Společný zpravodaj poslanec akademik Ladislav Kubíček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, využití druhotných zdrojů surovin, které jsou předmětem jednání dnešního zasedání České národní rady, patří mezi důležité problémy národního hospodářství. Pro celou Československou socialistickou republiku má využívání druhotných zdrojů zvláštní význam především pro omezenost prvotních zdrojů surovin. Tato omezenost limituje další rozvoj našeho národního hospodářství.
Využívání druhotných zdrojů surovin, zejména vratných - kovonosných, má v Československu dlouhodobé tradice. Tyto tradice se podařilo po znárodnění průmyslu v poválečných letech trvale prohlubovat v zájmu rozvoje národního hospodářství. Postupně začaly vykonávat svoji nezastupitelnou funkci i specializované organizace, které zabezpečují úkoly v oblasti sběru, výkupu a úpravy druhotných surovin. Jejich pozitivní vliv na národní hospodářství se trvale zvyšoval. Hodnota druhotných surovin využívaných v národním hospodářství ČSR převyšovala v roce 1983 3 mld Kčs. Pro některá odvětví představují druhotné suroviny již dnes hlavní surovinovou základnu.
Nároky na intenzifikaci hospodaření s druhotnými zdroji surovin jsou však stále důraznější. O chodu hospodářství většiny zemí světa dnes rozhoduje - a ve výhledu do budoucna bude stále více rozhodovat - připravenost na hospodaření v podmínkách omezených surovinových a energetických zdrojů. Snížení dostupnosti prvotních zdrojů surovin a energie využívají vlády některých zemí i k vyvolávání politických nátlaků, které jsou provázeny ekonomickou diskriminací a embargem.
Celosvětová napjatost v surovinových zdrojích v posledním desetiletí příkře stoupla, což vedlo ve všech socialistických i nesocialistických zemích k intenzívnějšímu získávání, zpracovávání i opětnému zhodnocování druhotných zdrojů surovin a energie. Ne nadarmo se proto již vžilo úsloví, že "odpady jsou surovinou na nesprávném místě".
Státní technická politika ve sféře využívání druhotných surovin v naší republice pro současné období byla formulována "Hlavními směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 1985", které byly schváleny XVI. sjezdem KSČ. Tyto směry ukládají mimo jiné: "... zvýšit využívání druhotných surovin a účinněji řídit jejich sběr a zhodnocování...". Dále pak ukládají: "... orientovat výzkumné a vývojové práce především na řešení úkolů zaměřených na intenzívnější využívání druhotných surovin všeho druhu a lepší využívání netradičních a druhotných energetických zdrojů...".
Otázkám využívání druhotných surovin věnují zvýšenou pozornost i socialistické státy s bohatší surovinovou základnou, než má naše republika.
K plnění těchto úkolů je např. v SSSR postupně vytvářena i odpovídající struktura nástrojů v systému řízení a plánování i v systému technických, ekonomických a sociálních podmínek pro jejich zabezpečení. Obdobně je tomu i v některých dalších socialistických zemích - zejména v NDR a BLR.
Využívání druhotných zdrojů surovin a energie byla věnována vládou ČSR v posledním období rostoucí péče. Svědčí o tom nejen předložená zpráva a úvodní slovo soudruha ministra Kapouna, ale i zpráva o vývoji národního hospodářství a plnění státního plánu ČSSR v roce 1983, kde bylo konstatováno, že "... v souladu s koncepcí 7. pětiletky pokračovaly strukturální změny v průmyslové výrobě. Nejrychleji se rozvíjela výroba v odvětvích spjatých s vyšším uplatňováním vědeckotechnického pokroku a v oborech založených na využívání domácích surovin..." V průběhu roku 1983 bylo také v průmyslových národních podnicích ušetřeno 434 tisíc tun měrného paliva, další suroviny a materiály za 2,3 mld Kčs, 110 tisíc tun kovů, z toho 101 tisíc tun železných kovů. Výroba surového železa v souladu s plánem poklesla.
V uplynulém roce 1983 vykoupily podniky Sběrných surovin řízené krajskými národními výbory v ČSR druhotné suroviny v celkovém množství 930 tisíc tun v hodnotě 870 mil. Kčs a podílely se tak skoro ze 77 % na celkových výkonech podniků Sběrných surovin v ČSSR.
