nebo nižší než součet splatných záloh na daň od počátku roku, zúčtuje se zálohou splatnou
v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Na žádost poplatníka může být případný přeplatek vrá-
cen.
c) Poplatníci, u nichž činila daň za uplynulý kalendářní rok:
- méně, než 200 tis. Kčs, neplatí měsíční ani čtvrtletní zálohy a celoroční daňovou povinnost
uhradí ve lhůtě pro podání přiznání k dani a příspěvku,
- více než 200 tis. Kčs a méně než 600 tis. Kčs, platí nejpozději třetího dne před koncem
prvního měsíce po skončení I. až III. čtvrtletí zálohy na daň čtvrtletně, ve výši daně vypočte-
né ze zisku vykázaného od počátku roku po odečtení již dříve splatných záloh.
d) Poplatníci jsou povinni platit zálohy na příspěvek:
- měsíčně, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, ve výši jedné dvanáctiny
povinnosti vypočtené podle plánu na běžný rok,
- čtvrtletně, činil-li příspěvek za uplynulý rok více než 100 tis. Kčs a méně než 200 tis. Kčs,
a to ve výši jedné čtvrtiny povinnosti vypočtené podle plánu na běžný rok. Zálohy jsou splat-
né nejpozději třetího dne před koncem posledního měsíce čtvrtletí,
- činil-li příspěvek za uplynulý rok méně než 100 tis. Kčs, neplatí se v průběhu běžného roku
zálohy a poplatník uhradí celoroční povinnost příspěvku ve lhůtě pro podáni přiznání k da-
ni a příspěvku.
e/ Jestliže daň a příspěvek vypočtené v přiznání jsou vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povi-
nen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než
daň a příspěvek vypočtené v přiznání, zúčtuje se přeplatek za uplynulé zdaňovací období na
zálohy daně a příspěvku v běžném roce nebo se na žádost vrátí poplatníkovi.
f) Jestliže daň a příspěvek stanovené platebním výměrem jsou vyšší než daň a příspěvek vypočte-
né v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.
g) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu daně stanovit zálohy
jinak, popří-
padě poplatníkům se sídlem v cizině stanovit povinnost složit k zajištění daně zálohu na daň
ihned při zahájení činnosti.
h/ Ustanovení o výkonu rozhodnutí v řízení ve věcech daní a poplatků platné pro státní hospo-
dářské organizace platí pro všechny poplatníky daně a použije se obdobně
i pro úhradu dluž-
ných částek z účtů u ostatních peněžních ústavů.
i) Zálohy na daň a na příspěvek se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.
Placení měsíčních záloh na daň a příspěvek se navrhuje zjednodušit shodně jako u odvodů do
státního rozpočtu při respektování skutečnosti, že ne všichni poplatníci mají povinnost sestavovat
a předkládat měsíční výkazy o výsledku hospodaření a dále, že se jedná o menší organizace.
Současně se navrhuje, aby měsíční zálohy na daň mohly být zejména u organizací, u nichž dochází
k neronvoměrně plánované tvorbě zisku v průběhu roku, stanoveny podle čtvrtletního plánu. Podrob-
nější postup v tomto směru stanoví prováděcí předpis. Za organizace se značně diferencovanou tvor-
bou zisku, které budou v lednu platit zálohu na daň ve výši 1/3 plánované čtvrtletní povinnosti,
budou považovány ty organizace, u nichž plánovaný zisk na I. čtvrtletí bude nižší např. než 15 %
celoročního plánu zisku.
Rozhodná hranice pro uplatnění čtvrtletního placení záloh se zvyšuje ze 400 tis. Kčs na 600 tis. Kčs.
Hranice pro roční placení dané se zvyšuje ze 100 tis. Kčs na 200 tis. Kčs. Poplatníci, u nichž částka
příspěvku je nižší, budou platit zálohy čtvrtletně nebo ročně.
