Trvalé snižování globální
energetické náročnosti v ekonomickém
rozvoji nesporně patří k základním
projevům úspěšného hospodářského
rozvoje celého národního hospodářství.
V průběhu desetiletí 1970 - 1980 jsme snížili
měrnou spotřebu zdrojů energie připadající
na jeden milión Kčs vytvořeného národního
důchodu z 259 na 204 tuny měrného paliva,
to znamená o více než pětinu. Přesto
československé národní hospodářství
patří v současné době v celosvětovém
měřítku mezi energeticky náročné.
Důležitou součást palivoenergetické
bilance tvoří paliva - zejména pohonné
hmoty. Podstatné snížení přepravní
náročnosti a dosažení úspor pohonných
hmot patří mezi hlavní články
řešení palivoenergetické bilance. Je
proto nezbytné účelně provádět
změny v dělbě dopravní činnosti
s cílem podstatně zvýšit efektivnost
všech druhů doprav a zejména jejich racionální
využívání. Jak sami dobře víme,
výsledky kontrol ukazují na značné
nevyužité rezervy v této oblasti. To vyžaduje
překonat i některé existující
resortní přístupy, bránící
řešit aktivněji tento ekonomicky i společensky
závažný úkol.
Výbory doporučují považovat energetickou
náročnost za jeden z rozhodujících
ukazatelů plnění hospodářského
plánu. Považují také za účelné:
- zajišťovat bez výhrad splnění
relativních úspor paliv a energie podle státního
cílového programu racionalizace spotřeby
a jejich užití, stanovených pro jednotlivé
resorty,
- vypracovat a zdokonalit systém hmotné zainteresovanosti
ve vztahu k plnění stanovených progresívních
limitů spotřeby paliv a energie, vedoucí
k snižování energetické náročnosti.
Spotřebou 700 kg oceli na jednoho obyvatele zaujímá
ČSSR jedno z prvních míst ve světě.
Situace na světovém trhu surovin a naše omezené
devizové zdroje již další extenzívní
rozvoj výroby oceli nedovolují, a proto bilance
železných kovů se v 7. pětiletce stává
jedním z limitujících článků
rozvoje národního hospodářství.
Dosáhnout úspory 4,5 - 5 % kovů, tak jak
zákon ukládá, je jedním z velmi náročných
úkolů, ale i podmínek dalšího
rozvoje, zejména hutnictví a strojírenství.
Například jenom ve federálním ministerstvu
hutnictví a těžkého strojírenství
to znamená uspořit téměř milión
tun železných kovů. Přesto tento úkol
zůstává přece jenom v pozadí
za racionalizací spotřeby paliv a energie, a tím
také je méně rozpracován a konkrétně
zajištěn. Některé známé
zdroje úspor, jako větší rozsah výroby
válcovaného materiálu v minusových
tolerancích, se už uskutečňují,
ale ne dost výrazně. Práce na tvorbě
náročnějších norem a zajištění
vyšších technických vlastností
materiálů a jejich využití v úsporných
konstrukcích strojů je zatím více
programem než skutečností. Také boj
proti korozi, který nelze opomenout, zatím není
příliš úspěšný.
Na druhé straně je třeba ocenit snahu systematicky
zabezpečovat nejvhodnější druhy hutního
materiálu pro státní cílové
programy a v tomto smyslu i měnit strukturu hutní
výroby. Cílové programy budou nejnáročnější
spotřebitel, který bude požadovat nejprogresívnější
hutní výrobky.
Vedle úspor kovů jde však také o náhradu
kovů. Všude ve světě jsou kovy postupně
nahrazovány syntetickými materiály. Dlouhodobé
vědecké prognózy předpokládají,
že plasty, syntetické kaučuky a syntetická
vlákna se budou v roce 2000 podílet na světové
spotřebě surovin asi 75 % a kovy pouze asi 20 %.
I když současná energetická situace
zřejmě tento proces poněkud zpomalí,
zůstane celková tendence - jak dosavadní
vývoj to potvrzuje - v platnosti. Je proto třeba,
aby i pro naše podmínky byla kvalifikovaná
dlouhodobá koncepce náhrady kovů zpracována.
Zde bychom měli využít i zkušeností
Sovětského svazu, kde Akademie věd a některá
ministerstva vypracovala rozsáhlý program vědeckovýzkumných,
zkušebních a projekčně konstrukčních
prací vývoje a využití vícesložkových
materiálů a plastů a bylo vytvořeno
vědeckovýrobní sdružení "Norplast"
k výrobě a využití těchto materiálů
k náhradě kovů.
Výbory se dále zabývaly dalším
důležitým úkolem, v zákonu obsaženým,
zvýšit exportní výkonnost československé
ekonomiky, snížit její dovozní náročnost
a prosadit pružnější přizpůsobování
výroby i zahraničního obchodu požadavkům
světových trhů, vytvářet podmínky
pro zvýšení výměny zboží
v zahraničním obchodě o 35 - 40 % v zahraničních
cenách. Výbory zdůraznily, že zajistit
tento úkol, který se dosud nedaří
uspokojivě řešit, znamená prohloubit
spolupráci mezi výrobou a zahraničním
obchodem. Současná spolupráce není
zcela uspokojivá, to prokazují dosahované
výsledky, které by měly být hodnocením
všech zúčastněných partnerů
na úkolech zahraničního obchodu. Bude třeba
stanovit pevné formy této spolupráce - některé
již ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod
naznačil ministr zahraničního obchodu s.
Urban, příkladně používáním
vzájemných stáží pracovníků
mezi výrobními resorty a zahraničním
obchodem.
S energetickou náročností a hodnotovým
vyjádřením přímé a nepřímé
spotřeby paliv a energie je třeba uvažovat
i v zahraničním obchodě. Konfrontace našeho
vývozu a dovozu vyúsťuje v závěr,
že ČSSR je ve výrobcích z hlediska objemu
značným vývozcem energie. Například
saldo dovozu a vývozu energeticky náročných
výrobků v ČSSR v roce 1978 představovalo
3,138 miliónů tun měrného paliva a
846 miliónů rublů v náš neprospěch.
Podíl kapitalistických a rozvojových zemí
činil přitom 1,08 miliónu tun měrného
paliva a 304 miliónů rublů.
Naším největším obchodním
partnerem je Sovětský svaz. Výbory doporučují
zabezpečit přednostní rozvoj všestranné
hospodářské a obchodní spolupráce
se Sovětským svazem. Je nejen značným
odběratelem naší produkce, ale dodavatelem
hlavních surovin a energetických zdrojů,
a to vyžaduje i od nás perspektivní plánovací
úvahu, hledat nové formy dodávek, techniky
a kvalitou srovnatelných s ostatním světem
jako protihodnotu za tyto cenné sovětské
suroviny.
Proto uvažované strukturální změny
v našem průmyslu by měly zvláště
počítat s touto, pro naši ekonomiku životně
důležitou situací a připravovat dlouhodobé
dodávky v souladu s maximální efektivností
naší ekonomiky a potřebou Sovětského
svazu. V této souvislosti zahraniční výbor
zdůraznil, že jednou z věcí, která
zabezpečuje reálnost našich plánů,
je československo-sovětská spolupráce.
V § 6 předloženého návrhu zákona
se ukládá rychleji uplatňovat výsledky
vědy a techniky k podstatnému zvýšení
technickoekonomické úrovně výroby.
Výbory plně podporují soustředění
výzkumné a vývojové základny
na řešení rozhodujících úkolů
ekonomiky.
Připomněly také více využívat
a rozvíjet zlepšovatelské a vynálezecké
hnutí, které plní nezastupitelnou úlohu
v udržování aktivity a posílení
účasti pracujících na účinnějším
řešení současných úkolů.
To lze dokumentovat na celé řadě již
realizovaných zlepšovacích návrhů.
Jako jeden z příkladů chci uvést nejvýznamnější
návrh letošního roku z mého volebního
obvodu. Jde o vybudování uzavřeného
okruhu chromu - systému cirkulačních vakuových
odparek a ionexové stanice. V podniku Buzuluk Komárov
tímto návrhem bylo dosaženo roční
úspory chromu z dovozu v hodnotě 800 tis. Kčs.
