Pondělí 17. prosince 1984

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji místopředsedovi vlády a předsedovi České plánovací komise soudruhu Zdeňku Krčovi za přednesení zprávy.

Nyní dávám slovo společnému zpravodaji poslanci Vladislavu Novému.

Společný zpravodaj poslanec ing. Vladislav Nový: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi, vážené soudružky, vývoj ekonomiky a výsledky plnění plánu v roce 1983 i výsledky dosahované od počátku tohoto roku ukazují, že je možné upevňovat a rozšiřovat pozitivní tendence v rozvoji naší ekonomiky. Je to doklad správnosti postupu, který zvolil ÚV KSČ při realizaci linie XVI. sjezdu naší strany ve složitých vnějších i vnitřních podmínkách sociálně ekonomického vývoje za uplynulá čtyři léta této pětiletky.

Je to také doklad toho, že závěry jednání předsednictva ÚV KSČ ze srpna loňského roku, stejně jako závěry z 10. zasedání i na něj navazujícího 11. zasedání ÚV KSČ, nalezly a stále nalézají pozitivní ohlas u širokých vrstev pracujícího lidu. Jsou potřebnou sjednocující základnou pro naše společné úsilí, jež musí vyústit ve splnění náročných úkolů roku 1985, které stanovilo nedávno skončené 12. zasedání ÚV KSČ.

V předchozím vystoupení bylo řečeno, že se nám letos daří vytyčené požadavky vcelku úspěšně realizovat. Upevňuje se vnější i vnitřní rovnováha čsl. ekonomiky, roste dynamika tvorby zdrojů naší společnosti, založená na postupném zlepšování ukazatelů efektivnosti a intenzifikace reprodukčního procesu, v mnoha směrech se zkvalitňuje zásobování vnitřního trhu. Rekordní úrody bylo dosaženo v zemědělství. Velmi významných výsledků bylo dosaženo ve snižování zadluženosti čsl. ekonomiky.  

Ve vývoji současné mezinárodně politické situace je tato skutečnost velice významná. Dovoluje účinně prosazovat leninské principy mírové politiky na mezinárodním fóru, zejména ve vztahu k agresívní politice imperialistických států, které stále více zneužívají ekonomických vztahů ke snaze diferencovaně ovlivňovat jejich prostřednictvím i politické dění v jednotlivých socialistických zemích.

Z tohoto pochopení také vychází naše plná podpora plánovaným záměrům, jejich splnění bude vyžadovat trvale zlepšovat práci na všech úsecích. Jak uvedl generální tajemník s. Husák na 12. zasedání, nelze přehlížet, kolik je dosud nevyužitých rezerv. Naše poznatky z volebních obvodů tuto skutečnost potvrzují. Rezervy vidíme mimo jiné v důraznějším odstraňování dílčích nedostatků, které zpomalují pozitivní vývoj naší ekonomiky a mnohde stojí dosud v cestě rychlejšímu postupu intenzifikace.

Tou největší rezervou zůstává realizace závěrů 8. zasedání ÚV KSČ.

Stále rozptylujeme své síly místo abychom je důsledně koncentrovali na rozhodující úkoly. Zejména chozrasčotní sféra musí plně využívat všechny možnosti ke zrychlování cyklu výzkum - výroba - užití.

Jak ukázaly poznatky VLK ČSR, v řadě organizací došlo např. v plánech technického rozvoje letošního roku k zařazení výzkumných úkolů s dobou řešení delší než 3 roky i k celkovému prodloužení doby řešení výzkumných úkolů proti předchozímu období. To znamená opak toho, co je požadováno, co je žádoucí.

Do plánu technického rozvoje podniků a VHJ se dostává stále řada úkolů, které nemají řádně plánovány ekonomické přínosy. Je to především výsledek nedůsledného a někde zcela formálního přístupu k řízení rozvoje dané organizace prostřednictvím plánu vědy a techniky a zejména důsledek malého pochopení základního požadavku, že řešení úkolů vědy a techniky musí nalézat své reálné ekonomické vyjádření, jinak nemůže společnosti přinést užitek.

V průběhu řešení dochází také v řadě případů ke snižování plánovaných ekonomických přínosů.

V plánech technického rozvoje řady organizací na rok 1985 není uvažováno s dosahováním výrazně vyšších úspor než v roce 1983, resp. 1984. Naopak, v konkrétních případech se úspory v jednotlivých ukazatelích i podstatně snižují. Markantní je to např. u úspor paliv a energií, ale i v úsporách pracovních sil, ve snižování dovozu z nesocialistických zemí atd.

K pomalému obratu u nás dochází v zabezpečování podílu výrobků na světové úrovni a nejvyšší jakosti v celkovém objemu naší výroby. V plánu na příští rok se podíl výroby zboží vysoké technicko-ekonomické úrovně na celkové výrobě zboží pohybuje u rozhodujících výrobních resortů řízených vládou ČSR od 9,4 do 16,6 %, přičemž např. u ministerstva průmyslu ČSR oproti očekávané skutečnosti letošního roku klesá.

K tomu musíme ještě připočítat otazníky, které jsou s testováním a vyhodnocováním kvality výrobků. Je zarážející, když slyšíme, že 36 % výrobků I. jakosti, které jako takové byly vyhodnoceny našimi resortními a státnímu zkušebnami, je na trzích vyspělých kapitalistických států neprodejných.

Proto je potřebné stále vidět jako základní úkol požadavek urychlit vědeckotechnický rozvoj především v samotné výrobě. Plán na rok 1985 má v tomto směru ještě řadu rezerv.

Přitom ovšem je možné dokumentovat, že jsou to převážně subjektivní vlivy, které se zde projevují. Vezmeme-li si na pomoc mezinárodní srovnání např. v počtu národních přihlášek vynálezů a patentů, potom jsme v počtu přihlášek vynálezů na 100 tis. obyvatel na 4. místě na světě a v počtu vydaných patentů národním autorům dokonce na prvém místě ve světě! Uváděné údaje jsou za rok 1980, ale situace se podstatněji nemění. Zatím tohoto silného hybného momentu nedokážeme využít tak, aby se plně projevil v konečných výsledcích reprodukčního procesu, aby především na něm byl založen růst národního důchodu.

Předsednictvo ústředního výboru naší strany projednalo a přijalo nedávno dokument o elektronizaci, který je v mnoha směrech určující pro další zabezpečování aktuálních úkolů vědeckotechnické revoluce. Ukazuje se jednoznačně, což ostatně potvrzují i naše poznatky z průzkumů, že otázka elektronizace a zavádění mikroelektroniky do reprodukčního procesu se u nás stává především otázkou pro uživatele. Jedině jeho prostřednictvím se může tento vysoce progresívní směr uplatnit jako reálný prostředek k plnění plánovaných úkolů, promítat do konečných výsledků výroby a tedy přispívat k tvorbě národního důchodu, jako základního cíle plnění národohospodářského plánu.

V souvislosti s vědeckotechnickým rozvojem se musíme ještě zmínit o některých problémech, jejichž odstranění předpokládá odbourat všude subjektivní a čistě lokální zájmy motivované přístupy k plánování rozvoje vědy a techniky, předpokládá prosadit všude plně kvalifikovaný přístup založený na preferování celospolečenských zájmů a předpokládá nebát se výrazně diferencovat v odměňování ty pracovníky, kteří mají vynikající výsledky.

V prvé řadě je to využívání všech dostupných informací. V současném světě rozvoj vědy a techniky, docilovaná úroveň technologií a výrobků, vytyčované cíle, to vše je středem zájmu průmyslově vyspělých zemí. Informace v tomto směru musí být rozhodující ke srovnání i pro nás. Zde, myslím, je dosud značná rezerva a také jsme na ni při svých průzkumech narazili. Výrazem toho je mimo jiné pomalé operativní přizpůsobování se našich výrobců světovému vývoji a zaostávání inovačního vývoje i v takových odvětvích, kde jsme byli vždy tradičně na předním místě, jako je oděvní průmysl, obuvnický průmysl apod. Zde mohou a musí plnit svou úlohu především odvětvová střediska vědeckotechnických a ekonomických informací a další informační systémy, které existují. A je jich dnes celkově dostatek. Na dostupnost informací by si neměli pracovníci chozrasčotní sféry, až na výjimky, stěžovat. Sami však musí informace vyžadovat.

Co lze například říci na zjištění, že při zakládání výzkumných úkolů do plánu technického rozvoje na rok 1984 ani jeden z hlavních řešitelů pěti namátkově kontrolovaných úkolů jednoho resortního výzkumného ústavu si nevyžádal rešerši o úrovni řešeného problému v zahraničí? Jde buď o nekvalifikovaný přístup nebo nezájem, ze kterého musí příslušný řídící hospodářský pracovník vždy vyvodit rychlé, konkrétní a adresné závěry.

Právě v takovýchto případech se musí projevovat kvalita přímého řízení stejně jako při ovlivňování mzdové techniky. Ani v této oblasti, jak jsme si ověřili, nenalezli dosud odpovědní hospodářští pracovníci odvahu využít prostor, který otevřelo 8. zasedání ÚV KSČ.

K otázkám vědeckotechnického rozvoje by bylo jistě možné hovořit dále, např. ve spojitosti s dosud váhavým přístupem k prohlubování spolupráce se zeměmi RVHP, zejména však se Sovětským svazem. Proč o vědeckotechnickém rozvoji hovořím? Příklady mnoha pracovišť totiž ukazují, že je to jediná cesta, která vede k úspěchu!

Ve spojitosti se zaváděním výsledků vědeckotechnického rozvoje do praxe vystupuje do popředí celá další oblast plánu, která je předmětem oprávněné pozornosti, a to je investiční výstavba. I zde má naše ekonomika rezervy, o nichž víme, a které delší dobu nedovedeme využít.

Právě v investiční výstavbě se projevuje při plnění plánovaných úkolů velká nerovnoměrnost. Přestože termíny dokončování staveb je žádoucí rozložit do celého ročního období, nejvíce se jich soustřeďuje na jeho závěr. Nejvýraznější je tento jev především v komplexní bytové výstavbě.

Ne vždy jsou uváděny stavby do provozu v plánovaném čase a v požadované kvalitě, ne vždy dosahují projektovaných parametrů. Ačkoliv jsou ve stranických dokumentech opakovaně v tomto směru formulovány požadavky, průměrné lhůty výstavby jsou ve skutečnosti stále zhruba o třetinu delší než plánované. Například z 81 staveb vyhodnocených letos za rok 1983 byla skutečná lhůta výstavby překročena u 64, tj. o 79 % ze sledovaného souboru, z toho pouze u 11 staveb byly prokázány objektivní důvody. Jak vyhodnotila Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, v důsledku prodloužení lhůt výstavby došlo v souboru vyhodnocených staveb k výpadku ve výrobě asi 6 mld Kčs a v hrubém zisku asi 1,9 mld Kčs. Přitom se projevuje tendence spíše prodlužování lhůt výstavby a tato tendence je již obsažena mnohdy v samotném plánu.

Z vývoje průměrných lhůt výstavby vyhodnocovaných staveb v letech 1980 - 1983 vyplývá, že projektovaná průměrná lhůta výstavby vzrostla za tyto tři roky zhruba o 6 měsíců, což představuje více jak 10ti procentní nárůst.

I to svědčí o tom, že by se měly důsledněji koncentrovat dodavatelské kapacity a ještě účinněji hledat konkrétní opatření ke zkracování lhůt výstavby. Intenzifikace se i tady musí projevovat daleko rychleji než dosud.  

Vyhodnocovací řízení rovněž ukázalo, že pouze 47 % souboru výrobních staveb dosahuje základní projektované parametry. I tady se projevují nekvalita práce a nedostatky v řízení investičního procesu konkrétními ekonomickými ztrátami, které jdou ročně do stovek miliónů korun.

Naši investoři zatím nedoceňují požadavek, že je třeba dostatečně pružně reagovat na zásadní změny v investiční politice, na změny koncepcí rozvoje, na světové trendy v technologiích výroby, v ekonomických pohledech na vstupy a výstupy konkrétního výrobního procesu apod. Tím zbytečně narůstají ztráty v rámci národního hospodářství, které je obtížné vyčíslovat, které ale jsou opět významnou potenciální rezervou dalšího rozvoje.