Ustanovení § 27 vyhl. č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků, upravující výkon rozhod-
nutí u státních hospodářských organizací se stejně jako doposud bude aplikovat na všechny poplat-
níky.
- 8 -
4. Daň vybíraná srážkou
a) Daň z příjmů z licenčních a jim podobných poplatků, z autorských a provozovacích práv a
z příjmů z úroků a nájemného, kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vy-
bírá srážkou. Srážku je povinen provést dlužník, který má sídlo nebo bydliště v Českosloven-
ské socialistické republice (dále jen "dlužník").
b) Dlužník je povinen sraženou daň odvést příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně nej-
později do 15 dnů po dni, kdy poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje dlužné
částky ve pro-
spěch, a současně oznámit příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně částku, kterou po-
platníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch a právní důvod svého závazku.
c) Neprovede - li dlužník srážku daně nebo sraženou daň neodvede, bude na něm vymáhána jako
jeho dluh. Zaváže - li se dlužník platit daň za poplatníka se sídlem v cizině, zvyšuje se základ
o čs. daň.
d) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy uvedené pod písm. a), se považuje za splně-
nou zaplacením daně srážkou.
e) K zajištění daně z ostatních dani podléhajících příjmů poplatníků se sídlem v cizině jsou
povinní
dlužníci srážet zálohu ve výši 5% za podmínek uvedených v písm. a), b) a c). Orgán vyko-
návající správu daně může, vyžaduje - li to zajištění daně, zvýšit zálohu až na 10 %, popřípadě
může rozhodnout o tom, že záloha bude nižší nebo nebude srážena. Proti rozhodnutí o změně
výše zálohy se nelze odvolat. Orgán vykonávající správu daně může považovat daň z ostatních
dani podléhajících příjmů za vyrovnanou sraženou zálohu.
Ustanovení o vybírání daně srážkou se oproti dosavadnímu stavu mění v tom směru, že se stanoví
přímo v zákoně povinnost srážet zálohu
(i její výše) k zajištění daně z ostatních příjmů, kdy
daň je vybírána na základě daňového přiznání. Vybírání zálohy bude přicházet v úvahu především
u příjmů za montáže prováděné zahraničními osobami v ČSSR, jako hlavními dodavateli, kde dopo-
sud je daň zajištěna srážkou prováděnou na základě výnosu federálního ministerstva financí. Aby
bylo možno reagovat na rozdílnou potřebu zajištění daně, navrhuje se zmocnění pro orgány vy-
konávající správu daně ke zvýšení popř. snížení výše zálohy.
V případech, kdy čs. organizace převezme zcela výjimečně závazek platit čs. daň za poplatníka se
sídlem v cizině, bude základem daně provedená úhrada do ciziny, zvýšená o čs. daň. Je tomu tak
proto, aby nedocházelo ke snižování této daně.
5. Penále
a) Nebyla-li daň nebo příspěvek, popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas a v plné výši, je poplatník
povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0, 1 % z nedoplatků daně nebo příspěvku,
zjištěných ke dnům splatnosti.
Penále ve stejné výši je povinen platit i dlužník, který neodvedl včas a v plné, výši daň vybíra-
nou srážkou popřípadě zálohu na daň.
b) Uvede - li poplatník v přiznání daň nebo příspěvek nižší částkou, než jakou měl správně uvést,
zvýší orgán vykonávající správu daně a příspěvku daň nebo příspěvek o penále ve výši 10 %
z tohoto rozdílu.
c) Předpis penále se sdělí poplatníkovi (dlužníkovi) platebním výměrem. Penále je splatné do
15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může
podat poplatník (dlužník) odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.
d) Penále se nepředepíše, nepřesáhne - li částku 100 tis. Kčs.
e) Orgán vykonávající správu daně a příspěvku může penále prominout, snížit, popřípadě upustit
i od jeho předpisu za podmínek a v rozsahu, který stanoví prováděcí předpis.
- 9 -
Oproti dosavadnímu stavu se navrhuje doplnění ustanovení o lhůtě splatnosti a o předpisu penále.
V zájmu administrativního zjednodušení se navrhuje limitovat výši penále částkou, do které nebude
předepisováno. K pružnému řešení možných tvrdostí se navrhuje zmocnit orgány vykonávající sprá-
vu daně a příspěvku k promíjení penále, popřípadě jeho snížení. Prováděcím předpisem bude limi-
tována částka penále, o níž může orgán vykonávající správu daně rozhodnout a stanovit bližší
podmínky pro využívání tohoto zmocnění.
B. Zánik práva vyměřit a vymáhat daň, příspěvek a penále
a) Daň, příspěvek a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního
roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani a příspěvku, popřípadě dlužník sra-
zit daň nebo zálohu na daň.
b) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, příspěvku nebo penále, běží
lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník (dlužník)
o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat daň, příspěvek a penále lze však nejpozději do
10 let počítaných od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání
k dani a příspěvku,
popř. dlužník srazit daň nebo zálohu na daň.
Ustanovení se upřesňuje tak, aby vyjadřovalo, že jde o zánik práva vyměřit a vymáhat daň a ni-
koliv o jeho promlčení. Současně se navrhuje stanovit maximální lhůtu, do které lze vyměřit a
vymáhat daň, příspěvek a penále. Úkony směřující k vyměření a vymáhání jsou především výzvy
k podání přiznání k dani a k příspěvku, upomínky k zaplacení apod.
7. Řízení
a) Pro řízení ve věcech daně a příspěvku platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků, po-
kud tento zákon nestanoví jinak.
b) Orgán vykonávající správu daně může poplatníkům se sídlem v cizině stanovit jinak lhůtu
oznamovací povinnosti, zdaňovací období, odchylnou lhůtu pro podání přiznání k dani, stanovit
daň paušálem v případech, kdy by stanovení základu daně bylo neúměrně náročné, popřípadě
dlužníkům stanovit jinak lhůtu pro odvod daně vybírané srážkou, nebo sražené zálohy na daň.
Pro řízení bude i nadále platit vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků, která
v § 10 upravuje i provádění kontroly a proto se ustanovení o kontrole neuvádí. Zákon stanoví od-
chylky od vyhlášky č. 16/1962 Sb., především pokud jde o výkon rozhodnuti o předpisováni penále.
Ustanovení o řízení se mění oproti dosavadní úpravě v tom směru, aby orgány vykonávající správu
daně mohly v zájmu zjednodušení administrativy stanovit odchylně lhůtu pro odvod daně vybírané
srážkou a obdobně jako v cizině stanovit daň paušálem.
V. Prováděcí předpisy, výjimky o úlevy
1. Vláda Československé socialistické republiky může nařízením snížit, popřípadě zvýšit sazbu
daně a příspěvku socialistickým organizacím až o jednu čtvrtinu v návaznosti na zásadní úpravy
ekonomických nástrojů.
2. Federální ministerstvo financí může učinit ve vztahu k cizině opatření k zajištění vzájem-
nosti a k zjednodušení vybírání daně.
3. Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky řízené orgány federace, Ústřední radu
- 10 -
družstev a organizace jí řízené, mezinárodní organizace uvedené v zásadě II bod 1 písm. a), po-
platníky se sídlem v cizině, a ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo fi-
nancí Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou:
a) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění,
b) zcela nebo zčásti osvobodit od daně nově zřízené organizace, a to nejvýše na dobu dvou let
od zahájení činnosti,
c) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně,
d) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnatelností, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to
společenské zájmy a určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování těchto úlev.
4. Federální ministerstvo financí upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o po-
platnících, předmětu a sazbách daně a slev na dani, vyměřování, placení, vybírání daně, příspěvku
a penále a k některým otázkám poskytování úlev.
Sazby daně se stanoví v zákonu na základě platné a v plánu předpokládané soustavy ekonomických
nástrojů, tj. především velkoobchodních cen. Protože však nelze vyloučit nutnost provedení výraz-
nějších změn těchto nástrojů v budoucích letech, je potřebné zajistit časově
i věcně odpovídající
změny v oblasti této daně. V zájmu urychleného provedení těchto změn se navrhuje zmocnění pro
vládu ČSSR, aby svým nařízením mohla upravit sazbu daně a příspěvku až o jednu čtvrtinu, a tak
zajistit finanční rovnováhu mezi státním rozpočtem a chozrasčotní sférou. Tento postup by při řád-
ném projednání navrhovaných změn se zainteresovanými orgány výrazně zjednodušil provedení
nesporných a nezbytných změn sazeb daně.
Některá současná nepraktická zmocnění se ruší.
VI. Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Zákonem se zruší:
a) zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákonů
č. 103/1974 Sb., č. 142/1975 Sb, č. 154/1976 Sb. a č. 62/1977 Sb.;
b) vyhláška č. 114/1971 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální za-
bezpečení.
2. Pro daňovou povinnost a povinnost odvodu příspěvku, vzniklou před 1. lednem 1983, se použije
zákon č. 113/1971 Sb, ve znění pozdějších předpisů vydaných na základě tohoto zákona.
3. Podle zákona vydaného podle těchto zásad budou daň a příspěvek vybírány počínaje rokem
1983.
4. Zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Zákonem vydaným podle těchto zásad se nahradí zákon č. 113/1971 Sb, o důchodové dani a pří-
spěvku na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1983 a použije se poprvé při vyměření daně a příspěvku za
rok 1983 a vybírání daně srážkou v roce 1983. Zdanění za rok 1982 a popř. předchozí léta se bude
řídit předpisy platnými v době vzniku nároku státu na daň a příspěvek. V zákonu budou taxativně
uvedeny veškeré obecně závazné právní předpisy, které budou k datu jeho účinnosti zrušeny.
- 11 -
POLITICKOEKONOMICKÝ ROZBOR
1. Současná právní úprava
Důchodová daň je upravena zákonem č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální
zabezpečení. V průběhu uplynulých let byla tato úprava několikrát měněna, a to
- zákonem č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, kterým došlo k převedení organizací zeměděl-
ských služeb a společných zemědělských podniků z působnosti zákona o důchodové dani do zákona
o zemědělské dani;
- zákonem č. 142/1975 Sb., o státním rozpočtu na rok 1978, kterým bylo upraveno rozpočtové
určení výnosu příspěvku na sociální zabezpečení;
- zákonem č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava sazeb příspěvku na sociální zabez-
pečení, a to v návaznosti na komplexní přestavbu velkoobchodních cen, provedenou k 1. 1. 1977;
- zákonem č. 62/1977 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací, kterým byla přede-
vším zrušena daň z objemu mezd, upraveny sazby daně v návaznosti na výsledky komplexní pře-
stavby velkoobchodních cen, zjednodušen výpočet základu daně i upřesněn způsob placení záloh.
Zákonem o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení je upraven vztah ke státnímu
rozpočtu a rozpočtům národních výborů:
a) družstevních organizací (bytová, výrobní a spotřební družstva, jejich svazy, Ústřední rada druž-
stev a
její podniky), s výjimkou organizací zemědělského družstevnictví, které podléhají země-
dělské dani ze zisku;
b) státních hospodářských organizací v působnosti národních výborů, které se zabývají převážně
místní výrobou a službami a místním stavebnictvím
(podniky místního průmyslu a komunálních
služeb, okresní stavební podniky, podniky Sběrných surovin, krajská dopravní střediska);
c) společenských organizací a všech ostatních socialistických organizací (s výjimkou rozpočtových
a příspěvkových), jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právními předpisy;
d) nesocialistických organizací a subjektů se sídlem v cizině s výjimkou fyzických osob.
Základní zásady zdaňování těchto poplatníků jsou upraveny na obdobných principech jako je
tomu u odvodů do státního rozpočtu.
Rozhodující složkou je důchodová daň, která je u převážné části poplatníků uplatňována formou
daně ze zisku, zatímco u subjektu se sídlem v cizině
jde převážně o daň vybíranou z hrubých pří-
jmů plynoucích jim ze zdrojů na území ČSSR (průmyslové licence, autorská a provozovací práva,
nájem apod. ).
U rozhodující části poplatníků je uplatňováno progresivní zdanění zisku v závislosti na docilo-
vané rentabilitě. U socialistických organizací je přitom respektována zásada chozrasčotu a vyrovna-
nost financování plánovaného reprodukčního procesu.
Příspěvek na sociální zabezpečení je konstruován shodně jako je tomu v zákonu o odvodech do
státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení. Povinnost platit příspěvek na sociální za-
bezpečení je stanovena v podstatě pouze státním a některým družstevním organizacím. Ostatní po-
platníci platí, pokud to přichází v úvahu, pojistné nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956
Sb.
Při zdaňování jednotlivých skupin poplatníků je respektována zásada relativně stejných daňo-
vých povinnosti při provozování obdobných činností, resp. dosahováni srovnatelných příjmů.
- 12 -
Přitom jsou respektovány specifičnosti, vyplývající z jejich velmi různorodého charakteru (státní,
družstevní, společenské organizace a subjekty se sídlem v cizině), rozdílného posláni (výroba, služby,
doplňková hospodářská činnost apod. ) i značně rozdílných ekonomických a provozních podmínek
(různá úroveň cen, poskytování různých služeb, rozdílná velikost organizaci atd. ). V zájmu pod-
pory zaměření činnosti podniků místního průmyslu, komunálních služeb a výrobních družstev na
přednostní provádění služeb pro obyvatelstvo jsou poskytovány ze zákona systémové slevy na dani
ze zisku a snížená výše příspěvku na sociální zabezpečení.
V systému této daně není uplatňována daň z jmění, a to z důvodů různých vlastnických vztahů
a základního poslání převážné části poplatníků orientovaného přednostně na služby.
V zákonu jsou vyjádřeny i společenské záměry a cíle směřující ke zvýhodnění určitých skupin
organizací a k podpoře zabezpečování jejich základního poslání. Plné daňové osvobození se vzta-
huje na družstva invalidů i hospodářská zařízení svazu invalidů s občany s těžším zdravotním po-
stižením, umělecké svazy a kulturní fondy a některé další organizace. Částečné daňové zvýhodnění
je uplatňováno u bytových družstev a společenských organizací.
Z uvedeného vyplývá, že tento zákon upravuje zdanění značně širokého okruhu poplatníků. Jde
zpravidla o organizace menšího rozsahu zabývající se místní výrobou, službami, opravárenskou čin-
ností
i doplňující hospodářskou činností. Zvláštní, relativně samostatnou skupinu přitom tvoří sub-
jekty se sídlem v cizině. Tomuto rozdílnému charakteru poplatníků odpovídají i specifické formy
jejich zdaňování.
II. Zhodnocení současné právní úpravy
Cíle a záměry platné právní úpravy této daně jsou diferencovány s ohledem na okruh subjektů,
který této dani podléhá, a to zejména s přihlédnutím k
jejich různému poslání, značně rozdílným
podmínkám v oblasti rozhodujících ekonomických nástrojů i rozmanité organizační struktury.
Z provedené analýzy vyplývá, že uplatňovaná forma zdaňování, která je s menšími úpravami
v platnosti od roku 1972, se v zásadě osvědčila. Na rozdíl od předchozího stavu došlo především
k důslednějšímu sjednocení systému zdaňováni subjektů s relativně stejnými ekonomickými podmín-
kami. V tom směru bylo zajištěno i přiměřené zdaňování příjmů dosahovaných z trvalé hospodářské
činnosti provozované různými společenskými organizacemi. Zvýšilo se i působení této daně ve vztahu
k subjektům se sídlem v cizině.
V souladu se stanovenými cíli a záměry zajišťovala tato daň poměrně rovnoměrně plánované
příjmy, které v převážném rozsahu plynou do rozpočtu národních výborů. Současný objem této daně
spolu s příspěvkem na sociální zabezpečení činí ročně více než 8, 5 mld Kčs.
Dosažené výsledky za uplynulých deset let platnosti této daně prokazují, že poměrně uspokojivě
působila její regulační funkce. U rozhodujících skupin poplatníků byly vytvořeny vhodné podmínky
pro plynulé financováni plánovaných reprodukčních potřeb. Pozitivně lze v této souvislosti hodnotit
zejména tu skutečnost, že platná úprava
i přes specifické podmínky jednotlivých skupin poplatníků
respektuje relativně stejné daňové zatížení důchodů (zisků) z provozování obdobných činností,
a to bez rozdílu, zda jde o statni, družstevní nebo společenské organizace. Průměrné daňově zatí-
žení zisku u celé skupiny poplatníků této daně činí 55 % při značné diferenciaci mezi jednotlivými
organizacemi.
Progresivní zdanění zisku, které je uplatněno u rozhodujících skupin poplatníků, lze hodnotit
vcelku kladně s tím, že odpovídá ekonomickým podmínkám těchto organizaci. Současné sazby však
je třeba upravit v návaznosti na změnu výchozích ekonomických nástrojů.
- 13 -
Ani progresivní forma zdanění nemůže však plně reagovat na konkrétní situaci jednotlivých or-
ganizací v oblasti tvorby a plánovaného užiti zdrojů. Proto je u značné části socialistických orga-
nizací uplatňováno přerozdělování finančních zdrojů, obdobně jako je tomu u odvodů do státního
rozpočtu. Obtížněji se tato forma uplatňuje zejména u družstevních a společenských organizací.
Vzhledem k tomu, že na značně rozdílné ekonomické i provozní podmínky místní výroby a služeb
nemohlo plně reagovat ani progresivní zdaňování zisku, byly uplatněny systémové slevy za služby
(vybrané činnosti). I když toto zvýhodnění vytvořilo celkově příznivější podmínky pro další rozvoj
služeb, nelze jej považovat za zcela vyhovující.
Důsledné zajišťování této daně se projevilo i v prohloubení kontrolní funkce. Provádění širší fi-
nanční a ekonomické kontroly u mnoha organizací přispělo k odstranění řady závad v jejich hos-
podaření i na dalších úsecích.
Přehled o výnosu daně, rozsahu poskytovaných slev i o intenzitě daňového zatížení podle roz-
hodujících skupin poplatníků je uveden v příloze.
Provedené analýzy ukázaly některé nedostatky a problémy platné úpravy této daně.
Kromě složitosti stanovení základu daně vyplývající především z připočitatelných a odpočitatel-
ných položek k zisku (obdobně jako u odvodů) se jako administrativně náročné ukázalo progre-
sivní zdanění v těch případech, kde není předmětem daně veškerá činnost, nýbrž pouze příjmy
z trvalé hospodářské činnosti. Jde zejména o zdaňování společenských organizací, kde je nutno
určité společné náklady na dani podrobenou a nezdaňovanou činnost klíčovat, popřípadě jinak
odlišovat. U této skupiny poplatníků se vyskytovaly rovněž problémy při zdaňování některých spe-
cifických činností.
Problémy se vyskytují rovněž u slev vyjadřujících společenské preference zaměřené na před-
nostní rozvoj služeb. Dosavadní poznatky prokazují, že formou těchto slev nelze plně řešit diferen-
covanou důchodovou situaci, ovlivněnou především rozdílnou úrovní cen. To platí zejména pro ně-
které služby, u nichž je dosahována velmi nízká rentabilita nebo ztráta. Je tomu tak především proto,
že organizace, které zabezpečují v převážném rozsahu tyto služby, dosahují i nižší zisk a v důsledku
toho i poskytované slevy jsou výrazně menší.
Současný systém daňových slev k podpoře rozvoje služeb je navíc poměrně administrativně ná-
ročný. Při
jeho zavádění nebyl uplatňován syntetický ukazatel, který by odpovídajícím způsobem
vyjadřoval rozsah prací a služeb, a tak musely být přímo v předpisu vydaném k provedení tohoto
zákona stanoveny činnosti, na které se poskytují slevy, což si vyžaduje mimořádné evidence a kon-
troly.
Z dosud uplatňovaných slev se ukázala jako překonaná forma poskytování slev na výchovu
učňů, a to především z důvodu uskutečněné změny ve financování a v organizaci výchovy učňů
v celém národním hospodářství i potřeby vytvoření stejných ekonomických podmínek s ostatními
odvětvími národního hospodářství. Nelze přitom učinit závěr, že by tato sleva přispěla ke zvýšení
počtu učňů na neatraktivní, avšak pro společnost nezbytné obory.
Dosavadní platná právní úprava není zcela vyhovující ve zdaňování v poměru k cizině, zejména
pokud jde o vymezení předmětu a základu daně i daňové sazby. Nutnost reagovat na vývoj v této
oblasti, zejména při zřizováni obchodních zastupitelství zahraničních podniků v ČSSR, Je řešena
doposud na základě zmocnění, neboť dosavadní úprava vymezuje zdanění pouze rámcově. Obdobně
na základě zmocnění je potřebné reagovat i na zdaňování dovozu stavebních a montážních prací.
Dosavadní sazby daně jsou namnoze vyšší než sazby platné v cizině, což má za následek obtížné
uplatňováni a započítávání čs. daně na daň v cizině a tím i vyloučení účinku dani na výši cen.
Jako problematická, zejména z hlediska tvorby cen, se ukázala i diferenciace výše příspěvku na
- 14 -
sociální zabezpečení podle podílu mezd připadajících na vybrané činnosti (služby), kde je uplatňo-
ván příspěvek ve výši 10 % a z ostatních mezd 20 %. Navíc diferencovaná výše příspěvku zkresluje
i
dosahovanou rentabilitu a efektivnost služeb i objektivizaci nákladů na živou práci.
Praxe rovněž prokázala, že uplatňovaný systém placení záloh na důchodovou daň a příspěvek na
sociální zabezpečení neodpovídá daným podmínkám.
Získané poznatky a provedené rozbory také ukázaly, že i přes dříve zavedená opatření lze tuto
daň dále zjednodušit a její vybírání zracionálnit.
III. Hlavní cíle a záměry navrhované zákonné úpravy
Na základě podrobnější analýzy a zhodnocení dosavadního systému důchodové daně a příspěvku
na sociální zabezpečení a potřeby zajištění návaznosti na provedené úpravy v soustavě plánovitého
řízení je žádoucí provést i nezbytné změny v této dani. Současně je nutno zajistit i systémový sou-
lad s úpravami obsaženými v návrhu zásad zákona o odvodech do státního rozpočtu.
V souladu s tím navrhovaná úprava důchodové daně sleduje tyto hlavní cíle:
a) reagovat na změněné ekonomické podmínky a úpravy provedené v soustavě plánovitého řízení;
b) přizpůsobit zdaňování v poměru k cizině tak, aby odpovídalo širšímu zapojování do mezinárod-
ní dělby práce;
c) administrativně zjednodušit a zpřehlednit novou úpravu tak, aby odpovídala sledovaným cílům
a záměrům i požadavkům racionalizace.
Ke splnění těchto cílů a záměrů se navrhuje:
V návaznosti na změny rentability po úpravě velkoobchodních cen k 1. 1. 1982 a metodické
změny prováděné v tomto zákonu upravit sazby daně. Při stanovení nových sazeb vycházet z plá-
nované tvorby finančních zdrojů a jejich užití včetně zvýšení ekonomického tlaku na zvyšování
efektivnosti a hospodárnosti.
Pro rozhodující skupiny poplatníků stanovit zdaňování zisku formou progresivní stupnice v ná-
vaznosti na dosahovanou rentabilitu. Pro organizace, které neplatí daň z veškeré činnosti, uplatnit
lineární sazby odstupňované podle výše dosahovaného zisku. Upravit sazbu pro poplatníky se síd-
lem v cizině v případě, že jim je daň vyměřována na základě přiznání. Proti dosavadnímu stavu sta-
novit nižší sazbu, např. ve výši 50 %. U licenčních a podobných poplatků snížit dosavadní sazbu da-
ně ze 40 % např. na 25 %. Snížením sazeb daně pro poplatníky se sídlem v cizině umožnit plné za-
počtení čs. daně v cizině na tamější daň a tím docílit snížení devizových výdajů. Efektivní uplatňo-
vání čs. daně vyžaduje, aby se zlepšila komerční práce organizací zahraničního obchodu.
Obdobně jako u systému odvodů do státního rozpočtu upravit základ daně a základ příspěvku
na sociální zabezpečení, zejména zjednodušením připočitatelných a odpočitatelných položek k zisku
a zrušením vylučování některých odměn ze základu příspěvku.
U poplatníků se sídlem v cizině podrobněji vymezit předmět i základ daně, a to s přihlédnutím
k úpravám v cizině a doplnit ustanovení o zajištění daně.
Zjednodušit systém slev sledujících podporu přednostního rozvoje služeb pro obyvatelstvo. Výši
slevy stanovit na základě kvantifikací po zohlednění úprav v ostatních ekonomických nástrojích, bez
nichž nelze předpokládat účinnější ovlivňování dalšího rozvoje služeb.
- 15 -
Sjednotit dosud diferencovanou výši příspěvku na sociální zabezpečení u podniků místního hos-
podářství a výrobních družstev a vytvořit tak předpoklady pro koncepční řešení cen služeb, jednotné
ocenění nákladů na živou práci i zjednodušení administrativy.
V rámci zjednodušení a zpřesnění úpravy upravit placení daně a příspěvku (záloh) shodně s ná-
vrhem zásad zákona o odvodech do státního rozpočtu. Současně zvýšit hranice rozhodné pro čtvrt-
letní placení záloh i pro celoroční vyrovnání. Dále se navrhuje upravit zaokrouhlování i stanovit
limit pro vyměřování penále.
Obdobně jako v návrhu zásad zákona o odvodech do státního rozpočtu zmocnit vládu ČSSR ke
zvýšení nebo snížení sazby daně a příspěvku na sociální zabezpečení až o jednu čtvrtinu. Toto opa-
tření umožní pružnější reagování na změny v ekonomických podmínkách vyvolané zejména vnějšími
vlivy.
Na základě poznatků a zkušeností z dosavadního uplatňování daně se navrhují některá dílčí
zpřesnění v dosavadní úpravě.
Vzhledem k tomu, že byl zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení již 4x no-
velizován, navrhuje se z důvodu přehlednosti vydat zákon nový.
IV. Finanční dosah
Vyhodnocení dopadu změn velkoobchodních cen na ocenění finančních zdrojů a potřeb organizací
bude možno provést až na základě přepočtu plánu na 7. pětiletku. Proto celkový finanční dosah
navrhovaných úprav a ani konkrétní výši sazeb ze zisku nelze v etapě návrhu zásad zákona sta-
novit. Základním východiskem pro úpravu sazeb daně bude úroveň zdrojů, potřeb a rentability,
která se vytvoří po úpravě velkoobchodních cen k 1. 1. 1982 a úkoly stanovené 7. 5LP. Na základě
toho bude vyčíslen i celkový rozsah finančního dosahu.
Konkrétní návrh na sazby daně se zahrne až do návrhu zákona, který bude vypracován na zá-
kladě schválených zásad tak, aby mohl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 1983. K témuž datu vstoupí
v platnost i prováděcí předpis.
V Praze dne 13. dubna 1982
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
- 16 -