Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Bendžák, Biľak, Bobková, Boroš, Dvořáková, Feketeová, Hoffmann, Humajová, Kalkus, Korčák, Martinec (v. o. 20), Obzina, Sidor, Sommer, Srb, Stejskal, Šimek, Vavřincová, Zavadil

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Auersperg, Erban, Fassati, Fojtík, Haman, Havlín, Jurásková, Kempný, Procházka, Rusov, Samec, Šupka

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil první místopředseda Federálního shromáždění J. Marko.)

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia! Otváram druhý deň rokovania 20. spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky.

V zasadacej sieni je prítomných 163 poslancov Snemovne ľudu, 60 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike, 72 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Zisťujem teda, že podľa článku 40 ústavného zákona o československej federácii sú obidve snemovne schopné sa uznášať.

Budeme pokračovať v rozprave k vládnym návrhom zákonov o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Československej socialistickej republiky a o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1986.

Dávam slovo poslancovi Vlastimilovi Barušovi, pripraví sa poslanec Josef Andrš.

Poslanec SL V. Baruš: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, péče o ochranu a tvorbu životního prostředí je u nás a v dalších socialistických státech trvalou součástí stranické a státní politiky. Je důležitým kritériem životní úrovně lidu, v podstatě je to však nová potřeba, kterou musí rozšířená reprodukce uspokojovat.

V období 7. pětiletky bylo vynaloženo na významné ekologické stavby k ochraně životního prostředí téměř 7 mld. Kčs. Další značné prostředky byly trvaje soustřeďovány v jednotlivých odvětvích, výrobních organizacích a národních výborech k prioritnímu řešení nepříznivého stavu v nejvíce ohrožených oblastech Severočeského kraje, hlavního města Prahy, Bratislavy a ostravské aglomerace.

Po velmi dobrých výsledcích i dílčích neúspěších v zabezpečování této nesmírně složité problematiky vstupujeme do období příprav na jednání XVII. sjezdu Komunistické strany Československa s jasnou orientací, kterou vytvářejí Zásady státní koncepce tvorby a ochrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů, zpracované Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj za široké spoluúčasti odborníků a schválené vládou Československé socialistické republiky. Jde o významný dokument vytyčující reálné cíle, určující hlavní směry řešení, formulující požadavky i potřeby na prostředky. Výrazem skutečného socialistického humanismu je, že zachování ekologické rovnováhy cestou zlepšování životního prostředí představuje nealternativní cíl, který musí naše společnost zabezpečit.

Konkrétní úkoly ukládají zásady koncepce rozpracovat v odvětvových i krajských a okresních koncepcích péče o životní prostředí. Jde o to, vypracovat soustavné realizační programy v ochraně a využívání vodních zdrojů, v ochraně a využívání půdy, v péči o lesní porosty, v ochraně ovzduší, v racionálním využívání přírodních neobnovitelných zdrojů, v hospodaření s odpady, v minimalizaci zatížení prostředí cizorodými látkami, v ochraně genofondu rostlin a živočichů, v ekologické optimalizaci hospodaření v krajině, ve sféře urbanizace a také ve vybraných regionech a sídelních aglomeracích. Neméně důležité úkoly směřují i do oblasti vědy a vědeckotechnického rozvoje, investiční výstavby, legislativy, do sféry plánování a řízení, do výchovné a propagační činnosti a konečně mezinárodní spolupráce. Tento soubor úkolů je výrazem reálné ekologické politiky socialistického státu.

Jak vyplynulo ze zprávy předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa o stavu prací na 8. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje a plánu na rok 1986, projednané na 16. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, budou zahájeny v rámci státního programu ekologických investic v 8. pětiletce stavby o celkovém rozpočtovém nákladu 15,4 mld. Kčs, přičemž na náklady vynaložené na ekologické stavby v 7. pětiletce i zahajované stavby v 8. pětiletce se vynaloží cca 13 mld. Kčs. Předpokládané investiční prostředky, vyčleněné pro oblast životního prostředí v předběžném návrhu 8. pětiletého plánu, jsou téměř dvojnásobné výše oproti odhadu skutečnosti v 7. pětiletce, což ve svém úvodním slově řekl místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní plánovací komise soudruh Potáč. Návrh 8. pětiletky tak vytváří základ pro postupné plánovité zlepšování stavu životního prostředí, jak to předpokládají dlouhodobé koncepční záměry. Ochrana životního prostředí se promítá v 8. pětiletce především do ochrany čistoty vod, čistoty ovzduší a zčásti i do zneškodňování tuhých průmyslových i komunálních odpadů, což jsou úkoly mimořádně významné.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, musíme nejen připustit, ale na základě reálných výsledků dynamiky tvorby zdrojů a mobilizace rezerv požadovat, aby stanovené úkoly byly ještě vyšší. Rozhodující vliv na čistotu ovzduší má struktura palivo-energetické základny, neboť téměř 90 % znečišťujících látek odcházejících do ovzduší pochází ze spalovacích procesů. Je však nutno zdůraznit, že v současných podmínkách přechodu k intenzivnímu typu hospodaření zdaleka již není rozvoj československého palivoenergetického systému jen záležitostí resortu federálního ministerstva paliv a energetiky, ale je to záležitost celého reprodukčního procesu národního hospodářství. Jedinou alternativou je intenzifikace. Pokles spalování domácího hnědého uhlí a jeho nahrazení jadernou energetikou je cestou ke zlepšení a dosažení zásadního obratu v čistotě ovzduší v Československé socialistické republice. Prognózy Státní plánovací komise s tímto trendem postupného poklesu těžby do roku 2000 počítají. Jednou z hlavních podmínek je však dodržení plánovaného poklesu energetické náročnosti vytvářeného národního důchodu zhruba o 2,1 % ročně, při dodržení tempa růstu produkce elektřiny z jaderných elektráren. Proces intenzifikace je pevně vázán na společnou realizaci komplexního programu vědeckotechnického pokroku států Rady vzájemné hospodářské pomoci. Tyto tolik potřebné tendence obsahuje pět základních prioritních směrů vědeckotechnické spolupráce: jsou to elektronizace, automatizace výroby, jaderná energetika, nové materiály, technologie a biotechnologie. V jejich rozvoji a uplatnění je cesta k řešení, jak jednoznačně vyplývá ze záměrů a cílů 8. pětiletky a dalšího plánovacího období, předložených na 16. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Důležité místo v ochraně a tvorbě životního prostředí sehrává zemědělsko-potravinářský komplex. Naše zemědělství dnes v podstatě uspokojuje kvantitativní potřeby obyvatelstva, v současnosti však přechází na etapu vyšší intenzifikace; požadavkem je zvýšit kvalitu - snížit náklady. Tento úkol se však netýká jen zemědělců, ale i dodavatelských odvětví, především strojírenství a chemického průmyslu. Ve své podstatě zemědělství je a zůstane biologickou výrobou, jejíž strategie rozvoje je obohacování živé přírody a nikoliv zhoršování životního prostředí. Zvláštní význam mají již známé a především nově vyvíjené biotechnologie, které jsou z ekologického hlediska cenné v tom, že nepoškozují životní prostředí. Široké pole pro užití biotechnologií je při zpracování odpadů z výroby papíru a buničiny, z živočišné výroby a potravinářského průmyslu. Biotechnologie se úspěšně vyrovnávají i s výrobou bakteriálních prostředků na ochranu rostlin.

Svůj mimořádný význam mají i výsledky ekologického plánování. Nelze např. jednoznačně říci, že bychom využívali příliš mnoho průmyslových hnojiv, pravda je v tom, že je využíváme dosud na našich polích většinou neracionálně a nediferencovaně. Československá akademie věd a Slovenská akademie věd, také Československá akademie zemědělská, vysoké školy a další vědecké instituce přinesly řadu poznatků o ekologické optimalizaci hospodaření v krajině. Za všechny jeden konkrétní příklad z JZD Zálesí na Gottwaldovsku, které realizuje projekt optimalizace při současné ochraně vod, zeleně a krajiny a při zachování růstu hrubé zemědělské produkce v rozsahu 2-3 % ročně. Podobné jsou i záměry optimalizačních studií na Východoslovenské nížině, nebo v oblasti vodohospodářských úprav na jižní Moravě. Tyto metody se dnes také ověřují v Dolní Malantě, Fryšávce, Medzibodroží, Horní Oravě, Pálavě a jiných lokalitách. K zabezpečení těchto úkolů bude přispívat v 8. pětiletce i "Jednotný plán rozvoje vědy a techniky zemědělsko-průmyslového komplexu" a zejména tři programy základního výzkumu - biologicko-ekologické vědy, zemědělsko-potravinářské vědy a molekulárně genetický výzkum.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, na soustavné a plánovité péči o životní prostředí se v našem socialistickém státě podílejí stranické a státní orgány, hospodářské organizace, národní výbory všech stupňů, orgány Národní fronty i organizace v ní sdružené. V koordinované a plánovité činnosti těchto složek je obrovská síla našeho socialistického systému. Zde se naskýtá příležitost a povinnost pro poslance Federálního shromáždění, působit ve svých volebních obvodech na jednotlivce i kolektivy, odpovědné vedoucí hospodářské pracovníky v tom smyslu, aby se upevňovalo vědomí, že ochrana a zlepšování životního prostředí není jen úkolem centra, ale že je součástí jejich denních pracovních úkolů a občanských povinností. Zde mají nezastupitelnou úlohu národní výbory a především volební programy Národní fronty.

Se zvláštním důrazem na řešení problémů životního prostředí jsou proto v současné době připravovány a projednávány volební programy Národní fronty pro volební období 1986-1990. Měly by v maximální míře obsahovat akce na zlepšení komplexní péče o pracující a zlepšování tzv. malého životního prostředí. Hlavními úkoly v akci "Z" by měly být výstavba čistíren odpadních vod, úpravny vody, řízené skládky odpadů, vodovody a kanalizace a zařízení na získání netradičních zdrojů energie. Jde ve své podstatě o menší ekologické stavby, na které je však předpokládáno vynaložit v 8. pětiletce téměř 2 mld. Kčs a je zde proto dostatečný prostor, aby se plně využilo iniciativy občanů, aby byla dobře organizována a usměrňována.

Zkušenosti z našich volebních obvodů svědčí o tom, že naši lidé nečekají se založenýma rukama, ale chtějí stále více sami přispívat ke zlepšování prostředí, ve kterém žijí a pracují. Ze svého volebního obvodu v Brně 2 mohu např. uvést některé akce, které byly v rámci pInění volebního programu již vykonány. Jde o údržbu technických zařízení a zeleně v Jiráskově lese, sloužícím k aktivnímu odpočinku a krátkodobé rekreaci občanů, podobné úpravy na Palackého vrchu, vybudování rozsáhlého areálu zdraví, rekonstrukce a obnova lesoparku Holedná a další. Mnoho úsilí si vyžaduje řešení problémů rekreačního využití brněnské přehrady, které je nutno dát do souladu s její funkcí doplňkového zdroje pitné vody pro město Brno. V našem obvodě se plánovitě obnovuje poškozená zeleň a věnuje se pozornost její další údržbě. Je to velký prostor pro práci občanských výborů, které vedou k péči o nově vysazenou zeleň občany a mládež. Tradicí jsou již jarní směny Národní fronty, velmi dobré výsledky přináší i soutěž o titul "Vzorný socialistický dům". Problematice ochrany životního prostředí bylo věnováno i jednání Krajského sdružení poslanců, které přineslo velmi prospěšnou výměnu zkušeností, z nichž upozorňuji na význam sdružování prostředků podniků a organizací působících ve volebních obvodech, i když nejsou národními výbory přímo řízeny. Vždyť obecně platí, že čím lepší životní podmínky v tom kterém místě jsou, tím větší je spokojenost občanů a vyšší je jejich pracovní aktivita. Je třeba však přiznat, že právě v této oblasti, v plném rozvoji aktivity občanů a také na úseku výchovy k ochraně životního prostředí máme dosud značné rezervy, kterých musíme v budoucnu lépe využívat.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, při hodnocení dosažených výsledků v oblasti ochrany a tvorby životního a pracovního prostředí v 7. pětiletce můžeme s pocitem odpovědnosti konstatovat, že jsme tento úkol zabezpečovali s plným zaujetím. Nicméně nikoho z nás nemůže dosažený stav plně uspokojovat. Je stále ještě nemálo úseků, kde je zapotřebí udělat mnohem více. V 8. pětiletce proto musíme ještě rozhodněji chránit a cílevědomě tvořit naše životní a pracovní prostředí, ještě účinněji pomáhat rozvoji všeho, co vytváří příjemnější a zdravější podmínky pro život a práci. To je v rukou všech občanů. Je to cesta poctivé práce, cesta intenzifikace národního hospodářství, uskutečňování revolučního úkolu současnosti - plného využití vědy a techniky pro život v míru.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Barušovi, slovo má poslanec Josef Andrš, pripraví sa poslankyňa Eva Kokavcová.

Poslanec SN J. Andrš: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! 16. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa posoudilo návrh státního plánu pro příští rok a stav prací na návrhu 8. pětiletky, který bude předložen XVII. sjezdu Komunistické strany Československa. Ke splnění všech záměrů a k prosazení nové kvality ekonomického růstu vede jediná cesta - vědeckotechnický rozvoj a jeho rychlé a pohotové uplatňování ve výrobě. Významné místo má přitom výchova a vzdělávání mladé generace, příprava vysoce odborných pracovníků a zapojování škol, zejména vysokých, do vědecko-výzkumné a vývojové činnosti. Přitom myslíme i na náročnost úkolů v budoucnosti. Proto se poslanci výborů pro kulturu a výchovu při přípravě na projednávání plánu a rozpočtu zaměřili také na kontrolu uplatňování školských zákonů, které vytváří právní předpoklady pro dosažení stanovených cílů výchovného a vzdělávacího procesu. Vysokoškolský zákon je v platnosti pět let. Jeho uplatňování umožňuje zabezpečovat obsahovou přestavbu vysokoškolského studia podle potřeb a požadavků společenské praxe, jsou vytvořeny podmínky pro zapojování vysokých škol do řešení vědecko-výzkumných úkolů a širší spolupráci s výzkumnými pracovišti akademie věd a výzkumnými ústavy.

Doba pěti let platnosti a aplikace zákona není příliš dlouhá, ale přesto již přinesla řadu významných poznatků a zkušeností, a to právě v návaznosti na plnění celospolečenských úkolů. Ukazuje se, že je třeba upřesnit soustavu studijních oborů, v některých oborech přehodnotit perspektivu jejich dalšího rozvoje a znovu posoudit obsah a strukturu studia ve vztahu k potřebě přípravy budoucích odborníků.

Pozitivně se rozvíjejí způsoby samostatné práce studentů, o čemž svědčí rostoucí počet nadaných a talentovaných studentů na vysokých školách, připravovaných pro vědeckou práci, rostoucí počet studentů, kteří pracují v rámci studentské vědecké odborné a umělecké činnosti nebo se zapojují do vědecko-výzkumné činnosti kateder vysokých škol a fakult. Můžeme konstatovat, že každoročně stoupá počet absolventů s vynikajícími studijními výsledky. Poslanci se však při průzkumech setkali také s tím, a to se týká nejen vysokých škol, ale i nižších stupňů, že studentům a žákům často dostačuje průměrnost. Odůvodňují to tím, že se v praxi, v zaměstnání, nikdo neptá na studijní výsledky, stačí, že absolvoval, ale že vynikající výsledky nezaručují, že absolvent bude také vynikajícím praktickým odborníkem. Je jistě pravda, že teprve praxe prověří znalosti i schopnosti, ale průměrnost je v každém případě škodlivá, zejména v současné době, kdy se náročnost na odbornost řízení a intenzifikaci práce neustále zvyšuje. Je to problém výchovný a má širší souvislosti. Na jeho řešení nebude stačit jen školská výchova, ale vliv a působení celé společnosti a zejména odpovědná výchova v rodinách.