Celkový objem souhrnu státních rozpočtů,
tj. státního rozpočtu československé
federace, státního rozpočtu České
socialistické republiky, státního rozpočtu
Slovenské socialistické republiky včetně
rozpočtů národních výborů,
má dosáhnout v příštím
roce částky 324,3 mld. Kčs, což srovnatelně
představuje zvýšení o 2 %. Již
zmíněná úprava velkoobchodních
cen a další změny znamenají zvýšení
celkových rozpočtových příjmů,
ale i výdajů, o 6,3 mld. Kčs.
Rozhodující část příjmů
souhrnu státních rozpočtů - 86 % -
bude jako dosud zajištěna příjmy od
socialistických organizací. V celostátních
rozpočtových výdajích tvoří
největší část - 47 % - neinvestiční
výdaje na školství, zdravotnictví, sociální
zabezpečení a další služby a činnosti
pro obyvatelstvo.
Na financování potřeb státních
hospodářských organizací připadá
16 % výdajů. Další rozpočtové
prostředky jsou určeny na financování
rozvoje vědy a techniky a na investiční a
neinvestiční výdaje rozpočtových
a příspěvkových organizací.
V souladu s úkoly stanovenými k zabezpečení
obranyschopnosti naší republiky podílejí
se výdaje na obranu a bezpečnost 7,6 % na celkových
rozpočtových výdajích. Ve vazbě
na snížení počtu pracovníků
na úseku řízení a správy podle
programu hospodárnosti budou výdaje na státní
správu nižší než letos.
V naší rozpočtové soustavě připadá
největší podíl z celkového objemu
souhrnu rozpočtů na státní rozpočet
československé federace, který tím
plní i významnou integrační funkci.
Příjmy federálního rozpočtu
dosáhnou v příštím roce částky
186,8 mld. Kčs. Z toho je určeno 58 mld. Kčs
na financování federálně řízených
orgánů a organizací a 128,8 mld. Kčs
na dotace do státních rozpočtů republik.
Celkový objem rozpočtů národních
výborů dosáhne částky 110,6
mld. Kčs. Je z nich financována větší
část celostátních výdajů
na odvětví společenské spotřeby
obyvatelstva, bytovou výstavbu a další účely
sloužící ke zkvalitňování
životní úrovně obyvatelstva.
Vytváří se i dostatečný prostor
pro uplatňování iniciativy národních
výborů při plnění volebních
programů. Národní výbory budou mít
k dispozici doplňkové zdroje, jejichž objem
se odhaduje k počátku příštího
roku na cca 4 mld. Kčs. Tyto zdroje budou použity
především k financování akce
zvelebování měst a obcí.
Pro zajištění plánované tvorby
finančních zdrojů a tím i příjmů
státních rozpočtů mají rozhodující
význam výsledky finančního hospodaření
hospodářských organizací. Náročnost
úkolů v této oblasti lze komplexně
vyjádřit tím, že celkový přínos
těchto organizací pro společnost, tedy ta
část jimi vytvořených zdrojů,
jež po odpočtu jejich potřeb je k dispozici
pro financování celospolečenských
potřeb, se má v příštím
roce zvýšit o 7,4 mld. Kčs, tj. o 10,5 %. Přitom
rozhodující část uvedeného
aktivního přínosu má být dosažena
zvýšením tvorby finančních zdrojů.
To se projevuje i ve vztahu hospodářských
organizací ke státnímu rozpočtu, kde
počítáme s růstem aktivního
salda odvodů a dotací o 7,1 mld. Kčs, z čehož
tvoří přírůstek odvodů
do státního rozpočtu 4,9 mld. Kčs
a pokles celkového objemu dotací z rozpočtu
2,2 mld. Kčs.
Tvorba zisku má v příštím roce
vzrůst o 7,2 %, přičemž tohoto přírůstku
má být dosaženo téměř
ze tří čtvrtin snížením
nákladů a z jedné čtvrtiny růstem
výkonů. Celkové náklady se mají
snížit o 0,6 %, což představuje relativní
úsporu ve výši 6,1 mld. Kčs. Z toho
připadá na úsporu materiálových
nákladů 4 mld. Kčs a na relativní
úsporu mzdových nákladů 1,7 mld. Kčs.
Je nezbytné, abychom snižování nákladů
věnovali stále větší pozornost
na všech stupních řízení i na
všech pracovištích. Zatím se nám
daří mobilizovat některé rezervy ve
výrobní spotřebě, i když jde
zřejmě o snadněji mobilizovatelné
rezervy. V dalším období musíme proces
vyššího zhodnocení materiálových
a jiných zdrojů zakládat stále více
na zvyšování technické úrovně
a kvalitě vyráběné produkce, na účelných
a efektivních změnách struktury výroby
směrem k materiálově a energeticky méně
náročné produkci, na větším
využívání výhod plynoucích
z rozšiřování a prohlubování
mezinárodní dělby práce.
Každý obor i podnik by měl mít propracovanou
koncepci, jak řešit tyto otázky. Přitom
daleko větší důraz než dosud musíme
klást na využívání nových
poznatků vědy a techniky, na zvyšování
požadavků na předvýrobní činnosti,
na zdokonalování vnitropodnikového chozrasčotu,
norem spotřeby času a materiálu, využívání
druhotných surovin atd., kde máme nepochybně
stále velké rezervy.
K hlavním problémům, a lze říci
klíčovým bodům našeho boje o
vyšší efektivnost, patří zlepšení
výsledku zahraniční směny. Již
deset let trvající zhoršování
směnných relací v zahraniční
směně omezuje možnost rozvoje ekonomiky i životní
úrovně. Základní podíl na tomto
nepříznivém vývoji má v dlouhodobějším
pohledu rychlejší růst světových
cen surovin než hotových výrobků, neboť
v našem vývozu převažují hotové
výrobky a v dovozu suroviny.
V oblasti efektivnosti zahraniční směny máme
řadu významných, dosud ne plně využitých
možností ke zlepšení. Především
je známo, že vlivem menší konkurenční
schopnosti některých našich výrobků
z hlediska jejich technicko-ekonomických parametrů,
kvality, dodacích lhůt, servisu, některých
nedostatků v obchodní činnosti dosahujeme
často nižších cen než konkurence.
Do popředí zájmu našich hospodářských
pracovníků musíme proto dát srovnávání
výrobků, které vyvážíme,
a dosahovaných cen při vývozu s podmínkami
světových trhů. Úroveň ekonomické
činnosti našich organizací je třeba
hodnotit nejen podle toho, jak plní plánované
úkoly, ale i podle toho, jak jsou konkurenčně
schopné na světových trzích.
Proto činíme postupné kroky k tomu, aby hospodářský
výsledek podniků odrážel nejen jejich
vnitřní efektivnost, ale i efektivnost zahraniční
směny. Užší propojování
výroby se zahraničním obchodem považujeme
za účelný krok ke zlepšení práce
obou těchto důležitých úseků
naší ekonomiky a budeme v něm pokračovat.
Pro řešení řady závažných
úkolů hospodářské politiky
v současnosti i pro vytváření podmínek
pro dlouhodobý rozvoj naší ekonomiky má
mimořádný význam rozšiřování
a prohlubování naší všestranné
spolupráce se Sovětským svazem a ostatními
socialistickými státy a další rozvoj
socialistické ekonomické integrace. Na nedávném
XXXVII. zasedání Rady vzájemné hospodářské
pomoci v Berlíně byla přijata závažná
opatření zejména v oblasti vědeckotechnického
rozvoje, racionálního využívání
palivoenergetických a surovinových zdrojů
a v oblasti spolupráce v rozvoji odvětví
zemědělskoprůmyslového komplexu, která
reagují na požadavky hospodářského
rozvoje v osmdesátých letech. Jejich splnění
přispěje jak k dynamizaci hospodářského
rozvoje, tak k vyrovnanosti našich vnějších
ekonomických vztahů.
Jestliže klademe takový důraz na naše
větší zapojení do mezinárodní
dělby práce a na zlepšování parametrů
vyvážených výrobků, musíme
klást obdobná kritéria i na zajišťování
potřeb vnitřního trhu, neboť i zde nároky
neustále rostou.
Dobře a v souladu s poptávkou obyvatelstva zásobený
vnitřní trh a dobrá úroveň
služeb je nejen významným ekonomickým
faktorem dosahování rovnováhy v této
důležité oblasti, ale i důležitým
politickým úkolem. Proto růst dodávek
pro tržní fondy v příštím
roce o 2 % a výnosu daně z obratu o 2,8 % má
nejen tuto kvalitativní stránku. Klade současně
značné nároky na kvalitu a na strukturu dodávek
zboží pro vnitřní trh. Plnění
těchto úkolů bude vyžadovat řadu
opatření ve výrobě spotřebního
zboží. Půjde především o
omezování výroby tohoto zboží,
které jde obtížně na odbyt a zůstává
na skladech, a naopak o zvýšení dodávek
nedostatkových druhů zboží. Také
je třeba soustavně rozšiřovat výrobu
technických a módních novinek, které
uspokojují požadavky spotřebitelů a
přinášejí též větší
výnos daně z obratu. Cenovou kontrolou je nutno
čelit skrytému zvyšování velkoobchodních
cen, které vede ke snižování výnosu
daně z obratu a ulehčuje plnění úkolů
ve snižování nákladů i v růstu
výkonů.
Již řadu let nejsme spokojeni s vývojem zásob,
i když na základě opatření přijatých
vládou a dalšími orgány se i zde letos
vývoj poněkud zlepšil.
Od roku 1983 jde překročení plánované
výše zásob v určité výši
přímo na vrub rozdělení zisku a ovlivňuje
tak možnosti přídělů do fondů
hmotné stimulace. Rovněž se nyní regulují
zásoby v zásobnících a odbytových
organizacích, aby převodem zásob do těchto
organizací se zamezila možnost některých
výrobních podniků spekulativně unikat
z plnění stanovených úkolů
ve vývoji zásob. Od roku 1984 se u některých
resortů bude regulovat vývoj nevyfakturovaných
investičních prací a dodávek, poněvadž
v této oblasti docházelo k nežádoucímu
růstu a jejich stav dosáhl již částku
přes 153 mld. Kčs. K zesílení postihu
za nežádoucí vývoj zásob se intenzívněji
využije i úrokových sankcí, které
přímo snižují použitelný
objem mzdových prostředků.
Přesto zůstává faktem, že naše
ekonomika pracuje stále ještě s vysokými
stavy zásob a že jejich struktura není plně
vyhovující. Ke konci 3. čtvrtletí
tohoto roku činil v hospodářských
a družstevních organizacích stav zásob
bez výše uvedených nevyfakturovaných
prací a dodávek 465 mld. Kčs. To je objem,
který se blíží roční tvorbě
národního důchodu.
V nežádoucích zásobárnách
máme umrtveno mnoho materiálu, energie a práce.
Výroba, která nemá odbyt, představovala
vždy celospolečenskou ztrátu. O to více
se musíme starat o vývoj zásob dnes, kdy
musíme počítat prakticky s každým
kilogramem surovin a materiálu. Potřebujeme již
existující zásoby lépe využít,
zlepšovat jejich strukturu i rozmístění
v národním hospodářství, tak
abychom nejen uvolnili prostředky vázané
v nadměrných zásobách, ale současně
zlepšili i pružnost a plynulost dodavatelsko-odběratelských
vztahů a zásobování vnitřního
trhu.
Proto jsme na příští rok stanovili poměrně
mobilizační úkol - dále zrychlit dobu
obratu zásob v průmyslu a ve stavebnictví
o 2 dny proti úrovni plánované na letošní
rok. O případné neplnění letošního
úkolu se zvýší úkol zrychlení
obratu zásob na příští rok.
Významným úkolem přechodu k intenzifikaci
je účinnější využívání
základních fondů, které představuje
jednu z hlavních rezerv zvyšování efektivnosti
a zdokonalení procesu investování, kde máme
stále ještě řadu nedostatků ve
všech jeho fázích. K racionalizaci investiční
výstavby má přispět úprava
systému fakturování a placení investičních
dodávek. Napříště bude možno
fakturovat jen části staveb schopné samostatného
užívání, což by mělo podněcovat
k urychlenému dokončování investic.
Citelně budou též zpřísněny
finanční postihy za nekvalitní dodávky
a nedodržování termínů dokončení
prací.
Celkové výdaje na investice hospodářských,
rozpočtových a příspěvkových
organizací plánujeme v rozsahu 140,4 mld. Kčs,
což je srovnatelně méně o 5,8 mld. Kčs
než letos, avšak ve srovnání s pětiletkou
to je vyšší objem investic. Tento vývoj
je do značné míry důsledkem letošního
vysokého překročení plánu investic.
Realizace těchto vyšších investic bude
v příštím roce ovšem záviset
na nadplánové mobilizaci finančních
zdrojů resortů.
V plánu na příští rok počítáme,
že se zvýší podíl vlastních
zdrojů podniků na financování investic,
a to z letošních necelých 61 % skoro na 70
% v příštím roce. Přitom poklesne
podíl dotací z rozpočtu z 11,3 % na 6,3 %
a částečně poklesne i podíl
investičních úvěrů.
Zásadní význam pro realizaci strategie intenzívního
rozvoje má vědeckotechnický rozvoj. Rozsah
prostředků, které do této oblasti
vynakládá naše společnost, je srovnatelný
s většinou vyspělých zemí. V
příštím roce má činit
celkový objem neinvestičních výdajů
na rozvoj vědy a techniky 18,1 mld. Kčs, z toho
vlastní zdroje hospodářské sféry
činí 10,4 mld. Kčs a prostředky státního
rozpočtu 7,7 mld. Kčs, tj. téměř
o 6 % více než letos.
Rostoucí význam vědeckotechnického
pokroku a jeho mimořádně důležité
postavení v procesu intenzifikace hospodářského
rozvoje byl opětovně zdůrazněn na
8. zasedání ÚV KSČ. K realizaci jeho
závěrů přijala vláda řadu
úkolů v oblasti plánování,
financování, odměňování
i v cenové politice směřujících
k rychlejšímu a plnějšímu uplatnění
vědeckotechnického pokroku v praxi. Jejich plnění
a sledování účinnosti v praxi budeme
věnovat ve vládě soustavnou pozornost.
V zájmu urychlení vědeckotechnického
pokroku a zvyšování produktivity práce,
k podpoře výroby a zavádění
vybraných progresívních výrobků,
zejména mikroelektronických prvků a průmyslových
robotů, zavádíme systém dvojích
cen, které budou vyšší pro výrobce
a nižší pro odběratele. Rozdíl
mezi těmito cenami budeme po určitou dobu a za stanovených
podmínek uhrazovat ze státního rozpočtu.
Kromě toho zavádíme účelové
dotace ke stimulaci odběratelů při zavádění
robotů.
Při řešení všech problémů
našeho hospodářského rozvoje má
nezastupitelné místo zvyšování
úrovně a účinnosti řízení
a soustavné zdokonalování přímé
organizátorské a řídící
práce.
Náročným stanovením plánovaných
úkolů, využíváním ekonomických
podnětů i některými administrativními
opatřeními chceme podnítit ekonomicky racionální
jednání všech článků našeho
hospodářství v souladu se zájmy celé
společnosti. Jde nám o to, aby se plně na
všech úrovních řízení
využíval chozrasčot, aby ekonomická
kalkulace byla základem při volbě z možných
variant hospodářských záměrů
a rozhodnutí, aby se oživila podnikavost a zvýšila
pružnost reagování na měnící
se hospodářské podmínky, aby se všude
prosazovala hospodárnost a péče o náš
společný majetek a jeho využívání.
