V roce 1981 vláda uložila, aby se začalo s výstavbou 15 uvedených léčeben, ale doposud se zahájilo pouhých 9. Důvodů je pochopitelně víc, ale ten nejpodstatnější spočívá podle našeho názoru v určitém podcenění tohoto úkolu jmenovitě v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Severomoravském kraji. Do konce 7. pětiletky zbývá rok a půl. A v tomto čase bychom se měli pokusit alespoň částečně tyto vážné dluhy vyrovnat.
Dovolte mi zastavit se ještě u lázeňské péče. Byli jste v minulosti častokrát informováni o tom, že stav našich českých lázní je nevyhovující. Stáří jednotlivých budov a jejich vybavenost, někdy i stav životního prostředí, neodpovídají tradicím ani úloze a poslání našeho lázeňství.
V roce 1983 jsme celkově na opravy a údržbu vynaložili 53 mil. Kčs, ale tato částka neřeší dlouhodobé zaostávání. Ke změně nedobrého stavu vláda už určitá opatření přijala a s dalšími počítáme. V plánu je výstavba a přestavba řady lůžkových kapacit, balneo-provozů, jídelen a zdravotnických objektů. Hodláme zlepšit ochranu krajiny, zvláště v západočeském lázeňském trojúhelníku. S rekonstrukcemi i novými budovami se setkají návštěvníci Mariánských Lázní a dalších lázeňských míst.
Chceme, aby lázně lépe sloužily našim pracujícím, zejména těm, kteří tuto péči nejvíce potřebují. Současně by měly být i dobrou propagací naší země i zdrojem devizových příjmů.
Když hovoříme o širších souvislostech práce našeho zdravotnictví, nutno se zmínit o některých vztazích mezi růstem určitých onemocnění a kvalitou životního prostředí.
Zkušenosti ukazují, že nelze brát na lehkou váhu rizika, jež přináší nová technika a technologie, rostoucí hluk, ale i životní tempo, neracionální výživa, škodlivé návyky a také úrazy v domácnostech, v rekreačních oblastech, při rozvoji nejrůznějších zálib a zájmů.
Díky úsilí našeho zdravotnictví se s mnohými nemocemi postupně vypořádáváme, ale celkový zdravotní stav obyvatelstva se nezlepšuje tak, jak bychom si přáli nebo chtěli. Ne všechno můžeme přičíst tak zvaným civilizačním vlivům. Nejednou za těmito negativními jevy životního a pracovního prostředí stojí určitá lhostejnost hospodářské sféry vůči potřebám nynějších a budoucích pokolení.
Je jistě pravda, že mnohé - například likvidace kysličníku siřičitého - dosud řešit neumíme ani u nás, ani ve světě, někdy odrazuje vysoká nákladnost zařízení, nejednou schází chuť v praxi uplatňovat nové technologie.
Odpovědnost za čistotu ovzduší, vod, za ochranu zdrojů pitné vody, za likvidaci průmyslových a komunálních odpadů, nikdo z příslušných hospodářských organizací, národních výborů, ale i hygieniků nemůže sejmout. V zájmu zlepšení situace na tomto úseku vláda zřídila jako svůj poradní orgán Radu pro životní prostředí, která připravuje návrhy a doporučení, která potom vláda projednává a realizuje.
Pro zdravotní stav obyvatelstva má nemalou důležitost úroveň čistoty ve městech a na sídlištích, v obchodech, restauracích a dopravních prostředcích. Nejednou jsme však svědky toho, že se více hledají různé způsoby, jak se s hygieniky takzvaně domluvit než cesty k rázné nápravě. Ani národní výbory zdaleka neplní v tomto ohledu své funkce. Například v letech 1978 1982 neuložily celou třetinu pokut, které navrhovali hygienici.
Takový postup podniků i zastupitelských sborů je krátkozraký. Ve svých důsledcích poškozuje i je samotné, ničí přírodní krásy, snižuje rekreační hodnotu krajiny a negativně působí dopady na zdravotní stav obyvatelstva.
Domníváme se, že je na místě, aby hygienická služba našla větší pochopení u všech orgánů a organizací, aby jí navržené závěry byly chápány jako forma účinné pomoci při prosazování celospolečenských zájmů.
Také v oblasti zdravotnictví rostoucí složitost úkolů, nutnost koordinace mezi různými články, potřeba komplexního řešení, sjednocování resortního a územního hlediska zvyšují nároky na úroveň řídící práce. Příprava této zprávy pro Českou národní radu proto vycházela i z výsledků analýzy organizace a řízení zdravotnictví, kterou provedlo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s KNV Západočeského kraje. Zkušenosti jednoznačně ukazují, že dosavadní struktura zdravotnické soustavy se plně osvědčuje a není na ní nutné nic měnit. Uspořádání zdravotnických zařízení nejrůznějších směrů a typů do ústavů národního zdraví podle územního členění vytváří předpoklady pro jednotné řízení zdravotnictví, pro zavádění výsledků lékařské vědy do zdravotní péče a uskutečňování celospolečenských zdravotnických programů.
Mimořádnou zásluhu na rozvoji socialistické péče o zdraví mají v naší republice národní výbory. Jim přísluší výkon státní správy při vytváření a ochraně podmínek zdravého způsobu života i práce a při zabezpečování zdravotnických služeb. Spravují více než 85 % zdravotnických zařízení a většinu otázek řeší s konečnou platností. Jimi řízená zdravotnická zařízení pečují trvale o občany všech věkových skupin - od doby před narozením až po celý jejich život.
Národní výbory sehrály významnou úlohu při sjednocování zdravotnictví v roce 1952 a v dalších letech výstavby socialismu. Zasloužily se o rozvoj územních a závodních zdravotnických zařízení, jeslí, lůžkového fondu, hygienických stanic a jiných zařízení. Nemálo vykonaly pro zlepšování životního prostředí a zabezpečování zdravotnických služeb. Při plnění volebních programů byla vystavěna nebo adaptována řada objektů na zdravotnická střediska, jesle nebo lékárny, rozšiřují se plochy zeleně, vznikly areály zdraví a další všem občanům prospěšná zařízení.
Vážené soudružky, vážení soudruzi, výsledky, kterých naše zdravotnictví dosáhlo, i směry, které vytyčuje pro další období, svědčí o důsledném přístupu k zajišťování cílů, které přijala Komunistická strana Československa na svém XVI. sjezdu. Máme zpracován program, který využívá cenně podněty z minulosti a zavazuje k překonávání dosažené úrovně.
Práce lékaře, zdravotníka je těžká a odpovědná. Stará se o to nejcennější - o zdraví člověka. Ve své činnosti naplňuje socialistické principy a vymoženosti na velice citlivém, politicky, hospodářsky i morálně důležitém úseku. Víme o náročnosti nepravidelných služeb, o rizicích tohoto povolání, o složitosti vztahů s různými pacienty, o přemíře papírování a dalších věcech, které ho odvádějí od jeho hlavního humanistického poslání. Tím více si vážíme té většiny našich zdravotníků - především žen - které se čestně vypořádávají se svými povinnostmi. Stejný dík patří i tisícům poslanců, pracovníků a aktivistů národních výborů, kteří na úseku zdravotnictví přispívají k naplňování cílů politiky strany. Rozhodování o těchto otázkách není jednoduché; ovlivňuje nejen zdravotní stav jednotlivce a jeho důvěru k lékaři, ale i spokojenost, vztah ke společnosti a státu, k socialismu. Tím větší úcta náleží těm, kteří dávají své práci všechno, co vyžaduje a potřebuje.
V zájmu dalšího růstu kvality péče o zdraví, účasti zdravotnictví na zvyšování životní úrovně lidu a na posilování reprodukce pracovní síly je žádoucí důsledně využít všech osvědčených metod organizace a řízení, které jsou výsledkem socialistické výstavby našeho zdravotnictví. V souladu se získanými zkušenostmi klademe důraz na zvyšování účinnosti preventivní a léčebné péče za účasti národních výborů, resortů, výrobních i nevýrobních institucí, společenských organizací, zvláště ČSČK a všech občanů.
Nemalou roli bude mít i všestranné a rychlé využívání výsledků lékařské vědy a techniky v činnosti zdravotnických zařízení. Chceme orientovat okresy a kraje na řešení důležitých otázek zdravotních potřeb obyvatelstva. To zároveň vyžaduje dobudovat celostátní síť zdravotnických zařízení, spojující zájmy celé společnosti, jednotlivých krajů a populačních skupin a vybavit ji urychleně potřebnými prostorami, technikou a dalšími odborníky. Jsme přesvědčeni, že tyto úkoly jsou reálné a odpovídají strategii hospodářské a sociální politiky naší komunistické strany.
Dovolte mi, prosím vás, abych ocenil iniciativu předsednictva České národní rady zařadit komplexní problematiku péče o zdraví a otázky společenské funkce socialistického zdravotnictví na jednání pléna nejvyššího zákonodárného sboru České socialistické republiky.
Vláda ČSR si váží důsledné přípravy tohoto jednání. Diskuse ve všech výborech a stálých pracovních skupinách i poslanecký průzkum zdravotnictví potvrdily správnost stanovené linie a hlavních směrů rozvoje péče o zdraví lidu. Ukázaly přitom řadu nedostatků, které lze při soustředěném úsilí odstranit. Zdůraznily řadu možností a rezerv, které musíme zmobilizovat v zájmu rychlejšího zlepšování kvality a účinnosti léčebně preventivní péče. Přinesly mnoho nových podnětů, zejména ve snaze prohloubit celospolečenský charakter péče o zdraví v naší republice. Všech těchto velkých hodnot chceme využít ve prospěch rozvoje medicíny a zdravotnictví, v zájmu péče o zdravé životní a pracovní prostředí, o štěstí a spokojený život našich občanů.
Dovolte, abych vám všem, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, za vaši odpovědnou práci a odpovědný přístup k řešení těchto otázek upřímně poděkoval a současně vám poděkoval za pozornost. /Potlesk./