Přítomno: | 177 poslanců Sněmovny lidu |
65 poslanců Sněmovny národů | |
zvolených v České socialistické republice | |
66 poslanců Sněmovny národů | |
zvolených ve Slovenské socialistické republice |
Omluveni poslanci
Sněmovny lidu:
Boroš, Brabenec, Grégr, Jägerman, Janák,
Jandová, Kratochvíl, Kubinsky, Miňďaš,
Nejezchleb, Potáč, Riško, Sakmar, Sidor, Svoboda,
Tajovská, Tesař, Toms, Trefný, Zahradník,
Zamazal, Zavadil, Žákovič
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice:
Balánová, Huml, Charvát, Kabrhelová,
Kopřiva, Kvasil, Lietavská, Samec, Šupka, Švestka
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice:
Babinec, Blažej, Boďa, Kožík, Nováček,
Šepeľa, Turošík, Turzo, Vacková
Předseda FS A. Indra: Vážené
Federální shromáždění,
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci,
vážení hosté, srdečně
vás všechny vítám a zahajuji 19. společnou
schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů
IV. volebního období Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky.
Jménem všech přítomných co nejupřímněji
vítám především generálního
tajemníka ústředního výboru
Komunistické strany Československa a prezidenta
republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)
Upřímně vítám i další
vedoucí funkcionáře ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
představitele orgánů Národní
fronty, společenských organizací a politických
stran. Vítám členy federální
vlády, vedené jejím předsedou soudruhem
Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předsednictva
Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla
na svých schůzích 21. května t.r.
konat společnou schůzi sněmoven s pořadem,
který jste obdrželi na pozvánkách.
Doporučuji vám, abychom zařadili dodatečně
na pořad našeho jednání "Volbu
poslanců do výboru Sněmovny národů".
Prosím vás, soudružky a soudruzi, abychom tento
návrh projednali jako 1. bod pořadu dnešní
schůze.
Jsou k tomuto dodatečnému návrhu a k navrženému
programu nějaké připomínky? (Nebyly.)
Nejsou.
Podle zjištěné účasti jsou obě
sněmovny usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na konání společné schůze sněmoven
s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Sněmovny lidu schválila návrh jednomyslně.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
návrhem předsednictva Sněmovny národů
na konání společné schůze sněmoven
s navrženým pořadem včetně doplňovacího
návrhu? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
I Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Vzhledem k výsledku hlasování konstatuji,
že obě sněmovny se usnesly podle článku
34 odstavce 2 ústavního zákona o československé
federaci na konání společné schůze
Sněmovny lidu a Sněmovny národů a
schválily její pořad.
Soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání
prvního bodu; je jím
Předsednictvo Sněmovny národů navrhuje
zvolit poslance Václava Hájka a poslankyni Helenu
Ivaničovou členy výboru pro kulturu a výchovu.
Jsou k tomuto návrhu dotazy nebo připomínky?
(Nebyly.) Nejsou.
Prosím tedy, aby se poslanci Sněmovny národů
hlasováním vyjádřili k předloženému
návrhu.
Kdo souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Poslanec Václav Hájek a poslankyně Helena
Ivaničová byli zvoleni členy výboru
pro kulturu a výchovu Sněmovny národů.
Nyní projednáme
Vládní návrh odůvodní ministr
financí ČSSR soudruh Leopold Lér. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený
soudruhu generální tajemníku ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a prezidente Československé socialistické
republiky, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, v souladu s ústavním zákonem o
československé federaci předkládá
vláda Československé socialistické
republiky Federálnímu shromáždění
návrh státního závěrečného
účtu československé federace za rok
1984. Tento dokument je dokladem hospodaření státu,
ve kterém se odrážejí výsledky
naší společné práce.
Navazuje na analýzu provedenou na 12. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa a na zhodnocení celkového
vývoje národního hospodářství,
obsažené ve zprávě vlády Československé
socialistické republiky o plnění jejího
programového prohlášení, přednesené
koncem března ve Federálním shromáždění.
V realizaci úkolů hospodářské
a sociální politiky, vytyčených XVI.
sjezdem KSČ a v plnění úkolů
7. pětiletého plánu rozvoje národního
hospodářství jsme v roce 1984 udělali
významný krok vpřed.
Dosažené výsledky lze v souhrnu hodnotit pozitivně.
Jak uvedl ve svém závěrečném
slově na 12. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
soudruh Gustáv Husák, cituji: "Důvodem
k tomu je překročení plánovaných
úkolů, upevnění vnější
i vnitřní ekonomické rovnováhy, další
snižování volnoměnové zadluženosti,
prohloubení spolupráce se Sovětským
svazem a dalšími socialistickými zeměmi,
rekordní výsledky v zemědělství,
první kroky ve snižování surovinové
energetické náročnosti a v neposlední
řadě dobré zásobení vnitřního
trhu, zejména v potravinách. Vytvářejí
se tak příznivé podmínky pro splnění
a dílem i překročení úkolů
7. pětiletky." Konec citátu.
