FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
IV. volební období
40
Návrh
zásad zákona o důchodové dani
ZÁSADY
ZÁKONA O DŮCHODOVĚ DANI
I. Úvodní ustanovení
Zákon upraví:
a) důchodovou daň (dále jen "daň");
b) příspěvek na sociální zabezpečení (dále jen "příspěvek").
Zákon upraví důchodovou daň, která u převážné části poplatníků má charakter daně ze zisku, při-
čemž u některých poplatníků se sídlem v cizině se podrobuje dani nikoliv zisk, nýbrž hrubý pří-
jem a proto se ponechává v souladu s čl. 12 ústavního zákona o čs. federaci označení důchodová
daň.
Daň bude ve svých principech vycházet z dosavadní úpravy, která se jako celek osvědčila. Její ob-
sah a forma bude navazovat na úpravu odvodu ze zisku promítnutou do zákona o odvodech do
státního rozpočtu při respektování zvláštností vyplývajících především z okruhu poplatníků této
daně.
Příspěvek na sociální zabezpečení bude vycházet ze stejných principů uplatňovaných v zákonu o od-
vodech do státního rozpočtu. Jeho úprava bude v zásadě shodná jako je tomu dosud v zákonu
o důchodové dani s menšími změnami uvedenými dále. Některé skupiny poplatníků budou namísto
příspěvků platit i nadále pojistné nemocenského pojištění.
II. Daň
1. Poplatníci daně
a) Dani podléhají:
- hospodářské organizace zřizované národními výbory, obstarávající komunální služby, místní
výrobu, místní stavebnictví a sběr odpadových surovin, jakož
i krajská dopravní střediska,
jsou-li hospodářskými organizacemi,
- družstevní organizace,
- společenské organizace,
- Ústředí české advokacie a Ústředí slovenské advokacie i za krajská (městská) sdružení advo-
kátů,
- ostatní socialistické organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven
jinými práv-
ními předpisy,
- mezinárodní organizace: Světová odborová federace, Mezinárodní svaz studentstva, Meziná-
rodní organizace novinářů, Mezinárodní rozhlasová a televizní organizace a organizace obdob-
ného charakteru,
- jiné organizace než socialistické, jsou-li právnickými osobami (např. některé spolky, církve
a církevní organizace),
- subjekty se sídlem v cizině,
(dále jen "poplatníci").
b) Dani nepodléhají:
- družstevní organizace, které podléhají dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani,
- 1 -
- rozpočtové a příspěvkové organizace,
- subjekty se sídlem v cizině, jsou-li fyzickými osobami,
c) Od daně jsou osvobozeny:
- výrobní družstva invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností a těžším zdravotním
postižením a hospodářská zařízení svazů invalidů zaměstnávající občany se změněnou pracov-
ní schopností s těžším zdravotním postižením,
- zařízení svazů družstev zabezpečující výběrovou rekreací vlastních členů,
- umělecké svazy, kulturní fondy a socialistické organizace zastupující autory nebo výkonné
umělce, podniky a zařízení provozované těmito svazy, fondy a organizacemi,
- vyšší orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě,
- podniky, hospodářská zařízení organizací Národní fronty, které jsou přímo napojené na roz-
počet vyšších orgánů těchto organizací.
Okruh poplatníků daně zůstává stejný jako dosud. Upřesňují se formulace subjektivní povinnosti tak,
aby byla přehlednější a jednoznačná. Výslovně se mezi poplatníky uvádějí mezinárodní organizace
se sídlem na území ČSSR, které nejsou mezinárodními hospodářskými organizacemi.
Daňové povinnosti základních advokátních organizací, kterými jsou krajská (městská) sdružení ad-
vokátů, budou centralizovány na jejich ústředí, což lépe odpovídá
jejich podmínkám.
Poplatníky daně budou i nadále subjekty se sídlem v cizině (s výjimkou fyzických osob), které ma-
jí příjem ze zdrojů a činností vykonávaných na území Československé socialistické republiky.
V návaznosti na upřesnění předmětu daně (zásada II/2), se vypouští částečné osvobození bytových
družstev, aniž se však změní rozsah činností těchto družstev a příjmů z nich plynoucích, které bu-
dou podléhat zdanění.
