FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNI ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
20
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu mnohostranná úmluva o fyzické
ochraně jaderných materiálů, podepsaná ve Vídni dne 14. září 1981
s výhradou k odstavci 2 či. 17 úmluvy
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
souhlasí s tím, aby se Československá socialistická republika stala
smluvní stranou mnohostranné úmluvy o fyzické ochraně jaderných
materiálů, podepsané ve Vídni dne 14. září 1981 s výhradou k odstavci 2
čl. 17 úmluvy.
Důvodová zpráva
k mnohostranné úmluvě o fyzické ochraně jaderných materiálů
Jedním z charakteristických jevů současné doby je rychlý
rozvoj využití jaderné energie, která se stává předmětem
zájmu stále vzrůstajícího počtu zemí. Průvodním znakem toho-
to vývoje je rozšiřující se mezinárodní spolupráce v této
relativně nové a perspektivní oblasti, rozšiřování obchodu se
speciálními zařízeními a jadernými materiály.
Současně je však nutno mít na zřeteli, že zvyšující se
množství jaderných materiálů, stejně jako narůstající počet
zemí, které těmito materiály disponují, zvyšují riziko skry-
tého či otevřeného zneužití jaderných materiálů k výrobě ja-
derných zbraní nebo radioaktivního zamoření životního pro-
středí.
Zneužití jaderných materiálů se mohou dopouštět nejen stá-
ty, ale i jednotlivci nebo organizované skupiny. Je proto při-
rozené, že mnohostranná spolupráce v oblasti mírového využití
jaderné energie vyžaduje již v této fázi svého vývoje přijetí
účinných opatření, zaměřených k předcházení podobných jevů.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní, uzavřená před 12
lety prokázala svůj význam. Dohody uzavřené mezi státy a Mezi-
národní agenturou pro atomovou energii na základě této Smlouvy
brání sice státům v přístupu k jaderným zbraním, ale nemohou
zabránit nezákonným činům a zmocnění se jaderných materiálů
jednotlivci, organizovanými skupinami nebo i státy, které ne-
jsou členy Smlouvy. Takovým činům může zabránit jen fyzická
ochrana jaderných materiálů prováděná za účinné mezinárodní
spolupráce.
- 2 -
Opatření tohoto druhu je proto nutné z jedné* strany
chápat jako důležitý prvek upevnění režimu nešíření jader-
ných zbraní a zabránění jaderného terorizmu - v čemž spo-
čívá politický přínos těchto opatření mezinárodnímu spole-
čenství - a současně jako příspěvek k bezpečnému rozvoji
jaderné energetiky v jednotlivých státech.
To jsou důvody, pro které socialistické státy považují
předkládanou úmluvu za významný, byt jen dílčí příspěvek
jejich úsilí pro odzbrojení.
Odpovědnost za ochranu jaderných materiálů, jakož i ja-
derných zařízení na území toho kterého státu nese, v plném
rozsahu, daný stát. Avšak teroristický čin týkající se jader-
ných zařízení a jaderných materiálů nebo jejich zneužití může
mít těžké následky nejen pro stát, ve kterém k takovému činu
dojde, ale může ohrozit celou řadu států nebo dokonce celé
mezinárodní společenství.
Rozvoj mezinárodní spolupráce při mírovém využití ja-
derné energie je provázen rostoucím počtem přeprav jader-
ných materiálů mezi státy. Tím vzniká potřeba odpovídající
ochrany těchto materiálů i během mezinárodní přepravy za
účinné mezinárodní spolupráce.
Praktická potřeba vyvolala nutnost posoudit problemati-
ku fyzické ochrany jaderných materiálů na mnohostranné úrov-
ni s cílem rozpracovat a ve smluvní formě zakotvit závazky
vytvářející dostatečné technické, organizační a právní před-
poklady k zamezení zneužití jaderných materiálů.
