Pro jejich dosavadní politiku bylo a je příznačné
úsilí o narušení jednoty socialistického
společenství, o oslabení obranného
systému Varšavské smlouvy, snaha o získání
globální a regionální vojenské
převahy nad státy Varšavské smlouvy.
Americká strana neustoupila a podle různých
prohlášení ani zatím nehodlá
ustoupit od programu militarizace kosmu. Nepřijala rozhodnutí
o snížení vojenských výdajů
a neučinili tak ani její spojenci v NATO. Dále
pokračují ve vývoji, výrobě
a zařazování do výzbroje nových
konvenčních zbraňových systémů
s prodlouženým dosahem a mohutnou ničivou silou.
Na území západoevropských států
je obrovský jaderný potenciál a pokračuje
rozmísťování dalších prostředků
USA určených k vedení prvního jaderného
úderu proti socialistickým zemím.
V Itálii, Velké Británii a BeIgii je nyní
rozmístěno již 40 odpalovacích zařízení
se 160 řízenými střelami s plochou
dráhou letu BGM-109G Tomahawk. Zatím platí
i plán, že zbývající 324 řízené
střely tohoto typu mají být rozmístěny
na evropském válčišti do konce roku
1987. Do konce letošního roku bude v NSR rozmístěno
všech 108 raket PERSHING 2. V tomto duchu bylo jednání
i na zasedání ministrů obrany států
NATO v Bruselu 2. 12. t. r. V plném souladu s názory
na způsob zahájení a vedení války
proti socialistickým zemím byla v letošním
roce řízena operační a bojová
příprava vojsk NATO. Nebývalá pozornost
byla věnována otázkám strategického
rozvinování vojsk, rychlého posílení
uskupení ozbrojených sil NATO v Evropě strategickou
zálohou z USA, Kanady a Velké Británie; nácviku
počátečních operací války
proti zemím socialistického společenství
vojsky prvního strategického sledu. Tyto činnosti
byly obsahem prováděcích cvičení.
Členské státy Varšavské smlouvy
znovu 21. 11. t. r. ústy svých nejvyšších
představitelů prohlásily, že neusilují
o vojenskou převahu, ale ani nepřipustí takovou
převahu nad sebou. Budou i nadále upevňovat
jednotu zemí socialistického společenství,
pečovat o obranný systém států
Varšavské smlouvy, jehož významnou součástí
je i Československá lidová armáda.
Z toho pro nás vyplývají úkoly, týkající
se úrovně připravenosti a bojové pohotovosti
Československé lidové armády.
V souladu s touto situací a se závěrečným
stanoviskem generálních tajemníků
komunistických a dělnických stran států
Varšavské smlouvy z 21. 11. 1985 v Praze dbáme,
aby naše armáda byla všestranně připravena
v rámci pevného spojenectví armád
Varšavské smlouvy, aby byla vysoce bojeschopná,
vždy v pohotovosti, připravená v součinnosti
s ostatními armádami Varšavské smlouvy
odrazit jakýkoliv pokus imperialismu o agresi.
Na závěr nedávno ukončeného
výcvikového roku 1984-1985 jsme konstatovali, že
došlo ke zdokonalení bojové a mobilizační
pohotovosti ČSLA k obraně vlasti a socialismu. Odpovědný
přístup velitelů, politických orgánů
a stranických organizací k usnesením ústředního
výboru Komunistické strany Československa
se pozitivně projevil v úsilí o rozhodnější
prosazování vyšší kvality a efektivnosti
veškeré činnosti, přispěl k rovnoměrnějšímu
plnění výcvikových plánů,
uplatňování výsledků vědeckotechnického
rozvoje v praxi a k hospodárnému využití
svěřených prostředků.
V minulém výcvikovém roce, v němž
jsme si připomněli 40. výročí
vyvrcholení národně osvobozeneckého
boje československého lidu a osvobození naší
vlasti Sovětskou armádou, se podařilo v naší
armádě široce rozvinout závazkové
hnutí za nejlepší splnění úkolů
rozkazů ministra národní obrany pro přípravu
vojsk. Na vojenských přehlídkách v
Praze a Bratislavě i na celostátní Spartakiádě
naši vojáci prokázali vysokou organizovanost,
kázeň a připravenost k ovládání
moderní bojové techniky. Dukelský tankový
útvar, vyznamenaný Řádem rudé
hvězdy, celoarmádní vyzyvatel k výtečnému
splnění úkolů rozkazů ministra
národní obrany pro přípravu vojsk
v roce 1984-1985, svůj závazek se ctí splnil.
Úspěšně splnila stanovené úkoly
i všechna ostatní vojska. To přispělo
k růstu bojové síly a morálně
politické jednoty Československé lidové
armády a její připravenosti splnit vlasteneckou
a internacionální povinnost při obraně
vymožeností pracujícího lidu a socialismu.
Zaměřili jsme se na zkvalitnění organizační
struktury vojsk, na zvýšení jejich manévrovosti,
palebné a úderné síly cestou zavádění
moderních zbraní a vojenské techniky do výzbroje.
Úspěšně se rozvíjí spolupráce
a bojové přátelství s ostatními
bratrskými armádami členských států
Varšavské smlouvy, s cílem dalšího
zdokonalování připravenosti ke společné
obraně socialistických vymožeností.
Prohlubuje se spolupráce ve vědeckovýzkumné,
technické a vojensko-politické oblasti. Společnou
přípravu vojsk a plněním úkolů
vyplývajících z plánu opatření
Spojených ozbrojených sil se zdokonaluje součinnost
s ostatními armádami Varšavské smlouvy.
Plnění náročných úkolů
bojové a politické přípravy, neustále
rostoucí nároky na zvyšování
úrovně bojové a mobilizační
pohotovosti se současným zaváděním
moderní bojové techniky vyžaduje od všech
příslušníků armády vysoké
všeobecné i odborné znalosti a praktické
dovednosti a klade vysoké nároky na morálně
politickou, psychickou i fyzickou připravenost vojáků
základní služby, ale zejména vojáků
z povolání. Proto se zaměřujeme na
další zkvalitňování a doplňování
velitelského sboru. Rozhodujícím zdrojem
doplňování a zdokonalování
velitelského sboru zůstává příprava
kádrů na vojenských školách.
Stále se však nedaří plnit nábor
do těchto škol, a to zvláště ke
studiu na vojenských vysokých školách.
Jako hlavní příčina malého
zájmu o vojenské povolání se uvádí
náročnost vojenské služby, značné
pracovní zatížení a nedostatek volného
času.
Když dnes hovoříme o rozpočtu na rok
1986, jsme si vědomi toho, že s prostředky,
které jsou k všestrannému zabezpečení
Československé lidové armádě
poskytovány, musíme dobře hospodařit.
V souladu s usnesením vlády č. 346/1981 a
navazujícími usneseními vlády jsou
do praxe Československé lidové armády
prosazovány úkoly programu hospodárnosti.
Na všech stupních velení je důsledně
sledován plán hospodárných opatření
a na jeho základě jsou hledány cesty ke zhospodárnění
provozu techniky, ke zlepšení hospodaření
s pohonnými hmotami, k racionalizaci výcviku a dalších
činností.
Proto také jedním z hlavních úkolů
výchovné práce u vojsk je vytváření
správného vztahu ke svěřeným
hodnotám, zejména k technice, k jejímu provozu,
ošetřování a údržbě
tak, aby maximálně zajišťovala spolehlivé
použití.
Dokladem pochopení potřeb naší ekonomiky
je i pomoc Československé lidové armády
národnímu hospodářství. Pokud
to úkoly bojové pohotovosti a výcviku dovolují,
uskutečňujeme tuto výpomoc pracovními
silami, dopravními prostředky a technikou. Jen za
letošní rok, který ještě není
uzavřen, bylo odpracováno 674 048 pracovních
dní. Výpomoc je poskytována zejména
do oblastí řízených ministerstvem
paliv a energetiky, ministerstvem zemědělství
a výživy, ale i dalším resortům
a organizacím. Nemalý přínos našemu
národnímu hospodářství přinášejí
i výsledky práce řady vojenských ústavů,
zařízení a institucí. Naši vojáci
pomáhají při výchově mladé
generace v úloze pionýrských vedoucích,
tisíce vojáků z povolání pracují
jako poslanci zastupitelských sborů různých
stupňů, jako lektoři při politické
výchově našich obyvatel apod. Dnem 1. listopadu
tohoto roku jsme vstoupili do nového výcvikového
roku 1985-1986, roku, v němž se bude konat XVII. sjezd
Komunistické strany Československa a budou provedeny
volby do zastupitelských sborů. V něm budeme
cílevědomě pokračovat v realizaci
úkolů, které pro Československou lidovou
armádu vyplývají z usnesení vrcholných
stranických a státních orgánů.
Budeme dále zvyšovat bojovou a politickou připravenost
armády. Hlavní úsilí bude soustředěno
na upevňování její bojové pohotovosti
k odražení nenadálého napadení
nepřítelem a jeho rozhodného zničení
za všech podmínek zahájení a vedení
války. Bude zdokonalována schopnost armády
spolehlivě zajistit bezpečnost naší
vlasti i ostatních zemí socialistického společenství
v úzké součinnosti s ozbrojenými silami
členských států Varšavské
smlouvy.
S tímto cílem, v souladu s požadavky 15. zasedání
ústředního výboru komunistické
strany, usilujeme o upevnění vojenské kázně,
o vysokou organizovanost a pořádek v životě
vojsk, o formování socialistických vztahů
ve vojenských kolektivech, o zdokonalování
řídící a organizátorské
práce.
Vyčleněné rozpočtové prostředky
pro potřeby Československé lidové
armády vytvářejí potřebné
materiální předpoklady pro splnění
všech těchto náročných úkolů.
Návrh rozpočtového zabezpečení
Československé lidové armády v roce
1986 vychází z úkolů a limitů
stanovených směrnicí pro vypracování
návrhu 8. pětiletého plánu a prováděcího
plánu výstavby na rok 1986, odpovídá
požadavkům 16. zasedání ústředního
výboru komunistické strany. Plně respektuje
stanovená směrná čísla. Mohu
vás, vážené soudružky a soudruzi,
ubezpečit, že uděláme všechna opatření,
aby s přidělenými prostředky bylo
nakládáno cílevědomě při
dodržování zásad maximální
hospodárnosti a efektivnosti k zabezpečení
modernizace výzbroje Československé lidové
armády, ke zvyšování bojové a
mobilizační pohotovosti a ke zlepšení
životních podmínek vojáků.
Jsou vytvářeny všechny potřebné
předpoklady k tomu, aby Československá lidová
armáda byla plně připravena v případě
potřeby splnit úkoly, které od ní
náš lid očekává.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Veselému. Teraz
má slovo poslanec Heribert Panster.
Poslanec SL H. Panster: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci! Dovolte mi, abych při příležitosti
dnešního projednávání návrhu
plánu a rozpočtu československé federace
na rok 1986 v nejvyšším zákonodárném
orgánu Československé socialistické
republiky se vyjádřil k některým aspektům
československé zahraniční politiky,
a to především z pohledu úsilí
československé zahraniční politiky
ve spolupráci se socialistickými zeměmi zajistit
mír, bezpečnost národů a pokračovat
v boji za uvolňování mezinárodního
napětí.
Při posuzování těchto otázek
vycházím z nejnovějších prvků
poznání vývoje mezinárodní
politické situace s ohledem na obsah DekIarace politického
poradního výboru členských států
Varšavské smlouvy z 22. a 23. října
1985, přijaté v Sofii a z výsledku schůzky
reprezentantů Sovětského svazu a USA na nejvyšší
úrovni, tj. ze setkání generálního
tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova a prezidenta
Spojených států amerických Ronalda
Reagana, ve dnech 19.-21. 11. 1985 v Ženevě, dále
z pražského setkání nejvyšších
představitelů členských států
Varšavské smlouvy ze dne 21. 11. 1985 a z usnesení
16. zasedání ÚV KSČ k současné
mezinárodní situaci, kde se mj. konstatuje, že
společná důsledná, mírová
linie členských států Varšavské
smlouvy odpovídá tužbám a zájmům
našeho lidu, potřebě zajištění
příznivých podmínek pro jeho budovatelské
úsilí.
S ohledem na včerejší úvodní
slovo předsedy Federálního shromáždění
soudruha Indry a přijaté stanovisko, dovolil bych
si dodat, že československá zahraniční
politika vycházela a vychází ze zásady
leninské politiky mírového soužití.
Přispívá k zajištění míru
a bezpečnosti ve světě a usiluje spolu s
našimi spojenci o odvrácení vojenských
konfliktů, především jaderného.
Touto politikou se naplňuje usnesení XVI. sjezdu
KSČ, naplňuje se mírová politika Komunistické
strany Československa. Naše československá
zahraniční politika silně přispívá
k dalšímu růstu mezinárodní prestiže
socialismu, solidarity, jednoty a vzájemné podpory
bratrských socialistických zemí, v duchu
socialistického internacionalismu. Představuje ve
světě obrovskou politickou, hospodářskou,
kulturně společenskou a pokrokovou sílu.
Iniciativně a aktivně se československá
zahraniční politika zúčastňuje,
a to bez výjimek, koordinované součinnosti
s ostatními státy socialistického společenství
svazku Varšavské smlouvy, která již více
než 30 let představuje spolehlivou obranu společných
socialistických vymožeností.
Naše československá zahraniční
politika je zásadně orientována na neochvějné
přátelství a plodnou spolupráci se
socialistickými zeměmi, především
se Sovětským svazem. Sovětský svaz
je schopen čelit jakékoliv hrozbě - představuje
pro nás zdroj, z kterého čerpáme silný
pocit jistoty. Díky této skutečnosti pronesl
generální tajemník ÚV KSČ soudruh
Gustáv Husák z tribuny XVI. sjezdu KSČ následující
slova: "Spojenectví se Sovětským svazem
představuje pro nás nejen revoluční
odkaz, ale živou současnost, jistotu, o kterou opíráme
všechny plány a perspektivy dalšího rozvoje."
Soudružky a soudruzi poslanci, v současné mezinárodní
politické situaci nastal určitý pozitivní
posun ke zlepšení mezinárodního klimatu
setkáním nejvyšších představitelů
SSSR a USA - generálního tajemníka ÚV
KSSS Michaila Gorbačova a prezidenta Spojených států
amerických Ronalda Reagana v Ženevě. Je jenom
správné, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schválilo
na své včerejší schůzi stanovisko,
které odpovídá duchu zmíněných
ujednání, protože i tím byly otevřeny
cesty ke všestrannému jednání ve věcech,
ztěžujících mezinárodní
situaci. Jde zde především o zmírnění
mezinárodního napětí, o snížení
jaderné hrozby, o snížení úrovně
vojenské konfrontace v Evropě a k zahájení
procesu, který může vyústit k úplné
likvidaci jaderných zbraní na evropském kontinentu.
Naši odpůrci nemohou ani obejít fakt, že
socialistické země předložily konkrétní
návrhy na vytvoření bezatomových pásem,
bez jaderných zbraní na severu Evropy a na Balkáně,
také na vytvoření koridoru bez jaderných
zbraní podél linie, oddělující
země NATO a země Varšavské smlouvy ve
středu Evropy.
Jako jeden z prvních konkrétních kroků
by mělo být zahájení jednání
mezi ČSSR a NDR na straně jedné a NSR na
straně druhé k odstranění chemických
zbraní ze střední Evropy.
Mám za to, že v daném případě
by šlo o význačný krok k upevnění
vzájemné důvěry, zároveň
ovšem výrazem dobré vůle bude obsah
společného sovětsko-amerického prohlášení
naplňovat životem.
Důležitým faktorem pro bezpečnost celého
světa je situace na evropském kontinentu, kde se
nachází největší a nejsilnější
vojenský potenciál vojenských bloků.
Před 10 lety se podařilo za účasti
33 evropských států, USA a Kanady vytvořit
dokument, Závěrečný akt z Helsink,
kterým byla zahájena etapa mezinárodního
uvolňování, především
v Evropě. Postupem času, vinou imperialistických
kruhů, došlo ke zploštění i destrukci
významu tohoto význačného politického
dokumentu, a tím také ke zostření
mezinárodní politické situace.
Československá socialistická republika, její
zahraniční politika, vyvíjí značné
úsilí k obnovení ducha Helsink ve vztazích
mezi evropskými státy. Proto pokládám
obnovení politického uvolňování
v Evropě za jeden z prvotních úkolů
současné doby. Prohloubení politického
dialogu evropských zemí v nejrůznějších
formách je jedním z nástrojů k zajištění
obnovení důvěry mezi národy. Konstatování
nejvyšších představitelů Sovětského
svazu a Spojených států amerických
na ženevském setkání, že jaderná
válka nesmí být rozpoutána, jelikož
by neexistoval vítěz, je význačným
a principiálním výsledkem této schůzky
a má globální význam pro lidstvo.
Je-li toto setkání možno pokládat za
začátek dialogu, jehož cílem je dosáhnout
v sovětsko-amerických vztazích v zájmu
mezinárodní bezpečnosti podstatné
zlepšení, pak platí pro ostatní státy,
účastníky Závěrečného
aktu z Helsink, stejným konstruktivním přístupem
přispět k řešení naléhavých
mezinárodních otázek, jak multilaterálních,
tak bilaterálních. Vychází se přitom
z politických zásad mírové koexistence
mezi státy s rozdílným společenským
zřízením za podmínek stejné
výhodnosti, vzájemného respektování,
stejné bezpečnosti a nevměšování
se do vnitřních záležitostí jiných
států. Nejzávažnější
úkol v současné době ovšem zní:
zajistit trvalý, spolehlivý mír na Zemi a
ve vesmíru. Víme, že v současném
atomovém věku neexistuje žádná
jiná alternativa.
Československá zahraniční politika
tento politický kurs plně podporuje. Je faktem,
že podobné názory slyšíme často
i od našich západních sousedů, jenže
podobné tvrzení je zapotřebí podložit
činem, a to v dané situaci znamená radikální
zásahy do všech oblastí zbrojení, snížení
vojenských rozpočtů a snížení
počtu zbraní všeho druhu.
Víme, že nejdůležitějším
faktorem zachování míru a docílení
snížení mezinárodního napětí,
odzbrojení a zajištění mezinárodní
bezpečnosti je jednota socialistického společenství
v čele se Sovětským svazem. Toto společenství
má všechny prostředky k uhájení
a k upevnění světového míru.
S tímto výsostným, ušlechtilým
cílem souvisí trvalé upevnění
pozic jak celého společenství socialistických
států, tak jeho jednotlivých článků.
Jsme a budeme o to silnější, čím
dokonalejší bude naše vzájemná
spolupráce, a to ve všech oblastech.
Jsme přesvědčeni o tom, že zmírnění
mezinárodního napětí a odstranění
válečného nebezpečí v Evropě
i ve světě uvolní obrovské množství
materiálních, lidských i finančních
zdrojů.
Československá zahraniční politika
je konkrétním přínosem pro upevnění
evropského a světového míru. Spočívá
v konstruktivní spolupráci se všemi státy
bez rozdílu jejich společenského zřízení.
Je politikou mírové koexistence a solidního
partnerství se všemi státy. Prioritním
úkolem ovšem je naše účast při
zajištění míru. Tomuto cíli se
budou podřizovat všechna další opatření.
Jsme přesvědčeni, že s našimi socialistickými
partnery a pokrokovými lidmi ostatních zemí
bude mír na celém světě uhájen.
Děkuji.