Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuj poslanci Janu Němcovi. Slovo má poslankyně Marta Klimková, připraví se poslankyně Jana Čepičková.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ke složitosti a náročnosti vývoje lesního hospodářství v 7. pětiletce, zejména v některých letech, přispěly negativní vlivy počasí i průmyslová, zemědělská a další činnost.

Živelné pohromy - námrazy, silné větry i exhalace nám několikrát způsobily škody v našich lesích. V důsledku toho bylo třeba operativně řešit zabezpečování těžby dřeva i tam, kde se o tom původně neuvažovalo. Mělo to samozřejmě vliv i na sortiment těžené dřevní hmoty. Proto si myslím, že je třeba ocenit úsilí věnované likvidaci značných polomů, boji proti škůdcům, vlivům exhalací atd. Zvlášť bych chtěla připomenout přitom skutečnost, že letošní plán těžby byl splněn v sortimentní skladbě a že se klade stále větší důraz na rozšiřování pěstební činnosti v lesích. To vše přispívá k tomu, že jsou vytvářeny potřebné předpoklady pro plnění úkolů příštího roku, který je prvním rokem 8. pětiletky.

Nelze se však, soudružky a soudruzi poslanci, nezmínit o problémech a rezervách, které v lesním hospodářství existují. Uvedu jen některé příklady tak, jak jsme o nich během 4. volebního období jednali v našem výboru. Domnívám se však, že jsou všeobecné známé, neboť většina z nás máme ve volebních obvodech lesy a známe tyto problémy, nebo jsme se jich alespoň dotkli či se s nimi seznámili.

Z tohoto hlediska bych chtěla připomenout a zdůraznit, že se dostatečným tempem neprosazuje komplexní využití dřevní hmoty, tedy především využívání nehroubí, štěpky, ale i další části dřevní hmoty pro řadu dalších účelů. To vytváří některá napjatá místa v bilanci užití dřevní hmoty jak pro domácí potřebu, tak i pro vývozní úkoly.

Tento úkol byl vytýčen XVI. sjezdem KSČ. Nutno říci, že život potvrzuje jeho správnost. Nám se jej však nedaří plnit, i když byly udělány některé kroky k využívání štěpky pro spalování, k vytápění bytů apod.

Myslím, že v 8. pětiletce bychom měli intenzivněji vytvářet předpoklady pro lepší využití veškeré dřevní hmoty, a to nejen jako topiva. To si myslím, že je dost nízké využití.

Málo jsme udělali také ve využití dalších částí, jako jsou pařezy, jehličí, ale také v chemickém zpracování, v extrakci řady látek, které v dřevní hmotě jsou. To bychom si měli uvědomit a udělat rozhodnější krok vpřed. Myslím, že tento námět na využití bychom měli sledovat jako podnět. Myslím, soudružky a soudruzi, že tuto problematiku nelze pustit ze zřetele i proto, že z některých míst jsou připomínky vůči výši těžby ve vztahu k přírůstkům. Vyplývá to z velké poptávky u nás i v zahraniční po dřevní hmotě. Proto bychom se měli především orientovat na nižší těžbu či její stabilizaci, jak to také vyplynulo ze zprávy soudruha Potáče ve Federálním shromáždění, a na mnohem vyšší využití veškeré dřevní hmoty. Je toho dost, co by se dalo více a lépe využít.

Soudružky a soudruzi poslanci, k negativním vlivům zvyšujících problematiku vodního hospodářství přispěla suchá či sušší léta. To v některých letech nutně muselo vést k složitostem v zásobování vodou v některých oblastech. Méně vody samozřejmě také znamenalo, že se zhoršila také její kvalita.

Přes uvedené problémy však lze konstatovat, že vodní hospodářství plní úkoly XVI. sjezdu KSČ v připojování domácností na veřejné vodovody i další úkoly. Proto si myslím, že je třeba ocenit úsilí pracovníků vodního hospodářství na plnění těchto úkolů i na zabezpečování čistících zařízení a na omezování ztrát vyrobené pitné vody ve vodních řádech.

To byly problémy a dosažené výsledky v této oblasti. Nelze však říci, že také v této oblasti neexistují nedostatky, které je žádoucí rychleji a účinněji odstraňovat. Z tohoto hlediska vyžaduje zvýšenou pozornost efektivnější využití prostředků na budování vodních nádrží i na úpravy toků.

Myslím, že ve vodním hospodářství je též nutné připomenout potřebu vytváření lepších podmínek pro budování zejména komunálních čistíren odpadních vod a jejich správné a plné využití. I zde je řada nedostatků. Nechci je rozvádět. Myslím, že je mnozí z nás známe ze svých obvodů.

Přes úsilí v boji proti ztrátám pitné vody ve vodovodních řádech, ale i u spotřebitelů, se zde ztráty zvyšují. Domnívám se proto, že bychom měli resortu i národním výborům připomenout potřebu věnovat zvýšenou pozornost jejich stavu, a dodavatelům, aby zvýšili výrobu potřebných dílů na jejich opravy. Myslím, že bez společného a sladěného úsilí se nepodaří tento stav podstatněji zlepšit, a bylo by to žádoucí.

Soudružky a soudruzi poslanci, v rámci rozpočtu na příští rok jsou nám předkládány návrhy fondu vodního hospodářství i fondu čistoty ovzduší. K tomu bych chtěla uvést, abychom si při užití fondu vodního hospodářství a čistoty ovzduší uvědomili, že jde o důležité nástroje, jejichž správné využití pozitivně ovlivňuje životní prostředí. Z tohoto hlediska bych proto chtěla podpořit úsilí věnované dokončování zahájených staveb, zejména v Severočeském kraji. Jde o velmi účelně vynaložené úsilí i prostředky.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení jsem chtěla ukázat na základní pozitivní trend ve vývoji lesního a vodního hospodářství. Ten je základem, na němž je možné budovat dobrý nástup do 8. pětiletky, který nás čeká již za několik dnů. Myslím, že jsou zde nejen předpoklady, ale také odhodlání pracovníků splnit úkoly, které nás v příštím roce a dalších letech čekají.

Budou-li navíc ještě řešeny stávající problémy a odstraněny nedostatky, bude možné dané úkoly plnit lépe a lehčeji. O tom jsem přesvědčena.

Na závěr bych chtěla vyjádřit přesvědčení, že navrhovaný plán a rozpočet odpovídá našim možnostem a vyjadřuje celospolečenské potřeby. Proto je doporučuji schválit. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Martě Klimkové. Slovo má poslankyně Jana Čepičková.

Vážené soudružky a soudruzi, při projednávání plánu a rozpočtu na rok 1986 bych chtěla zdůraznit, že se zemědělství v 7. pětiletce, zejména na základě výsledků v letech 1983 až 1985 podařilo obnovit dynamiku a zabezpečit další růst zemědělské a potravinářské výroby, snížit dovozní náročnost, podílet se na stabilizaci a zkvalitnění trhu potravin a mimo jiné realizovat postupně strukturální změny v zemědělské výrobě tak, že se realizuje přednostní rozvoj rostlinné výroby. To umožnil růst angažovanosti a iniciativy družstevních rolníků, pracovníků státních statků i ostatních odvětví v oblasti zemědělství a výživy.

Přes dosažené pozitivní výsledky je však nutné říci, že existují rezervy ve využívání intenzifikačních faktorů, ve vyšším využití prostředků vkládaných do výroby.

Mnoho záleží na zlepšování plánování a řízení. Především však jde o to co nejvíce využívat vědecké poznatky. Ukazují to výsledky předních JZD a státních statků, závodů potravinářského průmyslu i organizací služeb.

Výsledky, kterých jsme dosáhli v letošním roce, dávají předpoklady pro dobrý nástup do 8. pětiletky. Nemůžeme však přehlédnout, že náročnost úkolů se však i nadále zvyšuje. To vyžaduje, abychom se nezastavili na dosažených výsledcích, ale s dostatečnou iniciativou a intenzitou se pustili do řešení problémů a nedostatků, které by mohly dosavadní tempa a trendy negativně ovlivnit.

To základní, z něhož budeme moci vyjít, je v tom, že současně se stabilizací trhu potravin bylo dosaženo jeho relativní nasycenosti v objemu. Z toho vyplývá, že tuto úroveň zásobování potravinami je nutné víceméně udržet, ale současně se vážně zamyslet nad jeho strukturou. Čili účinně přejít na kvalitativní ukazatele a na rychlejší a přesnější reagování na požadavky našich spotřebitelů. To znamená i při zabezpečování trhu potravin přejít na měřítko užití. Bude tedy nutné pečlivěji zkoumat možnosti spotřeby a tyto odhady pravděpodobně s určitými rezervami promítat zpětně do nároků na potravinářskou a také na zemědělskou výrobu. Nedostatky v dodavatelsko-odběratelských vztazích zde způsobují odbytové potíže v potravinářském průmyslu a v zemědělské výrobě.

Domnívám se, že pro tento způsob vytváří předpoklady zdokonalená soustava plánování a řízení zemědělství. Ne však všechny odběratelské organizace jsou dost iniciativní a tyto spolu s řídícími články zemědělství to řeší pak tak, že s orientačními ukazateli se zachází jako se závaznými a výroba se zajišťuje přes okresní článek řízení.

Neříkám, že není nutné někdy řešit rozpory mezi odběrateli zemědělské produkce a zemědělskými podniky. To jistě ano, ale když bez ohledu na roční, čtvrtletní a někdy i měsíční smlouvy se odebírají zemědělské produkty v zásadně odlišných množstvích, to nelze pokládat za správné. Navíc je nutné dodat, že tím vznikají různé ztráty a vícenáklady.

Ze zkušeností našeho okresu bych chtěla říci, že v důsledku nesprávně realizovaných dodavatelsko-odběratelských vztahů musí zemědělské podniky skladovat neodebrané tržní množství obilí, brambor, zeleniny, luštěnin, olejnin, jatečných zvířat i drůbeže. Mimo ztrát při skladování a větší spotřebě krmiv je ještě nutné pořizovat další sklady, a to znamená zvyšování nákladů. Myslím, že nad tím je nutné se vážně zamýšlet, především nad přesnějším vymezením odpovědnosti, a zvyšovat účelné napřimování vztahů včetně rozšiřování výrobně ekonomické kooperace.

Dalším vážným okruhem problémů je materiálně technické zabezpečení zemědělské a potravinářské výroby. Dlouhodobý je problém obalů a obalových materiálů pro potravinářský průmysl. Proto bych jej chtěla znovu připomenout.

Ve výboru jsme diskutovali o kvalitě brambor. Zde se nabízela otázka položit při známých problémech důraz na ochranu bramborových porostů proti plísni. Hovořili jsme také o potřebě rozšiřování výroby a užití moderní technologie hnojení kapalnými hnojivy. Jejich užití nejen zvyšuje jejich efektivnost, ale také snižuje negativní dopady na životní prostředí.

Vážným problémem je limitování spotřeby nafty. To v některých případech vede k omezování a vynechávání některých operací v rostlinné výrobě, zejména v závěru roku. Tak např. u některých nebyla dokončena podzimní orba, rozmetání mrvy a neprovedeny některé další operace. To v těchto případech samozřejmě působí negativně na zajišťování úkolů příštího roku, proto bych chtěla, aby se jako podnět řešila tato otázka s tím, že je třeba přitom věnovat pozornost normativům na polní práce i zabezpečování kvalitního provozu energetických zařízení i jeho obnově.

Víme o existenci dokonalých strojů, a to nejen v tomto případě, ale také u nářadí používaného k osevu, ošetřování a sklizni zemědělských plodin i pro technologické linky do potravinářského průmyslu. Ne však vždy s dostatečným důrazem trváme na tom, aby tato problematika byla na nejvyšší světové úrovni. To by významně přispělo k plnění úkolů v zemědělství a potravinářském průmyslu v příštím roce i v celé 8. pětiletce.

Soudružky a soudruzi, součástí státního rozpočtu na rok 1986 je též návrh fondu pro zúrodnění zemědělské půdy. Zde bychom měli doporučit ministru financí a ministru zemědělství a výživy ČSR, aby bylo zabezpečeno jeho efektivní využití, zejména pro podporu zelených investic.

Na závěr bych chtěla vyjádřit názor, že přes náročnost a složitost úkolů roku 1986 máme předpoklady k jejich splnění Doporučuji proto plán i rozpočet na příští rok schválit. (Potlesk.)  

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Janě Čepičkové.

Soudružky a soudruzi, nyní přerušíme naše jednání. Pokračovat budeme zítra v 9.00 hodin. Prvním diskutujícím bude soudruh poslanec Jaroslav Šafařík.

/Schůze byla přerušena v 17.25 hodin./