Pondělí 27. června 1983

 

27. 6. 1983

/Začátek schůze České národní rady ve 14.00 hodin./

Přítomni:

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády ing. Zdeněk Krč, CSc., a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vlastislav Třeška, CSc., ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

178 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Zahajuji 9. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Zvláště mezi námi vítám člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a ostatní členy vlády. /Potlesk./Vítám ostatní představitele ústředních státních orgánů a další hosty, kteří byli pozváni k dnešnímu jednání.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady ve své ústavní působnosti provedlo 20. června 1983 na návrh ústředního výboru Národní fronty ČSR předneseny předsedou vlády soudruhem Korčákem některé změny ve vládě České socialistické republiky.

Představuji vám nové členy vlády, kteří jsou dnes poprvé přítomni v naší schůzi. Jsou to soudruh ing. Zdeněk Krč, CSc., který byl jmenován místopředsedou vlády a předsedou České plánovací komise /potlesk/ a soudruh ing. Vladislav Třeška, CSc., který byl jmenován ministrem zemědělství a výživy České socialistické republiky. /Potlesk./

Předsednictvo České národní rady současně jmenovalo soudruha ing. Františka Šrámka, kterého všichni dobře známe, místopředsedou vlády České socialistické republiky a pověřilo jej, aby i nadále řídil ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky. /Potlesk./

Přeji vám, soudruzi, jménem nás všech, při výkonu vašich odpovědných státních funkcí mnoho úspěchů a ujišťuji vás plnou podporou České národní rady a jejích orgánů ve vaší práci.

V souvislosti s těmito změnami předsednictvo České národní rady odvolalo z funkce předsedy České plánovací komise soudruha ing. Stanislava Rázla a z funkce ministra zemědělství a výživy ČSR soudruha ing. Miroslava Tomana. Soudruh ing. Stanislav Rázl zůstává nadále místopředsedou vlády České socialistické republiky, soudruha ing. Miroslava Tomana, CSc., jmenoval prezident Československé socialistické republiky ministrem zemědělství a výživy Československé socialistické republiky. Předsednictvo České národní rady oběma soudruhům vyslovilo dík za práci v jejich dosavadních funkcích. Přejeme jim mnoho úspěchů v jejich další práci a soudruhu Rázlovi brzké uzdravení.

Soudružky a soudruzi, ústřední výbor Komunistické strany Československa ve svém 8. zasedání schválil našeho poslance soudruha RSDr. Zdenka Hořeního za člena ústředního výboru KSČ a do funkce šéfredaktora Rudého práva. Dovolte, abych i jemu přál mnoho zdaru v jeho práci. /Potlesk./

Přikročíme k vlastnímu jednání. Ve smyslu usnesení předsednictva České národní rady z 26. dubna t. r. předkládám vám ke schválení tento návrh pořadu schůze: 

I. Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet /tisk 58/ k vládnímu návrhu usnesení ČNR o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1982 /tisk 57/

II. Zpráva vlády ČSR o rozvoji hlavního města Prahy

III. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce /tisk 59/

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky /tisk 60/

V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 22. března do 27. června 1983 /tisk 61/.

Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh pořadu schůze.

Máte k němu nějaké připomínky nebo dotazy? Nikoli. Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno 178 poslanců České národní rady a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Přistoupíme tedy k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikoli.

Děkuji. Tím jsme pořad schůze schválili a můžeme přistoupit k projednání prvního bodu pořadu.

Prvním bodem pořadu je

I

Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet /tisk 58/ k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1982 /tisk 57/

Vládní návrh odůvodní z pověření vlády České socialistické republiky ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky vám předkládám k projednání návrh státního závěrečného účtu za rok 1982.

Období, které dnes posuzujeme přineslo nepřeberné množství hodnotných poznatků. Ty nejcennější spočívají v poznání, že jsme dále pokročili v zabezpečování závěrů XVI. sjezdu Komunistické strany Československa. Ekonomika se dokázala vyrovnat s omezenými možnostmi spotřeby energií, surovin a materiálů. Společenská výroba se zvýšila, celková nákladovost poklesla o půl procenta a relativní úspory materiálových nákladů dosáhly dvě miliardy korun.

Je třeba přiznat, že úkoly, které nám byly uloženy v oblasti vývozu, jsme nesplnili. Nicméně usměrněním dovozních nároků jsme dospěli k aktivní obchodní bilanci a oproti předpokladům výrazněji snížili naši zadluženost ve volných měnách.

Příjmy státního rozpočtu ČSR dosáhly 138 025 mil. Kčs, výdaje činily 138 005 mil. Kčs. Státní rozpočet tedy skončil přebytkem 20 mil. Kčs,

Na tento výsledek, i když je příznivý, se díváme střízlivě a uvážlivě. Je nesporné, že rozpočtová vyrovnanost představuje jen dílčí součást celkové ekonomické rovnováhy. Vážíme si však toho, že byla docílena především růstem vlastních příjmů rozpočtu a nikoli neplněním jeho výdajové stránky.  

Vzestup celkové úrovně rozvoje vyvěrá z poctivé práce, iniciativy a aktivity dělníků, rolníků a inteligence. Tvůrčí úsilí pracujících, kterému se dostává nejvyššího uznání, přispívá k prohlubování hospodárnosti i k překonávání obtíží a vytváří předpoklady k dalšímu komplexnímu zajišťování hospodářského a sociálního programu strany.

Vážené soudružky a soudruzi, do skutečností, které státní závěrečný účet obsahuje, se rozhodujícím způsobem promítá vliv efektivního hospodaření výrobní sféry.

Chtěl bych zdůraznit, že průmysl ústředně řízený vládou naší republiky se vypořádal s převážnou většinou úloh, i když, a to nelze opomenout, musel počítat s nižšími materiálovými vstupy. Plán výroby zde byl splněn na 101 %, upravené vlastní výkony překročeny o 2 % a zisk o 5 %. Mám za to, že v nadcházející etapě bychom v této souvislosti měli důsledně a promyšleně využít zkušenosti z loňského roku, kdy na přírůstku zisku se ze dvou třetin podílela relativní úspora zvláště materiálových nákladů.

Věci by ovšem neprospělo, kdybychom podléhali zjednodušujícím soudům. Vedle kladných, potěšitelných stránek, existují četné rezervy a mnohé problémy. Mrzí nás, že se projevují zejména při mezinárodní směně. Cožpak se můžeme kupř. lehkovážně smiřovat se zjištěním, že zůstáváme za plánovanou úrovní zhodnocování produkce při vývozu?

Velmi citlivá a svým dosahem mimořádná je též otázka plynulého uspokojování požadavků vnitřního trhu. Nebylo by účelné při této příležitosti podrobně rozebírat celou situaci, objasňovat všechna pro i proti. Vaši pozornost chci soustředit pouze na ty nedostatky, které vyplývají z neplnění plánovaného vztahu mezi dodávkami ve velkoobchodních a maloobchodních cenách. Pokud není přitom povinnostem učiněno zadost, zákonitě dochází k nízkému inkasu daně z obratu a ta, jak známo, je důležitým příjmem státního rozpočtu federace. Při všech jednáních se shodujeme na tom, že příčinou je nevhodná struktura výroby, nízký podíl módních a luxusních výrobků a nedostatečné inovace. Z toho je také zapotřebí rázně vyvozovat závěry a hlavně soustavně vytvářet účinné podmínky pro překonávání přežívající setrvačnosti a pohodlnosti.

