25. června 1985

(Přerušenou schůzi České národní rady zahájil předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., v 8.30 hodin.)

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky:

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády ing. Zdeněk Krč, CSc., ing. Stanislav Rázl a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV.

179 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Znovu vítám mezi námi vládu České socialistické republiky v čele s jejím předsedou soudruhem Josefem Korčákem, předsedu Nejvyššího soudu České socialistické republiky soudruha Karla Kejzlara, generálního prokurátora České socialistické republiky soudruha Jaroslava Krupauera.

Znovu se našeho dnešního jednání účastní člen předsednictva Slovenské národní rady ing. Alojz Čmelo.

Vítám všechny představitele ústředních orgánů a ostatní hosty, kteří s námi spolupracovali při přípravě dnešního našeho jednání.

Vítám mezi námi zástupce justice a prokuratury ze všech krajů České socialistické republiky.

Můžeme přistoupit k projednávání pátého bodu našeho pořadu, kterým je

V

Zprávu uvede předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky soudruh dr. Karel Kejzlar, kterého prosím, aby se ujal slova.

Předseda Nejvyššího soudu ČSR JUDr. Karel Kejzlar: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

Dovolte mně úvodem ke zprávě Nejvyššího soudu České socialistické republiky upozornit na některé otázky spojené s problematikou dodržování zákonnosti.

Projednávaná zpráva o stavu socialistické zákonnosti dává nahlédnout do složitosti společenských vztahů, které při budování socialistické společnosti vznikají. Přitom je však jen výsečí zahrnující vedle postihu protispolečenské činnosti též vztahy vznikající při uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů, při účasti na společenské práci a v rodinném životě.

Do těchto posléze uvedených vztahů vstupují občané denně, protože žijí v rodinných kolektivech a v kolektivech dalších občanů a svou účastí na společenské práci opatřují prostředky k uspokojování hmotných a kulturních potřeb. Socialistická společnost vytváří reálné předpoklady pro to, aby její členové mohli žít důstojně bez strachu o práci, bez vykořisťování, aby své kulturní a hmotné potřeby mohli řádně uspokojovat. To jsou hodnoty, které reálně zajišťuje svým občanům jenom socialistická společnost, hodnoty, které dnes přijímáme jako samozřejmost. Právě v souvislosti s oslavami 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou si připomínáme, že neuplynula historicky tak dlouhá doba, kdy dělnická třída vedená komunistickou stranou sváděla urputné boje o samu existenci národa a o jeho politickou orientaci.

Požadavky na právo a zákonnost při zajišťování úkolů stanovených stranickými sjezdy a konkretizovaných v činnosti orgánů státu a společnosti v poslední době vzrůstají. Zvyšuje se význam subjektivního faktoru při výstavbě socialistické společnosti v současných mezinárodních i vnitřních podmínkách, a v důsledku toho také stoupají nároky na řízení a kontrolu.

K tomu patří i trvalý zřetel a orientace na komplexní harmonický rozvoj a fungování celé právní nadstavby, odpovídající vztahy účinnosti tvorby i realizace práva a účinnost působení socialistického právního vědomí v jejich jednotě. Totéž platí o zdokonalování institucionální sféry státu, o oblasti státního řízení, v němž se zdůrazňuje jednota práva a ostatních forem řízení, stejně jako důsledné uplatňování socialistické zákonnosti, vyplývající z jejího širokého pojetí jako formy politického a státního usměrňování společenského vývoje.

Základní požadavky na funkci právního řádu obsahují závěry posledních sjezdů Komunistické strany Československa, podle nichž se od práva, zákonnosti a právního vědomí očekává vyšší zainteresovanost a angažovanost ve všech oblastech života, zejména v tom směru, aby se úspěšně rozvíjelo všechno pozitivní a pokrokové v rozvoji společnosti na základě zákonitostí budování rozvinuté socialistické společnosti a aby byly překonávány všechny záporné vlivy materiálního i duchovního charakteru, které zpomalují a brzdí prosazování požadavků, jejichž splnění je nutné pro další postup společnosti vpřed.

Proto orgány státu ve své rozhodovací i další činnosti respektují a prosazují zákony a jiné právní předpisy v duchu socialistické spravedlnosti a v souladu s celospolečenskými zájmy. Právě tyto orgány disponují nástroji, které pozitivně ovlivňují právní vědomí široké veřejnosti, zejména svým kvalifikovaným, přesvědčivým a v potřebné míře včasným rozhodováním.

V oblasti justice, soudružky a soudruzi, usilujeme s větší důrazností, aby soudy a státní notářství při důsledném uplatňování vedoucí úlohy strany a realizaci její právní politiky správně třídně a jednotně vykládaly socialistický právní řád, zapojovaly pracující do boje za dodržování socialistické zákonnosti i formou jejich účasti v řízení před soudem, a aby plnily úkoly vyplývající pro justici z usnesení a jiných dokumentů vrcholných stranických orgánů, Federálního shromáždění, České národní rady, vlády Československé socialistické republiky a vlády České socialistické republiky.

Činnost justice nepokrývá celou oblast socialistické zákonnosti, má však svůj nezastupitelný význam na úseku práva trestního, občanského, rodinného a pracovního. K plnění úkolů jsou také justici svěřeny zákonem specifické prostředky, spočívající zejména v projednávání a rozhodování jednotlivých případů i v zajišťování výkonu rozhodnutí. Svými prostředky justice působí na široké pole nejen celospolečenských zájmů, ale i zájmů jednotlivých občanů a přispívá tak k řešení některých problémů nepříznivě ovlivňujících nebo narušujících budování socialistické společnosti, jako je kriminalita a jiné negativní jevy, ať již se vyskytnou v rodině, ať jde o pracovní kázeň nebo v jiných oblastech.

Možnosti justice nelze však přeceňovat, neboť před soud se dostávají k řešení záležitosti až tehdy, když je právo již porušeno, nebo když právní vztah byl narušen. Daleko významnější je však působit k tomu, aby se takovým případům předešlo, aby byly odstraňovány příčiny a okolnosti, které k negativním jevům vedou, nebo je umožňují. To se musí stát záležitostí celé veřejnosti, jak to také zdůraznily závěry předchozích sjezdů Komunistické strany Československa.

Setkáváme se však s případy, kdy občané podcení narušování zákonů, veřejného pořádku a socialistického soužití, nezakročí včas proti porušovatelům pořádku, nebo se o takový zákrok nepostarají, takže dojde i k vážnějším následkům.

Byl například odsouzen 20letý muž za trestný čin ublížení na zdraví, k němuž došlo tím, že ve stavu podnapilosti se po předcházejícím slovním nedorozumění vzájemně napadl s dalším mladíkem, došlo ke rvačce, při níž byl tento druhý mladík zraněn tak, že byl téměř dva a půl měsíce práce neschopen. K této potyčce došlo na veřejném místě, počínání těchto mladíků nečinně přihlížela řada lidí, aniž by kdokoliv z nich takové nepřístojnosti a tím i z ní vzešlému následku zabránil. Pouze jedna starší kolemjdoucí žena vyrozuměla příslušníky Veřejné bezpečnosti, kteří nakonec zakročili.

Zjišťujeme také, že řada lidí ví například o útocích proti majetku a nepřekazí je, ani věc neoznámí, že sousedé vědí o špatné situaci v rodině, o surovém nakládání s malým dítětem a nepokusí se zjednat nápravu, že lidé jsou nevšímaví, když se nalévá alkohol mladistvým apod. Tuto situaci je třeba zásadně změnit za výrazného přispění všech poctivých a řádných občanů, za pomoci společenských organizací, školy, hromadných sdělovacích prostředků a pracovních kolektivů.

Jedním z politicky důležitých úkolů je ochrana socialistické ekonomiky všemi prostředky, které má společnost k dispozici, včetně prostředků právních. Každé poškození socialistické ekonomiky, každý zásah proti majetku v socialistickém vlastnictví znamená oslabení materiálního základu socialistické společnosti a znehodnocování výsledků práce poctivých lidí. Poznatky orgánů trestního řízení svědčí o tom, že se zatím plně nedaří zajistit především účinnou ochranu majetku v socialistickém vlastnictví a jeho efektivnější využívání. Stále jsou časté případy jeho rozkrádání a jiného neoprávněného obohacování ke škodě tohoto majetku. Přes polovinu všech odsouzených pachatelů trestných činů a přečinů proti majetku v socialistickém vlastnictví tvoří vlastní pracovníci poškozených organizací, kteří také způsobují větší část zjištěných škod. Proto je třeba stále obracet pozornost k činnosti vnitropodnikových orgánů, jejichž povinností je zabezpečovat kontrolu, evidenci i ochranu majetku v socialistickém vlastnictví. V plnění těchto povinností samotných poškozených organizací zjišťujeme ještě stále mnoho nedostatků, při jejichž odstranění by se mnohým případům rozkrádání dalo vůbec zabránit a dalo by se zabránit i vysokým škodám. Poškozené organizace někdy postupují liknavě i při uplatňování náhrady způsobené škody a ke splnění této své základní povinnosti přistupují až z podnětu orgánů činných v trestním řízení.

Potlačit tyto negativní jevy znamená především všemi prostředky společnosti, včetně právních, rozhodněji bojovat s různými deformacemi socialistického právního vědomí, omezovat latentnost porušování práva a případy trestně nepostiženého rozkrádání a poškozování socialistického vlastnictví, úplatkářství a korupce různého druhu. Do popředí vystupuje také potřeba zvyšování úrovně státní discipliny. Významným podnětem k takovému přístupu se stal Dopis předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a na něj navazující opatření vlád k prohloubení boje proti porušování socialistické zákonnosti, morálky, discipliny a pořádku.

Předložená zpráva o stavu zákonnosti se dotýká rovněž některých úseků používání pracovního práva. Nejvyšší soud České socialistické republiky provedl průzkum praxe soudů při přezkoumávání kárných opatření uložených podle zákoníku práce, pokud se těmito opatřeními postižení obrátili k soudu s odvoláním. Poznatky z tohoto průzkumu ukázaly, že téměř v jedné polovině z celkového počtu odvolání musela být kárná opatření zrušena buď proto, že byla uložena v rozporu se zákonem, nebo že byl nedostatečně zjištěn skutkový základ pro kárné opatření.

To ukazuje na nutnost, aby řídící pracovníci, zejména v hospodářských organizacích, za pomoci svých právních útvarů dbali o důsledné dodržování zákonů a ostatních právních předpisů a zajistili v praxi jejich správné používání. To platí i o nutnosti přísného dodržování pracovní kázně a o důsledném boji proti absentérům a jiným porušovatelům discipliny.

Soudy, prokuratura a orgány bezpečnosti v tom směru mohou sice svými prostředky přispět k tomuto boji, avšak až následně po spáchání a zjištění trestné činnosti nebo v rámci pracovně právního sporu, zatímco daleko účinnější mohou být preventivní opatření a správná organizátorská, řídící a kontrolní činnost. K čemu může vést nedostatek kázně a kontroly, lze doložit případem, v němž rovněž došlo k ublížení na zdraví.

Skupina pracovníků stavební organizace odešla asi v 11 hod. do restaurace na oběd, do práce se však už nevrátila a zůstala v restauraci do pozdních odpoledních hodin. Mezi dvěma z nich došlo k incidentu, který skončil ublížením na zdraví. Tomuto následku i ztrátě značné části pracovní doby by nepochybně zabránila kontrola přítomnosti na pracovišti prováděná nadřízeným pracovníkem. Je však zajímavé, že v posudku předloženém zaměstnavatelem soudu bylo uvedeno, že obviněný plně dodržuje pracovní dobu. Soudní projednání však svědčilo o opaku.

Stálým negativním faktorem ovlivňujícím stav a vývoj trestné činnosti je nadměrné požívání alkoholu. Trestné činnosti pod vlivem alkoholu nebo v souvislosti s jeho požíváním se dopouští v průměru jedna čtvrtina ze všech odsouzených osob. Vedeme proto soudy k tomu, aby k omezování vlivu alkoholu využívaly vedle trestního postihu i ukládání ochranného protialkoholního léčení. Jeho účinnost však pokud jde o jeho ambulantní formu - alespoň jak se to jeví z poznatků soudů - není nijak výrazná, takže řada osob po skončeném léčení počne alkohol požívat znovu. Proto také zde je zapotřebí většího vlivu celé společnosti, společenských organizací a státních i hospodářských orgánů na řešení této problematiky i morálního odsudku takových jedinců dříve, než přijdou pro trestnou činnost před soud.

Také dosud platný zákon o boji proti alkoholismu je nutno využívat účinněji než dosud. Vždyť alkohol neovlivňuje jen páchání trestné činnosti, ale působí i na vztahy v rodině, pracovní a občanskou kázeň atd.

Významným úkolem socialistické společnosti je péče o mladou generaci a o rodinu, jako základ výchovy mladých lidí. Jde zejména o ochranu dětí před negativními vlivy. Z tohoto hlediska nás znepokojuje stále rostoucí rozvodovost a v posledních letech i stoupající počet odsouzených mladistvých pachatelů trestné činnosti. I když jejich počty v jednotlivých letech nedosahují tak nepříznivého stavu jaký byl na počátku sedmdesátých let, vývoj v poslední době nesvědčí o tom, že by ve výchově mladých lidí nebyly problémy zasluhující pozornosti. Především bude třeba zvýšit péči o jejich výchovu v rodině, ve škole a v pracovních kolektivech tak, aby se čelilo již drobným pokleskům a aby se včas pozitivně usměrňovaly neujasněné postoje některých mladých lidí ke společnosti, ke společnému majetku i ke spoluobčanům.

Významu činnosti soudů při prosazování práva a socialistické zákonnosti musí odpovídat i jejich pracovní metody a kvalita práce. Činnost soudů v České socialistické republice v hodnoceném období, ale i v letech předchozích, se vyznačovala postupným zkvalitňováním řízení a rozhodování tak, jak se jednotlivým článkům soudního dozoru, zejména jeho rozhodujícímu střednímu stupni krajským soudům - dařilo zvyšovat účinnost svého působení. Převážná většina trestních i občanskoprávních věcí je projednána a rozhodována správně a v souladu se zákonem. To ovšem neznamená, že v jednotlivostech se nevyskytují dosud nedostatky, na které kriticky poukazujeme zejména ve zobecňujících a kontrolních zprávách a současně ukládáme úkoly k jejich odstranění. Zdůrazňujeme přitom, že jedním z rozhodujících způsobů, jak dále činnost justice zlepšovat, je působení ke zvyšování odborné a politické úrovně soudců, a zvláště pak jejich osobní odpovědnosti. Práce soudce není lehká, je obtížná a složitá právě v tom, že jde o aplikaci litery zákona na živý konkrétní případ v jeho specifičnosti a individualitě. Je proto nutno, aby soudce měl vedle odborných a politických znalostí i dostatečné životní zkušenosti a potřebné morální kvality.

Jednou z oblastí, v níž se dosud soudům nedaří dosahovat žádoucí úrovně, je součinnost se společenskými organizacemi, a to jak na trestním, tak i na občanskoprávním úseku. V trestním řízení jsou stále nedostatečně využívány instituty společenských záruk za nápravu obviněného, společenských obhájců a zejména společenských žalobců, kterých v roce 1984 vystupovalo před soudy jen 27. Tato součinnost ve všech svých formách má přispívat ke zvýšení výchovného vlivu trestního i občanskoprávního řízení, má význam i pro zjišťování příčin protispolečenských jevů projednávaných soudy a pro jejich odstraňování, tedy pro prevenci. Orgány soudního dozoru provedly již řadu opatření, která však dosud nevedla k očekávanému výsledku, takže skutečný stav součinnosti soudů se společenskými organizacemi dosud neodpovídá úsilí vynakládanému orgány soudního dozoru. Projevuje se tu zřejmě i nedostatek potřebných zkušeností soudců okresních soudů s těmito formami práce. Rozvinutí součinnosti se společenskými organizacemi je nutno proto věnovat ještě výraznější pozornost v zájmu jejího rozšíření a zvýšení výchovného účinku.

Nemalý vliv na kvalitu řízení a rozhodování soudů má vedle dalších faktorů i skutečnost, že zejména na občanskoprávním úseku dochází v posledních letech k trvalému nárůstu agendy. Vezmeme-li za základ rok 1974, pak v roce 1984 se počet věcí u okresních a krajských soudů zvýšil ve všech agendách o více než 33 %, zatímco počty soudců a pracovníků administrativního a odborného aparátu se nejen úměrně nezvýšily, ale naopak se snížily na 98,7 %. Již z tohoto srovnání vyplývá, že na řadě soudů jsou základní kvalitativní požadavky kladené na projednávání a rozhodování soudních případů někdy jen stěží plněny, a to ještě za maximálního vypětí sil.

Soudy mají v politickém systému socialistické společnosti své specifické poslání, jsou nedílnou složkou tohoto systému, a proto musí svou činností navazovat i na práci ostatních složek. To vyžaduje úzkou spolupráci především s těmi orgány, které mají obdobné poslání, popřípadě pracují na stejných úsecích jako justice. Významná je zejména spolupráce s ministerstvem spravedlnosti ČSR, se kterým řadu úkolů plníme společně a tak násobíme své síly. Nezbytná je dále spolupráce s Nejvyšším soudem ČSSR, ale i Nejvyšším soudem SSR, neboť je třeba dbát na to, aby právní řád byl používán a vykládán jednotně v rámci celého státu.

Ke kvalitě a zvýšení účinnosti naší práce přispívá i součinnost s Generální prokuraturou ČSR, zejména při zpracování zobecňujících materiálů o činnosti soudů a při odstraňování nedostatků tam, kde nestačí prostředky pouze jednoho z našich orgánů. Obecně lze ocenit i spolupráci s dalšími ústředními orgány i vrcholnými orgány společenských organizací při řešení řady společných zájmů.

Jednou z oblastí, která vyžaduje součinnost všech státních orgánů společenských organizací, ale i organizací hospodářských, je oblast právní výchovy a právní propagandy i preventivní činnosti, které jsou uskutečňovány rozmanitými formami, jak se o nich projednávaná zpráva o stavu socialistické zákonnosti zmiňuje. Má-li tato práce přinášet kladné výsledky v široké veřejnosti, vytvářet úctu k socialistickému právnímu řádu a pořádku, pak nemůže spočívat jen na soudech a státních notářstvích. Výchova k úctě k zákonům socialistického státu, k právům spoluobčanů, k dobrovolnému a uvědomělému plnění povinností musí začít již v rodině, ve škole a v pracovních kolektivech a musí být dále a soustavně rozvíjena všemi státními orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi. Všem společně nám totiž musí jít o upevnění pořádku a kázně, a to jak v oblasti právní, tak i na všech ostatních úsecích života společnosti. Jen tak docílíme odstranění řady vyskytujících se nedostatků a rychlejšího postupu vpřed.

Nesmíme též pomíjet, že vztah společenského a individuálního vědomí je vztahem obecného a zvláštního. Zdůrazňujeme-li formování socialistického právního vědomí, nepopíráme harmonický rozvoj celé osobnosti, potřebu rovnoměrného vývoje všech forem vědomí. Jde však vždy o to, aby socialistické právní vědomí se stalo vnitřní zábranou porušování právního řádu, aby vedlo k uvědomělému jednání v souladu se socialistickým právem.

Na rozvoj právní výchovy a právní propagandy je třeba klást nezbytně důraz a věnovat mu soustavnou pozornost po kvantitativní, ale zejména po kvalitativní stránce, neboť při realizaci programů komunistické strany a úkolů společnosti v současném období jejího vývoje je nezbytné překonávat prostředky socialistického práva, zákonností a právním vědomím jevy které jsou v rozporu se socialismem a brzdí jeho další rozvoj.

Za jednu z konkrétních a účinných forem preventivně výchovné činnosti považujeme působení samotného soudního řízení na trestním i občanskoprávním úseku. Proto vyžadujeme, aby toto řízení probíhalo tak, aby skutečně výchovně působilo, aby soudci jednali taktně, ohleduplně, i když nesmí polevit v zákonných požadavcích na průběh procesu. Musí řádně zjišťovat skutečný stav věci a třídně vyložit a na konkrétní případ správně použít příslušná zákonná ustanovení, aby jejich rozhodnutí bylo spravedlivé, aby odpovídalo zákonu a bylo přesvědčivé. Přísné dodržování procesních předpisů není bezduchým formalismem, je zárukou, že práva a oprávněné zájmy účastníků řízení budou důsledně chráněny, a že současně všichni účastníci soudního jednání budou vedeni k řádnému plnění povinností a k úctě k právu.

Předložená zpráva o stavu socialistické zákonnosti se nezabývá činností státních notářství. Vzhledem k připomínce vznesené na zasedání ústavně právního výboru mi dovolte několik slov k činnosti této justiční složky.

Státní notářství plní významnou úlohu při uspořádávání majetkových vztahů. S růstem životní úrovně vzrůstá též majetek občanů, a tím se zvyšuje nejen náročnost na uspořádání majetkoprávních vztahů, ale i počet právních jednání, kterými je nutno tyto vztahy upravit. Dochází proto v posledních letech k vzestupu notářské agendy. Tento růst, poněvadž souvisí se vzestupem životní úrovně, není tedy společensky nežádoucím jevem.

V řízení o dědictví, v registraci smluv o převodu nemovitostí a v poskytování právní pomoci činil počet došlých věcí v roce 1984 více jak 500 00 věcí, což představuje proti roku 1981 vzrůst o 16 %.

Ke státním notářstvím přichází ročně se žádostí o právní pomoc nebo o projednání své záležitosti přes půl miliónu občanů. Důvěra, s níž se tito občané obracejí na státní notářství, vytváří předpoklady, aby státní notáři svým důsledným zákonným postupem pozitivně ovlivňovali jejich právní vědomí v duchu socialistického práva. Nutno současně ocenit, že tento úkol v převážné většině státní notáři plní a že dále přes zvýšení agendy se snaží sepisovat všechny smlouvy a jiná akta listinné agendy, aby tak zamezili nedovolené činnosti různých pokoutníků. Jde o jejich cenný příspěvek k odstraňování jedné z příčin vzniku neoprávněného majetkového prospěchu z nepoctivých zdrojů.

Závěrem mi dovolte, soudružky a soudruzi poslanci, ocenit jménem vedení Nejvyššího soudu ČSR projednávání tezí zprávy o stavu socialistické zákonnosti ve výborech České národní rady a poděkovat za pozornost, kterou jste obsahu tezí věnovali. Z tohoto projednání vzešly pro nás významné podněty k prohloubení a zdokonalení práce justice a výkonu soudního dozoru jako specifické formy řízení soudů. Mohu vás ubezpečit, že i výsledky dnešního jednání pléna České národní rady budou pro nás podnětem k tomu, abychom dále zkvalitňovali plnění úkolů plynoucích pro nás z právní politiky KSČ. Děkuji. (Potlesk.)