V uplynulém roce všechna rozhodující
odvětví národního hospodářství
překročila plánované úkoly
ve většině kvalitativních i kvantitativních
ukazatelů, což se souhrnně odrazilo ve zvýšení
národního důchodu o 3,2 % a v překročení
jeho plánovaného objemu o 5 mld Kčs.
Na dosažení zrychlení dynamiky ekonomického
rozvoje se významně podílelo snížení
materiálové a energetické náročnosti
rozvoje hospodářství. V tomto směru
měly důležitý význam závěry
10. zasedání ÚV KSČ, které
vláda rozpracovala do zprogresívnění
některých úkolů státního
prováděcího plánu a do cílových
úkolů. Závěry 10. zasedání
ÚV KSČ představovaly zároveň
významný impuls pro socialistické soutěžení,
které se široce rozvinulo na počest 40. výročí
vyvrcholení národně osvobozeneckého
boje československého lidu a osvobození naší
vlasti Sovětskou armádou.
Průmyslový výroba v uplynulém roce
vzrostla o 4 % a objem stavebních prací o 1,9 %.
Pozitivním rysem překročení plánovaného
objemu stavebních prací je překročení
objemu těchto prací na stavbách stanovených
jako závazné úkoly státního
plánu o 11 %.
Velmi příznivé výsledky byly dosaženy
v zemědělské výrobě, jejíž
objem se zvýšil o 3,6 %. Sklizeň obilovin ve
výši téměř 12 mil. tun byla nejvyšší,
jakou jsme kdy dosáhli.
Vyšší tvorba hmotných zdrojů byla
využita ke zvýšení osobní a společenské
spotřeby investic a k vytvoření vyššího
aktiva ve vnějších ekonomických vztazích.
I když loňský rok byl zatím nejúspěšnějším
rokem této pětiletky, jsme si vědomi, že
trvá řada problémů v ekonomice, které
ve svém souhrnu oslabují dosažené výsledky.
Na jejich účinnější řešení
soustřeďujeme pozornost všech článků
řízení.
K celkově dobrým výsledkům dosaženým
v uplynulém roce přispěly i výsledky
ve finančním hospodaření podniků
a organizací.
Finanční politiku jsme orientovali zejména
na zrychlení dynamiky tvorby finančních zdrojů
založené na intenzívnějším
využití výrobních činitelů,
na růst efektivnosti reprodukčního procesu
a na upevnění vnější a vnitřní
ekonomické rovnováhy. Součástí
tohoto zaměření byl tlak na hospodárné
vynakládání prostředků včetně
plnění programu hospodárnosti. Aktivní
působení finanční a rozpočtové
politiky napomáhalo vytvářet předpoklady
pro další rozvoj národního hospodářství,
pro udržení a další zkvalitňování
životní úrovně a pro zabezpečení
obranyschopnosti naší republiky. Byla opět
zajištěna vyrovnanost příjmů
a výdajů rozpočtové soustavy, což
posílilo celkovou finanční rovnováhu.
Celkové příjmy souhrnu státní
rozpočtu, tj. státní rozpočtů
československé federace, ČSR, SSR a rozpočtů
národních výborů, dosáhly 343,8
mld Kčs, což bylo o 3,3 % více než se
plánovalo. Rozpočtové výdaje činily
342 mld Kčs. Jejich plánovaný objem byl překročen
o 2,8 %.
Příjmy státního rozpočtu československé
federace dosáhly 190,8 mld Kčs, což představovalo
55,5 % celostátních rozpočtových příjmů.
Jeho vlastní výdaje činily 61,4 mld Kčs,
tj. 17,9 % celkových rozpočtových výdajů.
Dotace do státních rozpočtů republik
činily celkem 129,3 mld Kčs a byly poskytnuty v
plánované výši.
Příjmy rozpočtů národních
výborů, včetně dotací, které
jim byly poskytnuty ze státních rozpočtů
republik, dosáhly celkové výše 121,4
mld Kčs a výdaje 119,8 mld Kčs. Prostřednictvím
těchto rozpočtů se tedy realizovalo 35 %
celostátních rozpočtových výdajů.
Přitom ale z celkových příjmů
národních výborů představují
větší část - 58,9 % - dotace
ze státních rozpočtů republik. S přihlédnutím
k těmto celkovým proporcím a především
k úkolům, které stojí před
národními výbory v příštím
období, jsou v současné době připravována
některá opatření, která posílí
vlastní příjmovou základnu národních
výborů.
Plánovaný objem rozpočtů národních
výborů byl v loňském roce překročen
o 9,1 mld Kčs, což bylo ovlivněno především
jejich doplňkovými příjmy a sdruženými
prostředky. Na akci "Z", která představuje
významný nástroj k plnění volebních
programů národních výborů,
bylo vynaloženo více než 3,5 mld Kčs.
Hodnota vytvořeného díla v investiční
části akce "Z" dosáhla téměř
4,3 mld Kčs. Touto formou bylo v loňském
roce získáno mj. 9900 míst v mateřských
školách, 179 sportovních a dětských
hřišť, 719 míst v zařízeních
sociální péče, 11,6 tis. sedadel ve
společenských domech, 729,5 km vodovodů,
198 km kanalizací.
