Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna národů

Omluveni poslanci

zvolení v České socialistické republice:

Fuchsová, Mevald, Pípa, Šupka, Švestka, Veselá

zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Ács, Andrejová, Bónová, Colotka, Janík, Kondrčíková, Nemcsková, Nováček, Oravecz, Rusnák, Sobolčík, Šalgovič, Štanceľ, Turzo

Předseda SN D. Hanes: Vážená Snemovňa národov, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia! Otváram 4. schôdzu Snemovne národov a srdečne vás na nej vítam.

Osobitne vítam člena Predsedníctva Ústredného výboru Komunistickej strany Československa a predsedu Federálneho zhromaždenia súdruha Aloisa Indru, vítam ďalších členov a kandidátov Predsedníctva ÚV KSČ, členov sekretariátu a tajomníkov Ústredného výboru KSČ.

Vítam aj podpredsedu Federálneho zhromaždenia a predsedu Snemovne ľudu súdruha Davida, podpredsedov Federálneho zhromaždenia súdruhov Kučeru, Srba, podpredsedov Snemovne ľudu súdruhov Hůlu a Nejezchleba a ďalších poslancov Snemovne ľudu.

Vítam podpredsedov a ministrov federálnej vlády.

Vítam vedúceho oddelenia Ústredného výboru KSČ súdruha Janouška a ďalších pracovníkov ÚV strany, delegáciu poslancov Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady.

Srdečne vítam členov vlády Českej socialistickej republiky a Slovenskej socialistickej republiky podpredsedu vlády súdruha Šrámka a Vačoka a ministrov súdruha Poláka a Miklánka. Vítam zástupcov vysokých technických škôl, vedeckovýskumných pracovísk a špecializovaných inštitúcií.

Vítam významných pracovníkov z odvetvia stavebníctva, medzi nimi predovšetkým hrdinov socialistickej práce, ďalej vítam zástupcov národných výborov, spoločenských organizácií, zástupcov podnikov a inštitúcií, v ktorých poslanci vykonali poslanecké prieskumy, zástupcov hromadných oznamovacích prostriedkov a všetkých ďalších hosťov.

Vážené súdružky a súdruhovia, konštatujem, že v súčasnej dobe je prítomných 63 poslancov zvolených v Českej socialistickej republike a 54 poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. To znamená, že v oboch častiach snemovne je prítomná nadpolovičná väčšina poslancov a tak Snemovňa je spôsobilá sa uznášať.

Oznamujem snemovni, že prezident Československej socialistickej republiky listom zo 14. septembra 1984 zvolal podľa článku 61 ústavného zákona dňom 17. septembra 1984 Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky na jesenné zasadanie. V rámci tohto zasadnutia Predsedníctvo Snemovne národov zvolalo túto schôdzu snemovne.

Predsedníctvo Snemovne národov vám navrhuje prerokovať na dnešnom zasadnutí správu podpredsedu vlády ČSSR o plnení úloh 7. päťročného plánu v stavebníctve, zvyšovaní jeho výkonnosti a o intenzifikácii procesu investičnej výstavby.

Navrhuje niekto z poslancov zmenu alebo doplnenie návrhu programu? (Nenavrhuje.) Nikto.

Budeme teda hlasovať o navrhnutom programe. Kio súhlasí s návrhom Predsedníctva Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Konštatujem, že návrh programu schôdze Snemovne národov sme jednomyseľne schválili.

Vážené súdružky a vážení súdruhovia, dnešná schôdza Snemovne národov si kladie za cieľ prispieť svojím rokovaním k dôslednému splneniu úloh 7. päťročnice v stavebníctve a v investičnj výstavbe. Chceme tak svojím dielom prispieť k veľkému úsiliu Komunistickej strany Československa o rozvoj týchto významných oblastí budovania našej vyspelej socialistickej spoločnosti v súlade so závermi XVI. zjazdu a so Stanoviskom Predsedníctva ÚV KSČ z roku 1982 k situácii v stavebníctve. Význam a aktuálnosť tejto problematiky neraz dokumentovali predošlé zasadnutia ústredného výboru strany predovšetkým v súvislosti s prechodom našej ekonomiky na intenzívnu cestu rozvoja.

