Zásada č. 13

V prvním a druhém ročníku studia ve střední škole se umožňuje ze závažných důvodů změna studijního neb o učebního oboru. Změna školy téhož druhu se povoluje ve všech ročnících studia ve střední škole. Změny studijního nebo učebního oboru mohou být vázány na vykonání rozdílové zkoušky.

Přestup žáka do jiného studijního oboru nebo učebního oboru nebo do jiné školy lze uskutečnit v souladu s plánem přípravy pracovníků pro jednotlivé obory. Přestup žáka do jiného studijního nebo učebního oboru v rámci téže školy povoluje ředitel školy; pokud jde o žáka středního odborného učiliště, též po projednání s organizací, pro kterou je žák připravován. Přestup žáka do jiné školy povoluje ředitel školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem školy, kterou žák navštěvuje; pokud jde o žáka středního odborného učiliště, též po projednání s organizací, pro kterou je žák připravován.

Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky o změnách studijního nebo učebního oboru a o přestupech žáků do jiného studijního nebo učebního oboru nebo do jiné školy.

Otázky přestupu do jiného studijního nebo učebního oboru nebo školy nejsou dosud upraveny zákonem. Přestupy jsou vázány na podmínky, že jsou v souladu s plánem přípravy pracovníků pro jednotlivé obory; u žáků středních odborných učilišť je však třeba v zájmu zabezpečení výchovy kvalifikovaného dorostu předchozí projednání s organizací, pro kterou je žák připravován.

V souladu s dosavadní praxí se navrhuje, aby přestupy povoloval ředitel školy, do které se žák hlásí, a to ze závažných důvodu, např. studijních, zdravotních nebo jiných osobních důvodů atd.

Zásada č. 14

Vyučovacím jazykem je jazyk český nebo slovenský; ve slovenském jazyce se vyučuje ve školách (třídách) určených ministerstvem školství.

Ve: školách nebo ve třídách zřízených pro děti a mládež maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti je vyučovacím jazykem jejich jazyk.

Vyučuje-li se ve škole v jiném vyučovacím jazyce než v českém nebo slovenském, vyučuje se vždy jazyku českému nebo slovenskému.

Ministerstvo školství po projednání s příslušným krajským národním výborem může povolit, aby se v některých školách vyučovalo i některým předmětům v jiném jazyce než v jazyce vyučovacím, popřípadě, aby se vyučovalo v jazyce českém při současném vyučování jazyku příslušné národnosti.

Ústavní zákon č. 144/1968 Sb., o postavení národností v Československé socialistické republice, zabezpečuje právo na vzdělání občanům maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti v jejich jazyce v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národního rozvoje.

Zásada stanoví, že ve školách nebo ve třídách, kde není vyučovacím jazykem jazyk český nebo slovenský, se vždy povinně vyučuje též jazyku českému nebo slovenskému.

Zásada č. 15

K zajištění jednotného výchovného působení školy a rodiny a k naplnění výchovně vzdělávacích cílů školy spolupracuje škola a školské zařízení těsně s rodiči, popřípadě též se socialistickými organizacemi. Národní výbory napomáhají k tomu, aby se při školách a školských zařízeních jimi odborně vedených zřídilo sdružení rodičů a přátel školy (dále jen "sdružení"). Sdružení se zřizuje při všech školách a může být zřízeno i při školských zařízeních. Sdružení se ustavuje na společném shromáždění rodičů a přátel školy.

Úkolem sdružení jako socialistické organizace je pomáhat škole a školskému zařízení v jejich výchovně vzdělávací práci, přispívat k jejich spojení se životem a prací lidu, účastnit se aktivně na jejich zvelebování a napomáhat tak všestrannému rozvoji dětí a žáků.

Národní výbory usměrňují činnost sdružení, jejich spolupráci se školami a školskými zařízeními, poskytují jim metodickou pomoc a provádějí kontrolu hospodaření s prostředky sdružení a správy jejich majetku. V těchto věcech je příslušný národní výbor, který odborně vede školu nebo školské zařízení, při němž je sdružení zřízeno.

Podrobnosti o zřizování a činnosti, jakož i organizaci sdružení upravuje ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

Sdružení rodičů a přátel školy je socialistickou organizací. Specifické zvláštnosti této organizace vyžadují, aby její vznik a činnost byly upraveny navrhovaným zákonem přímo.

Plněním svých úkolů a úzkou spoluprací se školou nebo školským zařízením přispívá sdružení významně k aktivní účasti pracujících na řízení škol a školských zařízení a na řešení otázek komunistické výchovy dětí a mládeže.

Obsah činnosti sdružení vychází z plánu práce školy nebo školského zařízení a z konkrétních potřeb politické, pedagogické a kulturní spolupráce s rodiči a veřejností. Sdružení nezasahuje do výchovně vzdělávacího procesu, pouze pomáhá vytvářet podmínky pro jeho zdárný průběh a podporuje jej.

Sdružení disponuje samostatně finančními prostředky, které jsou odděleny od finančních prostředků školy. Ke své činnosti získává sdružení potřebné prostředky vybíráním členských příspěvků, z výtěžků pořádaných akcí, z dobrovolných příspěvků a z výnosu vlastního jmění.

Zásada upravuje též vztah národního výboru ke sdružení.

Základní otázky sdružení jsou dosud upraveny v § 26 zákona č. 186/1960 Sb., který se navrhuje zrušit zákonem o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

Zásada č. 16

Občané mohou vyučovat za úplatu (soukromé vyučování), jen pokud jim bylo uděleno povolení; toto povolení uděluje nebo odnímá místní národní výbor nebo městský národní výbor, v jehož územním obvodu bude vyučování prováděno.

Podmínky, za kterých se vyučování občany povoluje nebo povolení odnímá, výši odměny, jakož i obory, v nichž se může vyučovat, stanoví ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem vnitra České socialistické republiky a ministerstvem kultury České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

Dosud je soukromé vyučování upraveno zákonem č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání, který má být zákonem o soustavě základních a středních škol zrušen.

Pro povzbuzení zájmu mládeže o určité speciální obory a k usnadnění mimoškolní výchovy v některých směrech je účelné, aby v zákoně nebyla, jako dosud, možnost soukromého vyučování omezena pouze na obor cizích jazyků a obor umění.

Zásada č. 17

Školy a školská zařízení mohou se souhlasem národního výboru, který je odborně vede, vykonávat pro socialistické organizace různé práce a činnosti, například práce umělecké, průzkumové, vypracovávat expertizy, posudky, konzultace (dále jen "vedlejší hospodářská činnost"). Vedlejší hospodářská činnost musí být v souladu s významem a zaměřením školy a školského zařízení a s jejich kádrovým, prostorovým a přístrojovým vybavením; nelze ji provádět na úkor poslání školy a školského zařízení a jejich úkolů.

Prostředky získané vedlejší hospodářskou činností jsou prostředky škol a školských zařízení a využívají se pro jejich rozvoj.

Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky pro vykonávání vedlejší hospodářské činnosti po projednání s ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou plánovací komisí.

Upravuje se způsob provádění vedlejší hospodářské činnosti a užití prostředků touto činností vytvořených. Při vedlejší hospodářské činnosti se bude postupovat podle hospodářského zákoníku a dalších obecně závazných právních předpisů.

Zásada č. 18

Zákonem se zruší:

položka č. 26 přílohy B zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

Zákonem České národní rady č. 146/1971 Sb. byla přenesena působnost ve věci povolování soukromého vyučování z okresních národních výborů na městské národní výbory. Povolování vyučování občany je upraveno v zásadě č. 16.

Zásada č. 19

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné znění zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, jak vyplývá ze změn a doplňků navrhovaných tímto zákonem.

Novelizace zákona o státní správě ve školství bude obsahovat více věcných i legislativně technických změn. Proto se z důvodu přehlednosti a k usnadnění pochopení jeho obsahu navrhuje, aby bylo vyhlášeno úplné znění ve Sbírce zákonů.

Čl. II.

ZÁSADY

zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních

Zásada č. 1

Školskými zařízeními jsou též městská pedagogicko-psychologická poradna, městské pedagogické středisko a městské středisko školního stravování.

Rozhodnutím nejvyšších politických i státních orgánů bylo uloženo novelizací zákona o národních výborech a dalších právních předpisů realizovat rozšířenou působnost městských národních výborů. Na úseku školství se uvedené rozhodnutí plní novelizací zákona České národní rady o státní správě ve školství a zákona České národní rady o školských zařízeních. Na úrovni městských národních výborů se zřizují nová školská zařízení, která je třeba vložit do platného zákona České národní rady o školských zařízeních, jejichž zřizování se svěřuje městským národním výborům ve smyslu usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 5. března 1982, usnesení vlády ČSSR č. 56/1982, jakož i usnesení vlády ČSR č. 74/1982.

Příslušná ustanovení zákona o školských zařízeních (§ 35, 37, 41) je třeba doplnit tak, aby v nich byla zahrnuta školská zařízení dosud v zákoně neuvedená (městská pedagogicko-psychologická poradna, městské pedagogické středisko, městské středisko školního stravování).

Zásada č. 2

Za školská výchovná zařízení se považují též zařízení, v nichž se občanům se změněnou pracovní schopností poskytuje vzdělání a výcvik pro vhodná povolání podle předpisů o sociálním zabezpečení; tato zařízení mohou plnit též funkci střediska praktického vyučování.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o vzdělávání a výcviku v těchto zařízeních.

Vzhledem k tomu, že podle návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) bude zrušen zákon č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon), je třeba převzít ustanovení § 2 písm. e) tohoto zákona, které se týká poskytování vzdělání a výcviku občanům se změněnou pracovní schopností v zařízeních sociální péče, zřizovaných podle zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., q působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

Zařízení sociální péče poskytující výcvik občanům se změněnou pracovní schopností mohou plnit funkci střediska praktického vyučování, které se zřizuje podle zásady č. 41 písm. a) návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

Zásada č. 3

Působnost ministerstva školství řídit v rozsahu stanoveném vládou České socialistické republiky pokusné ověřování se rozšiřuje o pokusné ověřování nových školských zařízení.

Čtyřleté zkušenosti národních výborů s aplikací ustanovení zákona České národní rady o školských zařízeních signalizují potřebu postupně přehodnocovat dosavadní dosti složitou organizační strukturu řízení školských zařízení ve správě národních výborů, zejména, když v důsledku rozšíření působnosti městských národních výborů dochází k omezování územní příslušnosti existujících školských zařízení. Proto je nutné, aby byly experimentálně ověřeny také organizační formy řízení školských zařízení ve správě národních výborů, v nichž se budou eliminovat negativní faktory nynější řídící struktury při plném respektování rozšířené působnosti městských národních výborů. Podle této zásady se upraví § 45 odst. 5 zákona České národní rady o školských zařízeních.

Zásada. 4

Ministerstvo školství může po dohodě s krajskými národními výbory určit, která školská zařízení budou slučována a jaké bude jejich organizační uspořádání.

Obsah této zásady je organicky spjatý se zásadou předcházející. K zavádění nových forem organizačního uspořádání nelze přistupovat živelně; při jejich zavádění je třeba respektovat i hlediska národohospodářského plánu a státního rozpočtu.

Čl. III.

Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních, by měl nabýt účinnosti současně se zákonem o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

Politický a ekonomický rozbor

I.

Obecně

Vycházejíce z dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy (dále jen "dokument") zákonodárné orgány Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v roce 1978 projednaly a schválily školské zákony, které představují vstup do nové etapy vývoje našeho školství.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky dne 21, června 1978 přijalo a schválilo ústavní zákon č. 62/1978 Sb., kterým se mění článek 24 odst. 2 Ústavy Československé socialistické republiky, a zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol. Školská soustava byla vybudována v souladu s čl. 24 odst. 2 Ústavy Československé socialistické republiky a podle zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon). Ústavní zákon č. 62/1978 Sb. vytvořil ústavně právní předpoklady pro realizaci dokumentu a pro vydání základních zákonných úprav, které vytvářejí další potřebné právní podmínky pro současnou etapu realizace dokumentu.

Česká národní rada dne 26. června 1978 v návaznosti na tyto zákony projednala a schválila zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, a zákon č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství. Slovenská národní rada dne 27. června 1978 projednala a schválila Zákon č. 78/1978 Sb., o školských zařízeních, a zákon č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství. Školské zákony nabyly účinnosti dnem. 1. září 1978.

II.

Státní správa ve školství

Zákonem č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, byl výkon státní správy ve školství v působnosti národních výborů upraven se zřetelem na období postupného přetváření školské soustavy a to tak, jak to vyžadoval zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, a to ustanovení ostatních zákonů upravujících školskou problematiku, která nebyla právní úpravou v roce 1978 dotčena, a s ohledem na nutnost stanovit působnost jednotlivých stupňů a druhů národních výborů na úseku školství.

Návrh zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) předpokládá komplexní právní úpravu, která se ve svých důsledcích dotýká i některých ustanovení zákona č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, a je proto třeba tento zákon v některých úsecích změnit a v některých směrech doplnit tak, aby úprava při výkonu státní správy ve školství především v působnosti národních výborů byla v souladu s připravovaným novým školským zákonem.

Současně se změnami a doplněními zákona se zakotvují i důsledky vyplývající ze závěrů 6. zasedání pléna ÚV KSČ konaného ve dnech 20. a 21. dubna 1982 o úkolech národních výborů po XVI. sjezdu KSČ v návaznosti na zásady ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech; projednaných předsednictvem ÚV KSČ dne 5. března 1982.

Návrh zásad zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, obsahuje dále změny a doplňky, kterými se zpřesňují dosavadní formulace některých ustanovení, a to jak z hlediska věcných potřeb, tak i pokud jde o odstranění formulací, které v době uvažované účinnosti návrhu zákona byly nebo budou překonány.

V souladu s obsahem politického a ekonomického rozboru k návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) se do návrhu zásad zákona České národní rady o státní správě ve školství přenášejí některé věci, které jsou dosud upraveny zákonem č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání, který bude zrušen novým zákonem o soustavě základních a středních škol. Jde o vyučovací jazyk, sdružení rodičů a přátel školy, vyučování občany (soukromé vyučování) a poradní sbor střední školy.

Nově se upravují věci týkající se výkonu státní správy ve školství, jako je hodnocení a klasifikace žáků, přestup žáků na jiný studijní nebo učební obor nebo školu, postup do dalšího ročníku nebo opakování ročníku. Návrh rovněž upravuje problematiku vedlejší hospodářské činnosti.

Současně se v souladu se zásadami zákona o soustavě základních a středních škol doplňují ustanovení o přijímání žáků do středních škol se zvláštním zřetelem k postupu žáků do středních odborných učilišť. V některých případech zakládají zásady zákona též novou působnost národních výborů v návaznosti na zásady zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

III.

Školská zařízení

Některá školská zařízení, na která se vztahuje rozšířená působnost městských národních výborů, nejsou dosavadním zákonem České národní rady o školských zařízeních uvedena. Tato školská zařízení je třeba v zákoně zakotvit; to se uskutečňuje navrhovanou novelou.

Ministerstvo školství se intenzívně zabývá hledáním možností a forem zdokonalování řídící struktury školství ve správě národních výborů. Nové formy bude potřeba pokusně ověřit a pozitivní výsledky pokusného pověřování bude třeba organicky a jednotně realizovat na všech stupních a druzích národních výborů v zájmu zabezpečení maximálních personálních, materiálních a finančních úspor, jakož i soustředění kapacit na řešení nejnaléhavějších úkolů souvisících s další realizací dokumentu po nabytí účinnosti zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

IV.

Závěr

Vzhledem k ustanovení čl. 9 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, čl. 91 Ústavy ČSSR ve znění ústavního zákona č. 57/1969 Sb. a § 66 zákona o národních výborech se navrhuje forma zákona České národní rady.

Opatření shodného obsahu se připravují ve Slovenské socialistické republice. Při přípravě zásad zákona ministerstvo školství ČSR úzce spolupracovalo s ministerstvem školství SSR a postup prací s ním koordinovalo.

Navrhovaná novela zákona o státní správě ve školství a zákona o školských zařízeních si nevyžádá zvýšení výdajů ze státního rozpočtu ani zvýšení počtu pracovníků; nová školská zařízení se budou zřizovat v rámci schválených plánů a rozpočtu.

Navrhovaná právní úprava nevyvolá zvýšenou administrativní náročnost proti současnosti. V souladu s usnesením vlád se počítá s tím, že souběžně s přípravou paragrafovaného znění zákona bude během roku 1983 prováděna prověrka aktuálnosti a účinnosti platných školských právních předpisů, týkajících se národních výborů, s cílem dosáhnout podstatné redukce a zjednodušení těchto předpis%. Tento proces bude spojen s připravovanou právní úpravou v prováděcích předpisech podle zmocnění a přitom bude sledován cíl zjednodušení administrativní náročnosti.

Je účelné, aby zákony nabyly účinnosti zároveň se zákonem o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

V Praze dne 30. března 1983

Josef Korčák v. r.

předseda vlády České socialistické republiky

Milan Vondruška v.. r.

ministr školství České socialistické republiky