Zlepšovací návrh získal zlatou medaili
na krajské přehlídce "Zenitu" v
Kladně.
To dokumentuje, že pracující naší
vlasti jsou si vědomi velmi aktuálních potřeb
národního hospodářství a že
na řešení se chtějí podílet.
Vážené soudružky a soudruzi, jedním
ze základních celospolečenských cílů
v období sedmé pětiletky je udržet dosaženou
vysokou životní úroveň obyvatelstva.
Z toho vyplývají stěžejní úkoly
pro zemědělsko-potravinářský
komplex; jsou obsažené v § 9 projednávaného
návrhu zákona.
Zemědělské výbory se podrobně
zabývaly a zdůraznily potřebu dále
zvyšovat intenzifikaci zemědělské výroby,
cílevědomě prohlubovat její koncentraci
a specializaci, odhalovat a mobilizovat vnitřní
rezervy, snižovat ztráty v celém výrobním
procesu a usměrňovat spotřebu a racionální
využívání potravin. Přitom v
zemědělské výrobě musí
být soustředěna pozornost na rychlejší
rozvoj rostlinné výroby jako základního
článku posílení soběstačnosti
a v živočišné výrobě na
rozvoj chovu skotu.
Základním úkolem zůstává
důrazná ochrana a intenzívní využívání
zemědělského půdního fondu.
Výbory zdůraznily, že celkové úbytky
zemědělské půdy jsou trvalého
charakteru, od roku 1971 do roku 1980 dosáhly v ČSSR
241 tis. hektarů, takže na jednoho obyvatele připadalo
pouze 0,45 hektaru zemědělské půdy
a 0,31 hektaru orné půdy, což je stav značně
znepokojující. Pro zastavení tohoto nepříznivého
vývoje je závažnou zejména skutečnost,
že se zemědělské výrobě
odnímá, ve značném rozsahu nenávratně
nejkvalitnější půda i přesto,
že je zákonem zvláště chráněna.
Výbory se zabývaly i úkoly v rostlinné
výrobě, kde zásadním úkolem
je řešit lepší krytí potřeby
jadrných krmiv účelným vzájemným
propojením jadrných a objemových krmiv a
přizpůsobovat těmto možnostem strukturu
živočišné výroby. K úkolům,
které souvisí s výrobou obilovin, brambor
a cukrovky považují za hlavní opatření
zabezpečovat tento úkol dosažením zásadního
obratu v kvalitě vyráběných osiv,
v podstatném zlepšení úrovně
semenářství a úpravy osiv.
Potravinářský průmysl se musí
zaměřit na vysoký stupeň zhodnocování
všech surovin včetně vedlejších
produktů. Rozšiřovat a zkvalitňovat
sortiment nových výrobků, zvyšovat jejich
nutriční hodnotu a trvanlivost. Inovační
programy se musí zaměřit na další
rozšiřování sortimentu kojenecké
a dětské výživy, hotových jídel
a polotovarů, dietních výrobků, šetřících
čas v domácnostech.
Výbory zdůraznily, že kategoricky vystupuje
nutnost důsledné orientace na kvalitnější
a odpovědnější práci, jejímž
motivem musí být vědomí každého
pracovníka, že se podílí na vytváření
předpokladů nejen úrovně výživy,
ale i dalšího všestranného rozvoje celé
naší společnosti.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
dosavadní vývoj našeho národního
hospodářství má velké, dosud
nevyužité a dále přetrvávající
rezervy. Otevřeně a adresně byly projednány
na XVI. sjezdu KSČ i na nedávném 4. a 5.
zasedání ÚV KSČ. Dívejme se
proto z toho to pohledu na zpřísněné
podmínky a potřeby rozvoje našeho národního
hospodářství, jak je vyžaduje návrh
zákona o sedmém pětiletém plánu.
Rezervy představují například stroje
a zařízení z dovozu neuvedené včas
do plynulého výrobního procesu, které
k 30. 6. tohoto roku činí asi 2,9 mld Kčs,
nepočítaje objem a hodnotu produkce, která
měla být na těchto zařízeních
vyrobena, prodlužování lhůt uvedení
výrobních kapacit stanovených jako závazné
úkoly státního plánu do trvalého
provozu. Za tři čtvrtletí tohoto roku bylo
uvedeno do provozu jen necelých 14 % ročního
plánu a u téměř 40 % se očekává
skluz do roku 1982.
Rezervy jsou i v trvalém překračování
zásob, jejichž výše již dosahuje
450 mld Kčs, ale úroveň využití
při zpomalení obrátkou se zhoršuje.
Ztráty způsobené nekvalitní výrobou
činily za první až třetí čtvrtletí
tohoto roku 536 mil. Kčs. Náklady na uznané
reklamace činily za stejné období 479 mil.
Kčs. Ztráty při odstraňování
vad a nedostatků na stavbách 350 mil. Kčs.
Dále ztráty na cenách v důsledku nižší
technické kvality, zejména v zahraničním
obchodě, které se dají vyčíslit
jen odhadem, ale jsou stále poměrně značné.
Směnnost ve výrobním procesu je nízká,
za první tři čtvrtletí tohoto roku
je v průmyslu jen 1,323.
Nevyužitý fond pracovního času, hospodaření
s pracovními silami, na kterém se podílejí
i nedostatky řídící a organizátorské
práce ve výrobním procesu, a jehož míra
se ve výrobě pohybuje mezi 15 - 25 % a je násobena
nárůstem počtu dní neomluvené
absence, kde v průmyslu dosahuje téměř
1 mil. dní za první až třetí
čtvrtletí tohoto roku.
Takové nedostatky a nevyužité rezervy se nesmí
opakovat v průběhu sedmé pětiletky.
Tak musíme vidět naše nevyužité
možnosti dalšího rozvoje a jen odstranění
těchto nežádoucích jevů dá
plnou realitu úkolům obsaženým v návrhu
zákona o sedmém pětiletém plánu.
Soudružky a soudruzi poslanci, ve všech výborech
bylo zdůrazněno, že rozpracování
a zabezpečení věcných opatření
všech výrobních i nevýrobních
odvětví vyžaduje jednotný postup státních,
hospodářských a společenských
orgánů a zejména uplatňování
účinnějších forem a metod práce.
Vyslovuji přesvědčení, že my,
poslanci nejvyššího zákonodárného
sboru Československé socialistické republiky,
učiníme vše pro uplatňování
zákona o sedmém pětiletém plánu
Československé socialistické republiky v
praxi.
Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu Federálního shromáždění
vám, soudružky a soudruzi poslanci, doporučuji
předložený návrh zákona o státním
plánu rozvoje národního hospodářství
Československé socialistické republiky na
léta 1981 - 1985 podle společné zprávy
výborů Sněmovny lidu schválit.
Předseda FS A. Indra: Děkuji zpravodaji poslanci
Hůlovi. K projednávanému vládnímu
návrhu zákona zahajuji rozpravu, do které
se zatím písemně přihlásili
soudružky a soudruzi poslanci: Mařík, Kryll,
Hanus, Bibeň, Chlad, Kancírová, Tichavský,
Tichý, Paulechová, Nováček, Klčovská,
Helena Čermáková a Erban.
Uděluji slovo poslanci Maříkovi. Připraví
se poslanec Kryll.
Poslanec SN V. Mařík: Vážený
soudruhu generální tajemníku a prezidente
republiky, vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
jestliže je Federálnímu shromáždění
předkládána tak závažná
vládní předloha zákona o sedmém
pětiletém plánu, pak každý z
nás si postaví otázku, jak jsou zatím
vytvářeny nejen právní, ale především
reálné předpoklady pro naplňování
linie XVI. sjezdu strany. Z toho je zřejmé, že
jde o jedinou - jak řekla soudružka zpravodajka -
optimální dosažitelnou variantu, že jde
i o řadu ztížených podmínek a
bariér, o směrová východiska uskutečňování
hospodářské politiky, jak byla konkretizována
na 4. a 5. zasedání ústředního
výboru strany.
Nedávné výroční členské
schůze ROH v závodech, dovršené úspěšnými
volbami závodních výborů ROH, provedenými
tajným demokratickým hlasováním, potvrdily
znovu zásadní souhlas sedmi a půl miliónu
pracujících s dosavadní činností
Revolučního odborového hnutí, které
se plně a bez výhrad hlásí činem
k programu Komunistické strany Československa.
Naši pracující zajisté ocení,
že v návrhu zákona je obsažen cíl
udržet a zkvalitňovat životní úroveň,
ale budeme povinni ještě hlouběji objasňovat,
že bude správné navyknout si žít
a pracovat v parametrech vyšší hospodárnosti
a vyšší náročnosti.
Přitom se však na výrobních poradách
a technicko-ekonomických konferencích poukazuje
na to, že plánovací proces má řadu
mezer ve vazbách, není vždy důsledně
koordinována plánovací činnost přes
výrobní hospodářské jednotky,
podniky a závody, uvnitř podniků, a není
ani mezi resorty. Ukazuje se nezbytné, aby se vyšší
hospodářské štáby počínaje
ministerstvy dostaly nyní do náležitého
pohybu, ještě více pomáhaly závodům
a podnikům, zkoumaly příčiny problémů
dole a možnosti jejich řešení. Víme,
že rozhodovací činnost a řízení
je stále více složité, ale tím
spíše platí, že jen od stolu se žádný
výrobní proces poznávat a plánovitě
usměrňovat nedá. Ze závodů
se proto oprávněně volá, aby vedoucí
hospodářští funkcionáři
ještě více chodili mezi dělnické
kolektivy, radili se s nimi, počítali s jejich výrobní
zkušeností a uměli s ní dobře
hospodařit. I to patří k podstatě
dělnické politiky strany.
V návrhu zákona se objevuje nový rys, kdy
se dostává vstřícnému plánování
zákonné opory. Pohříchu se přes
podporu stranických orgánů a odborových
organizací zatím příliš mnoho
z této formy při tvorbě plánu nezískalo,
i když kolektivy jako SONP Kladno, Sklárny Kavalier,
Tesla Orava a jiné, prokázaly životnost této
metody. Proto federální vláda po projednání
s Ústřední radou odborů přijala
rozhodnutí, že výrobně hospodářské
jednotky a podniky, pokud do tvorby plánu do poloviny února
1982 zapracují náročnější
úkoly ve srovnání s úkoly vyplývajícími
ze státního plánu, získají
plně všechny výhody spojené se vstřícným
plánováním. Celý proces dopracování
plánu bude náročnou prověrkou schopností
řídící sféry, hodnou pravdy
zásadního obratu k vyšší efektivnosti.
Návrhem zákona se prolínají zásadní
přístupy Souboru opatření ke zdokonalování
plánovitého řízení. V souvislosti
s tím odezněly na výročních
schůzích a konferencích ROH mnohé
kritické připomínky dotýkající
se jeho uplatňování, neodůvodněného
nárůstu administrativy, nedoceňování
účasti pracujících na řízení
výroby i nezajišťování bezpečnosti
práce, zejména v pracovních ochranných
pomůckách. Odboroví funkcionáři
se hlásí k spoluodpovědnosti za podporu aktivity
lidí, prohlubování pracovní kázně
a za boj proti rostoucí neomluvené absenci. Na pozadí
toho má své hluboké odůvodnění
§ 15 návrhu, ukládající hospodářskému
vedení prohlubovat ve spolupráci s odborovými
orgány účast pracujících na
tvorbě, realizaci a kontrole plnění národohospodářských
plánů a na ostatní řídící
a kontrolní činnosti. To odráží
také myšlenky s. Gustáva Husáka na XVI.
sjezdu strany, že plán není a nemůže
být pouhým rozpisem úkolů shora dolů
a že jeho úkoly se musí stát obsahem
socialistického soutěžení.