2. Předmět daně
a) Předmětem daně je veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí, pokud není dále stanoveno jinak.
b) U stavebních bytových družstev, lidových bytových družstev, družstev pro výstavbu a správu ga-
ráží, družstev pro výstavbu rodinných domků, družstev vzájemné občanské pomoci, svazů byto-
vých družstev, dále u základních organizací společenských organizací a mezinárodních organiza-
cí uvedených v zásadě II bod 1 písm. a),
je předmětem daně trvalá hospodářská činnost a příjmy
z ní plynoucí. Trvalou hospodářskou činností jsou veškeré činnosti směřující k dosahování zisku,
pokud převyšují příjmy z nich plynoucí v úhrnu částku 100 000 Kčs ve zdaňovacím období. Za
trvalou hospodářskou činnost se však vždy považuje provozování obchodní činnosti při přiznání
nároku na obchodní srážky.
c) U církví a jejich organizací nejsou předmětem daně příspěvky členů církví, dary, výnosy kos-
telních sbírek a úplaty za církevní úkony.
d) U poplatníků, kteří mají sídlo v cizině, je předmětem daně činnost vykonávaná ve stálé provo-
zovně na území Československé socialistické republiky a příjmy z ní plynoucí a dále všechny
ostatní příjmy, jejichž zdroj je na území Československé socialistické republiky.
Předmětem daně u převážné části poplatníků budou stejně jako doposud příjmy z veškeré čin-
nosti, a to bez ohledu, zda plynou z tuzemska nebo z ciziny.
U vybraného okruhu organizací budou předmětem daně nadále jen činnosti, směřující k dosahování
zisku, a to jen v tom případě, že úhrn příjmů z těchto činností přesáhne stanovenou hranici.
U společenských organizací nebude předmětem daně činnost (příjmy z ní vyplývající) omezující se
na plnění vlastního poslání těchto organizací podle schválených stanov. U bytových družstev nebu-
dou zdaňovány příjmy dosažené z výstavby, údržby a provozu družstevního bytového fondu, jakož
- 2 -
i výstavby a správy garáží družstevníků. Podrobnější vymezení předmětu daně u těchto organizaci
bude stanoveno v prováděcím předpisu.
Trvalá hospodářská činnost bude předmětem zdanění též u mezinárodních organizací uvedených
v zásadě II bod 1 písm. a).
Hospodářská činnost těmto organizacím je povolována ústředními státními orgány ČSSR.
Dosavadní hranice 80 tis. Kčs, při jejímž překročení vzniká daňová povinnost bez ohledu na dobu
trvání činností, se v návazností na předchozí úpravy cen navrhuje zvýšit na 100 tis. Kčs. Poplatní-
ci se sídlem v cizině budou z činností vykonávaných na čs. území platit daň jen tehdy, budou-li
tyto vykonávány prostřednictvím stálé provozovny. Prováděcí předpis stanoví, že za stálou provozov-
nu se bude považovat zařízení k výkonu činnosti. Stavební a montážní práce (včetně oprav) budou
považovány za stálou provozovnu v tom případě, že doba jejich trváni přesáhne šest měsíců. Návrh
odpovídá úpravám uplatňovaným v cizině a navazuje na mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího
zdanění, které mohou však definovat stálou provozovnu jinak.
3. Základ daně
a) Základem daně je u poplatníků se sídlem v Československé socialistické republice zisk, vykáza-
ný v řádně vedeném účetnictví, z činností, které jsou předmětem daně, zvýšený o tyto připočita-
telné položky:
- částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy;
- rozdíl, o který placené penále a pokuty převyšují přijaté pokuty a penále;
- přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod;
- poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky.
b) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je upravena pro státní hospodářské organizace zvláštními před-
pisy, budou při výpočtu základu daně u všech poplatníků daně se sídlem v Československé so-
cialistické republice uznávány do nákladů jen v rozsahu a výši podle těchto předpisů.
c) U poplatníků, u nichž předmětem daně je trvalá hospodářská činnost a příjmy z ní plynoucí,
ja-
kož i u jiných než socialistických organizací, se uznávají jako náklady pouze výdaje na dosažení
a zajištění příjmů, které jsou předmětem daně.
d) U socialistických organizací, které nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem daně úhrn při-
počitatelných položek po odečtení vykázané ztráty.
e) U poplatníků v likvidaci a u poplatníků zaniklých bez provedené likvidace, pokud nelze základ
daně stanovit podle písm. a), je základem daně likvidační přebytek.
f) U poplatníků se sídlem v cizině základ daně tvoří:
- příjmy z licenčních a jim podobných poplatků,
- příjmy z autorských a provozovacích práv,
- příjmy z úroků a nájemného,
- všechny ostatní příjmy, které jsou předmětem daně po odečtení nákladů nutně vynaložených
na jejich dosažení a zajištění. Přitom základ daně nebude nižší, než jakého by dosáhla při
stejném nebo podobném rozsahu činnosti československá organizace.
g) Základ daně u poplatníků se sídlem v cizině a u jiných než socialistických organizací, s výjim-
kou církví a jejich organizací, nemůže být nižší, než 30 % nákladů na hrubé mzdy.
Základem daně u poplatníků se sídlem v ČSSR je zisk, vykázaný v řádně vedeném účetnictví. Základ
daně se upravuje v tom směru, že se ponechávají z dosavadních připočitatelných položek Jen ty
nejvýznamnější. Z připočitatelných položek se vypouštějí částky, o které poplatník překročil závaz-
né limity nákladů, stanovené ve schváleném finančním plánu, Jejichž druhy určuje vláda ČSSR, vratký
- 3 -
daně z pozemků, záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u organizací
s převážně obchodní činností.
Pokud jde o přirážky k úplatám za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných vod, navr-
huje se formulační úprava podle nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospo-
dářství.
Připočitatelné položky z daňového hlediska nelze považovat za sankce, ale pouze za úpravu zisku
na výši, které by bylo dosaženo, kdyby k výdajům nedošlo resp. nebyly porušeny příslušné před-
pisy. Vychází se z toho, že z porušení právních předpisů mají být vyvozovány závěry a opatření
podle těchto předpisů.
V návaznosti na úpravu připočitatelných položek a v zájmu racionalizace se ruší všechny odpoči-
tatelné položky, jejichž celkový objem je poměrně malý. Vzhledem k připravované úpravě hospodář-
ského zákoníku, která bude působit k důslednému uplatňování penále, neboť prekludované penále
bude odváděno do státního rozpočtu, není již nutné zainteresovávat organizace na aktivním saldě
přijatého penále formou odpočitatelné položky.
Protože některé předpisy, upravující rozsah a výši výdajů, které mohou být hrazeny z nákladů, ne-
platí pro všechny čs. organizace, je potřebné zajistit pro účely srovnatelnosti základu daně, že ne-
budou uznávány do nákladů vyššími částkami a tím krácena daň. Jde např. o vyhlášku č. 90/1972
Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností státních hospodář-
ských organizací a organizací zahraničního obchodu, vyhlášku č. 94/1980 Sb., o odpisování základ-
ních prostředků.
Důsledkem zásady, že předmětem daně jsou jen příjmy z trvalé hospodářské činnosti je, že mohou
být jako náklady uznávány jen takové, které jsou vynaloženy na dosažení těchto příjmů. Pokud ně-
které náklady jsou společné, jak pro činnost dani podrobenou tak nezdaňovanou, uznají se náklady
jen v té výši, v jaké připadají na dani podrobenou činnost. Prováděcí předpis stanoví, že
jako kri-
téria pro rozvrhování těchto nákladů, pokud nelze určit přesnější kritérium, bude možno použít např.
zastavěné plochy, poměru tržeb ze zdanitelné a nezdanitelné činnosti apod.
Vymezení základu daně u poplatníků se sídlem v cizině bude obdobné jako doposud. Prováděcí
předpis vymezí bližší podrobnosti, zejména co se rozumí licenčními poplatky a které náklady lze
uznat pro vyčíslení základu daně. Obdobně jako je tomu v cizině, bude zisk z činnosti stálé pro-
vozovny (např. obchodního zastupitelství) zpravidla konstruován, pokud nebudou k dispozici hod-
nověrné podklady. Tento postup bude v souladu i s mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího
zdanění, které ČSSR uzavřela s řadou států.
Pro vybraný okruh poplatníků se navrhuje ponechat minimální základ daně ve výši 30 % z hru-
bých mezd jako doposud.
