Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Baruš, Boroš, Exner, Flösslerová, Kokavcová, Macháček, Malina, Niedobová, Nový, Obzina, Ondřich, Petrů, Polák, Vooková

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Himl, Jurásková, Kvasil, Poledník, Šupka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Babinec, Hanes, Janík, Jonáš, Konvit, Kožík, Lefflerová, Turzo

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám a zahajuji 11. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů IV. volebního období Federálního shromáždění.

Dovolte mi, abych jménem všech přítomných co nejsrdečněji přivítal především generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta Československé socialistické republiky, soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Upřímně vítám další vedoucí funkcionáře Komunistické strany Československa, představitele orgánů Národní fronty a v ní sdružených společenských organizací, politických stran, stejně jako členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, 27. listopadu opustil navždy naše řady předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ a poslanec Sněmovny lidu soudruh Miroslav Čapka. 9. prosince tragicky zahynula poslankyně Sněmovny národů soudružka Emília Kubištová. Prosím vás, abychom památku soudruha Čapky a soudružky Kubištové uctili povstáním. (Všichni přítomní povstali.) Děkuji. (Všichni opět usedli na svá místa.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

Po schůzích předsednictev sněmoven zaslal předseda vlády Československé socialistické republiky se žádostí o urychlené projednání Protokol o změně Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros, podepsaný v Praze dne 10. října 1983.

Návrh projednaly výbory ústavně právní, zahraniční a pro plán a rozpočet obou sněmoven. Prosím vás, soudružky a soudruzi, abychom tento návrh projednali jako 4. bod pořadu dnešní schůze.

Má někdo z přítomných poslanců doplňující návrh nebo připomínku k tomuto návrhu? (Nikdo.) Není tomu tak. Můžeme přistoupit k hlasování.

V této chvíli jsou v zasedací síni přítomni 183 poslanci Sněmovny lidu, 68 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 65 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejprve prosím, aby se k návrhu svého předsednictva vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem na konání společné schůze sněmoven s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým a doplněným programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Vzhledem k výsledkům hlasování konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

Návrh zákona odůvodní ministr financí Československé socialistické republiky soudruh Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda ČSSR předstupuje před Federální shromáždění s návrhem státního rozpočtu na rok 1984 krátce po 9. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, které jednalo o současné mezinárodní situaci a státním plánu na příští rok. Úkoly, které toto zasedání stanovilo v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje, směřují především k vyšší dynamice rozvoje ekonomiky na základě další intenzifikace společenské výroby, k posílení naší vnější ekonomické rovnováhy a k zajištění životní úrovně obyvatelstva.

Jejich závažnost je o to větší, že je budeme zabezpečovat jak v obtížných ekonomických podmínkách, tak i ve složité mezinárodní politické situaci.

Pozitivním jevem přitom je, že letošní hospodářské výsledky vytvářejí příznivou základnu pro další rozvoj, že se nám podařilo učinit důležitý krok v naplňování direktiv XVI. sjezdu naší strany a pro splnění celkových úkolů a záměrů 7. pětiletého plánu.

Oceňujeme zejména, že se oživila dynamika tvorby hmotných zdrojů ve větším rozsahu než jsme počítali v plánu, a že na tomto základě se plní úkoly XVI. sjezdu KSČ o udržení dosažené životní úrovně a sociálních jistot obyvatelstva. Podle předběžných odhadů vzroste v letošním roce národní důchod o 2,2 %, osobní spotřeba téměř o 2 % a společenská spotřeba obyvatelstva o 3,4 %.

Vyšší tempa než jsme dosáhli v prvních dvou letech 7. pětiletky budou dosažena též v průmyslové výrobě, která vzroste o 2,6 % a ve stavební výrobě, která se zvýší o 1,4 %. V zemědělství při překročení plánu živočišné výroby nebude splněn plánovaný objem rostlinné výroby, přitom však sklizeň obilovin letos poprvé překročila 11 mil. tun.

Vytvořené aktivum ve vnějších ekonomických vztazích umožnilo snížit naše úvěrové závazky ve volných měnách. Pokračujeme tak v realizaci tohoto hospodářsky i politicky důležitého záměru 7. pětiletky.

Na základě ekonomických opatření, zejména zaměřením plánu, opatřeními v oblasti řízení, postupným prosazováním Souboru opatření v hospodářské praxi i rozvojem aktivity pracujících jsme postoupili dále v intenzifikaci našeho hospodářského rozvoje. Odráží se to zejména v tom, že na jednotku národního důchodu jsme v souhrnu spotřebovali méně surovin, materiálů a energie.

Vcelku dobře pokračuje proces vyrovnávání se s omezením zdrojů paliv, energie, surovin a materiálů. Potvrzuje se správnost komplexního přístupu k řešení problému racionalizace jejich spotřeby. Ekonomickým tlakem na pokles nákladů, zainteresovaností na úsporách materiálu a energie, zaměřením státních cílových programů, zpomalením růstu výroby v materiálově náročných odvětvích, využíváním limitů, aktualizací norem spotřeby, celospolečenskou prověrkou i vytvářením potřebného politického klimatu se daří ve výrobních podnicích prosazovat stále více aktivnější přístup k řešení uvedeného závažného ekonomického problému.

To se příznivě odráží i ve finančním vývoji. Zrychlila se dynamika tvorby finančních zdrojů při relativním poklesu prakticky všech nákladů, především materiálových, což se projevuje v růstu rentability. Očekáváme, že plán zisku bude letos překročen o více než 6 mld. Kčs, z čehož připadá na nadplánované úspory materiálových nákladů 2,5 mld. Kčs.

To je velmi důležité pro realizaci hlavních záměrů finanční a rozpočtové politiky na letošní rok. Nadplánová tvorba zisku v podstatě umožnila kompenzovat odchylky v plnění některých příjmů a výdajů státního rozpočtu, souvisejících zejména s cenovým vývojem v zahraničním obchodu, a zajistit tak vyrovnanost rozpočtového hospodaření.

Analýza dosažených a očekávaných výsledků hospodaření v letošním roce ukazuje na převahu pozitivních jevů a tendencí. To však neznamená, že nevidíme nedostatky a problémy v naší ekonomice a v plnění plánovaných úkolů a záměrů. Ve zvyšování efektivnosti a uskutečňování přechodu k intenzívnímu typu rozvoje jsme přes řadu pozitivních výsledků nedosáhli ještě zásadnějšího obratu.

Nejsou plněny úkoly v objemu a zejména efektivnosti vývozu do nesocialistických zemí, což se odráží i v možnostech dovozu z této oblasti. Vývoj zásob se ve srovnání s loňským rokem sice poněkud zlepšil, ale plánované úkoly v jejich využití zdaleka nejsou plněny.

V investiční výstavbě se nám stále ještě nedaří uvádět kapacity do provozu v plánovaných termínech a nedochází ani k výraznějšímu zkracování doby výstavby.

Současným potřebám neodpovídají ani výsledky v oblasti vědeckotechnického rozvoje.

Nelze také přehlížet, že za celkovým zlepšením úrovně hospodaření se skrývají i konkrétní nedostatky v činnosti řady organizací. To vše oslabuje výsledky našeho společného úsilí.

Závěry, které v srpnu přijalo předsednictvo ÚV KSČ a vláda ČSSR k hodnocení letošního vývoje a pro další období a usnesení 9. zasedání ÚV KSČ naprosto jednoznačně ukazují, že naplňování direktiv XVI. sjezdu KSČ vyžaduje uplatňovat všude náročnější a důslednější přístup k realizaci úkolů hospodářského a sociálního rozvoje.

Základní cíle a záměry finanční politiky na příští rok jsou totožné se zaměřením hospodářské politiky vyplývající ze státního plánu. Osou stanovené koncepce zůstává intenzifikace rozvoje, zvyšování efektivnosti reprodukčního procesu i prohlubování jeho vnitřní a vnější rovnovážnosti. Jedině touto cestou můžeme dosáhnout dalšího zrychlení dynamiky ekonomického rozvoje souhrnně vyjádřené úkolem zvýšit objem národního důchodu o 3 % a tím vytvořit potřebné ekonomické předpoklady pro zabezpečování a zkvalitňování životní úrovně obyvatelstva.

Obtížnost tohoto úkolu spočívá především v tom, že ho musíme zabezpečit se stejným nebo jen málo zvýšeným objemem surovin, paliv, energie a materiálů, které bude mít naše ekonomika k dispozici. Vyšší míra zhodnocení všech těchto druhů zdrojů bude proto v příštím roce rozhodujícím činitelem přírůstku společenské výroby. Rozsah tohoto přírůstku musí umožnit dále snížit naše zadlužení ve volných měnách v zahraničí, zvýšit spotřebu obyvatelstva i společnosti včetně zabezpečení potřebné úrovně obranyschopnosti naší země.

Proto ve finanční politice klademe takový důraz na vytváření ekonomického zájmu, ale i tlaku na růst efektivnosti, který povede k vyšší tvorbě zdrojů, na upevňování hospodárnosti, na prohlubování chozrasčotních principů hospodaření s tím spojených.

V souladu se základními principy, z nichž vychází Soubor opatření, chceme v příštím roce dále zaktivizovat nástroje finanční a rozpočtové politiky, více je zaměřit na řešení problémů především v oblasti vědeckotechnického rozvoje, vývozu a investic, soustavně rozšiřovat prostor pro uplatnění iniciativy pracujících, podniků i výrobních hospodářských jednotek.

V zájmu účinnějšího prosazování hledisek efektivnosti a vůbec racionality ekonomického chování zpřísňujeme podmínky přístupu organizací k peněžním zdrojům. Proto přijala vláda opatření nejen ve finanční oblasti, ale i ve mzdové a úvěrové oblasti směřující k důslednější regulaci vývoje mezd při zachování základních pravidel pro usměrňování jejich vývoje a k účinnějšímu využívání nástrojů úvěrové politiky.

Cílem je zvýraznit princip zásluhovosti v hospodaření podniků a v celé oblasti hmotné zainteresovanosti, prohloubit tak působení chozrasčotu na kvalitativní stránky hospodářské činnosti a zvýšit odpovědnost podniků za tvorbu a efektivní využívá ní finančních prostředků.

Od příštího roku vstupují v platnost některé úpravy směřující ke zlepšení řízení a objektivnějšímu vyjadřování hodnotových vztahů v našem hospodářství. Především jde o úpravu velkoobchodních cen. Jejich celková hladina se zvýší o 6,4 %, zejména v důsledku zvýšení cen paliv a energie. Jde o významné opatření hospodářské politiky, která vychází z nezbytnosti reálně oceňovat pořizovací náklady na získávání paliv, energie a surovin a prostřednictvím cen tak vytvářet účinnější tlak na jejich úspory. Nejde však jen o jednostranný pohyb velkoobchodních cen, neboť současně dochází ke snížení cen vybraných strojírenských a elektrotechnických výrobků, některých barevných kovů a dalších výrobků.

Celkový dopad úprav velkoobchodních cen do zemědělství byl řešen plně úpravou nákupních cen a ostatních ekonomických nástrojů na ně navazujících. Na dalších úsecích hospodářství však vyšší velkoobchodní ceny zvýšily náklady a tudíž snížily zisk o 5,6 mld. Kčs. Snížil se rovněž výnos daně z obratu celkově o 3,5 mld. Kčs.

K rozvíjení Souboru opatření směřují některá experimentálně ověřovaná opatření, zejména na úseku užšího sepětí zisku z výroby s výsledky zahraničního obchodu, což naopak vede ke zvýšení celkového objemu zisku.

Finanční hospodaření bude tedy v příštím roce ovlivněno uvedenými změnami v cenách a na dalších úsecích. Tyto skutečnosti jsou již promítnuty v návrhu zákona o státním rozpočtu československé federace, který vláda předkládá Federálnímu shromáždění a takto je také prováděn rozpis plánovaných úkolů na ústřední orgány, výrobní hospodářské jednotky a podniky.

Význam komplexu těchto změn bude vyžadovat, aby všechny řídící orgány důsledně analyzovaly vývoj v příštím roce a sledovaly, jak tyto změny pozitivně pomáhají ovlivňovat řešení věcných problémů.