Poslanec SL V. Kratochvíl: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, nedílnou a podstatnou
součástí při řešení
strategické linie našeho socialistického zemědělství
- zabezpečit soběstačnost ve výrobě
základních potravin - je okamžité zastavení
dalšího úbytku zemědělského
půdního fondu a jeho lepší využívání.
Tuto skutečnost celé naší společnosti
velmi důrazně a rozhodně připomnělo
4. zasedání ÚV KSČ, a oprávněně.
To proto, že přes novelizování zákona
o ochraně půdního fondu Federálním
shromážděním v roce 1976 a vydáním
řady dalších usnesení a vyhlášek
federální i národních vlád,
byl dosavadní stav v tom směru velmi neuspokojivý
a znepokojující.
Ukázaly to i průzkumy organizované výbory
Federálního shromáždění,
federálním ministerstvem zemědělství
a výživy, orgány lidové kontroly i dalšími
institucemi.
Vždyť od roku 1976, tedy od přijetí již
zmíněného zákona, který mimo
jiné byl a je vysoce hodnocen i v mnoha evropských
zemích a je dáván za příklad,
ubylo do konce roku 1981 v celé ČSSR od roku 1976
celkem 152 890 ha zemědělské půdy.
Není neznámou skutečností, že
na jednoho občana našeho státu připadají
43 ary zemědělské půdy a z toho 32
ary orné půdy. Tato výměra je jedna
z nejnižších v Evropě.
Hovoříme-li o ochraně zemědělského
půdního fondu a jeho využívání,
dovolte, abych navázal na vystoupení poslance Martince
a potvrdil, že ve výborech Federálního
shromáždění byl projednáván
oblastní plán rozvoje Severočeského
kraje. Při jeho projednávání bylo
mimo jiné konstatováno, že i v tomto vysoce
průmyslovém kraji jsou značné reservy
ve využití a hlavně rekultivaci půdy.
Oblastním plánem jsou stanovena opatření
v oblasti rekultivace ploch devastovaných důlní
těžbou. Je nutno zajišťovat a sledovat úkol,
uložený generálnímu ředitelství
Severočeských hnědouhelných dolů
Most, předat z rekultivačního cyklu minimálně
1600 ha a rekultivační práce zahájit
nejméně na 1700 ha ploch.
Závažnost tohoto úkolu není jen v návratnosti
půdy, ale v tomto kraji návratnost půdy podstatně
musí přispívat k zlepšení celkového
životního prostředí. Proto plán
klade důraz na další výsadbu zeleně,
výstavbu vodních ploch a nádrží
i rekultivaci mimo vlastní území důlní
těžby. Také je nutno věnovat pozornost
ochraně lesních porostů Krušných
hor.
Doporučuji proto všem příslušným
orgánům soustavně sledovat úkoly obsažené
v oblastním plánu Severočeského kraje
- kraje, který je důležitý pro další
plynulý rozvoj celého našeho národního
hospodářství.
Nejinak je tomu i v našem okrese Přerov, v typicky
zemědělském okrese, kde za rok 1981 ubylo
dalších 66,91 ha zemědělské půdy,
zejména pro účely investiční
a bytové výstavby a těžbu štěrkopísku.
Průzkum ukázal, že nebyly v mnoha okresech
přehodnoceny územní plány rozvoje
obcí, že investoři v rozporu se zákonem
požadovali pro výstavbu vynětí půdy
i zvlášť chráněné, a odpovědné
orgány těmto snahám nejenže nečelily,
ale např. v okrese Olomouc všechny tyto požadavky
investorů doporučily bez připomínek
schválit, aniž byly předloženy další
alternativy. Prokuratura při kontrole zjistila, že
docházelo k umístění a povolení
staveb na zemědělské půdě bez
rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského
půdního fondu o souhlas s vynětím.
Tato porušení mají zpravidla neodstranitelné
následky proto, že znamenala vynaložení
značných nákladů na stavby a za tohoto
stavu nezbývá jiného východiska, než
souhlas dodatečně udělit. Zákon o
stavebním řádu však pamatuje i na povinnost
takovou stavbu beze zbytku odstranit. Nedostatky tohoto rázu
byly zjištěny při výstavbě hlavně
obytných a rekreačních objektů, ale
i průmyslových a hlavně zemědělských
objektů a zařízení. Přitom
počet uložených pokut zdaleka neodpovídá
stavu porušování zákonnosti na tomto
úseku. Například v České socialistické
republice bylo za roky 1978-1980 uloženo 9 pokut organizacím
a 37 pracovníkům, ve Slovenské socialistické
republice byly v roce 1980 uloženy pokuty organizacím
ve 32 případech a pracovníkům ve čtyřech
případech. Je třeba říci, že
mnohdy převládaly úzké lokální
zájmy bez ohledu na zájmy celospolečenské.
Často se obcházel zákon i v přidělování
pozemků pro bytovou výstavbu, zneužívaly
se proluky v intravilánu obcí a šlo se raději
cestou lehčího odporu - tj. záborem nových
lokalit zemědělského půdního
fondu.
Společenským organizacím, hlavně Svazu
zahrádkářů, se mnohdy přidělovaly
pozemky vhodné pro velkovýrobní hospodaření
blízko sídlišť, místo aby se pro
tyto účely hledaly parcely opravdu pro zemědělské
podmínky nevhodné a nepřístupné.
Ukázalo se, že jenom samotné orgány
ochrany zemědělského půdního
fondu bez porozumění a přístupu i
odpovědnosti ostatních orgánů, organizací
a celé široké veřejnosti nemohou zabezpečit
plnění tohoto důležitého úkolu.
Na základě těchto a dalších připomínek
přijala federální vláda v říjnu
loňského roku závažné usnesení,
které by mělo definitivně zabránit
poklesu zemědělského půdního
fondu a vést k řádnému využití
pro výrobu potravin každého i sebemenšího
kousku půdy. Jde hlavně o tu část
usnesení, kde se stanoví, že za každý
hektar zemědělské půdy odňaté
pro jiné účely je povinen investor tuto plochu
plně nahradit rekultivací stejné výměry,
za zábor nejlepších půd i větší
výměry dosud nevyužité ladem ležící
půdy. Intenzívně se připravuje i úprava
výše odvodu za vyňatou zemědělskou
půdu tak, aby její hodnota byla úměrná
stále se zvyšujícím cenám potravin
na světových trzích. Ráznější
opatření budou třeba i proti těm investorům,
kteří neplní termíny navrácení
pro zemědělské účely půdy
dočasně vyňaté pro jiné účely,
nebo nevyužívají řádně
kulturních vrstev půdy. Například
příslušný odbor ONV ve Frýdku-Místku
povolil vynětí 150 ha zemědělské
půdy pro výstavbu celulózky Paskov. Skrývka
ornice se sice na této půdě provedla, ale
není pro zúrodňovací akce plně
využívána.
Dalším důležitým opatřením
je i to, že zemědělské závody
jsou povinny spolu s orgány státní správy
vyčlenit v rámci své působnosti pozemky
naprosto nevhodné pro zemědělskou velkovýrobu
a tedy ve velké většině pozemky doposud
neobdělávané a tyto nabídnout k využití
přednostně složkám a organizacím
Národní fronty, svým zaměstnancům
i dalším zájemcům z řad občanů.
Tento proces v současném období probíhá
i v našem okrese, kde pro tyto účely byly vytypovány
celkem 152 ha zemědělské půdy, z toho
40 ha orné, 85 ha luk a pastvin a 28 ha zahrad a sadů.
Do konce roku 1981 byly převedeny na společenské
organizace na základě hospodářských
smluv 24 ha zemědělské půdy, z toho
7 ha orné. To může přinést společnosti
nejméně 100 tun sena a 50 tun zeleniny ročně
a řadu dalších produktů.
Dosavadní poznatky v našem okrese ukazují,
že o využití této půdy je velký
zájem, půjde však o to, aby uživatelé
měli možnost si nakoupit dostatečné
množství potřebného materiálu
i nářadí.
Národní výbory na Přerovsku a dalších
měst Severomoravského kraje v místech větší
koncentrace obyvatel poskytují možnost odprodeje přebytku
zemědělských produktů vyčleněním
vhodných prodejních středisek. Toto - a jistě
i zrušení daně za tuto činnost - podnítí
širší zájem veřejnosti o využívání
zemědělské půdy, nehledě na
rozšíření samozásobení
obyvatelstva ovocem a zeleninou a masem z chovu drobného
domácího zvířectva a drůbeže.
Značné rezervy máme ve využívání
stávajícího půdního fondu přímo
v zemědělských závodech. Dokazují
to nejlépe rozdílné výsledky hospodaření
mezi zemědělskými podniky hospodařícími
v přibližně stejných klimatických
a půdních podmínkách a rozdíly
mezi jednotlivými hony v rámci jednoho podniku.
Značné rezervy jsou například ve využívání
trvalých travních porostů, kde jsou většinou
dosahovány nízké hektarové výnosy
i nižší kvalita. Chtěl bych uvést,
že v okrese Přerov se za poslední roky mírně
zvýšil především výnos víceletých
pícnin na orné půdě a za období
6. pětiletého plánu bylo sklizeno z 1 ha
9,95 tuny a v roce minulém to bylo 11,5 tuny. Louky a pastviny
zaujímají z celkové výměry
zemědělské půdy 8,61 %, na těchto
plochách bylo však sklizeno z 1 ha luk pouze 4,39
tuny a z 1 ha pastvin 3,69 tuny suché píce po hektaru.
To ukazuje na dosud značné rezervy. V mnoha případech
je výše výnosů na trvalých travních
porostech negativně ovlivněna častými
záplavami v povodí některých vodních
toků.
V dalším období půjde tedy o to, využívat
těchto a dalších rezerv rychleji, optimalizovat
půdní úrodnost každého i sebemenšího
pozemku komplexem zúrodňovacích opatření.
Jedním z nich bude zastavit pokles humusu v půdě
a postupně i jeho obsah zvyšovat větší
péčí o organické hnojení, hlavně
chlévskou mrvou. Současný stav v tomto směru
je ve většině zemědělských
závodů naprosto neuspokojivý a dochází
každoročně k obrovským ztrátám
a těžko vyčíslitelným škodám.
Zemědělská prvovýroba i nadřízené
orgány musí tuto základní problematiku
okamžitě radikálně řešit
intenzívním budováním zpevněných
polních hnojišť, systematickým ošetřováním
chlévské mrvy, okamžitou zaorávkou chlévské
mrvy po rozmetání pokud možno v optimálních
klimatických a půdních podmínkách
a řadou dalších opatření.
Ke splnění těchto úkolů potřebují
zemědělské závody více výkonné
nakládací techniky, autorozmetadel i investičních
prostředků a samozřejmě i podstatné
zlepšení vlastní řídící
a organizátorské činnosti i větší
odpovědnosti zainteresovaných pracovníků.
Pozornost je třeba věnovat i dalšímu
zvyšování ploch zeleného hnojení,
dodržování osevních postupů s
ohledem na přijaté plány, v boji proti větrné
a hlavně vodní erozi, a dalším agrotechnickým
opatřením, z nichž mnohé nejsou náročné
na investiční prostředky, ale jsou spíše
vázány na uplatnění větší
odbornosti zaváděním nových progresívních
poznatků do praxe a zlepšení práce řízení
a organizace. Konkrétně v okrese Přerov je
pro období 7. pětiletky ve všech zemědělských
závodech vypracován komplexní program zúrodněné
půdy. V minulém roce bylo například
provedeno zúrodnění písčitých
a těžkých půd na ploše cca 650
ha, meliorační vápnění na cca
3500 ha zemědělské půdy a rekultivace
luk a pastvin na 226 ha v celkové hodnotě přes
9 mil. Kčs. Je však nutné v našich zemědělských
závodech věnovat zvýšenou pozornost
rekultivaci a využití ploch, na nichž byly umístěny
stohy, siláže nebo komposty. Jde ve všech závodech
o velké plochy, využití je minimální
a je nutné co nejdříve je vrátit výrobě.
V nastoupené cestě budeme i nadále pokračovat.
Očekáváme přitom větší
pomoc i od ostatních resortů národního
hospodářství, protože jde o důležitý
celospolečenský zájem.
Soudružky, soudruzi poslanci, poslanci zemědělských
výborů obou sněmoven ve své kontrolní
činnosti i v námětech a připomínkách
se problematikou ochrany zemědělského půdního
fondu i jejím řádným využitím,
jak na schůzích výborů, tak ve svých
volebních obvodech i na pracovištích velmi
často zabývali. V tomto směru zaměřují
svou činnost i v současném období,
kdy se uskutečňují rozsáhlé
poslanecké průzkumy v 10 okresech za účasti
poslanců ostatních výborů sněmoven
Federálního shromáždění
a zemědělských výborů České
a Slovenské národní rady jako součást
přípravy 2. samostatné schůze Sněmovny
národů k problematice zemědělství.
Věříme, že tyto cíle se stanou
předmětem zájmu širokého okruhu
našich občanů a že se nám podaří
splnit závěry usnesení XVI. sjezdu a 4. zasedání
ÚV KSČ - zamezit úbytku zemědělského
půdního fondu a hospodařit s půdou
jako nenahraditelným výrobním prostředkem
a nesmírným bohatstvím všeho našeho
lidu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
chtěl bych vás ujistit, že plnou podporu záměrům
vlády ČSSR v zemědělství i
v ostatních oblastech národního hospodářství
dají všichni poslanci a všichni členové
Československé strany lidové a že se
budou ze všech sil na jejich plnění podílet.
Jménem Klubu poslanců Československé
strany lidové ve Federálním shromáždění
vyslovuji zároveň plný souhlas se zprávou
vlády Československé socialistické
republiky o plnění jejího programového
prohlášení.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kratochvílovi.
Prosím poslankyni Sagovou. Připraví se poslankyně
Veselá.
Poslankyně SL A. Sagová: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, hlavnou úlohou
vlády je zabezpečovanie všestranného
rozvoja našej spoločnosti a uspokojovanie kultúrnych
a hmotných potrieb. Miera uspokojovania týchto potrieb
sa v prevažnej časti odráža vo vývoji
nášho vnútorného trhu a v jeho celkovej
úrovni. Na túto úroveň právom
pozeráme ako na výsledok spoločného
úsilia a vzájomnej spolupráce obchodných
zložiek a výrobcov spotrebného tovaru, ich
spoločnej zodpovednosti za všestranné zásobovanie
trhu.
Bolo by tu možné konštatovať, v čom
sa úroveň trhu z roka na rok mení, v čom
je ponuka tovaru pestrejšia a sortiment širší.
Čo zodpovedá požiadavkám kupujúcich,
ako sa mení vzhľad tovaru a jeho balenie, ako sa postupne
zvyšujú jeho dodávky, či ako sa mení
pri raste životnej úrovne obyvateľstva i jeho
dopyt po tovare.
Vo svojom príspevku by som sa chcela zamerať na to,
čo stále podmieňuje celkovú vyváženosť
vzťahov medzi tovarom a trhovými fondami a zvlášť
fondu priemyselného spotrebného tovaru.
Situáciu na vnútornom trhu možno posudzovať
globálne, podľa toho, ako sa odvíja maloobchodný
obrat. Súčasne je však nutné sledovať,
či množstvo a štruktúra ponúkaného
tovaru je vyhovujúca a obchod plynule a v dostatočnom
množstve zásobovaný tým tovarom, ktorý
si ľudia chcú zakúpiť v ktoromkoľvek
ročnom období. Nedobre sa vedľa seba vynímajú
často publikované správy o tom, že tá
ktorá VHJ svoje dodávky pre vnútorný
trh splnila, či dokonca prekročila a pritom v obchode
sa javí nedostatok jej výrobkov.
Plán maloobchodného obratu je v podstate naplňovaný,
ale priznajme si, koľko problémov pretrváva
v štruktúre uspokojovania potrieb nášho
obyvateľstva. Svedčí o tom nielen situácia
v odbyte niektorého tovaru a prekračovanie noriem
jeho zásob, ale i dopyt po výrobku, ktorý
sa na trhu veľmi ťažko zháňa. Myslím,
si že nedostatky v ponuke tovaru nie je možné
prisudzovať len možnému nedostatku surovín
či vplyvu menších kapacít výroby.
Nemalú úlohu tu vždy hrajú i nedostatky
v koordinácii spolupráce výroby s obchodom,
v riadiacej činnosti obidvoch zložiek a nepriamo i
v pôsobení ukazovateľov ich plánu, keď
chýba súlad s meniacou sa spoločenskou potrebou
či jej štruktúrou a možnosťami pokrytia.
Už veľakrát bolo i z tohto miesta zdôraznené
- a ja to môžem znovu pripomenúť - že
obchod musí dobre sledovať vývoj potrieb a
jeho smery, konfrontovať s nimi zámery svojej obchodnej
politiky a svoje plány. Tlmočiť pohotovo svojím
dodávateľom zodpovedajúcu spoločenskú
objednávku. Výrobcovia potom musia svojej produkcie
pre vnútorný trh venovať rovnakú pozornosť,
ako svojím dodávkam pre vývoz. Rýchlejšie
teda reagovať na zmeny v dopyte, aby napr. produkcia, o ktorú
klesá záujem, sa nehromadila na skladoch a nepredstavovala
zbytočne vynaloženú prácu, materiál
a umŕtvené prostriedky, alebo - inakšie povedané
- aby napríklad typicky letný tovar neponúkali
až v jeseni alebo v zime.