- 35 -
18. Poradní komise /§ 118 odst. 4/
Zásada:
Stanovit, že poradní komise mohou zřizovat a předsedu,
zástupce a další členy jmenovat též služební orgány zmocněné
ministry vnitra.
Dosavadní stav;
Podle § 118 odst. 4 je zřizování poradních komisí a jmeno-
vání předsedů, zástupců a dalších členů svěřeno výhradně minist-
rům vnitra.
Odůvodnění:
Různé organizační změny, k nimž v průběhu doby dochází
v útvarech Sboru národní bezpečnosti, jakož i změny ve služeb-
ním zařazení příslušníků, kteří jsou členy poradních komisí,
vyvolávají nutnost měnit složení poradních komisí. V zájmu
zajištění objektivity při posuzování a projednávání odvolání
proti rozhodnutí služebních orgánů je třeba provést příslušné
změny ve složení poradních komisí bezprostředně po provedení
organizačních změn. Podle dosavadní úpravy je však nutno, aby
o všech změnách ve složení poradních komisí i na nižších stup-
ních organizačního uspořádání rozhodl přímo příslušný ministr
vnitra. Navrhované doplnění § 118 odst. 4 umožní účelnou dele-
gaci uvedeného oprávnění ministrů na příslušné služební
orgány a tím i zpružnění a zjednodušení při zřizování porad-
ních komisí a
provádění změn v jejich složení.
- 36 -
19. Promlčení a promlčecí doba /§ 129, 131 a 133/
Zásada:
Právo na příspěvek za službu se nepromlčuje. Nárok na
jednotlivou splátku příspěvku za službu se promlčuje v jednom
roce ode dne její splatnosti. Byl-li nárok na příspěvek za
službu neprávem odepřen, promlčuje se nárok na jednotlivé
splátky příspěvku za službu za tři roky.
Nárok na vrácení jednotlivých splátek příspěvku za
službu poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši se pro-
mlčuje ve třech letech ode dne, kdy plátce tohoto příspěv-
ku zjistil, že příspěvek za službu byl poskytnut neprávem
nebo v nesprávné výši, nejpozději v deseti letech od jeho
výplaty. Promlčecí doby neběží, jsou-li z příspěvku za služ-
bu prováděny srážky na úhradu částky vyplacené neprávem.
Dosavadní stav:
Promlčecí doba je upravena v § 131 pro všechny peněži-
té nároky ze služebního poměru na jeden rok. Rovněž vrácení
neprávem vyplacených částek může služební orgán na přísluš-
níku požadovat do jednoho roku ode dne, kdy zjistil, že část-
ky byly nesprávně určeny nebo omylem vyplaceny, a nejdéle
do tří let od jejich výplaty.
Odůvodnění:
Příspěvek za službu je poměrně dlouhodobým hmotným za-
bezpečením propuštěného příslušníka. Tím se prakticky odlišuje
nejen od ostatních peněžitých nároků, ale i od ostatních
dávek souvisících se skončením služebního poměru, které jsou
- 37 -
buď krátkodobé, nebo jednorázové. Pokud propuštěný přísluš-
ník z neznalosti opomene uplatnit nárok na příspěvek za služ-
bu nebo služební orgán nesprávně odepře nárok na příspěvek
za službu, promlčuje se nárok na příspěvek podle dosavadní
úpravy za jeden rok.
Vzhledem k tomu, že příspěvek za službu se svou pova-
hou přibližuje dávkám důchodového zabezpečení a pro jeho
výplatu platí některé shodné zásady jako pro výplatu dávek
důchodového zabezpečení, navrhuje se, aby promlčecí doby by-
ly upraveny v podstatě shodně jako pro dávky důchodového za-
bezpečení.
20. Použití ustanovení zákoníku práce /§ 135 odst. 1/
Zásada:
Rozšířit použití některých ustanovení zákoníku práce
na služební poměr příslušníků o ustanovení § 143 odst. 5.
Dosavadní stav:
Zákon neumožňuje, aby Sbor národní bezpečnosti mohl
převzít za uchazeče přijatého do služebního poměru povin-
nost uhradit předchozí organizaci zcela nebo zčásti náklady
spojené se získáním nebo zvýšením kvalifikace /§ 143 odst.
5 zákoníku práce/.