Jednání o této otázce probíhala téměř 2 roky v rámci Me-
zinárodní agentury pro atomovou energii za aktivní účasti
socialistických zemí a na podzim r. 1979 byla završena při-
jetím dohodnutého textu úmluvy o fyzické ochraně jaderných
materiálů.
Preambule úmluvy obecně definuje její věcný a politický
význam. Úmluva je zaměřena proti úmyslnému zneužití jader-
ných materiálů.
- 3 -
Úvodní články spolu s přílohami obsahují definice poj-
mů a vymezují působnost úmluvy. Určují také důležitý pojem
mezinárodní přepravy jaderných materiálů.
Úmluva dále obsahuje normativní ustanovení pro zabezpe-
čení mezinárodní přepravy jaderných materiálů po stránce
technické i organizační. Klade důraz vedle vlastní fyzické
ochrany jaderných materiálů na závazek smluvních stran ne-
vyvážet nebo nepovolovat vývoz a dovoz jaderných materiálů,
dokud nebudou ujištěny, že tyto materiály budou v průběhu
celé mezinárodní přepravy, tedy i v tranzitních státech,
chráněny v souladu s požadavky stanovenými úmluvou.
Jedním z významných kroků směřujících ke zvýšení účin-
nosti mezinárodní spolupráce před i během mezinárodní pře-
pravy je povinnost každé smluvní strany určit svůj ústřed-
ní orgán odpovídající za mezinárodní koordinaci a organizač-
ní zabezpečení fyzické ochrany při mezinárodní přepravě
přes území daného státu. V ČSSR bude, podle odst. 1 čl. 5,
úmluvy plnit funkci ústředního orgánu pro fyzickou ochranu
československá komise pro atomovou energii, která již dnes
plní v oblasti jaderných materiálů úkoly plynoucí z dohody
o zárukách nad jadernými materiály, uzavřené na základě
smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Zabezpečuje ve znač-
ném rozsahu styk se zahraničními partnery ČSSR a s Meziná-
rodní agenturou pro atomovou energii při mezinárodních pře-,
vodech jaderných materiálů a v oblasti mezinárodní spoluprá-
ce při mírovém využití atomové energie. To předurčuje česko-
slovenskou komisi pro atomovou energii i k plnění povinností
ústředního orgánu ve smyslu předkládané úmluvy. Obdobné orga-
nizační zajištění úmluvy bylo přijato v jiných socialistických
státech např. v SSSR a NDR.
Nová činnost československé komise pro atomovou energii
ve funkci ústředního orgánu bude spočívat ve spolupráci
a koordinaci s obdobnými orgány zahraničních partnerů ČSSR
při dovozu, vývozu a tranzitu jaderných materiálů. V soula-
du s úmluvou bude nutno vždy předem přesně dohodnout nezbyt-
- 4 -
nou úroveň fyzické ochrany jaderných materiálů /podle druhu
a množství jaderných materiálů a podle zvláštních okolnosti
uvažované mezinárodní přepravy/, dále datum, místo a způsob
předání materiálu a odpovědnosti za jeho fyzickou ochranu.
Během vlastní přepravy bude nutno nepřetržitě udržovat styk
s orgány zahraničních partnerů a činit nezbytná operativní
opatření jak za normální, tak zvláště za mimořádné situace
při mezinárodní přepravě. Kromě toho československá komise
pro atomovou energii bude koordinovat činnost všech složek
zúčastněných na mezinárodní i vnitrostátní přepravě jader-
ných materiálů /tj. přepravce, dopravy, útvarů vykonávají-
cích vlastní fyzickou ochranu - doprovod, střežení a útvarů
provádějících radiační ochranu/ a to jak před jejím započe-
tím, tak po celou dobu přepravy. Nedostatečná koordinace,
zvláště se zahraničními partnery ČSSR je v současné době
hlavním nedostatkem při zabezpečování fyzické ochrany jader-
ných materiálů, což má za následek nejen zvýšení rizika zne-
užití jaderných materiálů, ale i hospodářské ztráty.
