15. 5. 1986
/Začátek schůze České národní rady v 9,00 hodin/.
Přítomni:
Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný CSc., místopředsedové České národní rady Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.
Členové vlády České socialistické republiky, předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády ing. Stanislav Rázl, ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministři Vlastimil Svoboda, Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.
177 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji 20. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Vítám všechny členy vlády České socialistické republiky v čele s členem předsednictva ústředního výboru KSČ a předsedou vlády ČSR soudruhem Josefem Korčákem. (Potlesk.) Vítám mezi námi představitele ostatních ústředních orgánů a všechny hosty, kteří se zúčastní našeho jednání.
Než, soudružky a soudruzi, začneme jednat, připomeňme si památku tří poslanců, kteří v poslední době opustili naše řady. V prosinci loňského roku náhle zemřel dlouholetý poslanec, zkušený stranický funkcionář, člen vedení Klubu komunistických poslanců a člen ústavně právního výboru soudruh Karel Tondr.
V únoru zemřela dlouholetá a obětavá poslankyně ČNR soudružka Květoslava Březinová.
V posledních dubnových dnech neočekávaně opustil naše řady dlouholetý politický funkcionář, člen předsednictva ČNR, místopředseda Klubu komunistických poslanců, vedoucí oddělení ÚV KSČ soudruh Lubomír Procházka.
Všichni soudruzi věnovali své síly společnosti, ve prospěch společného díla, ve prospěch budování naší socialistické vlasti.
Prosím, abychom jejich památku uctili povstáním. (Všichni přítomní povstali.) Děkuji vám.
Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme nyní k jednání. Předsednictvo České národní rady svým usnesením z 12. března t. r. stanovilo termín a návrh pořadu dnešní schůze, který vám nyní předkládám ke schválení:
I. Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet (tisk 145) k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1985 (tisk 144)
II. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce (tisk 141)
III. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky (tisk 142)
IV. Zpráva předsedy České národní rady o zákonném opatření předsednictva České národní rady o národních výborech v okrese Ústí nad Labem (tisk 138)
V. Zpráva předsedy České národní rady o zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce předsednictvem České národní rady 23. ledna 1986 (tisk 139)
VI. Zpráva předsedy České národní rady o volbě některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky předsednictvem České národní rady 23. ledna 1986 (tisk 140)
VII. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 17. prosince 1985 do 15. května 1986 (tisk 143).
Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k tomuto návrhu nějaké připomínky nebo dotazy? (nebyly.)
Zjišťuji, že ve schůzi je nyní přítomno 162 poslanců České národní rady a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Můžeme tedy hlasovat o pořadu schůze.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.)
Je někdo proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.
Děkuji. Tím je pořad schůze schválen.
Můžeme nyní přistoupit k projednání prvního bodu pořadu, kterým je
I
Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet (tisk 145) k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1985 (tisk 144)
Vládní návrh usnesení odůvodní z pověření vlády ministr financí ČSR soudruh Jaroslav Tlapák, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky vám předkládám k projednání návrh státního závěrečného účtu ČSR za rok 1985. Chci nejprve se zvláštním důrazem předeslat, že společenská váha efektů, které jsou v něm vyjádřeny, je těsně spjata s událostmi které prožíváme a s novými povinnostmi, jež přináší současnost a k nimž se ubírá i výhled do konce tisíciletí.
Scházíme se krátce po XVII. sjezdu KSČ. Společně si uvědomujeme, že jeho závěry představují významný předěl v orientaci veškeré práce, v pochopení a usměrňování budoucího vývoje. Nejen spravedlivě odrážejí a náročně hodnotí výsledky, jichž jsme dosáhli v jednotlivých oblastech našeho života, ale především zavazují k uplatnění účinnějších a přísnějších měřítek na přínos každodenní činnosti.
Směry vytyčovaných úkolů vyznačují cestu, po které půjdeme ke všeobecným volbám do zastupitelských sborů.
Bilancí státního finančního hospodaření za minulý rok uzavíráme sedmou pětiletku. Období, v němž přes složité mezinárodní politické a ekonomické vztahy jsme zabezpečili růst výroby, udrželi vysokou životní úroveň a dále zkvalitnili široce rozvinutý systém sociální péče.
S koncepčními záměry, s nimiž jsme vstupovali do první poloviny osmdesátých let, jsme se v ekonomice ČSR vyrovnali. Pokračoval proces její adaptace na složitější podmínky. Dosáhli jsme obratu ve vývoji vnější rovnováhy při současném upevňování rovnováhy vnitřní, včetně měnové, a od roku 1983 obnovili dynamiku růstu národního důchodu a ekonomického rozvoje vůbec.
V jednotlivých letech jsme zajistili reálnou vyrovnanost příjmů a výdajů státního rozpočtu ČSR. Dospívali jsme k ní zejména mobilizací vlastních příjmů při současném poklesu závislosti na dotacích ze státního rozpočtu československé federace.
Z hlediska státního rozpočtu jsme uspěli. Skončil jako vyrovnaný. Příjmy i výdaje, v souladu s plněním cílů daných plánem, dosáhly částky 153,9 mld Kčs a v porovnání s minulým rokem vzrostly o 2,2 %. Na krytí výdajů se podílely vlastní příjmy ČSR ve výši 52, 3 % a dotace ze státního rozpočtu federace 47,7 G. Podíl dotací se oproti původní úvaze mírně zvýšil. Na překročení výdajů měly vliv zejména částky poskytované státním a družstevním zemědělským organizacím a prostředky na finančně ekonomické nástroje v zahraničním obchodě. Výdaje pro ústředně řízené organizace byly oproti našim představám o 2,3 % vyšší. Účelové subvence do rozpočtů národních výborů oproti tomu nebyly plně vyčerpány. Jejich celkové nároky na prostředky státního rozpočtu se však nesnížily.
Struktura vlastních příjmů se rovněž poněkud odchýlila od vytčených předpokladů. Odvody státních hospodářských organizací byly nižší o 1,1 mld Kčs, zatímco ostatní příjmy byly překročeny o 1,2 mld Kčs. Konkrétně řečeno - zvláště ministerstvo průmyslu a odvětví potravinářského průmyslu se nevypořádaly se záměry v efektivnosti a v tvorbě zisku. Ve stavebnictví jsme naproti tomu zisk překročili.
Když se zamýšlíme nad těmito fakty, analyzujeme dostupné skutečnosti, shodujeme se na podstatném - stále pomalu a nevýrazně dochází k poklesu materiálové náročnosti výroby. Náklady jsme sice v tomto ohledu poněkud snížili, ale co je to platné, když mnohé z toho, s čím jsme napevno počítali, zůstalo jen na papíře. Do značné míry to byl projev ne dost důrazného a hlavně málo důsledného uvádění strukturálních změn a inovací do života. Vždyť hlavně ty vedou k většímu zhodnocování materiálových vstupů. Navíc přetrvávaly nepořádky v normotvorné činnosti. A dokonce ani ti, na které jsme nejvíce spoléhali, pracovníci předvýrobních a ekonomických útvarů - konstruktéři, projektanti, technologové a energetici, plánovači a kalkulanti nesehráli ve snižování nákladů očekávanou úlohu.
Za závažné a varovné pokládáme ztráty způsobené nekvalitní výrobou. Meziročně vzrostly téměř o 18 %. Je třeba a to bez odkladů - i na tomto úseku promyšleným podněcováním a přísnými postihy zjednat pořádek. V tom spatřujeme jedno z významných poslání, jež v sobě nese všechny znaky celospolečenské prospěšnosti.
Ani v roce 1985 se mnoho nezměnilo v odstraňování četných nedostatků, jež prostupují dodavatelsko-odběratelské vztahy. A také v řízení reprodukčního procesu narážíme na těžkosti a jsme nuceni překonávat slabá místa. To se koneckonců projevilo i v překročení finanční nákladovosti a našlo mimo jiné svůj výraz i v tom, že sankční náklady dosáhly výše skoro tři čtvrtě miliardy korun.
Velkou pozornost, a rád bych podtrhnul, že jde o samozřejmost i zákonitost, jsme věnovali vytváření podmínek pro rychlejší prosazování výsledků vědy a techniky do praxe. Nicméně - přiznejme si, že úspěchy, které vykazujeme, jsou pouze dílčí a vliv vědeckotechnického rozvoje na efektivnost výroby a celkovou hospodárnost se ani zdaleka nepřibližuje reálným potřebám.
Přitom naše společnost na rozvoj vědy a techniky ze státního rozpočtu ČSR vynaložila 1,8 mld Kčs a 2,1 mld Kčs sem směřovaly z podnikových zdrojů. To jsou značné prostředky a neříkáme prvně, že plně srovnatelné s vyspělými státy světa. Musíme ale také, žel, opakovat tvrzení, že výsledný efekt měřený kvalitou, technickou a funkční úrovní výrobků, snížením materiálové a energetické náročnosti výroby, růstem produktivity práce za vyspělými státy pokulhává, někde dokonce zaostává. Svědectví o tom podávají průkazná zjištění z různých oblastí.
Při hodnocení pokrokovosti výrobků jsme stále příliš shovívaví. Podíl těch, které nesou vysokou technicko-ekonomickou úroveň, se v roce 1985 sice zvýšil o 2,4 bodu, ale ve vyšším zhodnocení produkce na vnitřním a zahraničním trhu se to neprojevilo.
Chtěl bych při této příležitosti připomenout, že počínaje rokem 1986 musí resorty zahrnout do plánů ekonomické přínosy vyplývající z uvažovaného technického rozmachu.
S uplatňováním moderní techniky byla a je úzce spjata investiční výstavba. Její objem v roce 1985 vzrostl o 4,5 %. Byla uvedena do provozu řada významných staveb, jako Anilinového bloku v Moravských chemických závodech Ostrava, výroby kyseliny akrylové v Chemických závodech Sokolov, přádelny mykaných přízí ve Fezko Strakonice, fakultní nemocnice v Plzni a další. Byl zahájen provoz na trase Metra I B a ukončena výstupní komunikace Barrandov. Otevřeli jsme divadlo v Mostě a rozšířili gynekologicko-porodnické oddělení ve fakultní nemocnici Bulovka.
Na prokazatelně efektivní modernizační akce, spojené s opravou základních prostředků, jsme v roce 1985 poskytovali slevy z odvodů ze zisku. V tom pokračujeme také letos a hodláme je v letech 8. pětiletky systémově usměrňovat a dále rozšiřovat.
Se značnou péčí jsme přistupovali k investicím zaměřeným na zlepšení čistoty ovzduší, vodních zdrojů a likvidaci tuhých odpadů. Celkový objem realizovaných akcí ekologické povahy za rok 1985 činil 1, 3 mld Kčs. Přiznejme si, že tato částka ani zdaleka nekryla uspokojování všech oprávněných potřeb. S jejím podstatným zvýšením se počítá v tomto pětiletí.
Sami - ze svých zkušeností - mi určitě potvrdíte, že dosud přetrvávají nedostatky v zajišťování a plnění úkolů investiční výstavby. Z celostátního pohledu je na pováženou, že místo plánovaných 23 závazných staveb bylo dokončeno pouze 17. Kapacity byly v řadě případů uváděny do provozu opožděně, anebo nedosahovaly projektovaných parametrů. Naše společnost tím byla ochuzena o 354 mil. Kčs zisku. Podílí se na tom například výstavba závodu na výrobu tiskařských barev v Hostivaři, provozní soubor Chezacarb na výrobu elektrovodivých sazí v Litvínově, výstavba sklárny pro barevnou televizní obrazovku ve Valašském Meziříčí.
Chceme v pravém slova smyslu aktivně a nekompromisně působit na odstraňování uváděných nešvarů. Požadujeme, aby přínosy nových investic byly do státního plánu a státního rozpočtu zahrnovány podle náběhových křivek a projektovaných parametrů. Zamýšlíme tím vytvořit větší tlak na podniky a VHJ, aby investovaly s rozmyslem a vedoucí pracovníci uplatňovali větší předvídavost při vynakládání společenských zdrojů. Jestliže se podniky ke stanoveným ukazatelům nedopracují, budou následovat přísné postihy.
Jistě jsme zajedno v tom, že je též nezbytné zvýšit kvalitu stavění. Kritiky existuje stále dost a převážně se potvrzuje její oprávněnost. Co je však nejhorší, že na neodpovědnost jedněch doplácíme všichni, celá společnost. Například jen na opravy panelových domů bylo v letech 1983 - 1985 vydáno ze státního rozpočtu 75, 2 mil. Kčs. Při tom se k nedbalosti nikdo nehlásí - ani dodavatelé, ani investoři. To je nenormální stav, se kterým je nutné bezodkladně skoncovat.
S neobyčejným zaujetím jsme se zabývali ovlivňováním vývoje zásob. Na tomto úseku, pravda, bylo dosaženo dílčího úspěchu. Došlo k určitému zrychlení obrátky v průmyslu a stavebnictví.
Nedostatkem bylo, že jejich absolutní úroveň se v průběhu roku 1985 zvýšila o 4,7 mld Kčs. Největší starosti jsme měli se strukturou. Stačí například připomenout, že v organizacích ministerstva obchodu činil nárůst zásob více jak 2 mld Kčs. To na jedné straně. Na druhé straně však u některých druhů zboží nebyl normativ naplněn, což se projevilo v poruchách plynulosti uspokojování spotřebitelské poptávky.
Výrobní zásoby se celkově zvýšily o 1,0 mld Kčs. Přispěly k tomu všechny hlavní resorty s výjimkou odvětví chemie a potravinářského průmyslu.
přitom je na pováženou, že některé podniky místo starosti o kvalitu a rovnoměrnost výroby a odbytu volily cestu spekulativního zakrývání, přesunu a fiktivního odprodeje zásob ke konci roku. Zjištěné případy, jejichž cílem bylo zakrýt ledabylost a získat neoprávněné prémie, byly finančními orgány postihovány. Chci vás ubezpečit, že proti těmto i dalším negativním jevům budeme i nadále postupovat nesmlouvavě a rázně, s naprostou neústupností.
Snad v této souvislosti stojí za připomenutí, že v zájmu růstu vlastní odpovědnosti budou postupně odstraňovány neúčelné dotace a přerozdělování prostředků mezi VHJ a podniky. I pro nás plně platí slova, která ve svém referátu na XXVII. sjezdu KSSS v této souvislosti uvedl soudruh Gorbačov: "Velmi se rozšířila nesprávná praxe přerozdělování příjmů, kde se ztráty zaostávajících podniků, ministerstev a oblastí hradí na úkor těch, kteří pracují rentabilně. To podkopává chozrasčot, plodí příživnictví a vyvolává nekonečné požadavky na poskytnutí pomoci z ústředí."
Vážené soudružky a vážení soudruzi, stěží si lze představit dobrou práci bez promyšleného hospodaření s národním majetkem. Jeho objem v organizacích řízených ústředními orgány ČSR a národními výbory představuje částku zhruba 1,3 biliónu Kčs. Jde o obrovské hodnoty. O to víc mrzí, že s péčí o pořádek jsme v této oblasti stále na štíru. Neúplná evidence, nízké využívání základních prostředků, nešetrné zacházení s materiálem, nedostatečná péče o stroje v zemědělství a stavebnictví se někde, žel, stále pokládá za samozřejmost.
O moc lepší není situace ani v nevýrobních - například v kulturních a školských organizacích.
Rozbory a kontroly ukázaly, že v řadě organizací nefunguje řádný oběh účetních dokladů, není zajištěna jejich věcná a formální správnost, nedodržuje se časová souslednost zápisů apod. Vůbec je patrné, že oblasti účetnictví, zejména jeho včasnosti a průkaznosti, třeba věnovat vyšší a konkrétnější zájem než tomu bylo doposud. Právem musí dostat to místo, které mu náleží a najít oporu v podstatně lepším kádrovém vybavení i v profesní zdatnosti jednotlivců.
Ministerstvo financí, finanční správy a Výbor lidové kontroly provedly, jak víte, kontroly a revize. Ze získaných poznatků byly vyvozeny osobní postihy, uplatněny nároky na úhradu vzniklých škod. Závažné případy byly předány orgánům prokuratury. Je samozřejmé, že nelze postihnout úplně všechno. Proto budeme klást daleko větší požadavky na systém vnitřní kontroly. I když je početně dobře obsazena, výsledky jsou stále slabé. O její nízké úrovni svědčí například tyto údaje: v roce 1985 činil nález na jednu revizi prováděnou vnitropodnikovými útvary 33 655,-- Kčs, revizními útvary VHJ a ministerstev 146 286,-- Kčs a finančními správami 977 419,-- Kčs. Vnitropodnikovou kontrolu musíme důrazně zbavovat formálnosti, posilovat její náročnost a objektivitu. V ní spatřujeme jeden ze spolehlivých a účinných prostředků k odhalování nedostatků i rozšíření možností, jak jim předcházet.
Soudružky a soudruzi, základním cílem a smyslem finanční politiky bylo i v roce 1985 tlakem na všeobecné prohloubení hospodárnosti vytvářet podmínky pro zkvalitnění dosažené vysoké životní úrovně a upevnění sociálních jistot občanů. Dovolte, abych pro dokreslení uvedl několik údajů.
Reálné příjmy obyvatelstva vzrostly o 1,6 %. Průměrná měsíční mzda pracovníků socialistického sektoru činila v hospodářství řízeném ústředními orgány ČSR 2821 Kčs.
Maloobchodní obrat byl proti roku 1984 o 4,0 vyšší. Celoroční úkol byl téměř splněn, nepodařilo se však dodržet plánovanou strukturu prodeje průmyslového a potravinářského zboží.
Podstatnou a dynamicky rostoucí složkou životní úrovně byla společenská spotřeba. Prostředky čerpané ze státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů na financování neinvestičních potřeb jejích hlavních odvětví se dále zvýšily. Na tyto účely bylo poskytnuto v roce 1985 již téměř 99 mld Kčs, tj. každý den v průměru více jak 270 mil. Kčs.
Ano, jde o veliké peníze a dobře s nimi v celospolečenském měřítku hospodařit, promyšleně je orientovat a efektivně využívat, považujeme za důležitou zásadu politické a společenské vyspělosti, za kritérium ekonomického myšlení. V praxi je spjato s dokonalejším zhodnocováním dostupných možností růstu i s účinnějším bojem proti nehospodárnosti a neodůvodněné velkorysosti.
Z celkového objemu připadlo na sociální zabezpečení přes 60 mld Kčs, což představuje v meziročním porovnání téměř pětiprocentní růst. Z těchto prostředků jsme na důchodové zabezpečení poskytli bezmála 38 mld Kčs. Počet vyplácených důchodů dosáhl koncem roku více než 2,5 miliónu a průměrná výše starobního důchodu činila 1334 Kčs.
Neinvestiční výdaje na zdravotnictví dosáhly již 17,7 mld Kčs, tj. o 6 % více než rok předtím. Výdaje na léky a speciální zdravotnický materiál stouply dokonce o 6,5 %. Je tedy nutné docílit, aby obrovské prostředky přinášely větší společenský efekt. Nelze trpět lhostejnost, když jde o společenský zájem. Říkáme otevřeně: ano, chránit zdraví, neomezovat opodstatněné, reálně podložené potřeby, ale také nepropadat domněnce, že s tím, co hradí stát, není zapotřebí šetřit.
V roce 1985 pokračovalo plnění programu dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy, na který jsme přispěli téměř 1 miliardou korun. Celkově do školství směřovalo 17,3 miliardy korun, tj. o 3,5 % více než v předchozím roce.
Více než 500 miliónů korun činily výdaje spojené s provozováním škol v přírodě a této výhody využilo přes 340 tisíc dětí a žáků. Ve srovnání s rokem 1980 to představuje více než trojnásobek. Je to dokladem komplexní péče celé společnosti o naše budoucí pokolení.
Na vysokých školách studovalo v denním studiu více než 92 tisíc studentů. Neinvestiční výdaje na jednoho vysokoškolského posluchače vzrostly v průběhu 7. pětiletky o 13,5 %.
Tak bych mohl uvádět i další skutečnosti, předkládat procenta, dílčí i celkové sumy. To podstatné už ale bylo řečeno. Jsou důkazem péče komunistické strany a naší společnosti o vyvážený, vysoce odborný, zásadově politický a morálně zdravý vývoj nastupující generace. Postarejme se o to, aby jím prostupovala soustavná výchova k čestnosti, pracovitosti, skromnosti, ale i k nebojácnosti, k úctě ke starším a rodičům, ke kolektivismu, k tomu, že na vše si je třeba vydělat poctivou a odpovědnou prací. Aby byla vedena k lásce k socialistické vlasti, proletářskému a socialistickému internacionalismu.
Na oblast kultury bylo uvolněno více než 3,5 miliardy korun. Byly tak vytvořeny podmínky k dalšímu prohloubení ideově výchovné práce i ke zkvalitnění materiálně technické základny kulturních zařízení. Významnou kulturní událostí, mám-li vzpomenout jednoho příkladu za desítky jiných, bylo slavnostní znovuotevření Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni.
Ani údržba historických a kulturních památek nestojí kdesi na okraji proudu našeho společného snažení. Na jejich zachování pro příští generace bylo vyčleněno více jak 700 miliónů korun. Z památek celonárodního významu pokračovala zejména obnova Veletržního paláce pro účely Národní galerie v Praze, budovy Tylova divadla v Praze, památníku Lidice, hradu Karlštejna, Rábí, zámku Litomyšl a Přemyslovského paláce v Olomouci. Od roku 1986 jsme zavedli zvláštní účelové příspěvky ze státního rozpočtu, které mají usnadnit obnovu ohrožených a nevyužitých objektů tohoto charakteru.
Dotační politikou jsme umožňovali přístup nejširší veřejnosti ke kulturním hodnotám. Tak na jednu vstupenku do Národního divadla doplácíme 120 korun, na jednu vstupenku na koncert 46 korun a do kina 1,86 koruny. Navíc na značnou část vstupenek je přispíváno z fondů kulturních a sociálních potřeb organizací.
Není sporu o tom, že tato velkorysost, která má mnoho podob a je naší společnosti vlastní, musí být prozíravěji než kdykoliv dřív provázena uplatňováním vyšších požadavků na kvalitu a socialistický charakter kultury.
Vážené soudružky, vážení soudruzi,
své nezastupitelné místo v zabezpečování dynamického a rovnovážného rozvoje jednotlivých oblastí a při financování společenské spotřeby mají národní výbory. V minulé pětiletce jsme dále pokročili v posílení jejich postavení a pravomoci, ale i odpovědnosti za plnění úkolů. Také tyto skutečnosti právě v současné době občané oceňují na předvolebních shromážděních.
Minulost přinesla bezpočet důkazů, a k vám se také v tomto ohledu systematicky dostávají objektivní informace, že vláda České socialistické republiky cílevědomě vytváří nejen prostor, ale i nezbytné materiální a finanční podmínky pro důsledné plnění politických, společenských a ekonomických funkcí národních výborů.