ČÁST ČTVRTÁ

STÁTNÍ OBCHODNÍ DOZOR VE VNITŘNÍM OBCHODĚ

§ 37

(1) Orgány státního obchodního dozoru v odvětví vnitřního obchodu jsou národní výbory a ministerstvo obchodu.

(2) Při výkonu státního obchodního dozoru dozírají příslušné orgány, zda organizace, které provozují obchodní činnost a občané, kteří prodávají zboží, dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené na základě tohoto zákona, jakož i povinnosti uložené opatřeními orgánů státní správy; zejména dozírají, zda jsou dodržovány stanovené podmínky provozování obchodní činnosti organizací nebo prodeje zboží občanem, zda je dodržován stanovený sortiment, množství, jakost, hmotnost a cena zboží, prodejní doba a další podmínky a povinnosti, stanovené k ochraně zájmů občanů ve vnitřním obchodě.

(3) Zjistí-li orgán státního obchodního dozoru nedostatek, vyzve organizaci, popřípadě podle povahy věci orgán, který ji řídí, nebo občana prodávajícího zboží, aby zjednal nápravu; při výkonu dozoru v prodejnách nebo provozovnách může ve své působnosti vydávat nezbytné zákazy, jakož i činit vhodná zatímní opatření k odstranění nedostatků.

§ 38

(1) Pracovníci orgánu státního obchodního dozoru, jsou při plnění svých úkolů oprávněni vstupovat do prodejen nebo provozoven, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná šetřeni, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů. Při výkonu státního obchodního dozoru jsou povinni vykazovat se průkazem orgánu státního obchodního dozoru a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, tvořících předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství.

(2) Orgán státního obchodního dozoru si může ve složitých případech přibrat ke spolupráci znalce, který pak má oprávnění příslušející podle odstavce 1 pracovníkům orgánu státního obchodního dozoru.

§ 39

Místní národní výbory k zabezpečování úkolů spojených s výkonem státního obchodního dozoru, zřizují spotřebitelské rady. [§ 65 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů.]

§ 40

Ke zvýšení ochrany zájmů občanů ve vnitřním obchodě jsou ve výjimečných případech odborně kvalifikovaní pracovníci pověření ústředním orgánem, který řídí organizaci provozující obchodní činnost, oprávněni dozírat na dodržování technických norem, výrobních postupů a technologie při výrobě zboží, a to zejména v těch případech, kdy dochází opětovně nebo ve větším rozsahu k dodávkám nejakostních výrobků. Rozsah a podmínky tohoto dozoru dohodne ústřední orgán, který řídí organizaci provozující obchodní činnost, s ústředním orgánem, který řídí výrobní organizaci.

§ 41

Při výkonu státního obchodního dozoru se orgány dozoru opírají o zkušenosti a iniciativu pracujících a spolupracují s orgány lidové kontroly a s orgány Revolučního odborového hnutí a jiných společenských organizací; mohou si též vyžádat spolupráci orgánů sledujících dodržování cen, jakosti a zdravotní nezávadnosti zboží a hygienických předpisů v prodejnách nebo provozovnách.

§ 42

V každé prodejně nebo provozovně musí mít občan k dispozici knihu přání a stížností, do které může zapsat své stížnosti, oznámení a podněty.

§ 43

V každé prodejně nebo provozovně musí být inspekční kniha, do které je povinen příslušný orgán učinit záznam o provedené kontrole a o zjištěných skutečnostech, včetně navržených nebo uložených opatření k odstranění nedostatků.

§ 44

Zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly orgánů státních inspekcí [Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb.] nejsou tímto zákonem dotčeny.

§ 45

Prováděcí předpis upraví podrobněji výkon státního obchodního dozoru, vedení knih přání a stížností, způsob vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů zapsaných v knize přání a stížností a vedení inspekčních knih.

