3. Hlavní cite a záměry navrhovaně zákonně úpravy

Na základě podrobné analýzy a zhodnocení dosavadního systému a účinnosti notářských poplatků je nezbytné provést změny v právní úpravě těchto poplatků. Návrh nové koncepce notářských poplatků byl předložen též k posouzení předsednictvu ÚV KSČ, které s navrhovanými zásadami vyslovilo souhlas.

S ohledem na skutečnost, že v naší společnosti má majetek občanů převážně povahu osobního vlastnictví, a jako takový pochází ze zdaněných pracovních příjmů, navrhuje se dosavadní poplatky, které mají progresívní sazby podstatně snížit a zavést lineární sazbu odstupňovanou podle stupně příbuzenského vztahu nebo jiného osobního poměru mezi občany. Současně se navrhuje tyto lineární sazby poplatku sjednotit pro nabývání majetku dědictvím, darováním a úplatným převodem nemovitého majetku mezi nejbližšími a ostatními příbuznými.

V navrhované právní úpravě se vychází především z ekonomické stránky společenské činnosti rodiny a podílu jejích členů, na nabytí majetku.

S přihlédnutím k tomu jsou poplatníci zařazeni do tří skupin podle stupně příbuzenského nebe osobního vztahu.

U nejbližších příbuzných (manžel, děti, vnuci a rodiče) se navrhuje stanovit notářský poplatek z převedu nemovitostí, z dědictví a z darování ve výši 1 % z hodnoty převáděného majetku, nejméně však 100 Kčs.

U ostatních příbuzných [sourozenci, prarodiče, osoby, které žily se zůstavitelem (převodcem) nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí (před převodem) ve společné domácnosti] se navrhuje stanovit jednotnou sazbu poplatku z převodu nemovitostí, z dědictví a z darování ve výši 5 % z hodnoty převáděného majetku, nejméně však 200 Kčs.

Stejná sazba poplatku, tj. 5 % z hodnoty převáděného majetku, se uplatní i u notářského poplatku z převodu nemovitostí mezi cizími osobami.

Při dědění a darování mezi cizími osobami (ostatními osobami) se navrhuje stanovit notářský poplatek z dědictví a notářský poplatek z darování ve výši 20 % z hodnoty převáděného majetku. V těchto případech půjde nesporně o nabytí nového majetku, na jehož získání se nabyvatel nepodílel.

Při převodech majetku ze soukromého nebo do soukromého vlastnictví se navrhuje uvedené sazby notářských poplatků zvýšit na dvojnásobek.

Pro účely nabývání majetku darováním a děděním se navrhuje proti dosavadnímu stavu osvobození movitého majetku do hodnoty 50 000 Kčs od notářských poplatků, pokud jde o jeho nabytí mezi osobami zařazenými do I. a II. skupiny poplatníků. Pokud jde o převody a nabývání majetku mezi osobami zařazenými do III. skupiny, zůstává dosavadní osvobození do hodnoty 3000 Kčs beze změny.

Uvedený návrh je odůvodněn zejména tím, že již za dosavadní právní úpravy se ve většině případů uskutečňují dary mezi těmito osobami, aniž jsou státnímu notářství hlášeny. Přitom je nutno zdůraznit, že ani státní notářství a ani kontrolní orgány působící na tomto úseku nemají a ani do budoucna nebudou mít možnosti a účinné prostředky k tomu, alby uskutečnění takových darů zjišťovaly. Platná občanskoprávní úprava nevyžaduje k uskutečnění darů písemné formy, což ve svých důsledcích znamená, že na rozdíl od dispozic s nemovitým majetkem; v převážné většině případů neexistuje listina, na základě které by bylo možné (popř. i dodatečně) zpoplatnění darů movitých věcí provést. Dalším důvodem je skutečnost, že se jedná především o dary uskutečňované v rámci nejužší rodiny a že tudíž na nabytí nebo zhodnocení těchto movitých věcí se v řadě případů podíleli jak dárce, tak i obdarovaný. Uskutečnění darů přitom především sleduje pomoc rodičů dětem, popř. prarodičů vnukům při zakládání nové rodiny, popř. hmotnou pomoc dalším osobám, které s dárcem žijí ve společné domácnosti. Navržená právní úprava směřuje zejména ke zpoplatnění movitého majetku vyšších hodnot (např. umělecké předměty, sbírky, cennosti).

Z výše uvedených důvodů se považuje za nezanedbatelné i to, že osvobození movitých věcí od poplatků povede k posílení důvěry široké veřejnosti k právní úpravě, která až dosud byla obcházena.

