Pondělí 21. října 1985

 

/Začátek schůze České národní rady ve 14.00 hod./

Přítomni:

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. PSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Zdeněk Krč, CSc., ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministři Vlastimil Svoboda a Ladislav Kopřiva.

179 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, vážení hosté, zahajuji 18. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Vítám mezi námi předsedu vlády České socialistické republiky, člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruha Josefa Korčáka a ostatní členy vlády.

Vítám mezi námi člena předsednictva Slovenské národní rady, předsedu výboru pro průmysl a stavebnictví soudruha Vladimíra Fašanga.

Vítám mezi námi představitele národních výborů, kde se uskutečnily besedy poslanců ke zprávě vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení. Děkuji jim za jejich úzkou spolupráci. Vítám vás všechny i další milé hosty.

Soudružky a soudruzi,

předsednictvo České národní rady svým usnesením z 12. září t. r. svolalo Českou národní radu k podzimnímu zasedání dnem 1. října 1985.

Pro dnešní zasedání stanovilo návrh pořadu, který vám předkládám ke schválení:

I) Zpráva vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení

II) Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce /tisk 115/

III) Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky /tisk 116/

IV) Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 25. června do 21. října 1985 /tisk 117/.

Máte, soudružky a soudruzi, k navrženému programu nějaké připomínky, dotazy nebo doplňky? Nikoliv.

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 178 poslanců, takže Česká národní rada je schopna se usnášet.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, ať zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím byl pořad 18. schůze schválen a můžeme přistoupit k jeho projednání.

Prvním bodem pořadu je

I

Zpráva vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení,

ke které z pověření vlády České socialistické republiky přednese úvodní slovo předseda vlády ČSR soudruh Josef Korčák. Prosím ho, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSR Josef Korčák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky vás, poslance, v tomto volebním období podruhé informuji o plnění programového prohlášení.

Ve své činnosti jsme vycházeli z úkolů stanovených XVI. sjezdem Komunistické strany Československa a ze závěrů jednotlivých zasedání ÚV KSČ. Základní cíle hospodářského a sociálního rozvoje ČSR díky pochopení a podpoře občanů úspěšně naplňujeme.

Česká národní rada se postupně zabývala stavem na jednotlivých úsecích života společnosti, v hlavních výrobních odvětvích, ve vybraných územních celcích i ve státní správě. To mně umožňuje soustředit se na některé hlavní směry činnosti vlády.

Odvětví řízená českou vládou se rozvíjela v souladu se záměry 7. pětiletého plánu a svou výkonností významně přispěla k posílení československé ekonomiky. V posledních třech letech dochází k příznivému vývoji v tvorbě hrubého národního důchodu. Podíl materiálových nákladů na výkonech je nižší téměř o 4 % a energetická náročnost poklesla o 3,6 %. Růstem produktivity práce pokrýváme přírůstek hmotné výroby. Spoluvytváříme předpoklady pro zlepšování situace v palivoenergetickém komplexu, ve strojírenství i dalších oblastech. Právem počítáme k největším kladům hospodářské politiky české vlády zvyšování podílu námi řízené ekonomiky na vývozu, který představuje čtvrtinu a do nesocialistických zemí 43 % celkových exportních úkolů. Tím náš spotřební průmysl významně přispěl k vyrovnané platební bilanci se socialistickými státy a ke snížení zadluženosti ve volných měnách. Také naše zemědělství dosahuje dobrých a ve výrobě obilovin dokonce velmi dobrých výsledků. To spolu s úspěšným plněním plánu i v ostatních resortech umožnilo pokračovat v politice zvyšování životní úrovně.

Dosažený pokrok je nesporný. Ale kritické hodnocení ukazuje, že musíme ještě mnoho zlepšit a překonat, abychom se v tempu intenzifikace, ve zvyšování výkonnosti ekonomiky i v kvalitativních ukazatelích zařadili mezi nejvyspělejší země světa. Rozhodujícím měřítkem nemůže být jen to, v čem jsme dnes lepší než včera nebo před pěti lety, ale přední místo v mezinárodním srovnání.

Z této zásady jsme vycházeli při volbě hlavních úkolů, v kritickém posuzování dosahovaných výsledků a ve zdokonalování naší vlastní činnosti. Období sedmé pětiletky bylo náročnou prověrkou působení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství i zkouškou schopnosti vedoucích kádrů tvořivým, iniciativním způsobem zabezpečovat celospolečenské potřeby. Uskutečňování Souboru opatření potvrzuje nezbytnost jít důsledně cestou zvyšování samostatnosti podniků při současném růstu jejich odpovědnosti za plnění plánu. Život ukazuje, že polovičatý, nekomplexní a šablonovitý přístup se nevyplácí. Ve zdokonalování řízení jdeme správným směrem, i když postup musíme urychlit. Nelze také připouštět, aby se v prováděcích předpisech oslabovaly přijaté zásady. Jsme si vědomi nutnosti dořešit řadu otázek - lepší skloubení vztahu ekonomických nástrojů a metod přímého řízení, stanovení diferencovaných ukazatelů plánu na různých stupních, důslednější překonávání vlivu přežívajících praktik administrativního řízení a dalších. K vážným problémům patří i účelnější vymezení organizačních vztahů jednotlivých článků národního hospodářství, včetně posouzení úlohy odvětvových ministerstev a zkvalitnění činnosti plánovacích i finančních orgánů. Velké úsilí, které se v této oblasti v poslední době vyvíjí v Sovětském svazu v zájmu urychlení sociálně ekonomického rozvoje země, přináší mnoho cenných podnětů i pro naši práci.

Při hodnocení získaných zkušeností i při hledání cest dalšího postupu se opíráme o závěry 15. zasedání ÚV KSČ. S plnou vážností se zamýšlíme nad realizací myšlenky soudruha Husáka, že "v řídící činnosti orgánů státní správy, počínaje centrem, i společenských organizací vystupuje do popředí požadavek na zkvalitnění stylu a metod práce. Úloha a odpovědnost centrálních orgánů jsou a zůstávají velmi významné. Avšak snahy řídit všechno a všechny shora vydáváním přemíry směrnic, předpisů a pokynů jsou v rozporu s naší politikou. Řízení, a to se týká všech stupňů, musí podněcovat iniciativu, otevírat prostor samostatnosti a aktivitě. Přitom nesmíme zapomínat, že práva je vždy třeba spojovat s povinnostmi".

V posledních letech věnujeme mimořádnou pozornost urychlení vědeckotechnického pokroku. V našich podmínkách nemůžeme počítat s přírůstky pracovních sil ani se orientovat na stále vyšší dovozy surovin. K tomuto rozhodujícímu prostředku intenzifikace ekonomiky přistupujeme - v duchu závěrů 8. zasedání ÚV KSČ - jako k věcně složité a zároveň i politicky mimořádně závažné záležitosti.

Projednali jsme řadu změn v řízení a plánování této oblasti, které začínají přinášet první výsledky. Udělali jsme další krok v soustředění pozornosti vědeckých a výzkumných pracovišť na základní potřeby národního hospodářství. Dochází k užšímu spojení ústavů ČSAV a vysokých škol s výrobními podniky, zejména prostřednictvím zřizování společných vědeckovýzkumných sdružení.

S dosaženým efektem našeho úsilí o vědeckotechnický rozvoj však nejsme spokojeni. Celková situace zatím neodpovídá ani záměrům strany, ani potřebám našeho národního hospodářství. Výrobků se špičkovými vlastnostmi, exportně výhodných a skutečně obohacujících vnitřní trh, je stále málo. Jen pomalu se prosazují nové technologické postupy. Při hodnocení plnění plánu se uplatňování inovací dosud nestalo hlavním měřítkem úsilí každého hospodářského vedení a pracovního kolektivu. Nezakrýváme si, že ve vytváření podmínek pro to, aby se vědeckotechnický rozvoj stal základní potřebou, první povinností a nejdůležitější starostí ministerstev, VHJ a podniků, jsme teprve na počátku.

Ke kladům naší práce v hospodářské oblasti patří i zvýšený důraz na plánování, realizaci a kontrolu rozsáhlé investiční výstavby. Dbáme na to, aby se stala základem potřebných strukturálních přeměn a modernizace na špičkové technické úrovni.

Podařilo se vybudovat a uvést do provozu takové velké výrobní kapacity, jako jsou celulózka Paskov, nová továrna na výrobu barev v Praze - Hostivaři, anilinový blok v Moravských chemických závodech Ostrava, sklárna pro barevné televizní obrazovky ve Valašském Meziříčí a další. Byla dokončena významná dopravní díla: nová trasa pražského metra, most Antonína Zápotockého, dálniční úseky a další. Naše resorty se též významně podílely na budování velkých palivoenergetických komplexů, na výstavbě jaderných elektráren, nových těžebních kapacit v Severomoravském a Severočeském kraji i na řadě staveb strojírenského a elektrotechnického průmyslu.

Také v této pětiletce patří spotřební, chemický a dřevozpracující průmysl k nejúspěšnějším československým odvětvím. V červnu t. r. jsme schválili koncepci modernizace jeho vybraných oborů, jejíž rychlá realizace by měla příznivě ovlivnit kvalitu, rentabilitu i vývozní možnosti. Tyto dlouhodobé cíle však nesmějí oslabovat odhodlání lépe využívat současných výrobních fondů.

Oprávněně jsou kritizovány vážné nedostatky v kvalitě výrobků. V nejednom případě je to v důsledku síly zvyku přeceňovat kvantitativní ukazatele. Otevřeně říkáme, že kvalita výrobků je a stále více bude základním měřítkem schopností každého ministra, generálního a podnikového ředitele zastávat svěřenou funkci. Kvalitu výroby posuzujeme jako souhrnný ukazatel skutečné, ne pouze slovní podpory vědeckotechnického pokroku, jako konkrétní obraz dosažené úrovně organizace práce a kázně. Vidíme v ní vyjádření politické a morální odpovědnosti, projev profesionální a národní hrdosti, praktické starostlivosti o dobré jméno naší socialistické vlasti.

Příznivý vliv na celkové hospodářské výsledky mělo dlouhodobé překračování plánovaných úkolů v chemickém průmyslu. Na jeho úspěších se podílí rychlý pokrok ve specializaci a kooperaci se zeměmi RVHP, výhodnost směny energeticky náročných produktů za energeticky méně náročné se Sovětským svazem. Tento intenzifikační program umožňuje vysoké hodnocení současné surovinové základny a dává výrazný efekt u odběratelů. Má příznivý vliv na zahraničně platební bilanci a je příkladem výhodnosti mezinárodní socialistické dělby práce.

Rychlejší růst průmyslové výroby přináší vyšší nároky na dovozy stále dražších surovin. Jejich úsporné zpracování a co nejvyšší zhodnocování patří ke značným rezervám. Proto vláda přijala a v České národní radě projednala koncepci lepšího využívání druhotných surovin, především sběrového papíru, textilu, skleněných střepů a odpadů pryže, plastů a dřeva. Realizaci našich záměrů brzdí ještě řada problémů - omezené investiční možnosti, potíže s opatřováním strojů a zařízení i některé nedořešené otázky při plánování cen a v právní úpravě. Ministerstvo průmyslu musí - spolu s ministerstvy stavebnictví, zemědělství a potravinářského průmyslu a s dalšími - vidět v lepším hospodaření s prvotními i druhotnými surovinami jeden ze svých hlavních a trvalých úkolů. Jeho plnění bude vláda soustavně kontrolovat.

K celkově dobrým hospodářským výsledkům přispěli i naši stavbaři. Chtěl bych ocenit jejich podíl na plnění plánu výstavby bytů, technické a občanské vybavenosti i při budování velkých energetických a dopravních děl. K lepšímu zabezpečování potřeb národního hospodářství bude nutno energičtěji provádět změny ve struktuře stavebních kapacit, ve zdokonalování jejich organizace a řízení v duchu stanoviska předsednictva ÚV KSČ.

Problematikou zemědělskoprůmyslového komplexu se podrobně zabývala 16. schůze České národní rady v dubnu t. r. Zpráva vlády ČSR ukázala vliv dobrých výsledků zemědělské výroby na rovnováhu ekonomiky a stabilitu vnitřního trhu v potravinách. Tento příznivý vývoj, který je v souladu s cíli našeho programového prohlášení, pokračuje. Výsledky letošní vysoké sklizně obilovin však v žádném případě nesmějí oslabit starost o dobré uskladnění a správné hospodaření. Ani při dostatku si nemůžeme dovolit nějaké plýtvání.

S mimořádně nepříznivými okolnostmi se muselo vypořádat lesní hospodářství. K problémům se škodlivými vlivy průmyslových úletů přistoupily v červenci a listopadu loňského roku vlivy větrných smrští, které způsobily polomy v rozsahu překračujícím celoroční plánovanou těžbu. Za pomoci národních výborů a organizací Národní fronty i díky dobré organizaci práce se daří zpracovávat kalamitní dřevo a překračovat plánované výkony v těžbě i obnově lesních porostů. Dosažené výsledky oceňujeme, ale v péči o kvalitu a budoucnost našich lesů nelze polevit.

S rostoucími požadavky se vyrovnává také vodní hospodářství. I v období nízkých srážek v letech 1982-1983 jsme zajistili plynulé zásobování obyvatelstva, průmyslu i zemědělství vodou. Došlo k rozšíření vodovodní a kanalizační sítě. Potřeba vody stále stoupá a náklady na její získávání rychle rostou. Dobré hospodaření s vodními zdroji - s touto významnou součástí našeho národního bohatství i životního prostředí - považujeme za jeden z důležitých úkolů a orientujeme na něj i činnost výrobních závodů a národních výborů.

Dobrým plněním úkolů v zemědělské výrobě a úspěšným zabezpečováním plánu v průmyslových podnicích se zlepšila situace na vnitřním trhu. Nabídka potravin se stala pestřejší a v základních druzích je plně uspokojována. Při dostatku hlavních surovin, masa a mléka, je povinností potravinářských podniků iniciativněji a rychleji přicházet na trh s novými výrobky.

U průmyslového zboží se postupně daří snižovat počet nedostatkových druhů, rozšiřovat sortiment z tuzemské výroby i z dovozu. Dlouhodobě se nestačíme vyrovnávat s poptávkou po zboží strojírenského charakteru, jako jsou mrazničky, jízdní kola, šicí stroje, některé druhy sportovních potřeb. Zvlášť výrazně se projevují nedostatky v nabídce spotřební elektroniky - jak pro domácnost, tak pro polytechnickou výchovu mládeže. Časté výhrady uplatňují spotřebitelé i vůči kvalitě zboží a zabezpečování včasných oprav. Z výrobků, které zajišťují námi řízená odvětví, jsou oprávněné připomínky k úrovni zásobování textilem a některými druhy obuvi. Ministerstvo obchodu a všechny jeho organizace budou muset daleko aktivněji prosazovat vůči výrobcům zájmy zákazníků, důsledněji vyžadovat rychlejší a pružnější přístup ke změnám poptávky. Každý z pracovníků našeho socialistického obchodu by si měl uvědomit svou odpovědnost za spokojenost občanů.

Soudružky a soudruzi, spolu s naší ekonomikou prochází rozsáhlými přeměnami školství a zdravotnictví, kultura, sociální zabezpečení i ostatní oblasti. Péče o všestranný rozvoj a šťastný život člověka je smyslem veškerého našeho snažení. Plnit úkoly na výši požadavků mohou jen dobře připravení, fyzicky zdatní a zdraví, politicky a morálně vyspělí, kulturní a pracovně výkonní lidé, vyzbrojení moderními vědeckými poznatky, ochotní vynaložit své síly a schopnosti ve prospěch společenského pokroku.

V minulých letech jsme se odpovědně zabývali prosazováním účinnějších předpokladů pro zvyšování kvalifikace a správné rozmísťování pracovních sil. Můžeme být spokojeni s malými platovými rozdíly mezi výkonnými a nevýkonnými pracovníky, s líbivou politikou průměrnosti a s opatrnickým hodnocením mimořádných přínosů? S nešvary, které vyhovují lajdákům a poctivé, svědomité pracovníky odrazují? S kvalifikací lidí - s tímto velkým růstovým zdrojem - do které jsme nemálo investovali - se musíme naučit lépe hospodařit. Ne rovnostářská, ale výkonnostní hlediska jsou základem sociální spravedlnosti.

Program zvyšování ekonomické účinnosti mezd, zavádění pořádků do norem je v souladu s voláním poctivých pracovníků po důslednějším uplatňování socialistického principu odměňování za práci. Dobré zkušenosti máme především v těch organizacích, které překonávají stereotypní postupy a uplatňují nové prvky, zejména brigádní formu organizace práce a odměňování. Ukazuje se, že posílení pravomoci a odpovědnosti pracovních kolektivů při přijímání a hodnocení pracovních úkolů vede ke zvýšení produktivity i k žádoucí diferenciaci výdělků. Zaměřujeme se i na získání a stabilizaci pracovníků pro Severočeský kraj, Sokolovsko, západočeské pohraničí a hlavní město Prahu. Nebývá vždy snadné najít a vytvořit si nový domov. Proto vláda podpořila - a to nemalými prostředky - přitažlivost vybraných povolání v těchto místech.

Komplexně jsme přistupovali k problematice sociální politiky. Zvláštní důraz klademe na zdokonalování hmotného, morálního a společenského upevňování rodiny. Zvýšenou starostlivostí o mladá manželství, o děti a jejich výchovu, sledujeme změnu dosavadního nepříznivého populačního vývoje. Téměř každý čtvrtý občan ČSR dostává důchod, což představuje částku 38 miliard Kčs ročně. Stranou pozornosti nezůstávala ani péče o staré a invalidní občany vyjádřená v celospolečenském programu Úcta ke starším. V této pětiletce přibude 6300 míst v ústavech sociální péče.

Od roku 1981 jsme na všech typech škol dál pokročili při uplatňování cílů československé výchovně vzdělávací soustavy. Zavedením povinné desetileté školní docházky, změnami v obsahu i metodice učiva sledujeme růst kvality výchovného a vzdělávacího procesu a jeho užší sepětí s potřebami praxe. To se neobejde bez nových škol, učilišť, kolejí, menz ani bez cílevědomé modernizace obsahu a metod výuky, bez všestranného uplatnění nové techniky, zejména programu elektronizace ve školství. Požadavek rychlejšího uplatňování vědeckotechnického pokroku nesnižuje, ale naopak zvyšuje postavení učitele. Jeho autorita, politická a odborná zdatnost má a dál bude mít nenahraditelné postavení ve formování socialistického profilu dorůstajícího pokolení.

Značné prostředky jsou vynakládány na zlepšování materiálních podmínek. V sedmé pětiletce bylo věnováno na výstavbu škol a školských zařízení téměř deset mld korun. Otevřeli jsme 1600 nových škol, postavili jídelny, dílny, družiny a tělocvičny. Více než dvěma miliardami Kčs investičních prostředků jsme podpořili vysoké školy. Život ale nestojí na místě, věda se rozvíjí stále rychleji a ani ve školství nelze setrvávat na dosaženém. Z tohoto hlediska vláda soustavně vyhodnocuje dosahované výsledky a na základě získaných poznatků a nově vznikajících potřeb přijímá potřebná opatření.

Rytmus naší socialistické epochy, dramatičnost zápasů člověka osmdesátých let, nacházející svůj výraz v nových dílech literárních, hudebních a výtvarných, podnítily rozvoj architektury a urbanismu a tvořivou angažovanost většiny umělců a pracovníků v kultuře.

Úspěšný průběh Roku českého divadla, Roku české hudby a akcí k 40. výročí osvobození svědčí o vysoké umělecké úrovni našeho kulturního života a širokém zájmu veřejnosti. Naše kulturní politika má rozsáhlou základnu v 15 000 zařízeních a opírá se o desetitisíce zanícených organizátorů kulturně výchovné a zájmové umělecké činnosti. Také v této oblasti usilujeme o co nejefektivnější využívání všech sil a prostředků pro uspokojování kulturně společenských zájmů a potřeb pracujících, zejména mladé generace. Byly získány první zkušenosti při naplňování nedávno přijaté koncepce účelnějšího využívání volného času dětí a mládeže.

Programové prohlášení nás zavázalo, abychom pečovali o odborný, politický a morální růst mladého pokolení. Pokračovali jsme v osvědčené spolupráci se Socialistickým svazem mládeže, s odbory, tělovýchovou a Svazarmem. Nemalý podíl na dosažených výsledcích mají i komise pro mládež a tělovýchovu při národních výborech. V této cestě chceme dál pokračovat.

Spolu se starostlivostí o školství a kulturu se vláda věnovala zlepšování zdravotnictví. O jeho pozitivním vývoji svědčí řada skutečností. Více než dvě třetiny pracujících mají svého závodního lékaře. Úspěchy ve zdravotnické vědě a výzkumu byly oceněny státními cenami, máme nemálo špičkových, ve světě uznávaných pracovišť. Součástí našich plánů je i výstavba nových nemocnic a poliklinik i modernizace starších zařízení.

Tento pokrok lidé oceňují a s obdivem o něm se vyslovují i zahraniční návštěvníci. Ale ani zde si nedostatky nezakrýváme. Jsou rozdíly v přístupech zdravotnických pracovníků, různá je i vybavenost zařízení. Nejsložitější situace je v Praze, kde chybějí lůžkové kapacity. Vláda tento stav před několika měsíci podrobně posoudila a rozhodla, že v příštích deseti letech Praha získá dalších 3000 lůžek. Nové lékaře bude potřebovat i Severočeský kraj, kde chceme stabilizovat kvalifikované a svědomité odborníky.

Vláda projednala perspektivy lázeňských kapacit a schválila harmonogram jejich výstavby a rekonstrukce na další léta. Ministr zdravotnictví informuje vládu pravidelně o situaci v zásobování léky. Zabývali jsme se oprávněnými stížnostmi na dlouhé dodací lhůty i na kvalitu některých zdravotnických pomůcek a náhrad, které byly vzneseny na nedávných sjezdech našich invalidních spoluobčanů. Ne všechno lze změnit v krátké době. Ale situace vyžaduje, aby vedoucí pracovníci výrobních družstev a podniků místního hospodářství spolu s odpovědnými funkcionáři ministerstva zdravotnictví daleko energičtěji přistupovali k nápravě současného stavu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP