Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru soudruhu Jungovi za odůvodnění návrhu a prosím, aby zpravodajskou zprávu o projednání předloženého vládního návrhu ve výborech České národní rady podal společný zpravodaj poslanec Stanislav Kuna.
Zpravodaj poslanec Stanislav Kuna:
Soudružky a soudruzi poslanci, jako společný zpravodaj výborů České národní rady vám předkládám v tisku č. 126 společnou zprávu výborů České národní rady o projednání vládního návrhu zákona České národní rady o požární ochraně.
Dovolte mi k této zprávě několik slov.
Jak se o tom již zmínil soudruh ministr Jung, vyžaduje rozvoj průmyslové a zemědělské výroby, zavádění automatizace, vznik nových technologií a používání nových materiálů, moderní výšková výstavba, odpovídající účinná opatření v oblasti předcházení i likvidace požárů. Požární ochrana se tak stává vysoce náročnou technickou profesí a z tohoto hlediska ji musí všechny zainteresované orgány a organizace jednotně připravovat, organizovat a provádět.
To vše také znamená neustálý růst požadavků na profesionální i dobrovolné požárníky a v neposlední řadě i na občany při spolehlivém zabezpečování požární ochrany.
Dovolte mi pro informaci uvést, že v roce 1984 vzniklo celkem 6548 požárů se škodou 232,5 mil. Kčs, které si vyžádaly 134 lidských životů a 915 zraněných. Ztráty na lidských životech, značné škody na zdraví našich spoluobčanů a trvale vysoké hmotné škody způsobené požáry dostatečně odůvodňují potřebu neustále zkvalitňovat požární ochranu. Proto se těmito otázkami zabývaly i nejvyšší stranické a státní orgány; a proto bylo též rozhodnuto nově upravit požární ochranu tak, aby právní úprava odpovídala dosaženému stupni rozvoje naší společnosti. Předložený návrh zákona tyto požadavky plně respektuje.
Předložený návrh zákona zakládá nový, jednotně organizovaný profesionální Sbor požární ochrany, do kterého vplynou nynější veřejné požární útvary i inspekce požární ochrany národních výborů. Takto bude možné zkvalitnit řídící, organizátorskou a kontrolní činnost požární ochrany na všech stupních řízení a položit důraz na uplatňování nových a stále přibývajících poznatků vědy a techniky.
Výbory České národní rady plně podpořily návrh na vytvoření jednotného profesionálního Sboru požární ochrany. Nynější stav vývoje společnosti totiž vyžaduje využívat vyspělou požární techniku, jejíž hodnota představuje vysoké částky. Ovládnutí takové moderní techniky se však neobejde bez skutečného profesionálního mistrovství, a vysoce odborného metodického vedení zajišťovaného z centra.
Tyto nové skutečnosti podmiňují též úpravu některých pracovně právních vztahů příslušníků Sboru požární ochrany. I když se na ně, jako na pracovníky národních výborů, vztahuje zákoník práce, vyžaduje charakter jejich služby určité odchylky od obecné úpravy v něm zakotvené. Navrhovaná úprava i rozsah odchylek je v souladu se specifickým posláním a potřebami Sboru požární ochrany.
Návrh zákona o požární ochraně projednaly všechny výbory České národní rady kromě výboru mandátového a imunitního. Výbory konstatovaly, že i při navrhované zesílené vertikální vazbě orgánů Sboru požární ochrany respektovala vláda České socialistické republiky připomínky výborů České národní rady z doby, kdy jsme projednávali zásady tohoto zákona, totiž připomínky týkající se pravomoci národních výborů. Navrhovaná právní úprava nemění pravomoc národních výborů na úseku požární ochrany, tak jak vyplývá ze zákona o národních výborech a dalších předpisů, avšak rozpracovává ji a zpřesňuje. Vládní návrh zákona tak odpovídá principům posilování působnosti národních výborů, jak to požadují závěry XVI. sjezdu KSČ a 6. zasedání ÚV KSČ.
Ochrana před požáry není však jen úkolem profesionálních požárníků, ale účinně se na ní podílejí i dobrovolné požární jednotky a členové Svazu požární ochrany.
Svaz požární ochrany, nositel státního vyznamenání "Řádu republiky", je silnou, ideově jednotnou dobrovolnou společenskou organizací Národní fronty. Oslavil již 120 let svého trvání. Členové svazu se jako blízcí spolupracovníci národních výborů aktivně zapojují do práce. Od základního úkolu likvidovat požáry dospěl totiž Svaz požární ochrany k širokému naplňování svého poslání ochrany lidských životů, osobního a společenského majetku v oblasti předcházení i likvidace požárů. Svaz požární ochrany plní úkoly při výchově mladé generace, při naplňování volebních programů Národní fronty, při pomoci zemědělství a při různých celostátních akcích. Ruku v ruce s ostatními organizacemi Národní fronty uplatňuje tvůrčí iniciativu svých členů, jejich nezištnou obětavost a pracovní úsilí všude tam, kde to rozvoj naší socialistické společnosti potřebuje.
Svaz požární ochrany jako dobrovolná společenská organizace Národní fronty plní své základní poslání a úkoly, jak jsou upraveny stanovami svazu. Ve shodě se stanovami předpokládají proto § 74 a § 75 návrhu zákona úzkou součinnost orgánů státní správy se svazem a vytyčují základní oblasti spolupráce národních výborů a dalších státních orgánů s touto společenskou organizací.
Při projednávání vládního návrhu zákona o požární ochraně ve výborech ČNR se výbory shodly na některých drobnějších změnách a úpravách obsažených ve společné zprávě výborů ČNR, která vám byla písemně rozdána jako tisk č. 126.
Navrhované změny a úpravy zpřesňují některá ustanovení, popřípadě znamenají legislativně technickou úpravu.
Z pověření výborů navrhuji České národní radě, aby po rozpravě schválila vládní návrh zákona České národní rady o požární ochraně (tisk č. 120) ve znění předložené společné zprávy výborů České národní rady (tisk č. 126). Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji společnému zpravodaji poslanci Kunovi.
Do rozpravy se přihlásili poslanci Marie Šantorová a Jiří Němec.
Prosím poslankyni soudružku Šantorovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Marie Šantorová:
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, potřebu přijetí nového zákona o požární ochraně vyčerpávajícím způsobem a jistě nejvíce zasvěceně zdůvodnil ve svém vystoupení ministr vnitra soudruh Jung. Chtěla bych však na základě svých dlouholetých zkušeností z práce v oblasti požární ochrany říci několik slov o závažných negativních důsledcích, které požáry v naší společnosti způsobují. Chtěla bych v této souvislosti ještě jednou podpořit přijetí zákona, který by měl zásadním způsobem dořešit všechny dosavadní problémy ve vymezení povinností orgánů, organizací i občanů, v rozdělení působnosti mezi orgány státní správy požární ochrany, v činnosti jednotek požární ochrany i v otázkách spolupráce Sboru požární ochrany a Svazu požární ochrany.
Se závažnými celospolečenskými důsledky požárů jsme se všichni mohli seznámit v důvodové zprávě předkládaného zákona. Pravidelně jsme o nich informovali statistickými ročenkami požárnosti, které jako poslanci dostáváme od ministerstva vnitra České socialistické republiky. Čísla a tabulky však nemohou zachytit všechnu tu hrůzu a spoušť, se kterou se my požárníci setkáváme, když přijíždíme k požáru a při vlastním zásahu. Když se v neradostné praxi přesvědčujeme, co všechno může způsobit lidská nedbalost, nezodpovědnost, někdy také liknavost nebo neschopnost dodržovat základní bezpečnostní pravidla Stačí uvést jen některé nejzávažnější případy z poslední doby - požár skladu Tesly Strašnice, požáry snáškových hal Drůbežářských závodů ve Středočeském kraji, požár kulturního domu Koloseum v Liberci, domova mentálně postižených dětí v Měděnci, výbuch plynu v obytném domě v Třinci - Lyžbicích, jak o nich hovořil soudruh ministr.
Nezlepšila se situace ani v letošním roce. Začátkem roku to byl požár Jihočeských papíren v Českých Budějovicích, kde příčinou požáru byla technická závada a škoda činila 21 mil. Kčs. Nakonec i v tomto měsíci to byl sklad velkoobchodu obuvi v Dlouhé Loučce na okrese Olomouc, kde příčinou byla závada na komíně a škoda činila 15 mil. Kčs. Přitom nehovořím o škodách následných.
Všechny tyto případy ukazují, jak negativně tyto národohospodářské škody ovlivňují výsledky naší společné práce.
Jen v České socialistické republice způsobují technické závady ve výrobě ročně asi 3000 požárů se škodou přes 56 mil. Kčs. Nedbalost, kam patří např. i kouření, způsobuje asi 1800 požárů se škodou 36 mil. Kčs. Vysoké procento požárů mají bohužel na svědomí i děti, které např. jen v roce 1984 zavinily 536 požárů s celkovou škodou asi 11 mil. Kčs.
Nejsou to však vždy jen tyto obvyklé příčiny, které požáry způsobují. Výrazný technický rozvoj našeho národního hospodářství s sebou přináší nové technologické postupy i využívání nových výrobků, často se zvýšeným požárním nebezpečím. V mnoha případech jsme však tomuto trendu nepřizpůsobili zodpovědnost a povinnost orgánů, organizací i občanů.
Proto si při projednávání nového zákona o požární ochraně uvědomujeme, že zvládnutí náročných úkolů v ochraně života a zdraví občanů a majetku v socialistickém i osobním vlastnictví před požáry vyžaduje zkvalitnění organizace a řízení požární ochrany, přesné vymezení povinností, všech, jichž se ochrana před požáry dotýká. Víme, že účinné prevence dosáhneme především pravidelným a důsledným prováděním kontrolní činnosti, a to jak uvnitř jednotlivých podniků, tak i ze strany státních orgánů.
Soudružky a soudruzi, nová právní úprava v potřebné míře posiluje centrální řízení profesionálních jednotek požární ochrany. Jsou to ale především národní výbory, které v ochraně před požáry budou sehrávat rozhodující úlohu. Ta nespočívá jen v tom, že správa Svazu požární ochrany příslušného kraje nebo okresu je za svou činnost odpovědna radě národního výboru, ale především v tom, že hlavní důraz v požární ochraně se klade na konkrétní zabezpečování úkolů přímo v organizacích, u občanů, v místech se zvýšeným požárním nebezpečím, která nejlépe znají právě národní výbory.
Významnou úlohu budou národní výbory plnit také při organizování součinnosti s dobrovolnými požárníky, při rozvíjení aktivity pracujících jak v preventivní činnosti, tak ve vlastní účasti v dobrovolných jednotkách požární ochrany.
Závěrem mi dovolte říci ještě několik slov k práci a k pracovním podmínkám příslušníků veřejných požárních útvarů. Mnohokrát jsme ocenili odvahu a statečnost požárníků při zásazích, plné nasazení sil při záchraně života nebo majetku, a to nejen při zdolávání požárů. Zasahují prakticky všude, kde hrozí vysoké škody - při živelních pohromách, při likvidaci následků různých havárií, při povodních, při erupcích plynu a ropy, při zřícení budov, při dopravních nehodách a v řadě dalších nebezpečných situacích. Vykonávají službu nepřetržitě, takže mohou pomoc poskytnout v každé denní i noční době.
S ohledem na vysokou náročnost i zvláštní charakter výkonu služby pracovníků z povolání se upravují i otázky jejich pracovně právních vztahů. Zkušenosti však ukazují, že bude zapotřebí dořešit tyto otázky komplexněji. Není přece dobré, když se v tomto odborně značně fundovaném povolání projevuje vysoká fluktuace. Zřejmě důvodem je nižší hranice výdělkových možností. Kriticky se tato situace projevuje v hlavním městě Praze i v některých průmyslových okresech, zejména Severočeského a Severomoravského kraje.
Výbor České národní rady pro národní výbory a národnosti po projednání vládního návrhu zákona o požární ochraně doporučil, aby po nabytí účinnosti zákona se intenzívně přikročilo k řešení některých dalších otázek spojených s hmotným oceněním práce příslušníků Sboru požární ochrany, s řešením otázek jejich sociálního zabezpečení apod. (Potlesk.)
předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni soudružce Šantorové a dávám slovo poslanci Němcovi.
Poslanec Jiří Němec:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych především připomenout, že ve výboru pro zemědělství a výživu jsme pokládali za účelné nově upravit právní vztahy v oblasti požární ochrany. Domníváme se také, že bude vhodné posílit přitom úlohu a postavení ministerstva vnitra a národních výborů.
Chápeme to jako základní předpoklad pro upevnění jednotného systému složek protipožární ochrany.
Chtěl bych ujistit náš poslanecký sbor, že jsme se podrobně a důkladně zabývali jak předlohou, tak i návrhem paragrafovaného znění zákona.
Bohatá diskuse při projednávání zásad i zákona svědčí nejen o zájmu poslanců, ale národních výborů, občanů i pracovníků hospodářských organizací.
Právě v této diskusi se tento široký zájem plně promítl. Aktuálnost projednávané problematiky je také vyjádřena v důvodové zprávě. Zde se uvádí, že politická analýza ukázala potřebu nově upravit oblast požární ochrany. Dokazují to stále vysoké ztráty na životech, na zdraví našich občanů, ale i hospodářské škody způsobené požáry.
Dovolte mi na příkladech některé tyto věci doložit.
Na květnovém jednání výboru a červnovém jednání pléna ČNR jsme projednávali socialistickou zákonnost. Přitom jsme věnovali také pozornost protipožární ochraně zejména z hlediska socialistické zákonnosti. Přitom jsme byli nuceni konstatovat, že v zemědělství a lesním hospodářství se sice ve srovnání posledních dvou let počet požárů i škody jimi způsobené snižují, ale přesto jsou značné a četné.
V roce 1983 bylo 1284 požárů a v loňském roce 885 požárů. Je to sice značné snížení, ale přece jen to znamená, že v roce 1984 vzniklo v průměru denně téměř 2,5 požáru.
K tomu je nutné dodat, že přes snížení počtu požárů se zvýšila škoda na jeden požár. Je to pochopitelné proto, že vznikají stále větší objekty, sklady a zvyšují se plochy kultur
Podrobnější rozbor však za delší období ukazuje, že tyto údaje nejsou zcela přesné.
Tak například za posledních pět let v zemědělství bylo průměrně za rok 612 požárů. Od roku 1974 až 1975 byl v počtu požárů zaznamenám pokles ze 700 - 800 ročně na 400 - 500 v letech 1980 - 1982. Také se přibližně v tomto období snížila přímá škoda z 22 na 13 mil. Kčs. Ale v posledních dvou letech vzrostl opět počet požárů na 982 a 646 požárů a škoda na 25 a 20 mil. Kčs.
Přitom přicházelo ročně o život 5 a méně občanů a v posledních dvou let 4 a 2. Zraněno je ročně 31 až 61 osob. V posledních dvou letech 61 a 35.
Z toho 201 požár vznikl v loňském roce před a při sklizni zemědělských plodin a převážná většina u skladových hmot jako je sláma, pícniny apod.
Obdobně je tomu i v lesnictví. Zatímco v roce 1974 bylo 318 požárů a v roce 1976 552 požárů, poklesl jejich počet v roce 1981 a 1982 na 141 a 156. Ale opět v roce 1983 a 1984 vzrostl jejich počet na 523 a 400.
Samozřejmě některé tyto skutečnosti jsou dány sušším počasím, kdy menší zanedbání, či chyba ve vyschlém porostu zapříčiní dříve požár než v období, kdy je počasí vlhké. Ale to nelze uznat za příčinu a tolerovat tento stav.
Konec konců nejde jen o zemědělství a lesní hospodářství. Jistě všichni z volebních obvodů známe řadu případů podceňování a nedodržování protipožární ochrany a problémy s prevencí proti požárům.
Nutnost zlepšení a zvýšení odpovědnosti také napovídá to, že v roce 1983 bylo 47 požárů, u nichž každý z nich způsobil škodu větší než půl miliónu Kčs.
Myslím, že jistě se mnou budete souhlasit, že není třeba dalšího podrobnějšího rozboru. To, co bylo uvedeno mnou, ale také předkladatelem zákona a společným zpravodajem je dostatečně přesvědčující, abychom souhlasili s novou právní úpravou v této oblasti.
Proto pokládám za správné, že se v navrhovaném zákoně upřesňují práva a povinnosti občanů, odpovědných pracovníků a vedoucích hospodářských pracovníků závodů i povinnosti a práva vymezení odpovědnosti národních výborů i samotného ministerstva vnitra.
Při jednání výboru jsme se též zabývali vztahy organizací požární ochrany k národním výborům a k ministerstvu vnitra. V zákoně jsou tyto vztahy formulovány tak, že vytváří předpoklady pro vzájemnou spolupráci a pro možnost aktivní činnosti Svazu požární ochrany na tomto důležitém úseku.
Soudružky a soudruzi poslanci, to vše mluví pro to, abych vám doporučil předložený zákon České národní rady o požární ochraně ke schválení. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci soudruhu Němcovi. Soudružky a soudruzi, hlásí se ještě někdo do diskuse? (Nikdo se nehlásil.) Chce vystoupit na závěr soudruh ministr Jung? (Nepřeje si vystoupit.) Soudruh poslanec Kuna si přeje vystoupit? (Nepřeje.) Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Kdo, soudružky a soudruzi, souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o požární ochraně (tisk 120) ve znění společné zprávy výborů České národní rady (tisk 126), nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.
Schválením tohoto zákona jsme projednali čtvrtý bod pořadu schůze.
Pátým bodem pořadu je
V
Společná zpráva výborů České národní rady (tisk 127) k vládnímu návrhu zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu daně ze mzdy odváděné některými socialistickými organizacemi a o její správě (tisk 118)
Navrhuji, abychom jednání spojili s dalším bodem pořadu, kterým je
VI
Společná zpráva výborů České národní rady (tisk 128) k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon ČNR č. 129/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani (tisk 119)
Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s návrhem na společné projednání pátého a šestého bodu pořadu, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.
Děkuji.
Vláda České socialistické republiky pověřila ministra financí soudruha Jaroslava Tlapáka, aby ve schůzi České národní rady oba vládní návrh odůvodnil. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák:
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády ČSR předkládám k projednání návrh zákona o rozpočtovém určení výnosu daně ze mzdy odváděné některými socialistickými organizacemi a o její správě a dále návrh zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 129/74 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/61 Sb., o domovní dani.
Hlavním cílem obou předložených zákonů je posílení vlastní příjmové základny rozpočtů národních výborů. V příštím roce se vlastní příjmy národních výborů zvýší z tohoto důvodu o 9 mld 384 mil. Kčs.
Tím se zlepšují podmínky pro zabezpečování komplexního ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje jejich územních celků. Tohoto cíle bude dosaženo především tím, že výnos daně ze mzdy, který je dosud příjmem státního rozpočtu, bude rozdělen na dvě části.
Část výnosů bude odváděna do rozpočtů krajských a okresních národních výborů. Jejich převod nebude provázen zvýšením administrativní náročnosti práce národních výborů, neboť i nadále je budou spravovat a kontrolovat finanční správy.
Návrhem druhého předloženého zákona se ze státního rozpočtu převádí do rozpočtů národních výborů výnos příspěvků na sociální zabezpečení odváděnými státními zemědělskými organizacemi.
Současně dochází také ke sjednocení právního režimu odvodu tohoto příspěvku a zemědělské daně ze zisku, která již nyní je příjmem rozpočtů národních výborů.
Soudružky a soudruzi, doporučuji, abyste s předloženými vládními návrhy obou zákonů vyslovili souhlas.
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu ministru Tlapákovi za odůvodnění návrhu a prosím, aby zpravodajskou zprávu o projednání předložených návrhů ve výborech České národní rady podal společný zpravodaj poslanec Jan Uřičář.
Společný zpravodaj poslanec ing. Jan Uřičář:
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky 17. září 1985 projednala, schválila a poté předložila České národní radě dva návrhy zákonů České národní rady obsažené v tiscích č. 118 a č. 119.
Oba uvedené vládní návrhy mají společný cíl - vytvářet další finanční předpoklady pro realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ a z něj vyplývajícího 6. zasedání ÚV KSČ o odpovědnosti národních výborů za komplexní ekonomický a sociální rozvoj územních celků, které řídí. Na základě uvedených politických dokumentů jsme již před třemi lety projednali dvě novely zákona o národních výborech, kterými byla upravena působnost a posílena pravomoc národních výborů, zejména nižších stupňů. Ovšem pokud jde o financování jejich činnosti, spočívala převážná část jejich příjmů v přídělech z centralizovaných finančních zdrojů. Pouze menší část příjmů národních výborů tvořily jejich vlastní plánované příjmy. Oba návrhy zákonů tedy sledují posílení vlastních příjmů národních výborů.
Ze zdůvodnění k oběma návrhům zákonů vyplývá, že se z rozpočtu republiky převádějí do rozpočtů národních výborů výnosy daně ze mzdy odváděné některými socialistickými organizacemi, a to v předpokládané výši - počítáno z úrovně roku 1984 8 mld 800 mil. Kčs. Dále jde o výnosy příspěvku na sociální zabezpečení placeného státními hospodářskými organizacemi v zemědělství v předpokládané výši asi 80 mil. ročně. To představuje významné posílení rozpočtových příjmů národních výborů.
Oba návrhy zákonů současně též upravují způsob, jakým budou tyto prostředky do rozpočtů národních výborů plynout.
Výnos daně ze mzdy dosud odváděly národní výbory za organizace, které řídily a spravovaly, do rozpočtu republiky. Napříště se stane příjmem rozpočtů krajských národních výborů výnos daně ze mzdy plynoucí z organizací řízených a spravovaných těmito národními výbory. Rozpočty okresních národních výborů budou posíleny o částky výnosu daně ze mzdy z organizací, které řídí okresní a místní národní výbory, dále o částky daně ze mzdy odváděné výrobními, spotřebními a bytovými družstvy a k nečně státními statky a dalšími státními hospodářskými organizacemi zemědělské výroby. Vyňaty jsou hospodářské organizace vojenských lesů a statků, z nichž se režim odvodu daně ze mzdy nemění.
Návrh zákona (tisk 118) současně předpokládá, že nebude změněn dosavadní systém správy daně ze mzdy; tedy i správu té části daně ze mzdy, která bude napříště plynout do rozpočtů národních výborů, budou vykonávat finanční správy.
Druhý návrh zákona ČNR, kterým se nyní zabýváme (tisk 119), se týká určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení.
K tomuto návrhu je třeba poznamenat, že jako dosud je výnos zemědělské daně (s výjimkou zemědělské daně od organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany nebo federálním ministerstvem vnitra) příjmem rozpočtu toho národního výboru, který tuto daň spravuje. Potud předložená novela nic na dosavadním stavu nemění. Nové je to, že se příjmem národního výboru, který vykonává správu zemědělské daně, napříště stane i výnos příspěvku na sociální zabezpečení, který byl dosud podle zákona o zemědělské dani odváděn do rozpočtu republiky. Výnos tohoto příspěvku představuje onu částku 80 mil. Kčs, o níž již byla řeč.
Oba uvedené vládní návrhy zákonů projednaly všechny výbory, kterým byly přikázány. Společné zprávy máte k dispozici. S ohledem na to, že všechny výbory s nimi vyslovily souhlas, doporučuji, jako společný zpravodaj, aby Česká národní rada oba vládní návrhy schválila.
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Uřičářovi za zpravodajskou zprávu.
Hlásí se někdo o slovo k oběma předloženým návrhům? Nikoliv.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování, a to o každém návrhu zákona zvlášť.
Nejprve budeme hlasovat o vládním návrhu zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu daně ze mzdy odváděné některými socialistickými organizacemi a o její správě (tisk 118). Budeme hlasovat o celém vládním návrhu najednou ve znění společné zprávy výborů České národní rady obsažené v tisku 127
Máte k tomuto návrhu hlasování nějaké připomínky? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem České národní rady o rozpočtovém určení výnosu daně ze mzdy odváděné některými socialistickými organizacemi a o její správě (tisk 118) ve znění společné zprávy výborů České národní rady (tisk 127), nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Děkuji. Schválením tohoto zákona jsme projednali pátý bod pořadu schůze.
Nyní přistoupíme k hlasování o vládním návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 129/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani (tisk 119).
Navrhuji, abychom opět hlasovali o celém vládním návrhu zákona najednou ve znění společné zprávy výborů České národní rady obsažené v tisku 128.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Děkuji.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 129/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani (tisk 119) ve znění společné zprávy výborů České národní rady (tisk 128), nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Děkuji. Tím jsme projednali šestý bod pořadu schůze.
Můžeme přistoupit k projednání dalšího bodu pořadu, kterým je
VII
Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce (tisk 124)
Návrh výboru odůvodní zpravodajka poslankyně Marie Migotová, kterou prosím o slovo.
Poslankyně Marie Migotová:
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v období od říjnové schůze ČNR požádalo podle zákona o organizaci a o volbách soudců 20 soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce.
Jak vyplývá z předloženého tisku 124 je z uvedeného množství 11 soudců znovu navrhováno k jiným soudům, 3 soudci hodlají nastoupit jiné zaměstnání, 2 soudkyně odcházejí z důvodů péče o děti, 2 soudkyně odcházejí z důvodů přestěhování, jedna soudkyně přechází do funkce státní notářky a jedna soudkyně odchází ze zdravotních důvodů.
Ústavně právní výbor ČNR projednal došlé žádosti o zproštění soudcovské funkce ve své schůzi 5. prosince 1985. Jeho jménem doporučuji, aby ČNR zprostila funkce soudce z povolání soudce, kteří o toto zproštění požádali a jsou jmenovitě uvedeni v tisku 124.