Považujeme za velmi pozitivní, že se v prvých dvou letech 7. pětiletky podařilo péčí krajských národních výborů a s pochopením občanů zavést a rozšiřovat oddělený sběr skleněných střepů v n. p. Sběrné suroviny a že celkové množství střepů vrácených do materiálového koloběhu národního hospodářství se zvýšil v ČSR ze zhruba 22 tis. tun v roce 1980 na více než 40 tis. tun v roce 1983 při plánu 36 300 tun. Šlo tedy o žádoucí překročení plánovaných ukazatelů, které bylo zvládnuto jak ve fázi sběru a výkupu, tak i ve fázi průmyslového zpracování.
Je nutno také ocenit i zvýšení výkupu a zpracování plastických hmot, stříbra a dalších neželezných kovů i zvýšení výkupu u dalších surovin, které jsou podrobněji rozvedeny ve zprávě vlády ČSR. Zvýšené množství vykoupených surovin si vyžádalo i odpovídající změny v jejich průmyslovém zpracování.
Vedle technologií odděleného sběru a výkupu druhotných surovin bylo v poslední době přikročeno i k přípravě průmyslových technologií třídění a úpravy tuhých komunálních odpadů.
V této oblasti bude účelné podpořit záměry Sm Krajského národního výboru i NV města Ostravy při přípravě výstavby experimentálního závodu na zpracování tuhých komunálních odpadů. Ověřovaná technologie, jejímž generálním dodavatelem je Koncernový podnik Vítkovice, by měla s využitím zahraničních zkušeností a dodávek přinést efekt ve vytřiďování a následném využívání železných i neželezných kovů, skla i dalších komponentů. Rovněž je zde počítáno s využitím paliva vyrobeného z těchto odpadů.
Také iniciativa Jihomoravského KNV a NV města Brna při přípravě výstavby městské spalovny odpadků, při níž je předpokládáno i vytřídění kovového odpadu před spalováním, což by mělo umožnit získání vyššího podílu železa a záchranu větší části cínu, zaslouží rovněž potřebné pozornosti a podpory.
Všechny tyto uvedené, ale i další neuvedené připravované akce v působnosti národních výborů je nutno rozvážně posuzovat jako součást vyvážené technické vybavenosti území s příslušnou infrastrukturou, odpovídající nejen potřebám, ale i možnostem rozvoje našeho národního hospodářství.
Za pozitivní přínos k systematickému zabezpečování zvýšení úrovně hospodaření s druhotnými zdroji je možno považovat ustavení vedoucího pracoviště vědeckotechnického rozvoje pro oblast využití druhotných textilních surovin. Touto funkcí byl v působnosti ministerstva průmyslu pověřen v roce 1981 INCOTEX Brno. Návrh technické politiky resortu ministerstva průmyslu pro 7. pětiletku obsahuje proto i konkrétní návrhy na snížení množství dosud nezapracovávaných textilních druhotných surovin s přínosy ve zvýšení výroby zboží o cca 225 mil. Kčs a devizových přínosů snížením dovozu primárních surovin o cca 41 mil. Kčs fco.
Kromě cca 20 000 tun vlastního technologického odpadu, zpracovává VHJ Českých závodů gumárenských a plastikářských přibližně stejné množství druhotných surovin získaných z ojetých pneumatik, neměkčeného PVC. I nadále však zůstávají v této oblasti nedořešené úkoly technologického, investičního, ale zejména ekonomického a cenového charakteru. Zde výzkumné, projektové, ale i ústřední orgány musí být daleko aktivnější.
Vážené soudružky a soudruzi, vývoj hospodaření s druhotnými surovinami v ČSR však ukazuje kromě pozitivních tendencí i na vážné disproporce, které vznikají mezi produkcí využitelných druhotných surovin a možnostmi národního hospodářství tyto suroviny v efektivním rozsahu dále zpracovávat a využívat. Tato skutečnost se nejvíce projevuje u nezpracovaných přebytků sběrového papíru, ojetých pneumatik, plastických hmot i dalších druhotných surovin.
Stále zřetelněji se začínají projevovat i negativní důsledky těchto skutečností v zahraničním obchodě, a to jak při zabezpečování surovinových vstupů do národního hospodářství, tak i při vývozu relativních a zdánlivých "přebytků" surovin.
Předložená zpráva, kterou uvedl ve svém vystoupení soudruh ministr Kapoun, dokumentuje současný stav i výhled hospodaření s druhotnými surovinami se zaměřením na oblast působnosti ministerstva průmyslu ČSR, ministerstva vnitra i národních výborů ČSR.
Intenzifikační záměry programu dalšího využití a zpracování druhotných surovin v průmyslu České socialistické republiky jsou technicky, investičně i organizačně velice náročné a budou jistě z naší strany podpořeny.
Problematika druhotných surovin zahrnuje však i celou další širokou oblast produkce a využívání druhotných surovin v resortu zemědělství, v potravinářském průmyslu, dále pak i v resortu stavebnictví i dalších resortech řízených vládou ČSR, a proto rovněž tyto oblasti zasluhují zvýšenou pozornost a souhrnné posouzení tak, aby doplnily zprávu přednesenou soudruhem Kapounem.
Problematika hospodaření druhotnými surovinami v ČSR se promítá i do působnosti orgánů řízených vládou ČSSR, a to v souvislosti se zabezpečováním výroby potřebných zařízení i v souvislosti s odbytem některých položek. Tato skutečnost vyvolává trvalou nutnost spolupráce mezi národními, ale i federálními orgány při řešení komplexu otázek zvyšování efektivnosti národního hospodářství v této oblasti. Vláda ČSSR přijala k tomuto usnesení v prosinci 1 983 o programu dalšího využití a zpracování druhotných surovin v průmyslu ČSR a SSR. Zásadní stanovisko k řešení tohoto problému přijalo lednové jednání předsednictva ÚV KSČ.
Proto s ohledem na důležitost, rozsah a složitost materiálových, finančních a investičních vazeb stojí jistě za zamyšlení, že výkonem funkce v plném rozsahu koordinační, řídící a plánovací funkce pro hospodaření s druhotnými surovinami není dosud nejen v ČSR, ale ani v ČSSR pověřen žádný ústřední orgán.
V SSSR vykonává tuto funkci již řadu let organizace GOSSNAB, jako ústřední orgán materiálně technického zásobování. Některé rozhodující průřezové funkce v hospodaření druhotnými surovinami vykonává při tom i GOSPLAN. To je naše Státní plánovací komise. Rovněž v NDR je význam druhotných surovin ve vazbě na prvotní zdroje i souhrnnou bilanci a řídící funkci vyjádřen a zabezpečován ministerstvem materiálového hospodaření.
Zahraniční spolupráce v otázkách hospodaření s druhotnými surovinami je zcela nezbytná. Jde o širokou oblast využívání zkušeností v koncipování a realizaci státní technické politiky. Jde ale o širokou oblast vědeckotechnické spolupráce, která již našla svůj odraz v současné pětiletce. V současné době je upřesňován projekt perspektivního programu spolupráce zemí RVHP v oblasti zpracování průmyslových a spotřebitelských odpadů na příští pětileté období a do roku 2000, a to jak po linii Výboru pro vědeckotechnickou spolupráci, tak i Výboru pro materiálně technické zásobování. Bude jistě účelné zaktivizovat účast Československa na řešení těchto otázek a vytvořit podmínky pro jejich urychlené zavádění do provozní praxe u nás.
Československo je také členem mezinárodní nevládní organizace pro opětné využívání odpadů. Tyto kontakty se řadu let příznivě promítaly především do přímých obchodních kontaktů.
V zájmu intenzifikace hospodaření druhotnými surovinami bude účelné dobré pracovní kontakty se zahraničím nadále rozvíjet a usilovat o zvýšení jejich efektů.
Považujeme za účelné proto znovu tyto skutečnosti zvážit.
Ministerstvem průmyslu ČSR byl ve spolupráci s dalšími ústředními orgány federace a republik zpracován v minulém období návrh zásad právní úpravy hospodaření s odpady a byl v závěru loňského roku také předložen vládám republik a v současné době je projednáván v legislativních radách. Považuji za nutné v této souvislosti poznamenat, že absence právní úpravy hospodaření s odpady na úrovni zákona je u nás citelně postrádána již několik let. Z řady důvodů nebyly dovedeny k realizaci návrhy zpracované v této oblasti v orgánech vlády ČSR již v letech 1972 - 73 a obdobný osud stihl i poněkud šířeji koncipovaný "Návrh politicko-právních zásad péče o životní prostředí v ČSSR", zpracovaný Československou akademií věd v roce 1980. Tento návrh obsahoval i samostatnou kapitolu o využívání a zneškodňování odpadů.
Právní úprava hospodaření s druhotnými surovinami je v současné ale i výhledové situaci v zásobách a zásobování surovinami nanejvýš nutná a zasluhuje proto mimořádné pozornosti vlády jak ČSR, tak i ČSSR. Převážná část vyspělých zahraničních zemí již zákonnou úpravu této oblasti v minulosti provedla.
Právní úprava je u nás o to naléhavější, že podle výsledků šetření prováděného FSÚ v roce 1982 jako jednorázové šetření je jako hlavní důvod nevyužívání tuhých odpadů uváděn nezájem odběratelů.
I když přesné údaje o množství a vlastnostech veškerých odpadů produkovaných v ČSR nejsou přesně známy, je možno podle jednorázového statistického šetření, které bylo uskutečněno v roce 1982 FSÚ předpokládat roční produkci odpadů v ČSSR převyšující 500 miliónů tun tuhých odpadů, 1 miliardu krychlových metrů kapalných odpadů a 46 miliard krychlových metrů plynných odpadů. ČSR z těchto čísel produkuje skoro 82 % tuhých materiálů z ČSSR.
Tyto odpady představují značnou část národního bohatství, protože v sobě chovají nejen suroviny a látky materiálového koloběhu ale obsahují i značnou část energie a společenské práce, která byla do nich v procesu výroby vložena.
Relativně nízké využívání odpadů u nás zvyšuje nejen nároky na těžbu domácích prvotních surovin, ale i nároky na dovoz. Zatímco intenzita zužitkování druhotných surovin u vybraných druhů se pohybuje na špičkové zahraniční úrovni okolo 30 - 40 %, dosahovalo zužitkování druhotných surovin v ČSSR v roce 1980 u olova pouhých 38 %, u mědi 32 %, u hliníku 21 %, u zinku 17 %, u cínu vysoce deficitního pouhých 10 %.
Kromě materiálových úspor a úspor prvotních zdrojů surovin se projevuje kladný efekt z využívání druhotných surovin i v úspoře elektrické energie. U některých druhů surovin, jako například u papíru, skla apod. jde o úspory elektrické energie okolo 30 až 40 %. Ale u celé řady dalších surovin - mezi nimi zejména plastické hmoty, pryž, zinek, olovo, hliník - jde při využití odpadu o úspory elektrické energie převyšující 70 %, původně vložené energie do primární výroby.
Hranice efektivní využitelnosti odpadů jako druhotných zdrojů surovin a energie je podle charakteru využitelné složky různá a vyžaduje vždy řádnou ekonomickou rozvahu.
Pro řízení procesu rozvoje hospodaření s druhotnými surovinami je nutno považovat za nezbytné informace a údaje nejen o váhovém množství, o množství druhotných surovin či odpadů, ale i údaje o jejich kvalitě a ceně, dále údaje o investiční energetické, devizové a další náročnosti na jejich reálné využívání a za velmi důležité je nutno považovat i údaje o očekávaných přínosech v oblasti ochrany prvotních zdrojů, přínosech v oblasti energetické, devizové, ale i ekologické.
V současné době nejsou tyto souhrnné údaje za ČSR vůbec k dispozici. V současné době nejsou také k dispozici ani souhrnné údaje o škodách a ztrátách, které národnímu hospodářství vznikají tím, že příslušné druhotné suroviny nejsou využívány, ale jsou znehodnocovány na skládkách a devastují krajinu. Kdybychom nevyužívali správně komunální odpady, tak do roku 2000 existuje odhad, že při vrstvení do výše 5 - 6 metrů bylo by třeba zabrat pro tyto komunální odpady více jak 9000 hektarů zemědělské půdy. Proto hodnoty v odpadech nejsou malé a jsou jenom u tuhých domovních odpadů odhadovány na více než 0,5 miliardy Kčs ročně.
Jak vyplynulo i z úvodního slova soudruha ministra Kapouna, jsou k dispozici pro dopracování návrhu směrnice pro osmý pětiletý plán pouze údaje za resort ministerstva průmyslu ČSR pro řešení otázek efektivního využívání druhotných surovin a z ostatních resortů zatím tato koncepce chybí. Informační základna není plně adekvátní potřebám intenzifikace národního hospodářství v oblasti využívání druhotných surovin, a proto bude účelné věnovat této otázce zvýšenou pozornost v zájmu zkvalitnění rozhodovacího procesu a snížení rezerv, které v této oblasti naše národní hospodářství má Ukazuje se proto jako nanejvýš potřebné prohloubit a upřesnit urychleně souhrnnou informační základnu o druhotných zdrojích a o úrovni hospodaření s nimi, a to tak, aby odpovídala svému významu a poslání v procesu přípravy národohospodářského plánu a jeho závazné realizace.
Vážené soudružky a soudruzi, závažné úkoly hospodaření s druhotnými zdroji surovin se promítají i do působnosti společenských organizací Národní fronty, která představuje značnou společenskou a politickou sílu naší socialistické společnosti.
V souladu s výzvou X. Všeodborového sjezdu ukládá plán aktivity Revolučního odborového hnutí pro rok 1984 - obdobně jako v předcházejících letech - zabezpečit překročení plánovaných úspor paliv, energie a kovů o 0,5 %. Dále ukládá plán aktivity též podporovat hnutí za dosažení jedno i vícedenní žádoucí produkce navíc z ušetřených surovin, materiálů, paliv a energie.
Soustředěné úsilí pracujících - podle zprávy předsednictva ÚRO na VI. plenární schůzi ÚRO, která se konala v prosinci 1983 přineslo za uplynulých 2,5 roku 7. pětiletky úspory paliv a energie ve výši 6,4 mil. tun měrného paliva, což představuje skoro 53 % z úkolů státního cílového programu pro celou 7. pětiletku, u železných kovů 1,2 mil. tun a 37,3 tisíce tun neželezných kovů. Tyto výsledky jsou nejen měřítkem ekonomických přínosů, ale i účinnosti politickoorganizátorské práce odborové organizace.
Rovněž ČSVTS se svojí dosavadní činností plně angažuje v plnění úkolů technického rozvoje při intenzifikaci hospodaření s druhotnými zdroji surovin a energie. VI. sjezd ČSVTS reagoval v oblasti hospodaření se surovinami, materiálem a energiemi na základní požadavky rozvoje společnosti formulované v závěrech XVI. sjezdu KSČ.
V některých společnostech ČSVTS byly v minulosti ustaveny odborné orgány, které zaměřily svoji činnost do oblasti efektivnějšího hospodaření s druhotnými zdroji surovin. Například v rámci společnosti průmyslové chemie, kde pracuje odborná skupina UNIPLAST, byla založena skupina druhotných polymerních surovin, která se věnuje otázkám efektivního hospodaření s druhotnými zdroji plastických hmot. Obdobné příklady by bylo možno uvést i další.
V současné době je proto projednáván v působnosti České rady ČSVTS i návrh k vytvoření průřezového odborového orgánu ČSVTS zaměřeného k prohloubení efektivnosti práce v oblasti hospodaření s druhotnými surovinami.
Obdobné aktivity a přínosy nacházejí své pozitivní uplatnění i v činnosti Socialistického svazu mládeže, Svazu žen i dalších organizací Národní fronty.
Tyto skutečnosti jsou jistě potěšující a zasluhují podpory a následování.
Řada otázek souvisejících s projednávaným bodem programu byla při přípravě jednání výborů ČNR i při přípravě dnešního plenárního zasedání šetřena poslaneckými průzkumy a konzultacemi na NV. Tato šetření byla velmi cenná. V průběhu prováděných poslaneckých průzkumů bylo potvrzeno, že
- vláda ČSR i resorty jí řízené, především ministerstvo průmyslu a ministerstvo vnitra ČSR, zvýšily svoji pozornost v řešení otázek hospodaření s druhotnými surovinami. Tato aktivita se plně projevila i v příslušných národohospodářských efektech;
- zvýšení aktivity v této oblasti se značně projevilo i v činnosti organizací Národní fronty;
- dále se ukázalo jako nevyhnutelná nutnost intenzifikace využívání druhotných surovin a že toto vstoupilo do povědomí převážné části našich občanů.
V průběhu poslaneckého průzkumu bylo však také potvrzeno, že využívání druhotných surovin nenašlo dosud patřičnou odezvu v realizaci celého komplexu strukturálních změn, které by se v odpovídající míře promítly i do snížení celkových požadavků na materiálové a energetické vstupy do národního hospodářství a na zvýšení účinnosti jejich zhodnocování.
V průběhu přípravy zasedání se také znovu ukázalo, že je nutno zvýšit účinnost systému řízení a plánování procesu hospodaření s druhotnými zdroji, a to v přímé návaznosti na těžbu a využívání prvotních zdrojů.
Druhotné suroviny se musí v stále širším rozsahu stát předmětem státních bilancí jako plnohodnotný zdroj surovin.
Záměrům zvýšení účinnosti systému řízení bude také nutno více přiblížit i soustavu ekonomických nástrojů, které musí více vyjadřovat společenskou prospěšnost využívání druhotných surovin a promítat tyto skutečnosti i do podnikových ukazatelů. Musí se vycházet ze zásady, že co je efektivní pro společnost mělo by být efektivní i pro podnikové hospodářství.
Tyto úkoly by měly být plně promítnuty do dopracování návrhu direktiv pro osmý pětiletý plán při dodržování potřebných návazností mezi národními a federálními orgány.
V průběhu přípravy zasedání se také ukázalo, že bude nutno zvýšit účinnost meziresortní koordinace zabezpečované v působnosti ČK VTIR a Sl VTIR při výběru, řešení a realizaci priorit úkolů technického rozvoje, a to při koncentraci kapacit i prostředků na ty úkoly, od kterých jsou zdůvodněně očekávány výraznější společenské přínosy.
Proto se ukazuje jako nezbytné, aby byl vypracován jednotný komplexní program využívání druhotných surovin pro celé národní hospodářství.
V této souvislosti se ukazuje jako účelné dořešit ve spolupráci ČSAV, vysokých škol a vědecko-výzkumnými pracovišti potřebné hlavní úkoly technického rozvoje. S ohledem na charakter a závažnost úkolů bude účelné zabezpečovat i úzký pracovní kontakt na komplex úkolů zabezpečovaných v působnosti Rady ekonomického výzkumu. Zdůrazňovat v této souvislosti též nutnost využívání bohatých zahraničních zkušeností jak v SSSR, tak i NDR, BLR i ostatních zemí světa.
K zabezpečení realizace těchto záměrů pak představuje vážný a velmi náročný úkol dobudovat výrobně technickou základnu, umožňující odstranění těžkostí v rozvoji a systému rozšiřování sběru a výkupu, zabezpečující i rozvoj technologií úprav zpracování a využívání druhotných surovin.
Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté,
projednáváme dnes velmi závažnou otázku. Zcela zřetelně se ukazuje, že druhotné suroviny se stávají významným zdrojem surovin pro intenzívní způsob rozvoje národního hospodářství a že jsou tuzemského původu.
Proto dlouhodobá strategie v této oblasti musí být založena na třech základních předpokladech
1. hospodaření a využití druhotných surovin se stává průmyslovým odvětvím s vlastní materiálně technickou základnou, výzkumem technologií atd.;
2. rozvoj využití druhotných surovin je nutno brát jako cílový program, a proto musí být plánovitě řízen i stimulován příslušným hospodářským mechanismem;
3. na jeho uskutečnění je nutno zainteresovat celou širokou veřejnost. Sběr surovin nechápat pouze jako podpůrnou dobrovolnou akci, ale musí se stát formou celonárodního hospodaření.
Věřím, že v diskusi se nám podaří specifikovat i rezervy, které naše národní hospodářství v této oblasti má.
Všechny získané poznatky z rozpravy najdou plné uplatnění v návrhu usnesení, které plénum České národní rady přijme na závěr jednání k této závažné problematice.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci akademiku Kubíčkovi za zpravodajskou zprávu.
Soudružky a soudruzi, k projednávané zprávě vlády České socialistické republiky přijme Česká národní rada usnesení. Předsednictvo České národní rady doporučuje, aby k jeho přípravě byla zvolena návrhová komise a aby jejím předsedou byl zvolen společný zpravodaj poslanec akademik Ladislav Kubíček.
Navrhuji, aby v komisi dále pracovali poslanci: Josef Černý, RSDr. Alois Olšan, Václav Měřička, JUDr. Marie Patejdlová, ing. Josef Píro a František Přibyl.
Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky nebo dotazy? Nikdo.
Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno 175 poslanců, takže Česká národní rada je schopna se usnášet. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby uvedení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Děkuji. Tím je zvolena návrhová komise a prosím její členy, aby se podle pokynu soudruha Kubíčka sešli k poradě v místnosti č. 28 vedle zasedací síně.
Jakmile návrhová komise připraví návrh usnesení, bude vám během jednání rozdán. Pokud budete mít k němu připomínky nebo doplňky, předejte je na začátku polední přestávky členům návrhové komise nebo u prezence.
Nyní budeme pokračovat v našem jednání rozpravou o zprávě vlády České socialistické republiky o využití druhotných surovin.
Do rozpravy se přihlásili poslanci: Gertruda Hambalčíková, Jiří Havlíček, Josef Černý, Jaroslav Šafařík, Jaroslav Schuster, Karel Chýlek, Josef Brisuda, Jiří Hrdlička, Stanislav Chytráček, Dana Trochtová a ing. Oldřich Paul.
Jako první dávám slovo poslankyni Gertrudě Hambalčíkové.