Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Baroš, Miňďas, Sagová, Žakovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Kvasil

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Turzo

Předseda FS A. Indra: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám a zahajuji 17. společnou schůzi IV. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Jménem všech poslanců vítám členy a kandidáty ústředního výboru Komunistické strany Československa, jeho předsednictva a sekretariátu i členy ústřední kontrolní a revizní komise Komunistické strany Československa; členy ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky; představitele společenských organizací a politických stran; členy předsednictev České i Slovenské národní rady a členy federální i národních vlád.

Dnešního významného aktu se dále zúčastňují: delegace všech krajů naší vlasti; hlavního města Československé socialistické republiky Prahy a Slovenské socialistické republiky Bratislavy; delegace Československé lidové armády, Sboru národní bezpečnosti a Lidových milicí; členové pražského diplomového sboru; představitelé vědy, kultury a školství; církevní hodnostáři; přední sportovci a českoslovenští i zahraniční novináři. Všechny naše hosty upřímně vítám. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, gotická klenba památného Vladislavského sálu byla téměř pět set let svědkem nejvýznamnějších dějinných událostí naší země. Po korunovaci se zde vzdával hold českým králům, konala se tu zasedání stavovských sněmů, tradičně je tento sál spjat s volbou prezidenta republiky. V roce 1960 byla v tomto sále přijata socialistická ústava a před patnácti lety podepsána obnovená Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci se Svazem sovětských socialistických republik

Dnes se k Vladislavskému sálu Pražského hradu opět upírají zraky všech československých občanů, obyvatel státu socialistického společenství i přátel Československa z celého světa. Vrcholnému zastupitelskému sboru našeho lidu, Federálnímu shromáždění, připadl nanejvýš odpovědný úkol: zvolit hlavu státu - prezidenta Československé socialistické republiky. Je to nesporně jedna z nejdůležitějších pravomocí, kterou voleným představitelům lidu poskytuje ústavní zákon o československé federaci.

Funkce prezidenta republiky se v naší zemi těší velká vážnost. Od volby soudruha Klementa Gottwalda v roce 1984 jsou s touto funkcí spojeny výlučně pokrokové tradice. Je vyjádřením politické moci dělnické třídy, družstevního rolnictva a ostatních pracujících. Posláním prezidenta republiky je sloužit nejvlastnějším zájmům lidu a v souladu s ústavou a ostatními zákony pečovat o socialistický rozvoj naší společnosti. Prezidentu republiky jsou svěřeny důležité ústavní pravomoci při uskutečňování vnitřní a zahraniční politiky v duchu programových cílů Komunistické strany Československa, které plně podporuje celá Národní fronta. Funkce prezidenta republiky je výrazem pevné jednoty našeho federálního státu, jeho svrchovaností a nezávislosti.

Význam letošního aktu volby hlavy státu je umocněn 40. výročním vyvrcholení národně osvobozovacího boje československého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Důkazem historické kontinuity antifašistického zápasu, socialistické revoluce a budování nové společnosti je ji to, že prezidentem republiky zvolíme opět Gustáva Husáka, jednoho z předních organizátorů Slovenského národního povstání, spolutvůrce programu národně demokratické revoluce, neúnavného bojovníka za socialismus, osvědčeného československého vlastence a věrného přítele Sovětského svazu. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, dnes končí pětileté funkční období prezidenta republiky soudruha Gustáva Husáka. Proto svolalo předsednictvo Federálního shromáždění podle ustanovení článku 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů a navrhuje tento pořad:

1. Volba prezidenta Československé socialistické republiky

2. Slib prezidenta Československé socialistické republiky.

Má někdo z poslanců k navrhovanému programu doplňující návrhy nebo připomínky? (Nikdo.) Není tomu tak.

Podle účasti jsou obě sněmovny, v souladu s článkem 40 ústavního zákona o československé federaci, schopny se usnášet.

Prosím, aby nejdříve hlasovali poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s navrženým pořadem společné schůze obou sněmoven? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někde hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu schválila návrh pořadu jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s navrženým programem společné schůze obou sněmoven? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Konstatuji, že obě sněmovny se jednomyslně usnesly na pořadu dnešní společné schůze.

Prvním bodem našeho dnešního jednání je

Prosím člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa, poslance Sněmovny lidu a předsedu federální vlády soudruha Lubomíra Štrougala, aby předložil návrh na volbu prezidenta Československé socialistické republiky.

Předseda vlády ČSSR L. Štrougal: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Pro nás všechny, poslance Federálního shromáždění, znovu nadešla odpovědná a přitom slavnostní chvíle. Scházíme se, abychom na další pětileté období zvolili hlavu státu, prezidenta Československé socialistické republiky.

Všichni chápeme, že je to akt velkého významu, neboť prezident republiky je v duchu novodobé tradice symbolem československé socialistické státnosti a integrujícím činitelem československé federace.

Reprezentuje náš socialistický stát a jeho třídní základ - bratrský svazek dělníků, rolníků a inteligence, širokou Národní frontu, sdružující politické strany, společenské a zájmové organizace pracujících. Zosobňuje vedoucí roli Komunistické strany Československa a její spojení s lidem, bratrskou jednotu Čechů a Slovánků a občanů ostatních národností a je jedním z hlavních garantů, že bude důsledně uplatňována vůdčí zásada naší zahraničně politické orientace - upevňovat a prohlubovat přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a dalšími státy našeho socialistického společenství.

Tyto rozhodující a závažné principy podtrhují naši společnou odpovědnost při dnešním důležitém státním aktu. Měly je na zřeteli ústřední výbor Komunistické strany Československa a ústřední výbor Národní fronty Československé socialistické republiky, které mě pověřili, abych vám, soudružky a soudruzi poslanci, předložil jejich jednomyslné rozhodnutí a společný návrh, aby prezidentem Československé socialistické republiky na příští období byl opět zvolen generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československé a předseda ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky soudruh Gustáv Husák. (Potlesk.)

Je to odpovědný zvážený návrh, vycházející z hluboké znalosti celoživotní práce soudruha Husáka, jeho činnosti ve vysokých stranických, státních a veřejných funkcích a jeho práce za dobu, po kterou stojí v čele našeho státu.

Soudruh Husák osvědčil svoje schopnosti a plně uplatnil svoje osobní vlastnosti, které se staly zdrojem důvěry a úcty našich pracujících. Mezi hlavními jsou to především vysoká vzdělanost a rozsáhlé životní zkušenosti, z nichž pramení jeho státnická moudrost, rozvážnost a rozhodnost při naplňování programových cílů Komunistické stryny Československa ve vnitřní i zahraniční politice našeho státu. Po zásluze oceňují naši občané jeho upřímný zájem o jejich potřeby a starosti, jeho nesmiřitelný postoj k nedostatkům, ať se vyskytují kdekoliv, jeho vysokou náročnost. Naše veřejnost si váží jeho cílevědomé snahy vytvářet a neustále zdokonalovat předpoklady pro rozšiřování účasti lidu na řízení a správě věcí veřejných, na tvorbě a realizaci politiky vedoucí síly naší společnosti - Komunistické strany Československa.

Soudruha Husáka všichni dobře známe a víme, že tyto vlastnosti, jeho zásadovost a pracovitost, nejsou náhodné. Jsou přímým důsledkem mimořádně aktivního a činorodého, i když nelehkého života, důsledkem poznatků a zkušeností člověka, narozeného a vyrostlého v dělnické rodině. Prostředí chudoby, v němž vyrůstal, křiklavá sociální nespravedlnost, kterou denně viděl kolem sebe, formovaly jeho třídní uvědomění, jeho světový názor a zásadně ovlivnily jeho celou další životní cestu. Z nich se rodily přesvědčení, že je nutné vytrvale bojovat proti kapitalistickému řádu, protože dozrály podmínky pro jeho odstranění.

Proto soudruh Husák již v raném věku působí mezi stejně smýšlející revoluční mládeží a v roce 1933 vstupuje do Komunistické strany Československa, jejíž ideje a programové cíle mu byly tak blízké. Bylo to v době světové hospodářské krize, která tak těžce dolehla i na naše pracující, zhoršila pronikavě jejich sociální postavení a celkové životní podmínky. To vše se na tehdejším ekonomicky zaostalém Slovensku, kde řada problémů buržoazní republiky byla ještě vyhrocenější než v českých zemích, projevovalo obzvláště tíživě. Přirozeným důsledkem těchto poměrů pak bylo zostření třídních rozporů, což jenom potvrzovalo správnost orientace Komunistické strany Československa na revoluční boj proti buržoaznímu panství.

Po mnichovském diktátu, jemuž předcházela zrada západních spojenců tehdejší republiky, se vnitropolitická situace dále zhoršila a na Slovensku se chopila moci klerofašistická reakce. Následky tohoto i pozdějšího vývoje všichni dobře známe. V nedávných dnech jsme si připomínali obětiplný zápas českého a slovenského lidu proti nacistické okupaci, proti hitlerovskému fašismu i tisovskému klerofašismu, za svobodu našich národů.

Soudruh Husák patřil k oněm statečným komunistům a vlastencům, kteří se aktivně zúčastnili tohoto hrdinného boje. Pracoval ve vedení ilegální Komunistické strany Slovenska, v hnutí odporu, řízeném moskevským vedením Komunistické strany Československa a byl jedním z vedoucích činitelů a organizátorů Slovenského národního povstání. Plně se postavil za jeho základní ideje - za obnovení jednotného československého státu, za jeho nový, lidově demokratický charakter a za důsledně rovnoprávné vztahy mezi oběma našimi národy.

K nesporným zásluhám soudruha Husáka patří i podíl na přípravě tak významného dokumentu, jakým byl Košický vládní program, o jehož naplňování pak ve vysokých stranických a státních funkcích důsledně usiloval. A v památném únoru 1948, v němž vyvrcholila tato etapa historického zápasu naší Komunistické strany Československa a s konečnou platností se rozhodovalo o dalším soudu naší republiky, o jejím vnitřním vývoji a zahraniční orientaci, nemálo přispěl k porážce reakčních sil, k historickému vítězství lidu a k otevření cesty k budování socialismu.

Právem můžeme konstatovat, že soudruh Husák patří k těm význačným představitelům Komunistické strany Československa, kteří pevně a natrvalo spojili svůj život, celou svou práci, s bojem za svobodu naší vlasti, za její sociálně ekonomické pořádky. Patří k těm, kteří vždy usilovali a zasloužili se o výstavbu socialismu, o utváření šťastného a spokojeného života našich pracujících.

Období padesátých let, kdy byl násilně vyřazen z politického a veřejného života, nebylo pro soudruha Husáka lehké. Díky svému nezlomnému komunistickému přesvědčení i vysoké morální pevnosti se však s krušnými důsledky nespravedlivého obvinění dokázal plně vyrovnat. I v tom se projevila jeho velká vnitřní síla a věrnost ideálům, jimž zasvětil celý svůj život.

V pohnutých letech 1968-1969, v těžkém období hluboké krize ve straně a společnosti, soudruh Husák svou jednoznačnou věrnost marxisticko-leninským idejím a přátelství a spojenectví se Sovětským svazem prokázal znovu. Má velkou osobní zásluhu na tom, že nové vedení Komunistické strany Československa, do jehož čela byl postaven, dokázalo politickými prostředky řešit obtížně problémy tehdejší krize a její důsledky.

Můžeme říci, že díky tomuto úsilí proběhl proces společenskopolitické a ekonomické konsolidace úspěšně. Spolu s obnovením narušených internacionálních svazků se zeměmi našeho socialistického společenství, se Sovětským svazem, vzrostla důvěra pracujících v politiku Komunistické strany Československa, a tak mohl dále pokračovat socialistický rozvoj naší společnosti.

Výsledky, kterých bylo zásluhou dobré práce našich občanů dosaženo při naplňování závěrů XIV., XV. a XVI. sjezdu Komunistické strany Československa, svědčí o tom, že jdeme správnou cestou. Není jediné oblasti našeho společenského života, kde by nebyl zřetelný pokrok, jehož společným jmenovatelem je pozornost k zájmům a potřebám občanů této země.

To je politika, kterou soudruh Husák důsledně zastává a na jejichž nesporných výsledcích má svůj významný osobní podíl. Přesto, že právě období, kdy stojí v čele komunistické strany a státu, nebylo a není snadné, došlo u nás v jeho průběhu k dalšímu rozvoji a upevnění socialistického zřízení, dařilo se zabezpečovat růst životní úrovně a posílilo se mezinárodní postavení a autorita Československa. Dokázali jsme se vyrovnat s nemalými a složitými problémy u nás doma, i s řadou negativních vlivů vyplývajících z politického a hospodářského vývoje ve světě, na jehož důsledky prozíravě a včas soudruh Husák vždy upozorňoval.

Je si dobře vědom, že další zlepšování podmínek pro život a práci lidí je závislé na tom, jak rychle a důsledně bude postupovat zlepšování kvality práce, zvyšování produktivity, hospodárnější využívání všech zdrojů a vůbec efektivnější výroba, jak se bude zvyšovat účinnost řízení a rozvíjet iniciativa pracujících. Proto soudruh Husák tuto jedině možnou orientaci neúnavně a rozhodně podporuje.