Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Bahyl, Bendžák, Bobková, Boroš, Dvořáková, Feketeová, Martinec (v. o. 20), Obzina, Polák, Srb, Stejskal, Šimek, Trefný, Vavřincová, Zavadil

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Fassati, Fojtík, Havlín, Hudeček, Jurásková, Kempný, Procházka, Rusov, Šupka

Předseda FS A. Indra: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám a zahajuji 20. společnou schůzi IV. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Jménem všech přítomných co nejsrdečněji vítám především generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidenta republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Vítám i další vedoucí funkcionáře ústředního výboru Komunistické strany Československa, představitele orgánů Národní fronty, společenských organizací a politických stran. Vítám členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva obou sněmoven navrhla na svých schůzích 26. listopadu t. r. konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

Má někdo z vás doplňující návrh nebo připomínku k návrhu předsednictev sněmoven? (Nikdo.) Není tomu tak.

V této chvíli jsou v zasedací síni přítomni 173 poslanci Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů 58 poslanců zvolených v České a 74 zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva své sněmovny na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím poslance Sněmovny národů.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny národů na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Také Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Vzhledem k výsledkům hlasování konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Soudružky a soudruzi, ženevské jednání generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu soudruha Michaila Gorbačova a prezidenta Spojených států amerických Ronalda Reagana na sebe soustředilo pozornost celého světa. Doporučuji, aby i Federální shromáždění k jeho výsledkům zaujalo stanovisko, v němž by se projevily názory československých občanů.

Pro přípravu návrhu stanoviska Federálního shromáždění navrhuji zvolit komisi v tomto složení: Richard Nejezchleb, Evžen Erban, Mária Humajová, Alois Huml a Stanislav Toms.

Jsou k tomuto návrhu a k návrhu na složení komise nějaké připomínky? (Nebyly.) Nejsou.

Myslím, že o návrhu na složení komise mohou obě sněmovny hlasovat společně.

Kdo tedy, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem na složení komise? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Komise pro vypracování stanoviska k výsledkům ženevského jednání byla schválena a může se ujmout své funkce.

Nyní, soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání prvního a druhého bodu našeho pořadu, kterými jsou

a

Navrhuji projednat oba vládní návrhy současně.

Jsou k navrhovanému způsobu nějaké připomínky? (Nebyly.) Nikoliv.

Vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1986 odůvodní jménem vlády ČSSR její místopředseda a předseda Státní plánovací komise soudruh Svatopluk Potáč.

Místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní plánovací komise S. Potáč: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1986. Tento postup je nezbytný z důvodu, že návrh zákona o 8. pětiletém plánu bude předložen Federálnímu shromáždění v příštím roce.

Projednáváme návrh zákona na rozhraní dvou pětiletek. Zakončujeme plnění úkolů letošního roku a tím i celé 7. pětiletky. V krátké době zahájíme realizaci prvního roku příští pětiletky. V souladu s usnesením 15. zasedání ÚV KSČ připravujeme XVII. sjezd strany, který vytyčí direktivy pro hospodářský a sociální rozvoj na léta 1986-1990. Součástí těchto příprav jsou i práce na 8. pětiletce.

Na nedávném 16. zasedání ústředního výboru strany byl posouzen státní plán rozvoje národního hospodářství na rok 1986, stav prací na 8. pětiletce a přijaty závěry k jejímu dopracování. Rovněž bylo provedeno předběžné hodnocení výsledků, kterých jsme dosáhli při naplňování závěrů XVI. sjezdu a plnění 7. pětiletého plánu.

Na tomto zasedání byly podrobně zhodnoceny nejen pozitivní výsledky, ale uvedeny i příčiny nedostatků a úzkých míst našeho hospodářství, které oslabovaly celkově dobré výsledky hospodářského a sociálního rozvoje v období 7. pětiletky. a vytyčeny požadavky a opatření na jejich překonání.

Dovolte mi proto jen velmi stručně informovat Federální shromáždění o tom, jak se souhrnně splnil zákon č. 122/1981 Sb., o sedmé pětiletce.