Důležitým prvkem úmluvy je i vymezení skutkové podstaty
trestných činů, jejichž úmyslné spáchání musí stát, který
je stranou úmluvy, trestat s ohledem na jejich mimořádnou
společenskou závažnost.
Smluvní strany se zavazují stanovit pro tyto trestné
činy odpovídající trestní postih. Tvůrci úmluvy přitom rea-
listicky vycházeli z toho, že stanovení sebelepších organi-
začních, technických či právních opatření nemusí vždy přivést
k žádanému výsledku tj. předejít neoprávněné manipulaci
s jadernými materiály či náležitě postihnout pachatele trest-
ných činů úmluvou vymezených. Pro případ trestného činu v sou-
vislosti s jadernými materiály je stanoven způsob vzájemné
spolupráce za účelem vyhledávání a navrácení jaderného mate-
riálu jakož i při postihu pachatele. Ustanovení úmluvy v té-
-5 -
to části jsou analogická ustanovením mezinárodních doku-
mentů sjednaných za účelem ochrany mezinárodní civilní le-
tecké dopravy počátkem 70. let /Haagská úmluva o potlačo-
vání protiprávního zmocnění se letadel z r. 1970 a Montreal-
ská úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bez-
pečnost civilního letectví z r. 1971/ a vycházejí ze zásady
"vydat nebo potrestat".
Platný československý trestní zákon v zásadě vyhovuje po-
žadavkům úmluvy na trestní postih jednání uvedených v článku
7. Úmyslné spáchání neoprávněných činů, uvedených v článku
7 odstavec 1 písmeno a/ úmluvy, je možné vzhledem k tam
uvedeným následkům postihovat jako trestný čin všeobecného
ohrožení /§ 179 tr. zák. // trestné činy proti životu a zdraví
/§ 219, § 221, § 222 tr. zák. / nebo trestné činy proti majet-
ku /§ 132, § 136, případně § 257 tr. zák. / a to podle toho,
proti kterému okruhu chráněných zájmů byl úmysl pachatele
zaměřen.
Ustanovení československého trestního zákona o krádeži,
loupeži, zpronevěře a podvodu je možno vhodně aplikovat na
delikty uvedené v čl. 7 odst. 1 pís. b/ a c/ úmluvy, obdobně
jako ustanovení o loupeži a vydírání na činy uvedené pod
pís. d/ a e/. Vzhledem k tomu, že pokus trestného činu je
trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný
čin /§ 8 odst. 2 tr. zák. /, a že na trestní odpovědnost
a trestnost účastníka se používají ustanovení o trestní od-
povědnosti a trestnosti pachatele /§ 10 odst. 2 tr. zák. /,
odpovídá československé trestní právo také požadavkům pís.
f/ a g/ odst. 1 čl. 7 úmluvy.
Přiměřenost trestních sazeb jednotlivých trestných činů,
vzhledem na zvýšenou společenskou nebezpečnost takových činů,
obdobně jako případné převzetí skutkové podstaty trestného
činu obsaženého v článku 7 úmluvy, bude zvlášť posuzováno
v průběhu prací na rekodifikaci trestního práva, která v sou-
časnosti probíhají.
-6-
V současné době se na provádění vlastní fyzické ochra-
ny přeprav podílí resorty používající jaderné materiály
a to ve spolupráci s orgány federálních ministerstev vnitra
a dopravy. Po přijetí úmluvy dojde k prohloubení koordinace
se zahraničím a budou uplatněný články 3, 4 a 5 úmluvy.
Finanční náklady na zabezpečení fyzické ochrany jader-
ných materiálů vyplývají především z jejich vlastností, fy-
zikální podstaty a z nebezpečí jejich možného zneužití pro-
ti společnosti a jsou hrazeny z běžných rozpočtů zúčastně-
ných resortů. Tyto náklady jsou zanedbatelné ve srovnání se
škodami hospodářskými a politickými, které. mohou být spo-
lečnosti zneužitím jaderných materiálů způsobeny. Musí být
proto chápány s ohledem na zájmy ČSSR jako nezbytný příspě-
vek k posílení bezpečnosti při mírovém využití jaderné ener-
gie v ČSSR. Přijetím úmluvy nedojde k nárůstu nákladů z ti-
tulu jejího plnění. Dobrou organizací a koordinací fyzické
ochrany je lze minimalizovat.
Ostatní ustanovení úmluvy jsou v souladu s českosloven-
ským právním řádem a nevyžadují dodatečné úpravy.
Závěrečné články úmluvy obsahují obvyklá ustanovení
o řešení sporů, vstupu úmluvy v platnost, jejím vypověze-
ní a podobně. Jsou zde stanoveny podmínky podpisu a přístu-
pu k úmluvě pro mezinárodní organizace a regionální organiza-
ce integračního či jiného charakteru. V textu se žádná orga-
nizace /tedy ani Euratom/ neuvádí jmenovitě. Znění těchto
podmínek otevírá možnost budoucího přístupu k úmluvě také
pro Radu vzájemné hospodářské pomoci.
Smluvní strany se mohou vyhnout obligatorní arbitráži či
jurisdikci Mezinárodního soudního dvora prohlášením podle
odstavce 3 článku 17 úmluvy. Tím je zajištěna zásada svobod-
né volby prostředků k řešení sporů, které mohou vzniknout
při výkladu a provádění této úmluvy.
- 7 -
Proto při podpisu byla za ČSSR učiněna výhrada k odst. 2
čl. 17 úmluvy podle odst. 3 téhož článku, čímž bude pro čs. stra-
nu v plném rozsahu zajištěna svoboda volby nejvhodnějšího prostřed-
ku pro řešení každého konkrétního sporu, který by z výkladu či
provádění úmluvy mohl vzejít.
Protože jde o mezinárodní smlouvu politické povahy, která
se dotýká problematiky upravené čs. zákony, předkládá se v sou-
ladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o česko-
slovenské federaci, k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění
ČSSR.
V Praze dne 9. listopadu 1981
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
ÚMLUVA O FYZICKÉ OCHRANĚ JADERNÍCH MATERIÁLU
Štáty, které jsou stranami této úmluvy
1. uznávajíce právo všech států na rozvíjení a využívání ja-
derné energie pro mírové účely a jejich zákonné zájmy na
získání možného prospěchu z mírového využití jaderné ener-
gie,
2. jsouce přesvědčeny o potřebě usnadnění mezinárodní spolu-
práce při mírovém využívání jaderné energie,
3. přejíce si odvrátit potenciální nebezpečí vznikající proti-
právním zmocněním se a použitím jaderných materiálů,
4. jsouce přesvědčeny, že trestné činy ve vztahu k jaderným
materiálům vedou k vážnému znepokojení a že je naléhavě za-
potřebí přijmout vhodná a účinná opatření s cílem zabezpečit
předcházení, odhalování a potrestání takovýchto trestných
činů,
5. jsouce si vědomy potřeby mezinárodní spolupráce při přijí-
mání účinných opatření pro fyzickou ochranu jaderných mate-
riálů v souladu s právním řádem každého státu, který je
smluvní stranou této úmluvy, jakož i v souladu s touto
úmluvou,
6. jsouce přesvědčeny, že tato úmluva by měla usnadnit bezpečné
předávání jaderných materiálů,
7. podtrhujíce rovněž význam fyzické ochrany jaderných materiálů
při použití, skladování a přepravě uvnitř státu,
8. uznávajíce význam účinné fyzické ochrany jaderných materiálů
používaných pro vojenské účely a vycházejíce z toho, že těm-
to materiálům je a bude poskytována přísná fyzická ochrana,
se dohodly takto:
- 2 -
Článek 1
Pro účely této úmluvy:
a/ "jaderným materiálem" je plutonium s výjimkou plutonia-238
/s izotopovou koncentrací převyšující 80. %/; uran 233; uran
obohacený izotopy 235 nebo 233; uran s přírodním izotopovým
složením s vyloučením uranové rudy a rudných zbytků; jaký-
koli materiál obsahující jeden nebo více výše uvedených;
b/ "uranem obohaceným izotopy 235 nebo 233" je uran obsahující
izotopy 235 nebo 233 nebo oba v takovém množství, že poměr
celkového výskytu těchto izotopů k izotopu 238 je vyšší než
poměr izotopu 235 k izotopu 238 vyskytující se v přírodě;
c/ "mezinárodní přepravou jaderných materiálů" je přeprava zá-
silky jaderných materiálů jakýmkoli dopravním prostředkem
směřující za hranice státu, ze kterého zásilka pochází, po-
čínaje odesláním ze zařízení odesilatele v tomto státě a konče
obdržením v zařízení příjemce ve státě konečného určení.
Článek 2
1. Tato úmluva se vztahuje na jaderné materiály používané pro
mírové účely při jejich mezinárodní přepravě.
2. S výjimkou článků 3 a 4 a odstavce 3 článku 5 se tato úmluva
rovněž vztahuje na jaderné materiály používané pro mírové
účely při jejich používání, skladování a přepravě uvnitř
státu.
3. Kromě závazků výslovně přijatých státy, které jsou stranami
této úmluvy, v článcích uvedených v odstavci 2, pokud jde
o jaderné materiály, používané pro mírové účely při jejich
používání, skladování a přepravě uvnitř státu, nic v této
úmluvě nelze vykládat tak, aby byla dotčena svrchovaná práva
- 3 -
států při používání, skladování a přepravě jaderných mate-
riálů uvnitř státu.
Článek 3
Každý stát, který je stranou této úmluvy, učiní v rámci
svého právního řádu a v souladu s mezinárodním právem, pří-
slušná opatření k zajištění, aby jaderné materiály - nakolik
je to možné - byly při mezinárodní přepravě na území tohoto
státu, nebo na palubě lodi či letadla nacházejícího se pod
jeho jurisdikcí, pokud tato loď či letadlo provozují dopravu
do tohoto státu či z něj, chráněny na úrovních uvedených
v Příloze I.
Článek 4
1. Žádný stát, který je stranou této úmluvy, nebude vyvážet
jaderné materiály nebo povolovat jejich vývoz, pokud ne-
obdrží ujištění, že tyto materiály budou v průběhu meziná-
rodní přepravy chráněny na úrovních uvedených v Příloze I.
2. Žádný stát, který je stranou této úmluvy, nebude dovážet
jaderné materiály nebo povolovat jejich dovoz ze státu,
který není stranou této úmluvy, pokud neobdrží ujištění,
že tyto materiály budou v průběhu mezinárodní přepravy
chráněny na úrovních uvedených v Příloze I.
3. Stát, který je stranou této úmluvy, nepovolí tranzit jader-
ných materiálů přes své území, vnitrozemskými vodami nebo
přes svá letiště či námořní přístavy mezi státy, které
nejsou stranami této úmluvy, pokud neobdrží ujištění -
nakolik je to možné - že tyto materiály budou během meziná-
rodní přepravy chráněny na úrovních uvedených v Příloze I.
- 4 -
4. Každý stát, který je stranou této úmluvy, uplatní v rámci
svého právního řádu úrovně fyzické ochrany uvedené v Pří-
loze I i na jaderné materiály přepravované z jedné části
tohoto státu do jiné jeho části mezinárodními toky či vzduš-
ným prostorem.
5. Stát, který je stranou této úmluvy, odpovídající podle od-
stavců 1 až 3 za obdržení ujištění o ochraně jaderných ma-
teriálů na úrovních uvedených v Příloze I určí a bude předem
informovat
státy, přes jejichž území či vnitrozemské vody se
předpokládá tranzit jaderných materiálů nebo na jejichž le-
tiště či do námořních přístavů se předpokládá vstup s jader-
nými materiály.
6. Odpovědnost za to, že ujištění ve smyslu odstavce 1 budou
získána, může být po vzájemné dohodě přenesena na stát, který
je stranou této úmluvy a zúčastní se přepravy jako dovozce.
7. Nic v tomto článku nelze vykládat tak, aby byla jakkoli dot-
čena územní svrchovanost a jurisdikce států včetně jeho
svrchovanosti nad vzdušným prostorem a pobřežními vodami.
Článek 5
1. Státy, které jsou stranami této úmluvy, stanoví a vzájemně
si oznámí přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury
pro atomovou energii styčné místo a svůj ústřední orgán,
zodpovídající za fyzickou ochranu jaderných materiálů a za
koordinaci vyhledávacích akcí a protiopatření v případě ne-
oprávněného odnětí, použití nebo změny jaderných materiálů
nebo v případě reálné hrozby takových událostí.
2. V případě krádeže, loupeže nebo jiného protiprávního zmocně-
ní se jaderných materiálů nebo reálné hrozby těmito činy,
státy, které jsou stranami této úmluvy, budou - v souladu
se svými právními řády - spolupracovat a napomáhat v největším
- 5 -
možném rozsahu při vyhledávání a ochraně těchto materiálů
každému státu, který je stranou této Úmluvy a který o to
požádá.
Zejména:
a/ stát, který je stranou této Úmluvy, co nejdříve učiní
vhodné opatření k informování druhých států, jež podle
něj mohou být dotčeny, o každé krádeži, loupeži či ji-
ném protiprávním zmocnění se jaderných materiálů nebo
o reálné hrozbě takových činů a tam, kde je to potřebné,
bude informovat mezinárodní organizace;
b/ státy, které jsou stranami této Úmluvy a které jsou dot-
čeny si budou tam, kde je to potřebné, vyměňovat infor-
mace vzájemně nebo s mezinárodními organizacemi s cílem
ochrany ohrožených jaderných materiálů, ověření neporu-
šenosti přepravního obalu nebo zpětného získání proti-
právně odňatých jaderných materiálů a budou:
1/ koordinovat své Úsilí diplomatickou nebo jinou dohodnu-
tou cestou;
2/ na požádání si poskytovat pomoc;
3/ zabezpečovat navrácení odcizených nebo postrádaných
jaderných materiálů v důsledku výše uvedených udá-
lostí.
Způsob provádění této spolupráce je určován dotčenými stá-
ty, které jsou stranami této Úmluvy.
3. Státy, které jsou stranami této Úmluvy, budou spolupracovat
a vzájemně se radit přímo nebo prostřednictvím mezinárod-
ních organizací s cílem získat návrhy na řešení, udržování
a zlepšování systémů fyzické ochrany jaderných materiálů
v mezinárodní přepravě.
- 6 -
Článek 6
1. Státy, které jsou stranami této úmluvy, učiní v souladu
se svým právním řádem vhodná opatření pro ochranu jakých-
koli utajovaných informací, které obdrží na základě usta-
novení této úmluvy od jiného státu, který je stranou této
úmluvy, nebo při provádění této úmluvy. Pokud státy, které
jsou stranami této úmluvy, poskytnou utajované informace
mezinárodním organizacím, budou učiněna opatření k ochraně
utajení těchto informací.
2. Tato úmluva nepožaduje od států, které jsou jejími stranami,
poskytování jakýchkoli informací, které podle jejich právní-
ho řádu nemohou být poskytovány nebo které by ohrozily je-
jich bezpečnost nebo fyzickou ochranu jaderných materiálů.
