Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Biľak, Brabec, Dubová, Dzúr, Fekete, Gubová, Hoffmann, Kliha, Krafčáková, Kubinsky, J. Kučera, Lipovský, Mamula, Matyáš, Petrů, Petřík, Pirč, Procházka, Puchmeltr, Švestka, Zíka

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Burger, Erban, Havlín, Kvasil, Rusov, Trávníček

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Bónová, Nagy, Šalgovič, Šepeľa, Turzo

Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 5. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů IV. volebního období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a všechny vás srdečně vítám.

Dovolte mi, abych jménem všech přítomných upřímně uvítal především generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidenta Československé socialistické republiky, soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Vítám i další vedoucí představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací, politických stran a členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích 8. června, konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

V této chvíli jsou v zasedací síni přítomni 173 poslanci Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů 68 poslanců zvolených v České socialistické republice a 69 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Prosím, aby se nejdříve vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s, navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Konstatuji, vzhledem k výsledku hlasování, že obě sněmovny v souladu s článkem 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci se usnesly na konání společné schůze a schválily její pořad.

Přistoupíme k projednávání prvního bodu, kterým je

Návrh odůvodní ministr financí ČSSR soudruh Leopold Lér. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi, dovolte, abych předložený návrh federální vlády doprovodil stručným zdůvodněním.

Koncem března t. r. projednalo Federální shromáždění zprávu vlády Československé socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení. Značná část této zprávy byla věnována ekonomické problematice a plnění úkolů plánovaných na rok 1981. V návrhu státního závěrečného účtu za uplynulý rok, který vláda nyní v souladu s ústavním zákonem předkládá Federálnímu shromáždění, jsou souhrnně hodnoceny výsledky finančního hospodaření, zejména hospodaření státního rozpočtu.

Realizace závěrů XVI. sjezdu Komunistické strany Československa v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje probíhá ve stále se měnících vnějších a vnitřních ekonomických podmínkách. Přitom charakter změn těchto podmínek se v mnohém liší od změn v předchozích obdobích, zejména větší intenzitou, širším rozsahem a novými směry působení. Tím se také řešení komplexu problémů spojených se zajišťováním růstu efektivnosti, ekonomické rovnováhy, udržení dynamiky rozvoje a v návaznosti na to i životní úrovně stává nejen stále složitějším, ale i naléhavějším.

Vyrovnat se se změněnými podmínkami vyžaduje včas, pružně a správně na ně reagovat, přijímat aktivní opatření ve výrobě, vědě a technice, v zahraničním obchodě, v investicích, v řízení, energicky je zabezpečovat a zejména realizovat. To je základní přístup, z něhož vycházíme.

Musíme ještě účinněji soustředit síly celé společnosti a mobilizovat iniciativu všech pracujících k důslednější a odpovědnější realizaci základní strategické linie naší hospodářské politiky směřující k převedení ekonomiky na intenzívní cestu rozvoje, ke zvýšení efektivnosti a kvality veškeré práce. Je třeba překonat stereotypy myšlení z dob, kdy jsme zakládali rozvoj ekonomiky na využívání převážně extenzívních činitelů. Každý musí na svém úseku lépe a především účinněji pracovat. Plně zde, platí slova s. Husáka řečená na X. všeodborovém sjezdu: "S náročnějšími objektivními podmínkami a úkoly ve zvyšování efektivnosti a kvality práce se nevyrovnáme nářky nebo výmluvami, ale jedině náročnější prací. Přitom naše hospodářství má nezbytné předpoklady, abychom postupně novou situaci zvládali a nastoupili cestu dalšího rozvoje."

Jaké jsou hlavní hospodářské výsledky loňského roku. V plánu na rok 1981 jsme na základě reálného ocenění podmínek počítali s nižšími tempy rozvoje než v předchozích letech. Hlavní důraz jsme kladli na intenzifikaci rozvoje, na kvalitativní stránku hospodaření a na postupné vyrovnávání vnějších vztahů. Omezili jsme dosud nadměrný rozsah investiční činnosti, zpomalili i ostatní směry užití hmotných a finančních zdrojů a zvýšili tlak na hospodárnost.

Plnění plánovaných záměrů bylo v některých oblastech úspěšné. Podařilo se snížit náklady, uspořit suroviny, materiály, paliva i energii. Omezil se rozsah nově zahajovaných staveb a vysoká rozestavěnost se po řadě let snížila. Dosáhli jsme aktivní obchodní bilance, také naše platební bilance skončila vůči nesocialistickým zemím lépe, než jsme počítali v plánu.

Naproti tomu jsme však některé plánované úkoly nesplnili. Vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek se snížila loni zemědělská produkce pod úroveň roku 1980. Rovněž ve stavebnictví došlo k poklesu objemu stavebních prací a plánované úkoly zde nebyly splněny. Zejména z těchto důvodů nedosáhla tvorba národního důchodu plánovaného předpokladu. To se projevilo i v nižších možnostech jeho užití na akumulaci i spotřebu.

Z hlediska těchto širších souvislostí posuzujeme i loňské výsledky našeho základního finančního plánu - státního rozpočtu.

Hlavním cílem finanční a rozpočtové politiky za minulý rok bylo podněcovat růst efektivnosti a zvýšit hospodárnost ve všech článcích našeho hospodářství. Na tom spočívala i koncepce vyrovnaného státního rozpočtu, která vycházela z většího přínosu podnikové sféry pro státní rozpočet a z přizpůsobení rozpočtových výdajů reálným možnostem, daným růstem vnitřních finančních zdrojů.

Vyrovnanost státního rozpočtu se podařilo i v loňském roce zabezpečit. K tomu vsak musela vláda v průběhu roku přijmout opatření k řešení důsledků vyplývajících z mimořádných vlivů, zejména spojených se zahraničním obchodem.

Celkový objem příjmů všech tří státních rozpočtů, tj. rozpočtů federace, České i Slovenské republiky dosáhl 265,03 mld Kčs a výdajů 264,94 mld Kčs, takže tyto rozpočty skončily přebytkem 90 mil. Kčs. Příjmy státního rozpočtu čs. federace dosáhly 171,06 mld Kčs, jeho vlastní výdaje 57,38 mld Kčs a dotace poskytnuté v souladu s plánem do státních rozpočtů republik dosáhly částky skoro 114 mld Kčs. Federální rozpočet plnil i v minulém roce svou integrační a koordinační úlohu a zabezpečoval jednotnost působení celé finanční soustavy a plánovité financování potřeb reprodukčního procesu.

Příjmy rozpočtů národních výborů dosáhly částky přes 103 mld Kčs a výdaje byly menší než příjmy. V důsledku využití doplňkových zdrojů byly jejich plánované příjmy překročeny o 2,4 %. Rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši asi 0,5 mld Kčs bude použit k posílení fondů rezerv a rozvoje národních výborů, které plní důležitou úlohu při plnění svých volebních programů.

Skutečnost, že rozpočty národních výborů se podílejí na příjmech a výdajích celé rozpočtové soustavy jednou třetinou, je projevem důležité úlohy a velké pravomoci, která je svěřena národním výborům při hospodaření s celospolečenskými finančními prostředky. To je důležitým předpokladem k tomu, aby v souladu se závěry 6. zasedání ÚV KSČ se národní výbory ještě významněji podílely na hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji příslušných územních celků.

Vyrovnané rozpočtové hospodaření považujeme za důležitou součást našeho úsilí o zajištění rovnovážného vývoje celé ekonomiky. Z hlediska kvality dosažené vyrovnanosti rozpočtu v roce 1981 je však třeba přihlédnout k tomu, že byla pouze zčásti zabezpečena intenzívními faktory hospodaření. K jejímu dosažení bylo zejména třeba odčerpat některé dříve nashromážděné a nevyužité finanční prostředky podnikové sféry a omezit některé výdaje v rozpočtové sféře.

Plnění příjmů státního rozpočtu bylo ovlivněno i úpravami maloobchodních cen provedenými v posledním čtvrtletí minulého roku, jednak zvýšením cen benzínu, nafty a dalších ropných produktů, jednak snížením cen některých druhů spotřebního zboží.

V současných podmínkách má mimořádnou důležitost vyrovnanost našich finančních vztahů k zahraničí. V loňském roce se nám podařilo značně omezit využití zahraničních zdrojů k financování vnitřních potřeb ekonomiky. Tím jsme učinili důležitý krok k realizaci koncepce 7.5LP v této oblasti, která předpokládá postupnou obnovu rovnováhy vnějších vztahů. Vyrovnanost finančních vztahů k zahraničí se stává více naléhavou nejen proto, že zahraniční úvěry jsou drahé v důsledku vysokých úrokových sazeb, ale i z důvodů politických. Kapitalistické státy využívají svou obchodní a úvěrovou politiku jako součást ekonomického nátlaku na socialistické země s cílem oslabit jejich jednotu a odsáhnout politických ústupků.

Jak ukázalo nedávno skončené XXXVI. zasedání RVHP v Budapešti, bude mít pro naši ekonomiku ve složitých mezinárodních podmínkách stále větší význam rozvoj těsné a všestranné spolupráce s členskými státy RVHP, zejména se Sovětským svazem.

Tato spolupráce umožňuje zrychlit intenzifikaci hospodářství přizpůsobováním struktury výroby v jednotlivých zemích tak, aby se vzájemně doplňovaly a vytvářely organický celek.

Jestliže socialistické státy usilují o větší semknutost a o upevňování technicko-ekonomické nezávislosti, neznamená to, že nejsou ochotny rozšiřovat rovnoprávné ekonomické styky se Západem.

V roce 1981 se socialistické země podílely na obratu našeho zahraničního obchodu více než ze dvou třetin a sám Sovětský svaz se podílel více než jednou třetinou. Jak vyplývá z rozhoru podmínek vývoje v příštích letech, musíme i ve vztazích k socialistickým státům plánovitě a v předstihu zabezpečovat vyrovnanost platební bilance.

K prohloubení ekonomické spolupráce a integrace nutno doplňovat koordinaci plánů koordinací celé hospodářské politiky a zdokonalovat její ekonomický mechanismus, což předpokládá dokonalejší využívání finančních a měnových nástrojů.

Aktivní řešení problémů vyrovnanosti našich vnějších vztahů jak vůči zemím socialistickým, tak i zemím nesocialistickým, vyžaduje soustavně zvyšovat exportní výkonnost naší ekonomiky a zlepšovat efektivnost zahraniční směny, a to cestou koncentrace finančních i hmotných prostředků na exportně výhodné a konkurenčně schopné výrobky.

K tomu musíme přednostně zaměřit vědeckotechnický rozvoj a co nejvíce využívat vysokou kvalifikaci pracujících, která představuje jednu z našich největších ekonomických rezerv. Jen tak budeme moci dražší suroviny, materiály a palivo výhodně zhodnocovat v našem exportu, vyvážet méně hmoty a více kvalifikované práce.

Soudružky a soudruzi, boj o vysokou efektivnost tvoří hlavní obsah naší hospodářské i finanční politiky. V roce 1981 se nám podařilo dosáhnout poměrně dobrého plnění úkolů zisku a nákladů. Naproti tomu na dalších úsecích, jako je např. využívání základních fondů, zásob a zejména v efektivnosti zahraniční směny, nemůžeme být zdaleka s dosaženou úrovní efektivnosti spokojeni.

Zisk dosáhl v loňském roce téměř 100 mld Kčs a na srovnatelné základně se zvýšil o více než 9 %. Přírůstku zisku bylo dosaženo zhruba ze čtyř pětin úsporami nákladů, zatímco růst výkonů se na něm podílel jen jednou pětinou. To je lepší výsledek než kdykoli v minulých letech.

Celkové náklady se v loňském roce relativně snížily o skoro 0,8 %, a materiálové náklady dokonce o více než 1,5 %, zatímco průměr za minulou pětiletku činil u celkových nákladů méně než 0,4 % a u materiálových 0,5 %.

Tyto výsledky jsou lepší než plánované. Při růstu výkonů skoro o 2 % zůstala spotřeba materiálu a paliv prakticky na úrovni předchozího roku a spotřeba energie byla dokonce nižší než v roce 1980.

Ke zlepšenému vývoji materiálových nákladů přispěla větší pozornost řídících článků národního hospodářství i orientace různých forem iniciativy pracujících na tuto oblast. Podílela se na něm i zainteresovanost na upravených vlastních výkonech, která v souladu se Souborem opatření posílila význam materiálových úspor. To mělo v loňském roce zvláštní význam, neboť fyzický objem dovozu poklesl.

Zlepšený vývoj materiálových nákladů v loňském roce považujeme za důležitý krok k realizaci direktivy, kterou pro tuto oblast dal XVI. sjezd KSČ. Celkově však zůstává materiálová a energetická náročnost československé ekonomiky stále ještě značně vysoká. Je dána především strukturou výroby, která se dlouhodobě vytvářela a kterou je nutno cílevědomě měnit. Nástroje hmotné zainteresovanosti k této změně přispívají. Rozhodující význam však musí mít realizace státních cílových programů zaměřených na racionalizaci spotřeby a využití paliv, energie a kovů a dalších cílových programů, které směřují ke strukturální přestavbě naší ekonomiky.

V našich podmínkách je vývoj celkové úrovně efektivnosti ekonomiky podstatně ovlivňován efektivností zahraničního obchodu.

Tak jako v předchozích letech, byl i v loňském roce růst cen surovin a výrobků, které dovážíme, značně rychlejší než těch, které vyvážíme. To znamená, že k získání stejného množství surovin a výrobků z dovozu musíme každoročně více vyvážet. Kromě toho v loňském roce vzrostly též naše náklady na úroky z přijatých zahraničních úvěrů, neboť úrokové sazby se na kapitalistických trzích výrazně zvýšily.