Jak známo, do tohoto zákona byly promítnuty důsledky závažných změn a nových skutečností oproti předpokladům, ze kterých vycházel XVI. sjezd komunistické strany. Při přípravě zákona byly oceněny možnosti dalšího rozvoje v obtížnějších vnějších a vnitřních podmínkách. Zákon vyjadřoval plné záměry XVI. sjezdu strany v zabezpečení stěžejního cíle - udržet a zkvalitňovat dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva i jeho sociální jistoty, v Intenzifikaci ekonomiky, efektivnosti a v požadavcích na zvýšení technické úrovně výroby a kvality veškeré práce.

Jak bylo konstatováno na 16. zasedání ústředního výboru strany, základní linie hospodářské a sociální politiky přijatá tímto sjezdem byla v zásadě naplněna.

Výsledky dosažené v letech 1981-1985 znamenají tedy i zásadní splnění zákona o 7. pětiletce. Přispěly k tomu zejména výsledky z let 1983-1985, kdy bylo dosaženo průměrného ročního růstu v tvorbě zdrojů i v efektivnosti na úrovni stanovené XVI. sjezdem strany.

Při plnění zákona o 7. pětiletém plánu převažovaly v hospodářském a sociálním rozvoji pozitivní tendence. Ústřední výbor Komunistické strany Československa ocenil iniciativu pracujících a obětavou práci všech, kteří se na dobrých výsledcích podíleli. Na úspěšném naplňování zákona o 7. pětiletce se významně podílely i orgány Federálního shromáždění. Sněmovny projednávaly mimo běžné kontroly plnění plánu i řadu závažných otázek z oblasti vědy a techniky, výchovy a vzdělanosti, racionalizace spotřeby paliv a energie, zemědělství a výživy lidu, dopravy a stavebnictví, spojů, využívání zásob a snižování ztrát v národním hospodářství. Tato iniciativa obou sněmoven měla pozitivní účinky a vláda ji oceňuje.

Je nesporné, že v období sedmé pětiletky jsme dosáhli pokroku v řešení mnoha závažných národohospodářských problémů. To spolu s dosaženými výsledky v ekonomickém a sociálním rozvoji v 7. pětiletce nás upevňuje v přesvědčení, že můžeme realizovat i náročnější koncepce, záměry a cíle, urychlovat rozvoj a tvorbu zdrojů, a to tím spíše, že máme stále velké rezervy v našem ekonomickém potenciálu a v subjektivních činitelích, které je nutno mobilizovat. Stejně důsledně musíme řešit nahromaděné problémy a odstraňovat nedostatky, které brzdí rychlejší rozvoj a intenzifikační proces.

Soudružky a soudruzi, z toho vycházíme při dopracování návrhu plánu na léta 1986-1990.

Charakteristickým rysem jeho zaměření je urychlení zdrojů a tvorby národního důchodu a tím i růstu životní úrovně, vyšší uspokojování potřeb společnosti cestou všestranné intenzifikace, růstu efektivnosti a kvality práce.

Součástí předběžného návrhu příští pětiletky je státní plán rozvoje národního hospodářství na rok 1986. Dobrý nástup a rovnoměrné a komplexní plnění všech záměrů a úkolů prvního roku ve značné míře předurčuje úspěšný průběh celé příští pětiletky. Proto mu přikládáme mimořádný význam a musíme učinit vše potřebné pro jeho splnění.

Plán na příští rok upevňuje a posiluje pozitivní tendence, které se prosazují v posledních letech. Jeho záměry a hlavní úkoly zabezpečují po vzestupné linii plynulý přechod ze sedmé do osmé pětiletky a představují nástup do období vyšší dynamiky tvorby národního důchodu a vyššího a kvalitnějšího uspokojování potřeb společnosti a obyvatelstva. Ve srovnání s plánem, ale i očekávanou skutečností letošního roku jsou jeho úkoly sice velmi náročné, ale jsou nezbytné i reálné.