Ve stavebnictví se podařilo v roce 1982 koncentrovat kapacity na závazné stavby. K aktivnímu postupu byly rovněž využity příznivé povětrnostní podmínky. V souhrnu se tak podařilo překročit plán stavebních prací o 1,7 % a s plánem upravených vlastních výkonů se vyrovnat na 100,7 %. Roční plán zisku byl překročen o 2,4 %. Jeho absolutní objem, a to je nutno poznamenat, se však oproti minulému roku, v souladu s prosazováním uvažovaného utlumení investiční výstavby, snížil.

Jeden ze závažných nedostatků řídícího a organizátorského působení v tomto odvětví tkví v pomalém přizpůsobování struktury kapacit stavebních podniků soudobým potřebám. Za významný úkol lze též označit obnovu ekonomicky správného vztahu mezi vývojem průměrných mezd a produktivity práce. Je o to důležitější, že v roce 1982 dodržování této relace nebylo uspokojivé.

K důležitým strukturálním změnám došlo v roce 1982 v zemědělství. Výroba zde vzrostla o více než 2 %. Dobré je zejména to, že bylo dosaženo rychlejšího růstu rostlinné výroby před živočišnou. Byly tím vytvořeny předpoklady ke snížení dovozu krmiv a napomohli jsme tak k menšímu zatěžování naší platební bilance.

V souladu se závěry 4. zasedání ÚV KSČ jsme od počátku roku 1982 přistoupili ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení zemědělství. Přijatá opatření byla zaměřena na řešení úrovně a relací nákupních cen zemědělských výrobků, na účinnější důchodovou diferenciaci, na intenzifikaci v zaostávajících zemědělských podnicích a na prohloubení chozrasčotních principů hospodaření. Státní rozpočet ČSR vynaložil v roce 1982 na zabezpečování tohoto komplexu závěrů téměř dvě miliardy korun navíc. Tím vzrostly celkové prostředky, které jsme pro rozvoj našeho zemědělství a potravinářského průmyslu uvolnili, na 16,2 mld Kčs.

Je třeba podtrhnout, že zmíněná soustava vede k posilování ekonomického postavení zemědělských organizací. To zákonitě vytváří prostor pro cílevědomější uplatňování chozrasčotních principů. To na jedné straně. Na druhé straně však nelze přehlédnout, že starosti s odstraňováním nezdůvodněných rozdílů mezi zemědělskými organizacemi trvají, a že dosud jen málo působíme na všestrannější pozvednutí úrovně ekonomiky zaostávajících zemědělských organizací. A v neposlední řadě nedostatečně podněcujeme úsilí o odstranění ztrát při sklizni, skladování a zpracování. Ze svých vlastních průzkumů jistě můžeme potvrdit, že v tomto směru se máme nad čím zamýšlet, že musíme rozhodněji využívat možností a prostředků, které jsou dány dokonalejším systémem naší řídící činnosti.

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

předpokladem vysoké efektivnosti procesu reprodukce je stále rozsáhlejší a rychlejší uplatňování nejnovějších výsledků vědeckotechnického rozvoje. Hlavní cíle v této oblasti a cesty vedoucí k jejich dosažení před několika dny projednalo 8. zasedání ústředního výboru KSČ. Při zabezpečování jeho závěrů můžeme čerpat z mnohých zkušeností získaných v minulém roce. Na financování vědy a techniky jsme v roce 1982 poskytli téměř 4 mld Kčs, z toho ze státního rozpočtu 1,7 mld Kčs. Jde o nemalé společenské prostředky a je v zájmu nás všech, aby byly vynakládány efektivně, aby přínosy vyplývající z činnosti vědecko-výzkumné základny se odrážely v dosahování světových parametrů vyráběné produkce, sloužily její vyšší kvalitě a zlepšené technické úrovni. Zároveň podporovaly snižování nákladů a zvyšování produktivity práce. V souladu s dokumenty 8. zasedání ÚV KSČ je zapotřebí kriticky rozebrat existující problémy a aktivněji přistupovat k jejich řešení. Nemůžeme se smířit s tím, že přes veškerou péči, která je tomuto klíčovému úseku věnována, stále nedochází k podstatnému zlepšování situace. Potřebujeme urychlit využívání výsledků vědy a techniky, přejít od jednotlivých dílčích akcí k nepřetržitému toku koncepčních inovačních změn výrobků a spojovat je s novými, produktivnějšími a hospodárnějšími technologickými procesy. Systémová opatření, která nyní ověřujeme, mají vytvořit takové ekonomické podmínky, které budou vyvolávat žádoucí tlak na výrobce a povedou zároveň k jejich účinnější, všestranně prospěšné stimulaci.

Zvyšování efektivnosti je bezesporu úzce spjato s úrovní přípravy a s celkovým zajišťováním investiční výstavby. Ve shodě s možnostmi národního hospodářství a se snahou postupně odstraňovat dlouhodobé těžkosti jsme v roce 1982 snížili její objem a omezili zahajování nových staveb.

Tento důležitý národohospodářský zásah přinesl částečné výsledky. Uvedu jen některé. Snížili jsme rozestavěnost téměř o 11, 7 % a obstáli na závazně stanovených stavbách.

Plně se ale ztotožňuji s názorem, že by bylo přinejmenším předčasné přijímat jenom na základě nesporně kladných jevů dalekosáhlé závěry. Vždyť loni kupř. vzrostly rozpočtové náklady, i když podstatně mírněji než v dřívějších obdobích. Z významných nových kapacit, které měly být v průběhu roku 1982 na území ČSR uvedeny do provozu, jich nebyla téměř pětina dokončena. A ty, které jsme vybudovali, nedosáhly v řadě případů projektovaných ekonomických parametrů a ztráty z toho jsou značné.

Naše vláda s velikou odpovědností posuzuje problémy investiční výstavby. Hledá cesty, jak zvýšit využití základních prostředků, jak co nejtěsněji spojit investiční výstavbu se zvyšováním společenské produktivity práce. Vycházíme z toho, že jde především o řešení strukturálních změn výroby spojených s rozsáhlými úsporami elektrické energie, paliv a kovů, se specializací a modernizací a zvyšováním dodávek na export i s integračními záměry v rámci zemí RVHP.

Zpomalení dynamiky rozvoje národního hospodářství, které odpovídá omezeným surovinovým, materiálovým a energetickým vstupům do ekonomiky, vybízí a zavazuje k důslednějšímu využívání rezerv. Zvláštní pozornost věnujeme zejména těm, které máme v zásobách.

Stačí připomenout, že jejich rozsah v organizacích řízených vládou ČSR je představován částkou 145,2 mld Kčs. Došlo, žel, k dalšímu zpomalení doby obratu. Analýzy přitom jednoznačně dokazují, že zrychlením doby obratu zásob o 1 den bychom mohli uvolnit více jak 1 miliardu Kčs.

Mrzí nás také to, že postupně dochází ke zhoršování jejich struktury, stagnaci či poklesu materiálových zásob a vzestupu hotových výrobků. Určitá část je představována zbožím, po němž není poptávka na vnitřním a zahraničním trhu.

Celá tato problematika, a hlavně její řešení, zaujímá v naší činnosti zásadní postavení. Jsme si ovšem vědomi toho, že bez úzké, koordinované spolupráce se všemi články řízení nemůžeme dosáhnout výraznějšího zlepšení. Jistě se lze do jisté míry ztotožnit s názory, že určité těžkosti jsou způsobeny závadami v dodavatelsko-odběratelských vztazích a také cenovými vlivy. Nicméně těžiště obtíží, a to je zapotřebí aktivněji chápat, spočívá převážně v nízké úrovni řízení celého reprodukčního procesu.

Finančním tlakem se snažíme působit na dosažení optimální úrovně jak z hlediska celkového objemu, tak i struktury. Proto jsme rozšířili okruh závazně regulovaných zásob a provedli akce k vytřídění a využití těch, které objektivně považujeme za nadbytečné. V průmyslu a ve stavebnictví byl jejich vývoj zařazen mezi rozhodující ukazatele pro hodnocení vedoucích pracovníků. Od těchto kroků si slibujeme postupnou nápravu nynějšího nepříznivého stavu a prohloubení konkrétní osobní péče o odstraňování potíží, překážejících účinnějšímu rozvoji každodenního úsilí.

Vývoj vnějších ekonomických vztahů, na jejichž zkvalitňování se v ČSR významně podílíme, byl charakterizován dalším rozšiřováním spolupráce se socialistickými zeměmi. Obrat vzájemného obchodu vzrostl o 17,2 %. Znovu a znovu se prokazuje, že společenství socialistických zemí v čele se Sovětským svazem je v dnešní situaci a nejen kvůli tomu, jedině spolehlivým partnerem pro dlouhodobou stabilní efektivní výměnu zboží.

Vývoj obchodních styků s nesocialistickými zeměmi byl poznamenán především prohlubující se hospodářskou krizí kapitalistické soustavy a jejího úvěrového a měnového systému. Tyto problémy nacházejí svůj bezprostřední odraz ve zhoršujících se podmínkách pro získávání některých surovin a pro výhodný prodej našeho zboží na světových trzích. Odpověď na otázku, jak čelit těmto negativním vlivům, hledáme především ve vnitřních zdrojích, v intenzifikaci a efektivnosti. I proto vedeme podniky k tomu, aby vycházely z požadavků vývozu, inovovaly výrobu a obchodovaly s vysoce kvalitními a moderními a technicky dokonalými výrobky.

Od letošního roku vytváříme ekonomické předpoklady pro to, aby naši vývozci byli těsněji spjati se zahraničním trhem a docílené ceny výrazněji ovlivňovaly hospodaření podnikové sféry i použitelný objem prostředků pro odměňování.

Rádi konstatujeme, že v rozpočtovém hospodaření se v uplynulém období příznivě odráželo plnění úkolů uložených Programem hospodárnosti v 7. pětiletce. Stav administrativního aparátu se například snížil o 7830 osob, počet služebních osobních aut poklesl o 3449 atd. Prověrky ukázaly, že opatření přijatá vládou jsou vcelku zajišťována. Nemůžeme však přehlédnout, že se stále objevují případy zjednodušeného, mechanického chápání svěřených povinností, že nejednou chybí koncepční přístupy založené na racionalizačních principech. Zjevné a snadno mobilizovatelné rezervy jsou, žel, často považovány za jediný způsob řešení.

Jsme přesvědčeni, že Program hospodárnosti musíme ve zbývajících letech 7. pětiletky uvádět do života s větší nápaditostí a předvídavostí. Jeho východiska se musí stát nedílnou součástí řídící práce na všech stupních. Právem jej označujeme za významný nástroj posílení kázně a vytváření účelného finančního tlaku na společensky odpovědné jednání. Má nezastupitelnou úlohu, ale je zároveň jednou ze součástí celkového úsilí o růst účinnosti veškeré práce. Hlavní, nejdůležitější rezervy i nadále spočívají ve zvyšování efektivnosti reprodukčního procesu ve výrobní sféře.

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

velká část výdajů rozpočtové soustavy ČSR pro rok 1982, a to 57 %, byla vynaložena na společenskou spotřebu. Trvale usilujeme o to, aby tyto obrovské prostředky, reprezentující 98,2 mld Kčs, byly co nejefektivněji a nejhospodárněji využívány.

Starostlivá péče o občany, kteří jsou na zaslouženém odpočinku, představuje jednu z mnoha jistot, které socialistické zřízení zaručuje. To dokazuje skutečnost, že na sociální zabezpečení bylo státním rozpočtem na rok 1982 vynaloženo 54,5 mld Kčs. Počet vyplácených důchodů koncem roku dosáhl více než 2 790 000. Průměrná výše starobního důchodu činila 1254 Kčs a proti roku 1981 vzrostla o 4,9 %.

Socialistická společnost se věnuje i těm, kteří jsou dočasně vyřazeni z pracovního procesu pro nemoc a úraz. Pomáhá rovněž rodinám s dětmi. Celková suma poskytnutá na nemocenské pojištění činila 16,7 mld Kčs. Za těmito údaji, jistě potěšitelnými, se však skrývají určitá úskalí. Ne se vším můžeme být spokojeni. Provedené rozbory poukazují na nutnost účinněji vystupovat proti negativním jevům, objektivizovat jejich příčiny a rázněji se přičinit o zjednání nápravy. Cožpak můžeme kupř. přecházet bez povšimnutí, že mimopracovní úrazovost je dnes téměř 3krát vyšší než úrazovost pracovní? Jenom pro dokreslení dodávám, že na ni ročně vynakládáme 600 mil. Kčs nemocenského a navíc nás připravuje o zhruba 2,3 mld Kčs ve snížení tvorby národního důchodu.

Vážíme si toho, že jsme loni pokročili v dalším kvalitativním rozvoji zdravotnictví. Celkový objem neinvestičních výdajů zde přesáhl 15 mld Kčs a v porovnání s předcházejícím rokem stoupl o 900 miliónů korun. Přibyli lékaři a v současné době se průměrný počet obyvatel připadajících na jednoho z nich snížil na necelých 300. Je škoda, že podpora, která je tomuto odvětví poskytována, se dostatečně nepromítá do omezování pracovní neschopnosti. Je na pováženou, že ukazatel nemocnosti naopak dlouhodobě vykazuje spíše stoupající tendenci.

Zlepšené zásobování léčivy, které se v poslední době projevuje, pokračovalo také v loňském roce. K plné spokojenosti to však rozhodně nestačí. Proto vláda ČSR postupně a trpělivě řeší dlouhodobé problémy a velkou pozornost soustřeďuje zejména na vytváření spolehlivé vlastní surovinové základny pro farmaceutickou výrobu v chemickém průmyslu a v zemědělství. Cílevědomě rovněž podporujeme kooperaci a specializaci v rámci zemí RVHP.

Na financování školství jsme celkově vynaložili 16,4 mld Kčs. Kdybych měl ve stručnosti charakterizovat směr hlavního úsilí vlády v této oblasti, nejspíše bych připomněl orientaci na prohlubování intenzity výuky a na rozvoj materiálně technického vybavení. V souladu s přijatými zásadami jsme se důsledně věnovali naplňování cílů přestavby československé výchovně vzdělávací soustavy. Její hlavní poslání spočívá ve zvýraznění kvality a socialistického obsahu výuky a výchovy naší mládeže. Proto považujeme za samozřejmé, že státní rozpočet tuto náročnou přestavbu finančně plně zabezpečuje. Nejde o malé prostředky. Vždyť jenom v letech 1976 - 1982 jsme na tyto účely přispěli částkou převyšující 3 mld Kčs. Právem očekáváme, že vytyčené záměry budou bezezbytku uvedeny do života.

Na úseku mateřských škol jsme dosáhli jejich značného rozšíření. Mohu konstatovat, že problém umístění dětí je, až na některé velké aglomerace, prakticky v ČSR vyřešen.

Ve sféře základních škol zvláště dbáme na získávání nových kapacit pro uspokojování potřeb silných populačních ročníků. Pro urychlené řešení využíváme - a svědčí o tom i poskytnutá finanční pomoc, představující téměř 300 milionů korun - zejména přístavby, nástavby a modernizace existujících školských zařízení. Nyní bude neobyčejně záležet na tom, aby se nám urychleně podařilo dokončit všechny zahájené práce.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP