Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Jarmile Chmelaříkové. Slovo má poslanec Václav Měřička a připraví se poslanec Alois Král.

Poslanec Václav Měřička:

Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vládní návrh zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na příští rok stanoví i náročné úkoly pro hospodářské organizace resortu zdravotnictví.

Oproti očekávané skutečnosti roku 1985 vzroste výroba zboží o 6,6 %, což v hodnotovém vyjádření představuje zvýšení o 265 mil. Kčs. V návaznosti na tento růst výroby zboží vzrostou v příštím roce v organizacích zdravotnické výroby i výkony o 5,7 %. To se samozřejmě promítá i do jednotlivých odbytových směrů. Nejvýznamnější z nich z hlediska zabezpečení potřeb léčebně preventivní péče jsou dodávky pro zdravotnické zásobování a Mediku, které vzrostou o 8,7 %. Tento nárůst je v souladu s růstem výdajů na léky ve státní zdravotní správě o 8 %, což v absolutní výši zvýšených dodávek činí 116 mil. Kčs.

Výrazné zvýšení je v plánu zapracováno u vývozu do socialistických zemí ve velkoobchodních cenách o 12,8 % a ve franco cenách o 12,9 %, ve vývozu do nesocialistických zemí ve velkoobchodních cenách o 18,3 % a ve franco cenách o 17 %. Také produktivita práce z upravených vlastních výkonů vzroste o 9 % při současném snížení podílu mzdových prostředků z upravených vlastních výkonů o 7,7 %.

Náročné úkoly jsou stanoveny i v kvalitativních ukazatelích finančního plánu, kde vlastní výkony vzrostou o 10,4 %, zisk o 14,8 % při současném tempu snížení materiálových nákladů o 2,63 % a celkových nákladů o 2,47 %.

Zdravotní a sociální výbor ČNR se podrobně zabýval posouzením návrhu plánu, přičemž posuzoval nejen hledisko rozvoje národního důchodu se zřetelem k zajišťování růstu životní úrovně našeho lidu, ale i z hlediska jak návrh plánu přispěje ještě k většímu rozvoji našeho národního hospodářství a k jeho úspěchu v soutěžení mezi kapitalismem a socialismem.

Domnívám se totiž, že základním a nejdůležitějším úkolem dneška je zabezpečení světového míru. Přes všechna pozitiva, která přinesla ženevská jednání na nejvyšší úrovni, zůstává boj za zachování světového míru úkolem nejzávažnějším a trvale platným. A mír bude mít jen tehdy svoje naděje, když socialistické hospodářství bude co nejsilnější a bude schopno v náročné světové soutěži úspěšně obstát. Čím silnější bude naše hospodářství, tím bezpečnější bude světový mír. Měli bychom si tuto skutečnost především uvědomit s ohledem na naši zeměpisnou polohu a zde nám zákonitě vyplývá životní a bytostný zájem na přátelství a spolupráci se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického společenství. A máme-li zajistit výhru socialismu nad kapitalismem, pak musíme daleko více učinit pro rozvoj celého našeho hospodářství.

Vidím proto před námi dva stěžejní úkoly: především vážně a opravdově zdokonalovat řízení a organizaci na všech stupních naší výroby, a to od samotného dělníka a pracovních kolektivů přes mistry a další vedoucí pracovníky a ředitele až do resortů. Dále pak zcela vážně a s oprostěním od vší formálnosti se pustit do rozvoje vědy a techniky.

Naše národní hospodářství dosáhlo v uplynulých letech jistě pozoruhodných výsledků a má velkou výhodu v tom, že máme velký podíl svého dovozu a vývozu napojen na obchod se Sovětským svazem, který velice důsledně plní své závazky a zajišťuje nám nejen dodávky strategických surovin, zdrojů primární energie a vyspělých technických zařízení, ale je především mohutným odběratelem našich výrobků. Můžeme si tedy položit otázku, zda dosavadní vývoj růstu produktivity práce je u nás dostatečně velký.

Náš severní soused - Německá demokratická republika - má oproti nám vyšší produktivitu práce, tempa jejího růstu národního důchodu jsou vyšší, což umožňuje i daleko vyšší počet nasazených robotů do výroby.

Oba naši sousedé na jihu i na západě mají také vysoké tempo růstu produktivity práce, kde ji dosahují samozřejmě za cenu zbídačování pracujících a i rozvoj vědeckotechnický zde jde rychle kupředu.

