FEDERALNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1981
IV. volební období
6
Z á s a d y
zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb.,
o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
/schválené vládou Československé socialistické republiky
dne 18. března 1981/
Zásady zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o slu-
žebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
I
Vznik a změny služebního poměru
služební kázeň
1. Vznik služebního poměru /§ 4 odst. 3/
Zásada:
Doplnit úpravu vzniku služebního poměru takto:
Nemůže-li příslušník nastoupit službu v den, který je
stanoven v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru,
proto, že na tento den připadl nepřetržitý odpočinek v týdnu
nebo svátek, považuje se podmínka nástupu služby ve stanovený
den za splněnou, nastoupí-li příslušník službu v nejblíže ná-
sledující den služby.
Dosavadní stav:
Podle § 4 odst. 3 vzniká služební poměr dnem, který je
stanoven v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru
jako den nástupu služby, nastoupí-li ji uchazeč v tento den.
- 2 -
Odůvodnění:
K přijetí uchazeče do služebního poměru dochází zpravidla
k prvnímu dni kalendářního měsíce. Jestliže na tento den při-
padne svátek nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu, kterým je pro
většinu pracovišť sobota a neděle, je problém v tom, jak zajis-
tit, aby uchazeč mohl v určený den nastoupit do služby. Stano-
vit v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru jiný
než první den v měsíci by nebylo výhodné např. pro počítání
zkušební doby, doby výsluhy let v hodnosti a pro některé náro-
ky podmíněné délkou trvání služebního poměru. Navrhované dopl-
nění § 4 odst. 3, které je v zájmu jak Sboru národní bezpeč-
nosti, tak uchazečů o přijetí do služebního poměru, dosavadní
problém odstraní. Nastoupí-li tedy příslušník službu v nejblí-
že následující den služby /tj. v nejblíže následující pracovní
den/ po nepřetržitém odpočinku v týdnu nebo po svátku, bude se
za den vzniku služebního poměru považovat první den v měsíci
stanovený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru jako den
nástupu služby.
2. Zkušební doba 6 odst. 1/
Zásada:;
Zvýšit horní hranici zkušební doby 2 - 3 měsíců na 24 mě-
síce.
Dosavadní stav:
Podle § 6 odst. 1 se příslušníku při přijetí do služeb-
ního poměru určí zkušební doba, která činí podle druhu služby
a kvalifikace příslušníka nejméně tři měsíce a nejvýše 18 mě-
- 3 -
síců. Zásady pro určení délky zkušební doby stanoví ministr
vnitra Československé socialistické republiky; v těchto zá-
sadách může též stanovit, kdy lze výjimečně zkušební dobu
prominout.
Odůvodnění:
Dosavadní zákonná úprava zkušební doby vyhovuje s výjim-
kou případu, kdy příslušníci se základním vzděláním jsou po
přijetí do služebního poměru vysláni ke studiu na praporčické
školy pro nematuranty. Studium na praporčické škole pro nema-
turanty trvá 18 měsíců, tj. stejně jako zákonem stanovená hor-
ní hranice zkušební doby. V tomto případě tedy příslušník nej-
dříve skončí zkušební dobu a poté studium na praporčické ško-
le. To vede někdy k řadě problémů, které lze vyřešit navrho-
vanou změnou horní hranice zkušební doby.
3. Služební stejnokroj /§ 7/
Zásada:
Doplnit ustanovení o služebním stejnokroji takto:
Za podmínek stanovených ministrem vnitra Československé
socialistické republiky mohou při slavnostních příležitostech
nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením ti, kteří
byli ze služebního poměru uvolněni podle § 99 nebo propuštěni
z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. b/ nebo c/ a jsou
poživateli invalidního nebo starobního důchodu ze sociálního
zabezpečení příslušníků. O tom, kdo je oprávněn nosit takový
služební stejnokroj, rozhodují v oborech své působnosti mi-
nistři vnitra. Osoby oprávněné nosit tento služební stejnokroj
nemají práva ani povinnosti příslušníků.
- 4 -
Dosavadní stav:
Možnost nosit služební stejnokroj při uvedených příleži-
tostech po skončení služebního poměru zákon dosud neupravuje.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od československé lidové
armády nemá Sbor národní bezpečnosti zálohy, nemají příslušní-
ci po skončení služebního poměru žádný právní vztah k bezpeč-
nostnímu aparátu. Přitom však řada z nich, zejména ti, kteří
jsou ze služebního poměru uvolňováni nebo propouštěni po dlou-
holeté službě v důsledku vzniku nároku na starobní nebo inva-
lidní důchod, si plně zachovávají svůj vztah k povolání pří-
slušníka. Navrhovanou úpravou bude ministrům vnitra českoslo-
venské socialistické republiky, české socialistické republiky
a Slovenské socialistické republiky umožněno povolit propuště-
ným nebo uvolněným příslušníkům, kteří se zvlášť zasloužili o
budování socialistického bezpečnostního aparátu, nošení služeb-
ního stejnokroje s označením hodnosti dosažené ve služebním po-
měru příslušníka, a to při určitých slavnostních příležitostech.
V prováděcím předpise vydaném ministrem vnitra českoslo-
venské socialistické republiky budou přesně stanoveny případy,
ve kterých mohou tyto osoby, jimž bylo povoleno nosit služební
stejnokroj, tohoto oprávnění využívat /např. při příležitosti
státního svátku a významných dnů československé socialistické
republiky. Dne Sboru národní bezpečnosti, vojenských přehlídek,
slavností, při významných rodinných událostech/, povinnosti
spojené s oprávněním nosit služební stejnokroj /zejména povin-
nost dodržovat příslušná ustanovení "Stejnokrojového předpisu
Sboru národní bezpečnosti"/ a podmínky, za kterých lze toto
oprávnění zrušit.
Navrhovaná úprava vyžaduje doplnění vyhlášky federálního
ministerstva vnitra č. 12/1979 Sb., o prokazování příslušnos-
ti ke Sboru národní bezpečnosti a oprávnění k plnění jeho úko-
- 5 -
lů neboť podle § 1 odst. 1 písm. a/ této vyhlášky prokazují
příslušníci příslušnost ke Sboru národní bezpečnosti mimo ji-
né stejnokrojem příslušníka. Protože jde o osoby, které již
nejsou příslušníky Sboru národní bezpečnosti, je nutno citova-
nou vyhlášku doplnit v tom smyslu, že stejnokroj těchto osob,
opatřený odlišujícím označením, není průkazem příslušnosti ke
Sboru národní bezpečnosti. Veřejnosti tak bude známo, že nejde
o příslušníky Sboru národní bezpečnosti, kteří by jinak byli
povinni zakročit mimo službu v případech stanovených nařízením
ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 15/
1974, vydaným k provedení § 16 odst. 3 a 4 zákona č. 40/1974
Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
4. Podmínky pro jmenování příslušníka v praporčické hodnosti
do hodnosti podporučíka /§ 11 písm. b/ /
Zásada:
Změnit podmínku dvou let, po kterou musí být úspěšně vy-
konávána funkce, pro niž je stanovena důstojnická hodnost, sta-
novením nejvyšší hranice tří let výkonu funkce konkrétní dél-
ku určovat diferencovaně v rozsahu odpovídajícím druhu služby
a kvalifikaci příslušníka podle zásad stanovených ministrem
vnitra Československé socialistické republiky. Stanovit další
podmínku - splnění kvalifikačních předpokladů pro hodnost podpo-
ručíka; kvalifikační předpoklady stanoví ministr vnitra Česko-
slovenské socialistické republiky.
Dosavadní stav:
Podle § 11 písm. b/ má příslušník v praporčické hodnosti
nárok na jmenování do hodnosti podporučíka, jestliže po dobu
dvou let úspěšně vykonává funkci, pro kterou je stanovena důstoj-
nická hodnost, a dosáhl úplného středního vzdělání.
- 6 -
Odůvodnění:
Zkušenosti z uplatňování § 11 písm. b/ potvrzují, že
stanovený požadavek úplného středního vzdělání pro jmenová-
ní příslušníka v praporčické hodnosti do hodnosti podporu-
číka je naprosto správný a plně odůvodněný. Současně se však
ukazuje, že dosud stanovené podmínky pro jmenování příslušní-
ka v praporčické hodnosti do hodnosti podporučíka vzhledem
k zvyšujícím se nárokům již dostatečně nevyjadřují význam důstoj-
nické hodnosti a plně neumožňují regulovat složení důstojnic-
kého sboru, Při doplňování důstojnického sboru je třeba důsled-
ně posuzovat celkové předpoklady příslušníka v praporčické
hodnosti stát se důstojníkem, zejména z hlediska jeho politic-
kého profilu, dosaženého stupně odborného a všeobecného vzdě-
lání, praktických zkušeností z výkonu služby, morálních vlastnos-
tí a osobních schopností. Proto se navrhuje doplnit dosavadní
dvě podmínky další podmínkou - splnění kvalifikačních předpokla-
dů pro hodnost podporučíka. Jako kvalifikační předpoklad bude
v prováděcím předpise stanoveno především úspěšné absolvování
důstojnické Školy nebo vykonání důstojnické zkoušky.
Navrhovaná změna dosavadní podmínky, kterou je požadavek
úspěšně vykonávat po dobu dvou let funkci, pro niž je stanove-
na důstojnická hodnost, je rovněž odůvodněna dosavadními zkuše-
nostmi. Vyplývá z nich, že na jedné straně je pro některé pří-
pady doba dvou let krátká a na druhé straně takto striktně sta-
novená podmínka působí problémy v případech, kdy důstojnickou
školu absolvuje příslušník, který předtím vykonával funkci, pro
niž je stanovena praporčická hodnost. Proto se navrhuje stanovit
dobu až tří let výkonu funkce. V prováděcím předpise budou sta-
noveny zásady, podle nichž bude doba, po kterou musí příslušník
úspěšně vykonávat funkci, určena diferencovaně v rozsahu odpoví-
dajícím druhu služby a kvalifikaci příslušníka.
- 7 -
5. Služební hodnocení /§ 15 odst. 3/
Zásada;
Tříletý termín pro provádění služebního hodnocení
prodloužit na pět let.
Dosavadní stav;
Podle § 15 odst. 3 služební hodnocení provádějí náčel-
níci a velitelé v průběhu zkušební doby a před jejím skonče-
ním, v ostatních případech nejméně jednou za tři roky.
Odůvodnění:
Navrhovanou změnou § 15 odst. 3 se realizuje jeden
z úkolů vyplývajících z usnesení předsednictva ústředního
výboru Komunistické strany Československa ze dne 2. pro-
since 1977, kterým byly schváleny změny v dalším postupu
při provádění komplexního hodnocení. Tato úprava mimo ji-
né předpokládá provádět služební hodnocení jednou za pět
let.
6. Odměny /§ 26 odst. 1/
Zásada:
Rozšířit druhy odměn o další odměnu - mimořádné jmenování
příslušníka v praporčické hodnosti do důstojnické hodnosti. U-
dělení této odměny vázat na podmínku, že příslušník vykonává
funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.
- 8 -
Dosavadní stav:
Odměnami podle § 26 odst. 1, které lze příslušníku udě-
lit za záslužný čin nebo příkladné plnění služebních povin-
ností, jsou: písemná pochvala, peněžitý nebo jiný dar, uděle-
ní čestného odznaku, mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.
Odůvodnění:
Zákon v souladu s předchozí právní úpravou přísně roz-
lišuje mezi jmenováním do hodnosti a povýšením do hodnosti.
Jmenováním rozumí první udělení hodnosti, bez ohledu na její
stupen, při přijetí příslušníka do služebního poměru a první
udolaní hodnosti při jeho přechodu do vyšší skupiny hodností.
Povýšením naproti tomu rozumí další udělení hodnosti /vyšší
hodnosti/ v téže skupině hodností. Jde o tyto skupiny hod-
ností: praporčické, důstojnické, generálské. Dosavadní úprava
tedy neumožňuje udělit odměnu - mimořádné jmenování přísluš-
níka v praporčické hodnosti do důstojnické hodnosti.
Důvodem pro navrhované rozšíření odměn je zejména sku-
tečnost, že ve Sboru národní bezpečnosti vykonávají službu
věkově starší příslušníci v praporčických hodnostech, kteří se
intenzívně podíleli na výstavbě bezpečnostního aparátu a svou
dlouholetou příkladnou politickou a služební činností prokáza-
li oddanost a věrnost Sboru národní bezpečnosti. Tito přísluš-
níci však nemohou dosáhnout důstojnické hodnosti stanovené
pro funkci, kterou vykonávají, protože nesplňují podmínku do-
sažení úplného středního vzdělání a pro svůj věk nemají už
předpoklad pro studium. Zavedením navrhovaného druhu odměny
bude možno v individuálních a zvlášť, odůvodněných případech o-
cenit jejich dlouholeté příkladné plnění služebních povinnos-
tí a záslužnou politickou činnost a odměnit je mimořádným jme-
nováním do důstojnické hodnosti. Zpravidla půjde o jmenování
do první důstojnické hodnosti, t. j. do hodnosti podporučíka.
- 9 -
Kromě toho se v praxi vyskytují případy, že příslušník
v praporčické hodnosti vykoná, mnohdy i s nasazením vlastního
života, mimořádně záslužný čin /např. dopadne zvlášť nebezpeč-
ného pachatele apod. /; udělení odměny - mimořádné povýšení do
vyšší hodnosti /praporčické/ by v daném případě nebylo úměrné
záslužnému činu, který příslušník vykonal, popřípadě by mu
tato odměna nemohla být vůbec udělena, jestliže již nejvyšší
praporčické hodnosti dosáhl.
Možnost udělení navrhované odměny bude vázána na podmín-
ku, že příslušník vykonává funkci, pro kterou je stanovena
důstojnická hodnost.
Navrhovaná odměna bude udělována příslušníkům výhradně
ministry vnitra.
II
Péče o příslušníky
7. Zvyšování kvalifikace příslušníků /§ 61/
a/ Zásada:
Rozšířit možnost uzavírání dohod, jimiž se Sbor národní
bezpečnosti zavazuje umožnit příslušníku získání nebo zvýšení
kvalifikace a příslušník se zavazuje setrvat po skončení stu-
dia po určitou dobu ve služebním poměru nebo uhradit Sboru
- 10 -
národní bezpečnosti náklady spojené se získáním nebo zvýšením
kvalifikace nebo jejich část, o případy, kdy se příslušníku
umožňuje získání nebo zvýšení kvalifikace studiem při výkonu
služby.
Dosavadní stav:
Podle § 61 odst. 1 lze uzavřít dohodu jen v případě,
kdy se příslušníku umožňuje získání nebo zvýšení kvalifika-
ce v denním studiu.
Odůvodnění:
Ze zkušeností z uplatňování § 61 vyplývá, že s ohledem
na značný rozsah poskytovaného studijního volna i na zvyšují-
cí se počet příslušníků studujících při výkonu služby by by-
lo žádoucí uzavírat dohody též v případě studia při výkonu
služby /k 31. prosinci 1979 z celkového počtu studujících
příslušníku studovalo téměř 66, 7 % příslušníků při výkonu služ-
by/. Proto se navrhuje rozšířit možnost uzavírání dohod i na
tyto případy.
b/ Zásada:
Změnit podmínku, že příslušník se zavazuje setrvat po skon-
čení studia ve služebním poměru alespoň po trojnásobek doby
strávené studiem, na závazek setrvat ve služebním poměru po ur-
čitou dobu. Zásady pro určení doby závazku stanoví ministr
vnitra Československé socialistické republiky.
- 11 -
Dosavadní stav;
Podle § 61 odst. 1 se příslušník dohodou zavazuje setr-
vat po skončení studia ve služebním poměru alespoň po troj-
násobek doby strávené studiem nebo uhradit náklady spojené
se získáním nebo zvýšením kvalifikace nebo jejich část.
Odůvodnění:
Zkušenosti ukazují, že se zřetelem k různým formám studia
i stupňům poskytovaného vzdělání by bylo účelné, aby v zákoně
nebyla stanovena ani minimální doba závazku příslušníka setr-
vat po skončení studia ve služebním poměru. Zásady pro urče-
ní doby závazku budou stanoveny v prováděcím předpise, a to
diferencovaně podle formy studia, stupně poskytovaného vzdě-
lání apod. Celková doba, po kterou se příslušník zaváže setr-
vat ve služebním poměru po skončení studia, bude obsažena
v dohodě uzavírané podle § 61 odst. 2. Tímto způsobem bude ta-
ké pružněji reagováno na potřeby Sboru národní bezpečnosti.
c/ Zásada:
Umožnit, aby se Sbor národní bezpečnosti mohl s příslušní-
kem také dohodnout, že příslušník mu uhradí i náklady, které do
skončení služebního poměru vynaložil k získání nebo zvýšení je-
ho kvalifikace, jestliže příslušník požádá o uvolnění ze služeb-
ního poměru podle § 99 nebo jestliže jeho služební poměr skon-
čí odnětím nebo ztrátou hodnosti anebo propuštěním z některého
z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. d/, e/ a f/ před získá-
ním předpokládané kvalifikace nebo před jejím zvýšením.
Dosavadní stav;
Tuto možnost zákon dosud neupravuje.
- 12 -
Odůvodnění:
Za dosavadní úpravy vznikají problémy v tom, že závazek přís-
lušníka setrvat ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené
se získáním nebo zvýšením kvalifikace se nevztahuje na případy, kdy
příslušník požádá o uvolnění ze služebního poměru, popřípadě sám
zaviní, že jeho služební poměr skončí před ukončením studia. Tím
dochází ke zmaření cíle uzavřené dohody, neboť služební poměr přís-
lušníka v uvedeních případech skončí dříve, než ukončí studium, tak-
že žádný závazek vzhledem k obsahu dohody mu nevzniká.
V prováděcím předpise bude na základě zmocnění uvedeného
v § 61 odst. 5 stanoveno, že v případě skončení služebního poměru
příslušníka uvolněním ze závažných osobních nebo rodinných důvodů
podle § 99 odst. 2 nebo propuštěním podle § 100 odst. 1 písm. d/
z důvodu, že příslušník byl při služebním hodnocení hodnocen jako
nevyhovující z odborných důvodů, lze náhradu nákladů zcela nebo
zčásti prominout. Obdobně to bude stanoveno i pro další případy,
kdy by aplikace zásady č. 7 c/ byla příliš tvrdá /např. v případě
propuštění podle § 100 odst. 1 písm. f/, byl-li příslušník pravo-
mocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud ovšem
nepůjde o trestný čin, jehož povaze by uvedený postup neodpovídal/.
d/ Zásada:
Upravit ustanovení § 61 odst. 2 písm. c/takto: "nejvyšší cel-
ková částka, do které lze na příslušníku požadovat náhradu nákladů,
jestliže nesplní svůj závazek".
Dosavadní stav:
V § 61 odst. 2 písm. c/ se stanoví, že v dohodě musí být uve-
dena výše náhrady nákladů, které bude příslušník povinen uhradit,
jestliže nesplní svůj závazek.
Odůvodnění:
Účelem úpravy je zpřesnit dosavadní formulaci ustanovení
§ 61 odst. 2 písm. c/. Přitom bylo přihlédnuto k obdobnému ustano-
vení zákoníku práce /§ 143 odst. 2 písm. c//.
- 13 -
8. Preventivní rehabilitace /§ 63/
Zásada:
Změnit ustanovení § 63 takto:
Příslušníkům může být k upevnění jejich fyzické zdatnosti,
tělesného a duševního zdraví poskytnuta preventivní rehabilitace
v délce 14 kalendářních dnů v roce. Příslušníkům s oslabeným zdra-
votním stavem může být na základě lékařského doporučení preventivní
rehabilitace poskytnuta formou lázeňského léčení spojeného s částí
dovolené. Požadavky pro poskytování preventivní rehabilitace a způ-
sob jejího provádění stanoví ministr vnitra Československé socialis-
tické republiky,
Dosavadní stav.
Podle § 63 odst. 1 se preventivní rehabilitace v trvání 14 dnů
v kalendářním roce poskytuje
a/ výkonným letcům, palubnímu obsluhujícímu personálu a pyrotechni-
kým, starším 40 let,
b/ všem příslušníkům starším 45 let,
c/ ostatním příslušníkům, stanoví-li to příslušná lékařská komise.
V § 63 odst. 2 a 3 se pak stanoví, kdy se příslušníku preven-
tivní rehabilitace neposkytne, popřípadě kdy mu nemusí být poskyt-
nuta, a v kterých případech příslušník ztrácí nárok na preventivní
rehabilitaci. Prováděcímu předpisu se ponechává pouze stanovení
způsobu provádění preventivní rehabilitace, jejího vztahu k lázeň-
ské péči a dalších podrobností /§ 63 odst. 4/.
Odůvodnění:
Navrhovanou změnou § 63 se realizuje usnesení Rady obrany
státu ze dne 22. dubna 1976 přijaté k návrhu zásad zákonných úprav
průběhu vojenské služby důstojnického a praporčického sboru ozbro-
jených sil československé socialistické republiky, jímž bylo mi-
nistru vnitra Československé socialistické republiky uloženo, aby
při novelizaci zákona byl upraven § 63 tak, že preventivní rehabi-
litace bude udělována i ve Sboru národní bezpečnosti ve smyslu zá-
sady č. 4 výše citovaných zásad zákonných úprav.
- 14 -
Dochází tedy k zásadní změně v tom, že na rozdíl od
dosavadní úpravy, podle níž mají příslušníci při splnění
stanovených podmínek nárok na preventivní rehabilitaci,
navrhovaná úprava stanoví, že příslušníkům může být k upev-
nění jejich fyzické zdatnosti, tělesného a duševního zdra-
ví poskytnuta preventivní rehabilitace.
III
Odpovědnost za škodu
při služebních úrazech a nemocech
z povolání
9. Náhrada za ztrátu na služebním příjmu a na důchodu /§ 88 a
§ 89 odst. 2/
Zásada:
Je-li příslušníku, který utrpěl služební úraz nebo u něhož
byla zjištěna nemoc z povolání, vyměřen důchod a tento důchod je
v důsledku poklesu služebního příjmu /výdělku/ příslušníka /ob-
čana, který byl příslušníkem/ po úrazu /nemoci z povolání/ nižší,
je Sbor národní bezpečnosti povinen poskytnout příslušníku /obča-
nu, který byl příslušníkem/ jako náhradu škody i tento rozdíl ve
- 15 -
výši důchodu. Výše náhrady škody se rovná v tomto případě rozdí-
lu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší
důchodu, na který by mu vznikl nárok, kdyby nedošlo ke snížení
jeho služebního příjmu /výdělku/ následkem poškození zdraví
služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
Dosavadní stav:
Příslušníku, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla
zjištěna nemoc z povolání, se poskytuje po skončení neschopnos-
ti k službě jen náhrada za ztrátu na služebním příjmu /§ 89
odst. 2/.
Odůvodnění:
Náhradu za ztrátu na služebním příjmu /výdělku/ nelze
považovat za hrubý výdělek pro vyměření starobního nebo pozdě-
ji přiznaného invalidního důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb.,
o sociálním zabezpečení. Proto při vyměření těchto důchodů mů-
že vzniknout příslušníku /občanu, který byl příslušníkem/ ztrá-
ta spočívající v tom, že jeho důchod byl vyměřen nižší částkou
jen proto, že měl v době rozhodné pro vyměření důchodu v důsled-
ku služebního úrazu /nemoci z povolání/ nižší služební příjem
/výdělek/ než před tímto poškozením na zdraví. Tuto újmu nelze
přímo zahrnout pod žádný z druhů škod uvedených v § 88, ačko-
liv jde o důsledek ztráty na služebním příjmu. Aby se odstra-
nily pochybnosti, jak v těchto případech postupovat, navrhuje
se výslovně v zákoně tento nárok příslušníkům přiznat. Jde o
obdobu úpravy zavedené novelou zákoníku práce - zákonem č. 20
/1975 Sb. /§ 193 odst. 1 písm. a/, § 195 a//ustanovení §
190 až 203 zákoníku práce se vztahují i na příslušníky ozbro-
jených sil v činné službě-§ 206 odst. 2/.
- 16 -
10. Jednorázové mimořádné odškodnění /§ 89 odst. 4 a § 92 odst. 2/
a/ Zásada:
Změnit ustanovení § 89 odst. 4 takto:
Příslušníku, jehož schopnost k výkonu služby byla změně-
na nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úra-
zu, který mu byl způsoben trestným činem, při služebním zákro-
ku, při výkonu služby v leteckém provozu, při plnění zvlášt-
ních úkolů uložených služebními orgány, při práci s výbušnina-
mi, s chemickým, radioaktivním, vysoce virulentním nebo infekč-
ním materiálem anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek,
náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 10 000
Kčs a nejvýše 45 000 Kčs. Došlo-li však k takovému úrazu za
zvlášť nebezpečných podmínek, náleží mu jednorázové mimořádné
odškodnění až do výše 80 000 Kčs. Jednorázové mimořádné odškod-
nění ve výši 10 000 Kčs až 45 000 Kčs náleží za podmínek stano-
vených v první větě též příslušníku, jehož schopnost k výkonu
služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsled-
ku nemoci z povolání.
Dosavadní stav:
Podle dosavadní úpravy náleží příslušníku, jehož schop-
nost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán inva-
lidním v důsledku služebního úrazu /nemoci z povolání/, v pří-
padech taxativně uvedených v § 89 odst. 4 jednorázové mimořád-
né odškodnění ve výši 10 000 Kčs až 45 000 Kčs.