/Přerušená schůze znovu zahájena v 9.00 hodin/

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

187 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Budeme pokračovat v projednávání prvního bodu pořadu, a to diskusí, do které se dále přihlásili následující soudružky a soudruzi poslanci: Oldřich Voleník, kterého jsem ohlásil již včera a který zahájí dnešní diskusi, a dále ing. Břetislav Vařečka, Marie Jarošová, ing. Miroslav Šlouf, dr. Čestmír Adam, ing. Marie Smolíková, Josef Brisuda, prof. dr. František Vymětal, ing. František Chabičovský, Milan Grande, Alois Král a Antonín Slavíček.

Prosím soudruha Oldřicha Voleníka, aby se ujal slova.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, poprvé v tomto volebním období se vracíme dnes k programovému prohlášení vlády ČSR, abychom komplexně posoudili jeho plnění. Necelé dva roky, které nás dělí od vyhlášení tohoto programu, není dlouhá doba. Přesto jsme však v poslední době svědky událostí, které zejména z hlediska mezinárodních vztahů ovlivnily náš vnitropolitický a ekonomický vývoj. Hospodářská krize kapitalismu se prohloubila a světové imperialistické kruhy pod vedením reakční Reaganovy vlády zesílily svoji agresivní politiku vůči socialistickým státům a celému pokrokovému světu. Svými zbrojními plány a hrubým vměšováním do záležitostí cizích států vážně ohrožují stabilitu světového míru. Je faktem, že naše generace po druhé světové válce tak vyhrocenou situaci, tj. otevřené křižácké tažení proti komunismu a socialistickým zemím, dosud nezažila.

K tomuto vývoji nemůžeme zůstat lhostejni a musíme spolu s ostatními socialistickými státy v čele se Sovětským svazem zintenzívnit veškeré úsilí, abychom zabránili dalšímu pokračování válečné hysterie, aby válka studená nepřerostla ve válku horkou.

Nedávno v Praze přijatá Politická deklarace členských států Varšavské smlouvy dává tomuto úsilí konkrétní formu a znovu dokumentuje upřímnou snahu socialistického společenství o zachování trvalého míru a vážně varuje ty, kteří by chtěli porušit právo člověka na život. Proto jménem Klubu komunistických poslanců podporuji návrh předsedy ČNR s. Kempného, aby se Česká národní rada připojila k Prohlášení Federálního shromáždění k Politické deklaraci a k Provolání Nejvyššího sovětu SSSR a ÚV KSSS.

Aktivní účast na boji za udržení světového míru nás musí burcovat ke znásobení úsilí za důslednou realizaci hospodářského a sociálního programu XVI. sjezdu naší strany, ze kterého programové prohlášení vlády ČSR také vychází. První ucelený odpočet v plnění záměrů hospodářského a sociálního rozvoje v této pětiletce byl předložen na 7. zasedání ÚV strany v listopadu minulého roku. Zde byly vytyčeny rozhodující úkoly dalšího rozvoje pro rok 1983 a další léta 7. pětiletky. Je to pro nás závazná orientace i pro další konkretizaci v naplňování závěrů programového prohlášení vlády ČSR.

Zpráva o plnění programového prohlášení vlády ČSR, kterou její předseda s. Korčák přednesl, hodnotí výsledky dosavadního vývoje v uskutečňování dlouhodobé hospodářské strategie strany založené na intenzifikaci ekonomiky a dosahování vyšší kvality veškeré práce. Vláda ČSR si právem zasluhuje našeho uznání. Plnila úkoly ve změněných, složitých a náročných podmínkách. Jde hlavně o zajišťování vysoké životní úrovně a upevňování sociálních jistot občanů. Někdy také nebylo vyhnutí přijímat i některá nepopulární opatření. Ono není jednoduché udržet vysoký životní standard našeho občana.

V tomto roce i v dalších letech půjde v prvé řadě o to, abychom si svou vlastní prací zabezpečili dostatečné zdroje pro realizaci rozhodujících záměrů hospodářského a sociálního programu. Ekonomika ČSR má v tomto směru ještě rezervy. Plán nepředpokládá v prvních letech této pětiletky výrazný růst tvorby zdrojů, ale zároveň předpokládal, že se vytvoří nezbytné podmínky pro jejich výraznou dynamizaci v dalších letech. Růst průmyslové výroby i při snížených vstupech prokázal, že naše ekonomika má dostatečné a dosud nevyužité předpoklady i možnosti rozvíjet se efektivněji i v podstatně úspornější struktuře.

Stále ještě existují nevyužité možnosti pro dynamizaci růstu ekonomiky důsledně cestou jejich intenzifikace. Jde zejména o využívání rozhodujících a dlouhodobě působících faktorů, jako je rychlé zavádění poznatků vědeckotechnického pokroku do praxe, hlubší zapojování naší ekonomiky do mezinárodní socialistické ekonomické integrace, ale také o všestranné a plánované využití aktivity našich pracujících.

Například vědeckotechnický rozvoj, jak uvedl s. Korčák, nepomáhá dosud dostatečně k intenzifikaci národního hospodářství a jen velmi pomalu a složitě se prosazují jeho výsledky do praxe. Vědeckotechnický rozvoj je stále ještě jakýmsi přívažkem a nikoliv nedílnou součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství, řízení a výroby, i když vždy a všude zdůrazňujeme, že vědeckotechnický rozvoj je osou, páteří, alfou a omegou státního plánu, základem rozvoje výrobních sil.

Všechny otázky, které souvisejí s intenzifikací naší ekonomiky, byly nejednou předmětem jednání České národní rady, jejího předsednictva a jednotlivých výborů, jak o tom již hovořil zpravodaj posl. s. Mečl. Plénum Klubu komunistických poslanců se vždy orientovalo na základní politicko-ekonomické a sociální problémy.

Chceme se i nadále co nejvíce podílet na zabezpečování úkolů vlády České socialistické republiky, z nichž na prvém místě je důsledné splnění letošního státního plánu a rozpočtu; to Klub považuje za úkol nejpřednější.

Jsme si vědomi, že splnění státního plánu na rok 1983 je klíčovým úkolem, od jehož úspěšného zajištění závisí realizace celého hospodářského a sociálního programu XVI. sjezdu strany a splnění programového prohlášení vlády. Svou úlohu zde musí sehrát zkvalitňování a racionalizace řídící práce, zdokonalování plánování a překonávání administrativních metod, které zůstává stále aktuálním úkolem pro všechny stupně řízení. Stále se jako poslanci setkáváme s tím, že na různých úrovních řízení až po resorty jsou předkládány vysoké požadavky, které překračují možnosti naší ekonomiky a jsou v rozporu se směrnicí přijatou vládou. Vláda přijala konkrétní usnesení k zajištění centrálně stanoveného plánu na r. 1983. Jak se plní toto usnesení, tomu musí věnovat pozornost i výbory České národní rady. Je naší povinností podporovat vládu České socialistické republiky v opatřeních ve využívání dostatečných a dosud nevyužitých vlastních zdrojů.

Je třeba mobilizovat všechny síly a vytvářet všestranné podmínky, od závodů počínaje a vládou konče, pro uplatnění tvůrčí iniciativy a aktivity pracujících. S tím je spojeno i důsledné dodržování pracovní kázně, hospodářské a státní disciplíny a vyžadování osobní odpovědnosti. Jedině tak bude naše ekonomika schopna vytvořit národní důchod a tím zajistit nezbytné prostředky pro růst osobní a společenské spotřeby, splnit sociální program.

Vláda, jak uvedl s. Korčák, bude klást důraz na vytváření příznivého klima pro využívání všech rezerv, ať již jde o pracovní síly, základní fondy, suroviny, zásoby nebo zemědělskou půdu. V tom ji bude Česká národní rada plně podporovat. Stejně podpoříme vládu v tom, aby se život v našich okresech a krajích dále rozvíjel proporcionálně podle předem připravených koncepcí. Zde skutečně musí být - jak uvedl s. Korčák - zvýšena pomoc i federálních orgánů. Nejednou jsme se přesvědčili, že v těchto otázkách zůstává ještě mnoho nevyřešeno, především ve slaďování odvětvových záměrů s ekonomickými a přírodními podmínkami jednotlivých oblastí.

Minulost nás učí, že při zajišťování plánu se již nemůžeme dále spokojovat s pouhým konstatováním, že ten či onen úkol se plní nebo neplní. Budeme muset zcela zásadně vycházet ze slov s. Gustáva Husáka na 7. zasedání ÚV KSČ, že "na každém úseku je třeba stavět otázku, proč, z jakých příčin nejdou věci potřebným tempem kupředu, uplatňovat náročnější měřítka a přijímat praktická opatření, aby se urychleně zjednala náprava." Týká se to všech centrálních orgánů, vlád a ministerstev, ale stejně tak každého podniku, každého pracovního kolektivu.

