ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1984

III. volební období

91

Vládní návrh

Zásady zákona České národní rady

o České zemědělské a potravinářské inspekci

Zásada č. 1

Česká zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen "zemědělská a potravinářská inspekce" provádí kontrolu jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.

Zemědělská a potravinářská inspekce je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu zemědělství a výživy České socialistické republiky; člení se na ústřední inspektorát a krajské inspektoráty.

V čele zemědělské a potravinářské inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky. V čele krajského inspektorátu je ředitel, kterého ustanovuje a odvolává ústřední ředitel.

Zemědělská a potravinářská inspekce je rozpočtovou organizací.

K zabezpečení růstu životní úrovně obyvatelstva a stále dokonalejšího uspokojování jeho rozvíjejících se potřeb, jakož i k rozvoji národního hospodářství přispívá specializovaná odborná státní kontrola jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.

Kontrola jakosti je především součástí hospodářského řízení. Význam potravin, jejich vliv na zdravou výživu obyvatelstva a omezené možnosti působení hmotné stimulace na jakost zemědělských a potravinářských výrobků, v porovnání s jinými odvětvími národního hospodářství však vyžadují specializovanou odbornou státní kontrolu jakosti, organizačně oddělenou od orgánů hospodářského řízení, pracující metodami státní správy.

Za dodávky výrobků v žádoucí jakosti odpovídají výrobní odvětví a jejich organizace, a proto se organizační struktura inspekce přizpůsobuje organizaci odvětví. Namísto Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu se zřizuje jeden orgán.

Dosavadní vnitřní organizace inspekce se osvědčila, vyhovuje i současným požadavkům a proto se na ní nic nemění. V jednotlivých ustanoveních zásad se uvádí, kteří pracovníci plní její úkoly. V souladu se "Zásadami kontroly" bude ústřední ředitel podléhat ministrovi zemědělství a výživy České socialistické republiky. Podrobnosti o řízení a vnitřním uspořádání inspekce stanoví organizační norma.

Zásada č. 2

Zemědělskými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumějí organické látky rostlinného a živočišného původu určené k přímé spotřebě, k výrobě poživatin nebo k průmyslovému zpracování. Kontrole zemědělské a potravinářské inspekce nepodléhají

a) osivo, sadba, školkařské výpěstky, krmiva, krmivové směsi a suroviny k jejich výrobě, násadová vejce a jednodenní mláďata drůbeže,

b) chovná a užitková zvířata, rybí násada, rybí plůdek a jikry;

c) plemenná zvířata a

d) léčivé rostliny.

Výrobky potravinářského průmyslu se pro účely tohoto zákona rozumějí potravinářské výrobky, saponáty a kosmetické, mydlářské a tabákové výrobky.

Dosavadní právní úprava nevymezovala pojem "zemědělské výrobky" a pojem "výrobky potravinářského průmyslu" a z působnosti Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků vylučovala jmenovitě osivo, sádě, krmiva a násadová vejce.

Vymezení pojmu "zemědělské výrobky" je žádoucí z toho důvodu, že některé z nich je třeba, vzhledem k jejich zvláštní povaze a způsobu kontroly jejich jakosti, svěřit do působnosti jiných orgánů kontroly jakosti.

Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, rozšířil okruh zemědělských výrobků, na něž se nevztahuje kontrolní působnost Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků, vymezený zákonem č. 122/1962 Sb., o školkařské výpěstky, krmivové směsi a suroviny sloužící jejich výrobě a o "některé živočišné výrobky".

Vyhláška č. 123/1976 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu převzala ze zrušené vyhlášky č. 55/1967 Sb., ustanovení o vynětí mléka z kontrolní působnosti zemědělské inspekce a sama ještě doplnila okruh zemědělských výrobků, které nepodléhají kontrole zemědělské inspekce o mláďata drůbeže a ovčí sýr.

Jakost všech vyjmenovaných zemědělských výrobků kontroluje, posuzuje a rozhoduje o ní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze. Vzhledem k tomu, že tato organizace je ke kontrole shora uvedených výrobků vybavena jak příslušným technickým zařízením, tak odbornými pracovníky, je z hlediska společenské praxe žádoucí ponechat a právně konstituovat dosavadní stav a nezakládat u shora vyjmenovaných zemědělských výrobků, s výjimkou mléka a ovčího sýra, kontrolní působnost inspekce. To platí i o kontrole jakosti chovných a užitkových zvířat, rybí násady, plůdku a jiker, kterou provádí v souladu s ustanovením § 17 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 123/1976 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb, veterinární lékař a o kontrole jakosti léčivých rostlin, kterou podle § 17 odst. 1 písm. d) téže vyhlášky provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv v Praze.

Kontrolu jakosti plemenných zvířat provádějí zvláštní orgány (výběrové a uznávací komise) zřízené podle § 5 zákona ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Z uvedeného plyne, že zemědělská a potravinářská inspekce zásadně nekontroluje proces výroby zemědělských výrobků; to přísluší podle zvláštních předpisů Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému v Praze, orgánům veterinární péče a plemenářským organizacím.

Předložený návrh zakládá, jak již shora naznačeno, působnost ke kontrole jakosti mléka a ovčího sýra zemědělské a potravinářské inspekci.

Důvodem k přesunu kontroly jakosti těchto výrobků je především racionalizace kontrolní činnosti a technické vybavení obou kontrolních organizací. Kontrola jakosti mléka se dosud prováděla dvoufázovým způsobem. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze kontroloval jakost mléka ve výrobní fázi v zemědělských organizacích, Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu ve fázi zpracovatelské v organizacích potravinářského průmyslu. K této kontrole byla Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu podstatně lépe vybavena a to jak po personální, tak materiální stránce, než Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze. Z těchto důvodů se po sloučení zemědělské a potravinářské inspekce jeví účelným podřídit kontrolu jakosti mléka a ovčího sýra zemědělské a potravinářské inspekci.

Legislativně bude tento zatímní nesoulad mezi současnou a budoucí úpravou vyřešen připravovanou novelizací vyhlášky č. 123/1976 Sb., při jejímž zpracování bylo přihlédnuto k záměrům uvedeným v této zásadě. Předpokládá se, že novela vyhlášky č. 123/1976 Sb. nabude účinnosti 1. 1. 1986.

Vymezit pojem "výrobky potravinářského průmyslu" je nezbytné jednak proto, že organizace potravinářského průmyslu v působnosti ministerstva zemědělství a výživy republik vyrábějí kromě poživatin (potravin) též předměty běžného užívání, např. saponáty, kosmetické, mydlářské a tabákové výrobky, jednak proto, že potravinářské výrobky podléhající kontrole vyrábějí a uvádějí do oběhu též organizace v působnosti jiných orgánů, např. spotřební družstva, organizace řízené národními výbory (pekárny, cukrárny, Raj apod.). Z působnosti zemědělské a potravinářské inspekce nelze vyloučit ani výrobky potravinářského průmyslu z dovozu, které se v tuzemsku uvádějí do oběhu.

Pojem "potravinářský výrobek" vymezuje ČSN 56 0000 - Základní potravinářské názvosloví.

Zásada č. 3

Zemědělská a potravinářská inspekce v organizacích vyrábějících zemědělské výrobky, výrobky potravinářského průmyslu a v organizacích, které je nakupují, skladují, dopravují a prodávají,

a) kontroluje, zda zemědělské výrobky a výrobky potravinářského průmyslu odpovídají

1. jakosti stanovené právním předpisem, technickou normou nebo jiným závazným způsobem,

2. jakostním a hmotnostním podmínkám, za nichž byla určena jejich cena,

b) kontroluje dodržování stanovených požadavků na zabezpečení jakosti, zejména předpisů o technologické disciplíně a hygienických předpisů, při výrobě výrobků potravinářského průmyslu a při nákupu, skladování, odbytu a přepravě zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu,

c) posuzuje působení obalů a jiných činitelů na jakost výrobků potravinářského průmyslu a zemědělských výrobků určených k přímé spotřebě.

V souladu se zvýšením úlohy kontroly jakosti výrobků v podmínkách moderních metod řízení výrobního procesu v odvětvích zemědělství a potravinářského průmyslu se navrhovanou právní úpravou zajišťuje komplexní provádění kontroly jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu, počínaje kontrolou jakosti zemědělských výrobků jako výchozí suroviny pro potravinářský průmysl. Vymezení jakosti výrobků vychází z ČSN 010101 - Názvosloví z oboru řízení jakosti a hospodářských předpisů. Vlastnosti výrobků vyjadřující jejich způsobilost uspokojit požadavky spotřebitele a zájmy společnosti určuje zpravidla technická norma nebo jiný právní předpis, smlouva, rozhodnutí hospodářské arbitráže, opatření státního nebo jiného oprávněného orgánu (§ 133 odst. 1 hospodářského zákoníku).

