Úterý 15. prosince 1981

Trvalé snižování globální energetické náročnosti v ekonomickém rozvoji nesporně patří k základním projevům úspěšného hospodářského rozvoje celého národního hospodářství. V průběhu desetiletí 1970 - 1980 jsme snížili měrnou spotřebu zdrojů energie připadající na jeden milión Kčs vytvořeného národního důchodu z 259 na 204 tuny měrného paliva, to znamená o více než pětinu. Přesto československé národní hospodářství patří v současné době v celosvětovém měřítku mezi energeticky náročné.

Důležitou součást palivoenergetické bilance tvoří paliva - zejména pohonné hmoty. Podstatné snížení přepravní náročnosti a dosažení úspor pohonných hmot patří mezi hlavní články řešení palivoenergetické bilance. Je proto nezbytné účelně provádět změny v dělbě dopravní činnosti s cílem podstatně zvýšit efektivnost všech druhů doprav a zejména jejich racionální využívání. Jak sami dobře víme, výsledky kontrol ukazují na značné nevyužité rezervy v této oblasti. To vyžaduje překonat i některé existující resortní přístupy, bránící řešit aktivněji tento ekonomicky i společensky závažný úkol.

Výbory doporučují považovat energetickou náročnost za jeden z rozhodujících ukazatelů plnění hospodářského plánu. Považují také za účelné:

- zajišťovat bez výhrad splnění relativních úspor paliv a energie podle státního cílového programu racionalizace spotřeby a jejich užití, stanovených pro jednotlivé resorty,

- vypracovat a zdokonalit systém hmotné zainteresovanosti ve vztahu k plnění stanovených progresívních limitů spotřeby paliv a energie, vedoucí k snižování energetické náročnosti.

Spotřebou 700 kg oceli na jednoho obyvatele zaujímá ČSSR jedno z prvních míst ve světě. Situace na světovém trhu surovin a naše omezené devizové zdroje již další extenzívní rozvoj výroby oceli nedovolují, a proto bilance železných kovů se v 7. pětiletce stává jedním z limitujících článků rozvoje národního hospodářství.

Dosáhnout úspory 4,5 - 5 % kovů, tak jak zákon ukládá, je jedním z velmi náročných úkolů, ale i podmínek dalšího rozvoje, zejména hutnictví a strojírenství. Například jenom ve federálním ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství to znamená uspořit téměř milión tun železných kovů. Přesto tento úkol zůstává přece jenom v pozadí za racionalizací spotřeby paliv a energie, a tím také je méně rozpracován a konkrétně zajištěn. Některé známé zdroje úspor, jako větší rozsah výroby válcovaného materiálu v minusových tolerancích, se už uskutečňují, ale ne dost výrazně. Práce na tvorbě náročnějších norem a zajištění vyšších technických vlastností materiálů a jejich využití v úsporných konstrukcích strojů je zatím více programem než skutečností. Také boj proti korozi, který nelze opomenout, zatím není příliš úspěšný.

Na druhé straně je třeba ocenit snahu systematicky zabezpečovat nejvhodnější druhy hutního materiálu pro státní cílové programy a v tomto smyslu i měnit strukturu hutní výroby. Cílové programy budou nejnáročnější spotřebitel, který bude požadovat nejprogresívnější hutní výrobky.

Vedle úspor kovů jde však také o náhradu kovů. Všude ve světě jsou kovy postupně nahrazovány syntetickými materiály. Dlouhodobé vědecké prognózy předpokládají, že plasty, syntetické kaučuky a syntetická vlákna se budou v roce 2000 podílet na světové spotřebě surovin asi 75 % a kovy pouze asi 20 %. I když současná energetická situace zřejmě tento proces poněkud zpomalí, zůstane celková tendence - jak dosavadní vývoj to potvrzuje - v platnosti. Je proto třeba, aby i pro naše podmínky byla kvalifikovaná dlouhodobá koncepce náhrady kovů zpracována. Zde bychom měli využít i zkušeností Sovětského svazu, kde Akademie věd a některá ministerstva vypracovala rozsáhlý program vědeckovýzkumných, zkušebních a projekčně konstrukčních prací vývoje a využití vícesložkových materiálů a plastů a bylo vytvořeno vědeckovýrobní sdružení "Norplast" k výrobě a využití těchto materiálů k náhradě kovů.