Obdobné důvody je možno uvést i pro osvobození movitého majetku od notářského poplatku z dědictví s tím, že pokud by toto osvobození nebylo poskytnuto, působila,by nová právní úpravu tím směrem, že převážná většina movitého majetku mezi osobami zařazenými do I. a II. skupiny by byla předávána již za života zůstavitele darováním, což by zase vedlo k oslabování právní jistoty případných dědiců a k rozporům mezi nimi.

Dosavadní osvobození vkladů na vkladních knížkách na jméno a sporožirových účtech se navrhuje rozšířit na všechny druhy vkladních knížek a účtů u státních spořitelen.

Z rozboru účinnosti stávající právní úpravy totiž vyplývá, že vklady na vkladních knížkách na doručitele, které dosud osvobozeny nejsou, jsou ze strany dědiců zatajovány a vyskytují se jen zcela výjimečné případy (zejména tehdy, dojde-li mezi dědici ke sporům), že jsou do dědického řízeni přihlašovány. Přitom nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že z důvodu anonymity vkladů na vkladních knížkách na doručitele dává převážná většina občanů přednost právě těmto vkladním knížkám (vkladní knížky na jméno jsou zakládány ojediněle). Z těchto důvodů, a také proto, že státní notářství ani jiné kontrolní orgány nemají a ani mít do budoucna nebudou dostatečné prostředky ke zjištění skutečného stavu vkladů na vkladních knížkách, zejména na vkladních knížkách na doručitele, jeví se vhodným a účelným poskytnout úplné osvobození vkladů na všech vkladních knížkách, sporožirových účtech a běžných účtech bez ohledu na jejich identitu.

Navržená úprava ve svých důsledcích může vést k větší právní jistotě ve vztazích mezi dědici i k posílení a vyvolání zájmu občanů o ukládání peněžních prostředků na vkladní knížky, namísto toho, aby je soustředovali doma, a tím i ke zvýšení objemu peněžních prostředků, které má čs. stát po dobu jejich uložení v peněžním ústavu k dispozici.

Obdobné důvody platí i pro návrh na osvobození vkladů na vkladních knížkách a účtech při darování.

Jedním z důvodů pro novou koncepci úpravy notářských poplatků je potřeba zajistit úzkou vazbu na novou úpravu v oceňování nemovitostí, která povyšuje cenovou úroveň nemovitostí na úroveň reprodukčních cen. Tato vazba se promítá jednak do úpravy sazeb notářských poplatků a jednak do základu pro výpočet těchto poplatků. Vzhledem k tomu se navrhuje zavést jako základ poplatku pro převody a přechod nemovitostí jejich cenu zjištěnou podle cenových předpisů namísto dosavadní ceny dohodnuté, popř. obecné. Takto stanovený základ poplatku, kdy se nepřihlíží ke smluvnímu ujednání ceny nižší, popř. ceny vyšší, což cenové předpisy připouštějí, je objektivní a vylučuje v co nejvyšší míře subjektivní vlivy a spekulativní předstírání ceny nižší pro účely placení těchto poplatků.

Realizace úpravy notářských poplatků za úkony sleduje, aby výše jednotlivých poplatků v zásadě odpovídala nákladům státního notářství spojených s úkony ve prospěch občanů. Jedná se např. o ověření opisů listin, osvědčení pravosti podpisu, za vyhotovení různých listin, notářských zápisů, výpisů a dalších notářských osvědčení apod. Zároveň je nezbytné sjednotit výši těchto poplatků s úrovní obdobných úhrad vybíraných podle jiných právních předpisů (např. podle sazebníku správních a soudních poplatků).

Notářské poplatky z majetku nabývaného ze socialistického nebo do socialistického vlastnictví obdobně jako doposud nebudou vybírány.

Podle čl. 12 ústavního zákona o československé federaci č. 143/1968 Sb., ve znění předpisu jej měnících a doplňujících, je daně a poplatky možno ukládat jen na základě zákona (odstavec 1). Kompetence a působnost mezi orgány federace a republik podle jednotlivých daní je upravena v odstavci 2, 3 a 4 čl. 12 citovaného ústavního zákona. Vzhledem k tomu, že podle odstavce 3 ostatní daně a poplatky stanoví zákony národních rad, patří úprava notářských poplatků do působnosti orgánů republik.

V oblasti právní úpravy daní a poplatků dochází k častým změnám z důvodu společenského, ekonomického i sociálního vývoje socialistické společnosti. Proto je třeba pružně reagovat i na nezbytnost zpoplatnění některých nových úkonů, které vyplývají z navě přijímaných zákonných úprav, například u správních poplatků jde o vydáni nového zákona o zbraních a střelivu, zákona o pozemních komunikacích, právní úpravy služeb. Obdobné důvody vedly i k právní úpravě předmětu a sazeb notářských poplatků za úkony týkající se vydržení vlastnického práva ke stavbě a vydědění, které bylo upraveno novelou občanského zákoníku. V této souvislosti nelze opomenout ani úpravu místních poplatků, které stanoví příslušný národní výbor a která musí pružně reagovat na změny místních poměrů. Rovněž je nutno při stanovení výše poplatků přihlížet k výši finančních nákladů, které jsou s provedením poplatných úkonů spojeny.

V neposlední řadě je nutno přihlédnout i k tomu., že daně a poplatky, taxativně jmenované v čl. 12 odstavec 2 ústavního zákona o československé federaci, které jsou upravovány v kompetenci federace, také podléhají častým změnám. Např. se jedná o daň z obratu, u níž je sazebník této daně v závislosti na změnách velkoobchodních cen měněn výnosem federálního ministerstva financí prakticky každoročně.

V případě, že by tyto právní úpravy (např. sazby některých poplatků, úkony, za něž se vybírají poplatky atd.) byly součástí zákona, mohlo by se stát, že by s ohledem na ekonomický i sociální vývoj společnosti podléhaly častým změnám, čímž by byla narušena stabilita zákonných úprav.

S ohledem na tyto skutečnosti se navrhuje sazebník notářských poplatků za úkony vydat jako přílohu k prováděcí vyhlášce.

4. Finanční dopad navrhované úpravy a administrativní náročnost

Navrhovaná úprava notářských poplatků přihlíží k připravované změně v oceňování nemovitostí a úhrady za právo osobního užívání pozemků.

Podle rozpočtu, který vychází z údajů roku 1983, bude tato úprava znamenat snížení příjmů rozpočtu ČSR o cca 150 mil. Kčs.

Nejvýraznější snížení notářských poplatků se očekává u všech druhů převodů majetku mezi nejbližšími příbuznými. Vzhledem ke snížení poplatků se očekává též menší úbytek devizových prostředků při dědění do ciziny.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá zvýšení administrativy a nevyžádá si zvýšené nároky na počty pracovníků. Podstatné zjednodušení a sjednocení sazeb poplatků a jejich placení kolkovými známkami až do výše 1000 Kčs, by mělo přispět ke zjednodušení poplatkového řízení.

II. Zvláštní část

1. K zákonu o notářských poplatcích

K § 1

Činností státních notářství se mimo jiné rozumí i podání návrhu na přijetí movitých věcí a listů do úschovy, návrhu na umoření listin a návrhu na registraci smluv a dohod.

Majetkem se pro tyto účely rozumějí věci, pohledávky a jiná práva, včetně práva osobního užívání pozemku, nabyté děděním nebo jinak bezúplatně úmrtím občana anebo na základě smlouvy. Majetková hodnota práva osobního užívání pozemku zahrnuje jak případnou úhradu za zřízení tohoto práva, tak trvalé a účelné zhodnocení pozemku, jakož i cenu porostů.

K § 2 a 4

Poplatky se vybírají za jednotlivé úkony státního notářství, které budou upraveny v sazebníku tvořícím přílohu k prováděcímu předpisu. V tomto sazebníku budou upraveny rovněž sazby těchto poplatků, a to buď pevnou částkou v Kčs nebo procentem ze základu poplatku.

K § 3, 9, 13 a 18

Je-li předmětem notářského poplatku za úkony z převodu nemovitostí, z dědictví a z darování převod nebo jiné nabytí nemovitosti, je základem poplatku cena, zjištěná podle cenových předpisů, včetně úhrady, která vyplývá z vypořádání práva osobního užívání pozemku bez případného zvýšení, pokud je tyto předpisy připouštějí. Základ poplatku u nemovitosti musí být stanoven v návaznosti na cenu podle nové vyhlášky o cenách staveb a pozemků s ohledem na to, aby se předcházelo neodůvodněnému podhodnocování a jiným spekulacím při určování ceny.

K § 5

Navržená právní úprava jednoznačně stanoví, kdo je poplatníkem. Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy se notářský poplatek za úkony platí za registraci úkonů o převodu nemovitostí, za registraci dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku a za registraci smlouvy o omezení převodu nemovitosti se navrhuje, aby notářský poplatek za úkony byl vybírán již za návrhy na registrace těchto smluv a dohod a nikoliv jako dosud, až v případě, že se řízení o registraci skončí kladným rozhodnutím.

Řízení o registraci smluv, které nyní končí zamítnutím návrhu na registraci nebo zastavením řízení, jsou vesměs časově náročná a obtížná. Státní notářství v rámci své povinnosti vytýká vady smlouvy a vede účastníky k jejich odstranění a není důvodu, aby tento úsek činnosti státního notářství zůstal jako dosud nezpoplatňován.

V souvislosti se zavedením institutu věcných břemen novelou občanského zákoníku provedenou v r. 1983, je nutno zpoplatňovat i návrh na registrace smluv o zřízení, omezení nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu. Zároveň se navrhuje zpoplatňovat i návrhy na registrace smluv o výstavbě domu s byty v osobním vlastnictví.

K § 6

Nově se do zákona zapracovává z prováděcího předpisu osvobození od notářského poplatku za úkony, které se oproti současné právní úpravě rozšiřuje o Státní banku československou.

K § 7

Vzhledem k nové koncepci placení poplatku již za návrh na provedení poplatného úkonu je nutné upravit postup státního notářství v případě nezaplacení poplatku.

K § 8

Proti dosavadní úpravě se upřesňuje předmět poplatku při směnách nemovitostí. V návaznosti na tuto úpravu byl upřesněn i § 10 odstavec 2.

K § 10

Tato úprava vychází ze zásady, že poplatek je povinen zaplatit převodce a že nabyvatel za splnění této povinnosti ručí. Pokud se vyměňuje více nemovitostí, zaplatí poplatek převodce i nabyvatelé společně a nerozdílně, přičemž vzájemně za splnění této povinnosti ručí.

K § 11, 16 a 21

Podle dosavadní úpravy, nebyl-li převod nebo nabytí majetku ohlášeno včas, byl poplatník povinen platit penále až do výše 1 % z poplatku za každý měsíc prodleni. V navrhované úpravě zůstává povinnost poplatníka platit penále, avšak jeho výše je pevně stanovena na 0,5 % z poplatku za každý měsíc prodlení.

K § 12 a 14

Předmětem poplatku je každé nabytí majetku děděním nebo jiné bezplatné nabytí majetku smrtí občana (např. pojistné plnění z pojištěných osob, nedoplatky ze mzdových nároků a nároků ze sociálního,a nemocenského zabezpečení zůstavitele). Nabyvatel majetku je vždy poplatníkem. Ustanovení § 14 odstavce 2 upravuje také ručení za poplatek ve vztahu k nezletilým nabyvatelům.

K § 13 a 18

Základ poplatku je upraven s ohledem na důvodý uvedené pod bodem 3 obecné části důvodové zprávy. Případnou úplatou ve smyslu § 18 odstavce 1 se rozumí peněžní, popřípadě jiné protiplnění ze strany nabyvatele, které nedosahuje hodnotového ekvivalentu převáděného majetku.

K § 15

Proti dosavadní právní úpravě se osvobození u poplatku z dědictví upravuje přímo v zákoně a nikoliv v prováděcím předpise. Osvobození navržené pod písm. a) a b) je rozšířeno a nově upraveno z důvodů uvedených v obecné části důvodové zprávy. Písm. c) až g) zůstává v podstatě beze změny.

K § 17 a 19

Předmětem poplatku je každé bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu a jinak než úmrtím občana. Za nabytí majetku darováním je povinen poplatek zaplatit nabyvatel, přičemž převodce za splnění této povinnosti ručí.

K § 20

Toto ustanovení upravuje osvobození od poplatku z darování, přičemž osvobození v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) bylo rozšířeno a nově upraveno z důvodů uvedených v obecné části důvodové zprávy. Osvobození v odstavci 2 písm. b) a c) zůstává v podstatě beze změny.

K § 22

V tomto ustanovení se osoby podle stupně příbuzenského vztahu nebo jiného osobního poměru k převodci nebo zůstaviteli zařazují do tří skupin. Vychází se především z ekonomické stránky společenské činnosti rodiny a podílu jejich členů na nabytí případně zhodnocení majetku v osobním vlastnictví. Bližší odůvodnění je v obecné části důvodové zprávy.

K § 23

V tomto ustanovení jsou uvedeny nové sazby notářských poplatků z převodu nemovitostí, z dědictví a z darování v návaznosti na příbuzenský vztah nebo jiný osobní poměr mezi převodcem (zůstavitelem) a nabyvatelem (dědicem). Tyto sazby se týkají převodů majetku v osobním vlastnictví.

Zdůvodnění změn těchto sazeb je podrobně uvedeno v bodě 3 obecné části této důvodové zprávy.

Sazby poplatků za převod věcí ze soukromého nebo do soukromého vlastnictví se navrhuje zvýšit na dvojnásobek.

K § 24

Pro všechny druhy notářských poplatků platí zásada, že se nevybírají z majetku nabývaného ze socialistického nebo do socialistického vlastnictví.

K § 25

Nově se upravuje vznik poplatkové povinnosti, a to tak, že se váže na vznik poplatkové skutečnosti, která je předmětem poplatku a nikoliv jako dosud na okamžik sdělení vyměřeného poplatku poplatníkovi.

Touto změnou se sleduje mj. vyloučit poplatkové úniky v případech, kdy poplatník zemře před doručením rozhodnutí o vyměření poplatku.

K § 26

S ohledem na úpravu § 25 je nutno upravit nově i splatnost poplatků, s výjimkou poplatků za notářské úkony, a to tak, že poplatky jsou splatné do 15 dnů ode dne, ve kterém se poplatník o své povinnosti od státního notářství dověděl.

Tímto ustanovením se ukládá poplatníkovi povinnost, aby sám bez vyměření zaplatil poplatek z prodlení. Tím není dotčena povinnost soudů z důvodů kontroly správnosti tento poplatek vypočítat (ustanovení § 30 odstavec 2). Toto odůvodnění se vztahuje i na povinnost ručitele, která je stanovena v § 27.

K § 27

Toto ustanovení upravuje obsah ručení, práva a povinnosti z něj vyplývající, jakož i dobu, po kterou ručení trvá.

K § 28

Pokud jsou s provedením notářského úkonu mimo úřadovnu spojeny náklady materiální povahy, je poplatník povinen vždy tyto náklady uhradit.

K § 29

Toto ustanovení upravuje zaokrouhlování a vracení poplatku s přihlédnutím k obdobné úpravě např. u soudních poplatků.

S ohledem na právní úpravu soudních a správních poplatků se jednotně upravuje, že se poplatek do 30 Kčs nevrací.

K § 30

Toto ustanovení vymezuje věcnou působnost ve věcech notářských poplatků pro státní notářství a okresní soud.

K § 31

V zájmu zajištění řádné správy notářských poplatků se upravuje kontrolní a dohlídková činnost na tamto úseku a povinnost kontrolovaných orgánů, poplatníků a jiných zúčastněných osob poskytnout pomoc nutnou pro dosažení účelu kontroly.

K § 32 až 39

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy je celá úprava řízení o notářských poplatcích soustředěna pouze do zákona, což přispívá k jejímu zpřehlednění. Pro ustanovení § 32 až 34 platí podpůrně zvláštní předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků a notářský řád. Pro § 36 až 38 platí podpůrně notářský řád a občanský soudní řád.

K § 40

Toto ustanovení zajišťuje návaznost navrhované právní úpravy na dosavadní právní úpravu.

K § 41

Za současné právní úpravy se výnosy ministerstva financí ČSR v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ČSR obecně řeší případy úlev a osvobození, např. týkající se sporožirových účtů, darů rodičů duem, poskytovaných formou úložek na vkladní knížky prémiového spoření mladých, získávání bytů v osobním vlastnictví apod. Do budoucna přichází v úvahu např. uvážit poskytnutí obdobného osvobození, pokud jde o úložky na vkladních knížkách prémiového spoření k důchodu. Další případy, kdy bude třeba pružně reagovat na vzniklou společenskoekonomickou situaci, nelze vyloučit.

Jde o případy, kdy se individuálním aktem (např. výnosem ministerstva financí ČSR v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ČSR) osvobozují od notářských poplatků určité skupiny osob, např. dědicové po obětech hromadných neštěstí. Dále může jít o osvobození a úlevy pro určité druhy majetku; v současné době se např. předpokládá poskytnuti úlevy z notářských poplatků za registraci smlouvy o omezení převodu malých vodních elektráren.

K § 42

Dosavadní úlevy poskytnuté pro určité skupiny osob nebo určité druhy majetku, pokud byly provedeny registrovanými výnosy ve Sbírce zákonů, se ruší. Pokud registrovány nebyly, zanikne jejich účinnost vydáním tohoto zákona.

Ministerstvo financí ČSR v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ČSR zváží na žádost příslušných orgánů, do jaké míry trvají podmínky a potře,by, za kterých byly tyto úlevy poskytnuty, a vydá příslušné opatření.

V Praze dne 17. října 1984.

Josef Korčák v. r.

předseda vlády

České socialistické republiky

Ing. Jaroslav Tlapák v. r.

ministr financí

České socialistické republiky