V kultuře, filmu, televizi i rozhlasu nemůžeme být zcela spokojeni se vším, co se nám nabízí, ale je faktem, že jak v profesionálním umění, tak i v rozvoji amatérské činnosti jsme mohli zaznamenat řadu pozitivních věcí, a to jak u nás doma, tak i v působení v zahraničí.

Kultura pochopitelně má svoji ekonomiku a ta není laciná. Ročně vydáváme prostředky, které se dají sčítat do stovek miliónů korun. Je to nutné, dobré a potřebné. Je to v souladu s myšlenkami a usnesením XVI. sjezdu KSČ. Přitom otázka úspornosti a dobrého, efektivního využívání prostředků v kultuře platí dvojnásob.

Kultura je součástí zcela neodlučitelnou od dalšího rozvoje naší společnosti. Jde o to, aby námi vynakládané částky, dosahující v jednotlivých pětiletkách miliardových částek, byly využity s plným efektem. Rok 1982 nám ukazuje, ze základní směrnici danou XVI. sjezdem KSČ obsaženou v rozpracování vlády ČSR a dalších orgánů se nám postupně daří plnit.

Ve školství se dostáváme do stádia uzavření celé velké práce na přestavbě školské soustavy. Máme jisté úspěchy v oblasti školských zařízení, které řídí národní výbory. Zde se celá přestavba daří. Nemůžeme však vyjádřit plné uspokojení zejména v zajišťování materiálních podmínek středního učňovského školství, za které jsou ve velké většině odpovědny centrální orgány národní i federální působnosti. Zde se některé resorty k celé této otázce chovají zcela macešsky. Stále se v některých odvětvích ukazuje, že se učňovská praxe značně liší od zaváděné nové techniky, která v závodech již existuje. Učňovský dorost se většinou seznamuje s technikou zastaralou a při přechodu do dělnických povolání se mnohdy seznamuje s novými stroji poprvé. Říkáme, že mládí znamená nové myšlení, nové přístupy, nové nápady, nové způsoby a metody práce. Ale přesto v převážné většině závodů, zejména strojírenských, se učí postaru.

Je pochopitelné, že učen musí zvládnout základní manuální techniku, ale musí zvládnout i moderní poznatky technických činností teoreticky i prakticky, a to ať už jde o zemědělskou výrobu, průmyslovou výrobu apod. Kritický názor, že dnešní učeň vstřebává více teorie než praxe, není právě opodstatnělý, když uvážíme, že dělnická povolání do příštích desetiletí představují vysokou náročnost na zvládnutí nejmodernější techniky. Když však mu chybí praktická výuka na moderních strojích, pak teorie se zdá být zbytečná, neatraktivní, stává se jen přítěží rozvoje odborných znalostí mladého člověka, který v příštích letech bude rozhodovat o produktivitě práce.

Vzpomeňme, že dnešní padesátníci v dělnických profesích vyšli ze zcela jiných podmínek, než by měl mít dnešní dělnický dorost. Musí umět a poznat novou techniku, aby se rychle mohli zapojit do výrobního procesu. A k tomu směřuje celá koncepce přestavby školské soustavy, kde učňovský dorost tvoří přes polovinu mládeže nabývající základní dělnické profese s úrovní středního vzdělání. Nemůžeme se proto spokojit s tím, že řada resortů nevěnuje této otázce patřičnou pozornost. Střední odborná učiliště jsou zatím nejslabším článkem realizace nové školské soustavy, a to zejména z hledisek, která ve stručnosti uvádím.

O tomto závažném problému hovořím proto, že právě už v roce 1982 mělo dojít k zásadnímu obratu. Zatím se tak nestalo a všechny výbory ČNR se touto otázkou v letošním roce budou zabývat. Celá otázka není nijak jednoduchá, uvážíme-li, že zakládáme celou koncepci výchovy mladých dělnických kádrů na příštích pět až deset let, ba ještě na delší období.

V minulém roce jsme měli řadu potíží s rozmístěním absolventů z gymnázií, středních odborných škol a dokonce v některých oborech vysokých škol. Na jedné straně zjišťujeme značný tlak na přijímání posluchačů do prvních ročníků gymnázií i vysokých škol, na druhé straně jsou určité problémy s rozmístěním absolventů. Příčin je celá řada; počínaje tím, že absolventi nechtějí být umístěni mimo své bydliště. Ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí tyto otázky řeší. Můžeme konstatovat, že vliv finančních výsledků v roce 1982 byl eliminován tak, aby všichni absolventi našli své uplatnění.

Rok 1982 v resortních plánech ministerstva školství, ministerstva kultury, Čs. televize, Čs. rozhlasu vykazují pozitivní vývoj. Všem nám jde o to, aby letošní rok přihlédl k posílení výsledků plánu, který pomůže celé naší společnosti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Rotovi. Slovo má poslanec Milán Václavík.

Poslanec genpor. Milán Václavík: Vážené soudružky a soudruzi, při posuzování výsledků hospodaření resortů, jejich kapitoly státního závěrečného účtu ČSR za rok 1982 byly ústavně právnímu výboru přikázány k projednání, se ústavně právní výbor zaměřil též na plnění úkolů a opatření, vyplývajících z programu hospodárnosti v 7. pětiletce.

K významným úkolům programu patří i racionalizace administrativy cestou snižování počtu a omezování rozsahu resortních směrnic, pokynů, hlášení a výkazů a jiných administrativních aktů řízení. Konkrétně jsme si ověřili realizaci tohoto úkolu u ministerstva spravedlnosti, Státní arbitráže, Generální prokuratury a Českého úřadu geodetického a kartografického. Uvedené resorty počítají s podstatným omezením vnitroresortních směrnic, instrukcí i výkaznictví. Tak například ministerstvo spravedlnosti ČSR zrušilo 14 opakujících se výkazů, zpracovávaných podřízenými organizacemi pro potřebu resortu, 8 požadovaných rozborů podstatně zjednodušilo a v 5 případech prodloužilo periodicitu zpracování.

Pokud jde o racionalizaci nadresortního výkaznictví a předkládání zpráv, dospělo ministerstvo spravedlnosti k názoru, že jde o prostředky jednotného státního výkaznictví, uzpůsobené potřebám řízení a kontroly stavu rozvoje národního hospodářství, a proto z hlediska resortu justice i jeho specifiky postradatelné a zbytečně zatěžující administrativu. Přitom jde o 13 výkazů a rozborů, které jsou vyžadovány statistickými úřady, Státní bankou československou, ministerstvem financí ČSR a dalšími orgány. Náměty na zjednodušení tohoto výkaznictví byly vůči resortům, které je vyžadují, uplatněny, avšak ty na ně dosud nereagovaly.

Obdobnou prověrku provedla i Generální prokuratura, jejímž výsledkem byla konkrétní opatření ke zjednodušení výkazů a hlášení, a to i pokud jde o mimoresortní sféru. Generální prokuratura přitom využila iniciativy pracovníků, kteří v rámci tématických úkolů, vyhlášených k této problematice, podali řadu cenných námětů.  

V souvislosti s tím, co jsem uvedl, jsme si znovu uvědomili, jaký význam má pro racionalizaci administrativy /a to nejen v justici a na prokuratuře, ale v celé státní správě i v činnosti hospodářských organizací/ zjednodušování právního řádu a jeho přehlednost. Zkušenosti výborů a poslanců ČNR ukazují, že je stále ještě mnoho prováděcích předpisů a že se někdy úprava zásadních otázek ponechává prováděcím předpisům namísto zákonné úpravy.

Plným právem se proto v tomto volebním období uplatňuje v České národní radě požadavek, aby při předkládání návrhu zákona byla podána i informace o všech předpokládaných prováděcích předpisech. Při projednávání zákona o vnitřním obchodě v orgánech ČNR se právě ukázalo, jak je dodržování tohoto pravidla užitečné. Z původních devíti navrhovaných prováděcích předpisů byla vydána pouze jedna vyhláška, aniž to ovlivnilo provádění zákona.

Zkoumat opodstatněnost prováděcích předpisů i předpisů nižší právní síly je zapotřebí v celé kontrolní činnosti ČNR a jejích orgánů. Druhotných právních předpisů je velké množství a právě ony nejvíc přispívají ke složitosti a nepřehlednosti právního řádu. Očišťování právního řádu od přemíry právních předpisů nižšího stupně by mělo být v popředí činnosti vlády ČSR.

V ústavně právním výboru se chceme zaměřit zejména na to, jak postupuje prověrka předpisů nižší právní síly vydávaných pro národní výbory a jimi spravované organizace. Cílem prověrky je dosáhnout výrazné redukce těchto předpisů a přijmout opatření ke snížení administrativní náročnosti v práci národních výborů a jejich organizací.

Souhrnná zpráva o prověrce, která se v současné době provádí, má být projednána ve vládě České socialistické republiky, případně v její legislativní radě do konce tohoto roku. Bude ještě třeba zvážit, zda bychom neměli společně s výborem pro národní výbory a národnosti požádat ministra vnitra České socialistické republiky soudruha Junga, který má souhrnnou zprávu předložit, aby nám podal zprávu o výsledcích prověrky a závěrech, které z ní vyplývají. Projednání zprávy by totiž umožnilo, aby poslanci uplatnili své zkušenosti a poznatky ještě před jednáním vlády, případně její legislativní rady.

A nyní mi ještě dovolte, abych uvedl několik poznámek k tvorbě a účinnosti technických norem, které mají velký význam pro naše národní hospodářství. Mám na mysli především státní a oborové normy, které jsou pro organizace právně závazné. Podle našich informací platilo v Československé socialistické republice ke konci roku 1981 13 728 státních norem a 10 067 oborových norem. Veřejnost často kritizuje nejen jejich velké množství, ale především skutečnost, že v mnohých případech nejsou pro dodržování norem vytvořeny materiální podmínky, popř. že normy nejsou v souladu s jinými národohospodářskými hledisky, např. hospodárnostními opatřeními, nebo z jiných důvodů jsou překonané. To vede často k jejich nedodržování. Technické normy je třeba průběžně revidovat na základě poznatků jak působí v praxi a neustále je zdokonalovat, aby plně odpovídaly současným potřebám společnosti, zejména vědeckotechnickému rozvoji, bezpečnosti práce a požadavkům hospodárnosti.

Opatření, které vláda České socialistické republiky přijala k úpravě norem a předpisů v zájmu snížení investiční náročnosti, je třeba ocenit. Jak jsme se o tom přesvědčili v ústavně právním výboru, ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky shromáždilo, analyzovalo a utřídilo jednotlivé návrhy na úpravu předpisů a norem závazných i pro projektovou přípravu investiční výstavby a předložilo je k úpravě příslušným resortům. Lze předpokládat, že tato opatření povedou ke zkvalitnění technických norem na tomto úseku a ke zvýšení jejich účinnosti.

Vedle této komplexně prováděné prověrky by bylo podle mého názoru třeba provádět též dílčí prověrky u těch technických norem, které zcela jasně jsou již překonány a neodpovídají současným požadavkům vědy a techniky. Takové výběrově prováděné revize mohou přinést okamžitou nápravu v případech, které bývají občany nejvíce kritizovány. Příslušné ústřední orgány, které technické normy schvalují, by měly také vyvíjet tlak na výrobu, aby zabezpečovala materiální podmínky pro plnění technických norem.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./