ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1983
IV. volební období
62
Vládní návrh
zásad zákona České národní rady,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, a
zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních
Čl. I.
ZÁSADY
zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích
Zásada č. 1
Školy a školská zařízení se zřizují a zrušují podle stanovené sítě; síť škol a školských zařízení se stanoví v souladu s územním a oborovým principem.
Sítí škol a školských zařízení se rozumí jejich územní rozmístění s uvedením jejich druhů a typů; u středních škol též s uvedením studijních nebo učebních oborů, u středních odborných učilišť též s uvedením příslušného ústředního orgánu a orgánu oprávněného střední odborné učiliště zřídit; u středisek praktického vyučování s uvedením příslušného ústředního orgánu a orgánu oprávněného středisko praktického vyučování zřídit.
Zásadou se doplní ustanovení § 3 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 77/1978 Sb. stanoví ministerstvo školství ČSR síť středních škol, škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a síť školních hospodářství; podle písm. c) téhož ustanovení u ostatních škol a školských zařízení vydává zásady, podle nichž síť těchto zařízení stanoví krajský národní výbor.
Zásada vymezuje pojem "síť škol a školských zařízení"; národní výbory jsou při zřizování a zrušování škol a školských zařízení stanovenou sítí vázány.
Síť středních škol stanoví ministerstvo školství po projednání s příslušnými ústředními orgány a krajskými národními výbory; tím je zajištěna koordinační funkce resortů ve smyslu usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 12. prosince 1980 ke zdokonalení plánovitého řízení hospodářství národních výborů.
Zásada č. 2
Na střední škole zřizuje ředitel školy poradní sbor jako svůj poradní orgán.
Poradní sbor pomáhal řediteli střední školy zejména při řešení otázek přípravy žáků k povolání, praktického vyučování, výchovy mimo vyučování a materiálního vybavení škol.
Členy poradního sboru jsou zástupci socialistických organizací (organizací průmyslových, zemědělských, obchodních, služeb, družstevních organizací, kulturních a uměleckých organizací, společenských organizací).
Podrobnosti o zřizování, organizaci a činnosti poradního sboru střední školy stanoví ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo školství") po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.
Vědeckotechnický pokrok vyžaduje neustálý styk školy s praxí, zejména při zavádění inovací a adekvátních forem a metod práce do vyučování, zejména v jeho praktické části.
Bezprostřední styk školy se socialistickými organizacemi v obvodu její působnosti k plnění těchto cílů zajišťují členové poradního sboru.
Úkolem poradního sboru je zejména pomáhat při výběru pracovišť ve vybraných socialistických organizacích pro zajištění praktického vyučování a jeho jednotlivých složek, ověřování profilu absolventa, při zajišťování externích učitelů a mistrů odborné výchovy, při materiálním vybavování odborných učeben,!laboratoří, dílen a dalších zařízení škol, která bezprostředně souvisejí s odbornou přípravou žáků.
Na úseku mimoškolní výchovy pomáhá poradní sbor ve spolupráci se socialistickými organizacemi při účelném využívání volného času žáků a jeho kádrovém zabezpečení; pomáhá také při materiálním vybavování středních škol.
Zásada č. 3
1.Městský národní výbor kromě působnosti, kterou vykonává podle § 6 odst. 1 zákona dále
a) zřizuje a zrušuje další školská zařízení, která slouží školám jím zřizovaným,
b) zajišťuje provoz škol a školských zařízení, uvedených v této zásadě.
2. Městský národní výbor druhé kategorie kromě působnosti, která přísluší městskému národnímu výboru, zřizuje a zrušuje
a) se souhlasem okresního národního výboru městský dům pionýrů a mládeže, městskou stanici mladých techniků, mladých přírodovědců nebo mladých turistů, městské středisko školního stravování, lidovou školu umění a lidovou školu jazyků,
b) se souhlasem krajského národního výboru základní školu při zdravotnickém zařízení, školu v přírodě a dětský domov.
3. Městský národní výbor první kategorie kromě působnosti, která přísluší městskému národnímu výboru druhé kategorie, zřizuje a zrušuje městské pedagogické středisko, městskou pedagogicko-psychologickou poradnu, městské středisko školního stravování a technické a materiálové středisko.
Zásadou se mění § 6 a doplňuje § 7 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Navrhovaná zásada vychází ze zásad ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech, projednaných předsednictvem ÚV KSČ dne 5. 3. 1982, ze zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy, a z usnesení vlády České socialistické republiky č. 74/1982 k usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 56/1982 o zásadách ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech.
Zásada vyjadřuje rozšířenou působnost městských národních výborů na úseku školství.
V některých případech se nejedná jen o rozšíření působnosti, ale i o zřizování nových školských zařízení, jako je městské pedagogické středisko, městská pedagogicko-psychologická poradna, městské středisko školního stravování a technické a materiálové středisko.
Protože ustanovení § 26 odst. 3 zákona o národních výborech bylo zrušeno zákonem České národní rady č. 137/1982 Sb. a nahrazeno úpravou, kterou se rozšiřuje působnost městských národních výborů obecně a městských národních výborů první a druhé kategorie zvláště, vypouští se ustanovení § 6 odst. 2 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Při zřizování domů pionýrů a mládeže a stanic mladých techniků, přírodovědců a turistů v působnosti městských národních výborů platí zásada součinnosti s organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména se Socialistickým svazem mládeže, jak je stanovena v § 4 zákona o národních výborech.
Zásada č. 4
Okresní národní výbor rozhoduje o dočasném nebo trvalém osvobození žáka od povinnosti docházet do školy a o jiném způsobu jeho vzdělávání, jestliže žák pro svůj zdravotní stav nemůže tuto povinnost plnit, a o osvobození od povinné školní docházky dítěte, které pro svůj duševní stav není schopno vzdělávání.
Z působnosti okresního národního výboru se vypouští rozhodování o tom, zda žák středního odborného učiliště je způsobilý k výchově ve zvoleném oboru.
Zásada se dotýká ustanovení § 10 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
V zásadě č. 24 návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) se upřesňují dosavadní instituty osvobození od povinné školní docházky a zproštění povinnosti vzdělávat se, které jsou upraveny v § 36 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol. Současně je třeba promítnout toto zpřesnění do § 10 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Návrh zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) nepřebírá ustanovení § 20 odst. 2 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol o tom, že organizace může odmítnout uzavření učební smlouvy pro nezpůsobilost žáka k výchově ve zvoleném oboru a že o tom rozhoduje národní výbor na žádost žáka nebo jeho zákonného zástupce. Při nové úpravě postavení žáka středního odborného učiliště se stává toto ustanovení bezpředmětným (zásada č. 11 návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol), protože učební poměr zaniká.
Zásada č. 5
Krajský národní výbor,
a) může po projednání s generálním ředitelem výrobní hospodářské jednotky nebo orgánem, který plní obdobnou funkci, popřípadě s ředitelem hospodářské organizace, který zřizuje střední odborné učiliště nebo s ředitelem (vedoucím) organizace, který zřizuje středisko praktického vyučování, stanovit, že v tomto středním odborném učilišti nebo středisku praktického vyučování bude připravována mládež i pro potřebu jiných organizací,
b) určuje střední školy, v nichž budou plnit povinnou školní docházku absolventi osmého ročníku základní školy, kteří nemají ukončenou povinnou školní docházku a nebyli přijati ke studiu ve střední škole, na kterou se přihlásili nebo přihlášku ke studiu ve střední škole nepodali,
c) dává souhlas ke zřízení nebo zrušení zvláštního odborného učiliště zřizovaného generálním ředitelem výrobní hospodářské jednotky nebo orgánem, který plní obdobnou funkci,
d) dává souhlas ke zřízení a zrušení střediska praktického vyučování zřizovaného ředitelem (vedoucím) organizace; příslušný je krajský národní výbor, v jehož územním obvodu je středisko praktického vyučování,
e) dává souhlas k ustanovení vedoucího střediska praktického vyučování a k jeho uvolnění z funkce.
V § 12 se vypouští ustanovení o tom, že krajský národní výbor odborně vede přípravu mládeže ve čtyřletých učebních oborech ukončených maturitní zkouškou v odborném učilišti.
Zásada se dotýká ustanovení § 11 a 12 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Zásada č. 8 návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) dává národním výborům možnost stanovit, aby ve středním odborném učilišti byla připravována mládež i pro potřebu jiných organizací. Navrhuje se svěřit tuto působnost krajskému národnímu výboru vzhledem k tomu, že tento národní výbor odborně vede střední školy.
Podle zásady č. 24 návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) žáci, kteří si střední školu nevybrali nebo nebudou do ní přijati, budou pokračovat v povinné školní docházce v určených středních školách. Z důvodu, že střední školy odborně vede krajský národní výbor, se navrhuje, aby toto určení středních škol bylo svěřeno krajským národním výborům.
Ze zásady č. 19 ve spojení se zásadou č. 8 návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) vyplývá, že napříště budou moci zřizovat a zrušovat zvláštní odborná učiliště i generální ředitelé výrobních hospodářských jednotek nebo orgány, které plní obdobnou funkci. Vzhledem k tomu, že již podle dosavadní právní úpravy dávají krajské národní výbory souhlas ke zřízení středního odborného učiliště, navrhuje se tuto působnost zakotvit i ve vztahu ke zvláštním odborným učilištím.
Podle zásady č. 41 písm. a) návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve výjimečných případech, kdy dosud nejsou podmínky pro zřízení středního odborného učiliště zajišťujícího komplexně všechny výchovné složky, může ředitel organizace, pro kterou se žáci připravují pro dělnická povolání, zřídit středisko praktického vyučování se souhlasem generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky nebo orgánu, který plní obdobnou funkci, se souhlasem národního výboru, příslušného ústředního orgánu a ministerstva školství; se souhlasem generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky a národního výboru ustanovuje a uvolňuje z funkce též vedoucího střediska praktického vyučování. Působnost ve věci souhlasu podle písm. c), d) a e) této zásady se svěřuje krajským národním výborům.
Zákon č. 63/1978 Sb. upravuje v § 15 čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou v odborném učilišti a v učňovské škole; jde o časově omezené opatření, protože do prvních ročníků čtyřletých učebních oborů ukončených maturitní zkouškou byli žáci naposledy přijati ve školním roce 1978/79. Návrh zásad zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) s tímto druhem studia nepočítá, protože je zabezpečeno studiem ve středních odborných učilištích; proto je třeba v § 12 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb. ustanovení o tomto studiu vypustit.
Podle § 11 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb. dává krajský národní výbor souhlas k ustanovení ředitele středního odborného učiliště, takže je účelné tuto jeho působnost rozšířit i na souhlas k ustanovování vedoucího střediska praktického vyučování.
V paragrafovaném znění zákona budou provedeny potřebné stylistické úpravy, jako je nahrazení slov "generální ředitelství" slovy "generální ředitel" apod.
Zásada č. 6
Ministerstvo školství po projednání s příslušnými ústředními orgány určí podmínky pro studium cizinců ve středních školách, zejména podmínky pro jejich přijímání do těchto škol.
Zásadou se doplní § 14 odst. 2 písm. f) zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Praxe ukazuje, že pro cizince je nutné upravit odchylně jejich přijímání do středních škol, a to zejména v případech, kdy jde o cizince, kteří jsou vysílání ke studiu ve středních školách v Československé socialistické republice podle příslušných mezinárodních úmluv, popřípadě dohod.
Zásada č. 7
Při ministerstvu školství se zřizuje Ústřední poradní sbor pro koordinaci výchovy mládeže pro dělnická povolání. Jeho úkolem je vyjadřovat se k zásadním otázkám výchovy mládeže pro dělnická povolání. Členy tohoto poradního sboru jmenuje ministr školství České socialistické republiky (dále jen "ministr školství") podle návrhů vedoucích ústředních orgánů a národních výborů.
Protože se ruší zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon), zakotvuje se funkce dosavadního Ústředního poradního sboru pro koordinaci výchovy učňů do navrhované právní úpravy.
Zásada. 8
Hodnocení a klasifikace žáků základních a středních škol je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáků k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy.
Pravidla hodnocení a klasifikace žáků stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.
Zákon České národní rady č. 77/1978 Sb. dosud upravuje pouze výchovná opatření, jichž se užívá ve vztahu k žákům. V zájmu právní jistoty se jeví potřebné upravit i další instituty, mezi něž patří hodnocení a klasifikace žáků.
Hodnocení a klasifikace žáků probíhá ve všech etapách výchovy a vzdělávání. Vychází z projevů, podle kterých lze posoudit úroveň žákova myšlení, stupeň a uvědomělost osvojení předepsaného učiva, schopnost uplatňovat příslušné vědomosti, dovednosti a návyky při řešení různých úkolů, i jeho aktivitu, samostatnost, tvořivost a zájem o učení a pracovní činnost, z uvědomělého dodržování školního řádu a úrovně jeho společenského chování.
Zásada č. 9
Výchovná opatření uvedená v § 23 odst. 2 zákona se mohou ukládat do jednoho měsíce ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl pedagogický pracovník školy příslušný k uložení výchovného opatření, nebo jde-li o vyloučení ze studia, krajský národní výhon, který školu odborně vede, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil.
Zásadou bude doplněn § 23 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Výchovnými opatřeními jsou napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, u žáků středních škol, kteří splnili povinnou školní docházku, též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia.
Stanovení subjektivní lhůty (jednoho měsíce) a objektivní lhůty (jednoho roku) dosud nebylo upraveno zákonem. Vzhledem k závažnosti těchto opatření se navrhuje, aby příslušné ustanovení zákona České národní rady č. 77/1978 Sb. bylo v tomto ohledu doplněno.
Zásada č. 10
Kromě podmínek stanovených zákonem České národní rady č. 77/1978 Sb. u žáků středních odborných učilišť je při přijímání potřebné též vyjádření organizace, pro kterou má být žák připravován.
U studijních nebo učebních oborů určených ministerstvem školství se přijímací zkouška nevyžaduje.
V případech, kdy žák, který úspěšně ukončil základní školu a nemá ukončenou povinnou školní docházku, nebyl přijat ke studiu ve střední škole, do které se přihlásil, nebo přihlášku ke studiu ve střední škole nepodal, ani si nevybral žádnou školu, kterou mu krajský národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách v kraji, zahájí přijímací řízení ředitel určené střední školy z vlastního podnětu.
Zásadou se doplní § 24 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Při přijímání ke studiu ve středních školách, které je upraveno v § 24 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., se vychází z dispoziční zásady, spočívající v tom, že o přijetí žáka do střední školy rozhoduje ředitel střední školy pouze na základě písemné přihlášky ke studiu. V případech, kdy žák, který nebude mít ukončenou povinnou školní docházku a nebude přijat ke studiu do střední školy, do které se přihlásil, nebo přihlášku ke studiu nepodá, ani si žádnou školu nevybere, je třeba zakotvit pro další řízení zásadu oficiality, při níž impuls k zahájení řízení bude vycházet od ředitelů středních škol určených krajským národním výborem (zásada č. 24 a 29 návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol). Na toto řízení, stejně jako na přijímací řízení na základě přihlášky žáka, se bude vztahovat zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Vzhledem k tomu, že pro všechny žáky platí stejné podmínky při přijímání do středních škol a o všech žácích se rozhoduje podle stejných právních předpisů, jsou zajištěna jejich rovná práva. Protože správní řád spočívá na zásadách socialistické zákonnosti, materiální pravdy, aktivní součinnosti účastníka řízení a na zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení, je v celém přijímacím řízení zabezpečena jeho maximální objektivita a nemůže dojít ani ke zvýšení administrativní náročnosti.
U žáků středních odborných učilišť je velmi důležitá vazba na organizaci, pro kterou se žák připravuje nebo se má připravovat na budoucí povolání (zásada č. 11 návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol). To znamená, že ještě před přijetím žáka je nezbytné znát zdůvodněné stanovisko příslušné organizace. Vzhledem k tomu, že organizace z velké většiny provádějí nábor do studijních a učebních oborů středních odborných učilišť, musí v tomto svém vyjádření přihlížel nejen k vlastním specifickým zájmům, ale i k širším potřebám národního hospodářství.
V paragrafovaném znění bude provedena stylistická úprava v § 24 odst. 4 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb. tak, že se vypustí slova "základní devítileté školy" a nahradí se slovy "základní školy".
Zásada č. 11
Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství zrušit pravomocné rozhodnutí orgánu státní správy ve školství o nepřijetí ke studiu ve střední škole a rozhodnout, že uchazeč se přijímá; pokud jde o střední zdravotnické školy, přísluší tato pravomoc ministru zdravotnictví České socialistické republiky.
V zájmu dalšího posílení právních jistot občanů a dalšího prohloubení demokratického charakteru školství se zakotvuje oprávnění ministra školství zrušit pravomocné rozhodnutí orgánu státní správy ve školství o nepřijetí ke studiu ve střední škole a rozhodnout o přijetí uchazeče. Toto oprávnění je samostatný institut, možnost nápravy nesprávných rozhodnutí mimořádnými opravnými prostředky podle právního řádu zůstává nedotčena.
Totéž oprávnění se zakotvuje ministru zdravotnictví ČSR při přijímacím řízení na střední zdravotnické školy.
Zásada č. 12
Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl.
Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnu školní docházku, opakuje ročník.
Žáku, který neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může ředitel školy povolit opakování ročníku.
Podrobnosti o postupu žáka do vyššího ročníku a o opakování ročníku stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.
Zásada bude vyjádřena v novém ustanovení § 25 a zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.
Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku nejsou dosud upraveny zákonem. Je proto potřebné tyto otázky upravit.
U žáka, který plní povinnou školní docházku a u něhož nejsou splněny předpoklady pro to, aby postoupil do vyššího ročníku a úspěšně zvládl jeho učivo, je nutné, aby opakoval ročník, v němž neprospěl.
Po splnění povinné školní docházky povoluje opakování ročníku ředitel střední školy.