3. 4. 1984

/Přerušenou schůzi České národní rady zahájil předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc. v 9,00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc. místopředsedové České národní rady Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky.

místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV.

177 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte, abych zahájil jednání druhého dne schůze České národní rady. Zahájíme projednáním bodu

III

Z pověření vlády České socialistické republiky přednese zprávu ministr průmyslu ČSR soudruh Miroslav Kapoun. Prosím ho o slovo.

Ministr průmyslu ČSR Miroslav Kapoun, dipl. tech.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, z pověření vlády vám podávám zprávu o současném stavu ve využívání druhotných surovin v České socialistické republice a o opatřeních přijatých k jejich efektivnějšímu zhodnocování v národním hospodářství.

V důsledku změněných ekonomických poměrů ve světě, charakterizovaných trvalým růstem cen prvotních surovinových zdrojů se efektivní využívání druhotných surovin stalo ekonomickou nutností na celém světě. I u nás je součástí politiky intenzívního rozvoje národního hospodářství.

Odpady vznikají všude - v průmyslu, hornictví, zemědělství, lesním hospodářství, stavebnictví, ale také v domácnostech. V Československé socialistické republice jich vzniká ročně 520 mil. tun. Z toho objemově nejvýraznější skupinu představují nerostné odpady při těžbě uhlí, rud a jejich zpracování; tvoří více jak 87 % všech odpadů. Druhou objemově významnou skupinou jsou odpady při výrobě tepla a elektřiny a stavebních hmot, jež reprezentují 8 %. Kovové odpady představují 1,5 % objemu a tvoří zvlášť důležitou skupinu. Převážná část těchto odpadů se vyskytuje v odvětvích řízených federální vládou, zejména v resortech ministerstva paliv a energetiky, hutního a těžkého strojírenství.

Zbývající část tvoří nekovové odpady ze sféry spadající do působnosti vlád České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Vznikají zejména v průmyslové výrobě, při těžbě a zpracování dřevní hmoty a v zemědělskopotravinářském komplexu. Dále v rámci lidového sběru se shromažďuje v České socialistické republice asi 1 mil. tun druhotných surovin.

Vláda České socialistické republiky se vyšším využíváním druhotných surovinových zdrojů zabývá již několik let. Jde o náročnou a komplexní technickoekonomickou, organizátorskou a řídící činnost jež zahrnuje sběr, třídění, úpravu, přepravu a zpracování druhotných surovin a technologických odpadů na produkty využitelné v národním hospodářství.

Zařazení otázky využití druhotných surovin na jednání v plénu České národní rady vláda uvítala. Věří, že to bude znamenat významný krok ve snaze maximálního ekonomického zhodnocování druhotných surovin v dalších letech.

Toto jednání navazuje na usnesení předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa o efektivním využívání druhotných surovin a odpadů v národním hospodářství.

Vláda tím zároveň plní závazky obsažené v deklaraci a maloodpadové a bezodpadové technologii a znovuvyužití a recyklaci odpadů, která byla přijata za naší účasti v listopadu 1979 v Ženevě. Úkoly vyplývající z této deklarace byly zahrnuty i do realizačního a výzkumně vývojového programu.

Vláda v návaznosti na hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR, schválené XVI. sjezdem Komunistické strany Československa a na své programové prohlášení z roku 1981 projednala:

- v květnu minulého roku "Zprávu o opatřeních na zvýšení sběru a průmyslového využití papíru, textilu, skleněných střepů a odpadů plastických hmot ve zbývajících letech sedmé pětiletky",

- v říjnu minulého roku "Program dalšího využití a zpracování druhotných surovin v průmyslu ČSR a SSR", který byl v prosinci posouzen a schválen vládou ČSSR a v lednu letošního roku předsednictvem ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Ve spolupráci s orgány národních vlád a federace vypracovalo ministerstvo průmyslu návrh zásad základní právní úpravy sběru a hospodaření s druhotnými surovinami v ČSSR, který je v současné době projednáván legislativními orgány. Předpokládáme, že přijetí těchto zásad vnese řád do organizace průmyslového sběru a přispěje k jeho racionálnímu využívání v národním hospodářství.

V souvislosti s uvedenými materiály přijala ministerstva průmyslu a vnitra řadu konkrétních opatření. Pro dnešní jednání pléna České národní rady byly poslancům dány k dispozici potřebné podklady, a proto je ve svém vystoupení podrobněji nerozvádím. Navrhovaná opatření mají přímé vazby na materiální zajišťování výroby, na úspory základních surovin, na výrazné snížení spotřeby všech druhů energií a v některých případech mají přispět i k ochraně a zlepšení životního prostředí.

Vláda věnuje zvláštní pozornost lidovému sběru druhotných surovin. Díky organizátorské činnosti národních výborů a úsilí podniků Sběrné suroviny docilujeme výsledků srovnatelných se současnou světovou úrovní. Např. u sběrového papíru zachycujeme v ČSSR plných 37, 5 % a předstihuje nás pouze NDR a Japonsko se 45 %. V současné době roční objem sebraných surovin představuje hodnotu zhruba 1,5 miliardy Kčs. Převážná část je zpracována a vrácena k využití v tuzemsku. Zbytek v hodnotě kolem 200 mil. Kčs zatím vyvážíme. Je to zejména sběrový papír, textilie a odpady z plastů.

Není pochyb, že lidový sběr lze dále rozšiřovat a lépe využívat. Vyžaduje to především cílevědomou výchovu obyvatelstva k lepšímu třídění využitelných odpadů. Předpokládá to rovněž zlepšit vybavení příslušných organizací zabývajících se sběrem a vhodně rozmístit sběrová místa a kontejnery na sídlištích, rozšířit skladovací, třídící a přepravní kapacity. Je to spojeno s lepším předáváním a rozšiřováním dobrých zkušeností z lidového sběru organizovaného národními výbory, školami a společenskými organizacemi. Např. ve Východočeském kraji byly získány dobré zkušenosti se sběrem a tříděním skleněných střepů. V Západočeském kraji probíhá experiment se sběrem plastických hmot. Aby se tato činnost rozšiřovala, je v podnicích Sběrných surovin navrhováno realizovat ještě do konce této pětiletky investice ve výši 180 mil. Kčs.

K tomu, aby výsledky lidového sběru přinesly finální efekt v národním hospodářství, je nutno vytvářet žádoucí podmínky také ve zpracovatelských kapacitách v průmyslové sféře.

Samostatným problémem vedle lidového sběru zaměřeného zejména na papír, sklo, textilie, plasty, gumu a kovy, jsou komunální odpady. Tedy odpady soustřeďované v sídlištích, městech, které jsou převážně určeny k likvidaci ve spalovnách nebo na skládkách. V České socialistické republice jich vzniká více jak 2 mil. tun. Vláda rozhodla o výstavbě spalovny domovního odpadu v Brně; je připravováno vybudování zpracovatelského závodu na mechanické vytřiďování druhotných surovin v Ostravě. Zatím ve stadiu rozhodování je výstavba spalovny s třídícím zařízením v Praze - Malešicích. Touto cestou by byla využita jedna třetina komunálních odpadů v ČSR. Investiční náklady na tyto tři objekty představují 1 miliardu 200 mil. Kčs.

Ve výrobním procesu závodů řízených ministerstvem průmyslu vzniká 1,5 mil. tun odpadů v papírenském a dřevozpracujícím průmyslu, více než 1 mil. tun v chemii a přibližně 400 tisíc tun v lehkém průmyslu. Z tohoto množství se nyní zpracovává, případně jinak využívá, více než 2 mil. tun průmyslových odpadů, tj. 72 %. Zbývající množství je likvidováno spalováním nebo ukládáním na skládky.

Vyšší využívání druhotných surovin a technologických odpadů jak z lidového, tak i průmyslového sběru vyžaduje řešit technologické, ekonomické a organizační operace. V řadě případů vedou k žádoucímu cíli drobné investice, vhodné organizační zásady a ekonomické stimuly.

Investičně není náročné zpracování skleněných střepů ve sklárnách jak z lidového sběru, tak i vlastního technologického odpadu. Dosud se zpracovává 41 tis. tun. Intenzifikací lidového sběru lze však získat dalších 40 tis. tun, které může sklářský průmysl zpracovat za předpokladu, že to budou především střepy tříděné, a tím celkově ušetřit deficitní sodu za 14 mil. Kčs, sklářské písky za 7 mil. Kčs a uspořit ušlechtilá paliva za více jak 3 mil. Kčs. Je proto správné, že se krajské národní výbory a jejich organizace zaměřují na zvýšení tříděného sběru skla od obyvatelstva.

Druhou významnou skupinou druhotných surovin jsou plastické hmoty a papír. Jejich ekonomické využití vyžaduje značné investiční náklady a v mnoha případech i dovoz zařízení ze zahraničí. V roce 1982 bylo v České socialistické republice vykoupeno 347 000 tun sběrového papíru. Na stávajících kapacitách a s přihlédnutím k dané sortimentní skladbě sběrového papíru a k možnostem jeho uplatnění ve finální produkci byla polovina zpracována českým průmyslem a dalších více než 110 tis. tun bylo vyvezeno do nesocialistických států a do Jugoslávie, čímž byly získány devizové zdroje ve výši více jak 90 mil. Kčs FCO.

Realizačními opatřeními přijatými vládou ČSR v květnu minulého roku se v roce 1985 zvýší zpracování o dalších 12 tis. tun. Výrazné využití sběrového papíru v průběhu osmé pětiletky, řádově o dalších 170 tis. tun ročně, bude realizováno postupně, jak bude prováděna rekonstrukce papírenských strojů schopných zpracovat sběrový papír. Tento program předpokládá téměř 2 miliardy Kčs investičních nákladů, z čehož 25 % činí dovoz strojů z nesocialistických zemí a 15 % dovoz ze socialistických zemí. Je to program sice nákladný, ale racionální, neboť zpracováním 1 tuny sběrového papíru ušetříme 2, 8 plnometrů kvalitního dřeva.

Další oblastí, na kterou se soustřeďujeme, je využití upotřebených minerálních olejů. V současné době zajišťujeme jejich návratnost v rozsahu 35 %. Zpracování provádí dosud rafinerie v Ostravě na starším vyřazeném zařízení, a to jako jediný závod v ČSSR. Tuto jednotku je však nutno z ekologických důvodů likvidovat. Složitost problému využití opotřebených olejů spočívá v tom, zda se podaří nalézt vhodnou lokalitu, ve které investiční a provozní náklady budou minimální. Vláda ČSR v červenci 1982 vzala na vědomí, že ministerstvo průmyslu ČSR po zhodnocení možných variant a lokalit zaměřilo další práce na přípravu výstavby v existující olejářské rafinerii Kolín. Na akci je již vypracován investiční záměr, který respektuje i ekologickou problematiku.

S problémem dislokace a efektivnosti sleduje ministerstvo průmyslu i změny v technologii výroby, která by zvýšila životnost mazacích olejů a tím snížila množství a náklady na jejich regeneraci. Příkladem je zavádění nové výroby motorových olejů s životností 2 až 3 násobnou v národním podniku Slovnaft.

Generální ředitelství Chemopetrol realizuje na základě vlastního výzkumu v Chemických závodech ČSSP v Litvínově výstavbu provozu na výrobu elektrovodivých sazí CHEZACARB. Odpadní saze z výroby vodíku v tomto závodě jsme dosud spalovali. Díky nové výrobní lince se z technologického odpadu stává významný výrobek exportního charakteru. Získáme tak cenný produkt pro výrobu folií v plastikářském průmyslu. Chtěl bych zdůraznit, že o efektivnosti této jednotky svědčí to, že je realizována na devizově návratný úvěr s krátkou dobou návratnosti 2 roky. Vývoj celé této technologie je významným úspěchem našeho výzkumu a svědčí o dobré spolupráci výzkumníků s odborníky z výrobní praxe.

Zcela otevřenou oblastí je sběr a zpracování odpadů plastických hmot z lidového sběru. Nelze si zakrývat, že využití a zpracování plastických hmot z tohoto sběru je problém, který vyžaduje řešení jak ve sféře organizace sběru, jeho třídění, tak i v technologii zpracování i v následném využití. Jde zejména o různé druhy obalových materiálů, které ekologicky působí velmi nepříznivě. Problém jejich přepracování je náročný a dosud nebyl v celosvětovém měřítku bezezbytku vyřešen.

Chtěl bych vás, soudružky a soudruzi poslanci, informovat, že vedle zpracování průmyslového odpadu plastických hmot v závodě Sběrných surovin v Olomouci a závodech ČZGP jsme dosáhli nemalých úspěchů i ve zpracování další významné druhotné suroviny odpadní pryže a ve zhodnocení ojetých pneumatik. Např. v podnicích národních výborů bylo v roce 1983 v České socialistické republice protektorováno a prodáno více jak milión osmset tisíc pneumatik. Úsilí ve vybudování protektorovacích kapacit dává vysoký národohospodářský efekt. Růst prodeje zadních protektorovaných traktorových pneumatik během osmi let se zvýšil o 80 %, což umožnilo zemědělskému sektoru zastavit dovoz těchto pneumatik z nesocialistických států. Podniky ČZGP zpracují ročně 100 tis. ks ojetých pneumatik na regenerát, který nahradí 6000 tun syntetického kaučuku, což představuje více jak 100 mil. devizových korun. Pneumatiky, které již nelze protektorovat ani využít, jako regenerát a které se hromadí na skládkách sběrných surovin i na divokých skládkách začínáme zužitkovávat jako záměnu za ušlechtilá paliva v cementárnách. Příkladem je cementárna v Mokré u Brna.

Obtížným problémem je v chemickém průmyslu i zužitkování anorganických odpadů, které vznikají při výrobě sody, kyseliny fosforečné a titanové běloby. Přesto mají Přerovské chemické závody na tomto úseku dobré výsledky. Neutralizační kaly zpracovávají na regulátor tuhnutí pro cementárny. Zelenou skalici využívají na výrobu pigmentů a připravují výrobu kolagulantů pro čištění vody. Odpadní sodárenské kaly z Neštěmic najdou použití v zemědělství. Naproti tomu nashromážděná zachycená sádra z výroby kyseliny fosforečné v Poštorné vyžaduje ještě výzkumného a technického řešení ve spolupráci se stavebnictvím.

Průmyslové odpady v textilním průmyslu představují včetně pazdeří více jak 100 tis. tun a jsou zhodnocovány z 86 %. Zbývající část tvoří zejména zbytky pazdeří a odstřižky nití z konfekční výroby, jejichž využití je v současné době předmětem výzkumu. Sběrového textilu vykupujeme v obou republikách ročně zhruba 22 tis. tun. Monopolním zpracovatelem těchto odpadů v Československu pro textilní průmysl je národní podnik Retex. Jeho kapacita je však nedostatečná a technická úroveň neodpovídá současnému stavu ve světě. S ohledem na vysokou surovinovou závislost textilního průmyslu na dovozu připravujeme nákup pokrokové technologie a zařízení v prvé etapě v rozsahu 15 mil. Kčs FCO. Umožní to urychlit využití textilního odpadu ve vhodných finálních výrobcích. Např. technické tkaniny pro stavebnictví a zemědělství, či zvukové izolace pro automobilový průmysl.

Odpad v podnicích dřevozpracujícího průmyslu je ze dvou třetin využíván ve výrobě dřevotřískových a dřevovláknitých desek; asi čtvrtina je spalována. V tomto směru existují možnosti jeho vyššího využití jako energetického zdroje za předpokladu modernizace a rekonstrukce některých kotelen.

Soudružky a soudruzi poslanci,

úsilí o vyšší využívání druhotných surovin vyžaduje zapojit vědeckotechnickou základnu na všech stupních řízení a stanovit jí krátkodobé a dlouhodobé konkrétní úkoly. Proto jsme v návaznosti na osmé zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa navázali spolupráci s Československou akademií věd, s vysokými školami a s vědeckovýzkumnými pracovišti v socialistických zemích. Našim výzkumným ústavům a vývojovým pracovištím byly uloženy pro nejbližší období výzkumné úkoly k vyššímu využití druhotných surovin a výrobků z nich. Stejně tak bylo uloženo zkrátit dobu řešení rozpracovaných úkolů a vypracovat realizační programy pro osmou a devátou pětiletku.

Rozvoj sběru a využívání druhotných surovin v České socialistické republice přinesl v posledních letech pozitivní výsledky a významné úspory prvotních surovin a energie. Přesto jsou v celém průřezu využití v sortimentu druhotných surovin ještě značné rezervy.

Vyššímu využívání druhotných surovin a technologických odpadů brání také nekomplexnost řízení v této oblasti. Zvýšení úrovně řízení vyžaduje, aby byl vypracován jednotný program pro všechna odvětví národního hospodářství, který by koordinoval vzájemné vztahy mezi resorty, mezi republikami a mezi jednotlivými částmi národohospodářského plánu. Musí platit zásada, že ta organizace, u které odpad vzniká, se postará o jeho využití nebo likvidaci a vláda a její ministerstva budou celý komplex vztahů koordinovat a řídit.

Ukazuje se, že lepších výsledků dosahují především ty socialistické země, kde využívání surovinových zdrojů je řízeno plánem a celostátně koordinováno a k tomuto cíli jsou přizpůsobeny ekonomické nástroje a stimulace.

Již dnes je jasné a zkušenosti našich přátel v NDR a BLR to potvrzují, že vědecko-výzkumná základna, výrobní podniky a VHJ musí sehrát aktivnější úlohu a zpracovávat návrhy na ekonomické využívání stávajících druhotných surovin, které leží na skládkách a způsobují ekologické problémy. Zároveň prosazovat orientaci na zlepšení technologických procesů, které budou produkovat méně odpadů, a na řešení bezodpadových technologií.

První krok k tomu byl již u nás učiněn. Evidenčně byly podchyceny všechny zdroje druhotných surovin a odpadů v národním hospodářství a zhodnoceny se zřetelem na současné znalosti a reálné možnosti jejich efektivního využití. Byla prohloubena informovanost všech partnerů o nabídce a poptávce po druhotných surovinách a odpadech a rozvinut systém zavedený ústavem pro automatizaci řízení průmyslu, označený jako "Registr recyklace odpadů". Tato metoda umožní docílit systematický přehled o nabídce odpadů, které lze využívat v jiných odvětvích jako náhradu za prvotní suroviny, hledat odpady využitelné ve vlastní výrobě a poskytovat informace o ekonomických a ekologických aspektech využití odpadů.

Soudružky a soudruzi poslanci, vláda si je vědoma, že účinnější využívání druhotných surovin a odpadů je základním prostředkem a podmínkou komplexního naplňování programu intenzifikace naší ekonomiky a zvyšování její účinnosti. Základní problémy v této oblasti nelze úspěšně dořešit bez kvalitativní změny v myšlení všech našich občanů a v přístupu hospodářských organizací k hospodárnému zacházení se všemi materiálními zdroji. Jde o to, abychom cílevědomou výchovou, podporovanou účinně všemi sdělovacími prostředky, vedli každého občana k pečlivému hospodaření se surovinami a materiály, k sběru druhotných surovin a k jejich třídění na místě vzniku. V tomto směru jistě sehrají významnou úlohu i národní výbory všech stupňů a všechny složky Národní fronty.

Hospodářsko-organizátorské funkce státu se musí promítnout i do odpovídající organizační a právní úpravy hospodaření s druhotnými surovinami. V souvislosti s tím bude posouzena i současná struk tura a postavení organizací pověřených sběrem a výkupem druhotných surovin.

Potřebu řešit využívání druhotných surovin ovlivňuje kromě hospodářských hledisek stále výrazněji i oblast péče o udržení a zlepšování životního prostředí. Propojení otázek ekonomických a ekologických se stává předpokladem pro současné i perspektivní řešení celé problematiky.

Druhotné suroviny zůstávají cenným zdrojem i v těch případech, kdy zatím nemohou být z různých důvodů využívány. Vyžaduje to komplexně posoudit odpovědnost za jejich ochranu a využívání těmi orgány a organizacemi, u nichž vznikají, včetně odpovědnosti za jejich dočasné uložení pro budoucí potřeby.

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo ÚV Komunistické strany Československa nás při posuzování činnosti v oblasti druhotných surovin orientuje na zrychlení tempa jejich využívání a na systematické řešení existujících problémů z dlouhodobého hlediska.

Proto se vláda v dalším období zaměří na tyto hlavní úkoly. Plánovité dobudování výrobně technické základny zpracovatelského průmyslu a sběrových organizací tak, aby odpovídala současným i předpokládaným potřebám zpracování druhotných surovin. K dosažení sledovaných cílů budou využívány především existující rezervy a účinné ekonomické nástroje.

Vyhodnocení a využití dobrých zkušeností ostatních socialistických zemí při uplatňování systému celostátní koordinace vzájemných vztahů ve výskytu, sběru, úpravě a zhodnocení druhotných surovin v celém národním hospodářství.

Vypracování komplexního plánu vědeckotechnického rozvoje s konkrétními úkoly vědeckovýzkumné základně v oblasti jak vyššího zhodnocení druhotných surovin, tak i snížení výskytu odpadů a zavádění bezodpadových technologií.

Systematické sledování lepšího využívání odpadů z Výroby, např. v sektoru zemědělství, potravinářském průmyslu a stavebnictví a nevyužívané dřevní hmoty při těžbě v lese.

Zapracování připomínek z pléna ČNR do pracovních plánů jednotlivých resortů s tím, že připomínky, jejichž řešení je mimo rámec národní ekonomiky, budou předány k řešení federálním orgánům.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, věřím, že i z přednesené zprávy je patrno, že problému druhotných surovin věnuje vláda České socialistické republiky pozornost a že bude i nadále využívání druhotných surovinových zdrojů jak sledovat, tak i přijímat nezbytná opatření k řešení.

Dovolte mi, abych v závěru svého vystoupení vyzdvihl mimořádný význam činnosti a aktivního přístupu poslanců České národní rady kteří trvale přinášejí z této oblasti řadu konkrétních poznatků, podnětů i kritických připomínek. Zvlášť bych chtěl ocenit odborné zaujetí a všestranný pohled s jakým přistupovali k projednávání této problematiky jednotlivé výbory České národní rady. Rád tlumočím poděkování vlády za tuto jejich práci.

Ujišťuji Českou národní radu, že všechny konkrétní návrhy, podněty i kritické připomínky, které budou předneseny v rozpravě, vláda odpovědně posoudí a přijme k nim příslušná opatření. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru Kapounovi za předloženou zprávu vlády. Nyní dávám slovo společnému zpravodaji výborů České národní rady poslanci akademiku Ladislavu Kubíčkovi.