Z těchto slov chceme čerpat poučení do naší další práce, a to nejen pokud jde o kontrolu realizace opatření vlády a jejích výkonných orgánů, ale v prvé řadě i při kontrole plnění našich vlastních usnesení, přijímaných v České národní radě a jejích orgánech.

Plénum Klubu komunistických poslanců posoudilo včera svůj podíl na zabezpečování usnesení XVI. sjezdu KSČ v podmínkách práce České národní rady i výhledy pro činnost svou a České národní rady do konce volebního období. Klub komunistických poslanců bude dále podporovat vládu České socialistické republiky a přispívat ke vzájemné spolupráci České národní rady a vlády ČSR tak, aby byla ještě více prohloubena vzájemná náročnost; v tom vidíme jednu ze záruk úspěšného splnění úkolů k rozvoji národního hospodářství České socialistické republiky a k posilování autority Československé socialistické republiky ve světě. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Oldřichu Voleníkovi. Než bude hovořit poslanec Břetislav Vařečka, připomínám, že před schůzí vám byly rozdány návrhy usnesení připravené návrhovou komisí. Jde jak o návrh usnesení České národní rady ke zprávě vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení, tak i o návrh usnesení České národní rady k prohlášení Federálního shromáždění ČSSR ze dne 16. března 1983. Prosím, abyste své případné připomínky odevzdali o přestávce u prezence, aby mohla návrhová komise využít vašich připomínek a předložit definitivní návrhy k projednání.

Prosím poslance Břetislava Vařečku, aby se ujal slova.

Poslanec Břetislav Vařečka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, družstevní rolníci na svém IX. sjezdu JZD i při projednávání programového prohlášení vlády vyjádřili svou spoluzodpovědnost za uskutečňování zemědělské politiky KSČ.

V tomto smyslu se účinně podílejí na zabezpečování výživy zejména cestou zvyšování intenzity zemědělské výroby na družstevních polích a ve stájích, hospodárným vynakládáním prostředků a energie.

Mohu vás ujistit, že aktivita družstevních rolníků se při plnění úkolů vyplývajících z XVI. sjezdu KSČ neustále zvyšuje. Je tomu tak i proto, že sjezdové závěry i programové prohlášení stanovily úkoly dalšího rozvoje socialistického zemědělství, které odpovídají i nejvlastnějším zájmům družstevních rolníků a vytváří podmínky i pro upevňování jejich životních a sociálních jistot.

Napomáhat tomuto úsilí je obsahem činnosti Svazu družstevních rolníků. V tomto smyslu chápeme hodnocení plnění programového prohlášení i jako prověrku své práce za uplynulé dva roky. Při této příležitosti hodnotíme, jak se nám podařilo podchycovat a rozvíjet iniciativu v socialistickém soutěžení, při zvyšování účasti pracujících na řízení, na prosazování progresivních metod práce a odměňování i při upevňování pracovní disciplíny a technologické kázně.

V současné době před nás postavilo nové úkoly 7. zasedání ÚV KSČ, i když máme stále na paměti též závěry 4. zasedání ÚV KSČ. Jejich zabezpečení si vyžaduje uskutečnění dalších racionalizačních a ekonomických opatření s cílem ještě důsledněji mobilizovat stávající rezervy.

Ve Svazu družstevních rolníků i ve výboru pro zemědělství a výživu jsme si vědomi, že i nadále se musí soustředit úsilí družstevních rolníků, řídících orgánů zemědělství, ale i příslušných dodavatelských odvětví především na přednostní rozvoj rostlinné výroby, na lepší využití krmiv, na snižování spotřeby surovin zejména jadrných krmiv a pohonných hmot.

Možnosti dalšího rozvoje socialistického zemědělství vidíme ve větším využívání vědeckých poznatků a zkušeností předních družstev. Tomu by mělo napomáhat i další prohloubení spolupráce s vědeckovýzkumnou základnou.

Bude nutné v návaznosti na současnou náročnost úkolů zlepšovat i organizaci a činnost služeb i jejich zainteresovanost na výsledcích výroby zemědělských podniků.

