Myslím však, že v tomto programu je poněkud
podceněna možnost, kterou dává výroba
hutního materiálu, profilů i trubek v užších
tolerancích, než umožňují stávající
normy a posunutí celého tolerančního
pole do povolených minusových tolerancí při
dodržení a zvýšení spolehlivosti
dosahovaných parametrů. Svůj názor
opírám i o výsledky diskuse odborníků,
která proběhla počátkem letošního
roku v našem tisku po zveřejnění programu
racionalizace spotřeby kovů. Propočty ukázaly,
že možná úspora všeho válcovaného
materiálu a trubek je 100-120 tis. tun ročně,
a to už přece stojí za námahu, kterou
to nesporně od huťařů, a nejen od huťařů,
bude vyžadovat. Bude to chtít zřejmě
doplnění vyhlášky č. 82 z roku
1977 a některá další opatření,
jako je doplnění technických dodacích
předpisů, přepočty cen, vydání
prémiového řádu i některá
opatření ve výrobě, která však,
až na výjimky, nejsou investičního charakteru.
Dosahované výsledky by měly být promítány
do norem hutního materiálu.
Úsilí o zavedení této technologie
není nové, projevilo se už před 20 lety,
ale protože hutní výroba byla hodnocena za
tuny a ne za užitek, jaký hutní výrobky
umožňují při použití, zůstal
tento návrh nevyužitý (na rozdíl od
jiných zemí - jak kapitalistických, tak socialistických,
zejména SSSR, MLR a NDR). U nás se začíná
v současné době zatím uplatňovat
u části produkce ve Třineckých železárnách.
Jde nyní o to, aby při realizaci Souboru opatření
se na plné obnovení této možnosti nezapomnělo.
Doporučuji proto, aby vláda, zejména pak
strojírenská ministerstva ve spolupráci se
Státní plánovací komisí, Federálním
cenovým úřadem a federálním
ministerstvem financí, vytvářely systematicky
předpoklady pro plné využití těchto
reálných zdrojů materiálu.
U nás - ve strojírenství - kde spotřebováváme
velký podíl hutních výrobků
a kovů, musíme taktéž hospodárněji
s tímto cenným materiálem zacházet.
Podle zkušeností z našeho podniku - ČKD
- je nutno největší zdroje úspor zabezpečovat
už v projekci a konstrukci strojů a zařízení
a pak v technologii a při vlastní výrobě.
Kupř. na nové konstrukci nového kompresoru,
který už je u nás zaváděn do
výroby, se na jednom kompletu ušetří
více než 13 tis. kg materiálu a téměř
5 tis. normohodin na pracovišti. To je rozhodující
přínos a zvýšení efektivnosti.
Technologové pak museli propracovat takové postupy,
aby při výrobě zabezpečovaly vysoké
požadavky v parametrech. Ve vlastní výrobě
desítky zlepšovatelů, dělníků
a techniků svými zlepšovacími návrhy
a náměty přidaly ještě další
úspory. I když tyto úspory nebyly řádově
tak veliké jako ve vlastní konstrukci, přece
znamenaly několik procent na celkové úspoře
materiálu i pracnosti. Dosahované výsledky
je však třeba plně promítat do norem,
aby také normy plnily svoji úlohu, aktivně
a účinně regulovaly spotřebu všech
materiálů, energie i práce. To je zatím
velmi slabé místo v naší práci
- a to v práci většiny podniků.
Nesmíme se také bát používat
nové - progresívní materiály a výrobky.
Např. v Králodvorských železárnách
už několik let kontinuálně odlévají
profily ze šedé litiny o vysoké zaručené
pevnosti a poměrně vysoké rozměrové
přesnosti. V řadě případů
je mohou strojírenské závody používat
už bez opracování vůbec, anebo jen po
dokončovacím opracování nebo broušení.
Je to nesporně pokrokový a efektivní výrobek,
a přesto zatím není o něj dostatečný
zájem strojírenských závodů.
Proč je tomu tak? Jsem toho názoru, že na jedné
straně bude třeba, aby v Králodvorských
železárnách ještě zhospodárnili
výrobu a mohli se cenově přiblížit
normálním odlitkům, a na druhé straně
je třeba rychleji překonat setrvačnost strojařů,
zejména projektantů a konstruktérů,
aby pohotověji tyto přesně lité profily
používali. Vždyť jde o značné
úspory materiálu a také o snížení
nákladů na opracování o 30 % i více.
Další otázka, o které bych se chtěl
zmínit, se týká jak efektivnějšího
využití kovů ve strojírenských
výrobcích, tak i úspor energie. Elektrické
spotřebiče pro domácnost mají značný
podíl na neprůmyslovém odběru elektřiny,
který v posledních deseti letech dosti rychle stoupal.
Přes nutnost šetření energií
není však třeba se obávat omezování
provozu spotřebičů. I na tomto úseku
lze dosahovat velké úspory energie i materiálů
vhodným řešením již při
konstrukci spotřebičů, zaměřené
na menší potřebný příkon.
Nesmíme však setrvávat na tradičních
konstrukcích a řešeních. Musíme
zejména pohotově přebírat to, co se
už ve světě osvědčilo nebo vyrobilo.
Např. v únoru letošního roku se v Kolíně
nad Rýnem konal mezinárodní veletrh elektrických
spotřebičů pro domácnost, kde vystavovalo
své výrobky více než 600 podniků
z 31 zemí. Jedním z rozhodujících
argumentů u většiny výrobků bylo
prokazované snížení spotřeby
energie při zachování užitných
hodnot. Např. velkou úsporu energie vykazovala mraznička
kombinovaná se zásobníkem vody, která
se ohřívá jejím odpadním teplem
až na 55 °C. Nebo jednoduché mikroprocesory,
zabudované do elektrických sporáků,
volí nejvhodnější průběh
přípravy pokrmů s více než 200
programových kombinací a vykazují až
30 % úspory energie. Nové konstrukce otopných
kamen na spalování dřeva, kde se účinnost
zvyšuje ze 60 % na 90 %. Myslím, že i tato oblast
- spotřebiče pro domácnost - by zasluhovala
samostatný, náročný a závazný
program inovace.
Třetí poznámka se týká taktéž
zdrojů úspor energie. V prosinci loňského
roku jsem ve svém vystoupení hovořil o možnostech
využívání některých druhotných
surovin, zejména odpadů. Poukazoval jsem tehdy i
na špatné hospodaření s použitým
sklem z domácností i z průmyslu. Mohu s uspokojením
konstatovat, že zejména v Bratislavě a v některých
dalších městech už se začíná
úspěšně organizovat sběr skla
a jeho dodávky pro sklárny. Nesmělé
pokusy jsou v současné době prováděny
i v Praze na sídlišti na Proseku.
Dnes bych chtěl podtrhnout jinou možnost. Na 1 tunu
mazacích olejů je třeba 8 tun surové
ropy, ale stačí také jenom 1,3 tuny upotřebeného
oleje. Přesto však je sběr upotřebených
minerálních olejů velmi nízký,
a dokonce relativně klesá. V roce 1978 dosáhl
16,1 % ze všech prodaných čerstvých
olejů, ale v roce 1980 jen 15,7 %. Důvodů
je jistě řada. Myslím však, že
cena 60 hal. za 1 litr, za kterou se vykupuje, je příliš
nízká a nezajímavá ve srovnání
s užitnou hodnotou. Stejně tak stimulace pracovníků
u benzínových čerpadel není úměrná
vynaložené práci a nevede je k vynalézavosti,
jak vykoupit co nejvíce upotřebených olejů.
V hospodářských organizacích bude
nutno provést určitě i technická a
organizační opatření. Za úvahu
stojí, zda bychom se neměli vrátit k povinnému
sběru upotřebených olejů, tak jak
to bylo až do roku 1966.
Dlouhodobější opatření bude vyžadovat
přípravu a využití upotřebených
plastických hmot. Také zde jde o značné
rezervy. Vždyť na výrobu 1 tuny plastů
spotřebujeme 2,5-5,1 tuny ropy. Polovinu můžeme
ušetřit, jestliže přepracujeme upotřebené
plasty, pryže a syntetická vlákna. Poměrně
dobré zkušenosti, zejména s technickým
řešením, mají v SSSR, v NDR a částečně
i v BLR, takže máme možnost získat zkušenosti.
Mám za to, že oba uvedené zdroje by vyžadovaly
programově systematicky a s konkrétní odpovědností
využít.
Na závěr bych chtěl ujistit vládu,
že v jejím úsilí a opatřeních
k dosahování vysoké hospodárnosti
ji budeme plně podporovat a podle svých možností
jí napomáhat. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Linhartovi.
Slovo má poslanec Fekete.
Poslanec SL J. Fekete: Vážené Federálne
zhromaždenie, súdružky a súdruhovia, pozorne
sme vypočuli programové vyhlásenie federálnej
vlády ČSSR, prednesené jej predsedom súdruhom
Štrougalem. Spontánna dôvera vyjadrená
obyvateľstvom pri voľbách kandidátov Národného
frontu do všetkých zastupiteľských zborov
a jednoznačná podpora programu XVI. zjazdu KSČ
nás zaväzujú dôsledne splniť zjazdové
uznesenia vo všetkých oblastiach spoločenského
života.
Volby do zastupiteľských zborov vystupňovali
nielen aktivitu našich pracujúcich, ale aj odhodlanie
splniť zložité úlohy i v poľnohospodárskej
oblasti v náročných podmienkach súboru
opatrení a tak prispeť k ďalšiemu všestrannému
rozvoju našej socialistickej vlasti.
XVI. zjazd KSČ vytýčil znova pred nás
smelú, ale reálnu úlohu vo zvyšovaní
sebestačnosti vo výrobe potravín. Ak hovoríme
o tejto úlohe ako reálnej, dovoľte uviesť
niekoľko príkladov z organizácie Agrokomplexu
Čalovo, kde pracujem. O šiestej päťročnici
sa v poľnohospodárstve z hľadiska prírodných
činiteľov hovorí, že ich účinok
na dosiahnuté výsledky bol veľmi negatívny,
čím sa aj zdôvodňuje nesplnenie plánu
v poľnohospodárstve. Nechcem tieto názory vyvrátiť,
alebo tvrdiť opak. Treba však povedať aj to, že
za negatívnymi vplyvmi počasia sa často skrývajú
nedostatky v príprave pôdy, sejbe, výžive,
chemickej ochrane a agrotechnike vôbec. Teda u ľudí.
V prospech tohto tvrdenia svedčí tá okolnosť,
že v našej organizácii sa za celú šiestu
päťročnicu dosiahlo priemerného výnosu
u obilnín 62 metrákov z hektára a v roku
1980 65 metrákov, a to na ploche 4000 ha. V porovnaní
s 5. päťročnicou sme v 6. päťročnici
na tej istej ploche vyrobili o 19 963 ton viacej zrnovín,
ktorých výroba podmieňuje rozvoj živočíšnej
výroby a spolu s výrobou krmovín je v poľnohospodárstve
prioritná. Ak však posudzujeme problém komplexne,
musí nám ísť v ďalšom tiež
o to, aby sme s výrobnými krmovinami a zrnovinami
racionálne hospodárili. Je to aktuálne, nutné
a možné. A tu opäť vychádzam z našich
výsledkov, keď v našom podniku sme počas
6. päťročnice oproti normám ušetrili
spolu 4448 ton jadra a úžitkovosť hospodárskych
zvierat sa zvýšila. Napríklad oproti skutočnosti
piatej päťročnice sme zvýšili výrobu
o 6 mil. litrov.
Druhým hlavným odvetvím je živočíšna
výroba. I tu musí platiť náročnosť
na efektívnosť a dynamičnosť intenzifikácie
tohto odvetvia. Na úseku rozvoja chovu hovädzieho
dobytka je nutné zamerať pozornosť okrem iného,
aj na zracionálnenie kŕmnej dávky, najmä
využitím vedľajších výrobkov
cukrovej repy tam, kde sa pestuje a tiež aj kukuričnej
slamy, ktorá v kombinácii s repnými rezkami
je vhodným krmivom nielen pre mladý dobytok, ale
i pre dojnice. Uvediem konkrétny príklad. V našom
podniku sa na objeme kŕmnej dávky dojnice, najmä
v zimnom období, vedľajšie výrobky cukrovej
repy a kukuričnej slamy podieľajú na 60 % i
viac. No napriek tomu sme v šiestej päťročnici
na jednu ustajnenú kravu u celkového stáda
v počtu 2200 kusov zvýšili výrobu mlieka
z 2603 litrov v roku 1975 na 4751 litrov v roku 1980. V tomto
roku očakávame 5000 litrov na jednu ustajnenú
dojnicu. Celkový prírastok produkcie sa prirodzene
prejavil vo zvýšenej tvorbe tržných fondov
mlieka. Domnievame sa, že v záujme ďalšieho
rozvoja tohto odvetvia bude nevyhnutné zamariť úsilie
na oblasť služieb, najmä na využitie biologického
potenciálu cez zušľachťovacie kríženie
v smere požadovanej úžitkovosti u hovädzieho
dobytka a u hybridizácii v chove ošípaných.
Čo realizácia takýchto programov a opatrení
prináša, o tom svedčia výsledky, ktoré
som uviedol, a to nielen u hovädzieho dobytka.
Dôsledne uskutočňovaný hybridizačný
program u ošípaných prejavil sa už v lepšom
využití krmív oproti pôvodne chovaného
typu na kilogram prírastku o 20 až 30 gramov, v ranosti
zvýšeného podielu mäsových častí
a plodnosti hybridnej ošípanej. Dosiahnuté
parametre v chove ošípaných na našom podniku
boli podkladom na schválenie prvého hybrida ošípanej
v apríli tohto roku.
Sme si vedomí, že limitujúcim faktorom rozvoja
živočíšnej výroby a plnenie jej
úloh sú a budú krmivá, a preto maximálna
hospodárnosť pri jej využití je poprednou
politickou úlohou každého poľnohospodárskeho
podniku, ale i podnikov biologických služieb, plemenárskych
organizácií, ďalej poľnohospodárskych
nákupných a zásobovacích podnikov,
a to najmä na úseku racionalizácie krmnej techniky,
optimalizácie krmných dávok, stálosti
a biologickej hodnoty receptúr a podobne.
Nemôžem nespomenúť, že ďalší
všestranný rozvoj poľnohospodárstva podmieňujú
ďalšie odvetvia národného hospodárstva,
osobitne strojárstvo a chemický priemysel. Pred
niekoľkými rokmi sme boli vo výrobe strojov
na spracovanie pôdy na poprednom mieste. Žiaľ,
dnes výroba takýchto strojov je nedostatočná.
Myslím tu konkrétne na ťažké diskové
podmetače, pluhy, sejacie stroje na presný výsev
kukurice a repy, ktorých plodín rovnomerné
rozloženie jedincov je jedným z najdôležitejších
faktorov, myslím ďalej na výrobu samozberacích
vozov na krmoviny a slamy a ďalších.
Spomeniem ďalej chronický a pretrvávajúci
nedostatok náhradných dielcov, najmä u kombajnov
dovážaných z NDR, ale aj u iných strojov
a zariadení. Riešenie týchto problémov
v rámci poľnohospodárskych podnikov odčerpáva
mnoho času i zbytočnej energie. Nedostatok potrebných
chemických ochranných látok znižuje
takisto výsledky intenzifikácie poľnohospodárskej
výroby.
Ďalšou brzdou rýchlejšieho zvyšovania
výroby potravín je neustály úbytok
pôdneho fondu pre investičnú výstavbu.
Napriek opatreniam, ktoré sme v minulosti prijali na jeho
ochranu, zdá sa mi, že náklady na obstarávanie
pôdy ako staveniska, sa v konečnom dôsledku
prejavili v nákladoch na výrobok, a to buď
priamo alebo cez amortizáciu, nakoľko investor s nimi
už pred začatím výstavby kalkuluje,
a preto sa domnievam, že bude nutné v blízkej
budúcnosti platné opatrenia v záujme ochrany
pôdneho fondu prehodnotiť a sprísniť.
Vážené súdružky a súdruhovia,
je všeobecne známym faktom, že pri výrobe
a spotrebe potravín, najmä zeleniny a ovocia, ale
i mäsa, môže zohrať pozitívnu úlohu
i drobnochovateľ a záhradkár, ako to zdôraznil
na XVI. zjazde KSČ s. G. Husák a včera s.
Štrougal.
V prospech intenzívnejšieho využitia tohto faktoru
u nás svedčí niekoľko skutočností.
Vymenujem iba niektoré: pri chove drobných zvierat,
ale i ošípanej u drobnochovateľa sa účelne
využívajú všetky odpady potravín
z domácností v existujúcich kapacitách
bez nárokov na investície a časť krmív
na ich výrobu, výroba ranej - rýchlenej zeleniny,
ovocia je zabezpečovaná mimo pracovnú dobu,
čo mnohokrát pomáha riešiť v oblastiach,
kde sa pestuje, problém zamestnanosti žien z domácností,
pričom nám znižuje aj nároky na dovoz.
Zdá se však, že platné cenové,
ale najmä daňové nástroje rozvoju tohto
faktora nepomáhajú, ba brzdia ho. Ďalšiu
rezervu vidíme aj v distribúcii zeleniny a ovocia,
ktorá by mala byť rýchla a operatívna
bez zbytočných medzičlánkov. Význam
tohto faktora - drobného výrobcu, lepšie posúdime,
ak uvediem výsledky nášho okresu Dunajská
Streda, kde drobnochovatelia - záhradkári vyprodukovali
iba v uplynulom roku skoro 50 tisíc odstavčiat,
395 ton mäsa, 21 672 ton zeleniny, 1915 ton ovocia, 86 tisíc
kusov domácich zajacov.
Súdružky, súdruhovia, záverom mi dovoľte
ešte vysloviť jednu-dve myšlienky o javoch, ktoré,
domnievam sa, negatívne pôsobia na rozvoj poľnohospodárskej
výroby.
O cene vieme, že ak táto zohľadňuje priemerné
spoločenské náklady na rentabilitu, sa stáva
rozvojom výroby. Ak tomu tak nie je, tak naopak túto
brzdí. Myslím tu konkrétne na výrobky
živočíšnej výroby, vrátane
bravčového mäsa u organizácií,
ktoré na ich výrobu nepoberajú diferenčné
príplatky či dotácie, je výroba nezaujímavá,
nakoľko súčasné ceny nezabezpečujú
ani minimálnu rentabilitu tohto odvetvia.
Ďalej by som sa chcel dotknúť otázok plánu
vôbec a problémov zaostávajúcich poľnohospodárskych
podnikov. Pri rozpise úloh plánu či smernice
na daný rok, je zaužívané vychádzať
zo skutočnosti dosiahnutej v minulosti, plus nárast
v bežnom roku. Domnievam sa, že netreba vysvetľovať
účinok takej to nesprávnej praktiky na podniky,
ktoré dosahujú vynikajúce výsledky,
resp. podniky priemerné, slabšie či zaostávajúce.
Ide tu najmä o posudzovanie dosiahnutej skutočnosti
nad plán na konci obdobia. Takáto praktika nielenže
pôsobí nivelizačne, ale mnohokrát vynikajúce
podniky sa v hodnotení percentuálneho plnenia plánu
dostávajú pod úroveň podnikov slabších,
zaostávajúcich. Domnievam sa, že pri stanovovaní
rozpisov smernice v poľnohospodárstve by bolo treba
vychádzať z priemerných ekologických
podmienok a nie zo skutočností a tak dať rovnaké
možnosti dobrým a prinútiť už plánom
k rýchlejšiemu tempu zaostávajúce podniky.
Súdružky, súdruhovia, programové vyhlásenie
vlády ČSSR vychádza z náročných
úloh, pred ktorými stojíme a predkladá
námety na ich riešenie. Sme si vedomí ich náročnosti,
avšak dovoľte ubezpečiť vás, že
zodpovednosť, s akou pristupujú komunisti a pracujúci
v našich prevádzkach v okrese v Západoslovenskom
kraji a v celom štáte k ich plneniu, ich mnohokrát
dokázaná pracovitosť a vysoká morálno-politická
angažovanosť je zárukou, že pod vedením
straníckych organizácií program vlády
a XVI. zjazdu strany vo všetkých súvislostiach
budeme v poľnohospodárstve plniť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Feketemu.
Prosím členy včera zvolené návrhové
komise, aby se o přestávce sešli v místnosti
č. 030 v přízemí.
Po přestávce vystoupí jako první poslanec
Andrš. V jednání budeme pokračovat v
11.10 hodin.
(Jednání přerušeno v 10.37 hodin.)