Článek 7
1. Úmyslné spáchání:
a/ neoprávněného přijetí, držby, užívání, předání, změny,
zničení či rozptylování jaderných materiálů, jež je či
může být příčinou smrti nebo těžké újmy na zdraví které-
koli osoby nebo závažné škody na majetku;
b/ krádeže či loupeže jaderných materiálů;
c/ zpronevěry či získání jaderných materiálů podvodem;
d/ činu, při němž by žádost o jaderný materiál byla prová-
zena pohrůžkou či použitím síly nebo jakoukoli jinou
formou zastrašování;
e/ pohrůžky:
1/ použití jaderného materiálu ke způsobení smrti či
vážného zranění kterékoli osobě nebo závažné škody na
majetku, nebo
2/ spáchání trestného činu popsaného pod písmenem b/,
k donucení fyzické či právnické osoby, mezinárodní or-
ganizace nebo státu k určitému jednání nebo upuštění
od jakéhokoli jednání;
- 7 -
f/ pokusu spáchat jakýkoli trestný čin popsaný pod písmeny
a/, b/ či c/ a
g/ účastenství na jakémkoli trestném činu uvedeném pod
písmeny a/ až f/ bude považovat každý stát, který je
stranou této úmluvy, za trestný čin podle svého právního
řádu.
2. Každý stát, který je stranou této úmluvy stanoví pro trestné
činy uvedené v tomto článku odpovídající tresty s ohledem na
závažnost jejich povahy.
Článek 8
1. Každý stát, který je stranou této úmluvy, učiní opatření
nezbytná k založení své jurisdikce, pokud jde o trestné či-
ny uvedené v článku 7, v následujících případech:
a/ je-li trestný čin spáchán na území tohoto státu nebo na
palubě lodi či letadla v něm registrovaného;
b/ je-li údajný pachatel státním občanem tohoto státu.
2. Každý stát, který je stranou této úmluvy, učiní rovněž
opatření nezbytná k založení jeho jurisdikce, pokud jde
o tyto trestné činy v případech, kdy údajný pachatel se na-
chází na jeho území a jehož nevydá podle čl. 11 žádnému ze
států uvedených v odstavci 1.
3. Tato úmluva nevylučuje jinou trestní jurisdikci vykonávanou
v souladu s právním řádem státu.
4. Kromě států, které jsou stranami této úmluvy, uvedených v od-
stavcích 1 a 2, každý stát, který je stranou této úmluvy,
může v souladu s mezinárodním právem založit svou jurisdikci,
pokud jde o trestné činy uvedené v článku 7, účastní - li se
mezinárodní přepravy jaderných materiálů jako vyvážející
nebo dovážející stát.
- 8 -
Článek 9
Jestliže je přesvědčen, že to vyžadují okolnosti, stát,
který je stranou této úmluvy, na jehož území se údajný pacha-
tel nachází, učiní v souladu se svým právním řádem vhodná
opatření, včetně zadržení údajného pachatele, k zajištění je-
ho přítomnosti za účelem stíhání nebo vydání. Opatření při-
jatá podle tohoto článku budou bez prodlení oznámena státům,
od nichž se požaduje, aby založily svou jurisdikci podle
článku 8 a pokud je to vhodné, všem ostatním dotčeným státům.
Článek 10
Stát, který je stranou této úmluvy, na jehož území se
údajný, pachatel nachází, v případě, že ho nevydá, předá věc
bez jakýchkoli výjimek a neopodstatněných průtahů příslušným
orgánům za účelem stíhání v řízení, které je v souladu s jeho
právním řádem.
Článek 11
1. Trestný čin podle článku 7 bude považován za zahrnutý do
každé smlouvy o vydávání, jež existuje mezi státy, které
jsou stranami této úmluvy, jako trestný čin podléhající vy-
dání. Státy, které jsou stranami této úmluvy, se zavazují,
že zahrnou tyto trestné činy do každé smlouvy o vydávání,
jež mezi nimi bude uzavřena jako trestné činy podléhající
vydání.
2. Jestliže stát, který je stranou této úmluvy a který vydání
váže na existenci smlouvy, bude požádán o vydání jiným stá-
tem, který je stranou této úmluvy, s nímž nemá žádnou