Je třeba říci, že i nemalé starosti někdy dělá plnění plánovaných dodávek potřeb pro zemědělství. Na posledním výboru jsme konstatovali, že plán výroby JZD přijala, ale poukazuje se například na nedostatek agrochemikálií z tuzemské výroby, jako např. Aminex, Cuprikol a Sulikol. Vážná situace je s přípravky proti ovsiří a chundelce metlici, kde je krytí potřeby kolem 50 % a problémy s agrochemikáliemi jsou i u brambor. Ani skladba průmyslových hnojiv neodpovídá současným potřebám. Říkám to proto, že nikdy v minulosti plošně v celé republice nebyl stav porostů ozimých obilovin tak příznivý jako v letošním roce. Také výsledky v živočišné výrobě jsou velmi dobré a bylo by neodpustitelné tento předpoklad velmi dobrých výsledků prohospodařit.

Také některé zastaralé stroje vyžadují značné množství náhradních dílů. Proto bude nutné energičtěji vytvářet podmínky jak v zemědělských organizacích, tak i u dodavatelů i ve službách i ve vědecké oblasti tak, aby byly zabezpečeny plánované úkoly.

Ještě mi dovolte malou poznámku ke skladování a využívání zemědělské produkce. Nedá se říci, že bychom vyráběli na polích a ve stájích málo. Ale rezervy jsou i ve zhodnocujícím procesu. Ztráty při sklizni, poškozování nevhodnou technikou, skladování a zpracování v potravinářském průmyslu jsou neúměrně vysoké. Projevuje se to také, když je nadvýroba některého produktu. To pak mnohde vypadá jako bychom se toho chtěli zbavit, abychom byli co nejdříve bez problémů. Stačí si například spočítat, kolik sklízíme konzumních brambor a kolik se jich dostane k našim hospodyňkám a do veřejného stravování. Již po několik let při nadvýrobě brambor na podzim, kdy si s nimi nevíme rady, na jaře brambory dovážíme a to se netýká jen brambor. Chtěl bych říci, že ve zhodnocovacím procesu jsou nejmobilizovatelnější rezervy bez dalších hnojiv, chemických přípravků a dopadu na zhoršování kvality vody a životního prostředí a přitom s podstatně lepší ekonomikou.

Soudružky a soudruzi, nepřízeň počasí zejména v prvém roce pětiletky, způsobila i před vynaložené úsilí a obětavost lidí v zemědělství pokles výroby o 3 % proti roku 1980. Nižší produkce obilovin a dalších plodin nepříznivě ovlivnila i živočišnou výrobu. Příznivějších výsledků bylo docíleno v roce 1982, kdy se podařilo zvýšit rostlinnou výrobu o 6,8 % proti předešlému roku a dosáhnout poprvé potřebné proporce mezi rostlinnou a živočišnou výrobou.

Lze říci, že práce zemědělců - družstevníků, kteří svými necelými 9 % z počtu obyvatelstva zabezpečují více jak dvě třetiny zemědělské produkce, byla stranickými a ostatními orgány po zásluze oceněna. Dosažené výsledky v zemědělství je však třeba vidět i v souvislosti s velkou podporou a pomocí stranických, státních a hospodářských orgánů, národních výborů a společenských organizací Národní fronty, kterým rovněž patří poděkování a uznání.

Nyní jde o to, jak dosažené pozitivní výsledky dále rozvíjet. V tomto duchu chce Svaz dále podporovat a rozvíjet Tuchorazské hnutí sledující zvýšení výroby obilovin, Jampolsko-prostějovské hnutí organizované na pomoc zajištění výroby cukrovky, a celou řadu dalších.

Při rozvíjení této socialistické iniciativy bude i nadále upevňovat spolupráci s odbornými pracovníky Osevy, cukrovarnického průmyslu, vědeckými pracovišti i odbornými a vysokými školami.

Podíl SDR na rozvoji socialistické družstevní zemědělské velkovýroby ukazuje rozvíjení socialistického soutěžení. Na 80 % členů JZD tak vyjadřuje hodnotnými závazky svůj vztah k plnění potřeb společnosti. Více jak 8700 kolektivů BSP s téměř 100 tisíci členy je příkladem ostatním a mnohé z nich se dnes v JZD stávají nedílnou součástí řízení, účinným prostředkem plnění plánu, jak to ukazují probíhající konference BSP.

V družstvech se postupně rozšiřují sdružené socialistické závazky společně se zpracovatelskými podniky a organizacemi služeb. V závazcích, v jejich obsahovém zaměření se začínají výrazněji uplatňovat kvalitativní ukazatele Souboru opatření, jako hospodárnost, efektivnost a odhalování rezerv uvnitř výrobního procesu i v řízení. Dochází k účinnějšímu zainteresování družstevníků na hospodářském a sociálním rozvoji JZD.

Jsme si však též vědomi toho, že naše práce se nemůže dařit bez úzké spolupráce s NV a organizacemi Národní fronty. Proto této spolupráci při zajišťování výroby budeme i nadále věnovat mimořádnou pozornost.

Chceme však organizovat spolupráci i při plnění volebních programů Národní fronty, při zabezpečování sociálních, kulturních a společenských potřeb našich členů i všech občanů naší vesnice. Budeme se i nadále podílet i na zlepšování pracovního a životního prostředí. Chtěl bych připomenout, že v hodnoceném období se v JZD v tomto směru hodně vykonalo, ale úkoly narůstají a nároky našich lidí se rovněž zvyšují.

JZD v závislosti na výsledcích výroby věnují každoročně značné finanční prostředky na zařízení a ozdravění pracovišť, na zdravotní péči, rekreaci, na kulturní a společenský život družstevníků. Největší podíl vynaložila družstva na výstavbu předškolních zařízení a podílejí se na jejich provozu a údržbě. 70 % JZD má kuchyně pro společné stravování. Více jak 69 000 družstevníků a příslušníků jejich rodin se ročně zúčastňuje různých forem rekreace. JZD zabezpečují výstavbu 2000 bytů ročně, určených k stabilizaci mladých pracovníků.

V souladu s usnesením vlády ČSR z roku 1977 věnují JZD velkou péči družstevníkům - důchodcům. Poskytují jim řadu výhod pokud jde o stravování, služby a výpomoci a doplatky k nízkým důchodům. To je praktický podíl JZD na realizaci programu "Úcta ke starším".

Dobré výsledky dosahují JZD v rámci spolupráce s národními výbory a organizacemi NF při plnění volebních programů v obcích. Finanční, materiálovou pomocí a prací svých členů se podílejí na zlepšování životního prostředí, na výstavbě a na vybavení sociálních, kulturních, tělovýchovných a dalších společenských zařízení, na zřizování nejrůznějších služeb sloužících družstevníkům a všem občanům. Pomáhají vytvářet podmínky pro život mladé generace, k utváření socialistického způsobu života na vesnici.

Je přirozené, že vynakládané prostředky JZD jsou odvislé od výsledků hospodaření družstev. Současná situace vyžaduje hospodárněji postupovat při všech akcích, šetřit naftou i dalšími prostředky. Přesto si další vývoj života vesnice bez aktivní účasti JZD nedovedeme představit.

Soudružky a soudruzi,

podíl družstevních rolníků na hospodářském a sociálním rozvoji ČSR, stejně jako na kulturním a společenském rozvoji vesnice představuje vysoké hodnoty. Chtěl bych na závěr jejich jménem vyjádřit plnou podporu vládě ČSR v jejím dalším úsilí při plnění našeho společného budovatelského programu. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Břetislavu Vařečkovi. Slovo má poslankyně Jarošová, připraví se poslanec Miroslav Šlouf.

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Soudružky a soudruzi poslanci, jednou z mimořádně závažných částí programového prohlášení vlády ČSR je péče o řešení nejdůležitějších oblastních problémů. V tom je na prvním místě starost o hlavní město Prahu a Severočeský kraj, na které jmenovitě pamatují usnesení nejvyšších orgánů Komunistické strany Československa v posledních letech, především usnesení jejího XIV., XV. a XVI. sjezdu.

Také v České národní radě jsme vždy věnovali zvláštní pozornost rozvoji Prahy, Severočeského kraje, ostravské průmyslové aglomeraci i dalších oblastí a míst, protože si stále uvědomujeme, jak mimořádný ekonomický i politický význam a dosah má rozvoj těchto částí naší republiky pro celou Československou socialistickou republiku.

Dovolte, abych se dnes - pokud jde o Prahu - stručně zmínila jen o některých stránkách rozvoje našeho hlavního města, protože jeho problémy se budeme v celé šíři samostatně zabývat v červnové schůzi České národní rady po předchozích průzkumech a jednání ve všech výborech našeho zákonodárného sboru.

Všichni si uvědomujeme, jak je důležité, aby Praha jako hlavní město ČSSR, jako její politické centrum, byla dobře fungujícím organismem, efektivním článkem vyspělé ekonomiky, vědy, vzdělání a kultury, místem, v němž se krok za krokem, plánovitě a soustavně vytvářejí optimální podmínky pro život jejích obyvatel i spokojenost jejích návštěvníků.

Přes velké prostředky, které naše společnost až dosud věnovala na rozvoj Prahy a přes pokrok v mnoha oblastech života města, nemůžeme být ani zdaleka spokojeni se stavem na některých úsecích. To pak vede k oprávněným stížnostem především na životní prostředí, čistotu a hygienu ve městě, na dopravu, vybavení zdravotnických služeb a na celkovou občanskou vybavenost města, zvláště jeho velkých sídlišť. Situace je taková, že Praha v mnoha směrech nadále zaostává za průměrem České i Československé republiky.

K dobrému fungování městského organismu vedou podle názoru našeho výboru pro národní výbory a národnosti dvě základní cesty. Na jedné straně pokračující výstavba města a jeho proporcionální rozvoj, na druhé straně odpovídající úroveň řízení a správy města počínaje Národním výborem hlavního města Prahy, až po každý jednotlivý občanský výbor a každého občana, a využití každé organizace, která na území hlavního města sídlí a rozvíjí svou činnost bez ohledu na to, zda má federální, republikovou či jen místní působnost.

Víme, že v současné době je výstavba města ovlivněna omezenými zdroji i kategorickým požadavkem úzkostlivého hospodaření se zemědělskou půdou. To však nic nemění na tom, že i za této situace je nutno dále realizovat rozsáhlou bytovou výstavbu, modernizovat bytový fond, dále rozvíjet základní komunikační systém a všechny druhy městské dopravy, řešit pražský železniční uzel, zabezpečit zdroje vody, kanalizaci a čištění odpadních vod, moderní odstraňování a využití městských odpadů a důrazněji řešit vytápění starých částí města, které už řadu let není důstojné technického pokroku druhé poloviny dvacátého století.

Každý z těchto i dalších úkolů by vydal na samostatný diskusní příspěvek. Jedno je však společné a nesporné. Je nutné na jedné straně přizpůsobit a aktualizovat generální plán rozvoje hlavního města Prahy, schválený nejvyššími stranickými a státními orgány v roce 1975 podle současných možností celé ČSSR, na druhé straně zabezpečit postupnou důslednou a efektivní realizaci těch akcí, které jsou životně důležité pro samu další existenci města.

Při naší konzultaci s primátorem soudruhem Štafou a dalšími vedoucími funkcionáři města jsme proto přivítali informaci, že komise vlád České a Československé socialistické republiky ve spolupráci s radou Národního výboru hlavního města Prahy upřesní v březnu, dubnu a květnu tohoto roku nejdůležitější záměry rozvoje hlavního města Prahy a že tedy bude možné koncentrovat veškeré úsilí na jejich realizaci. Přivítali jsme rovněž snahu vedoucích funkcionářů města o zabezpečení určité automatiky v uskutečňování základního komunikačního systému, podobně jako se to podařilo prosadit - i když samozřejmě s řadou obtíží - u pražského metra.

Důležité je rovněž, aby všechny investiční záměry a akce byly realizovány úsporně a efektivně, aby za menší prostředky bylo pořízeno co nejvíce materiálních hodnot v co nejkratším čase, které budou sloužit městu a jeho obyvatelům.

V řízení a správě města je třeba podle našeho názoru dosáhnout takového stavu, aby při zachování jednoty celého městského organismu byla optimálně vyvážena centralizace a decentralizace jednotlivých činností s využitím všech tradičních i nových forem a metod řízení. Jde o to při zachování této jednoty podstatně zvýšit zájem, podíl a odpovědnost jednotlivých obvodních národních výborů a dalších nižších článků i podíl a účast občanů, kteří mají zatím k těm místům, kde se o jejich věcech dnes rozhoduje, příliš daleko.

Je třeba také dosáhnout toho, aby i v Praze se každá organizace podílela optimální formou na rozvoji města, v němž působí a jehož organismu plně využívá, ačkoliv se většinou na řešení problémů Prahy vůbec žádným způsobem nepodílí. V tomto směru jsme připraveni plně podpořit orgány města v jejich úsilí využít v duchu nových zákonných opatření i těchto možností.

Při dnešní příležitosti bych chtěla požádat všechny poslance České národní rady, aby podle našeho politickoorganizačního programu a v dohodě s orgány města Prahy se důkladně připravili na červnovou schůzi České národní rady tak, aby její výsledky mohly být využity na podporu rozvoje našeho hlavního města.

Chtěla bych současně ujistit vládu České socialistické republiky i Národní výbor hlavního města Prahy, že v jejich úsilí o rozvoj města je budeme nadále podporovat.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./