Oceňujeme jako velice pozitivní, že v plánu investic na rok 1985 jsou vyčleněny prostředky na ochranu životního prostředí. Plán předpokládá zahájit stavby s rozpočtovými náklady ve výši 1,6 mld Kčs. S ohledem na dlouhodobě neřešené problémy to není mnoho. Tím více je zde třeba docílit toho, aby každá koruna investovaná do této oblasti přinesla předpokládaný efekt.

Otázkou, kterou se dosud v plánu podařilo řešit vždy se značnými riziky a ve stavu velké napjatosti, je proporcionálnost a vybilancovanost ročního prováděcího plánu. Předložený plán na rok 1985 je jistě ve všech zásadních makropohledech vybilancovaný a číselně vyrovnaný. Z poznatků získaných při svých průzkumech a mnozí sami z vlastních zkušeností však můžeme potvrdit, že tato proporcionalita a vybilancovanost se málo projevuje především v dodavatelsko-odběratelských vztazích na úrovni VHJ a podniků.

Celá oblast dodavatelskoodběratelských vztahů, která je nesmírně důležitá pro plynulé a efektivní fungování reprodukčního procesu, trpí řadou nedostatků, z nichž některé jsou obsaženy v samotném plánu. I pro příští rok jsou rizika plnění v ne vždy dostatečném propojení stanovených úkolů na dodávky bilancovaných i nebilancovaných výrobků, ve sladění časových hledisek při dodávkách výrobků, v nespolehlivosti některých údajů a někde dosud i v metodice plánovitého řízení celé oblasti dodavatelskoodběratelských vztahů včetně bilančního systému. Při průzkumech k přípravě plánu na příští rok jsme na tyto problémy narazili u více VHJ.

V rozpracování úkolů státního plánu bychom právě této oblasti měli věnovat prvořadou pozornost.

Prosazování intenzifikačního procesu a zvyšování efektivnosti je v návrhu plánu na příští rok doloženo řadou ukazatelů. To jsou požadavky na chozrasčotní sféru, ke kterým musí tato sféra aktivně přistupovat. Právě zde musíme i my jako poslanci účinně napomáhat v prosazování záměrů plánu pro příští rok.

Při svých průzkumech jsme se až na výjimky vesměs setkali s tím, že se např. nedaří naplňovat plánované záměry ve zhodnocování naší produkce na vnitřním a na zahraničním trhu. Úkoly pro rok 1985 v globálních číslech jsou pro resorty stanoveny ovšem ještě náročněji, než je očekávaná skutečnost letošního roku. Jak jsme se ale přesvědčili, ještě v nedávné době tyto úkoly považovala řada VHJ za příliš náročné. Svědčí o tom nejlépe srovnání návrhů plánů, které předložili VHJ na rok 1985, se Směrnicí.

Stále se opakuje situace, kdy národohospodářský plán je třeba stavět direktivě "shora" se všemi z toho vyplývajícími riziky. Splnění roku 1983 i dosavadní celkově příznivý průběh plnění letošního roku plně dokladují oprávněnost takovéhoto přístupu. Odkrývá to však zároveň další oblasti, kde lze hledat velké rezervy při plánování dalšího rozvoje naší ekonomiky. Je to zdokonalování funkcí hospodářského mechanismu v dialektické jednotě s výchovou a stupněm uvědomění všech pracovníků, ale zejména hospodářských vedoucích na všech úrovních řízení.

Zde je třeba, jak to stále naléhavěji potvrzují poznatky poslanců, hledat energičtěji, daleko důsledněji a principiálněji než dosud cestu vpřed. O některých nesporných principech je lépe méně hovořit, ale důsledněji systémem plánovitého řízení vytvářet podmínky pro jejich uplatnění, jejich uplatňování plánem stimulovat a věcně, na dosahových skutečných výsledcích analyticky jejich dopad hodnotit a přijímat závěry pro další postup.

Jako příklad bych chtěl uvést kontrolu, resp. její uplatňování ve vztahu k prosazování socialistické podnikavosti na zásadách ekonomické kalkulace.

Kontrola je a musí být nedílnou součástí řízení. V tom jsou právě u nás nedostatky. Jsou to ale vesměs nedostatky konkrétních vedoucích pracovníků na konkrétních místech. Zdá se, že tyto nedostatky se stále více snažíme kompenzovat jednak direktivním způsobem řízení spojeným se značnou administrativou, mám zde především na mysli složitost předpisů a pravidel a jednak kontrolou všeho druhu. To pochopitelně může vést a také skutečně v mnoha případech vede k nežádoucí představě, že lépe je na tom ten "kdo méně dělá, protože potom může méně zkazit", zejména se nedostane tak často do konfliktu s předpisy. A kontrola pochopitelně posuzuje především porušování předpisů.

V situaci, kdy existuje řada nekoordinovaných či zastaralých předpisů, nebo na druhé straně zase dalo by se říci příliš progresivní předpisy, pro jejichž dodržování ani nejsou vždy vytvořeny všechny nezbytné předpoklady, je pro každého vedoucího pracovníka tou nejméně rizikovou cestou - snažit se pouze "pasivně plnit plán".

Bylo by to dobré za předpokladu, že plán by byl maximálně náročný na využití všech konkrétních rezerv. Takový plán ovšem nelze vytvářet pouze jednostranně shora. A nám se zatím všude nedaří propojit direktivní přístup shora s cestou využívající "zdola" hybné momenty vědeckotechnického rozvoje, iniciativy pracujících a zdravé podnikavosti. Měli bychom proto lépe využívat zkušeností těch, kterým se to daří.

V příštím roce se bude do konečné podoby dopracovávat představa o dalším zdokonalování systému plánovitého řízení pro 8. pětiletku. Je myslím potřebné některé tyto otázky nastolit tak, jak ve skutečnosti v současné době opravdu stojí. Jedině tak je možné účinně ekonomický mechanismus zlepšovat.

Intenzívněji je myslím možné čerpat především ze sovětských zkušeností a myšlenek. Přitom se i my můžeme plně opírat o praktické zkušenosti rozsáhlého ekonomického experimentu, který v SSSR probíhá. Jednou z jeho základních myšlenek je hodnocení pracovních kolektivů za skutečné přírůstky výroby, její efektivnost a také pokus o správné vymezení úlohy ceny v rámci ekonomických nástrojů za socialismu.

I pro nás je aktuální požadavek, který formuloval s. Konstantin Černěnko na jednom z posledních zasedání ÚV KSSS: "všude mobilizovat rezervy a zaměřit naše plány na dosažení maximálních konečných výsledků". To také musí být prvořadým cílem při rozpracování a zabezpečování úkolů státního plánu rozvoje na rok 1985 ve všech článcích chozrasčotní sféry. Na tento cíl musíme také jako poslanci zaměřit svoji pozornost při politickovýchovné práci ve volebních obvodech a na pracovištích.  

Významně bychom měli napomoci tomu, aby se právě v roce 40. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou iniciativa a aktivita pracujících změřila v duchu Provolání ÚV KSČ, ÚV NF a vlády ČSSR na rozhodující kvalitativní stránky plnění plánu příštího roku.

Stále je nutno do popředí klást kvalitu veškeré práce a plnění jen takových úkolů v tvorbě zdrojů, které zabezpečují uspokojování existujících potřeb naší společnosti. Tomu by měly všude odpovídat konkrétní závazky. Z těchto hledisek bychom je také měli jako poslanci iniciovat, posuzovat a podle možností aktivně usměrňovat.

Uvědomuje si všichni, že rok 1985 je posledním rokem 7. pětiletého plánu, v mnoha směrech rozhoduje o naplnění závěrů XVI. sjezdu KSČ a především stanoví výchozí základnu pro vstup do 8. pětiletky. Proto splnění plánem vytýčených záměrů musíme věnovat maximální úsilí. Úspěch máme ve svých vlastních rukách. Na doklad toho bych chtěl připomenout slova generálního tajemníka s. Husáka, který ve svém závěrečném slově na 12. zasedání řekl, cituji: "Naše ekonomika má předpoklady lépe a kvalitněji vyráběti lépe a kvalitněji uspokojovat potřeby společnosti. Záleží na tom, abychom těchto možností stále plněji využívali."

Soudruzi a soudružky, jako společný zpravodaj doporučuji, abychom podpořili záměry konkretizované v přijatém státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1985 a vyjádřili naši bezvýhradnou podporu závěrům 12. zasedání ÚV KSČ. Jeho usnesení se musí stát základní směrnicí pro činnost nás všech. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Vladislavu Novému za zpravodajskou zprávu.  

Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady doporučuje k projednávané zprávě vlády přijmout usnesení. Doporučuji, aby pro jeho přípravu byla zvolena návrhová komise. Navrhuji, aby jejím předsedou byl zvolen předseda výboru ČNR pro plán a rozpočet soudruh Miroslav Mrázek a aby v komisi dále pracovali poslanci Vladislav Nový, Jiří Fleyberk, Marie Flídrová, Dana Trochtová, Josef Meier a Marta Kotasová.

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky?

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby uvedení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je zvolena návrhová komise a prosím její členy, aby se podle pokynu soudruha Mrázka sešli k poradě v místnosti č. 28 vedle zasedací síně.

Soudružky a soudruzi, návrhová komise připraví návrh usnesení, který vám bude během jednání rozdán. Prosím vás, abyste případné připomínky a doplňky odevzdali některému z členů návrhové komise nebo u prezence.

Uděláme nyní přestávku na kávu a pak budeme pokračovat v jednání.

/Schůze byla přerušena ve 14.25 hodin a znovu zahájena ve 14.55 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu

České socialistické republiky na příští rok odůvodní z pověření vlády České socialistické republiky ministr financí soudruh Jaroslav Tlapák, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky mne pověřila, abych vám zdůvodnil předložený návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1985.

Nejprve je třeba předeslat a podtrhnout, že záměry, s nimiž předstupujeme, vyjadřují linii XVI. sjezdu strany, vycházejí z úkolů 7. pětiletky a přispívají k zabezpečování závěrů jednotlivých plén ústředního výboru strany. Se zvláštní pozorností se soustřeďují na otázky, jimiž se zabývalo 12. zasedání ústředního výboru a jejichž řešení předurčuje důsledné zajišťování státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje v příštím roce.

Vstupujeme do období, ve kterém bezesporu najde svůj osobitý výraz iniciativa pracujících na počest 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje československého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. V její celospolečenské orientaci, neformálním přínosu a kvalitativním růstu spatřujeme záruku důsledného naplnění stanovených cílů. Víme také, že hodnoty, jež se rodí v jejím proudu, mají nejen ekonomický, ale i nenahraditelný ideově výchovný význam. A právě tuto skutečnost musíme mít v současném třídně rozděleném světě, za zhoršené mezinárodní situace neustále na paměti.

Jsme přesvědčeni, že navzdory hrozbám nejreakčnějších imperialistických kruhů jejich snaha vystupňovat závody ve zbrojení, zvyšovat napětí v atomovém věku musí zvítězit zdravý rozum, přirozená touha po klidném a pokojném životě. V leninské mírově politice Sovětského svazu jsou ztělesněna přání všech poctivých lidí na této planetě. K jejímu prosazování napomáháme i my svědomitým a uvědomělým osvojováním si svěřených povinností v závodech a družstvech, ve výrobní i nevýrobní sféře. Tomuto poslání vychází vstříc též státní rozpočet. Předpokládáme, že bude vyrovnaný. Jeho příjmy a výdaje jsou uvažovány ve výši 151 mld 700 mil. Kčs. Spolu s vlastními zdroji organizací a plánovanými úvěry vytváří spolehlivou finanční základnu pro uspokojování požadavků daných státním plánem. Uvážlivě a hlavně přísně přitom dodržujeme zásady efektivnosti a hospodárnosti.

Celou přípravu dnešního jednání prostupovalo důkladné zhodnocení zkušeností z uplynulých let. Je pochopitelné, že těžiště této analytické činnosti spočívalo v posuzování poznatků, k nimž se dospělo v letošním roce. Za nesporný úspěch považujeme skutečnost, že rozvoj výroby je letos provázen relativním poklesem materiálových nákladů, zejména spotřeby energie a kovů. Zvýšila se rovněž společenská produktivita práce. To se projevilo v růstu dynamiky hospodářského rozvoje, v prohloubení ekonomické rovnováhy, ve zlepšování kvalitativních ukazatelů a ve výši efektivnosti.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP