Zásada č. 12

Na řízení podle tohoto zákona, nejde-li o ukládání důtky, pokuty nebo pořádkové pokuty, se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Platná úprava obdobné ustanovení nemá. Zvláštní povaha a účel některých opatření podle tohoto zákona vyžadují při jejich ukládání poněkud jiný postup, než umožňují obecné předpisy o správním řízení, např. při ukládání opatření podle zásady č. 7 je nezbytné okamžité odstranění závadného stavu či okamžité provedení úkonu bez případných průtahů procesního původu, s nimiž jsou úkony ve správním řízení neodlučně spojeny. Proto návrh upravuje řešení těchto vztahů odchylně od správního řízení, včetně řízení o opravném prostředku.

Z podobných důvodů nelze se správním řádem vystačit ani při vydávání posudků a osvědčení o jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu. V těchto případech jde totiž o jednostranný právní úkon, který nezakládá práva a povinnosti účastníků řízení, ale určuje jakost předmětného výrobku a osvědčuje takto zjištěný skutečný stav.

Zásada č. 13

Posudky a osvědčení Slovenské zemědělské a potravinářské inspekce platí i v České socialistické republice.

Je účelné, aby opatření zemědělské a potravinářské inspekce platila v obou republikách, neboť by nebylo hospodárné, aby příslušné úkoly prováděly duplicitně obě zemědělské a potravinářské inspekce.

Zásada č. 14

Tento zákon se nevztahuje na výkon kontroly jakosti zemědělských výrobku a výrobků potravinářského průmyslu v útvarech a zařízeních ozbrojených sil, ozbrojených sborů a v objektech Správy federálních hmotných reserv.

Ustanovení tohoto zákona se přiměřeně vztahuje i na kontrolu jakosti zemědělských výrobků dodávaných nákupním organizacím občany.

Tímto zákonem není dotčena působnost orgánů, případně organizací, kontrolujících jakost zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu podle jiných právních předpisů.

Vzhledem k specifickým podmínkám resortů federálního ministerstva národní obrany, Správy federálních hmotných rezerv, ministerstva vnitra České socialistické republiky, federálního ministerstva vnitra a Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, jakož i Sboru národní bezpečnosti jeví se účelným, aby kontrolu jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu dodávaných těmto resortům, nebo v nich vyráběných, zabezpečovaly jejich vlastní kontrolní orgány. Tato úprava koresponduje současné praxi; zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje jakost zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu v objektech a zařízeních shora uvedených resortů jen zcela výjimečně, na vyžádání některého z nich.

Některé nové formy uspokojování společenské potřeby vytvářejí předpoklady k rozšíření působnosti zemědělské a potravinářské inspekce i na zemědělské výrobky dodávané nákupním organizacím jednotlivě hospodařícími rolníky, drobnými chovateli a ostatními občany.

Zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje v této spojitosti pouze jakost zemědělských výrobků, a to za použití ustanovení uvedených v zásadě č. 3, písm. a), v zásadě č. 4 písm. c) a v zásadě č. 7 písm. b).

Navrhovaná úprava se nedotýká kontrolní působnosti prováděné podle jiných právních předpisů, zejména orgány státního zkušebnictví (zákon č. 30/1968 Sb.), odborné státní kontroly rostlinné výroby (zákon č. 61/1964 Sb.), veterinárního hygienického dozoru (zákon č. 66/1961 Sb.), hygienické služby (zákon č. 20/1966 Sb.).

Zásada č. 15

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají v České socialistické republice platnosti ustanovení zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb., pokud se týkají Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu.

V České socialistické republice pozbude platnosti celý zákon č. 122/1962 Sb. Jeho ustanovení týkající se Státní obchodní inspekce mají v ČSR pozbýt platnosti dnem nabytí účinnosti zákona ČNR o České obchodní inspekci, jehož zásady se připravují souběžně. Vzhledem k tomu, že připravované zákony ČNR o České zemědělské a potravinářské inspekci a České obchodní inspekci by měly nabýt účinnosti ke stejnému dni, bude při přípravě paragrafovaného znění ještě zvážena otázka, zda by platnost zákona č. 122/1962 Sb. neměla být v ČSR zrušena pouze jedním z. obou připravovaných zákonů ČNR.

Politický a ekonomický rozbor

1. Vláda ČSR svým usnesením č. 235 ze dne 2. září 1981 o opatřeních ke zdokonalování kontrolního systému uložila ministrům obchodu a zemědělství a výživy předložit jí do 31. prosince 1982 návrh zásad novely zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, s cílem zvýšit účinnost práce a objektivitu těchto státních inspekcí racionálním uspořádáním, posílením jejich postavení a tomu odpovídajícím vymezením působnosti.

Obdobný úkol uložila vláda SSR svým usnesením č. 221 z 19. 8. 1981 ministru zemědělství a výživy a ministru obchodu.

Úkol uložený usnesením vlády ČSR č. 235 ze dne 2. září 1981 ministrům obchodu a zemědělství a výživy byl modifikován usnesením vlády ČSR č. 89 ze dne 13. dubna 1983 v tom smyslu, že ministr zemědělství a výživy předloží samostatný návrh zásad zákona o zemědělské a potravinářské inspekci, ministr obchodu pak samostatný návrh zásad zákona o České obchodní inspekci a zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, se zruší.

Obdobným způsobem se připravuji novelizace předpisů o inspekcích jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu a o obchodní inspekci i na Slovensku.

Důležitou součástí rozvoje životní úrovně a uspokojování životních potřeb obyvatelstva je péče socialistického státu o výživu obyvatelstva, která má být zabezpečena jakostními a zdravotně nezávadnými zemědělskými výrobky a výrobky potravinářského průmyslu. Současně s budováním socialistického zemědělství a průmyslu byla proto postupně zaváděna kontrola jakosti těchto výrobků.

V roce 1950 byl zřízen Zkušební a kontrolní ústav potravinářského průmyslu, který vykonával kontrolu jakosti potravinářských výrobku. Aby bylo zajištěno neustálé zlepšování jakosti vykupovaných a dodávaných zemědělských výrobků, mlýnských výrobků a krmiv, byla zřízena podle vládního nařízení č. 8/1953 Sb., o státní jakostní inspekci, Státní jakostní inspekce, jako orgán tehdejšího ministerstva výkupu.

V roce 1958, po sloučení ministerstva výkupu s ministerstvem potravinářského průmyslu, byla vládním nařízením č. 76/1958 Sb., o Státní inspekci jakosti potravinářských a zemědělských výrobků, zřízena Státní inspekce jakosti potravinářských a zemědělských výrobků, která vznikla sloučením Státní jakostní inspekce, Zkušebního a kontrolního ústavu potravinářského průmyslu a odboru technické inspekce ministerstva potravinářského průmyslu. Začátkem roku 1962, po vyčlenění nákupu zemědělských výrobků z působnosti ministerstva potravinářského průmyslu a po vzniku Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků, došlo k rozdělení kontrolní činnosti v souladu s novou organizací ústředních orgánů státní správy v odvětvích zemědělství a výživy a státního obchodu.

V souladu s těmito organizačními změnami byl vydán zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, podle něhož byla zřízena Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků při Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků, Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu při ministerstvu potravinářského průmyslu a Státní obchodní inspekce při ministerstvu vnitřního obchodu.

K účinnějšímu zabezpečování základních cílů společnosti v oblasti zemědělské výroby a výživy lidu bylo zákonem č. 29/1967 Sb., o zřízení a působnosti ministerstva zemědělství a výživy, zrušeno ministerstvo zemědělství, ministerstvo potravinářského průmyslu a Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků a zřízeno nové ministerstvo zemědělství a výživy. Dosavadní členění státních inspekcí jakosti podle odvětví zemědělství a podle odvětví potravinářského průmyslu se však zachovalo; systém jejich práce a organizační struktura nebyly těmto změnám působnosti a organizace ústředních orgánů státní správy přizpůsobeny.

V návaznosti na nové vymezení působnosti národních výborů zákonem č. 69/1967 Sb. byla provedena zákonem č. 31/1968 Sb. částečná novelizace zákona č. 122/1962 Sb. Tato novelizace postihuje jenom ustanovení týkající se státní obchodní inspekce - ustanovení regulující kontrolu jakosti zemědělských a potravinářských výrobků nejsou novelou dotčena.

Nové státoprávní uspořádání v souvislosti s federalizací státu v roce 1968 se dotklo i právní úpravy unitárně organizovaných inspekcí jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu. Opatřením ministerstva zemědělství a výživy ze dne 17. 12. 1968 čj. II/4-1178/24/68 byly s účinností od 1. ledna 1969 v České socialistické republice zřízeny Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků se sídlem v Praze a Státní inspekce jakosti potravinářských výrobků se sídlem v Praze.

V souladu s úkoly uloženými XVI. sjezdem KSČ, k nimž patří též racionalizace řízení národního hospodářství, byla opatřením ministra zemědělství a výživy České socialistické republiky ze dne 12. listopadu 1982 čj. 1824/82-313 s účinností od 1. ledna 1983 sloučena Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků v Praze se Státní inspekcí jakosti výrobků potravinářského průmyslu v Praze. Sloučená organizace s názvem Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu má sídlo v Praze, její krajské inspektoráty (bez právní subjektivity) sídlí v Praze, Táboře, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Brně, Olomouci a Ostravě.

Podle výsledků rozboru aplikace a účinnosti dosavadní právní úpravy kontroly jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu dává tato úprava dostatečný právní prostor k zajištění státního dozoru nad kontrolou jakosti těchto výrobků, včetně kontroly komplexních systémů řízení jakosti výrobků, postrádá však účinné právní instrumenty jednak co do rozsahu zjišťování nedostatků, jednak co do intenzity sankčních opatření, která podle dosavadní právní úpravy přísluší zemědělské a potravinářské inspekci.

V roce 1982 uskutečnily obě inspekce (zemědělská a potravinářská) celkem 4925 různých kontrolních akcí. Přitom byly v 55 případech uloženy důtky pracovníkům odpovědným za zjištěné nedostatky, 19 pracovníků bylo převedeno na jinou práci a 94 pracovníkům byly sníženy prémie o částku 24 802 Kčs. Kromě toho byla z titulu vadné jakosti potravinářských výrobků krácena pohyblivá složka mzdy v rámci vnitropodnikové hmotné zainteresovanosti 29 732 pracovníkům v celkové částce 2 693 000 Kčs.

Zvláštní zřetel byl věnován spolupráci obou inspekcí jakosti s pracujícími a součinnosti s jinými orgány a organizacemi (§ 11 a § 12 zákona č. 122/1962 Sb.).

Základní formou spolupráce je projednávání výsledků kontrol prováděných inspekcí jakosti a projednávání pololetních a ročních zpráv o vývoji jakosti se zástupci odborových a mládežnických organizací ustavených při kontrolovaných organizacích. Úzká spolupráce inspekce jakosti s vyššími odborovými organizacemi existuje již řadu let při rozvoji soutěže o titul "Závod (podnik) vzorné jakosti" a při uplatňování a prohlubování Saratovského systému bezchybné práce. Za účelem vzájemné informovanosti při společném řešení otázek souvisejících s kontrolou jakosti předkládá inspekce jakosti, po projednání s ministerstvem zemědělství a výživy ČSR, českému výboru Odborového svazu pracujících v potravinářském průmyslu pololetní a roční zprávy o výsledku kontrolní činnosti, v krajském měřítku pak informuje prostřednictvím příslušného krajského inspektorátu krajské výbory odborových svazů.

Široká součinnost inspekce jakosti s národními výbory, zejména s KNV a ONV v oblasti kontroly jakosti potravinářských výrobků, vyplývá ze skutečnosti, že organizace vyrábějící pekařské a cukrářské zboží jsou řízeny národními výbory. Inspekce každoročně doporučuje radám krajských národních výborů (radě NVP) úkoly v jakosti, sanitaci a hygieně, které se po schválení radou stávají závazným úkolem pro zmíněné výrobní organizace. Do plánu hlavních úkolů inspekce se zahrnují i některé kontrolní úkoly, které vyplynuly z požadavků národních výborů na základě dřívějších zjištění s cílem odhalit příčiny nedostatků a nedostatky odstranit.

Krajské inspektoráty podávají krajským a okresním národním výborům zprávy o vývoji jakosti v územně příslušných potravinářských organizacích. V naléhavých případech se výsledky kontrolních akcí, provedených v organizacích řízených národními výbory, projednávají s jejich vedoucími za přítomnosti zástupce řídícího národního výboru.

Součinnost inspekce jakosti s Výborem lidové kontroly ČSR, Českým cenovým úřadem a Českou obchodní inspekcí spočívá například v účasti na koordinovaných kontrolních akcích.

2. Zabezpečení růstu kvality a technické úrovně všech výrobků je neustále středem pozornosti nejvyšších politických a státních orgánů, jednak jako rozhodujícího předpokladu vyššího zhodnocování vynakládaných hmotných prostředků a lidské práce, jednak vzhledem k neustálému stupňování nároků spotřebitelů na domácím trhu a odběratelů na trhu zahraničním. Jde o součást strategické linie zaměřené na rychlý růst efektivnosti a kvality veškeré práce.

V průběhu sedmdesátých let se začínají projevovat nedostatky při zabezpečování jakosti výrobků. Například v usnesení vlády ČSSR č. 6/1977 ke zprávě o výsledku prověrky péče o jakost a technickou úroveň vybraných výrobků, jehož závěry mají obecnou platnost, se konstatuje, že při jednostranném preferování kvantitativních ukazatelů plánu dochází k porušování technické a technologické disciplíny, podceňování jiných důležitých nástrojů řízení jakosti, přičemž řízení jakosti nevychází z úplných, spolehlivých a komplexních informací, plánovité a systematické kontrolní činnosti a nestalo se dosud organickou částí systému hospodářského řízení. Současně se zdůrazňuje potřeba komplexního řízení jakosti výrobků v celé škále reprodukčního procesu a v řídící sféře. Základní důraz při zabezpečování jakosti výrobků se klade na prevenci s přihlédnutím k tomu, že účinnost řízení jakosti výrobků vyžaduje při zachování základních společenských zásad diferencovaný postup při řešení konkrétních případů podle podmínek jednotlivých výrobních odvětví a oborů (též usnesení vlády ČSSR č. 227/1973 o dalším postupu v řízení jakosti výrobků).

Tyto obecně platné závěry se týkají i zabezpečování jakosti zemědělských výrobků a výrobku potravinářského průmyslu. Funkce vnější specializované kontroly je v této souvislosti ještě umocněna strategickým významem potravin, jejich vlivem na zdravou výživu a tím i na zdraví obyvatelstva, jakož i relativně omezenými možnostmi hmotné stimulace jakosti těchto výrobků v porovnání s jinými odvětvími národního hospodářství.

Soubor opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980 vyžaduje od kontroly, aby řídící sféře poskytovala objektivní informace o plnění úkolů, příčinách odchylek a o využívání a účinnosti nástrojů řízení a aktivně působila na dosažení trvalé nápravy nedostatků, prosazovala uplatnění principů efektivnosti v tvorbě a použití zdrojů, zvyšování kvality veškeré práce i odpovědnosti a disciplíny.

Tyto zásady jsou pro jednotlivé prvky kontrolního systému rozpracovány v Opatřeních na zdokonalení kontrolního systému v národním hospodářství a státní správě, schválených usnesením vlády ČSSR č. 190/1981 a usnesením vlády ČSR č. 236/1981.

V souvislosti se specializovanými orgány vnější kontroly se již dříve ukázala potřeba racionální dělby působnosti mezi nimi a zároveň nutnost jejich účinné spolupráce (usnesení vlády ČSSR č. 227/1973, usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 178/1977). Přitom se konstatovalo, že inspekce (včetně inspekcí jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu) vcelku plní svoje zákonné poslání, avšak účinnost jejich práce snižují některé problémy a nedostatky v činnosti samotných inspekcí, i v jejich řízení.

Zdůraznila se potřeba výraznější orientace inspekcí na základní úkoly a využití výsledků jejich činnosti při zabezpečování jakosti výrobků na jednotlivých stupních řízení. Ukázalo se nezbytným posílit preventivní působení inspekcí, zaměřit kontrolu též na účinnost řídící práce v kontrolovaných organizacích, uplatňovat efektivnější metody kontrolní činnosti, zvýšit péči o kádrové vybavení inspekcí a politickou, jakož i odbornou výchovu jejich pracovníků a vytvářet předpoklady pro lepší materiálně technické vybavení inspekcí.

Prověrkou účinnosti práce vnější specializované kontroly provedené v roce 1980 orgány výboru lidové kontroly byly zjištěny v činnosti státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu zejména tyto nedostatky:

a) Inspekce zjišťují jen v malé míře příčiny nedostatků v místě jejich výskytu a téměř vůbec ne v řídící sféře. Poznatky z kontrolní činnosti nejsou v dostatečné míře zevšeobecňovány a informace předkládané orgánům řízení jsou proto neucelené. Takto prováděná kontrolní činnost je v podstatě poradenskou službou, nikoli však kontrolou a navíc nahrazuje kontrolní funkci řídících orgánů.

b) Závažným problémem je opakovaný výskyt totožných nedostatků a opakované ukládání totožných opatření (často formálních bez žádoucí účinnosti); výsledky kontrol nejsou přiměřené času na ně vynaloženému.

c) Omezená účinnost kontrolní činnosti inspekcí je spojena s neúplností jejich informační funkce a též s omezeným rozsahem opatření, které mohou inspekce ukládat k nápravě zjištěných nedostatků, což vede k tomu, že při vykazovaném růstu sankčních opatření nelze vyslovit spokojenost s kvalitativními výsledky činnosti inspekcí, zejména pokud jde o prevenci.

V průběhu let se negativně pociťovala též skutečnost, že oprávnění k osobním finančním postihům příslušelo jen pracovníkům obchodní inspekce.

Tento zjevný nedostatek právní úpravy se inspekce snažily překonat tím, že dávaly kontrolovaným organizacím podnět k vyvozování důsledků v jejich vlastní pravomoci podle prémiového řádu a zákoníku práce.

Omezený rozsah osobních sankcí vede též k tomu, že kontrolní orgány nezjišťují v dostatečné míře osobní odpovědnost za zjištěné nedostatky.

d) Negativní stránka dosavadního organizačního a funkčního uspořádání specializované kontroly zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu spočívá v tom, že samostatná působnost orgánů veterinární péče, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, státní inspekce jakosti zemědělských výrobků, státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu a plemenářské organizace na straně jedné umožňuje racionální výkon kontroly, avšak na druhé straně neumožňuje kontinuální kontrolu na potravinové vertikále.

Z uvedeného vyplynulo, že při zabezpečování jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu je plně opodstatněná existence specializované odborné kontroly jejich jakosti, která nesporně přispívá k zvyšování celkové jakosti těchto výrobků.

Tyto poznatky a úvahy vyústily v již zmíněné usnesení vlády ČSR č. 235/1981, které uložilo novelizaci zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci s cílem posílit postavení inspekcí.

3. Základní rysy navrhované úpravy:

Návrh jednoznačně konstituuje inspekci jednak jako nástroj státního řízení jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu, jednak jako zvláštní orgán státní správy. Svěřuje jí přiměřená oprávnění k objektivnímu odhalování nedostatků v péči o jakost zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu. Současně jí dává možnost působit na trvalou nápravu v kontrolovaných oblastech a tak účinně chránit práva občanů a organizací i společenské zájmy v procesu výroby a oběhu zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.

Namísto dvou orgánů bude kontrolu provádět jen jeden, což vytvoří lepší podmínky pro komplexní kontrolu potravin, umožní účinnější zaměření na rozhodující úkoly, přispěje k lepšímu využití pracovních sil a technických prostředků inspekce a k efektivnějšímu odběru vzorků, jejich vyhodnocování a zpracování informací.

Prohlubuje se poznávací funkce inspekce, zejména tím, že se ukládá kontrola příčin odhalených nedostatků a kontrola plnění nápravných opatření a současně se podřizuje kontrolní pravomoci inspekce v určeném rozsahu i řídící sféra. Zároveň se jako nedílná složka kontroly zařazuje zevšeobecňování kontrolou získaných poznatků. Při zjišťování příčin odhalených nedostatků se inspekce vybavuje kontrolní pravomocí i v těch případech, kdy kontrolu provádějí jiné orgány, v zájmu zjištění materiální pravdy.

Zdůrazňuje se plánovitost v činnosti inspekce, což směřuje k její orientaci na hlavní problémy v zabezpečování jakosti kontrolovaných výrobků.

Podstatně se posiluje nápravná funkce inspekce s cílem trvale aktivizovat řízení a kontrolu jakosti v rámci hospodářského řízení a zpřísňuje se postup při kontrole, včetně vyvozování osobní odpovědnosti.

Z platné právní úpravy se přebírá vnitřní organizační struktura inspekce, princip součinnosti s ostatními orgány a organizacemi a její osvědčená oprávnění. Tak bude inspekce dále osvědčovat vlastnosti jí kontrolovaných výrobků a jako zvláštní orgán cenové kontroly ukládat odvod prostředků získaných porušením platných cen.

Současně se inspekce oprošťuje od činností, které nepřísluší orgánům kontroly, např. sledování předpokladů pro plnění výrobních a nákupních úkolů v příslušných druzích a jakosti zemědělských výrobků. Provádění těchto úkonů je prvkem řízení a přísluší z teoretického i praktického hlediska orgánům hospodářského řízení zemědělství. V době vydání zákona č. 122/1962 Sb. nebyl orgán hospodářského řízení institucionalizován, řízení zemědělství příslušelo národním výborům a spočívalo spíše v organizátorské činnosti při socializaci zemědělství, než v odborném řízení zemědělské velkovýroby. Z těchto důvodů svěřil zákon č. 122/1962 Sb. provádění některých prognostických zjištění zemědělským inspekcím.

Navrhovaná úprava vyžaduje formu zákona, protože se dotýká právního postavení organizací i práv občanů, výkon státní správy v územních obvodech národních výborů může být jinému orgánu svěřen jen zákonem a v neposlední řadě pak proto, že se navrhuje zrušit příslušná ustanovení dosavadního zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci. Vzhledem k tomu, že specializovaná státní kontrola jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu patří do společné působnosti Československé socialistické republiky a republik (čl. 8 ústavního zákona o čsl. federaci) a její výkon nebyl taxativně svěřen do působnosti federace (čl. 9, 18, 24, 28 a 81 ústavního zákona o československé federaci a 69 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev ve znění pozdějších předpisů), přísluší orgánům republik, a tudíž právní úprava, kterou se zřizuje orgán této kontroly a určuje jeho působnost, patří v souladu s ústavním zákonem o československé federaci národním radám.

Vzhledem k rozsahu úpravy podmíněnému jednak obsahovými, jednak legislativními a legislativně-technickými důvody, navrhuje se úplná novelizace zákona č. 122/1962 Sb. s tím, že osvědčené instituty se převezmou a ustanovení týkající se inspekcí jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu se pro území ČSR zruší.

Z legislativních důvodů a s ohledem na budoucí působení úpravy navrhuje se vydat samostatný zákon pro státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a samostatný pro státní obchodní inspekci, jehož návrh zásad současně připravuje ministerstvo obchodu ČSR.

4. Péči o jakost zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu upravují právní předpisy i v jiných socialistických státech.

V SSSR se Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a surovin zaměřuje již na prvovýrobu, kde kontroluje dodržování osevních ploch, odrůdovou skladbu osiv a sádí, kvalitu agrotechnických postupů až po nákup a uskladnění zemědělských výrobků i jejich následné zpracování na finální výrobky.

Podobně je tomu i v oblasti živočišné výroby. Obdobně jako u nás je činnost profesně členěna na úsek kontroly jakosti zrnin, plodin, ovoce a zeleniny, živočišných výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.

V čele inspekce je náčelník, a to jak v ústředí, tak v nižších organizačních složkách. Ústřední náčelník je současně členem kolegia ministerstva nákupu SSSR.

Vzhledem k tomu, že potravinářskou výrobu v SSSR řídí několik ústředních orgánů státní správy (např. ministerstvo potravinářského průmyslu, ministerstvo masného a mléčného průmyslu, ministerstvo rybného průmyslu, ovoce a zeleniny), je také kontrola jakosti výrobků vyráběných organizacemi v působnosti těchto ministerstev, tzv. Státní inspekce jakosti, sanitace a hygieny, v působnosti těchto ministerstev.

V Maďarské lidové republice je orgánem ochrany jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu tzv. Ústředí veterinárně zdravotnické kontroly a kontroly jakosti potravinářských výrobků.

Tento orgán kontroluje jakost potravinářských výrobků, jejich zdravotní nezávadnost z hlediska hygienických požadavků, zajišťuje hospodářsko-technické podmínky pro tuto činnost a provádí laboratorní rozbory potravin a potravinářských výrobků.

Ústředí je rozpočtovou organizací ministerstva; v jejím čele je hlavní ředitel. Mzdy pracovníků této organizace se stanoví na základě platových předpisů jiných rozpočtových organizací.

Kontrolu jakosti zemědělských výrobků provádí zvláštní, samostatný útvar Gabonatrastu - obdoba našeho koncernu Zemědělské zásobování a nákup.

Kontrolu jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu v NDR provádí Úřad pro standardizaci, měření a zkoušení zboží (ASMW), který je zřízen zákonem a podléhá přímo radě ministrů; v čele úřadu je prezident. Úřad je obdobou našeho úřadu pro normalizaci a měření. Kontrolu jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu provádí příslušný organizační útvar úřadu. Inspekce spolupracuje s tímto útvarem již po dlouhou řadu let.

5. Navrhovaná úprava sleduje organizační zjednodušení a racionálnější a efektivnější zajišťování kontrolní funkce státní zemědělské a potravinářské inspekce a nebude klást vyšší nároky ani na administrativu, ani nepřinese požadavek na zvýšení rozpočtových nákladů.

V Praze dne 20. června 1984.

Josef Korčák v. r.

předseda vlády

České socialistické republiky

ing. Vladislav Třeška, CSc., v. r.

ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky