Oprávnění osob pověřených plněním úkolů státní správy na úseku požární ochrany jsou zaměřena k tomu, aby jim umožnila provést nutná opatření k plnění těchto úkolů, zejména při výkonu státního požárního dozoru, při zdolávání požárů a cvičeních jednotek požární ochrany. Oprávnění zjišťovat totožnost osoby podezřelé z porušení předpisů o požární ochraně má zabezpečit účinný postih této osoby. Při výkonu této činnosti budou mít osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany postavení veřejných činitelů ve smyslu 89 odst. 8 trestního zákona.

Ve výše uvedených oprávněních se vychází ze zásady přiměřenosti, podle níž lze uvedené oprávnění využít jen tehdy, je-li to nutné ke splnění úkolu v souvislosti s ochranou před požáry.

Platný zákon upravuje povinnost mlčenlivosti v zájmu ochrany osobnosti anebo v obecném zájmu. Tato právní úprava v podstatě vyhovuje, a proto se přebírá i do návrhu zákona. Zároveň se stanoví podmínky osvobození od povinnosti mlčenlivosti. Navíc se zdůrazňuje, že ustanovením o povinnosti mlčenlivosti nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.

V platném zákoně o požární ochraně se pociťuje jako nedostatek, že neupravuje ocenění hrdinských činů a mimořádných zásluh jednotlivců o rozvoj požární ochrany. V současné době tuto otázku řeší jen resortní předpis. Proto se navrhuje v zákoně stanovit možnost udělování věcných nebo peněžitých darů ministrem vnitra podle zásad stanovených vládou republiky.

K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti, jakož i k ocenění dlouholeté příkladné služby a mimořádných zásluh o rozvoj požární ochrany se předpokládá zřízení medaile a čestného uznání. Zřízení těchto společenských ocenění upraví vláda České socialistické republiky podle zákona č. 62/1962 Sb.

Vynikající projevy občanské statečnosti a odvahy lze nadále oceňovat státním vyznamenáním "Za statečnost" podle vládního nařízení č. 30/1951 Sb., ve znění vládního nařízení č. 34/1959 Sb.

Vzhledem k tomu, že jednotky požární ochrany se podílejí i na záchranných pracích při dalších mimořádných událostech, kdy jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí škoda velkého rozsahu, je třeba přiměřeně aplikovat některá ustanovení tohoto zákona i na tyto případy. Přitom se zdůrazňuje subsidiární povaha tohoto ustanovení vůči zvláštním předpisům. Např. na záchranné práce při povodních se vztahuje zejména zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, a nařízení vlády ČSR č. 27/1975 Sb., o ochraně před povodněmi.

O výjimečném použití jednotky požární ochrany při mimořádných událostech rozhoduje zpravidla náčelník správy Sboru požární ochrany nebo vedoucí organizace, v jejich nepřítomnosti pak příslušný velitel jednotky požární ochrany.

Povaha výkonu služby na úseku požární ochrany, zejména velení příslušníkům, pracovníkům a členům jednotek požární ochrany a jednotkám požární ochrany při společných zásazích vyžaduje, aby hodnosti, respektive funkční označení, a stejnokroj, náležely i pracovníkům závodních požárních útvarů a členům dobrovolných jednotek požární ochrany. Navrhovaná úprava umožňuje poskytovat stejnokroj i dalším osobám, plnícím úkoly na úseku požární ochrany, např. členům kontrolních skupin.

V současné době vykonává v Praze státní správu na úseku požární ochrany Národní výbor hlavního města Prahy a místní národní výbory v okrajových obcích. Tato působnost se podle návrhu zákona nemění. Zároveň se však v souladu se zákonem o hlavním městě Praze umožňuje přenést působnost Národního výboru hlavního města Prahy na obvodní národní výbory, ovšem pouze v rozsahu působnosti, která je jinak svěřena okresním a místním národním výborům.

Návrh zákona předpokládá, že orgány státní správy na úseku požární ochrany budou při svém rozhodování postupovat podle obecných předpisů o správním řízení, s výjimkou případů uvedených v tomto ustanovení.

Vzhledem k tomu, že zákon a prováděcí předpisy upravují některé otázky jen rámcově, mohou vznikat v praxi pochybnosti o jejich uplatňování. Navrhuje se proto, aby příslušné orgány vykonávající státní požární dozor v určených případech o těchto sporných otázkách rozhodly.

V zájmu akceschopnosti jednotek požární ochrany se stanoví povinnost, že tyto jednotky, jakož i prostředky požární ochrany, není možno použít k jiným účelům, pokud to nevyžaduje mimořádná událost. Za takovou událost jsou považovány např. průmyslové havárie, při kterých hrozí závažná škoda na majetku. Za prostředky požární ochrany se považují zejména nemovitosti (požární zbrojnice, výcvikové základny), požární technika (vozidla požární ochrany, čerpadla apod.) a jiné věcné prostředky požární ochrany.

V zájmu zjednodušení postupu po nabytí účinnosti tohoto zákona se navrhuje vyhlásit dosavadní skutečný stav druhů jednotek požární ochrany v organizacích za právní stav podle tohoto zákona.

Obdobně v zájmu plynulého přechodu inspekcí požární ochrany národních výborů a veřejných požárních útvarů na nové organizační uspořádání se navrhuje, aby se inspekce požární ochrany národních výborů považovaly za správy Sboru požární ochrany národních výborů a veřejné požární útvary za útvary Sboru požární ochrany podle tohoto zákona. Též se navrhuje, aby jejich pracovníci se stali dnem nabytí účinnosti zákona příslušníky Sboru požární ochrany.

V návrhu ustanovení jsou pro přehlednost seřazena zmocnění k vydání podrobností k zákonům, včetně určení orgánů, se kterými v dohodě anebo po projednání budou prováděcí předpisy vydány.

Vzhledem k novému organizačnímu uspořádání na úseku požární ochrany je třeba provést změny v předpisech o národních výborech, a to v zákoně č. 69/1967 Sb. ve znění pozdějších předpisů a v nařízení vlády ČSR č. 151/1982 Sb.

Podle § 33 odst. 2 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, se tento zákon nevztahuje na střední školy požární ochrany. Některá ustanovení tohoto zákona mají však obecný charakter. V zájmu odstranění duplicitní úpravy těchto otázek pro střední školy požární ochrany se navrhuje, aby se taxativně uvedená ustanovení vztahovala i na střední školy požární ochrany. Z tohoto důvodu se navrhuje novelizovat zákon ČNR o státní správě ve školství.

V souvislosti s vydáním nového zákona o požární ochraně se předpokládá zrušení většiny dosud platných obecně závazných právních předpisů na úseku požární ochrany a vydání nové komplexní právní úpravy.

Den nabytí účinnosti zákona odpovídá jednak potřebě řádného seznámení s novou právní úpravou, jednak nutnosti vydat základní prováděcí předpisy s účinností ke stejnému datu.

V Praze dne 1. října 1985

Josef Korčák v. r.

předseda vlády České socialistické republiky

Ing. Josef Jung v. r.

ministr vnitra České socialistické republiky