Nad tím je nutno se zamyslet již proto, že jsme jejich bezprostředními sousedy. Bytostné zájmy našeho lidu a našeho státu vybízejí k tomu, abychom se s plným zaujetím zúčastnili historického zápasu o dostižení a předstižení kapitalismu v produktivitě práce. Musíme pro tento úkol a cíl získat všechny naše pracující. Musíme to z tohoto hlediska vysvětlovat, a to především mladým lidem, kteří v budoucích letech budou ve výrobě pracovat, a měli bychom s tím seznamovat i ty nejmenší - zálohu budoucnosti.

Ve zdravotním a sociálním výboru jsme se v průběhu celého volebního období opakovaně zabývali problematikou výroby léčiv a léků i chronicky se opakujícím nedostatkem léků, což nakonec se stává nejen problémem zdravotnictví, ale i vysoce citlivou otázkou. Šlo nám především o to, abychom se postupně zbavovali dovozní závislosti při výrobě a užití životně důležitých léků ve vztahu ke kapitalistickým státům. Je jistě potěšitelné, že v naší zemi máme potřebný, i když úzký sortiment léků a je zde i nízká hmotná spotřeba léků na obyvatele, ale není správné, aby se např. nedostávaly čas od času životně důležité léky a abychom museli činit nezbytná opatření k jejich získání proto, že nejsou plněny smluvní závazky ze strany zahraničních dodavatelů, pokud jde o jejich včasné dodání.

Budeme proto podporovat ministerstvo zdravotnictví v budování vlastních kapacit na konstrukci strojů a přístrojů, na projektování farmaceutických závodů a zdravotnických zařízení i na stavbu strojů a přístrojů pro farmacii a léčebně preventivní činnost.

Je nutno skoncovat s opakovanými nedostatky v zásobování léky a učinit takový soubor účinných opatření, aby byly odstraněny jejich chronické systémové příčiny.

V této souvislosti připomínám trvalou platnost usnesení předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa z července roku 1984 a usnesení vlády České socialistické republiky č. 210 z téhož roku i ustanovení paragrafu 158 hospodářského zákoníku, jak na to upozornila již 13. schůze ČNR.

Doporučuji proto jménem zdravotního a sociálního výboru ČNR přijmout vládní návrh zákona ČNR o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1986 tak, jak byl předložen. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Václavu Měřičkovi, slovo má poslanec Alois Král.

Poslanec Alois Král:

Vážené soudružky a soudruzi, nedílnou součástí každého národohospodářského plánu musí být péče o socialistické životní prostředí. S uspokojením můžeme konstatovat, že jak v obou úvodních referátech, tak i ve společných zpravodajských zprávách, byla věnována mimořádná péče této stránce naší činnosti.

Všem nám jsou známy oblasti naší České socialistické republiky, kde stav životního prostředí je velmi nepříznivý. Mezi ně patří Severomoravský kraj vůbec a ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace zvláště.

Tvorba a ochrana životního prostředí je již po řadu let jedním z vážných problémů Ostravska. Dlouholetý boj o omezování negativního vlivu průmyslu zaznamenal již řadu úspěchů. Tak např. prašnost 1000 tun na 1 km² z roku 1960 klesla na 280 tun na 1 km² v roce 1973. Snížení znečišťování toků bylo ještě výraznější. Množství zeleně vysázené v 60. letech vyrostlo a začalo plnit svou funkci a podstatně změnilo vzhled kdysi tzv. černé Ostravy.

Během 6. a 7. pětiletky se však přes značné úsilí národních výborů a hospodářských organizací nepodařilo udržet vcelku vyvážený stav životního prostředí dosažený koncem 5. pětiletky. Hlavní příčina spočívala v naprosto nedostatečné investiční činnosti na úseku ekologických staveb a opatření.

Analýza současného stavu ukazuje na nutnost stálého úsilí všech orgánů a organizací na území kraje při řešení přetrvávajících i nově vzniklých problémů.

V 8. pětiletce půjde o naplnění především těchto cílů:

- stabilizovat exhalace pevných emisí u rozhodujících průmyslových zdrojů a založit předpoklady pro jejich postupné snížení,

- zastavit růst emisí kysličníku siřičitého,

- zahajovanou výstavbou čistíren odpadních vod postupně dosahovat snížení znečištění vodních toků,

- zvýšit využívání druhotných surovin a vytvářet předpoklady pro zvýšenou likvidaci a nezávadné ukládání nevyužitelných odpadů,

- systémem pásem hygienické ochrany eliminovat postupně hlukový vliv hutních a těžkých strojírenských provozů.

Uvedu některé příklady, které zabezpečují tyto vytýčené cíle:

Dnes můžeme s uspokojením konstatovat, že naprostá většina zásadních investičních akcí, které byly součástí souboru opatření k usnesení vlády č. 220/1984, ke krajskému programu, byla národními resorty navržena k realizaci v 8. pětiletce.  

Jedná se o 33 čistě ekologických akcí, jejichž náklady více než 2x překračují náklady vynaložené v 7. pětiletce na ekologická opatření v Severomoravském kraji, přičemž je nutné také vzít v úvahu skutečnost, že kladný vliv na zlepšení životního prostředí bude mít i řada výrobních investic, např. centralizace chemie v NHKG, obnova chemických provozů na koksovně Vítězný únor, prováděné plynofikace ve výtopně v Olomouci, elektrárně ČSA Karviná atd.

Na úseku ochrany čistoty ovzduší patří mezi nejdůležitější investiční akce:

- odprášení teplárny v NHKG a VŽKG,

- snížení emisí z výroby titanové běloby v CHZ Přerov.

Zvlášť pozitivně můžeme hodnotit přístupy resortů při řešení odpadních vod. Např. resortu hutnictví bylo zařazeno do 8. pětiletky devět zásadních akcí, z nichž namátkou jmenuji:

- čistírna odpadních vod Válcovny plechů Frýdek-Místek,

- čistírna odpadních vod NHKG Karviná,

- čistírna odpadních vod a recirkulace na Lučině v NHKG,

- čistírna fenolových vod v TŽ VŘSR Třinec, atd.

Z dalších zásadních opatření lze jmenovat:

- čistírna odpadních vod v KOH-I-NOOR Bílovec,

- čistírna odpadních vod Olšanských papíren v Olšanech,

- soubor ekologických opatření ve Farmakonu.

Proto, soudružky a soudruzi, můžeme předpokládat, že po realizaci plánovaných čistírenských zařízení dojde k podstatnému zlepšení vypouštěných odpadních vod a k ozdravění vodních toků.

K tomu také přispěje výstavba 7 městských čistíren odpadních vod (Ostrava, Frenštát, Olomouc, Frýdek-Místek, Havířov, Kopřivnice, Orlová atd.) i když jejich přínos bude patrný až v 90tých letech.

Na úseku likvidace odpadu je rozhodující stavbou výstavba Zpracovatelského závodu tuhého komunálního odpadu v Ostravě, který zajistí likvidaci domovního odpadu z velké části ostravské aglomerace.

Soudružky a soudruzi, my na Ostravsku oceňujeme přístupy k ochraně životního prostředí, které v posledních letech zaujímají vláda ČSR, vláda ČSSR a zejména předsednictvo ústředního výboru KSČ, které v listopadu projednalo ekologickou problematiku a určilo zásadní směry jejího řešení. Tyto směry, jak pevně věříme, budou potvrzeny i XVII. sjezdem strany.

Česká národní rada v posledních letech vyvíjí rovněž zejména prostřednictvím stálé pracovní skupiny pro životní prostředí výrazné úsilí, abychom linii nastoupenou stranickými a státními orgány plně podpořili a v souladu s kontrolními možnostmi našeho nejvyššího zastupitelského sboru republiky pomohli věci řešit.

Jde zde však, soudružky a soudruzi, také o to, aby prostředky určené na ekologické programy byly beze zbytku pro tyto účely také použity. V minulosti se stávalo, že když došlo k napětí v plnění plánu v důsledku nedostatku pracovních sil, nedostatku v MTZ, tak zpravidla docházelo k omezení ekologických investičních akcí. Sem bychom měli zaměřit svoji pozornost v příští pětiletce.

Závěrem, soudružky a soudruzi, je třeba říci, že stav životního prostředí bude kromě investiční činnosti také ovlivňovat neinvestiční aktivita našich podniků a nekompromisní přístup každého občana k odstraňování nedostatků na pracovišti i v místě bydliště. Zde by měly sehrát rozhodující roli organizace Národní fronty v rámci plnění volebních programů. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, zjišťuji, že promluvili všichni přihlášení poslanci. Přeje si někdo z poslanců ještě vystoupit? Nikoliv. Ptám se místopředsedy vlády soudruha Krče, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Přeje si vystoupit soudruh ministr Tlapák nebo jiný člen vlády? Nikoliv. Děkuji. Tím jsme rozpravu prakticky ukončili. Dávám nyní závěrečné slovo společnému zpravodaji poslanci Vladislavu Novému.

Společný zpravodaj poslanec ing. Vladislav Nový: Vážené soudružky, vážení soudruzi, rozprava ukázala, že jsme si my poslanci - členové nejvyššího zákonodárného sboru ČSR dobře vědomi své spoluodpovědnosti za další rozvoj naší společnosti.

Ukázala, že vycházíme z názorů našich voličů, z názorů našich občanů a znalostí svých volebních obvodů. Odrazilo se to zejména v tom, že obsahem jednotlivých vystoupení bylo nejen vyslovení souhlasu s předloženým návrhem zákona, ale vystoupení také obsahovala kritický pohled na současnost. Kritický pohled ne s cílem snížit výsledky, kterých bylo v našem národním hospodářství dosaženo, ale s cílem a snahou upozornit na nedostatky a úzká místa řešit.

Domnívám se, že mohu říci, že byly i v mnoha případech naznačeny cesty, jak lépe využívat dosud existující rezervy v ekonomice, jak zaměřit naši společnou pozornost na odstraňování některých již déle trvajících problémů, nedostatků a úzkých míst. Velmi pozitivní je také to, že bylo poukazováno na velmi důležitou a řekl bych stěžejní úlohu iniciativy a aktivity našich pracujících. Nám všem je určitě jasné, že i když budeme naši výrobu v daleko větší míře než dosud automatizovat i když budeme ve stále větším počtu nasazovat roboty, pořád bude a musí být středem naší pozornosti pracující člověk Od něho totiž závisí a stále bude záviset, jakých úspěchů naše národní hospodářství, naše ekonomika dosáhnou. Ano, a při vysoké automatizaci a robotizaci výroby to bude člověk, který bude rozhodovat o našich výsledcích.

Z diskuse dále vyplynulo, jak důležitou oblastí je oblast řízení. Je nutné se otázkami řízení neustále a komplexně zabývat. Na všech stupních musíme zdokonalovat metody a formy práce, s cílem dosahovat stále vyšší účinnosti.

Soudružky a soudruzi, mohu konstatovat, že během rozpravy nebyly uplatněny z řad poslanců žádné doplňující nebo pozměňující připomínky k návrhu zákona ČNR o státním plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1986. Proto doporučuji České národní radě, aby schválila předložený návrh zákona ve znění tisku 130. Děkuji.

předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji společnému zpravodaji poslanci Vladislavu Novému a prosím poslance soudruha Mrázka o závěrečné slovo a současně o odůvodnění návrhu usnesení k projednávané zprávě vlády.

Poslanec ing. Miroslav Mrázek:

Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, návrhová komise posoudila návrh závěrečných dokumentů k projednávané problematice, které vám všem byly rozdány. V průběhu včerejšího i dnešního dne byly komisi podány připomínky k návrhu usnesení ČNR ke zprávě vlády ČSR o plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSR v roce 1985, které komise doporučuje přijmout. Ve všech případech se jedná o připomínky, které se nedotýkají podstatných věcných problémů uvedených v usnesení. Jedná se o následující úpravy:

Na straně 1, v posledním odstavci, který začíná "ČNR vyslovuje plnou podporu vládě...", druhou větu, která zní "Na podporu tohoto úsilí zaměří plnou pozornost...." nahradit zněním: "K tomu zaměřit pozornost všech svých orgánů..." a dále beze změny.

Druhá připomínka se týká odstavce 2 na str. 2, který v původním znění zní takto: "ČNR využije všech svých prostředků k podpoře rozvoje iniciativy pracujících na počest XVII. sjezdu KSČ a 65. výročí založení KSČ a voleb do zastupitelských orgánů Národní fronty". Komise doporučuje upravit znění do tohoto stavu: "Česká národní rada využije všech svých prostředků k podpoře rozvoje iniciativy pracujících na počest XVII. sjezdu KSČ, 65. výročí založení KSČ a všeobecných voleb do zastupitelských sborů."

Dále v ukládací části v 1. odrážce doporučujeme slova "ve výrobě i ve službách" nahradit slovy "v národním hospodářství", protože si myslíme, že je to pojem širší.

Ve 3. odrážce, kde se říká "trvalé snižování energetické a materiálové náročnosti výroby cestou maximálního zhodnocení tuzemských surovinových zdrojů." vypustit slovo "tuzemských", protože to platí všeobecně pro surovinové zdroje jako takové.

To jsou všechny připomínky, které doporučujeme přijmout k uvedenému usnesení.

K II. a k III. bodu pořadu doporučuje návrhová komise přijmout usnesení ve smyslu společných zpráv výborů České národní rady uvedených v tiscích 130 a 129.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Mrázkovi.

Soudružky a soudruzi, zjišťuji, že ve schůzi je podle prezenční listiny přítomno 173 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme tedy k hlasování, a to o každém bodu pořadu odděleně.

Nejprve budeme hlasovat o návrhu usnesení České národní rady ke zprávě vlády české socialistické republiky o zhodnocení plnění plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky v roce 1985, jak jej předložila návrhová komise a odůvodnil její předseda poslanec Mrázek, včetně všech úprav, o kterých zde hovořil.

Máte k návrhu usnesení nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem zákona České národní rady ke zprávě vlády České socialistické republiky, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme projednali první bod pořadu schůze.

Nyní budeme hlasovat o vládním návrhu zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1986 (tisk 122).

Doporučuji, abychom o celém vládním návrhu hlasovali najednou ve znění společné zprávy výborů České národní rady podle tisku 130.

Jsou k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1986 podle tisku 122 ve znění společné zprávy výborů České národní rady (tisk 130), ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila zákon České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1986.

Nyní můžeme hlasovat o vládním návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1986 (tisk 123).

Znovu doporučuji hlasovat najednou o celém návrhu zákona, včetně obou příloh a o základních číslech státního rozpočtu, a to ve znění společné zprávy výborů České národní rady obsažené v tisku 129.

Jsou k tomuto způsobu hlasování připomínky? Nejsou.

Předkládám tedy k hlasování celý vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1986 i s jeho přílohami (tisk 123) ve znění společné zprávy výborů České národní rady obsažené v tisku 129 tak, že

- celkové příjmy státního rozpočtu České socialistické republiky se stanoví částkou

150 miliard 450 miliónů 400 tisíc Kčs

a stejnou částkou se stanoví i celkové výdaje;

ve státním rozpočtu jsou obsaženy

- dotace ze státního rozpočtu federace do státního rozpočtu republiky ve výši

76 miliard 308 miliónů 900 tisíc Kčs, 

- finanční vztahy k rozpočtům národních výborů, a to

a) neúčelové dotace ve výši

22 miliard 978 miliónů 900 tisíc Kčs a

b) účelové subvence ve výši

22 miliard 379 miliónů 300 tisíc Kčs.

Kdo s tímto návrhem zákona souhlasí, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila podle článku 107 odst. 1 písmeno d) ústavního zákona o československé federaci státní rozpočet České socialistické republiky na příští rok a projednala tak třetí bod pořadu schůze.

Nyní, soudružky a soudruzi, přerušíme naše jednání do 10.45 hodin. Po přestávce budeme pokračovat projednáváním IV. bodu pořadu.

(Schůze byla přerušena v 10.00 hodin a znovu zahájena v 10.45 hodin.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat 4. bodem jednání, a tím je

IV

Společná zpráva výborů České národní rady (tisk 126) k vládnímu návrhu zákona České národní rady o požární ochraně (tisk 120)

Vláda České socialistické republiky pověřila ministra vnitra soudruha Josefa Junga, aby vládní návrh ve schůzi České národní rady odůvodnil. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.  

Ministr vnitra ČSR ing. Josef Jung:

Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dnešní plenární schůzi ČNR je po projednání ve výborech předkládán k posouzení vládní návrh zákona o požární ochraně.

Odborná, ale zcela jistě i široká občanská veřejnost právem od tohoto vysokého zákonodárného sboru republiky očekává přijetí tohoto zákona, který v mnoha směrech zcela nově řeší otázky spojené s organizací požární ochrany, otázky prevence požárovosti a celou řadu dalších okruhů problémů, o kterých ještě budu blíže hovořit.

Soudružky a soudruzi poslanci, člověku se při slovech požár nebo oheň bezděčně vybavuje jedna dávná lidská moudrost, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Ano, tomuto živlu vděčí lidstvo za mnohé ve svém vývoji, bez něho si lze jen stěží představit jeho rozvoj, celou lidskou civilizaci. Současně však tam, kde se jeho užití vymklo z rukou člověka, napáchal ohromné škody nejen na majetku, ale i životech a zdraví lidí.

Nemíním zde provádět žádné historické exkurze. Kam snad sahá paměť lidstva, můžeme sledovat, že současně s využitím tohoto živlu se člověk snažil, aby se tento dobrý sluha nestal neovladatelný, aby nezpůsobil škodu. Člověk tu cestu našel a vždy se po ní, někdy však méně důsledně, ubíral. Pro člověka bylo těžké přicházet o plody své práce, i když šlo o malá či větší obydlí nebo hospodářské objekty.

Proto i na našem území byly přijímány odedávna požární řády obcí, začaly se vytvářet dobrovolné i profesionální skupiny lidí, jejichž úkolem bylo chránit životy lidí i majetek před nezvládnutým živlem. Připomeňme si vznik 1. profesionálního pražského hasičského sboru v roce 1893 a celou řadu dobrovolných sborů ve městech a na dědinách.