Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Smolíkové. Slovo má poslanec Josef Brisuda. Připraví se poslanec František Vymětal.

Poslanec Josef Brisuda: Vážené soudružky a soudruzi, výbor České národní rady pro průmysl a stavebnictví věnuje ve své činnosti pozornost také té části programového prohlášení vlády ČSR, týkající se celostátních priorit, např. vytváření podmínek pro rozvoj palivoenergetické základny Severočeského kraje. Protože pracuji v Severočeském revíru, kde se těží více jak 55 % celkové těžby ČSSR za složitých geologických podmínek při vysoké rozestavěnosti území, dovolte mně přednést přístup našich horníků k plnění programového prohlášení.

V roce 1982 se plán hrubé těžby za revír podařilo splnit a zabezpečit meziroční růst o 1265 tis. tun, avšak nepodařilo se zcela zabezpečit odbytovou těžbu o 699 tis. tun v důsledku vyššího výpadku hlušin. Průběh IV. čtvrtletí minulého roku byl ve znamení rekordních výkonů jak na hlubinných, tak i povrchových dolech. V odbytové těžbě byla ve všech třech měsících překročena hranice 6 mil. s celkovým výkonem 18,8 mil. tun a překonána nejvyšší těžba dosažená v roce 1979. Stejně byl překročen plán skrývky o 5,6 mil. m³.

Naše pracovní kolektivy v 2. pololetí roku 1982 opíraly svou činnost o znalost a pochopení klíčových záměrů a požadavků plánu a správně spojovaly každodenní úkoly řešení základních problémových a koncepčních záměrů, což vtisklo jejich práci více cílevědomosti a pomohlo jim se soustředit na rozhodující otázky související se zajišťováním stanovených úkolů v těžbě a přípravu plánu na rok 1983, zejména na zimní období.

Mohu z vlastní zkušenosti jako předák razičského kolektivu na dole "Pluto" potvrdit, jaký význam má ofenzívní masově politická práce při vyvolání zájmů a odpovědnosti za plnění konkrétních úkolů. Využívali jsme zkušenosti předních dělníků, techniků, brigád socialistické práce i výsledků jednání výrobních porad k mobilizaci širokého okruhu pracovníků za účinného uplatňování organizátorské a vedoucí úlohy strany.

O tom, že nešlo o nějakou kampaňovitou záležitost, svědčí dosažené výsledky na počátku letošního roku, kdy za leden bylo vytěženo nad plán 109 tis. tun odbytové těžby uhlí a 362 tis. m³ skrývky a v únoru byl plán překročen o 48 tis. tun uhlí a 285 tis. m³ skrývky.

Dostatek vytěženého uhlí umožnil pokrýt nejen požadavky obyvatelstva, ale vytvořit ještě zásoby. Tato situace ovlivnila jednání předsednictva České národní rady a výboru pro obchod, služby a dopravu, které se zásobováním obyvatelstva palivy pravidelně zabývají.

V Severočeském hnědouhelném revíru vstupujeme do letošního roku za zcela jiných a příznivějších podmínek, než tomu bylo v loňském roce a pokud by pokračovala těžba uhlí tak příznivě jako dosud, jsou určité obavy z toho, že může být narušena nižším odběrem v letních měsících. Bude proto třeba již nyní činit opatření, aby k tomu nedošlo, protože potřeba hnědého uhlí má vzrůst v příštím roce z letošních 67,7 mil. na 69 mil. tun.

Z četných veřejných schůzí, kterých jsem se ve funkci poslance ČNR zúčastnil, mám poznatek, že s rozvíjející se palivoenergetickou základnou vzniká v pánevních okresech Severočeského hnědouhelného revíru řada negativních vlivů, které nepříznivě ovlivňují celkové klima i celkovou atmosféru života, prostředí a má vliv i na způsob osídlení. Touto problematikou se zabýval výbor pro národní výbory a národnosti i krajské sdružení severočeských poslanců na jednání v Mostě, kde bylo konstatováno, že tyto okolnosti vedou k destabilizaci pracovních sil a k pokračující záporné migraci obyvatelstva.

Oblastním problémům, které zabezpečuje resort stavebnictví ČSR v Severočeském kraji, věnuje pozornost výbor pro průmysl a stavebnictví. V důsledku systematické kontroly byl v loňském roce překročen plán dokončovaných bytů a komplexní bytová výstavba, nesplněna zůstala ještě technická vybavenost. Na tento úsek se proto zaměříme v dalším období.

Proto také oblastní plán Severočeského kraje v 7. pětiletce klade důraz a Česká národní rada, náš i ostatní výbory ČNR ho podporují, aby souběžně s rozvojem těžebních úkolů byla zajišťována taková opatření, která by kompenzovala ztížené životní podmínky a vedla k většímu uspokojení jeho obyvatelstva. To se zatím nedaří v plném rozsahu plnit.

Soudružky a soudruzi, my horníci jsme s uspokojením přijali významná opatření přijatá předsednictvem ÚV KSČ, vládou ČSSR a ÚRO k dalšímu prohloubení sociální péče, životních a pracovních podmínek pracujících v hornictví. Je to prakticky podruhé po roce 1945, kdy byla přijata taková opatření v tak širokém rozsahu, která oceňují práci horníků. Bude to rok, co vešla v platnost a ukazuje se, že je dosahováno cílů, které tato opatření sledovala jak v oblasti odměňování, důchodového zabezpečení, sociálních a životních podmínek i zvýšeného zájmu o práci v hornictví.

Realizaci tohoto souboru sociálních opatření je však třeba věnovat nadále pozornost. Nejde jen o to zvýšit úroveň příjmů horníků, ale také aby byly dobře zásobeny naše obchody jak potravinářským, tak i spotřebním zbožím v pánevních okresech. Byla vybudována příslušná zařízení v závodním stravování, odpovídající svou kapacitou a hygienou zabezpečování počtu svačin, které se bezplatně poskytují pracovníkům v hlubinách, na lomech a skrývkách. Totéž platí i o léčebných a rekreačních zařízeních, která neodpovídají současným potřebám, zejména pro rehabilitaci pracovníků, kteří jsou trvale nezpůsobilí k dosavadní práci na hlubinných a povrchových dolech a jejich počet dále stoupá.

Soudružky a soudruzi, zabezpečení náročných pracovních výkonů se neobejde bez výkonné techniky. V našem revíru se postupně uplatňuje na povrchových dolech nová vysokokapacitní technika s velkými rýpadly, zakladači a pásovou dopravou. Tempo zavádění této techniky se mi však zdá pomalé a úkoly zadané jako úkoly státního technického rozvoje nejsou příliš úspěšné, vzpomenu-li rýpadlo K-10 000 na Velkolomu M. Gorkij, v poslední době RK-5000 na Velkolomu Čs. armády. Proto i v této oblasti plně platí, že nelze žít jen ze staré slávy a spoléhat se na dobré tradice. Je nutné držet krok s vědeckotechnickým pokrokem ve světě a musíme, tak jak je uvedeno v programovém prohlášení, učinit z vědeckotechnického rozvoje osu a páteř našich národohospodářských plánů. Dovedou-li postavit obdobné velkostroje jinde ve světě, proč bychom to neuměli my, když s jejich výrobou máme dostatek zkušeností.

Vláda ČSR vzala na sebe úkol sledovat a vytvářet podmínky pro vědeckotechnický rozvoj ve federálně řízených odvětvích na území ČSR. Jsem přesvědčen, že se jí tento záměr podaří postupně naplnit. Horníci na oplátku využijí jak progresívní techniku, tak všechna organizační a sociální opatření ke splnění plánovaných úkolů. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Brisudovi, slovo má poslanec prof. dr. František Vymětal.

Poslanec prof. ThDr. František Vymětal: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, expozé předsedy vlády ČSR o plnění programového prohlášení nám podalo ucelený obraz o hospodaření a rozvoji naší společnosti a diskuse tuto mozaiku doplnila a zvýraznila.

Během roku všechny výbory ČNR také sledovaly plnění programového prohlášení, ale především každý z nich se intenzívně zaměřil na tu oblast, která svou povahou odpovídala úkolům jednotlivého výboru. Zdravotní a sociální výbor ČNR na svých zasedáních se věnoval problematice zdravotní a sociální a předkládá plénu ČNR svoji zprávu.

Plnění je vždycky závislé na zdravotním stavu pracujících. Srovnání pracovní neschopnosti v naší republice v procentech s jinými zeměmi ukazuje, že máme velmi dobrý zdravotní stav obyvatel v produktivním věku, i když pracovní neschopnost na Slovensku je podstatně nižší. Není to způsobeno nedostatky v našem zdravotnictví, ale především vlivem životního prostředí. Poměrně bohatá zdravotnická statistika nám však nic neříká o zdravotním stavu dětí a doros tu. Zde jsme odkázáni na hodnocení jenom podle statistiky úmrtnosti. Prodlužující se délka života našeho občana je nejprůkaznějším výsledkem naší zdravotní péče. Přitom se nesmíme nechat těmito dobrými výsledky ukolébat. Právě mezinárodní srovnání a kritické analýzy nám ukazují naše otevřená a slabá místa. Vedeme např. v úmrtnosti na zhoubný nádor konečníku a tlustého střeva, a to ve světovém měřítku. Hraje tu určitě úlohu i zděděná náklonnost k tomuto onemocnění i nesprávný způsob naší výživy, obsahující málo zeleniny a mnoho tuků. Také se ukazuje, že se musíme postarat o dobrou úroveň rozpoznávání a léčení nemocí trávicího ústrojí. Zatím pro to ne máme ani výzkumné pracoviště, ani katedru a dokonce ani ne specializovaná nemocniční lůžka.

Provádíme-li rozbor nemocnosti způsobující pracovní neschopnost, ukáže se, že nejsme dobře vybaveni v odborných zdravotnických službách na nejrozsáhlejší skupiny onemocnění. Jako v národním hospodářství, tak i ve zdravotnictví můžeme v tomto smyslu provést strukturální změny. Při současném velkém dostatku lékařů je možné zajistit vytvoření proporcionální struktury odborných zdravotnických služeb.

Přitom je třeba také znát to, s čím naši občané vždy spokojeni nejsou. Jsou to např. dlouhé čekací doby na léčení v některých oborech, jako v ortopedii, nebo nedostatky kapacit zdravotnických zařízení v některých územích, zejména ve velkých městech a především v Praze, kde navíc nejsou dodrženy zásady socialistického zdravotnictví o jednotě lůžkové a ambulantní zdravotní péče. Dále si lidé stěžují na to, že obvodní, územní a závodní lékaři na ně nemají dost času, že se nevytvářejí mezi pacientem a lékařem vztahy důvěry a podrobné znalosti, že vysedávají v čekárnách ordinací a že nedokážeme zorganizovat několik ambulantních vyšetření do jednoho půldne, že léčení jednoho zubního kazu si vyžaduje řadu návštěv apod.

Všechny tyto stesky nejsou všeobecné, ale časté a ukazují nedostatky v řízení a organizaci. Bude nutno uvážit, zda počty pracovníků na jednoho závodního lékaře a počty pacientů na jednoho obvodního územního lékaře nelze v současných podmínkách snížit, a to i za cenu přeskupení sil. Uvědomujeme si, že řada zdánlivě zdravotních potíží našich lidí pramení často z toho, že si nevědí rady s problémy v rodině, v práci, ve svém okolí. A má-li lékař pomoci, musí s pacientem hovořit a na to musí mít zase čas.

Naše republika dává na zdravotní péči opravdu dost peněžních prostředků na provoz zdravotnických zařízení a vybavuje je velkým počtem zdravotnických pracovníků. Ale přesto není možno zajistit všechno to, co pro zdravotnictví nevyrábíme, ať jde o přístroje, zdravotnický materiál nebo léky. Zatím také nemáme vždy nejlepší zkušenosti z toho, že jsme někam předali výrobu. Máme svrchovaný zájem na tom, aby se země RVHP rychle dostaly na úseku zdravotnické techniky, materiálů a léků do stejné dovozní nezávislosti, jako je tomu i u jiných věcí životně nezbytných pro náš život a na naši obranu. Mnoho ke své soběstačnosti můžeme udělat sami. Oceňujeme pochopení ministra průmyslu s. Kapouna pro prohloubení spolupráce se zdravotnictvím při zajišťování surovin pro výrobu léků a pro jejich inovaci. Věříme, že se do tohoto úsilí zapojí i naše ministerstvo zemědělství a výživy a že dojde k provázání také na ústavy Čs. akademie věd.

Nemohou-li některé strojírenské podniky plnit původně uvažovaný rozsah vývozu a vyrábějí-li bez užití, měly by se jejich kapacity rychle přidružit k Chiraně a zajišťovat pro tuzemsko i pro vývoz výrobu dobré zdravotnické techniky. V souvislosti s tím, bychom byli velice rádi, kdyby se vyřešila a dala do pořádku také otázka protéz pro lidi s tělesnými vadami, neboť v tom zaostáváme.

Oceňujeme, že se v podstatě zlepšilo zásobování léky a budeme podporovat, aby náš farmaceutický průmysl byl budován jako vývozní odvětví. Chce to nejen rozvoj malotonážní kvalifikované chemie v našem chemickém průmyslu, ale i zavedení správného způsobu výroby podle požadavků Světové zdravotnické organizace, dostatečné kapacity na preklinické a klinické složení nových léků, ale i přiměřené podmínky vývozu, abychom - obrazně řečeno nechtěli na světovém trhu prodávat léky v prodejně "Technická drogerie - laky - barvy".

Přes uvedené připomínky zjišťujeme, že se v léčebně preventivní péči závěry XVI. sjezdu a programové prohlášení naší vlády plní a věříme, že v této pětiletce bude také splněn beze zbytku plán investiční výstavby na úseku léčebně preventivní péče i zdravotnické výroby a distribuce.

Byli bychom rádi, kdyby se při přípravě 8. pětiletky velice důkladně zvážila nezbytná potřeba investic v našem zdravotnictví, ve zdravotní péči i ve zdravotní výrobě, kdyby se přitom vzal v úvahu dosavadní průběh investic v tomto odvětví. Přitom máme důkazy o tom, že prostředky vynakládané na zdravotnictví se nám bohatě vrací do národního hospodářství.

Domníváme se, že při přípravě 8. pětiletky bude nutno vycházet ze zásady rovnoprávného přístupu občana k vymoženostem sociální a zdravotní péče a dbát přitom na sociálně ekonomické vyrovnání neodůvodněných rozdílů ve vybavenosti jednotlivých okresů a krajů kapacitami léčebně preventivní péče.

Bude nutno učinit také opatření k zajištění další životnosti objektů našich lázní, především v Západočeském kraji. Efektivnost prostředků vložených do lázní je zcela nesporná. V současné době počítáme s tím, že budou národními výbory za účinné podpory naší vlády podnikána účinná opatření k rychlému odstraňování nastalých nebo hrozících havarijních stavů ve zdravotnických zařízeních. Jak pro oblast výstavby, tak pro oblast provozu zdravotnických zařízení i zdravotnické výroby a distribuce zdůrazňujeme požadavek racionálního provozu zdokonalení metod řízení a organizace i personální práce s lidmi.

Máme dobrou spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a oceňujeme to, že se nyní usnesení zdravotního a sociálního výboru v orgánech ministerstva zdravotnictví rozpracovávají a že jsme s tím ve zdravotním a sociálním výboru pravidelně seznamováni. Zdravotní a sociální výbor bude i nadále věnovat pečlivou pozornost plnění závěrů XVI. sjezdu a programovému prohlášení vlády na úseku zdravotnictví a bude i nadále podporovat v tomto smyslu ministerstvo zdravotnictví a úsilí celé vlády ČSR.

Jak z celé zprávy vyplývá, středem zdravotní péče v naší společnosti je člověk. Na ochranu života a jeho zachování jsou v rozpočtu věnovány velké položky. Jsou však na různých místech světa síly, které ohrožují nejen zdraví, ale sám život jak člověka, tak všeho živého na naší planetě tím, že vyrábějí a hromadí zbraně masového ničení. Důvodem není, že by byli ohrožováni, ale touha změnit politické a sociální poměry a ovládnout přírodní zdroje. Existence zbraní, které tyto země mají, a dále nové vyvíjejí a doktríny, které šíří, jsou stálým nebezpečím, které může v okamžiku změnit svět na poušť bez života. Již sama myšlenka na možnost nukleární války je antihumánní a nelidská.

Na straně druhé, kterou tvoří země socialistické v čele se SSSR, se činí všechno, aby válečné nebezpečí nejen bylo oddáleno, ale přímo vyloučeno. Dokladů o tom máme nepřeberné množství od Dekretu o míru až po návrhy, které předložili v politické deklaraci zástupci států Varšavské smlouvy na svých poradách v Praze. My v nich vidíme velký přínos a pomoc, realistický krok k zabránění nukleární války a k odbourání vojenského a politického napětí ve světě.

Vedle těchto kroků a snah oficiálních je naše naděje na zachování míru v růstu masových mírových hnutí na celém světě. A dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi, se zmínit i o takové jedné mírové organizaci u nás, která má název Sdružení katolických duchovních ČSSR, Pacem in teris, což znamená Mír na zemi. Má za sebou již 32 roků činnosti. V oblasti občanské se naše Sdružení hlásí k programu Národní fronty a podporuje její politiku a svou kněžskou činností působíme na věřící. Podle naší nauky největším bohatstvím na zemi je život a z toho také vyplývá přímo a je s tím spojena i naše snaha, abychom napomáhali zachování míru pro celé lidstvo. Sdružení spolupracuje v tomto snažení jak s náboženskými mírovými hnutími - křesťanská mírová konference nebo Berlínská konference evropských katolíků -, tak i s hnutími, která vycházejí ze své vlastní motivace. V minulém roce tato naše angažovanost, kterou konáme v našem sdružení, byla vystavena tlaku některých církevních míst s jasným úmyslem činnost sdružení v tomto směru zastavit a když ne zastavit, tak alespoň utlumit. Bylo to snad na přímý zásah amerického prezidenta, který požádal hlavu katolické církve, aby všechna tato sdružení v jejím středu byla zakázána. Ale výsledek byl opačný, než se čekalo. Sdružení tento tlak neuškodil, naopak je více sjednotil, potvrdil jeho správnost a oprávněnost a tak rozšířil znalost o něm i tam, kde ji před tím neměli. Mír je pro nás tak velkou hodnotou, že jsme za něj ochotni i přinášet oběti. Naši přátelé, se kterými spolupracujeme na Západě, za svou mírovou činnost jsou šikanováni, diskriminováni a mnohdy ztratí své místo a často i svoji osobní svobodu. Se zástupci těchto hnutí se letos sejdeme. Výbor, který připravuje velké světové mírové shromáždění, má své sídlo v Ženevě, ale my jsme hrdi na to, že za místo jednání bylo vyvoleno naše hlavní město Praha, které patří k nejkrásnějším hlavním městům na celém světě. Shromáždění bude v ČSSR, jejíž národy jsou celým svým snažením bytostně spjaty s mírem a naše vláda ve své politice důsledně vychází z těchto nejušlechtilejších tužeb. O tom se budou moci přesvědčit všichni zahraniční účastníci a protože i církve se v ČSSR účastní příprav tohoto shromáždění, umožní také těm účastníkům, kteří budou mít zájem, aby se mohli přesvědčit o našem životě a tak si opravit mnohé mylné představy, které o nás a o naší vlasti mají.

Shromáždění v Praze umožní otevřený a upřímný dialog o všem, co hrozí světovému míru, umožní spolupráci na všech úrovních a budou projednány všechny otázky a problémy s cílem, aby byly vyřešeny, a současně nebezpečná situace byla vyřešena vzájemným porozuměním a důvěrou. Tato spolupráce mezi mírovými složkami je jednou z pevných základen trvalého míru. Jen společnou akcí se může lidstvo osvobodit od nebezpečí války a ubránit život.

Všichni lidé mají jedno přání, které krásně vyjadřuje sousoší darované vládou SSSR před budovou OSN v New Yorku. Dělník na něm překovává meč na radlici a druhý dělník dělá z oštěpu srp, tedy nástroje, které životu slouží a pomáhají ho rozvíjet. Je to takový výkřik ne válku, ale mír. Nepoužít kovu na útočný meč a atomovou energii neuzavřít do ničivé bomby, ale použít oboje a postavit do služeb života a přetvořit za jejich pomoci naši krásnou modrou planetu na místo, kde budou všichni bez obav o své děti prožívat svůj život. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Františku Vymětalovi.

Nyní přerušíme naše jednání na 30 minut. Budeme pokračovat v 11.10 hod. a jako první vystoupí poslanec ing. František Chabičovský.

/Schůze byla přerušena v 10.40 hodin a znovu zahájena v 11.10 hodin./ 

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání naší schůze. Diskutovat bude poslanec František Chabičovský, připraví se poslanec Milan Grande.

Poslanec ing. František Chabičovský: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, od 6. zasedání ÚV KSČ, které stanovilo ve svých závěrech hlavní směry zdokonalování práce národních výborů při plnění programu XVI. sjezdu KSČ, uplynul již téměř rok. I když převážná část tohoto období byla věnována analýze stávajícího stavu a rozpracování závěrů na vlastní podmínky, přesto lze již provést předběžné hodnocení účinnosti dosud provedených opatření, zejména z toho pohledu, co se v naší práci změnilo k lepšímu a jaký užitek realizace opatření přináší občanům.

Velký důraz byl 6. zasedáním ÚV KSČ položen na zvýšení účasti národních výborů na řešení celospolečenských úkolů. Proto jsme samostatné plenární zasedání Jihomoravského KNV v prosinci 1982 věnovali otázkám koordinace ekonomicko sociálního rozvoje se zaměřením na řešení vývoje zaměstnanosti a rozmisťování pracovních sil, zabezpečování prioritních odvětví státních cílových programů a zabezpečování nových kapacit uváděných do provozu ve všech odvětvích našeho národního hospodářství.

Před několika dny jsme v naší radě schválili rozpis závazných limitů počtu pracovníků pro podniky a organizace na letošní rok, který respektuje zásady stanovené prosincovým plénem KNV. Např. prioritně byly při rozpisu zdrojů pracovních sil pokryty požadavky palivoenergetické základny. Především byla řešena potřeba pracovníků budoucího provozu jaderné elektrárny Dukovany, požadavky související s její výstavbou a s jejím sociálním programem. V této souvislosti však požadujeme od federálního ministerstva paliv a energetiky, aby optimální potřebu pracovních sil pro jadernou elektrárnu Dukovany řešilo včas s centrálními plánovacími orgány, aby mohly být zohledněny nezbytné dopady do rozvoje národního hospodářství Jihomoravského kraje a především v okrese Třebíč.

Dalším naším poznatkem je skutečnost, že resorty, orgány středního článku řízení i jednotlivé organizace dosud nepřistoupily k důsledné strukturální přestavbě strojírenství ve prospěch rozvojových a nosných programů. Nedaří se rovněž realizovat záměry koncentrace výrobních kapacit pro jejich efektivnější využití. Příkladem je zdlouhavé uvolňování výrobních kapacit Brnosmaltu a jejich převod na program výroby traktorů.

Oddalováním výstavby vlnařského kombinátu, nového tiskařského závodu a závodu Kras Brno nebyly vytvořeny podmínky pro soustředění výroby z roztříštěných a nevyhovujících provozoven na území města Brna. Zatím žádné ministerstvo nenavrhlo zrušení neefektivních výrob, ale každý očekává převod od jiných resortů.

Významné pravomoci se národním výborům dostalo zákonem České národní rady o vnitřním obchodě. V jeho uplatňování bylo již dosaženo některých dílčích výsledků. Např. došlo k dalšímu ustavení spotřebitelských rad, zejména na území města Brna, kde v závěru loňského roku bylo jimi v průběhu šesti týdnů zkontrolováno více jak 4500 prodejen.

V úzké součinnosti s Českou obchodní inspekcí bylo zabezpečeno odstranění zjištěných nedostatků. Zásobení předvánočního trhu bylo plynulé a projevily se pozitivní změny v přístupech obchodních organizací, což umožnilo zlepšení zásobování některých exponovaných oblastí krajského města Brna, jaderné elektrárny Dukovany v okrese Třebíč, hornických oblastí a průmyslových aglomerací Jihomoravského kraje.