Růst národního důchodu o 3,5 % je rychlejší než v letošním roce a než je průměr posledních tří let, kdy činil 3.2 %. V cenách roku 1984 se plánuje vytvořený důchod v objemu zhruba 642 mld. Kčs.

Územní rozložení výrobních úkolů jednotlivých odvětví je stanoveno tak, aby co nejúčinněji přispívalo k využití přírodních a ekonomických podmínek České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Objem hrubého národního důchodu se má zvýšit v ČSR o 3,2 % a v SSR o 4,2 %. Vyžaduje to v obou republikách zaměřit hlavní úsilí na úspory výrobní spotřeby, které v rozhodujícím rozsahu podmiňují růst tvorby národního důchodu.

Při tvorbě národního důchodu má rozhodující úlohu průmysl, který zabezpečí více než čtyři pětiny jeho přírůstku. Tvorba zdrojů je založena především na mobilizaci intenzifikačních faktorů a vnitřních rezerv a v menší míře na růstu výroby. Výrazný tlak na efektivnost je vyjádřen předstihem růstu národního důchodu před růstem průmyslové výroby, která se zvyšuje o 2,6 %, zatímco letos se očekává růst podstatně vyšší. To je zásadní změna proti dosavadnímu vývoji vztahu mezi dynamikou národního důchodu a růstem výroby v hlavních odvětvích národního hospodářství. Je to trend platný pro celou příští pětiletku a podmiňuje uskutečnění linie na intenzifikaci ekonomiky. Nižší růst průmyslové výroby je ovlivněn nejen omezenými palivoenergetickými, surovinovými a materiálovými zdroji, ale i možnostmi efektivního odbytu průmyslové produkce.

Je žádoucí, aby výrobní hospodářské jednotky, podniky a organizace do svých hospodářských plánů zapracovaly vyšší úkoly ve výrobě, zejména v oblastech, kde nejsou plně zabezpečeny potřeby a požadavky odběratelů. Zvýšení výroby může být realizováno jen za podmínky dodržení plánovaných vstupů, zejména paliv a energie a při zajištění efektivního užití produkce v zahraničním i vnitřním obchodě, pro urychlené dokončování investic a tvorbu účelných zásob.

Přírůstek výroby se orientuje především na odvětví s nejvyšším stupněm zhodnocování energetických a materiálových zdrojů. Naproti tomu dále stagnuje nebo se podstatně zpomaluje růst odvětví náročných na tyto zdroje, zejména odvětví paliv a metalurgie. Tyto meziodvětvové strukturální změny stanovené plánem jsou v souladu s koncepcí 8. pětiletky.

Nadprůměrný růst výroby o 4,9 % se předpokládá ve strojírenství, nejvyšší pak o 8,9 % v elektrotechnickém průmyslu. Řada výrobních oborů a progresívních výrobků, zejména z oblasti elektrotechniky a všeobecného strojírenství, má i několikanásobně vyšší růst než je průměr.

Mezi dynamicky se rozvíjející odvětví patří také chemie specialit a farmaceutický průmysl s růstem o 6 %, jehož výroba zajišťuje zvyšující se potřeby našeho zdravotnictví.

Vzestup výroby lehkého průmyslu o 2,9 % bude spojen se zajišťováním vyšší a špičkové kvality a rozšířením sortimentu výrobků jak pro vývoz tak pro vnitřní trh.

V plánu na příští rok se předpokládá, že minimálně z poloviny bude přírůstek průmyslové výroby zabezpečován zvýšením výroby výrobků vysokých technickoekonomických parametrů, zejména ve strojírenství. Jen tak lze zajistit exportní a konkurenční schopnost našeho strojírenství, posílit směry na modernizaci výrobně technické základny národního hospodářství a lépe uspokojovat poptávku obyvatelstva na vnitřním trhu. Kvalitativní nároky na tuto produkci je nutno trvale zvyšovat a tím zajistit postupně dosažení progresivní technické úrovně srovnatelné s úrovní předních světových výrobců.