Soudružky a soudruzi, rozhodujícím činitelem,
který zabezpečil stabilitu vývoje rozpočtového
hospodaření, byly vyšší úspory
nákladů a překročení plánovaného
zisku hospodářských organizací. Nadplánované
odvody do rozpočtu tak umožnily překlenout
výpadky v některých zdrojích, resp.
vyšší požadavky na rozpočtové
prostředky.
Lze to doložit zvýšením zisku, který
v loňském roce vzrostl o 14 % a vývojem celkových
nákladů, které relativně poklesly
o 0,86 %. Pro srovnání: v 6. pětiletce rostl
v průměru ročně zisk o 8 % a náklady
byly snižovány o 0,32 % a v prvních třech
letech 7. pětiletky to činilo u zisku 8,5 % a u
snížení nákladů 0,65 %.
Rozhodujícím zdrojem růstu efektivnosti se
stalo v této pětiletce snižování
materiálových nákladů. Podle direktiv
daných stranickými dokumenty byla k tomu vypracována
opatření směřující k
přísnému limitování spotřeby
paliv, energie a kovů. Systémové předpoklady
byly vytvořeny uplatněním zainteresovanosti
na upravených vlastních výkonech, které
vyplývaly ze Souboru opatření. Na dosažených
konkrétních výsledcích má velký
podíl další rozvoj aktivity a iniciativy pracujících,
stranických, odborových a mládežnických
organizací a dalších složek Národní
fronty.
Dobré výsledky ve snižování nákladů,
zejména materiálových, spočívaly
v posledních letech především ve využívání
zjevných rezerv. V příštím období
bude však vývoj nákladů ve stále
větší míře záviset na
uplatňování progresívních poznatků
vědy a techniky, na realizaci potřebných
strukturálních změn ve výrobě,
na cílevědomé a kvalitně prováděné
investiční výstavbě, na zvyšování
kvality výrobků. Bude nutno soustavně zlepšovat
přímé řízení, zdokonalovat
a využívat normy a normativy. Stále větší
význam bude mít další rozvíjení
vnitropodnikového chozraščotu.
Progresívním a perspektivním článkem
zdokonalování vnitropodnikového řízení
je brigádní forma práce a odměňování.
Tato forma se postupně rozšiřuje na stále
větší počet podniků a pracovišť
na základě společných zásad
vlády ČSSR a ÚRO. Spjatost brigádní
formy práce a odměňování s
principy chozrasčotu, s rozšířením
aktivní účasti pracujících
na řízení, s plněním konkrétních
cílů vycházejících z hospodářských
plánů, činí z této formy i
prostředek prohlubování socialistické
demokracie a výchovy pracujících.
Požadujeme, aby se dále prohloubily kalkulační
metody, které musí spolehlivě prokazovat
příznivý poměr mezi vynaloženými
náklady a výsledky při všech ekonomických
rozhodováních.
Požadavek vysoké efektivnosti v našich podmínkách
ve zvýšené míře platí
i pro naši zahraniční směnu, kde jsme
některé úkoly nesplnili. Příčiny
je nutno hledat v rozdílné úrovni produktivity
práce u nás a ve světě, v rozdílné
úrovni nákladovosti, v úrovni servisu, pohotovosti
dodávek, pružnosti a přizpůsobivosti
potřebám zákazníků i v kvalitě
komerční práce. Proto v této oblasti
hledáme cesty, aby výroba i zahraniční
obchod silněji pociťovaly dosažené výsledky
v zahraniční směně, a aby se jejich
spolupráce všestranně zlepšovala a upevňovala.
Stručně řečeno: proces intenzifikace
hospodářství, který tvoří,
a bude i nadále tvořit hlavní osu zaměření
hospodářské politiky, je třeba realizovat
s větší účinností, rozhodnutí
a rychlejším tempem.
Soudružky a soudruzi, rozvoj naší ekonomiky a
rychlejší postup v její intenzifikaci je objektivně
spjat s hlubším zapojením do mezinárodní
dělby práce. Pro nás má zásadní
význam rozvoj socialistické ekonomické integrace,
kooperace a spolupráce se socialistickými státy,
především se Sovětským svazem.
Stabilita, dlouhodobá perspektiva i hledání
stále nových, účinnějších
forem hospodářské spolupráce je předpokladem
plynulosti nejen našich vnějších vztahů,
ale i celého reprodukčního procesu.
V tomto směru má zásadní význam
Program dlouhodobé hospodářské a vědeckotechnické
spolupráce mezi Československou socialistickou republikou
a Svazem sovětských socialistických republik
na období do roku 2000. Řečeno slovy generálního
tajemníka ústředního výboru
Komunistické strany Sovětského svazu s. Michaila
Gorbačova, tento program "...umožňuje
nahlédnout do zítřka. Vytyčuje jak
společné směry naší vzájemné
hospodářské součinnosti, tak rozsáhlé
projekty, jejichž uskutečnění bude mít
veliký význam pro národní hospodářství
obou zemí." Jak zdůraznil při podpisu
Programu generální tajemník ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a prezident republiky s. Gustáv Husák, je třeba
nyní tento Program důsledně uvádět
do praxe.