v článku 1, zůstane tato
strana nadále vázána závazky z této Úmluvy a příslušných k ní přiložených Protokolů až do konce
ozbrojeného konfliktu nebo okupace a v každém případě až do ukončení operací spojených s ko-
nečným propuštěním, repatriací či navrácením osob, jež byly pod ochranou pravidel mezinárodního
práva a použitelných v ozbrojeném konfliktu a v případě kteréhokoliv přiloženého Protokolu obsahu-
jícího ustanovení týkající se situací, v nichž jednotky nebo mise OSN vykonávají funkce k udržo-
vání míru, pozorováni nebo podobné funkce v dotčené oblasti, až do ukončení těchto funkcí.
3. Každá výpověď této Úmluvy bude považována za výpověď vztahující se rovněž na všechny
přiložené Protokoly, kterými je vypovídající Vysoká smluvní strana vázána.
4. Každá výpověď bude platit pouze pro Vysokou smluvní stranu, která dala výpověď.
5. Výpověď neovlivní povinnosti, které má vypovídající Vysoká smluvní strana v ozbrojeném
konfliktu a které vyplývají z této Úmluvy a k ní přiložených Protokolů a které souvisí s kterýmkoli
činem, jehož se tato strana dopustila před nabytím účinnosti výpovědi.
Článek 10
Depozitář
1. Depozitářem této Úmluvy a k ní přiložených Protokolů je generální tajemník Organizace
spo-
jených národů.
2. Kromě svých obvyklých funkcí bude depozitář informovat všechny státy o:
a) podpisech této Úmluvy podle článku 3;
b) uložení listin o ratifikaci, přijetí či schválení nebo přístupu k této Úmluvě podle článku 4;
c) notifikacích souhlasu být vázán přiloženými Protokoly podle článku 4;
- 8 -
d) datech, kdy tato Úmluva a k ní přiložené Protokoly nabudou platnost podle článku 5; a
e) notifikacích o výpovědích obdržených podle článku 9 a o datu jejich účinnosti.
Článek 11
Autentické texty
Originál této Úmluvy s přiloženými Protokoly, jejichž arabský, čínský, anglický, francouzský,
ruský a španělský text je stejně autentický, bude uložen u depozitáře, který předá ověřené kopie
této Úmluvy všem státům.
- 9 -
Protokol o nezjistitelných střepinách
(Protokol I)
je zakázáno používat jakékoliv zbraně, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které
jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky.
- 10 -
Protokol o zákazu nebo omezení použití min, nástražných min
a jiných prostředků
(Protokol II)
Článek 1
Materiální rozsah aplikace
Tento Protokol se týká používáni mm na pevnině, používání nástražných min a jiných prostředků
zde definovaných, včetně min kladených za tím účelem, aby se zabránilo přístupu na pobřežní
pásmo, na vodní či říční přejezdy, ale netýká se použití mm, kladených proti lodím na moři
nebo na vnitrozemských vodních cestách
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto Protokolu
1. "Mina" je označení jakékoli munice, umístěné pod, na nebo v blízkosti země či jiného povrchu
d určené k detonaci či k explozi, k níž dochází v důsledku přítomnosti, blízkosti nebo kontaktu
osoby či vozidla a "mina dopravená na dálku" je označením veškerých min takto definovaných, jež
jsou dopravovány dělostřelectvem, raketami, minomety nebo podobnými prostředky či svrženy z le-
tadla.
2 "Nástražná mina" je označením jakéhokoliv prostředku či materiálu, který je určen, zkon-
struován nebo uzpůsoben k zabití či poranění a který začne účinkovat nečekaně při styku nebo
přiblížení se osoby k zdánlivě neškodnému objektu nebo při provádění zdánlivě bezpečného úkonu
3 "Jiné prostředky" je označením ručně umístěné munice a prostředků určených k zabití, po-
ranění či poškození, které jsou uvedeny v činnost ovládáním na dálku či automaticky po uplynutí
určité doby.
4 " Vojenský cíl" je označením, pokud jde o objekty, všech objektů, které svou povahou, umís-
tením, účelem nebo použitím účinně přispívají k vojenským akcím a jejichž úplné nebo částečné
zničení, okupace nebo neutralizace za okolností existujících v daném okamžiku, vedou k určité vo
jenské výhodě.
5 Civilní objekty je označením veškerých objektů, jež nejsou vojenskými cíli, jak je defino-
váno v odstavci 4.
6. "Registrace" je označením operace fyzického, administrativního a technického charakteru,
zaměřené na získání veškerých dostupných informací usnadňujících určení polohy minových polí
min a nastražných min za účelem registrace v oficiálních záznamech.
- 11 -
Článek 3
Obecné omezení pro používání min,
nástražných min a jiných prostředků
1. Tento článek se týká:
a) mim
b) nástražných min
c) jiných prostředků.
2. Je zakázáno za všech okolností použít zbraně, jichž se tento článek týká, ať v útoku, obraně
nebo při represáliích, proti civilnímu obyvatelstvu jako takovému či proti jednotlivým civilním oso-
bám.
3. Je zakázáno nerozlišující použití zbraní, jichž se týká tento článek. Nerozlišující použití je
jakékoli umístění takových zbraní:
a) které není ve vojenském objektu nebo proti němu zaměřeno, nebo
b) které používá takový způsob či prostředky dopravy, které nemohou být zaměřeny na spe-
cifický vojenský cíl, nebo
c) u něhož lze očekávat, že způsobí náhodné ztráty na životech civilních osob, jejich zranění,
škody na civilních objektech nebo obojí, které by byly nadměrné ve vztahu k očekávané konkrétní
a přímé vojenské výhodě, jež byla účelem.
4. Je třeba učinit veškerá možná bezpečnostní opatření na ochranu civilních osob před účinky
zbraní, jichž se tento článek týká. Možná bezpečnostní opatření jsou ta bezpečnostní opatření, jež
jsou proveditelná či prakticky možná se zřetelem na všechny okolnosti existující v dané době, včet-
ně humanitárních a vojenských hledisek.
Článek 4
Omezení pro použití jiných min, než jsou miny dopravované na dálku, nástražné miny
a jiné prostředky v obydlených oblastech
1. Tento článek se týká:
a) jiných min než jsou miny dopravované na dálku
b) nástražných min
c) jiných prostředků.
2. Je zakázáno používat zbraně, jichž se týká tento článek, ve velkých městech, ve městech,
vesnicích či jiných oblastech majících podobnou koncentraci civilního obyvatelstva, v nichž nepro-
bíhá boj mezi pozemními vojsky a ani bezprostředně nehrozí, s výjimkou případů:
a) že jsou umístěny ve vojenském objektu nebo v těsné blízkosti vojenského objektu patřící-
ho protistraně nebo nacházejícího se pod její kontrolou, nebo
b) že jsou učiněna opatření na ochranu civilních osob před jejich účinky, například instalo-
váním výstražných označení, rozestavěním hlídek, uveřejněním výstrah nebo postavením oplocení.
- 12 -
Článek 5
Omezení použití min dopravovaných na dálku
1. Použití min dopravovaných na dálku je zakázáno, pokud tyto miny nejsou používány pouze
v oblasti, jež je sama vojenským cílem, nebo která zahrnuje vojenské objekty a pokud.
a) jejich rozmístění nelze přesně zaznamenat v souladu s článkem 7 (1) (a); nebo
b) se pro každou takovou minu nepoužil účinný neutralizační mechanismus, to jest samo-
zápalný mechanismus, který je určen k zneškodnění miny nebo k jejímu samozničení, když se
předpokládá, že mina již nebude sloužit vojenskému účelu, pro který byla umístěna, nebo dálkově
ovládaný mechanismus, který je určen k zneškodnění nebo zničení miny když už mina neslouží vo-
jenskému účelu, pro který byla umístěna
2. Před každým dopravením či svržením dálkové dopravovaných min, jež mohou postihnout ci-
vilní obyvatelstvo, bude dána účinná včasná výstraha pokud to okolnosti dovolí
Článek 6
Zákaz použití určitých nástražných min
1. V souladu s pravidly mezinárodního práva aplikovatelnými v ozbrojených konfliktech, vzta-
hujícími se na zradu a proradnost, je za všech okolností zakázáno používat:
a) všechny nástražné miny ve formě zdánlivě neškodného přenosného objektu, který je
zvláště určen a zkonstruován tak, aby obsahoval výbušný materiál a aby vybuchl, když dojde ke
střetu s ním nebo přiblížení k němu; nebo
b) nástražné miny, které jsou jakkoli přiložené nebo spojené s.
i) mezinárodně uznávanými ochrannými emblémy, znaky či signály:
ii) nemocnými, zraněnými nebo mrtvými osobami:
iii) pohřebními nebo
kremačními místy či hroby;
iv) zdravotnickými prostředky, vybaveními, dodávkami nebo zdravotnickými dopravními
prostředky;
v) dětskými hračkami či jinými přenosnými předměty nebo výrobky, zvláště určenými
pro požívání, zdraví, hygienu, ošacení či výchovu dětí.
vi) potravinami nebo nápoji;
vii) kuchyňskými potřebami nebo kuchyňským nářadím, pokud nejsou ve vojenských za-
řízeních, postaveních či vojenských zásobovacích skladech;
viii) objekty čistě náboženského charakteru;
ix) historickými památkami, uměleckými díly a místy, kde se konají bohoslužby, před-
stavujícími kulturní nebo duchovní dědictví národů;
x) zvířaty nebo zdechlinami.
2. Za všech okolností je zakázáno používat jakoukoliv nástražnou minu, která je určena k to-
mu, aby způsobila nadměrné zranění či zbytečné útrapy.
- 13 -