Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Novotnému za zprávu. Hlásí se někdo do rozpravy? /Nikdo./

Navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona České národní rady obsaženém v tisku 64 najednou, a to ve znění společné zprávy výborů České národní rady /tisk 69/.

Jsou k tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? Nejsou.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o stanovení působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení občanského zákoníku a notářského řádu /tisk 64/ ve znění společné zprávy výborů České národní rady /tisk 69/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme schválili tento zákon a projednali třetí bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

IV

Zpravodajkou ústavně právního výboru je poslankyně Marie Migotová. Prosím ji, aby návrh odůvodnila.

Zpravodajka poslankyně Marie Migotová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v období od schůze České národní rady 27. a 28. června 1983 požádalo podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců 18 soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce. Z uvedeného počtu je 9 soudců znovu navrhováno k jiným soudům, 1 soudce přechází do funkce poradce v sekretariátu legislativní rady vlády ČSSR, 1 soudce odchází do resortu ministerstva národní obrany, 5 soudců hodlá nastoupit jiné zaměstnání a 2 soudci odcházejí ze zdravotních důvodů.

Ústavně právní výbor České národní rady projednal došlé žádosti o zproštění soudcovské funkce ve své schůzi 17. října 1983 a jeho jménem doporučuji, aby Česká národní rada zprostila funkce soudce z povolání soudce, kteří o toto zproštění požádali a jsou jmenovitě uvedeni v tisku 70.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Migotové za odůvodnění návrhu.

Jsou nějaké připomínky nebo dotazy k návrhu ústavně právního výboru? Nejsou.

Přistoupíme tedy k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení najednou. Jsou nějaké připomínky k tomuto způsobu hlasování? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s návrhem ústavně právního výboru, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání, uvedené v tomto návrhu, soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala čtvrtý bod pořadu své schůze.

Pátým bodem pořadu je

V

Návrh odůvodní místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR poslanec RSDr. Miloslav Vacík. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR poslanec RSDr. Miloslav Vacík: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych jménem předsednictva ÚV NF ČSR předložil návrh na doplňující volbu soudců z povolání pro Nejvyšší soud ČSR, ke krajským, okresním, městským a obvodním soudům v České socialistické republice.

Předsednictvo ÚV NF ČSR na svém zasedání 21. září 1983 projednalo podle příslušných zákonných ustanovení o organizaci soudů a o volbách soudců návrhy doporučené ministrem spravedlnosti a předsedou Nejvyššího soudu ČSR a vyslovilo se všemi navrhovanými kandidáty souhlas.

Dnešnímu zasedání ČNR je navrhováno 33 kandidátů na soudce z povolání. Návrhy jsou předloženy písemně a jsou obsaženy v tisku č. 71.

V předpokládaném návrhu je 12 soudců, kterým uplynulo desetileté funkční období. Uvedené návrhy jsou předkládány po provedeném komplexním hodnocení, které vyústilo u všech kandidátů v závěr, že splňují politické i odborné předpoklady pro výkon soudcovské funkce i v dalším období.

Mezi navrženými kandidáty je dále 11 soudců okresních soudů z řad justičních čekatelů, kteří úspěšně složili předepsanou justiční zkoušku. 9 soudců bude voleno pro jiné soudy a je dále předkládán návrh na volbu 1 kandidáta, který se do justice vrací.

V předkládaném návrhu je 12 mužů a 21 žen. Věkové složení je následující: do 25 let je jeden kandidát, do 35 let 27 kandidátů a do 60 let pět kandidátů.

Výběru kandidátů byla věnována náležitá pozornost, byla zhodnocena jejich politická a odborná připravenost, zkušenosti z justiční praxe a angažovanost při prosazování a uskutečňování záměrů socialistického soudnictví. Všichni kandidáti se podílejí na politickém a společenském životě na pracovišti i mimo ně. Jsou zapojeni do různých veřejných funkcí v národních výborech, ve stranických orgánech a členských organizacích NF. Z provedených hodnocení je možno konstatovat, že všichni kandidáti navrhovaní pro funkce soudce z povolání splňují politické a odborné předpoklady stanovené v ustanovení § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 36/1964 Sb. o organizaci soudů a o volbách soudců ve znění vyhlášeném pod č. 19/1970 Sb. Při výběru bylo přihlédnuto k souhlasným stanoviskům příslušných politických orgánů krajů, okresů.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi, abych jménem předsednictva doporučil návrhy ke zvolení schválit, neboť všichni kandidáti také s kandidaturou uvedených soudů souhlasí. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Vacíkovi.

Jsou nějaké připomínky k předloženému návrhu? Nejsou.

Navrhuji, abychom o celém předloženém návrhu usnesení hlasovali najednou. Jsou nějaké námitky k tomuto způsobu hlasování? Nejsou.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudců z povolání k soudům České socialistické republiky, jak je obsažen v návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR /tisk 71/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ 

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada zvolila navržené soudce do funkcí a projednala tak pátý bod pořadu.

Dalším bodem našeho jednání je

VI

Zpráva vám byla rozdána před schůzí. Má k ní někdo dotazy nebo připomínky? Nemá.

Navrhuji, aby Česká národní rada tuto zprávu schválila. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme projednali šestý bod pořadu schůze.

Nyní soudružky a soudruzi, přerušuji schůzi k polední přestávce. V jednání budeme pokračovat ve 13.30 hodin. Členy předsednictva však prosím, aby se nyní sešli v zasedací síni předsednictva ke své schůzi.

/Schůze byla přerušena v 11.20 hodin a znovu zahájena ve 13.30 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání.

Srdečně mezi námi vítám zástupce vedoucího odboru právní politiky oddělení státní administrativy ústředního výboru KSČ s. Ivo Syrovátku /potlesk/, generálního prokurátora ČSSR s. JUDr. Jána Feješe /potlesk/, generálního prokurátora ČSR s. JUDr. Jaroslava Krupauera /potlesk/ a předsedu Nejvyššího soudu ČSR s. JUDr. Karla Kejzlara /potlesk/. Vítám ostatní hosty, kteří se účastní našeho jednání o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice, především zástupce justice a prokuratury.

Dříve než přistoupíme k vlastnímu jednání, chci vám oznámit, že předsednictvo České národní rady ve své schůzi, která se uskutečnila v polední přestávce, jmenovalo na základě zákona České národní rady, který jsme dopoledne schválili, místopředsedu vlády ČSR s. ing. Františka Šrámka do funkce předsedy České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. /Potlesk./ Jménem všech poslanců přeji soudruhu Šrámkovi mnoho úspěchů v této významné a mimořádně náročné funkci.

Přistoupíme nyní k projednání dalšího bodu pořadu, to je

VII

K této zprávě přijme Česká národní rada usnesení.

Doporučuji, abychom pro přípravu usnesení zvolili návrhovou komisi ve složení: prof. JUDr. Josef Mečl, CSc., jako předseda komise, a poslanci Ladislav Doležal, Václav Měřička, ing. Josef Píro a Anna Langerová jako členové komise.

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky, doplňky, dotazy? Nemáte.

Kdo tedy souhlasí, aby uvedení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji, tím je návrhová komise zvolena a prosím její členy, aby se podle instrukcí prof. Mečla sešli v místnosti č. 28 k přípravě návrhu usnesení.  

Nyní prosím generálního prokurátora České socialistické republiky JUDr. Jaroslava Krupauera, aby přednesl zprávu o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice.

Generální prokurátor ČSR JUDr. Jaroslav Krupauer: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi, vážení hosté, zprávu o stavu socialistické zákonnosti jsem předložil České národní radě v pevném přesvědčení, že úsilí o důsledné dodržování zákonnosti, o upevnění občanské kázně a uplatnění zásad socialistické morálky velmi těsně souvisí se všemi úkoly ekonomického a sociálního rozvoje naší společnosti a je nezbytným předpokladem jejich úspěšného zabezpečování.

Při další výstavbě rozvinuté socialistické společnosti hraje stále významnější úlohu subjektivní, lidský činitel, úroveň občanské uvědomělosti, kulturnost, odpovědnost každého pracovníka, jeho vztah k práci, ke společnosti i ke spoluobčanům.

V socialistické společnosti nemají místo takové jevy, jako je nehospodárnost a neodpovědnost, porušování pracovní kázně, příživnictví, zištnost, lhostejnost k celospolečenským zájmům, zneužívání funkcí a korupce. Za vymýcení těchto socialismu škodlivých přežitků minulosti, které se dosud vyskytují v našem životě, je nutné soustavně a nesmiřitelně bojovat.

K nejvýznamnějším prostředkům při ochraně základních zájmů socialistické společnosti patří socialistický právní řád. Pomocí právních předpisů se upravují nejdůležitější společenské vztahy, zabezpečuje se organizovanost, pořádek a disciplína uvnitř společnosti. Právní normy stanoví práva občanů a vymezují jejich povinnosti. Právní předpisy umožňují uplatňovat zákonnou odpovědnost vůči všem, kteří svými činy porušili jim stanovené povinnosti.

Součástí ideově výchovné práce je proto právní výchova občanů, která přispívá k uvědomělému uplatňování jejich práv a povinností, ke zvýšení jejich zájmu na dodržování občanské a pracovní kázně, k aktivní účasti na dodržování právního řádu a veřejného pořádku, k posílení právního vědomí občanů socialistického Československa.

V souladu s péčí o formování socialistického právního vědomí bylo na XVI. sjezdu KSČ zdůrazněno, že "naše zákony jsou vyjádřením vůle lidu, chrání práva a zájmy občanů i naše společenské zřízení. Pěstovat úctu k právům a zákonům, upevňovat socialistické právní vědomí občanů patří k předním povinnostem společenských organizací, školy, rodiny, socialistického státu".

Společenskopolitická a pracovní aktivita našich pracujících svědčí o pokračujícím růstu úrovně socialistického uvědomění naprosté většiny občanů, jehož podstatnou složkou je socialistické právní vědomí. Tento vývoj potvrzuje převážně příznivé poznatky o celkovém stavu dodržování socialistické zákonnosti v ČSR, který je možno charakterizovat jako dlouhodobou stabilizaci bez výrazných výkyvů na všech úsecích našeho právního řádu.

I nadále však je u některých jednotlivců jejich právní vědomí poznamenáno přežitky staré společnosti. Jejich soustavné oživování je důležitým prostředkem ideologické diverze imperialismu. Působení těchto přežitků minulosti umožňují naše vlastní nedostatky v organizaci, řízení a kontrole.

Úroveň právního vědomí, jeho slabiny a nedostatky, se projevují nejrůznějším porušováním právních předpisů. Například hospodářské organizace nedodržují mezi sebou smluvní vztahy, uvnitř socialistických organizací dochází k porušování pracovně právních předpisů, není dbáno plánovací, finanční a technologické kázně, připouští se nekvalitní výroba, nedostatečná správa národního majetku, jednotlivci páchají trestnou i jinou protispolečenskou činnost.

Zpráva o stavu socialistické zákonnosti v té podobě, jak byla předložena České národní radě, nereaguje na její stav stejně podrobně v jednotlivých odvětvích našeho právního řádu, ale soustřeďuje pozornost na otázky, které v této etapě vývoje společnosti považujeme za nejpodstatnější.

Největší prostor ve zprávě, v plném souladu s postoji naší veřejnosti a s pozorností, kterou této problematice věnovali poslanci při projednávání zprávy ve výborech ČNR, jsme vyhradili otázkám týkajícím se páchání trestné činnosti. Dovolte, abych upozornil na některé souvislosti, které v naší společnosti ovlivňují páchání této nejzávažnější formy porušování zákonnosti.

Základní sociální příčiny kriminality byly v Československu odstraněny už v průběhu relativně krátkého období přechodu od kapitalismu k socialismu. V kvantitativních i v kvalitativních ukazatelích není kriminalita v socialistickém Československu zvláštním problémem zejména v porovnání s kterýmkoliv kapitalistických států.

Pro názornost uvedu několik údajů, i když si uvědomuji obtížnost srovnávání četnosti společenských jevů v rozdílných společenských řádech. Podle sdělení, předneseného na 11. kongresu OSN pro sociální ochranu v roce 1981, vzrostla ve vyspělých kapitalistických státech během uplynulého desetiletí kriminalita ve velkoměstech třikrát a v zemědělských oblastech dvakrát. Nejpřesnější statistické údaje máme k dispozici ze Spojených států, kde podle nejčerstvějších dosažitelných dat byl index zločinnosti na 100 000 obyvatel více než třiapůlkrát vyšší než stejný index u nás. Podstatně výraznější jsou rozdíly ve výskytu nejzávažnějších trestných činů násilné povahy, které lze bez ohledu na různost právní úpravy nejspíše porovnávat: na 100 000 obyvatel připadá v USA téměř 10krát více vražd a úmyslných zabití, 5krát více znásilnění a 24krát více loupeží než u nás.

Dosud nebyl plně doceněn význam podstatného snížení kriminality, k němuž u nás došlo v 70. letech souběžně se zahájením výstavby rozvinutého socialismu. Během let 1971 až 1979 se snížil počet stíhaných pachatelů trestných činů o 31 %. V tomto období nedošlo u nás k žádné události, jež by významněji narušila veřejný pořádek. V našich podmínkách neexistuje organizovaná zločinnost, známá z kapitalistických zemí. U nás jsou jen ojediněle stavěni před soud pachatelé závažných trestných činů proti socialistickému státu.

Právem proto považujeme stav dosažený na konci sedmdesátých let za významný úspěch socialistického společenského řádu, v němž se účinně daří chránit veřejný pořádek, klid a práva občanů. Relativně příznivý stav kriminality je nesporně odrazem stabilní, konsolidované vnitropolitické situace. I to přesvědčivě ukazuje na postoje našich pracujících, na aktivní podporu, kterou náš lid vyjadřuje principiální politice Komunistické strany Československa, generální linii dalšího rozvoje socialismu u nás.

Dosažený stav však není důvodem ke spokojenosti. Kriminalita je svou podstatou naprosto cizí socialismu, i nadále zůstává hromadným společenským jevem, který negativně ovlivňuje rozvoj naší společnosti a působí jí nemalé hmotné a morální škody. Právem nás znepokojuje, že se nedaří podstatně ovlivnit rozhodující faktory výskytu trestné činnosti. Po řadu let zjišťujeme, že plnou polovinu stíhaných představují lidé mladší 30 let, že více než 40 % obžalovaných tvoří osoby v minulosti již trestané a že každý třetí trestný čin byl spáchán pod vlivem alkoholu.

Zejména v některých průmyslových krajích republiky konstatujeme zvýšený výskyt závažných trestných činů, jako jsou loupeže, jejich rostoucí nebezpečnost a vzestup závažnosti škod na zdraví a majetku. Posléze musím upozornit na neuspokojivou situaci v ochraně socialistické ekonomiky, zejména majetku v socialistické vlastnictví, i majetku jednotlivců.

Počínaje rokem 1980 se v ČSSR zastavil pokles zjištěné trestné činnosti a zejména v ČSR v tomto období počet stíhaných osob každoročně narostl o několik tisíc. Příčinou tohoto nepříznivého jevu je vzestup počtu pachatelů rozkrádání a krádeží. Pachatelé všech trestných činů namířených proti socialistické ekonomice a všech trestných činů proti osobnímu majetku tvoří téměř polovinu stíhaných a počet pachatelů odpovídajících přečinů majetkových činí 71 % z celkového počtu.

Z toho tedy plyne, že zatímco u většiny trestných činů v posledním období počet pachatelů stagnuje nebo dokonce mírně klesá, rozsah kriminality stále výrazněji ovlivňuje skupina pachatelů, pro které je motivem porušování zákonnosti jejich zištnost, snaha po neoprávněném majetkovém prospěchu.

Tyto snahy o obohacování na úkor společnosti a spoluobčanů se projevují v mnoha podobách. Zákon je postihuje jako protispolečenské činy různé závažnosti, ale všechny znamenají hrubé porušení pravidel socialistické morálky. Tyto přežitky ve vztahu k práci, k majetku a ke spoluobčanům jsou v myslích některých lidí pevně zakotveny a nadto je neustále oživují vlivy kapitalistického světa. K tomu přistupují nedostatky ve fungování socialistické společnosti, na něž poukázal Jurij Andropov ve stati "Učení Karla Marxe a některé otázky výstavby socialismu v SSSR". Dovolte, abych citoval: "Strana neustále dbá o to, aby zásada socialistického rozdělování byla uváděna v život všude a důsledně, aby byla lépe a plněji uplatňována v praxi. Je-li narušována, vede to k mimopracovním příjmům a objevují se fluktuanti, absentéři, zahaleči a zmetkaři, kteří se vlastně stávají příživníky společnosti a žijí na úkor většiny poctivých pracovníků. Je to nepřípustný jev, jakési parazitování na humanismu našeho zřízení. Životní úroveň každého občana musí určovat práce a jedině práce, její skutečné výsledky a nikoli něčí subjektivní přání či dobrá vůle."

Proti těmto jevům a jejich nositelům uplatňujeme důsledný postup v souladu s linií stanovenou na XVI. sjezdu KSČ - proti všem druhům příživnictví a spekulanství je třeba rozhodně bojovat.

Překonávání protispolečenských jevů, odstraňování podmínek, jež umožňují jejich existenci, to je i v etapě rozvinuté socialistické společnosti složitý, obtížný a ani zdaleka automatický proces. Poctiví lidé, naprostá většina našich spoluobčanů, si proto právem kladou otázku, jakými cestami je možné tento proces urychlit. Nikoli ojediněle je vyslovován názor, že rozkradače, zloděje, příživníky, všechny, kteří žijí na úkor společnosti, je nezbytné více a přísněji trestat.

Uplatňování požadavků kázně a socialistické zákonnosti je ovšem nemyslitelné bez donucení. S negativními protispolečenskými činy se však nelze vypořádat cestou stálého zostřování trestů. V historii se mnohokrát potvrdilo, že společenské problémy nevyřešila ani nejtvrdší represe.

Účelem trestu podle našeho trestního zákona je zabezpečit ochranu společnosti před pachateli trestných činů, zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti a vychovávat je k řádnému životu pracujících lidí, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti. Lidé, kteří přicházejí před soud a jsou jim ukládány tresty, nejsou zdaleka stejní.

Při ukládání trestů je nutné rozlišovat podle povahy spáchaného činu, jeho společenské nebezpečnosti, i osobních poměrů pachatele a možnosti jeho nápravy.

Socialistickému trestnímu zákonodárství je cizí abstraktní humanismus, nemístné ohledy na jedince, kteří svými činy poškozují důležité zájmy socialistické společnosti chráněné zákonem.

Neuplatnit v takových případech tvrdou represi by bylo nemístnou liknavostí při ochraně celospolečenských zájmů.

V naprostém souladu s právním vědomím socialistické společnosti je požadavek, aby vůči osobám, které se dopustily závažných trestných činů, byla uplatňována přísná odpovědnost podle zákona. Nelze připustit sebemenší shovívavost vůči nikomu, kdo hrubě porušuje socialistický právní řád.

V naší společnosti se vyskytují jedinci, kteří se vyhýbají řádné práci a obstarávají si prostředky k obživě právě pácháním trestné činnosti. Jde namnoze o osoby vícekrát trestané, kteří se živí převážně majetkovými delikty nebo dalšími nezákonnými způsoby. Důrazný postih recidivistů a protispolečenských živlů přijímá naše veřejnost s uspokojením. Právem se však klade otázka, zda se vždy využívá v dostatečné míře stanovených trestních sazeb a zda v zájmu posílení ochrany společnosti není třeba jednak některé sankce zpřísnit, jednak zavést další omezení vůči recidivistům a asociálním živlům s cílem posílit nad nimi soustavnou kontrolu, donutit je k řádné práci a znemožnit jim pokračovat v protispolečenském způsobu života.

Ve všech případech, kdy je motivem spáchání protispolečenského činu zištnost, je důležité, aby pachateli byl odňat veškerý majetkový prospěch z takového činu.

Ukládání těchto majetkových sankcí přispívá k posílení společenského vědomí, že páchat protispolečenskou činnost se nikomu nesmí vyplatit a že nikdo se nesmí obohacovat ke škodě společnosti.

Do konfliktu se zákonem se však dostávají i osoby, jejichž čin je jen ojedinělým vybočením z jinak řádného života. Základním předpokladem nápravy takových osob je zpravidla už sama skutečnost, že došlo k jejich trestnímu stíhání. V zájmu účinnější diferenciace mezi narušiteli zákona je vhodné uvažovat o zavedení dalších druhů trestů, zejména takových, které nejsou spojeny s odnětím svobody, ale efektivně nutí odsouzeného ke společensky prospěšné práci. S tím souvisí i řešení otázky, zda se před soudy musí projednávat méně závažné případy protispolečenské činnosti, kdy k nápravě pachatele by postačilo i opatření jiných orgánů, které jsou bližší jejich pracovišti nebo bydlišti než soud. Takové náměty však bude možné zevrubněji posoudit v souvislosti s připravovanou novelizací trestně právních předpisů.

Náš socialistický právní řád vcelku účinně zajišťuje ochranu všech významných společenských vztahů. Každý zákon však působí jen tehdy, jestliže je důsledně dodržován, jestliže každého, kdo zákon poruší, nevyhnutelně čeká odpovědnost stanovená za toto porušení.

Proto mají zvláštní odpovědnost v boji s protispolečenskou činností orgány bezpečnosti, prokuratury a soudů. Skutečně účinné výsledky při upevňování zákonnosti se daří dosáhnout jen tehdy, jestliže tyto státní orgány postupují důsledně, energicky a v přísném souladu se zákonem vůči všem, kteří zákon porušují, jestliže spojují ve své činnosti "odborné znalosti s občanskou statečností, neúplatností a spravedlností". Práce těchto orgánů dosud není bez nedostatků. Část protispolečenských činů zůstává neodhalena, někteří pachatelé mají tak možnost i delší dobu unikat odpovědnosti, dopouštět se většího množství útoků a páchat značné škody. Současný stav, kdy zejména v průmyslových aglomeracích a ve velkých městech nemalá část pachatelů majetkové trestné činnosti zůstává z tohoto důvodu nepotrestána, vážně oslabuje společenské vědomí o neodvratnosti trestu za každý spáchaný protispolečenský čin. Trestní stíhání nepostupuje ve všech případech dostatečně rychle a účelně, nedaří se ani v plné míře odhalit celou trestnou činnost a všechny příčiny a podmínky protispolečenské činnosti a působit k jejich odstranění. Každý nedostatek v práci orgánů trestního řízení negativně ovlivňuje úroveň právního vědomí našich občanů. Proto je důležité, aby soudy, orgány prokuratury a bezpečnosti ve své činnosti důsledně zachovávaly socialistickou zákonnost a aby zajistily požadavek, že každé porušení zákona bude odhaleno a viníci budou povoláni k odpovědnosti.