Přejímá se osvědčená působnost zemědělské a potravinářské inspekce na úseku cenové kontroly. Vzhledem k vlivu obalů, zejména jejich fyzikálních a chemických vlastností, jakož i jiných činitelů, k nimž patří cizorodé látky a rezidua látek zdraví škodlivých, na jakost zemědělských výrobků určených k přímé spotřebě a na jakost potravinářských výrobků, je nezbytné zahrnout do působnosti zemědělské a potravinářské inspekce i posuzování těchto vlivů.

Zásada č. 4

Zemědělská a potravinářská inspekce zejména

a) zjišťuje nedostatky v řízení a dodržování jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu a jejich základní příčiny - podle povahy věci i u orgánů řídících kontrolované organizace - a osoby odpovědné za jejich vznik a trvání,

b) ukládá, popřípadě navrhuje, zásadní opatřeni k trvalému odstranění nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a kontroluje plnění těchto opatření; v případě hrubých nedostatků, nebo nedostatků, jejichž odstranění není možné v rámci působnosti kontrolované organizace, vyžaduje zásah nadřízeného orgánu,

c) za účelem ověřování jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu provádí rozbory a na jejich základě vydává posudky a osvědčení, které jsou pro účastníky, orgány státní správy a jiné státní orgány závazné,

d) zevšeobecňuje poznatky z výkonu kontroly a navrhuje příslušným orgánům a organizacím opatření ke zkvalitnění řízení jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.

Návrh formuluje základní směry poznávací a nápravné funkce kontroly jakosti; vychází přitom z Opatření ke zdokonalování kontrolního systému v národním hospodářství a státní správě schválených usnesením vlády ČSSR č. 190/1981 a usnesením vlády ČSR č. 235/1981. Prohlubuje se poznávací funkce zemědělské a potravinářské inspekce tím, že se zvýrazňuje kontrola příčin odhalených nedostatků a kontrola plnění nápravných opatření a současně se rozšiřuje kontrolní působnost v určeném rozsahu i na řídící sféru. Taktéž se jako součást kontrolní činnosti zdůrazňuje zevšeobecňování kontrolou získaných poznatků pro zvyšování úrovně řízení jakosti.

Nápravná funkce zemědělské a potravinářské inspekce se rozšiřuje tak, aby mohla na základě poznatků z výkonu kontroly ovlivňovat společensky žádoucím způsobem péči příslušných orgánů a organizací o jakost zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu a tyto úkoly i prosazovat.

Při vydávání posudků a osvědčení o jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu se postupuje přiměřeně podle základních pravidel správního řízení uvedených v § 3 odst. 1 až 4 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád); v tomto směru se nic nemění na současném stavu.

Kontrolní činnost blíže upravuje vyhláška č. 75/1959 Ú. l., která též určuje zvláštnosti postupu při zjišťování nedostatků v činnosti pracovníků nadřízených orgánů (organizací).

Zásada č. 5

Zemědělská a potravinářská inspekce plní své úkoly plánovitě v úzké součinnosti s ostatními kontrolními a inspekčními orgány a orgány státního a odborného dozoru, zejména orgány veterinární péče a hygienické služby, s národními výbory a ve spolupráci s občany a společenskými organizacemi; tyto orgány a organizace, národní výbory a občané poskytují zemědělské a potravinářské inspekci podklady, údaje a vysvětlení nezbytné k její činnosti.

Zjistí-li zemědělská a potravinářská inspekce nedostatky, jejichž odstranění přísluší podle zvláštních předpisů jiným orgánům, oznámí je těmto orgánům.

Se zjištěnými nedostatky a opatřeními přijatými k jejich nápravě seznamuje též národní výbory a společenské organizace, zejména Revoluční odborové hnutí a Socialistický svaz mládeže.

Zemědělská a potravinářská inspekce je jen jedním ze soustavy kontrolních orgánů a proto se její činnost v rámci celého kontrolního systému koordinuje s činností ostatních kontrolních orgánů.

Zvláštní význam má spolupráce s ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a orgány veterinární péče při zjišťování skutečných příčin nedostatků ve finální produkci potravinářského průmyslu.

Úzká součinnost zemědělské a potravinářské inspekce s občany a společenskými organizacemi je v souladu se zásadami účasti pracujících na řízení a správě národního hospodářství. Přispívá také k zajištění vysoké účinnosti kontrolní práce.

Spolupráce s občany je vyjádřením jejich iniciativy na úseku poznávací a nápravné funkce kontroly.

Zjistí-li zemědělská a potravinářská inspekce např. porušení hygienických předpisů, uvědomí o tom neprodleně orgány hygienické služby.

Zásada č. 6

Při kontrole jsou pracovníci zemědělské a potravinářské inspekce oprávněni ke všem úkonům potřebným k jejímu provedení, zejména vstupovat do prostor kontrolovaných orgánů a organizací, vyžadovat potřebné doklady, údaje a vysvětlení od příslušných pracovníků a na náklad kontrolovaných organizací odebírat potřebné vzorky a používat zařízení jejich technické kontroly.

Při zjišťování příčin odhalených nedostatků jsou pracovníci zemědělské a potravinářské inspekce oprávněni provádět potřebná zjištění a za tím účelem vstupovat též do prostor ostatních organizací ovlivňujících jakost zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.

Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni přibírat k účasti na kontrole odborné pracovníky jiných orgánů a organizací je-li to odůvodněno zvláštní povahou kontrolované činnosti, a požadovat jejich uvolnění na dobu nejdéle 10 pracovních dnů v roce, přičemž uvolňující organizace je povinna poskytnout těmto pracovníkům náhradu mzdy; účast těchto pracovníků na kontrole se považuje za činnost v obecném zájmu. O podmínkách účasti na kontrole se ústřední ředitel, nebo ředitel krajského inspektorátu s příslušným orgánem nebo organizací včas dohodne.

Nezbytným předpokladem pro realizaci vlastní kontrolní činnosti pracovníků zemědělské a potravinářské inspekce je, že jim bude přiznáno oprávnění provádět veškeré úkony potřebné k uskutečňování komplexně pojímané a tudíž i co nejúčinnější kontrolní činnosti. Jde zejména o oprávnění vstupovat do příslušných prostor a vykonávat tam kontrolní úkony. Zvýšení účinnosti kontrolní práce vyžaduje, aby byly pracovníkům zemědělské a potravinářské inspekce vytvořeny optimální podmínky pro zjišťování nedostatků, jejich příčin a míst vzniku, aby mohli vyžadovat spolupráci jiných kontrolních orgánů a především, aby mohli vyžadovat od odpovědných pracovníků odstranění zjištěných nedostatků, pokud možno v nejkratší době.

Zvláštní význam má oprávnění zemědělské a potravinářské inspekce přibírat ke kontrole odborné pracovníky. Jde o činnost v obecném zájmu ve smyslu ustanovení § 124 odst. 1 zákoníku práce, která je v souladu s požadavkem prohlubovat účast pracujících na kontrole a zvyšovat odbornost kontroly a tím i účinnost kontrolní práce zemědělské a potravinářské inspekce. Obdobným oprávněním disponují i orgány výborů lidové kontroly podle zákona č. 103/1971 Sb.

Zásada č. 7

Zjistí-li zemědělská a potravinářská inspekce

a) že měřidla neodpovídají příslušným předpisům, zakáže jejich používání,

b) jiné závažné nedostatky v zabezpečování jakosti, vyžadující vzhledem k možným následkům okamžitou nápravu, zakáže nákup, dodávku, prodej nebo použití výrobků nebo surovin nevyhovujících účelu, k němuž jsou určeny nebo dodávány, převede výrobky do nižší jakostní třídy, popřípadě zastaví jejich výrobu.

Nesouhlasí-li organizace s uloženým opatřením, popřípadě bylo-li opatření uloženo nesprávně, může je změnit nebo zrušit ústřední ředitel.

Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni ukládat organizacím za porušení cenových předpisů dodatkové odvody stanovené zvláštním předpisem.

V souladu s pozitivní úpravou počítá návrh s tím, že zemědělská a potravinářská inspekce uloží, bez formálního zjišťování zavinění organizace, zákaz používání vah a jiného měřícího zařízení, jsou-li tato zařízení v takovém technickém stavu, který nezajišťuje bezchybnost jejich funkce.

Návrh vybavuje zemědělskou a potravinářskou inspekci mimořádnými oprávněními pro případy, že při provádění kontroly byly zjištěny závažné nedostatky, jejichž odstranění je nezbytné pro ochranu celospolečenských zájmů a práv občanů. Musí jít o tak výrazné závady, že jejich okamžité odstranění je vzhledem k možným nepříznivým následkům nevyhnutelné. Jde např. o hrubé porušení technologického postupu při výrobě potravin, nesprávnou deklaraci výrobku, nedovolenou záměnu surovin a nesprávné zařazení do jakostních tříd. Tím se zejména umožňuje zabránit výrobě potravin ze surovin a na zařízeních nezaručujících jakost výrobku, jakož i zakázat výrobu potravinářských výrobků, které by mohly ohrozit zdraví spotřebitelů.

Tato opatření ukládá zemědělská a potravinářská inspekce neformálním způsobem a poznamenává je v zápise o kontrole. Protože při ukládání těchto opatření se nepostupuje podle správního řádu, zakládá návrh možnost opravného prostředku proti uloženému opatření. Ústřední ředitel může uložené opatření v rámci neformálního opravného řízení, zahájeného z vlastního či cizího podnětu, změnit či zrušit.

Při ukládání opatření k odstranění nedostatků musí zemědělská a potravinářská inspekce přihlížet i k jejich ekonomickému dopadu, např. při převedení vadného výrobku do nižší třídy se sleduje jednak ekonomické využití tohoto předmětu, jednak ochrana spotřebitele v cenové oblasti, aby nekupoval vadný výrobek za cenu výrobku bezvadného.

Cenovými předpisy se v této spojitosti rozumějí zejména § 11 a 12 nař. vlády č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění změn a doplňků (úplné znění vyhlášeno pod poř. č. 169/1980 Sb.), podle nichž ukládá orgán, který neoprávněně získané prostředky u kontrolované organizace zjistil, v daném případě zemědělská a potravinářská inspekce, dodatkový odvod těchto prostředků, zvýšený o částku rovnající se úhrnu prostředků neoprávněně získaných za poslední rok, do státního rozpočtu. Nárok poškozené organizace na vydání majetku, který na její úkor neoprávněně získala kontrolovaná organizace, není uložením dodatkového odvodu dotčen.

Zásada č. 8

Orgány a organizace jsou povinny umožnit pracovníkům zemědělské a potravinářské inspekce plnit jejich úkoly související s výkonem kontrolní činnosti.

Vedoucí kontrolovaných orgánů a organizací jsou povinni neprodleně provést nezbytná opatření k odstranění zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a podat zemědělské a potravinářské inspekci ve stanovené lhůtě zprávu o provedených opatřeních a jejich výsledcích.

Organizace, orgány hospodářského řízení a orgány státní správy využívají při plnění svých úkolů poznatky z výkonu kontroly zemědělské a potravinářské inspekce.

Nezbytnou podmínkou pro řádný výkon kontroly a uplatnění jejich výsledků v praktické činnosti orgánů a organizací je stanovení přiměřených povinností těmto subjektům.

Dosavadní úprava obdobné ustanovení neobsahuje - vychází z předpokladu, že se pracovníci kontrolované organizace dobrovolně podrobí autoritě inspekčních orgánů a budou, aniž jim to ukládal právní předpis, plnit jejich pokyny a příkazy.

V zájmu zdokonalení dotčené právní úpravy, zejména zvýšení účinnosti kontroly jakosti, se ukládá povinnost strpět činnost kontrolních orgánů a podílet se aktivně na kontrole a odstraňovat zjištěné nedostatky a jejich příčiny.

Zásada č. 9

Na základě svého zjištění při kontrole může pověřený pracovník zemědělské a potravinářské inspekce uložit pracovníkovi kontrolované organizace, který zaviněně

a) poruší jakost výrobků,

b) nedodržuje stanovený technologický postup při výrobě, dopravě a skladování,

c) nedodržuje předepsanou recepturu při výrobě,

d) způsobí, že organizace neprovedla při přejímce kontrolu jakosti výrobků,

e) používá neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající státním nebo oborovým technickým normám,

f) nesplní opatření k nápravě zjištěných nedostatků,

pokutu v blokovém řízení do výše 200,- Kčs a ředitel krajského inspektorátu důtku nebo pokutu do výše 5000,- Kčs.

Ředitel krajského inspektorátu může uložit tomu, kdo maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly, pořádkovou pokutu až do výše 1000,- Kčs, a to i opětovně.

Sankce za porušení jakosti řeší především předpisy pracovního a hospodářského práva. Zvláštní význam zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu z hlediska jejich jakosti však vyžaduje, aby v odůvodněných případech ukládala postih přímo zemědělská a potravinářská inspekce.

Zavedením institutu pokut se odstraňuje dosud nerovné postavení zemědělské a potravinářské inspekce ve vztahu k obchodní inspekci při ukládání sankčních opatření za porušení předpisů o jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu, protože pokuty podle dosavadní úpravy ukládá jenom obchodní inspekce.

Podrobně vymezená soustava sankčních opatření plní preventivní funkci a současně je významným nástrojem ke zvyšování účinnosti kontrolní práce.

Horní Hranice blokových pokut (200,- Kčs) je odůvodněna potřebou zvýšení účinnosti operativní kontroly, bezprostřednosti postihu protiprávního jednání a požadavkem snižování administrativní náročnosti při ukládání postihů.

Horní hranice pokut (5000,- Kčs), které lze uložit pracovníkům, je určena se zřetelem ke stávající úrovni mezd a při jejím stanovení se vycházelo též z požadavku umožnit přiměřenou diferenciaci, především se zřetelem k sociálnímu postavení pracovníka.

Blokové pokuty budou ukládat pověření pracovnici zemědělské a potravinářské inspekce, ředitelé krajských inspektorátů i ostatní postihy.

Uložení pokuty za maření výkonu kontroly je právním nástrojem proti nežádoucím zásahům do činnosti pracovníků zemědělské a potravinářské inspekce a slouží k zabezpečení nerušeného výkonu kontroly po všech stránkách.

Zásada č. 10

Organizaci, která

a) dodá výrobky vadné jakosti,

b) neprovede při přejímce kontrolu jakosti výrobků,

c) závažným způsobem poruší technologický postup nebo předepsanou recepturu, může ředitel krajského inspektorátu uložit pokutu do výše 50 000,- Kčs.

K důslednější a důraznější ochraně spotřebitele (odběratele) před dodávkami nekvalitních výrobků má přispět pokuta postihující organizace, které vyrábějí a uvádějí do oběhu výrobky neodpovídající technickým normám v rozsahu stanoveném zásadou. Obdobným způsobem se postihuje i odběratel, který při přejímce neprovedl kontrolu jakosti.

Při stanovení horní hranice pokuty se přihlíželo k obdobným ustanovením celních předpisů s tím, že takto vyměřená pokuta bude působit výchovně.

Zásada č. 11

Důtku nebo pokutu podle zásady č. 9 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Pokutu podle zásady č. 10 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zemědělská a potravinářská inspekce zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

O odvolání proti uložení důtky či pokuty rozhoduje ústřední ředitel.

Pokutu v blokovém řízení lze uložit, jestliže je zaviněné porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a pracovník je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

Pokuty ulovené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu České socialistické republiky.

Ustanovení zásad č. 9 a 10 se nepoužijí, byla-li pracovníkovi nebo organizaci uložena za totéž jednání pokuta podle jiných právních předpisů.

Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání a k míře zavinění.

Tato zásada obsahuje společná ustanovení k zásadám č. 9 a 10. Vytváří procesní předpoklady pro účinnější postihování protispolečenské činnosti socialistických organizací a jejich pracovníků na úseku dodržování jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.

Skutkové podstaty vymezené v zásadě č. 9 jsou z hlediska teorie správního práva "jinými správními delikty".

Pokuty, s výjimkou pokut uložených v blokovém řízení, ukládají ve správním řízení ředitelé krajských inspektorátů, o odvolání rozhoduje ústřední ředitel.

Určení způsobu ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení koresponduje obecné právní úpravě. Opravný prostředek proti tomuto opatření není na místě, protože uložení a vybrání pokuty tímto způsobem předpokládá souhlas pokutovaného; nesouhlasí-li a nezaplatí, postupuje se tak, jako při ukládání pokuty vyšší než 200,- Kčs.

Výnos pokut budou, v souladu s ustanovením § 1 zákona č. 33/1970 Sb., o finančních správách, spravovat místně příslušné finanční správy.