Výbory se dále zabývaly dalším důležitým úkolem, v zákonu obsaženým, zvýšit exportní výkonnost československé ekonomiky, snížit její dovozní náročnost a prosadit pružnější přizpůsobování výroby i zahraničního obchodu požadavkům světových trhů, vytvářet podmínky pro zvýšení výměny zboží v zahraničním obchodě o 35 - 40 % v zahraničních cenách. Výbory zdůraznily, že zajistit tento úkol, který se dosud nedaří uspokojivě řešit, znamená prohloubit spolupráci mezi výrobou a zahraničním obchodem. Současná spolupráce není zcela uspokojivá, to prokazují dosahované výsledky, které by měly být hodnocením všech zúčastněných partnerů na úkolech zahraničního obchodu. Bude třeba stanovit pevné formy této spolupráce - některé již ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod naznačil ministr zahraničního obchodu s. Urban, příkladně používáním vzájemných stáží pracovníků mezi výrobními resorty a zahraničním obchodem.

S energetickou náročností a hodnotovým vyjádřením přímé a nepřímé spotřeby paliv a energie je třeba uvažovat i v zahraničním obchodě. Konfrontace našeho vývozu a dovozu vyúsťuje v závěr, že ČSSR je ve výrobcích z hlediska objemu značným vývozcem energie. Například saldo dovozu a vývozu energeticky náročných výrobků v ČSSR v roce 1978 představovalo 3,138 miliónů tun měrného paliva a 846 miliónů rublů v náš neprospěch. Podíl kapitalistických a rozvojových zemí činil přitom 1,08 miliónu tun měrného paliva a 304 miliónů rublů.

Naším největším obchodním partnerem je Sovětský svaz. Výbory doporučují zabezpečit přednostní rozvoj všestranné hospodářské a obchodní spolupráce se Sovětským svazem. Je nejen značným odběratelem naší produkce, ale dodavatelem hlavních surovin a energetických zdrojů, a to vyžaduje i od nás perspektivní plánovací úvahu, hledat nové formy dodávek, techniky a kvalitou srovnatelných s ostatním světem jako protihodnotu za tyto cenné sovětské suroviny.

Proto uvažované strukturální změny v našem průmyslu by měly zvláště počítat s touto, pro naši ekonomiku životně důležitou situací a připravovat dlouhodobé dodávky v souladu s maximální efektivností naší ekonomiky a potřebou Sovětského svazu. V této souvislosti zahraniční výbor zdůraznil, že jednou z věcí, která zabezpečuje reálnost našich plánů, je československo-sovětská spolupráce.

V § 6 předloženého návrhu zákona se ukládá rychleji uplatňovat výsledky vědy a techniky k podstatnému zvýšení technickoekonomické úrovně výroby. Výbory plně podporují soustředění výzkumné a vývojové základny na řešení rozhodujících úkolů ekonomiky.

Připomněly také více využívat a rozvíjet zlepšovatelské a vynálezecké hnutí, které plní nezastupitelnou úlohu v udržování aktivity a posílení účasti pracujících na účinnějším řešení současných úkolů. To lze dokumentovat na celé řadě již realizovaných zlepšovacích návrhů.

Jako jeden z příkladů chci uvést nejvýznamnější návrh letošního roku z mého volebního obvodu. Jde o vybudování uzavřeného okruhu chromu - systému cirkulačních vakuových odparek a ionexové stanice. V podniku Buzuluk Komárov tímto návrhem bylo dosaženo roční úspory chromu z dovozu v hodnotě 800 tis. Kčs. Zlepšovací návrh získal zlatou medaili na krajské přehlídce "Zenitu" v Kladně.

To dokumentuje, že pracující naší vlasti jsou si vědomi velmi aktuálních potřeb národního hospodářství a že na řešení se chtějí podílet.

Vážené soudružky a soudruzi, jedním ze základních celospolečenských cílů v období sedmé pětiletky je udržet dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva. Z toho vyplývají stěžejní úkoly pro zemědělsko-potravinářský komplex; jsou obsažené v § 9 projednávaného návrhu zákona.

Zemědělské výbory se podrobně zabývaly a zdůraznily potřebu dále zvyšovat intenzifikaci zemědělské výroby, cílevědomě prohlubovat její koncentraci a specializaci, odhalovat a mobilizovat vnitřní rezervy, snižovat ztráty v celém výrobním procesu a usměrňovat spotřebu a racionální využívání potravin. Přitom v zemědělské výrobě musí být soustředěna pozornost na rychlejší rozvoj rostlinné výroby jako základního článku posílení soběstačnosti a v živočišné výrobě na rozvoj chovu skotu.

Základním úkolem zůstává důrazná ochrana a intenzívní využívání zemědělského půdního fondu. Výbory zdůraznily, že celkové úbytky zemědělské půdy jsou trvalého charakteru, od roku 1971 do roku 1980 dosáhly v ČSSR 241 tis. hektarů, takže na jednoho obyvatele připadalo pouze 0,45 hektaru zemědělské půdy a 0,31 hektaru orné půdy, což je stav značně znepokojující. Pro zastavení tohoto nepříznivého vývoje je závažnou zejména skutečnost, že se zemědělské výrobě odnímá, ve značném rozsahu nenávratně nejkvalitnější půda i přesto, že je zákonem zvláště chráněna.

Výbory se zabývaly i úkoly v rostlinné výrobě, kde zásadním úkolem je řešit lepší krytí potřeby jadrných krmiv účelným vzájemným propojením jadrných a objemových krmiv a přizpůsobovat těmto možnostem strukturu živočišné výroby. K úkolům, které souvisí s výrobou obilovin, brambor a cukrovky považují za hlavní opatření zabezpečovat tento úkol dosažením zásadního obratu v kvalitě vyráběných osiv, v podstatném zlepšení úrovně semenářství a úpravy osiv.

Potravinářský průmysl se musí zaměřit na vysoký stupeň zhodnocování všech surovin včetně vedlejších produktů. Rozšiřovat a zkvalitňovat sortiment nových výrobků, zvyšovat jejich nutriční hodnotu a trvanlivost. Inovační programy se musí zaměřit na další rozšiřování sortimentu kojenecké a dětské výživy, hotových jídel a polotovarů, dietních výrobků, šetřících čas v domácnostech.

Výbory zdůraznily, že kategoricky vystupuje nutnost důsledné orientace na kvalitnější a odpovědnější práci, jejímž motivem musí být vědomí každého pracovníka, že se podílí na vytváření předpokladů nejen úrovně výživy, ale i dalšího všestranného rozvoje celé naší společnosti.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dosavadní vývoj našeho národního hospodářství má velké, dosud nevyužité a dále přetrvávající rezervy. Otevřeně a adresně byly projednány na XVI. sjezdu KSČ i na nedávném 4. a 5. zasedání ÚV KSČ. Dívejme se proto z toho to pohledu na zpřísněné podmínky a potřeby rozvoje našeho národního hospodářství, jak je vyžaduje návrh zákona o sedmém pětiletém plánu.

Rezervy představují například stroje a zařízení z dovozu neuvedené včas do plynulého výrobního procesu, které k 30. 6. tohoto roku činí asi 2,9 mld Kčs, nepočítaje objem a hodnotu produkce, která měla být na těchto zařízeních vyrobena, prodlužování lhůt uvedení výrobních kapacit stanovených jako závazné úkoly státního plánu do trvalého provozu. Za tři čtvrtletí tohoto roku bylo uvedeno do provozu jen necelých 14 % ročního plánu a u téměř 40 % se očekává skluz do roku 1982.

Rezervy jsou i v trvalém překračování zásob, jejichž výše již dosahuje 450 mld Kčs, ale úroveň využití při zpomalení obrátkou se zhoršuje. Ztráty způsobené nekvalitní výrobou činily za první až třetí čtvrtletí tohoto roku 536 mil. Kčs. Náklady na uznané reklamace činily za stejné období 479 mil. Kčs. Ztráty při odstraňování vad a nedostatků na stavbách 350 mil. Kčs.

Dále ztráty na cenách v důsledku nižší technické kvality, zejména v zahraničním obchodě, které se dají vyčíslit jen odhadem, ale jsou stále poměrně značné. Směnnost ve výrobním procesu je nízká, za první tři čtvrtletí tohoto roku je v průmyslu jen 1,323.

Nevyužitý fond pracovního času, hospodaření s pracovními silami, na kterém se podílejí i nedostatky řídící a organizátorské práce ve výrobním procesu, a jehož míra se ve výrobě pohybuje mezi 15 - 25 % a je násobena nárůstem počtu dní neomluvené absence, kde v průmyslu dosahuje téměř 1 mil. dní za první až třetí čtvrtletí tohoto roku.

Takové nedostatky a nevyužité rezervy se nesmí opakovat v průběhu sedmé pětiletky. Tak musíme vidět naše nevyužité možnosti dalšího rozvoje a jen odstranění těchto nežádoucích jevů dá plnou realitu úkolům obsaženým v návrhu zákona o sedmém pětiletém plánu.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve všech výborech bylo zdůrazněno, že rozpracování a zabezpečení věcných opatření všech výrobních i nevýrobních odvětví vyžaduje jednotný postup státních, hospodářských a společenských orgánů a zejména uplatňování účinnějších forem a metod práce.

Vyslovuji přesvědčení, že my, poslanci nejvyššího zákonodárného sboru Československé socialistické republiky, učiníme vše pro uplatňování zákona o sedmém pětiletém plánu Československé socialistické republiky v praxi.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu Federálního shromáždění vám, soudružky a soudruzi poslanci, doporučuji předložený návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1981 - 1985 podle společné zprávy výborů Sněmovny lidu schválit.

Předseda FS A. Indra: Děkuji zpravodaji poslanci Hůlovi. K projednávanému vládnímu návrhu zákona zahajuji rozpravu, do které se zatím písemně přihlásili soudružky a soudruzi poslanci: Mařík, Kryll, Hanus, Bibeň, Chlad, Kancírová, Tichavský, Tichý, Paulechová, Nováček, Klčovská, Helena Čermáková a Erban.

Uděluji slovo poslanci Maříkovi. Připraví se poslanec Kryll.

Poslanec SN V. Mařík: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, jestliže je Federálnímu shromáždění předkládána tak závažná vládní předloha zákona o sedmém pětiletém plánu, pak každý z nás si postaví otázku, jak jsou zatím vytvářeny nejen právní, ale především reálné předpoklady pro naplňování linie XVI. sjezdu strany. Z toho je zřejmé, že jde o jedinou - jak řekla soudružka zpravodajka - optimální dosažitelnou variantu, že jde i o řadu ztížených podmínek a bariér, o směrová východiska uskutečňování hospodářské politiky, jak byla konkretizována na 4. a 5. zasedání ústředního výboru strany.

Nedávné výroční členské schůze ROH v závodech, dovršené úspěšnými volbami závodních výborů ROH, provedenými tajným demokratickým hlasováním, potvrdily znovu zásadní souhlas sedmi a půl miliónu pracujících s dosavadní činností Revolučního odborového hnutí, které se plně a bez výhrad hlásí činem k programu Komunistické strany Československa.

Naši pracující zajisté ocení, že v návrhu zákona je obsažen cíl udržet a zkvalitňovat životní úroveň, ale budeme povinni ještě hlouběji objasňovat, že bude správné navyknout si žít a pracovat v parametrech vyšší hospodárnosti a vyšší náročnosti.

Přitom se však na výrobních poradách a technicko-ekonomických konferencích poukazuje na to, že plánovací proces má řadu mezer ve vazbách, není vždy důsledně koordinována plánovací činnost přes výrobní hospodářské jednotky, podniky a závody, uvnitř podniků, a není ani mezi resorty. Ukazuje se nezbytné, aby se vyšší hospodářské štáby počínaje ministerstvy dostaly nyní do náležitého pohybu, ještě více pomáhaly závodům a podnikům, zkoumaly příčiny problémů dole a možnosti jejich řešení. Víme, že rozhodovací činnost a řízení je stále více složité, ale tím spíše platí, že jen od stolu se žádný výrobní proces poznávat a plánovitě usměrňovat nedá. Ze závodů se proto oprávněně volá, aby vedoucí hospodářští funkcionáři ještě více chodili mezi dělnické kolektivy, radili se s nimi, počítali s jejich výrobní zkušeností a uměli s ní dobře hospodařit. I to patří k podstatě dělnické politiky strany.

V návrhu zákona se objevuje nový rys, kdy se dostává vstřícnému plánování zákonné opory. Pohříchu se přes podporu stranických orgánů a odborových organizací zatím příliš mnoho z této formy při tvorbě plánu nezískalo, i když kolektivy jako SONP Kladno, Sklárny Kavalier, Tesla Orava a jiné, prokázaly životnost této metody. Proto federální vláda po projednání s Ústřední radou odborů přijala rozhodnutí, že výrobně hospodářské jednotky a podniky, pokud do tvorby plánu do poloviny února 1982 zapracují náročnější úkoly ve srovnání s úkoly vyplývajícími ze státního plánu, získají plně všechny výhody spojené se vstřícným plánováním. Celý proces dopracování plánu bude náročnou prověrkou schopností řídící sféry, hodnou pravdy zásadního obratu k vyšší efektivnosti.

Návrhem zákona se prolínají zásadní přístupy Souboru opatření ke zdokonalování plánovitého řízení. V souvislosti s tím odezněly na výročních schůzích a konferencích ROH mnohé kritické připomínky dotýkající se jeho uplatňování, neodůvodněného nárůstu administrativy, nedoceňování účasti pracujících na řízení výroby i nezajišťování bezpečnosti práce, zejména v pracovních ochranných pomůckách. Odboroví funkcionáři se hlásí k spoluodpovědnosti za podporu aktivity lidí, prohlubování pracovní kázně a za boj proti rostoucí neomluvené absenci. Na pozadí toho má své hluboké odůvodnění § 15 návrhu, ukládající hospodářskému vedení prohlubovat ve spolupráci s odborovými orgány účast pracujících na tvorbě, realizaci a kontrole plnění národohospodářských plánů a na ostatní řídící a kontrolní činnosti. To odráží také myšlenky s. Gustáva Husáka na XVI. sjezdu strany, že plán není a nemůže být pouhým rozpisem úkolů shora dolů a že jeho úkoly se musí stát obsahem socialistického soutěžení.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP