V plánu jsme také vytvořili materiálové a kapacitní předpoklady pro realizaci záměru státního rozpočtu vyčlenit formou slev odvodů ze zisku zhruba 1 mld Kčs na podporu modernizací a rekonstrukcí základních prostředků.

Předpokladem pro naplnění uvedených modernizačních programů je ovšem jasná průkaznost přínosů pro zabezpečení perspektivních potřeb vnitřního i zahraničního trhu, pro růst společenské produktivity práce a úspory materiálových nákladů.

Zároveň usilujeme o racionalizaci celého procesu investování. V souladu se závěry 16. zasedání ÚV KSČ musíme zkrátit dobu výstavby o 20 % a vést investory i dodavatele k zásadě, že kdo bude stavět rychleji a levněji, postaví více. Bude rovněž nezbytné zlepšit využití stávajících základních fondů a urychlit náběh na projektované parametry u dokončovaných kapacit. V plánu počítáme se zvýšením celkového rozsahu likvidace strojních základních fondů, zejména u zastaralých výrobních kapacit, na 17,3 mld Kčs proti průměrnému ročnímu objemu v této pětiletce ve výši 13,8 mld Kčs.

Za významný faktor intenzifikace národního hospodářství považuje vláda rozvoj vnějších ekonomických vztahů, jejich dynamiku a efektivnost.

Naším hlavním ekonomickým zájmem je maximálně zhodnocovat vývoz a zhospodárnit a zefektivnit náš dovoz.

Rozhodující úlohu ve vnějších vztazích bude mít i v roce 1986 spolupráce se socialistickými zeměmi, především se Sovětským svazem. Její rozvoj bude vycházet ze závěrů přijatých na poradě na nejvyšší úrovni.

Výrazný přírůstek se plánuje ve vývozu ze zpracovatelských odvětví, zejména z chemického a farmaceutického průmyslu. Naproti tomu k poklesu vývozu dojde u surovinových odvětví. Snižuje se vývoz zemědělských a potravinářských výrobků a energeticky náročných stavebních hmot.

Hospodářství řízené vládou ČSR se aktivně podílí na řešení platebních vztahů československé federace s nesocialistickými zeměmi. Více než 40 procentní podíl odvětví řízených vládou na celkovém československém vývozu do této teritoriální oblasti významně přispěje i v roce 1986 k podstatnému snížení úvěrového zatížení ve volně směnitelných měnách a k postupné obnově vnější ekonomické rovnováhy státu.

Zajištění plánovaných úkolů, a to jak ve vztahu k socialistickým, tak i nesocialistickým zemím, bude vyžadovat překonání některých negativních tendencí v poklesu efektivnosti vývozu. Příčiny těchto tendencí spočívají především v našich vnitřních nedostatcích, jako jsou nekvalitní práce, nedostatečný servis, nedodržování předepsané technologie výroby a nízká účinnost mezioperační a výstupní kontroly.

Soustavně se opakující kvalitativní závady mají nepříznivý vliv na prodejnost výrobků, způsobují ztrátu pozic na zahraničních trzích i ztráty konkrétních obchodů. Ve svých důsledcích se promítají do devizových ztrát plynoucích z nižších realizačních cen, z poskytovaných slev a z vysokých nákladů na odstranění reklamovaných závad.

Vláda je přesvědčena, že v oblasti efektivnosti vývozu je možné a nezbytné mobilizovat rezervy především v těch oborech, ve kterých se maximálně zhodnocuje vědeckotechnický rozvoj, kvalifikovaná práce a suroviny pro příští rok proto vláda zpevnila limity minimální efektivnosti tak, aby při realizaci státního plánu bylo dosaženo vyšší efektivnosti vývozu nejméně o dva body nad plánovanou úroveň.

V komerční činnosti bude nezbytné více sladovat obchodní a platební podmínky mezi vývozem a dovozem. Nelze připustit, abychom poskytovali snazší podmínky jako dodavatelé a přijímali tvrdší podmínky jako odběratelé.

Vláda je toho názoru, že odstranění všech uvedených nedostatků je plně v našich silách.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, plán na rok 1986 vytváří podmínky i pro další růst životní úrovně obyvatelstva.  

Osobní spotřeba se zvýší o 1,6 %, což je zhruba dvojnásobné tempo ve srovnání s průměrem dosaženým v této pětiletce.

Jedním z hlavních aspektů plánu je soulad kupní cíly obyvatelstva s fondy zboží jako nedílná součást celkové ekonomické rovnováhy. Peněžní příjmy obyvatelstva se zvýší o 2, 3 % a maloobchodní obrat o 2,1 %.

Vláda bude dbát o to, aby růst mezd důsledně vázal na množství, kvalitu a společenský význam vykonávané práce. Současně bude usilovat o vytvoření podmínek umožňujících plynulou realizaci mezd na vnitřním trhu.

V plánu proto usilujeme o zlepšení nabídky inovovaného a technicky dokonalého zboží z vlastní výroby i z dovozu tak, abychom našim pracujícím dokázali nabídnout za dobrou a kvalitní práci kvalitní výrobky v dostatečném množství a sortimentu, a tím vytvářeli účinnější podněty pro iniciativu pracujících, růst produktivity práce a současně posilovali i principy socialistického způsobu života.

V centru naší pozornost zůstává i nadále společenská spotřeba obyvatelstva, která si udržuje svým rozsahem a dynamikou srovnatelnou úroveň s nejvyspělejšími státy a tvoří materiální základnu pro upevňování životních i sociálních jistot pracujících.

V roce 1986 se společenská spotřeba obyvatelstva zvýší proti předchozímu roku o 3,3 % a její celkový objem dosáhne 128 mld Kčs.

Za nedílnou a stále významnější součást rozvoje životní úrovně považujeme další zdokonalování péče o tvorbu a ochranu životního prostředí, jehož stav, zejména v nejvíce postižených oblastech, jako jsou Praha, těžební okresy Severočeského kraje, Ostravsko a Sokolovsko, nám dělá vážné starosti.

Zaměřujeme se na postupnou likvidaci existujících zdrojů znečištění bez ohledu na jejich resortní příslušnost a územní rozložení. Jde nám o to, abychom ekologická hlediska postupně prosadili do všech oblastí společenského života, do celého procesu sociálně ekonomického rozvoje.

Těžiště řešení problematiky tvorby a ochrany životního prostředí bude i nadále spočívat v oblasti investiční výstavby. V příštím roce zahájíme 13 ekologických staveb o celkových rozpočtových nákladech téměř 1 mld Kčs.

Řešení ekologických problémů není však pouze otázkou těchto prostředků, pro zlepšení životního prostředí v obcích, ve městech i v celé naší vlasti musíme udělat mnohem víc. O zlepšení životního prostředí ve svém bezprostředním okolí se musí starat každý občan, každá organizace,

Rozhodující úlohu přitom budou mít národní výbory, s jejichž aktivní účastí počítáme především při výstavbě malých čistíren odpadních vod v rámci akce "Z".

Další čistírny odpadních vod realizujeme formou sdružených prostředků národních výborů a resortů. Tento postup zvolilo např. ministerstvo průmyslu a Východočeský KNV při výstavbě čistírny odpadních vod v Polici nad Metují. Účelné sdružování prostředků budeme i v budoucnu podporovat.

Vláda si je vědoma toho, že problémy ochrany životního prostředí v České socialistické republice nelze vyřešit za jeden rok ani za jednu pětiletku, počínaje rokem 1986 však chceme k řešení přistoupit energičtěji než dosud. Hledáme nové, netradiční postupy, abychom prostředky, které naše společnost na tyto účely uvolní, využili co nejefektivněji.

Nedílnou součástí plánu na příští rok jsou úkoly v řešení problémů oblastního rozvoje. Jednoznačnou prioritu celostátního významu představuje územní celek hlavního města Prahy. Budeme pokračovat především ve výstavbě metra a v realizaci základního komunikačního systému a v komplexní bytové výstavbě. K zabezpečení investičních potřeb na území hlavního města počítáme s objemem stavebních prací ve výši 10,8 mld Kčs. Zvýšenou pozornost budeme věnovat rozvoji zdravotnictví.

Účinně chceme přistoupit i k řešení některých nově vzniklých problémů, zejména situace v ekonomickém a sociálním rozvoji území při západní hranici státu. Jedná se o velmi důležitou oblast. Proto považujeme za nezbytné řešit bezprostřední situaci přijetím souboru komplexních opatření, která by vedla k celkovému zlepšení pracovních a životních podmínek obyvatelstva v uvedených oblastech. Na řešení tohoto problému v této etapě vynaložíme nemalé společenské prostředky, ty se však v příštích letech vrátí zvýšením přínosu tohoto území v tvorbě národního důchodu.

V plánu na rok 1986 počítáme na území ČSR s výstavbou 44 000 bytů. Tím se dále zlepší kvalitativní struktura bytového fondu a podmínky bydlení, zejména vlivem růstu průměrné obytné plochy i průměrného počtu obytných místností na jeden trvale obydlený byt. Počítáme rovněž s tím, že v příštím roce se zlepší kvalitativní stránka bydlení modernizací téměř 3000 bytů III. a IV. kategorie.

K zabezpečení tohoto úkolu posilujeme zejména kapacity místního stavebnictví a zvyšujeme jejich podíl na opravách a údržbě domovního a bytového fondu. Soustředěnou modernizaci budeme řešit s využitím kapacit ministerstva stavebnictví.

V procesu intenzifikace ekonomiky cestou rychlejšího uplatňování výsledků vědy a techniky v praxi nabývá na významu požadavek prohlubování a zdokonalování socialistické výchovy a vzdělání.

V rozvoji školství věnujeme pozornost realizaci další etapy zdokonalené školské soustavy. Kvalitu výchovně vzdělávacího procesu na základních školách budeme zvyšovat postupným rozšiřováním audiovizuální a mikropočítačové techniky, včetně zdokonalování výukových programů. Na středních a vysokých školách budeme posilovat technické studijní směry. Počítáme rovněž s další výstavbou výukových ploch, kolejí a menz.

Rozvoj zdravotnictví zaměřujeme na realizaci celospolečenských zdravotnických programů, zejména kardiovaskulárního, onkologického, gerontologického, virologického a programu péče o matku a dítě.

K prohloubení léčebně preventivní péče chceme postupně vybavit zdravotnická zařízení špičkovou diagnostickou a léčebnou technikou v závislosti na normativech vybavenosti a kategorizaci nemocnic. Zvláštní pozornost přitom věnujeme obnově a doplnění přístrojové techniky v pražském zdravotnictví. Je zde přitom záruka, že s ohledem na koncentraci obyvatel v hlavním městě bude vyspělá moderní technika maximálně využita a zároveň bude podstatně zkrácena doba léčení.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v roce 1986 vstoupí v platnost většina systémových opatření obsažených v Hlavních směrech dalšího zdokonalování soustavy plánovitého řízení pro období 8. pětiletky. Jsou zaměřena především na širší uplatnění kritérií efektivnosti v etapě zpracování a kontroly plnění státního plánu, na zjednodušení systému usměrňování mezd, na zpřísnění kritérií pro poskytování cenové stimulace a na účinnější ovlivňování vývoje a využití zásob. Současně se umožňuje převoditelnost prostředků ve fondu technického rozvoje a fondu kulturních a sociálních potřeb do dalších let, což otevírá prostor pro účelné využívání těchto prostředků v souladu se záměry hospodářských organizací.

Počítáme s tím, že v průběhu pětiletky budou postupně ověřovány a zaváděny další změny v plánování, ekonomických nástrojích a v organizačním uspořádání výrobní základny tak, aby se plánovitě vytvářely ekonomické podmínky pro snižování materiálových nákladů, zvýšení odpovědnosti výrobních organizací za efektivnost zahraničně obchodní směny i za uspokojování požadavků spotřebitelů na vnitřním trhu.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, plán na rok 1986 je náročný. S veškerou odpovědností a vážností si proto musíme položit otázku, zda na tyto úkoly naše ekonomika má. Odpověď není jednoduchá, ale výsledky za poslední tři roky 7. pětiletého plánu a řada analýz o rezervách ve využívání vnitřních zdrojů nás opravňují k závěru, že v našich silách je tento plán splnit. Ovšem za předpokladu, že zvýšením účinnosti především naší řídící práce změníme myšlení a tradiční přístupy k zabezpečování úkolů hospodářské politiky strany. Značná část našich nedostatků má totiž subjektivní příčiny, především v řízení, organizaci výroby, disciplíně, vztahu k práci a ve formálním plnění úkolů. Společenské zájmy jsou někdy zatlačovány zájmy podnikovými a osobními.

Léta 8. pětiletého plánu se musí stát obdobím intenzivního využívání rezerv, založeného na osvojování výsledků vědeckotechnického pokroku.

Rezervy vidíme především v rozdílné úrovni práce jednotlivých podniků se srovnatelnou výrobou. Zpracovali jsme analýzy vývoje jednotlivých výrobních hospodářských jednotek i podniků na území ČSR a zjistili jsme, že zvýšení úrovně práce zaostávajících podniků jen na úroveň průměrných, nikoliv tedy nejlepších podniků, ukazuje na miliardové rezervy ve výkonech, v nákladech, v zisku, v produktivitě práce i ve využití základních fondů a pracovních sil.

Jsme si vědomi toho, že výrazné zlepšení práce nemůžeme požadovat jen po chozrasčotní sféře. Rezervy v úrovni práce jsou i na odvětvových ministerstvech, průřezových i plánovacích orgánech. Změnu myšlení budeme proto požadovat i po centrální sféře, která musí podniky a organizace řídit tak, aby jim vytvářela podmínky pro úspěšné plnění úkolů a současně, aby nekompromisně vyžadovala splnění cílů a úkolů stanovených politickými orgány a vládou.

Usilujeme o to založit v roce 1986 a v celé příští pětiletce zdravý hospodářský a sociální rozvoj, který se bude opírat o poctivou, vysoce kvalitní práci našich lidí a účinnou mobilizaci rezerv. To bude náš společný vklad k XVII. sjezdu strany a pro splnění této linie musíme dát své nejlepší síly.

Doporučuji, aby Česká národní rada předložený návrh Zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1986 schválila. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji místopředsedovi vlády ČSR s. Krčovi za přednesení zprávy a odůvodnění vládního návrhu.

Nyní dávám slovo společnému zpravodaji poslanci Vladislavu Novému.

Zpravodaj posl. ing. Vladislav Nový: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, přistupujeme k projednání zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1986 v době krátce po 16. zasedání ÚV KSČ. Na tomto zasedání bylo zhodnoceno dosavadní plnění plánovaných záměrů a byly vytyčeny úkoly pro příští rok. Z hlediska plánovaného hospodářského a sociálního rozvoje ČSR o nich konkrétně hovořil místopředseda vlády ČSR soudruh Krč.

Chtěl bych využít poznatků poslanců z individuálních i skupinových konzultací i závěry z jednání výborů k tomu, abych podpořil oprávněnost náročných úkolů, které před naši společnost, před nás všechny ústřední výbor strany staví a které se promítají již do návrhu zákona o státním plánu na příští rok.

Výchozí základnu pro vstup do 8. pětiletky jsme si vytvořili dobrým plněním úkolů především v posledních třech letech 7. pětiletky.

Dosažené výsledky jsou výrazem správného postupu naší strany při naplňování závěrů XVI. sjezdu. Díky mobilizujícímu účinku jednotlivých zasedání ÚV KSČ, která našla pozitivní odezvu a podporu u širokých vrstev pracujících, se vytvořilo dobré klima nejen pro splnění plánu v tomto roce, ale i celkových úkolů, jak je stanovil zákon o 7. pětiletém plánu.

Příštím rokem vstupujeme do 8. pětiletky, pro kterou základní úkoly hospodářského a sociálního rozvoje stanoví připravovaný XVII. sjezd KSČ. Budou to úkoly náročné, objektivně vyplývající z toho, že si klademe vysoké, ale přitom plně reálné cíle. Odráží se to již v plánu roku 1986.

Výrazem toho je stanovený 3,5 procentní nárůst národního důchodu za celou ČSSR, čemuž odpovídá v ČSR růst o 3,2 % a v SSR o 4,2 %. ÚV KSČ vytyčil tento požadavek jako minimální, neboť vyplývá z naléhavosti zajistit nejdůležitější záměry budoucího rozvoje v podobě rozšířené socialistické reprodukce, růstu životní úrovně lidu a současně zabezpečení obrany našich vymožeností jako podmínky mírového života. To vyžaduje především vytvářet dostatečné zdroje při výrazném prosazení intenzifikace. Proto je do plánu založen prakticky dvojnásobný úkol ve snižování výrobní spotřeby, než jakého jsme dosahovali dosud.

Soudružky a soudruzi, plnění záměrů založených v plánu na rok 1986 je doslova vázáno na rychlejší a důslednější realizaci závěrů 9. zasedání ÚV KSČ. Ve výborech bylo konstatováno, že přínos vědeckotechnického rozvoje se v jednotlivých VHJ projevuje s různou intenzitou. My víme, že bez tohoto faktoru intenzívní rozvoj na široké frontě prakticky nelze zajistit.

Proto není zvlášť příjemným - ale ani novým - zjištění, že podnikům se stále vyplácí opatrnost a snaha vyhýbat se zásadním změnám. K určitým pozitivním výsledkům v praxi dochází, ovšem aplikace vědeckotechnických poznatků je nejčastěji promítnuta do inovací nižšího řádu, jejichž přínosem je zpravidla úspora pracovních sil, materiálů, humanizace práce apod. Pouze s tím však nadále nevystačíme. V praxi musíme realizovat náročnější programy především v oblasti nových technologií, strojů a zařízení, nasazováním robotů a manipulátorů apod.

S tím souvisí i otázka tvorby plánů rozvoje vědy a techniky. Ty je nutno koncipovat především z hlediska potřeb společnosti, nikoliv z hlediska toho, řeknu-li to jednoduše, na co máme právě k dispozici lidi ve výzkumné základně, nebo co zde mají chuť zkoumat. Zde je prostor i pro nás, poslance, abychom plně podpořili ty, kteří jsou ochotni postavit se do čela zápasu o nové, náročnější přístupy jak ve výzkumu, tak především v samotné výrobě.

Průzkumy nám ukázaly, že v podnicích vesměs sami dobře vědí, kde mají možnosti účinnější aplikace výsledků vědy a techniky. Rada organizací má zpracovánu koncepci technického rozvoje na 8. pětiletku, s výhledem do roku 1995. To je jisté pozitivní jev. Je však třeba pokročit od záměrů k realizaci náročných úkolů a prvním předpokladem je dát si náročné úkoly do plánu. Ale i zde jsme mnohdy viděli nedůsledný, někdy i formální přístup, neboť například do plánu technického rozvoje podniků se dostávají nejen málo náročné úkoly, ale i takové, které nemají řádně plánovány ekonomické přínosy.

Zaznamenali jsme rovněž připomínky, že iniciativu podniků často svazuje přemíra právních předpisů, snaha řídit technický rozvoj administrativními metodami. Je to podle našeho názoru oprávněná a velmi vážná námitka. Bude proto nutno věnovat otázkám zjednodušení a tím i zefektivnění řízení vědeckotechnického rozvoje větší pozornost.

Důležitým faktorem, který v plnění programu intenzivního rozvoje a plánovaných úkolů nemůžeme pominout, je hlubší zapojení naší ekonomiky do mezinárodní spolupráce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, zejména se Sovětským svazem. Musíme zde najít svoje pevné místo, uplatnit své konkrétní záměry, ale respektovat i požadavky našich partnerů. Jistě je možné přiznat, že nám některé závazky nyní znáročňují a do značné míry i komplikují plán. Ale z hlediska perspektivy je to jedině možný přístup a je nutno mu vyjádřit aktivní podporu.

Průvodním jevem intenzifikačního procesu a přímým důkazem aplikace vědeckotechnických poznatků v praxi je kvalita vyráběné produkce. Prvořadým úkolem proto bude dosáhnout plnění plánu v roce 1986 především z tohoto pohledu.

Zde nám průzkumy i naše poznatky potvrzují, že v kvalitě je dosahováno rozdílných výsledků. Na jedné straně jsou podniky s to vyrobit výrobky špičkové kvality, konkurenceschopné na světovém trhu, na druhé straně však existuje stále velký podíl výrobků zařazených do druhé a třetí jakostní skupiny.

Výsledky v průběhu letošního roku ukázaly, že v řadě resortů a výrobně hospodářských jednotek, ve snaze dohonit výpadky vzniklé počátkem roku, velmi ochabla pozornost právě ke kvalitě, v některých podíl výrobků označených první jakostí proti dřívějšímu stavu poklesl až o třetinu. Zcela správně je proto v plánu na příští rok kladen důraz na zvyšování podílu výroby zboží vysoké technické úrovně.

V úzké spojitosti se zaváděním výsledků vědeckotechnického rozvoje do praxe zvlášť vystupuje do popředí celá oblast investiční výstavby.

Plán ukazuje, že na tuto oblast, jednu z nejdůležitějších a nejsložitějších, vynakládáme značnou část národního důchodu a podle toho bychom s ní měli také hospodařit. Především investoři by se měli rozejít s představou, že ke změnám ve výrobě zákonitě patří nové prostory a další průvodní jevy extenzivního způsobu výroby. Jestliže dnes uvažujeme o investování, pak se to musí dít v duchu výrazného posílení strojně technické části na úkor staveb, jak o tom hovořil soudruh místopředseda Krč.

V této souvislosti poslanecké průzkumy poukázaly na přetrvávající nešvar, jímž je nesprávné hospodaření s fondem amortizace. Neslouží pro obnovu, jak by měl. Téměř ze tří čtvrtin je používán na dalo by se říci extenzívní rozvoj a naše míra likvidace je nejnižší v rámci zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. V důsledku toho nedochází k žádoucí obnově strojů a zařízení, stroje zastarávají. To s sebou přináší nízkou produktivitu práce a špatnou kvalitu výrobků. Použitím fondu amortizace na rozvoj se tak dostáváme do situace, kdy, zkratkovitě řečeno, investic je málo, protože je jich hodně. To budeme muset i v plánu více pohlídat.

Myslím, že je třeba podpořit plánem požadované záměry v investiční politice na rok 1986. Jsou cestou k prosazení vyšší efektivnosti na tomto úseku, neboť tlumí požadavky na stavební práce a zvyšují objem prací na opravách a údržbě základních fondů.

Vedle přísné regulace zahajování nových akcí plánem bude snáze možné uplatnit zásadu - méně rozestavovat a hotová díla odevzdávat do provozu v kratších lhůtách. To je velice potřebné, protože řadu přijatých programů bude potřeba uvádět do života rychleji než dosud, ať již jde o výstavbu jaderných elektráren, programy elektronizace národního hospodářství, racionalizaci spotřeby paliv, energie, kovů, podporu vývozním záměrům či rozvoj biotechnologií, programy zabezpečující výživu lidu a další. Je nezbytné, aby podniková sféra také v tomto duchu přistupovala k naplňování plánu konkrétními akcemi.

Pozitivní je, že v plánu investic na rok 1986 jsou vyčleněny prostředky na ochranu životního prostředí, jejichž objem se zvyšuje více než dvojnásobně. Je velice potřebné prosadit v myšlení hospodářských pracovníků takový přístup k zajišťování hospodářských činností, který bere na zřetel zlepšování životního prostředí jako jeden ze základních úkolů vůbec. Tady jak víme sami ze svých zkušeností, je nejvíce na závadu úzce resortní přístup.

Předložený plán na rok 1986 je, jak jsme vyslechli ze zprávy soudruha Krče, v podstatě ve všech základních makroproporcích vybilancovaný. Určitou napjatost zde představuje oblast dodavatelsko-odběratelských vztahů na úrovni výrobně hospodářských jednotek a podniků, kde se proporcionalita tradičně projevuje již méně. Průzkum nám potvrdil, že přetrvávají známé nedostatky, zejména v promítnutí dodavatelsko-odběratelských vztahů do návrhu plánu výrobních úkolů organizací. Rovněž znalost potřeb odběratelských organizací není na požadované úrovni, z čehož následně plynou neustálé změny v upřesňování požadavků.

Považujeme proto za nezbytné, stanovit zpřísněné podmínky pro uzavírání dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména jim dát větší právní závaznost a posílit význam ročních protokolů tak, aby mohly sloužit za seriózní podklad pro plánovací práce.

Ukazuje se, že stále chybí přesnější průzkum trhu, neboť v řadě případů jsou jeho požadavky nadhodnoceny a naopak. Výrobce a odběratel pak nemají dostatečný přehled o potřebách trhu a tento stav přináší nejen ekonomické škody, ale v konečné fázi i nespokojenost spotřebitelů.

Soudružky a soudruzi, celková orientace státního plánu na zvyšování efektivnosti a prosazování intenzifikačního procesu byla doložena v přednesené zprávě. Jde o náročné úkoly, nebylo lehké takovéto úkoly do plánu prosadit. Opakovala se situace, kdy při tvorbě plánu docházelo ke "střetu" centra s výrobně hospodářskými jednotkami a podniky. Ty se opět snažili licitovat a "uhádat" nižší plán. Znovu se potvrdilo, že náročný plán, využívající všech konkrétních rezerv, nelze vytvářet pouze "shora", ale naopak, direktivní přístup že je nutno propojit s hybnou silou "zdola", se zdravou podnikavostí, s iniciativou pracujících. Tam máme stále velké možnosti a nelze se spokojit jen s pasivním plněním zadaných úkolů. Jsou případy, kde se to již daří, a těchto zkušeností musíme lépe využívat.

Jak stále potvrzují poznatky poslanců, je nutno nadále hledat další možnosti ke zdokonalování funkcí hospodářského mechanismu. Měl by ještě ve větší míře vnášet kritéria ekonomické efektivnosti právě do tvorby plánu, a to vše při důsledném srovnávání našich výsledků se světovou úrovní. V této obecné poloze se pochopitelně principy řízení setkávají se souhlasem, složitější je už jejich vyjádření ve všech potřebných předpisech, kterými se má naše ekonomika řídit, a přitom samozřejmě jejich praktické využití. Ale právě postupná cesta kvalitativních změn v řízení může přinést potřebný úspěch. Úspěch, na němž máme všichni zájem.

Myslím, že inspirující mohou pro nás být v tomto směru některé myšlenky a praktické zkušenosti získávané z ekonomického experimentu probíhajícího v Sovětském svazu, ať již jde o formy posilování chozrasčotní samostatnosti a odpovědnosti podniků či působnost nových ekonomických normativů a účinnější vymezení úlohy cenových nástrojů.

Při projednávání plánu na rok 1986 byl ve všech výborech položen důraz na to, že daleko důsledněji musí při jeho zabezpečování vystupovat kontrola jako nedílná součást řízení. Průzkumy ukázaly, že v účinnosti kontroly je stále velký zdroj rezerv, který by měl výrazně přispět k plnění úkolů nejen v prvním roce 8. pětiletky, ale k uskutečnění kvalitativních změn v celém jejím průběhu.

Dnes již nestačí sledovat pouze vývoj kvality, zvlášť důležité je i to, zda a jak bylo vytýčeného cíle dosaženo, jestliže přijatá kritéria odpovídají soudobým potřebám ekonomiky a ne pouze zájmům podniků. Smyslem kontrolní práce musí tedy být aktivní úsilí vyprovokovat příslušné pracovníky k vyšší náročnosti na sebe i vedený kolektiv.

Ve výborech jsme se rovněž shodli v názoru, že daleko větší roli při zabezpečení plánovaných úkolů musíme věnovat iniciativě lidí, zejména její orientaci, abychom ji měli tam, kde ji mít skutečně chceme, to je především ve výrobě.

Soudružky a soudruzi, některými pohledy jsem se snažil ukázat, že plán na rok 1986 by měl dále urychlovat a prohlubovat intenzifikační proces v naší ekonomice, ale zároveň že má v určitých směrech i řadu rezerv, které bude nutno při rozpracování plánu odstranit. Jsou to další skryté možnosti, jak zvýšit tvorbu zdrojů a urychlit růst národního důchodu. Na tento cíl musíme také jako poslanci zákonodárného sboru zaměřit svoji pozornost při politicko-výchovné práci ve volebních obvodech a na pracovištích, objasňovat tuto politiku mezi lidmi a mobilizovat je k jejímu naplňování. Splnění plánem vytýčených záměrů musíme věnovat od počátku maximální pozornost.

Průzkumy nás utvrdily v tom, že to jde, pokud se lidem řekne, co se od nich očekává, jaké úkoly mají plnit. Dohnání výpadku ve výrobě z počátku letošního roku formou mimořádných směn mnohdy bez nároku na odměnu, plnění socialistických závazků, příkladná činnost brigád socialistické práce jsou toho dostatečným dokladem. Nadále však bude nutno v mobilizaci lidského faktoru, který se ukazuje být v mnoha směrech rozhodující, důsledněji prosazovat princip zásluhovosti v odměňování, tzn. platit podle skutečného přínosu každého pracovníka. Zdokonalenou mzdovou soustavu jsme přijali, jde jen o to ji správně realizovat.

Soudruh Gustáv Husák v této souvislosti ve svém závěrečném slově na 16. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa poznamenal "... sledujeme, aby ten, kdo dobře pracuje, byl podle toho odměňován a oceňován, a ten, kdo se nevyrovnává s úkoly, byl kritizován a musely se hledat cesty, jak pozvednout jeho práci na vyšší úroveň". O to se musíme společnými silami zasazovat.

Soudružky a soudruzi, všechny výbory České národní rady v souladu s přikázáním předsednictva projednaly vládní návrh zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1986. Z projednávání vyplynuly návrhy na úpravu vládního návrhu, které jsou obsaženy ve společné zprávě výborů, tj. v tisku číslo 130, který máte k dispozici. Jako společný zpravodaj doporučuji, aby Česká národní rada přijala vládní návrh zákona se změnami, které jsou v tomto tisku navrženy a zároveň doporučuji dát bezvýhradnou podporu závěrům 16. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, jehož usnesení je základní orientací pro naši další činnost. Děkuji. (Potlesk.)