Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Aj poslanci Snemovne ľudu návrh zákona schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo zákon, ktorým
sa mení zákon o pestúnskej starostlivosti.
Môžeme prikročiť k ďalšiemu bodu
nášho programu, ktorým je
Uvedený vládny návrh odôvodní
podpredseda federálnej vlády súdruh Karol
Laco.
Prosím, aby sa ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR K. Laco:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vážení
hostia, politické a ideové aspekty súčasnej
medzinárodnej situácie, charakterizovanej ako jednej
z najnebezpečnejších od konca druhej svetovej
vojny, aktivizujú zahraničnú politiku ČSSR
a ostatných socialistických štátov na
čele so Sovietskym zväzom, v záujme ozdravenia
medzinárodného ovzdušia, návratu k uvoľneniu
napätia a dialógu medzi štátmi s rozdielnym
spoločenským zriadením o kľúčových
otázkach európskej a medzinárodnej bezpečnosti.
V medzinárodne zmluvnej oblasti ako jednej z foriem čs.
zahraničnej politiky patrí medzi mnohostranné
zmluvy významného charakteru Medzinárodný
dohovor o využití rozhlasového vysielania pre
mierové účely, podpísaný 23.
septembra 1936 v Ženeve na medzinárodnej konferencii,
zvolanej bývalou Spoločnosťou národov.
Cieľom tejto konferencie bolo zamedziť diverznej rozhlasovej
propagande Nemecka a Talianska v čase nástupu fašizmu,
namierenej proti radu európskych štátov. Dohovor
podpísalo s výhradou ratifikácie 27 štátov,
vrátane Československa a ZSSR. Podľa čl.
11 vstúpil Dohovor do platnosti 2. apríla 1938.
V súčasnosti je zmluvnou stranou Dohovoru 25 štátov
Európy, Ázie, Afriky, Latinskej Ameriky a Oceánie.
V roku 1970 pristúpila k Dohovoru Bulharská ľudová
republika a 17. septembra 1982 ho ratifikoval Sovietsky zväz.
Prístup k Dohovoru pripravuje tiež Poľská
ľudová republika.
Meritórny obsah Dohovoru neovplyvnil vývoj medzinárodného
spoločenstva a politickú, hospodársku a spoločenskú
situáciu vo svete po druhej svetovej vojne. Jeho pôvodný
obsah je naďalej aktuálny aj v súčasnosti.
Dohovor zakotvuje zákaz, resp. zastavenie rozhlasového
vysielania z územia zmluvných štátov,
ktoré by poškodzovalo dobré medzinárodné
vzťahy a malo taký charakter, že by podnecovalo
obyvateľstvo iného štátu k činom,
ktoré sú v rozpore s právnym poriadkom alebo
bezpečnosťou druhého štátu. Článok
2 Dohovoru nárokuje zákaz alebo zastavenie takého
rozhlasového vysielania zo staníc umiestnených
na území zmluvných strán, ktoré
by podnecovalo k vojne proti druhému štátu
alebo ku konaniu, ktoré by mohlo viesť k vojne.
Dohovor ďalej zakazuje vysielanie nepravdivých a ohováračských
informácií, poškodzujúcich dobré
medzinárodné vzťahy. Zmluvné strany
sa tiež zaväzzujú na žiadosť poskytnúť
druhým zmluvným štátom informácie,
ktoré by podľa ich názoru mohli prispieť
k lepšiemu vzájomnému, poznaniu, k zoznámeniu
sa s ich stanoviskami k aktuálnym medzinárodným
otázkam a s ich príspevkami k upevneniu medzinárodného
mieru a bezpečnosti.
Otázka ratifikácie Dohovoru naším štátom
sa aktualizovala v nadväznosti na prípravu Svetovej
správnej rádiokomunikačnej únie pre
plánovanie rozhlasového vysielania v pásmach
krátkych vĺn, na ktoré kapitalistické
štáty požadujú zastavenie tzv. "rádiovej
obrany socialistických štátov", t. j.
prakticky požadujú nerušenú možnosť
vysielania ideodiverzných programov.
Vzhľadom na to, že ani sám Dohovor, ani medzinárodné
zmluvné právo neobsahuje klauzulu o stanovení
lehoty, ktorá by limitovala časové obdobie
pre uskutočnenie ratifikácie od podpisu medzinárodne
zmluvného dokumentu, je postup ČSSR v súlade
s Dohovorom.
Ratifikácia Dohovoru bude slúžiť socialistickým
krajinám ako argument pre požiadavku, aby sa zastavilo
ideodiverzné vysielanie z územia kapitalistických
štátov, pretože tieto vysielania sú svojou
programovou náplňou v rozpore s Dohovorom. Ratifikácia
Dohovoru je teda v tomto smere výrazom napĺňania
Záverečného aktu Helsinskej konferencie o
bezpečnosti a spolupráci v Európe.
Ratifikácia Dohovoru sa uskutoční s výhradou,
že ČSSR sa necíti byť viazaná ustanoveniami
článku 7, t. j. predkladaním sporov o výklad
alebo vykonávanie Dohovoru rozhodcovskému alebo
súdnemu konaniu. Táto výhrada vyplýva
zo skutočnosti, že ČSSR neprijíma obligatórne
rozhodcovské alebo súdne konania a obligatórnu
jurisdikciu Medzinárodného súdneho dvora,
pretože táto obligatórnosť je v rozpore
so zásadami zvrchovanej rovnosti a slobody strany v spore,
aby si vybrala prostriedky, ktorými sa bude spor medzi
zmluvnými stranami riešiť. ČSSR ďalej
nesúhlasí s riešením, ktoré by
sa jej vnútilo bez vlastného rozhodnutia a účasti
na rozhodovaní.
Pri uložení čs. ratifikačnej listiny
bude k čl. 14, ktorý obsahuje tzv. "koloniálnu
doložku", urobené vyhlásenie, že
tento článok je v rozpore s Deklaráciou o
poskytnutí nezávislosti koloniálnym územiam
a národom, ktorú prijalo XV. zasadanie Valného
zhromaždenia OSN roku 1960, a preto ho ČSSR považuje
za prekonaný.
S ohľadom na to, že najmä USA a NSR, z územia
ktorých prevažne pôsobia štvavé
rozhlasové stanice (napr. Rádio Slobodná
Európa alebo Rádio Sloboda), nie sú doteraz
zmluvnou stranou Dohovoru a že - v čase po rokovaní
výborov - Dohovor vypovedalo Francúzsko - bude pri
uložení ratifikačnej listiny urobené
tiež toto vyhlásenie:
"Československá socialistická republika
si ponecháva právo prijímať akékoľvek
opatrenia na ochranu svojich záujmov, a to v prípade
neplnenia ustanovení Dohovoru inými štátmi
a aj v prípade iných konaní, ktoré
porušujú jej záujmy."
Vnútroštátne zabezpečenie uskutočňovania
záväzkov, vyplývajúcich z Dohovoru,
bude sa v ČSSR realizovať v súlade so zákonom
o Československom rozhlase č. 17/1964 Zb.
I z toho, čo uvádzam, vyplýva, že Dohovor
zodpovedá princípom mierového spolunažívania
štátov s rozdielnym spoločenským zriadením,
ustanoveniam Charty OSN a Záverečného aktu
Helsinskej konferencie o bezpečnosti a spolupráci
v Európe. Dohovor obsahuje záväzky zmluvných
štátov využívať rozhlasové
vysielanie výhradne v záujme mieru, bezpečnosti
a vzájomného porozumenia.