ČÁST PÁTÁ

POKUTY A JINÉ SANKCE

§ 46

(1) Okresní národní výbor, městský národní výbor nebo v obci určené krajským národním výborem místní národní výbor uloží organizaci, která

a) nezajišťuje podmínky pro výkon státního obchodního dozoru, brání v jeho výkonu nebo neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložené orgánem státního obchodního dozoru anebo neodstraní závadu zjištěnou při výkonu státního obchodního dozoru ve lhůtě stanovené pro zjednání nápravy, pokutu až do výše 100 000 Kčs,

b) nedodržuje podmínky pro provozování obchodní činnosti stanovené tímto zákonem nebo na základě něho uložené, pokutu až do výše 300 000 Kčs,

c) přes předcházející písemné upozornění provozuje obchodní činnost bez předepsaného povolení, pokutu až do výše 500 000 Kčs.

(2) Zjistí-li porušení povinnosti podle odstavce 1 jiný orgán státního obchodního dozoru, než který je uveden v odstavci 1, oznámí to příslušnému okresnímu národnímu výboru s návrhem na uložení pokuty.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání, k míře zavinění, k rozsahu způsobené škody, zejména k rozsahu poškození občana.

§ 47

(1) Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(2) Pokutu lze organizaci uložit do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinností dozvěděl příslušný národní výbor, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinností došlo.

§ 48

Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost organizace, popřípadě jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.

§ 49

Přestupky při prodeji zboží občany

(1) Za přestupek při prodeji zboží občany může místní národní výbor uložit

a) důtku,

b) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2, 3 nebo 4,

c) propadnutí zboží.

(2) Pokutu až do výšky 2000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnosti stanovené tržním řádem,

b) prodává zboží namístě, kde prodej zboží není dovolen,

c) se nevykáže příslušným orgánům povolením k prodeji zboží,

d) neuvede na viditelném místě čitelně svoje jméno a místo trvalého pobytu,

e) poruší jiné povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na základě něho uložené, nejde-li o jednání uvedené v odstavci 4.

(3) Pokutu až do výše 5000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím, že

a) prodává zboží, k jehož prodeji je třeba povolení, bez tohoto povolení nebo provozuje neoprávněně obchodní činnost,

b) poškozuje občana na ceně, sortimentu, jakosti, množství nebo hmotnosti prodávaného zboží,

c) provozuje nedovolenou obchodní činnost.

(4) Pokutu až do výše 5000 Kčs lze uložit též občanovi, který se dopustí přestupku jednáním podle odstavce 2, jestliže tímto jednáním došlo zvýšenou měrou k porušení veřejného pořádku nebo ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví nebo socialistického soužití občanů.

§ 50

Propadnutí a zabrání zboží

(1) jestliže občan prodává zboží vadné jakosti nebo za neodpovídající cenu nebo prodává zboží bez povolení, může místní národní výbor vyslovit

a) propadnutí zboží, jehož bylo použito ke spáchání přestupku a které náleží občanovi, který se přestupku dopustil,

b) zabrání zboží, jehož bylo použito ke spáchání přestupku, avšak pachatele nelze volat k odpovědnosti nebo mu věc nenáleží.

(2) Propadnutí zboží může místní národní výbor uložit i vedle důtky nebo pokuty.

(3) Vlastníkem propadnutého nebo zabraného zboží se stává stát.

§ 51

Není-li v tomto zákoně výslovně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy. [Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]

§ 52

Pokuty uložené podle § 46 a 49 jsou příjmem národních výborů, které je uložily.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 53

(1) Organizace, které oprávněně provozují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona obchodní činnost, k níž je podle něho třeba povolení, jsou oprávněny ji provozovat ve stejném rozsahu i nadále jen, pokud tuto skutečnost oznámí do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona orgánu státní správy, který by jinak byl příslušný podle § 14; neučiní-li tak, považují se za neoprávněné provozovatele.

(2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, provede-li ve stejné lhůtě oznámení orgán, který je oprávněn požádat o povolení podle § 14 odst. 2 písm. a).

§ 54

Občan, který je oprávněn ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona prodávat vlastní po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky, je povinen, pokud chce tyto výrobky dále prodávat, požádat příslušný místní národní výbor do 6 měsíců po uvedeném dni o udělení povolení k prodeji výrobků podle tohoto zákona; neučiní-li tak, jeho oprávnění k prodeji zaniká.

ČÁST SEDMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 55

Společná ustanovení

(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na

a) prodej léčiv nebo zdravotnických potřeb, pokud je provozován organizacemi nebo zařízeními jednotné zdravotnické soustavy,

b) prodej a rozšiřování periodického tisku, prodej poštovních a jiných cenin a prodej filatelistického zboží a reproduktorů rozhlasu po drátě, pokud jsou provozovány organizacemi nebo zařízeními spojů,

c) obchodní činnost organizací řízených ministerstvem kultury České socialistické republiky,

d) prodej devocionálií nebo církevní literatury, pokud je provozován církví nebo náboženskou společnosti,

e) zahraničně hospodářskou činnost. [Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.]

(2) Rozsah a podmínky provozování obchodní činnosti v útvarech a zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů vzájemně dohodnou ministerstvo obchodu, federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky.

§ 56

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo obchodu vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazné právní předpisy k provedení § 5, § 12, § 18, § 20 odst. 2, § 28, § 29 odst. 4, § 30 odst. 3 a § 45.

§ 57

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1. zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě,

2. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 13/ 1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971 Sb.,

3. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 218/1954 Ú. l., o jednotném vedení knihy přání a stížností v maloobchodních prodejnách a závodech společného stravování,

4. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 177/ 1956 Ú. l., o zařazování závodů veřejného stravování do cenových skupin, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.

§ 58

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1982

Důvodová správa

A. Obecná část

Socialistický vnitřní obchod se významně podílí na uskutečňování základního cíle politiky Komunistické strany Československa - na uspokojování rostoucích hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva a na dalším upevňování jeho životních a sociálních jistot na podkladě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce. Vnitřní obchod v tomto procesu zprostředkovává spojení výroby s tržní osobní spotřebou obyvatelstva, působí na efektivnost reprodukčního procesu zvláště v oběhu a napomáhá při uspokojování potřeb obyvatelstva motivovat zájem pracujících na zvyšování pracovní iniciativy a na růstu produktivity práce.

Socialistický vnitřní, obchod se stal za období své třicetileté existence významným odvětvím národního hospodářství. Jeho budování je těsně spjato se všemi sociálně-ekonomickými přeměnami, jichž pracující v naší vlasti pod vedením KSČ dosáhli. Důsledným uskutečňováním politiky v oblasti zásobování obyvatelstva a díky trvalému rozvoji iniciativy pracovníků státního a družstevního obchodu sehrál vnitřní obchod pozitivní úlohu v novodobé socialistické historii celé společnosti. Uplynulých třicet let výstavby socialistického vnitřního obchodu je naplněno soustavným rozvojem tržní osobní spotřeby obyvatelstva, modernizací maloobchodní sítě, zdokonalováním řízení obchodu a dalšími pozitivními přeměnami.

O růstu náročnosti na práci vnitřního obchodu po dobu jeho socialistické existence svědčí to, že maloobchodní obrat se od roku 1950 do roku 1979 zvýšil 5krát. Přitom došlo k významným strukturálním změnám tržní osobní spotřeby, což potvrzuje na jedné straně pokles podílu prodeje potravin na obratu o 13,7 bodů proti roku 1955 a naopak tentýž růst podílu prodeje průmyslového zboží. Příznačný je rovněž uskutečněný proces výstavby a přestavby maloobchodní sítě, založený na koncentraci a specializaci, na uplatnění racionálních forem obsluhy a na celkovém zvyšování úrovně nákupních podmínek obyvatelstva jako neopomenutelné součásti péče o životní prostředí. Obdobně byl zajištěn rozvoj a modernizace velkoobchodních kapacit a zlepšování podmínek činnosti veřejného stravování a ubytování včetně služeb cestovního ruchu.

Značnými přeměnami prošel také velmi široký kolektiv pracovníků obchodu, představovaný dnes více než 630 tis. osobami, tj. 8,5 % celkového počtu všech pracujících. Strukturální změny v národním hospodářství si nejen vyžádaly podstatná zvýšenou zaměstnanost žen v obchodě, dosahující v maloobchodě až 80 %, ale současně též přípravu nových generací s novými a vyššími požadavky na politickou i odbornou kvalifikaci. Tomuto vývoji bylo pak nutno přizpůsobovat i mzdové, pracovní a životní podmínky pracovníků obchodu.

Stálé náročnější úkoly při uspokojování potřeb obyvatelstva, požadavky na ekonomickou efektivnost činnosti obchodu a na racionalizaci jeho práce vedly také k vytváření jeho organizační struktury a ke zdokonalování jeho řízení. Postupem doby se vytvořily jako rozhodující obchodní systémy obchodní organizace řízené republikovými ministerstvy obchodu, spotřební družstva řízená svazy v obou republikách a obchodní organizace řízené národními výbory - vesměs organizace uplatňující princip efektivního oddělení obchodu od výroby. Kromě těchto hlavních obchodních systémů vznikly - a to převážně již v období socializace - některé obchodní organizace ve výrobních resortech anebo si postupem doby některé výrobní podniky vybudovaly vlastní obchodní síť, sloužící většinou k průzkumu trhu a poptávky. Organizace ministerstev obchodu se v současné době podílejí na maloobchodním obratu 52 %, družstevní obchod 24 %, organizace řízené národními výbory 8 % a ostatní obchodní organizace jiných resortů 10 %. Maloobchodní obrat přitom vyjadřuje v zásadě rozsah tržní osobní spotřeby obyvatelstva. Kromě maloobchodního obratu realizovaného socialistickými organizacemi uskutečňují prodej zboží též občané.

I když v celém takto formovaném odvětvi vnitřního obchodu jsou plně uplatněny principy řízení socialistické ekonomiky počínaje plánem, vyžaduje účinnější a efektivnější řízení vnitřního obchodu s ohledem na současné a budoucí úkoly další zkvalitnění. Směry tohoto řešení naznačilo především 7. zasedání ÚV KSČ v květnu 1977. Jeho kritická analýza poukázala na to, že vnitřní obchod nepracuje dosud podle ucelené obchodně politické koncepce, že ministerstva obchodu nezabezpečují plně svoji funkci centrálních orgánů, že úkolům a podmínkám neodpovídá současná úroveň řízení obchodu na jednotlivých stupních a že je rovněž třeba posílit princip odvětvového řízení. V souvislosti s touto analýzou bylo také na podkladě závěrů 7. zasedání ÚV KSČ a prověrky ÚKRK KSČ v resortech obchodu v I. pololetí 1977 konstatováno, že celkové zdokonalení řídící činnosti vyžaduje novou právní úpravu.

Základními právními normami z období vzniku socialistického obchodu byl zákon č. 118/1948 Sb., o organizaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, zákon č. 120/1948 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami, zákon č. 122/1948 Sb., o organizaci a znárodnění cestovních kanceláří, zákon č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinců a výčepních podniků a ubytovacích zařízení a zejména pak zákon č. 150/1949 Sb., o vnitřním obchodě. Tyto zákony a některé další právní předpisy se staly základem pro budování socialistického obchodu a pro vytváření socialistického vnitřního trhu. Přitom ustanovení 1 zákona č. 160/1949 Sb. umožnilo nejen v době vzniku a budování socialistického obchodu, nýbrž umožňuje i v současné době provádět některá nezbytná opatření k zabezpečení plynulého zásobování obyvatelstva a řízení oběhu a spotřeby zboží na vnitřním trhu.

Na tyto základní předpisy pak navazovala řada prováděcích právních předpisů, které podrobněji upravovaly jednotlivé úseky činnosti s tím, že s vývojem se tyto předpisy měnily, popř. byly zrušeny a nahrazeny předpisy novými.

Základní právní předpis o vnitřním obchodě je poplatný době jeho vzniku, tj. vázanému trhu a přídělovému hospodářství. S výjimkou již zmíněného ustanovení § 1, který zmocňuje ministra obchodu, aby v zájmu zabezpečení plynulé distribuce zboží řídil a kontroloval oběh a spotřebu zboží a činil k tomu potřebná opatření, obsahuje zákon v dalších ustanoveních již překonanou a nepoužitelnou úpravu provádění kontroly účetních knih, předkládání vzorků a jejich rozborů ministerstvu, ukládání pokut a některých dalších otázek.

Dosavadní právní úprava neřeší a ani nemohla řešit otázky vnitřního obchodu, které postupně vznikaly v průběhu existence a činnosti našeho socialistického vnitřního obchodu za dobu téměř třiceti let. Jedná se o takové otázky jako je úloha a postavení socialistického vnitřního obchodu v rozvinuté socialistické společnosti, jednotná socialistická obchodní politika, vymezení pojmu obchodní činnosti a podmínek výkonu obchodní činnosti na vnitřním trhu. Nebyly ani dostatečně řešeny otázky ochrany spotřebitele na vnitřním trhu, mimořádný prodej zboží občany a další.

Při rozboru, jak plní dosavadní právní úprava řízení vnitřního obchodu své poslání ve změněných společensko-ekonomických podmínkách se ukázalo, že v naprosté většině zásad týkajících se organizace a řízení vnitřního obchodu je třeba hledat zcela nové, odlišným společenským potřebám odpovídající legislativní řešení.

Zcela jednoznačně zahrnuje ve svých závěrech potřebu nové právní úpravy ve vnitřním obchodě 7. zasedání ÚV KSČ z 19. května 1977. Stejný požadavek vyplynul rovněž ze závěrů prověrky ÚKRK KSČ.

Na základě dosavadních zkušeností a provedeného hodnocení se řeší v nové právní úpravě vnitřního obchodu zejména tyto otázky:

- způsob zabezpečování hospodářské a sociální politiky KSČ a státu v odvětví vnitřního obchodu, vymezení jednotné socialistické obchodní politiky a jejich cílů a úkolů,

- úloha a postavení vnitřního obchodu v rozvinuté socialistické společnosti,

- řízení vnitřního obchodu při posílení jeho odvětvových principů, zejména úloha a postavení ministerstva obchodu, ostatních orgánů státní správy a jejich spolupráce se svazy družstev,

- působnost orgánů státní správy ve vnitřním obchodě,

- vymezení obchodní činnosti a jejích podmínek s cílem uplatnit jednotné odvětvové principy jejího provádění,

- vymezení systému a funkce ochrany zájmů občanů na vnitřním trhu,

- úprava některých otázek souvisejících s prodejem zboží na vnitřním trhu, jako prodej zboží občany, prodej zboží socialistickým organizacím v maloobchodních prodejnách apod.,

- dozor nad obchodní činností a ochranou zájmů občanů, včetně uplatnění sankcí za nedodržování povinností vyplývajících z nové právní úpravy.

Problematiku vnitřního obchodu nelze komplexně upravit jen v zákoně o vnitřním obchodě a v prováděcích předpisech k němu vydaných; tak jako pro ostatní odvětví platí i pro právní vztahy ve vnitřním obchodě nadále základní ustanovení obsažená v obecných předpisech, jako např.:

- v hospodářském zákoníku jde především o právní úpravu vztahů mezi výrobními a obchodními organizacemi, uzavírání hospodářských smluv a dodržování smluvní kázně, omezování či vypouštění výroby spotřebního zboží, o výrobu a dodávky náhradních součástek a zabezpečení provádění záručních a pozáručních oprav a další otázky dodavatelskoodběratelských vztahů;

- v občanském zákoníku jde především o právní úpravu prodeje zboží v obchodě a postavení občanů při koupi zboží, odpovědnost obchodních organizací za vady prodaného zboží, obsah záruk a délka záruční doby a další. Úprava, která je obsažena v občanském zákoníku, nebude novým zákonem o vnitřním obchodě dotčena. Zákon o vnitřním obchodě a předpisy k němu vydané naváží na tuto základní právní úpravu a doplní ji i některá další práva občanů a povinnosti organizací při provozování obchodní činnosti se zaměřením na další prohloubení ochrany zájmů občanů na vnitřním trhu;

- v zákoně o národohospodářském plánování a ve vyhlášce o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu, ve kterých jsou řešeny některé specifické otázky vnitřního obchodu při plánování a zajišťování dodávek spotřebního zboží pro vnitřní obchod;

- v zákoně o národních výborech, kde jsou upraveny základní úkoly národních výborů při řízení vnitřního obchodu a výkonu státní správy; právní úprava v zákonu o vnitřním obchodu upřesňuje a doplňuje úkoly jednotlivých stupňů národních výborů o jejich zvýšenou pravomoc při výkonu státní správy na úseku vnitřního obchodu;

- v zákoníku práce, který upravuje vzájemné vztahy socialistických organizací a pracovníků v pracovněprávních vztazích, v nichž se pracovníci účastní na společenské práci a na rozvoji, řízení a kontrole činnosti socialistických organizací, povinnost socialistických organizací vytvářet a zlepšovat pracovní podmínky a odpovědnost pracovníků za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím;

- v zákoně o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, v právních předpisech o kontrole, o správě a ochraně národního majetku, v zákoně o státních inspekcích atd.;

Pro odvětví vnitřního obchodu platí ještě řada dalších právních předpisů a opatření, která upravují jednotlivé okruhy činností. Mezi těmito předpisy zaujímají zvláštní místo předpisy, které vydalo ministerstvo obchodu. Řada z nich nebude novým zákonem o vnitřním obchodě dotčena a mohou platit dále (např. vyhlášky o základních podmínkách dodávky výrobků dodávaných organizacemi vnitřního obchodu, základní podmínky dodávky ovoce a zeleniny, vyhlášky o zálohování a vracení lahví a další. Některé však je nutné v souvislosti s vydáním zákona novelizovat či zrušit. Je to např. vyhláška č. 13/1968 Sb., o pravidlech obchodního podnikání, vyhláška č. 218/1954 Ú. l., o jednotném vedení knih přání a stížností, příkaz ministra č. 441/1952 Věstníku MVO, o jednotném vedení inspekčních knih, vyhláška č. 177/1956 Ú. l., o zařazování závodů veřejného stravování do cenových skupin, Instrukce č. 5/1970 Věstníku MO ČSR o činnosti prodejen a závodů veřejného stravování a ubytování a další.

V průběhu přípravy zákona byly vydány dva dokumenty zásadního významu, které ovlivnily další postup přípravy nové právní úpravy vnitřního obchodu a které byly plně respektovány. Je to:

- Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, který byl rozpracován na konkrétní podmínky vnitřního obchodu. Organickou součástí těchto opatření se stal i tento zákon, který významně přispívá ke zdokonalení řízení a celkovému zkvalitnění a zefektivnění práce vnitřního obchodu;

- usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 27. 4. 1979 o úkolech v rozvoji národních výborů, jehož rozpracování a záměry v prohloubení jejich činnosti a posílení postavení nižších stupňů národních výborů bylo do zákona promítnuto podle současného stavu zpracování těchto dokumentů.

V souvislosti s vydáním zákona o vnitřním obchodě budou vydány též některé prováděcí předpisy k tomuto zákonu.

Pokud jde o ústavní problematiku navrhované právní úpravy je nutno vycházet z toho, že řízení vnitřního obchodu patří podle ústavního zákona o čs. federaci do výlučné působnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, které zabezpečují na tomto úseku také výkon státní správy prostřednictvím ústředních orgánů státní správy, kterými jsou ministerstvo obchodu České socialistické republiky a ministerstvo obchodu Slovenské socialistické republiky.

Společenská závažnost právní úpravy vnitřního obchodu a šíře jejího dopadu vyžaduje jednotnou právní úpravu v obou republikách. Tento cíl se zabezpečuje shodným zněním zákona České národní rady a zákona Slovenské národní rady.

Realizace ustanovení zákona bude znamenat významné prohloubení a zlepšení řízení vnitřního obchodu.

Vydání nového zákona si nevyžádá žádných organizačních změn. Zákon předpokládá, že stávající organizace budou vykonávat i nadále svou hospodářskou činnost na úseku vnitřního obchodu v souladu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Pokud jde o ekonomický dopad, nová právní úprava nevyvolá žádné požadavky na příslušné statní rozpočty a rozpočty národních výborů. Pokud by v některých organizacích došlo výjimečně ke zvýšení nákladů bude toto zvýšení hrazeno v rámci plánu za ústřední orgán.

Nová právní úprava nevyvolá také žádné nároky na zvýšení počtu pracovníků. Na počátku účinnosti nového zákona je nutno počítat s tím, že budou vyšší nároky na plnění některých úkolů vyplývajících ze zákona, např. bude třeba věnovat zvýšenou pozornost při udělování povolení k obchodní činnosti a stanovení podmínek pro výkon této činnosti, zejména na okresních a krajských národních výborech. Realizace ustanovení zákona vyvolá zvýšené nároky též na práci ministerstva obchodu.