V príprave tejto schôdze poslanci si boli vedomí závažnosti úlohy stavbárov i ostatných účastníkov investičnej výstavby.

Plnenie týchto úloh posudzujeme v súvislosti s náročnými vnútornými i vonkajšími podmienkami, predovšetkým v súvislosti s nevyhnutnými štrukturálnymi zmenami vo výrobe a stupňom využitia vedy a techniky. Verím, vážené súdružky a súdruhovia, že schôdza prinesie konštruktívne námety a impulzy pre ďalšie skvalitnenie v investičnej výstavbe a stavebníctve a bude tak prinosom v našom celospoločenskom zápase o intenzifikáciu národného hospodárstva.

Súdružky a súdruhovia, úvodný výklad prednesie podpredseda vlády Československej socialistickej republiky súdruh Ladislav Gerle, ktorého prosím, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR L. Gerle: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, soudruzi poslanci, soustavná pozornost, kterou věnujeme odvětví stavebnictví, vyplývá z jeho významné a nezastupitelné úlohy při zabezpečování hospodářského a sociálního rozvoje naší společnosti.

Ještě v nedávné době - v počátečních letech 7. pětiletky - se toto odvětví nedokázalo vyrovnat s novými náročnějšími podmínkami intenzívního rozvoje naší ekonomiky. Výkonnost stavebnictví v letech 1980 - 1982 poklesla takřka o 5 %. To ve svých důsledcích způsobilo obtíže v zabezpečení záměrů 7. pětiletého plánu.

Tímto nepříznivým vývojem se v roce 1982 zabývala vláda i předsednictvo ÚV KSČ. V přijatém "Stanovisku k situaci ve stavebnictví a jeho neodkladným úkolům při plnění 7. pětiletky byly rozebrány příčiny nedostatků a uložena opatření jednak operativního rázu ke splnění plánu na rok 1982, jednak dlouhodobější k zabezpečení úkolů 7. pětiletého plánu.

Hodnocení provedené v polovině roku 1983 prokázalo, že přijatými operativními opatřeními se podařilo nepříznivý vývoj zastavit a úkoly roku 1982 splnit. Zároveň však bylo kriticky poukázáno na přetrvávající nedostatky v jakosti stavebních prací, zejména v bytové výstavbě a její komplexnosti, v organizaci a řízení prací na stavbách a na rezervy ve využití pracovních sil i základních prostředků.

Proto předsednictvo ústředního výboru strany uložilo přejít urychleně k důslednému řešení těch otázek obsažených ve "Stanovisku", které mají koncepční a dlouhodobý charakter. To se týká plánování i organizace a řízení stavebnictví a celého procesu investiční výstavby. V této souvislosti byla pozornost zaměřena zejména

1. na celkové snížení rozestavěnosti a počtu souběžně prováděných staveb,

2. na přehodnocení technické politiky stavebnictví pro náročnější podmínky 7. pětiletky s výhledem do roku 1990, zvláště pokud jde o vybavování potřebnou mechanizací a technikou a o dokonalejší materiálně technické zásobování staveb,

3. na zdokonalení systému plánovitého řízení stavebnictví, zvláště stabilizaci pracovníků, zavádění pokrokových forem organizace práce a odměňování, upevňování chozrasčotu, hospodránosti a pracovní kázně.

Předsednictvo ústředního výboru KSČ zároveň zdůraznilo, že je nutné zabezpečit spoluprací všech zúčastněných rozhodnější postup souhrnného řešení těchto úkolů jako nezbytný předpoklad trvalého a výrazného zvyšování výkonnosti a efektivnosti stavebnictví a intenzifikace celého procesu investiční výstavby.

V září letošního roku se vlády ČSR a SSR a předsednictvo federální vlády znovu zabývaly výsledky dosaženými v uplynulém období. Přitom ocenily, že ke splnění a mírnému překročení rozhodujících ukazatelů státního plánu v roce 1983 za celé odvětví stavebnictví došlo při současně rostoucím soustřeďování stavebních kapacit na závazné stavby, do oblasti soustředěné výstavby a na dokončování staveb a při dosahování stanovených úspor paliv, energie, pohonných hmot, kovů a cementu. Bylo dosaženo stanovených úspor paliv, energie, pohonných hmot, kovů a cementu.

Za 8 měsíců letošního roku byly stavební práce, provedené vlastními pracovníky stavebních podniků, splněny na 100 % a proti stejnému období loňského roku vzrostly o něco více než 2 %. To svědčí o postupné konsolidaci a obnovení dynamického rozvoje a opravňuje nás k tomu, abychom - byť s určitým optimismem - považovali tyto dosud dosahované výsledky za počátek nastoupené dlouhodobé stabilizace stavebnictví a jeho dalšího výkonového růstu.

Zároveň s tím se však prokazuje, že se prohlubují rozdíly ve výkonnosti mezi jednotlivými stavebními podniky, a že stoupá počet těch podniků, které stanovené úkoly neplní. Zvlášť v místním stavebnictví, které zaostává v současné době asi o 2 % proti letošnímu plánu.

K převažujícím kladným stránkám rozvoje nemalou měrou přispěly výsledky rozvoje pracovní iniciativy a socialistického soutěžení. To umožnilo, aby podle závěrů 10. zasedání ústředního výboru strany byly stanoveny náročnější úkoly pro rok 1984 v oblasti úspor paliv, energie, pohonných hmot, kovů a cementu a stanoveny cíle k překročení upravených vlastních výkonů a produktivity práce, ke zlepšení jakosti a snížení materiálních nákladů a zásob. Dosavadní plnění plánovaných úkolů ukazuje, že dosažení těchto cílů je reálné a vytváří předpoklady ke splnění základních záměrů 7. pětiletky.

Hlavní pozornost nedávného jednání národních vlád a předsednictva vlády ČSSR byla zaměřena na schválení takzvaného Souboru realizačních opatření, zpracovaného podle harmonogramu postupu, koordinace a kontroly plnění závěrů předsednictva ústředního výboru strany ze září loňského roku.

Schválený soubor opatření by měl zlepšenou situaci ve výkonnosti stavebnictví dále upevňovat a vytvářet nezbytné podmínky pro jeho trvalý dlouhodobý rozvoj, zejména též pro období příští pětiletky.

Věřím, že pečlivá příprava dnešní schůze Sněmovny národů, opírající se o rozsáhlé poslanecké průzkumy a jednání v jednotlivých výborech, přispěje k objektivnímu zhodnocení současného stavu a ještě účinnějšímu zabezpečování přijímaných opatření.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, soubor opatření je zaměřen na celé odvětví stavební výroby, které je organizačně velice členité. Více než dvě třetiny dodávek stavebních prací pro investice a opravy zabezpečují dodavatelé stavební organizace s téměř 550 tis. pracovníky, z jejichž celkové kapacity 10 % řídí federální ústřední orgány, 70 % je v působnosti vlád České a Slovenské socialistické republiky a 20 % kapacit tzv. místního stavebnictví řídí přímo národní výbory. Zbývající třetinu stavebních prací provádějí nestavební organizace svými opravářskými a údržbářskými stavebními skupinami se zhruba 200 tis. pracovníky a obyvatelstvo v rámci soukromé výstavby a ve svépomocné akci "Z". Uskutečnění přijatých opatření na uvedených velmi rozdílných úsecích stavební výroby vyžaduje značně diferencovaný přístup.

Rozhodující úlohu mají stavební organizace ministerstev stavebnictví, na něž připadá na 66 % dodavatelských kapacit a téměř 60 % pracovníků. Kromě toho řídí odvětví průmyslu stavebních hmot, mají odvětvovou gesci nad místním stavebnictvím a vykonávají odvětvovou působnost v oblastech vědeckovýzkumné základny, jednotné technické, mzdové a cenové politiky, normativní základny stavebnictví a průmyslu stavebních hmot. Proto také mají obě ministerstva stavebnictví klíčové postavení a hlavní odpovědnost při komplexním rozpracování a realizaci opatření vyplývajících ze stanoviska předsednictva ústředního výboru strany.

Organizace s jinou hlavní činností než stavební (jako např. jednotná zemědělská družstva, průmyslové a dopravní podniky) zajišťují více než pětinu z celkového objemu stavebních prací. Je nezbytné účelně a plánovitě využívat těchto stavebních kapacit především na opravy a údržbu a pro stavební práce spojené s racionalizačními a modernizačními akcemi. Opatřeními ve mzdové a sociální politice, výchově učňů, ale i jinými je nutno čelit odčerpání kvalifikovaných pracovníků ze stavebních do nestavebních organizací.

Ve srovnání s minulým obdobím dochází k rozdílnému vývoji i ve vlastním výrobním programu stavebnictví. Je zaměřen na jedné straně na stavby mimořádné velikosti, jako jsou například jaderné elektrárny, na druhé straně na menší, ale náročné stavby, rekonstrukce a modernizace. Zároveň roste potřeba stavebních prací neinvestičního charakteru zejména na opravách a tolik potřebné údržbě stavebních fondů.

Koncentrace stavebních kapacit na rozhodující velké stavby a do oblastí soustředěné výstavby vyvolává potřebu rozsáhlých územních přesunů kapacit a pracovníků. K jejich zabezpečení je nutno výrazněji zvýhodňovat přesunované pracovníky odloučené od rodin proti těm, kteří trvale pracují v místě bydliště.

Přechod stavebnictví od extenzívního rozvoje k intenzívnímu a jeho strukturální přestavba jsou od počátku doprovázeny a podporovány významnými změnami ekonomických podmínek. To se týká zejména zavedení ukazatele čisté produkce, tj. upravené vlastní výkony. Rovněž cenové úpravy, které byly provedeny v roce 1982 a 1984, částečně zvýhodňují společensky žádoucí obory staveb, konstrukce a technologie a zmírňují nežádoucí rozdíly v dosahování zisku. Dále byl změněn způsob fakturace dodávek za dokončené provozu schopné celky a uplatněny závazné limity spotřeb materiálu, pohonných hmot, paliv, energie, ale i jiných.

Uvedené změny, spjaté s celkovou intenzifikací ekonomického rozvoje, si vynutily zásadní přehodnocení nejen struktury a rozmístění stavebních kapacit, ale také technické politiky, výrobní a materiálové základny a celé soustavy organizace a řízení stavebnictví.

Soudružky a soudruzi, přizpůsobení struktury stavebních kapacit a jejich územního rozmístění potřebám plánované investiční výstavby bylo v počáteční fázi zajištěno především soustřeďováním stavebních závodů na rozhodující stavby, stanovené jako závazné úkoly státního plánu, zvláště na stavby palivoenergetického komplexu a do oblastí soustředěné výstavby v Severočeském kraji, Praze a Bratislavě.

V dalším vývoji se přistoupilo k plánovitému posilování nedostatkových oborů pro průmyslovou, vodohospodářsku a občanskou výstavbu a k přizpůsobování organizační struktury a rozmístění VHJ stavební výroby a podniků. Tak byly zřízeny samostatné VHJ Pozemní stavby Ústí nad Labem pro výstavbu v Severočeském kraji, Stavebné závody Bratislava pro budování hlavního města SSR a jsou vytvářeny odštěpné staveništní závody pro výstavbu jaderných elektráren Dukovany, Mochovce a Temelín a pro soustavu vodních děl na Dunaji.

Neméně významné jsou i vnitřní strukturální změny v pozemním stavitelství, kde při plánovaném nižším počtu dokončovaných bytů (limitovaných především zdroji pro vytápění ale také ostatními podmiňujícími investicemi jako jsou zdroje pitné vody a čistírny odpadních vod) se výrazně zvyšuje podíl výstavby občanské a technické vybavenosti. Její rozsah za posledních 9 let stoupl o 14 %. To má příznivý ohlas na odevzdávání obytných okrsků se základním vybavením.