V mene vlády ČSSR odporúčam, aby Federálne
zhromaždenie pozitívne posúdilo návrh
na ratifikáciu Medzinárodného dohovoru o
využívaní rozhlasového vysielania pre
mierové účely.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem podpredsedovi federálnej vlády súdruhovi
Lacovi za výklad k vládnemu návrhu.
Návrh bol prikázaný na prerokovanie Výborom
ústavnoprávnym, Výborom zahraničným
a Výborom pre kultúru a výchovu oboch snemovní.
Výbory Snemovne ľudu poverili funkciou spoločného
spravodajcu člena Ústavnoprávneho výboru
poslanca Luďka Kapitolu a výbory Snemovne národov
člena Zahraničného výboru poslanca
Karla Holuba.
Prosím najskôr poslanca Luďka Kapitolu, aby
predniesol svoju spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
L. Kapitola: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
mezinárodní úmluva o využití
rozhlasového vysílání pro mírové
účely je dokument poměrně starý,
pokud jde o datum jeho vypracování i podpisu - nicméně
velmi aktuální z hlediska obsahu a účelu,
který sleduje. Tímto účelem je znemožnit
takové rozhlasové vysílání
z území států, které by poškozovalo
dobré mezinárodní vztahy a mělo takový
charakter, že by podněcovalo obyvatelstvo jiného
státu k činům, jež jsou v rozporu s
vnitrostátním řádem nebo bezpečností
druhého státu. Z hlediska současné
mezinárodní situace je zvlášť významný
závazek smluvních stran zakázat nebo zastavit
vysílání, které by navádělo
k válce proti druhému státu nebo k jinému
jednání, jež by mohlo vést k válce.
Závažné je rovněž, že úmluva
zakazuje vysílání pomlouvačných
a nepravdivých informací, které by mohly
narušit mezinárodní vztahy.
Kdybychom neznali datum vypracování tohoto mezinárodního
dokumentu, mohli bychom se plným právem domnívat,
že vznikl v současné době. Už to
samo o sobě je dokladem jeho opodstatněnosti v dnešních
mezinárodních podmínkách. Na tom nic
nemění okolnost, že byl původně
zaměřen proti nepřátelské diverzní
propagandě nacistického Německa a fašistické
Itálie. Je ovšem odsouzeníhodné, jestliže
i v současné době jsme svědky toho,
že rozhlasová vysílání těch
či oněch států jsou využívána
k ideologické diverzi proti zemím socialismu, ale
nadto, že existují země, které umožnily
jiným státům vybudovat na svém území
diverzní vysílačky. Jde konkrétně
o Německou spolkovou republiku a nechvalně známé
rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Svoboda.
Úmluva odpovídá celým svým
zaměřením zásadám mírového
soužití států s rozdílným
společenským zřízením, ustanovení
Charty Organizace Spojených států i Závěrečnému
aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Z celého jejího obsahu vyplývá, že
je v plném souladu s principy a cíli zahraniční
politiky našeho socialistického státu, která
usiluje o mír a dorozumění mezi národy
a o čestnou spolupráci mezi zeměmi rozdílného
společenského zřízení. Úmluva
může sehrát pozitivní roli v současných
mezinárodních vztazích.
Toto všechno jsou skutečnosti, které vedly
výbory ústavně právní a zahraniční
Sněmovny lidu, aby předložený vládní
návrh, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
ČSSR k souhlasu mezinárodní úmluva
o využití rozhlasového vysílání
pro mírové účely, podepsaná
v Ženevě dne 23. září 1936, jednoznačně
podpořily. Oba výbory vyjádřily také
plný souhlas s výhradou týkající
se článku 7 úmluvy, jakož i s tím,
že při uložení ratifikačních
listin bude učiněno prohlášení
k článku 14 a obecné prohlášení,
které je motivováno, jak jsme slyšeli z úst
místopředsedy vlády, zejména okolností,
že jak Spojené státy americké, tak i
Německá spolková republika, z jejichž
území především působí
diverzní rozhlasové stanice, nejsou dosud smluvními
stranami této úmluvy.
Jménem ústavně právního a zahraničního
výboru Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně
lidu, aby mezinárodní úmluvu o využití
rozhlasového vysílání pro mírové
účely ve smyslu vládního návrhu
schválila.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem spoločnému spravodajcovi výborov
Snemovne ľudu poslancovi Kapitolovi za prednesenie spravodajskej
správy.
Prosím spoločného spravodajca výborov
Snemovne národov poslanca Karla Holuba, aby predniesol
spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
K. Holub: Vážený soudruhu předsedo,
soudružky a soudruzi poslanci, vládním návrhem
Mezinárodní úmluvy o využívání
rozhlasového vysílání pro mírové
účely se dostává Federálnímu
shromáždění ČSSR ke schválení
závažný dokument. Je výhodou, že
úmluva je součástí současného
mezinárodního právního řádu
a může se stát vhodným regulátorem
mírového zaměření toku informací
jednoho z nejdůležitějších sdělovacích
prostředků soudobé světové
civilizace.
Poměr mocenských sil ve světě, vzešlý
z vítězství Sovětského svazu
nad fašismem a vývoje po druhé světové
válce, zabezpečující efektivnost mezinárodního
právního řádu, dává
záruku, že čím větší
počet států bude úmluvu ratifikovat
a respektovat, tím více bude rozhlasová mezinárodní
výměna informací sloužit míru,
vzájemnému porozumění, společenskému
a národnímu pokroku celého lidstva. Tím
více budou lidé dostávat objektivní
informace.
V politické deklaraci členských států
Varšavské smlouvy z ledna 1983 se odsuzuje používání
sdělovacích prostředků k militaristické
a šovinistické propagandě, k šíření
pomluv o jiných zemích a k vměšování
do jejich vnitřních záležitostí.
Zdůrazňuje se, že mezinárodní
výměna informací musí být uskutečňována
v souladu s platnými normami mezinárodního
práva.
Síly ve světě, které jsou nositeli
informačního imperialismu a využívají
rozhlasového vysílání k šíření
tzv. "svobodné informace", na níž
je svobodné pouze to, že může zlovolně
a bez hranic využívat skvělého rozhlasového
sdělovacího prostředku ke štvaní,
šíření pomluv a lží, by
se měly poučit z historie současného
vývoje.
Schválení úmluvy Federálním
shromážděním ČSSR a následující
ratifikace úmluvy jsou správným krokem ve
správné době. Navazují bezprostředně
na rok 1983, vyhlášený Organizací spojených
národů za světový rok informací,
který byl významnou etapou na cestě k odstraňování
disproporcí ve sféře informací mezi
kapitalistickými a rozvojovými zeměmi v rámci
tzv. mezinárodního informačního řádu.
Výbory Sněmovny národů projednaly
vládní návrh úmluvy a vyjádřily
s ním jednoznačný souhlas. Z jejich pověření
doporučuji Sněmovně národů
Federálního shromáždění
ČSSR, aby vládní návrh úmluvy
schválila.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem spoločnému spravodajcovi výborov
Snemovne národov poslancovi Holubovi za jeho spravodajskú
správu.
Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil.
Pýtam sa, súdružky a súdruhovia poslanci,
či niekto chce vystúpiť? (Nikdo.) Nikto.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu o návrhu
uznesenia.
Stav prítomných poslancov sa nezmenil. Obe snemovne
sú spôsobilé sa uznášať.
V parlamentnej tlači 131 sa navrhuje uznesenie, ktorým
sa odporúča súhlasiť s prerokovaným
Medzinárodným dohovorom s výhradou.
Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí
s návrhom uznesenia uvedeným v parlamentnej tlači
131 a podľa odporučenia spoločného spravodajcu
výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne národov návrh uznesenia schválili.
Prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu. Kto z
nich súhlasí s návrhom uznesenia? (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.