To jsou dlouho známé, ale stále ještě
ne vždy doceňované principy v práci
podniků i nadřízených orgánů.
Nejednou bylo zdůrazněno, že řada nedostatků
a problémů v naší ekonomice má
subjektivní příčiny, pramení
z činnosti lidí a kvality jejich práce a
tudíž, že jde o řešitelné
problémy. V podmínkách nezbytnosti přechodu
k intenzívnímu rozvoji se mnohé z nich jeví
v ostřejším světle, roste potřeba
jejich účinnějšího řešení.
V současných a zejména budoucích podmínkách
nemůžeme vystačit s metodami a stylem práce
z období převážně extenzívního
rozvoje. Boj o změnu přístupu k práci,
zejména řídicí, který by odpovídal
potřebám obratu v intenzifikaci, je proto jedním
z hlavních úseků úsilí o zvýšení
úrovně řízení. Kritérium
pro hodnocení, zda jsme zde postoupili vpřed, je
v podstatě jediné - zlepšení konečných
výsledků práce.
Mnohé podněty v tomto směru může
přinést rozborová činnost, kterou
musíme na všech úrovních řízení
neustále zdokonalovat a postavit plně do služeb
řešení současných problémů
a úkolů. Požadavku na jejich náročnost
a vyšší účinnost musí odpovídat
i úroveň hodnocení výsledků
hospodaření za rok 1983. Všechny orgány
řízení musí přistupovat k tomuto
hodnocení s kritickou náročností a
přísněji než dosud. Důsledněji
je třeba bojovat se shovívavostí a se sklonem
tolerovat neplnění úkolů.
Mezi trvalé úkoly finanční politiky
patří soustavné upevňování
hospodárnosti. Od roku 1982 se realizuje program hospodárnosti,
který schválila vláda a který přináší
již konkrétní výsledky v úsporách
některých výdajů, ve snížení
počtu řídícího a správního
aparátu a v jiných oblastech. V návrhu státního
rozpočtu na příští rok jsou zapracovány
úspory vyplývající z plnění
tohoto programu. Tak jako jsme pro letošní rok program
hospodárnosti aktualizovali, počítáme
i od roku 1984 s některými dalšími opatřeními,
která mají tento program dále prohloubit
a přinést i bezprostřední efekt ve
formě dalších úspor.
Zde mezi jinými úkoly vystupují do popředí
otázky kvality práce, úspor režijních
nákladů všeho druhu a zvýšení
účelnosti vynakládání finančních
prostředků. Akce a činnosti, které
nesplňují požadavky efektivnosti a nejsou nezbytné
z hlediska celospolečenského přínosu,
je třeba zrušit nebo podstatně omezit.
Soudružky a soudruzi, XVI. sjezd Komunistické strany
Československa na základě analýzy
vnitřních i vnějších podmínek
rozvoje ekonomiky vytyčil linii udržet a dále
zkvalitňovat dosaženou životní úroveň
obyvatelstva podle dosahovaných ekonomických výsledků.
Zrychlení dynamiky ekonomického rozvoje v letošním
roce ve srovnání s prvními dvěma lety
7. pětiletky a pokračování této
tendence i v roce 1984 vytváří příznivé
podmínky pro plnění této linie. Dokazuje
to například skutečnost, že objem osobní
spotřeby v letošním roce i její plánovaný
objem na rok 1984 je na úrovni, se kterou počítala
7. pětiletka.
Hlavním zdrojem růstu životní
úrovně může být pouze růst
národního důchodu a společenské
produktivity práce a na nich závislý růst
peněžních příjmů obyvatelstva.
Celkový objem těchto příjmů
se má zvýšit příští
rok o 1,6 %, z toho příjmů z mezd o 1,1 %
a sociálních příjmů o 2,9 %.
Výdaje obyvatelstva v maloobchodě se mají
zvýšit o 1,6 % a výdaje za služby o 2,8
%.