Odůvodnění:
Sbor národní bezpečnosti má zájem získávat za přísluš-
níky pracovníky s vysokoškolským nebo středoškolským vzdělá-
ním. Řadě takových pracovníků umožnily získání tohoto vzdě-
- 38 -
lání civilní organizace, které s nimi uzavřely závazek o
úhradě nákladů podle § 143 odst. 1 zákoníku práce. Přejde-li
tento pracovník do jiné organizace v naléhavém zájmu spo-
lečnosti, může tato organizace převzít za pracovníka povin-
nost uhradit zcela nebo zčásti náklady spojené se získáním
nebo zvýšením jeho kvalifikace /§ 143 odst. 5 zákoníku prá-
ce/.
Převzetí ustanovení § 143 odst. 5 zákoníku práce je
se zřetel ke zkušenostem získaným v posledním období
účelné, neboť může usnadnit získávání pracovníků s poža-
dovaným vzděláním do Sboru národní bezpečnosti.
21. Přechodná ustanovení
Zásada:
Ustanovení zásady č. 16 se vztahují též na příspěvek
za službu, na který vznikl nárok před účinností novely zá-
kona; příspěvek za službu lze však odejmout /zásada č. 16
písm. e/ jen pro jednání, kterého se příjemce příspěvku
za službu dopustí po účinnosti novely zákona.
Odůvodnění:
Vzhledem k závažnosti úpravy obsažené v zásadě č. 16
je nezbytné, aby pro nárok na příspěvek za službu a jeho
výplatu platila stejná ustanovení bez ohledu na skutečnost,
kdy nárok na příspěvek za službu vznikl.
- 39 -
Politický a ekonomický rozbor
k návrhu zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků
Sboru národní bezpečnosti
Služba ve Sboru národní bezpečnosti klade vysoké nároky
na morálně politickou vyspělost, odbornou připravenost a vše-
strannou duševní a tělesnou způsobilost, příslušníků Sboru ná-
rodní bezpečnosti /dále jen "příslušníci"/, na jejich odda-
nost socialismu a i dejín proletářského internacionalismu.
Společenskému poslání, postavení a úkolům Sboru národní
bezpečnosti v jednotlivých etapách vývoje naší společnosti
a z toho vyplývajícím požadavkům na jeho kádrovou strukturu
musí odpovídat i právní úprava služebního poměru příslušníků
tohoto sboru.
Služební poměr příslušníků je upraven zákonem č. 100/1970
Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
/dále jen "zákon"/.
I
Základní problémy řešené zákonnou úpravou
služebního poměru příslušníků
Zákon byl připravován a přijat v době /návrh zásad zákona
schválen vládou Československé socialistické republiky dne 17.
září 1969, zákon schválen Federálním shromážděním dne 17. listo-
padu 1970/, kdy na základě vyhodnocení zkušeností, nedostatků
a chyb, k nimž došlo v předchozím vývoji ve straně i společnosti,
byl pod novým vedením Komunistické strany Československa a
v souladu s realizační směrnicí květnového pléna ústředního
výboru Komunistické strany Československa a dokumenty na ni
navazujícími uskutečněn komplex politických, organizačních a
- 40 -
kádrových opatření směřujících k posílení funkce socialistického
státu ve všech jeho článcích jako orgánu moci dělnické třídy
a pracujícího lidu, včetně upevnění celkového systému ochrany
socialistické společnosti.
Cílem zákona bylo vytvořit právní předpoklady pro řešení
naléhavých závažných problémů v kádrové struktuře Sboru národní
bezpečnosti a tím vytvořit podmínky pro úspěšný boj s proti-
společenskou činností, pro celkové zkvalitnění výkonu bezpeč-
nostní služby.
Právní úprava základních otázek služebního poměru pří-
slušníků, platná před nabytím účinnosti zákona, v uvedené
době již neodpovídala společenskému významu a podmínkám služby
ve Sboru národní bezpečnosti, jeho potřebám a zájmům a neodů-
vodněně zaostávala ve vztahu k úpravě průběhu služby v bezpeč-
nostních sborech spřátelených socialistických zemí a dokonce
i ve vztahu ke srovnatelným profesím státního a hospodářského
aparátu. Vážným nedostatkem se přitom jevilo zejména to, že
rozsáhlá škála povinností příslušníků nebyla dostatečně vyvá-
žena jejich právy, že nebyly respektovány jejich oprávněné
zájmy a potřeby vycházející z objektivních zájmů společnosti.
Negativní vliv měla zde i skutečnost, že řada základních otá-
zek služebního poměru, které rozhodující měrou ovlivňovaly
služební a životní dráhu a míru právních a sociálních jistot
příslušníků, nebyla upravena zákonem, nebo jen velmi rámcově
a byla řešena pouze interními předpisy.
Mezi nejzávažnější problémy úpravy průběhu služby pří-
slušníků a kádrové struktury Sboru národní bezpečnosti, které
měl zákon spolu s dalšími opatřeními politického, organizač-
ního a kádrového charakteru řešit, patřily;
1. Nepříznivé výsledky ve výběru nových příslušníků, nedosta-
tečná obsazenost útvarů Sboru národní bezpečnosti
Přes mimořádné úsilí věnované služebními orgány doplňová-
- 41 -
ní Sboru národní bezpečnosti novými kádry nebyly po řadu let
plněny úkoly ve výběru. Naopak počet nově přijímaných přísluš-
níků měl od roku 1965 prudce klesající trend.+/
Obsazenost funkcí ve Sboru národní bezpečnosti činila
v roce 1970 pouze 87 % a byla jednou z nejnižších v celé histo-
rii našeho socialistického bezpečnostního aparátu. Zvlášť vý-
razně se tento problém projevoval ve výkonných útvarech Sboru
národní bezpečnosti, zejména na úseku bezprostředního výkonu
bezpečnostní služby.
Problémy a obtíže při doplňování početních stavů Sboru ná-
rodní bezpečnosti vedly pak ke snižování náročnosti při výběru
uchazečů o službu. Zejména se to projevovalo v úrovni dosaže-
ného vzdělání nově přijímaných příslušníků a dále pak v nedo-
držování stanovených třídně politických hledisek při doplňová-
ní Sboru národní bezpečnosti novými kádry.
I když na nepříznivou situaci ve výběru nových příslušní-
ků měla negativní vliv řada vnějších příčin /krizová situace
ve straně i ve společnosti, napjatá bilance pracovních sil
apod. /, jakož i nedostatky v samotné organizaci výběru, je
nesporné, a vývoj v uplynulých devíti letech to plně potvrdil,
že hlavní příčiny problémů v doplňování Sboru národní bezpeč-
nosti spočívaly v nevyhovující úpravě služebního poměru a níz-
ké společenské prestiži povolání příslušníka.
2. Nepříznivá věková struktura Sboru národní bezpečnosti, jeho
nežádoucí zestárnutí a faktická nemožnost zásadní regulace
tohoto stavu
Neplnění úkolů ve výběru nových příslušníků, k němuž
docházelo zejména v letech 1955 až 1963 a v letech 1966 až
1968, a faktická nemožnost zásadním způsobem regulovat
+/ Rok 1965 index 100, 1966 index 83, 1967 index 72, 1968
index 64.
- 42 -
doplňování Sboru národní bezpečnosti vedly mimo jiné i k vy-
tvoření velmi nepříznivé struktury bezpečnostního aparátu.
Věková skupina příslušníků od 30 do 40 let, která v roce
1960 činila více než 50 % celkového početního stavu Sboru ná-
rodní bezpečnosti, se k 1. lednu 1970 snížila na pouhých
24, 2 % naproti tomu věková skupina příslušníků od 40 do 50
let se v uvedeném období zvýšila z 23 % na 48 %. Průměrný věk
příslušníků se v průběhu let 1960 až 1970 zvýšil ze 35, 2 roku
na 38 let, přičemž zvlášť výrazně vzrostl věkový průměr ná-
čelnického sestavu.
Nerovnoměrné doplňování Sboru národní bezpečnosti, které
bylo důsledkem jeho historického vývoje /přijetí značného poč-
tu nových příslušníků stejných věkových ročníků v roce 1945
při vytváření Sboru národní bezpečnosti a v letech 1949-1950
při jeho očistě od politicky nespolehlivých osob a od kompro-
mitovaných příslušníků byv. bezpečnostních sborů/, pak vedlo
k vytvoření tzv. generačního problému, jehož nepříznivé dů-
sledky se měly projevit v období let 1976 až 1980 /proti před-
chozímu období více než trojnásobný počet příslušníků splní
podmínky nároku na starobní důchod/.
3. Vysoká vnější fluktuace příslušníků, která vedle značných
ekonomických ztrát měla i negativní politické důsledky
a bránila řešení závažných disproporcí a problémů v kádrové
struktuře Sboru národní bezpečnosti
Počet příslušníků, u nichž došlo ke skončení služebního
poměru, se od roku 1965 rychle zvyšoval+/. Zvlášť výrazně
přitom vzrostl počet příslušníků s vyšším než základním vzdělá-
ním. Nepříznivým jevem byl dále trvale vysoký počet příslušní-
+/ Rok 1965 index 100, 1966 index 127, 1967 index 134, 1968
index 151, 1969 index 173, 1970 index 184.
- 43 -
ků, u kterých docházelo ke skončení služebního poměru na
vlastní žádost, zejména příslušníků služebně mladších. Tito
příslušníci odcházeli do civilního povolání především proto,
že služba ve Sboru národní bezpečnosti neuspokojovala jejich
oprávněné potřeby a zájmy a nesplňovala jejich očekávání
/nízká společenská prestiž, neuspokojivé hmotné zabezpečení,
obava ze ztráty původní kvalifikace, tíživá bytová situace,
vysoké nároky služby, délka doby služby atď. /. Vedle značných
ekonomických škod /náklady na výběrové řízení, vystrojení
a vyzbrojení nově přijatého příslušníka, na jeho odbornou
bezpečnostní přípravu/, přináší vnější fluktuace i závažné
morální a politické škody /zejména pokud jde o vyzrazování
forem a metod bezpečnostní práce/.
4. Nedostatečná úroveň kvalifikace příslušníků, zejména jejich
politického a odborného vzdělání a požadováného stupňe
všeobecného vzdělání
Ke dni 31. prosince 1970 splňovalo stanovené kvalifikační
předpoklady /řádně i náhradním způsobem/ pouze 42, 3 % celkové-
ho počtu příslušníků. Nepříznivá situace v úrovni vzdělání
příslušníků byla přitom prohlubována tím, že od roku 1964 vý-
razně klesal počet studujících příslušníků /ve všech formách
denního studia i studia při výkonu služby studovalo v roce
1964 - 25, 7 %, v roce 1965 - 19, 3 %, v roce 1966 - 17, 6 %,
v roce 1967 - 16, 5 %, v roce 1968 - 13, 3 %, v roce 1969 -
10, 8 %, v roce 1970 - 9, 4 % celkového počtu příslušníků/.
5. Zhoršující se zdravotní stav příslušníků
Nepříznivá věková struktura Sboru národní bezpečnosti,
zejména jeho zestárnutí, vedly - spolu s dalšími negativními
vlivy - k výraznému zhoršení zdravotního stavu příslušníků. Při
podrobném zjištění a zhodnocení zdravotního stavu všech pří-
slušníků, k němuž došlo v roce 1970, byly zjištěny tyto výsled-
ky;
-. 44 -
- zdravotní stav dobrý u 53, 4 % příslušníků,
- zdravotní stav vyhovující /lehká vada nebo narušení zdravot-
ního stavu nevyžadující omezení pro výkon služby/
u 31, 4 % příslušníků,
- zdravotní stav oslabený /trvalá vada nebo trvale hrubě naru-
šený zdravotní stav vyžadující léčebně preventivní opatření
a zpravidla i omezení pro výkon služby /u 13, 8 % příslušníků,
- zdravotní stav nemocný /vážné narušení zdravotního stavu
zpravidla vyúsťující v neschopnost pro výkon služby/
u 1, 4 % příslušníků.
Pro vyřešení výše uvedených základních, jakož i dalších
problémů v kádrové struktuře bezpečnostního aparátu vytvořil
zákon právní předpoklady především tím, že na rozdíl od před-
chozí značně roztříštěné a velmi rámcové právní úpravy společ-
né pro Sbor národní bezpečnosti, československou lidovou armádu
a vojska ministerstva vnitra komplexně upravil služební poměr
příslušníků a všechny s ním souvisící základní otázky tak, aby
s ohledem na obtížnost a rizikovost služby a vysoké nároky na
třídně politický, morální a odborný profil příslušníků byly
respektovány jejich oprávněné zájmy a potřeby vycházející
z objektivních zájmů společnosti a v potřebném rozsahu zakotveny
jejich právní a sociální jistoty. Zmocňovací ustanovení zá-
kona se týkají pouze těch otázek, v nichž je nutné umožnit pruž-
nější přizpůsobení právní úpravy služebního poměru příslušníků
vyvíjejícím se celospolečenským i resortním potřebám.
Zákon vychází z toho, že zvláštnosti povolání příslušníka
nezbytně vyžadují, aby úprava služebního poměru byla odlišná
od úpravy pracovního poměru pracovníků ve státní správě i
v hospodářském aparátu. Úpravu pracovního poměru proto zákon
převzal jen tam, kde to povaha a požadavky kladené na služební
poměr nevylučují.
Typickým rysem zákonné úpravy služebního poměru je na
straně jedné vztah nadřízenosti a podřízenosti, a to nejen
v jeho průběhu, ale i při jeho vzniku a skončení, a na stra-
- 45 -
ně druhé pevné právní záruky, pokud jde o nároky příslušníků
vyplývající ze služebního poměru. Obtížnost a rizikovost služ-
by, možnost ztráty původní kvalifikace a obtížnější uplatnění
v občanském povolání po dlouholeté službě ve Sboru národní
bezpečnosti je v zákoně kompenzováno některými dalšími nároky
/odchodné, platové vyrovnání, příspěvek za službu/. Příslušní-
kům, kteří z důvodů stanovených zákonem odcházejí před vznikem
nároku na starobní důchod ze služebního poměru, je tak zabezpe-
čena potřebná životní úroveň i po výstupu ze Sboru národní bez-
pečnosti. Tím jsou uspokojivě řešeny závažné hmotné, morální,
psychické a jiné problémy, jimiž je předčasné skončení služeb-
ního poměru služebně a věkově starších příslušníků nezbytně
doprovázeno.
S ohledem na to, že zákon upravuje pouze vzájemné vztahy
příslušníků a služebních orgánů vyplývající ze služebního pomě-
ru, nevyjadřuje ty služební povinnosti příslušníků a služebních
orgánů, které vyplývají z postavení, společenského poslání
a úkolů Sboru národní bezpečnosti a jsou proto upraveny jinými
právními normami /především zákonem č. 40/1974 Sb., o Sboru
národní bezpečnosti/.
II
Výsledky rozboru působení zákona
V souvislosti s návrhem změn zákonné úpravy průběhu vojenské
služby důstojnického a praporčického sboru ozbrojených sil Česko-
slovenské socialistické republiky, který byl zpracováván zejména
v letech 1976 a 1977, a s ohledem na skutečnost, že od nabytí
účinnosti zákona uplynula již delší doba, byl ve federálním
ministerstvu vnitra, ministerstvu vnitra České socialistické
republiky a ministerstvu vnitra Slovenské socialistické repu-
bliky i na všech krajských správách Sboru národní bezpečnosti
proveden komplexní rozbor zákonné úpravy služebního poměru
příslušníků. Výsledky tohoto rozboru znovu potvrdily, že do-
savadní zákonná úprava služebního poměru příslušníků ve svém
celku odpovídá potřebám výkonu služby.
- 46 -
Cílů, které vydání zákona sledovalo, tj. posílení práv-
ních a sociálních jistot příslušníků a vytvoření právních
předpokladů pro postupné řešení věcných problémů kádrové
struktury Sboru národní bezpečnosti, bylo za účinné pomoci
stranických orgánů a při využití dalších opatření politického,
organizačního a kádrového charakteru dosaženo. Dokladem toho
jsou zejména tyto skutečnosti;
1. Za účinnosti zákona, tj. v průběhu let 1971 až 1979
byl úspěšně vyřešen jeden ze základních problémů kádrové
struktury Sboru národní bezpečnosti, tj. výběr nových přísluš-
níků. V tomto období se ve srovnání s předchozím dlouhodobým
průměrem výběr více než zdvojnásobil, takže podíl skupiny pří-
slušníků přijatých v posledních devíti letech tvoří 63, 4 %
současných celkových početních stavů bezpečnostního aparátu.
Koncem roku 1975 došlo k tomu, že poprvé od roku 1952, kdy byla
zavedena systemizace ve Sboru národní bezpečnosti, byly počet-
ní stavy bezpečnostního aparátu doplněny na téměř 100 %. Sou-
časně s tím byly vytvořeny předpoklady k plynulému řešení
generačního problému, jehož důsledky se projevují právě v této
pětiletce, kdy z důvodu splnění podmínek nároku na starobní
důchod ročně odchází ze služebního poměru trojnásobek počtu
příslušníků ve srovnání s rokem 1975 /tento stav plně potvrzují
údaje ze čtyř roků této pětiletky/.
Celkový význam pro kvalitu kádrové struktury Sboru národ-
ní bezpečnosti má dále to, že v uplynulém období, zejména
v posledních čtyřech letech, došlo ke zlepšení kvality nově při-
jímaných příslušníků. Dokladem toho je zejména skutečnost, že
došlo ke zvýšení politické organizovanosti u nově přijímaných
příslušníků a dále pak k výraznému zvýšení počtu vysokoškoláků
/zatímco z celkového počtu nově přijatých příslušníků v roce
1970 mělo pouze 2, 3 % vysokoškolské vzdělání, v roce 1979 se
jejich počet zvýšil na 9, 7 %/.
2. Velké počty nových, zpravidla věkově mladších přísluš-
- 47 -
níků přijatých do služebního poměru v letech 1971 až 1979
velmi příznivě ovlivnily věkové složení Sboru národní bez-
pečnosti /ke dni 31. prosince 1979 činil věkový průměr
příslušníků 33, 7 roku/. Důležitá je přitom skutečnost, že bylo
dosaženo určité rovnoměrnosti v počtu nově přijatých příslušní-
ků v jednotlivých věkových ročnících/ což je nezbytný předpo-
klad toho, aby v budoucnosti nedošlo k vytvoření nové věkové
deformace v kádrové struktuře bezpečnostního aparátu.
3. Kladných výsledků bylo dosaženo i ve stabilizaci kádrů,
i když, pokud jde o vnější fluktuaci, není situace ještě uspo-
kojující. Ačkoliv celkové počty příslušníků, u nichž dochází
za účinnosti zákona ke skončení služebního poměru, se v podsta-
tě nemění, je nutno vidět, že jde o pozitivní změny ve skladbě
odcházejících příslušníků /zatímco v roce 1970 pouze 25, 1 %
celkového počtu příslušníků, u nichž došlo ke skončení slu-
žebního poměru, odešlo z důvodu splnění podmínek nároku na sta-
robní důchod, v roce 1979 se jejich počet zvýšil na 44, 3 %;
zatímco v roce 1970 mělo 10, 7 % celkového počtu příslušníků, u
nichž došlo ke skončení služebního poměru, vysokoškolské vzdě-
lání, v roce 1979 se jejich počet snížil na 9, 1 %/. V úvahu je
dále nutno vzít skutečnost, že celkové počty příslušníků, u
nichž došlo v uplynulém období ke skončení služebního poměru,
byly ovlivněny opatřeními směřujícími k upevnění třídně poli-
tického složení Sboru národní bezpečnosti.
Více než devítiletá praxe z uplatňování zákona prokázala
neopodstatněnost obav z možných nepříznivých důsledků zavede-
ní institutu uvolnění, který na rozdíl od předchozích právních
úprav platných pro příslušníky dává příslušníku právní nárok
na skončení služebního poměru. Znovu se tak potvrzuje skuteč-
nost, že rozhodujícím činitelem při omezování nezdravé vnější
fluktuace nejsou administrativní opatření /např. zákaz skonče-
ní služebního poměru na vlastní žádost/, nýbrž zvýšení úrovně
politickovýchovné práce s příslušníky a vytvoření potřebných
politických, morálních a hmotných stimulů pro jejich setrvání
ve služebním poměru.
- 48 -
Získané poznatky z uplatňování zákona dále ukazují, že
převážná část odchodů služebně a věkově mladších příslušníků
se uskutečňuje ve zkušební době, která tak plní svůj účel
/ověření tělesné a duševní způsobilosti příslušníka pro výkon
služby/. Provedené rozbory potvrzují, že hlavní příčina fluk-
tuace nově přijímaných příslušníků souvisí s rozporností je-
jich představ o práci ve Sboru národní bezpečnosti a skuteč-
ným charakterem a požadavky služby v tomto sboru /zvláštní slu-
žební režim, nepravidelnost služby, noční služby, služby ve
dnech pracovního klidu, nutnost dalšího sebevzdělávání a pod. /.
Další příčinou jsou pak nevhodné osobní vlastnosti a předpokla-
dy některých nově přijatých příslušníků pro výkon služby.
Kladný vliv na omezování nezdravé fluktuace má i ustanovení
zákona umožňující Sboru národní bezpečnosti uzavřít dohodu o
získání nebo zvýšení kvalifikace, jíž se příslušník zavazuje
setrvat po skončení studia po určenou dobu ve služebním poměru.
4. Výrazných úspěchů bylo v uplynulém období, zejména
v letech 1973 až 1979, dosaženo na úseku zvyšování úrovně
kvalifikace příslušníků. Rozhodující význam mělo přitom vy-
tvoření nové resortní vzdělávací soustavy včetně vybudování
Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, bratrská pomoc sovět-
ského bezpečnostního školství a opatření ke zvýšení počtu vy-
sokoškoláků z řad nově přijímaných příslušníků.
V průběhu let 1971 až 1979 se celkový počet příslušníků
s vysokoškolským vzděláním zvýšil z 4, 4 % na 8, 6 %, celkový
počet příslušníků s úplným středním vzděláním se zvýšil z 35, 6 %
na 60, 8 %. Kvalitativního pokroku bylo dosaženo ve vysokoškolské
přípravě příslušníků /první absolventi Vysoké školy Sboru národ-
ní bezpečnosti ukončili studium v roce 1978/.
V roce 1975 došlo k tomu, že poprvé v celé historii Sboru
národní bezpečnosti byl celkový počet příslušníků s vysokoškol-
ským, úplným středním a středním odborným vzděláním vyšší než
- 49 -
počet příslušníků se základním vzděláním, přičemž počet pří-
slušníků se základním vzděláním se dále snižuje. /Zatímco
v roce 1970 mělo základní vzdělání 63, 6 % celkového počtu
příslušníků, v roce 1979 se jejich počet snížil na 30, 6 %/.
Velmi kladných výsledků bylo přitom dosaženo i na úseku
politického a odborného bezpečnostního vzdělání.
Praxe z uplatňování zákona potvrdila, že na zvyšování cel-
kové úrovně kvalifikace příslušníků měla vedle opatření poli-
tického, materiálního a organizačního charakteru značný vliv
skutečnost, že zákonná úprava služebního poměru stanoví jako
jednu z podmínek pro jmenování do důstojnické hodnosti dosaže-
ní úplného středního vzdělání a pro povýšení do hodnosti pod-
plukovníka a plukovníka dosažení vysokoškolského vzdělání.
5. Přijetí značného počtu věkově mladých příslušníků
spolu s provedenými opatřeními v oblasti zdravotní péče
/rozšíření sítě ambulantních zařízení, zvýšení lůžkové ne-
mocniční kapacity, zvýšení kapacity v lázeňských zařízeních,
zavádění moderní lékařské techniky atd. / a preventivní reha-
bilitací zavedenou zákonem přispělo ke zlepšení celkové úrovně
zdravotního stavu příslušníků. /Např. počet příslušníků se
zdravotním stavem dobrý se zvýšil z 53, 4 % na 64 %, naproti
tomu počet příslušníků se zdravotním stavem oslabený se sní-
žil ze 13, 8 % na 9, 3 %/.
X X X
Na řešení všech výše uvedených problémů kádrové struktu-
ry bezpečnostního aparátu a dalších problémů ve služebním po-
měru příslušníků měla vliv /v některých případech i rozhodu-
jící/ řada opatření politického, organizačního a kádrového
charakteru. Především to byla aplikace a důsledná realizace
usnesení nejvyšších stranických orgánů v oblasti práce s kádry,
zejména usnesení předsednictva ústředního výboru Komunistické
strany Československa ze dne 6. listopadu 1970 o kádrové a
personální práci, usnesení ke komplexnímu hodnocení, usnesení
ke kádrovým rezervám, spolupráce a pomoc stranických orgánů,
- 50 -
orgánů a organizací Socialistického svazu mládeže a orgánů
Lidových milicí při výběru nových příslušníků, zvýšení
prestiže povolání příslušníka, zlepšení nástupních podmínek
nově přijímaných příslušníků, zlepšení bytové situace a rekreač-
ní péče, zvýšení úrovně politickovýchovné práce včetně zavedení
marxisticko-leninské přípravy a zřízení politickovýchovného
aparátu Veřejné bezpečnosti, opatření na úseku rozvoje resort-
ního školství a zvyšování kvalifikace příslušníků. Je však
nesporné, že zákonná úprava služebního poměru příslušníků vy-
tvořila k tomu nezbytné právní předpoklady.
III
Navrhované změny
Z rozboru uplatňování zákona i s přihlédnutím k novým
zákonným úpravám průběhu vojenské služby důstojnického a pra-
porčického sboru ozbrojených sil Československé socialistické
republiky vyplývá, že v zájmu prohloubení účinnosti jeho pů-
sobení se považuje za vhodné, popřípadě účelné změnit a do-
plnit některá jeho ustanovení.
Jde o následující změny a doplňky v. těchto oblastech úpravy:
1. Vznik a změny služebního
poměru, služební kázeň
/ § 4 odst. 3, § 6 odst. 1, § 7, 5 11 písm. b/,
§ 15 odst. 3, § 26 odst. 1 /
- doplnit úpravu vzniku služebního poměru v případě, že
příslušník nemůže nastoupit službu ve stanovený den proto, že
na tento den připadl nepřetržitý odpočinek v týdnu nebo svátek
/zásada č. 1/;
- zvýšit horní hranici zkušební doby z 18 měsíců na 24
měsíce pro příslušníky, kteří po přijetí do služebního poměru
jsou vysíláni ke studiu na praporčické školy pro nematuranty
/zásada č. 2/;
-51 -
- umožnit na základě rozhodnutí ministrů vnitra nošení
služebního stejnokroje těm, kteří byli uvolněni nebo propuště-
ni z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. b/ a c/ a jsou
poživateli invalidního nebo starobního důchodu ze sociálního
zabezpečení příslušníků /zásada č. 3/;
- rozšířit podmínky pro jmenování příslušníka v prapor-
čické hodnosti do hodnosti podporučíka o požadavek splnění
kvalifikačních předpokladů, které budou stanoveny pro tuto
hodnost; podmínku dvou let úspěšného vykonávání funkce změnit
stanovením horní hranice tří let /zásada č. 4/;
- změnit lhůtu pro provádění služebního hodnocení /zásada č. 5/;
- rozšířit druhy odměn o mimořádné jmenování příslušníka
v praporčické hodnosti do důstojnické hodnosti; udělení této
odměny vázat na podmínku, že příslušník vykonává funkci, pro
kterou je stanovena důstojnická hodnost /zásada č. 6/.
2. Péče o příslušníky
/§ 61, § 63/
- rozšířit možnost uzavírání dohod s příslušníky o získání
nebo zvýšení kvalifikace studiem při výkonu služby a zpřesnit
ustanovení § 61 odst. 2 písm. c/ /zásada č. 7 a/ až d/ /;
- změnit ustanovení o preventivní rehabilitaci tak, že přísluš-
níkům může být k upevnění jejich fyzické zdatnosti, tělesného
a duševního zdraví poskytnuta preventivní rehabilitace v délce
14 kalendářních dnů v roce /zásada č. 8/;
-52-
3. Odpovědnost za škodu při služebních
úrazech a nemocech z povolání
/§ 88, § 89 odst. 2 a odst. 4, § 90, § 91 odst. 2,
§ 92 odst. 2, § 94/
- doplnit ustanovení o náhradě škody způsobené služebním úrazem
nebo nemocí z povolání úpravou náhrady za případnou ztrátu na dů-
chodu /zásada č. 9/;
- změnit ustanovení o výši jednorázového mimořádného odškod-
nění /zásada č. 10 a/ /;
- rozšířit zmocnění ministra vnitra Československé socialistické
republiky v § 92 odst. 2 /zásada č. 10 b/ /;
- doplnit ustanovení o náhradě škody při smrtelném úrazu úpravou
náhrady věcné škody /zásada č. 11/;
- při výpočtu výše náhrady na výživu pozůstalých po příslušníku,
který zemřel následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,
ne odpočítávat od dávek důchodového zabezpečení částku odpovídající
výši výchovného, které bylo dříve na dítě vypláceno /zásada č. 12/;
- doplnit § 94 ustanovením obdobným § 202 odst. 2 zákoníku práce
/zásada č. 13/.
4. Skončení služebního poměru
a nároky s ním souvisící
/§ 100 odst. 1 písm. d/ a odst. 2, § 109 odst. 1,
§ 110 až 114/
- dobu dočasné neschopnosti k službě v případě rozhodování o pro-
puštění příslušníka, který byl při služebním hodnocení hodnocen jako
nevyhovující a není způsobilý zastávat jinou méně odpovědnou funkci,
nezapočítávat do lhůty dvou měsíců stanovených pro vydání a oznámení
rozhodnutí o propuštění /zásada č. 14/;