Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Přítomno:

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Baran, Bartončík, Biľak, Boroš, Flídr, Hoffmann, Horáček, Janec,. Jirásek, Králíčková, B. Kučera, Mamula, Mičinová, Nejezchleb, Pančurová, Pirošík, Pitra, Puchmeltr, Rabas, Říman, Sagová, Štěpán, Toms, Zavadil

Sněmovny národů zvolení v Československé socialistické republice:

Burger, Formanová, Hanus, Hrabíková, Kabrhelová, Štáfek, Šupka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Hanes, Janík, Lefflerová, Lúčan, Petrová, Rusnák, Šalgovič, Turzo, Železniková

Předseda Federální shromáždění A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, srdečně vás vítám a zahajuji 16. společnou schůzi IV. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Dovolte mi, abych jménem všech přítomných co nejupřímněji přivítal především generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta republiky soudruhu Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Upřímně vítám i další vedoucí představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací a politických stran. Vítám členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, 15. ledna t. r. zemřel armádní generál Martin Dzúr, člen ústředního výboru Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění, dlouholetý ministr národní obrany. Prosím vás, abychom památku soudruha Dzúra uctili povstáním. (Shromáždění povstává.) Děkuji. (Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi, sděluji vám, že prezident republiky svým dopisem z 28. února t. r. svolal podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci Federální shromáždění Československé socialistické republiky k jarnímu zasedání dnem 1. března 1985.

Předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích dne 12. března t. r. konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

Jsou k návrhu předsednictev sněmoven nějaké připomínky nebo dotazy? (Připomínky ani dotazy nebyly.) Není tomu tak.

V této chvíli jsou v zasedací síni přítomni 173 poslanci Sněmovny lidu a ze Sněmovny národů 67 poslanců zvolených v České a 65 ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva své sněmovny na konání společné schůze sněmoven s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.

Sněmovny lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z vás, soudruzi, souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Vzhledem k výsledkům hlasování konstatuji, že obě sněmovny se usnesly v souladu s článkem 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze sněmoven a schválily její pořad.

Soudružky a soudruzi poslanci, projednáme první bod schváleného pořadu, kterým je

Prosím poslance Feketeho, aby přednesl zprávu mandátového a imunitního výboru Sněmovny lidu.

Předseda mandátového a imunitního výboru Sněmovny lidu J. Fekete: Vážený súdruh generálny tajomník a prezident republiky, vážený súdruh predseda, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vo volebnom obvode č. 63 sa úmrtím poslanca generálplukovníka Antonína Brabca uvoľnil poslanecký mandát v Snemovne ľudu. Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia stanovilo doplňovaciu voľbu v tomto obvode na 22. februára 1985.

Úmrtím poslanca armádneho generála Martina Dzúra sa uvoľnil poslanecký mandát vo volebnom obvode č. 159; doplňovacia voľba sa tu konala podľa uznesenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia v dňoch 22. a 23. marca 1985.

Ústredná volebná komisia Národného frontu Československej socialistickej republiky poslala Mandátovému a imunitnému výboru Snemovne ľudu o výsledku doplňovacích volieb volebné spisy. Mandátový a imunitný výbor ich na včerajšej schôdzi preskúmal v súlade s § 78 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia.

Z volebných spisov vyplýva, že

- vo volebnom obvode č. 63 bolo vo volebných záznamoch zapísaných 63 937 voličov. Hlasovacie lístky boli vydané 63 166 voličom a platných hlasovacích lístkov bolo odovzdaných 63 166. Pre kandidáta Národného frontu dr. Václava Šípka hlasovalo 63 145 voličov. Navrhnutý kandidát bol zvolený nadpolovičnou väčšinou hlasov;

- vo volebnom obvode č. 159 bolo vo volebných zoznamoch zapísaných 59 914 voličov. Hlasovacie lístky boli vydané 59 781 voličom a platných hlasovacích lístkov bolo odovzdaných 59 779. Pre kandidáta Národného frontu generálplukovníka Milána Václavíka hlasovalo 59 778 voličov. Navrhnutý kandidát bol zvolený nadpolovičnou väčšinou hlasov.

Mandátový a imunitný výbor Snemovne ľudu konštatoval, že sa doplňovacie voľby vo volebných obvodoch č. 63 a 159 uskutočnili v súlade so zákonom č. 44/1971 Zb. o voľbách do Federálneho zhromaždenia.

Z poverenia Mandátového a imunitného výboru navrhujem, aby Snemovňa ľudu overila podľa čl. 47 ústavného zákona o československej federácii platnosť voľby poslancov Snemovne ľudu RSDr. Václava Šípka a generálplukovníka ing. Milána Václavíka.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Feketemu. Má někdo z poslanců Sněmovny lidu dotaz nebo připomínku ke zprávě mandátového a imunitního výboru? (Nikdo.) Nemá.

Podle účasti je Sněmovna lidu schopna se usnášet.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s přednesenou zprávou mandátového a imunitního výboru? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Konstatuji, že Sněmovna lidu jednomyslně ověřila platnost volby poslance Václava Šípka ve volebním obvodu č. 63 a poslance Milána Václavíka ve volebním obvodu č. 159.

Dále je na pořadu

Podle článku 48 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci složí nově zvolení poslanci slib do rukou předsedy Sněmovny lidu soudruhu Václava Davida.

Prosím soudruhy Šípka a Václavíka, aby předstoupili před tribunu. (Shromáždění povstává.)

(Předseda FS A. Indra čte slib.)

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Poslanec SL V. Šípek: Slibuji.

Poslanec SL M. Václavík: Sľubujem.

(Shromáždění usedá.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi, kontrola plnění programového prohlášení vlády je vhodnou příležitostí připomenout si, že příští týden oslavíme 40. výročí vyhlášení Košického vládního programu. Vláda Národní fronty, ustavená na osvobozeném území, první československá vláda za účasti komunistů, v tomto dokumentu vyjádřila cíle národně demokratické revoluce. V 16 kapitolách byly obsaženy všechny zásadní úkoly vnitropolitického, hospodářského i kulturního vývoje osvobozené vlasti i její zahraničně politická orientace.

Zásluhou osvoboditelského poslání Rudé armády a díky iniciativě moskevského vedení KSČ odpovídal Košický vládní program tužbám československého lidu. Obsahoval všechny vůdčí myšlenky Slovenského národního povstání i požadavky naprosté většiny účastníků ostatních forem antifašistického odboje doma i v zahraničí.

Fašismus byl vyloučen z politické scény, zrádci a jejich pomahači museli být potrestáni a jejich majetek zkonfiskován. Hospodářská moc, a tím i politický vliv velkoburžoazie, měly být podlomeny znárodněním klíčového průmyslu a bank i pozemkovou reformou.

Mimořádně důležité bylo uznání svébytnosti slovenského národa, zakotvení zásady, že osvobozené Československo bude společným státem dvou rovnoprávných bratrských národů Čechů a Slováků. Stručně řečeno, šlo o to, aby se neopakovaly staré chyby, aby osvobozená republika byla sociálně i národnostně spravedlivá, aby její bezpečnost byla spolehlivě zajištěna spojenectvím se Svazem sovětských socialistických republik.

Poválečný vývoj potvrdil, že právě důsledné uskutečnění Košického vládního programu umožnilo KSČ a všem pokrokovým silám svést zápas o charakter nového státu, vytvořit předpoklady pro přerůstání národně demokratické revoluce v socialistickou a posléze pro nastolení politické moci dělnické třídy a jejích spojenců.

výbory sehrály pozitivní úlohu v zápase proti snahám reakce o zvrácení poválečného vývoje a jejich pokrokové tradice se po Vítězném únoru dále rozvinuly. Z těchto tradic vyrůstalo a rozvíjelo se ve struktuře lidové moci i současné postavení nejvyšších zastupitelských sborů, zákonodárných orgánů republik i federace. Ústava určuje jejich pravomoc a odpovědnost i vztah k výkonným orgánům.

Pracovní charakter činnosti nejvyšších zastupitelských sborů, morálně politická jednota jejich poslanců při prosazování politiky KSČ a Národní fronty potvrzují, že jsou těsně spojeny s pracujícími, že za svou hlavní povinnost považují službu dělnické třídě a lidu.

Ve zprávě XVI. sjezdu Komunistické strany Československa adresoval s. Husák zákonodárným sborům požadavek, více přispívat ke společenské kontrole státní a hospodářské politiky a dbát, aby jejich doporučení výkonným orgánům státu byla respektována. Z tohoto hlediska chápeme mimo jiné i pravidelnou kontrolu plnění programového prohlášení vlády, v tom navazujeme v současných podmínkách na revoluční proces, jehož důležitým stupněm byl před 40 lety i Košický vládní program.

Soudružky a soudruzi, nyní je na pořadu

Prosím soudruhu Lubomíra Štrougala, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSSR L. Štrougal: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

Jako každoročně, bude se společná schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSSR zabývat, posuzovat a hodnotit, jak se v uplynulém roce v návaznosti na léta předchozí dařilo uskutečňovat záměry a cíle, které si vláda na základě závěrů XVI. sjezdu KSČ stanovila pro další rozvoj naší společnosti ve všech sférách našeho života.

Blíží se měsíc květen, v němž vzpomeneme 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. V pohnutí se přitom skláníme před památkou nejlepších synů a dcer země, kteří spolu s rudoarmějci platili svými životy za naši svobodu, za demokratické přeměny společnosti a za šťastný život našich národů. Nová kapitola historie socialistického Československa, otevřená v roce 1945, se opírá o hluboké přesvědčení současných generací ve správnost naší politické orientace, pramení z poučení minulých desetiletí, z důvěry v trvalost a nerozbornost našeho spojenectví a přátelství se Sovětským svazem, z bratrské spolupráce se socialistickými zeměmi; z důkazů přestavby světa kolem nás, v němž ideál nejpokrokovějšího řádu dějin nachází stále nové stoupence.

Den vítězství, který již vkrátku vzpomeneme, je zároveň i dnem porážky nacistického Německa a militaristického Japonska. Celý svět se bude přitom zamýšlet nad palčivým svědectvím druhé světové války, nad mementem padesáti miliónů mrtvých i nad důsledky obrovitého ničení, kterým platil v zápase s největším zlem 20. století - fašismem. Lidstvo si znovu připomene, že vítězstvím Sovětského svazu a jeho spojenců Velké Británie a Spojených států, kodifikovaných v rozhodujících, dokumentech naší epochy, v Jaltské a Postupimské dohodě, jakož i v Chartě OSN, se vytvořily před čtyřiceti lety příhodné podmínky pro spravedlivější uspořádání světa. Vytvořily se podmínky pro úspěšný nástup národně osvobozeneckého hnutí v porobených zemích až po úplné zhroucení koloniálního systému.

Světový imperialismus se ovšem nevzdal politiky síly a konfrontace, snah o prosazení vojenské převahy. S tímto cílem bylo i v 80. letech rozpoutáno nové kolo zbrojení na zemi, na vodě i ve vzduchu a byly nasazeny nové systémy zbraní na území několika členských států Severoatlantického paktu v západní Evropě.

Tento postup nemohl a také nezůstal z naší strany bez patřičných protiopatření. Čelíme těmto pokusům zvyšováním péče o růst obranyschopnosti našich vlastních ozbrojených sil i celého společenství Varšavské smlouvy.

Zároveň jsme nepolevili ani na okamžik od sledování hlavního cíle: trvale vyloučit válku z dějin lidstva a zachovat mír. Tímto duchem jsou prodchnuty mírové iniciativy zakotvené v Pražské deklaraci Politického poradního výboru Varšavské smlouvy a v návrzích vedoucích představitelů Sovětského svazu z poslední doby, předložené ve Stockholmu, Vídni a na zasedáních OSN. Mám přitom na mysli především návrh Smlouvy o vzájemném nepoužití síly a zachování mírových vztahů mezi Varšavskou smlouvou a NATO, návrhy na zmrazení raketových zbraní a úplný zákaz chemických prostředků války.