4. Sazby daně
Sazby daně se stanoví pro jednotlivé skupiny poplatníků diferencovaně podle jejich základního
poslání a plánované tvorby a užití finančních zdrojů, s promítnutím vlivů přestavby cen i navr-
hovaných systémových změn v oblasti daně a příspěvku.
U rozhodujících skupin poplatníků budou uplatněny progresivní sazby v návaznosti na dosaho-
vanou rentabilitu. Pouze u některých skupin poplatníků budou stanoveny lineární sazby.
Návrh sazeb bude zpracován na základě kvantifikací zdrojů a potřeb
jednotlivých skupin poplatní-
ků včetně promítnutí uvedených vlivů. Podkladem pro návrhy sazeb pro socialistické organizace bu-
dou především finanční plán na rok 1982 v nových cenách a základní údaje pětiletky na roky
1983 až 1985. Konkrétní návrhy sazeb daně se proto předloží až v rámci návrhu zákona. Přitom bu-
de respektována zásada vytvoření relativně stejných daňových povinnosti s přihlédnutím k zá-
kladnímu poslání jednotlivých skupin poplatníků.
-4 -
Pro hospodářské organizace zřizované národními výbory, obstarávající komunální služby a místní
výrobu i výrobní družstva bude stanovena jednotná progresivní stupnice sazeb daně tak, aby vhod-
ně reagovala na rozdílné podmínky provozovaných činností (výroba, služby).
U spotřebních družstev se předpokládá, že stupnice bude odvozena od stupnice pro státní obchodní
organizace, které budou platit odvod ze zisku podle zákona o odvodech, při nutném respektováni
tvorby nižších zdrojů v důsledku specifických podmínek zásobováni venkovského obyvatelstva.
Sazba u družstevních podniků zahraničního obchodu bude stanovena podle výše sazby odvodu
ze zisku, stanovené pro organizace zahraničního obchodu v zákonu o odvodech do státního roz-
počtu.
Progresivní stupnice budou odstupňovány tak, aby neoslabovaly zájem organizací na zvyšování ren-
tability a efektivnosti. Tomu bude odpovídat i způsob výpočtu rentability.
Předpokládá se snížení sazeb daně pro poplatníky se sídlem v cizině ze 60 % cca na 50 %, které vy-
chází z intenzity zdanění uplatňovaného v cizině tak, aby bylo možno docílit toho, že daň placená
v ČSSR bude započitatelná na daň v cizině a tím omezeny důvody pro event. zvyšování cen z titulu
dvojího zdanění. Obdobné důvody platí i pro snížení daně u průmyslových licenčních poplatků ze
40 % např. na 25 %. Výše zdanění průmyslových licenčních poplatků je modifikována mezinárodními
smlouvami o zamezení dvojího zdanění, podle kterých se ve státě zdroje vybírá daň nižší sazbou
(5-10%) popř. není ve státě zdroje vybírána vůbec (ve vyspělých průmyslových státech se při-
tom sazby pohybují mezi 20-30 %).
Pro poplatníky, u nichž předmětem daně je trvalá hospodářská činnost a příjmy z ní plynoucí, se
stanoví lineární sazby, které nepřevýší 50 °/o. Do těchto sazeb se promítnou i některé dosud posky-
tované systémové slevy při vytvoření jednotných daňových podmínek pro tuto skupinu poplatníků
včetně jejich zainteresovaností na plnění jejich základního poslání. Tím se současně zjednoduší i sy-
stém
jejich zdaňování.
5. Slevy na dani
a) Pro hospodářské organizace uvedené v zásadě II bod 1 písm. a), první odrážka a výrobní druž-
stva se daň snižuje o.... %, v návaznosti na dosažený podíl redukovaných výkonů "prací a slu-
žeb" na celkových upravených vlastních výkonech.
b) Pro výrobní družstva invalidů se daň snižuje o 30%.
Okruh organizací, kterým budou přiznány tyto slevy, nebude měněn. Ukazatel "práce a služby" zave-
dený s účinností od r. 1981 nebo. nově uplatněný ukazatel "služby obyvatelstvu" (od r. 1983) umož-
ní výrazné zjednodušení systému doposud poskytovaných slev. Nově uplatněný ukazatel má zahrno-
vat v podstatě základní služby, opravy a práce, poskytované v převážném rozsahu obyvatelstvu,
u nichž je vcelku dosahována nižší rentabilita. Uplatnění redukce tohoto ukazatele má vést orga-
nizace k oproštění se od stimulace na výši spotřeby materiálu. V průběhu dalších prací bude na
základě hlubší analýzy posouzena i účelnost použití pro daňové účely namísto ukazatele "upravené
vlastní výkony" modifikace tohoto ukazatele formou "redukovaných výkonů" (celkové výkony po
odpočtu celkové spotřeby materiálu).
Výše slevy bude stanovena až na základě podrobných kvantifikací, zejména s přihlédnutím k úrov-
ni cen i k celospolečenskému zájmu na přednostním rozvoji prací a služeb, které jsou zpravidla
zajišťovány v organizacích zabývajících se různými jinými činnostmi (především místní výrobou).
Ruší se doposud poskytované slevy na výchovu učňů, které byly málo účinné a již neodpovídají sy-
stému financování této činnosti. Dosah tohoto opatření bude zohledněn v nových sazbách daně.
V rámci zjednodušení budou dosavadní slevy poskytované společenským organizacím (jejich hos-
podářským zařízením) zrušeny a zohledněny ve výši nově zavedených lineárních sazeb daně (dosud
platí progresivní zdanění, které se u této skupiny poplatníků neosvědčilo). Sleva ve výši 30% bude
zachována pouze u výrobních družstev invalidů, kde je účelné i nadále uplatňovat progresivní zda-
nění (různé činnosti s rozdílnou rentabilitou).
- 5 -
III. Příspěvek
1. Příspěvek odvádějí poplatníci daně s výjimkou stavebních bytových družstev, lidových byto-
vých družstev, družstev pro výstavbu a správu garáží, družstev pro výstavbu rodinných domků, druž-
stev vzájemné občanské pomocí, okresních výstavbových bytových družstev, svazů bytových druž-
stev, základních organizací, společenských organizací, mezinárodních organizací uvedených v zá-
sadě II bod 1 písm. a), jiných organizací než socialistických, jsou-li právnickými osobami, subjek-
tů se sídlem v cizině a organizací od daně osvobozených.
2. Základem příspěvku je objem mzdových prostředků zúčtovaných v běžném roce k výplatě
včetně doplňkových odměn, snížený o odměny poskytnuté podle předpisů o autorském právu zúčto-
vané k výplatě v běžném roce.
3. Příspěvek zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. Příspěvek je součástí nákladů poplat-
níka.
4. Sazba příspěvku činí 20 % ze základu s výjimkou výrobních družstev invalidů, pro která činí
sazba příspěvku 10 %.
Příspěvek bude nadále odváděn jen hlavními skupinami poplatníků. Ostatní organizace budou stej-
ně jako dosud odvádět pojistné nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocen-
ském pojištění zaměstnanců.
Stejně jako u odvodů do státního rozpočtu se nebudou vylučovat ze základu odměny, které orga-
nizace obdržela k Rudému praporu pětiletky nebo praporu, popřípadě standartě mu na roven posta-
veným.
U všech skupin poplatníků bude stejně jako u odvodů do státního rozpočtu uplatněna jednotná saz-
ba ve výši 20%. Nižší sazba příspěvku (10%) se ponechává pouze pro výrobní družstva invalidů.
Dosavadní diferencovaná výše příspěvku u organizací, kterým je přiznána dosud sleva na vybrané
činnosti se ruší s tím, že dopad bude zohledněn v sazbách daně. Tím se vytvářejí i jednotné pod-
mínky pro tvorbu cen i objektivnější hodnocení dosažených výsledků.
IV. Společná ustanovení
1. Výnos daně a příspěvku
Výnos daně a příspěvku od poplatníků řízených orgány federace, od Ústřední rady družstev a
organizací jí řízených, mezinárodních organizací uvedených v zásadě II bod 1 písm. a) a od po-
platníků se sídlem v cizině plyne do státního rozpočtu čs. federace.
V určení výnosu daně a příspěvku do státního rozpočtu čs. federace se nenavrhují změny oproti do-
savadnímu stavu. Zákony národních rad bude, stejně jako dosud, určeno, kam poplyne výnos od
ostatních poplatníků.
Určením výnosu daně je dáno, i kdo bude vykonávat správu daně a příspěvku u jednotlivých sku-
pin poplatníků. Stejně jako dosud, bude správa daně u poplatníků se sídlem v cizině a meziná-
rodních organizací uvedených v zásadě II bod 1 písm. a), soustředěna na jednu finanční správu
v ČSR a jednu finanční správu v SSR. U ostatních poplatníků se předpokládá, že výnos poplyne
i nadále do rozpočtů národních výborů a správu daně a příspěvku budou vykonávat finanční od-
bory národních výborů.
- 6 -
2. Přiznání a vyměření daná a příspěvku
a) Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok.
b) Poplatník je povinen podat přiznání k daní a příspěvku orgánu vykonávajícímu správu daně,
v jehož obvodu měl sídlo 31. prosince zdaňovacího období, a to do 15. února po uplynutí zda-
ňovacího období a připojit k němu účetní závěrku a další podklady stanovené příslušným minis-
terstvem financí.
c) Poplatník Je povinen v přiznání si daň a příspěvek sám vypočítat a uvést též připadne výjimky,
zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.
d) Poplatníci se sídlem v Československé socialistické republice si mohou od daně odečíst v cizině
zaplacenou obdobnou daň, nejvýše však do částky daně připadající na příjmy plynoucí z cizi-
ny podle tohoto zákona. Daň zaplacenou ve státech, se kterými Československá socialistická
republika uzavřela smlouvy o zamezení dvojího zdanění lze odečíst jen do výše, která je v sou-
ladu s těmito smlouvami.
e) Nebylo-li přiznání podáno včas, může být daň a příspěvek zvýšeny až o 10%.
f) Daň a příspěvek vyměří orgán vykonávající správu daně a příspěvku po uplynutí zdaňovacího
období.
g) Základ daně a příspěvku se zaokrouhlují na celé 1000 Kčs dolů; daň a příspěvek se zaokrou-
hlují na celé 100 Kčs nahoru a zvýšení daně a příspěvku i penále se zaokrouhlují na celé 10 Kčs
dolů.
h) O vyměření daně a příspěvku vyrozumí orgán vykonávající správu daně a příspěvku poplatníka
platebním výměrem, popř. dodatečným platebním výměrem.
V ustanoveních o daňovém přiznání a vyměření daně a příspěvku se navrhuje proti dosavadnímu
stavu změna v tom směru, že základ bude zaokrouhlován směrem dolů na celé 1000 Kčs a daň a
příspěvek budou zaokrouhlovány na celé 100 Kčs. Tím se sleduje i zjednodušení výpočtu a výkaz-
nictví.
Stejně jako dosud si budou moci poplatníci při výpočtu konečné daňové povinnosti odečíst v daňo-
vém přiznání obdobnou daň zaplacenou v cizině. Pokud jde o příjmy plynoucí ze států, se kterými
ČSSR uzavřela smlouvy o zamezení dvojího zdaněni, bude postupováno podle těchto smluv. Zákon
upraví i podmínky a lhůtu pro daňovou registraci, a to obdobně jako dosud. Prováděcí předpis sta-
noví podrobnosti k
daňové registraci, zejména pokud jde o poplatníky se sídlem v cizině. V rámci
přípravy zákona se posoudí též námět na zavedení sankce za nepřihlášení se do daňové registrace.
3. Placení daně a příspěvku
a) Poplatníci, kteří jsou povinni předkládat výkaz o výsledku hospodaření měsíčně platí měsíční zá-
lohy na daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce takto:
- v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční daňové povinnosti nebo ve výši jedné tře-
tiny plánované daňové povinnosti na první čtvrtletí, jde-li o poplatníka se značně diferen-
covanou plánovanou tvorbou zisku,
- v únoru ve výši daně vypočtené ze zisku vykázaného za leden a v následujících měsících
ve výši rozdílu mezi daní vypočtenou ze zisku vykázaného od počátku roku a splatnými zá-
lohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.
b) Ostatní poplatníci platí měsíční zálohy na daň nejpozději třetího dne před koncem každého mě-
síce ve výši jedné dvanáctiny plánované roční daňové povinnosti nebo ve výši jedné třetiny plá-
nované čtvrtletní daňové povinnosti, jde-li o poplatníka se značně diferencovanou plánovanou
tvorbou zisku. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí)
výpočte poplatník
kolik činí daň ze zisku vykázaného od počátku roku a rozdíl, o který je daňová povinnost vyšší
- 7 -