/Začátek schůze České národní rady v 15.00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

185 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 8. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Vítám mezi námi členy vlády ČSR v čele s členem předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedou vlády České socialistické republiky soudruhem Josefem Korčákem. /Potlesk./

Srdečně mezi námi vítám místopředsedu Slovenské národní rady soudruha Jozefa Poláka.

Vítám představitele dalších ústředních státních orgánů a hosty, kteří se zúčastní našeho jednání, především představitele národních výborů, kteří nám významně pomohli při přípravě našeho jednání. Chtěl bych jim současně za pomoc, kterou pro nás byly konzultace na jejich národních výborech, srdečně poděkovat.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady svými usneseními z 15. února 1983 svolalo Českou národní radu k jarnímu zasedání od 1. března a stanovilo termín a návrh pořadu dnešní schůze. Návrh pořadu vám předkládám ke schválení.

Předsednictvo České národní rady doporučuje v dnešní schůzi projednat:

I. Zprávu vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení.

II. Společnou zprávu výborů České národní rady /tisk 53/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen /tisk 52/.

III. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce /tisk 54/.

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky /tisk 55/.

V. Zprávu předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 21. prosince 1982 do 21. března 1983 /tisk 56/.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh pořadu dnešní schůze. Máte k němu nějaké připomínky? Nikoli. Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno v této chvíli 185 poslanců České národní rady a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Můžeme přistoupit k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikoli.

Děkuji, tím je porad schůze schválen a můžeme přistoupit k jeho projednávání.

Prvním bodem pořadu je

I

Prosím předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka, aby přednesl zprávu.

Předseda vlády ČSR Josef Korčák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v červenci 1981 jsme schválili programové prohlášení české vlády, které se stalo základem našeho společného úsilí při zabezpečování úkolů XVI. sjezdu KSČ. Po roce a třičtvrtě předkládáme průběžnou zprávu o dosahovaných výsledcích, o tom, jak jsme se dokázali vyrovnávat se závažnými změnami vnějších i vnitřních podmínek a o závěrech, které jsme z toho vyvodili pro postup v dalším období.

V souladu s osvědčenou praxí v těsné součinnosti výkonných a zákonodárných orgánů ČSR jsme vás o plnění cílů programového prohlášení pravidelně informovali. V hodnoceném období jsme České národní radě předložili zprávy o plnění úkolů ve stavebnictví, v zemědělské a potravinářské výrobě, o uplatňování vědeckotechnického pokroku a o rozvoji národních výborů. Na společných poradách předsednictev České národní rady a vlády byl koordinován konkrétní postup při řešení nejzávažnějších úkolů. Výbory ČNR projednávaly za účasti ministrů problémy jednotlivých odvětví.

Při realizaci úkolů 7. pětiletky v letech 1981 - 1982 jsme vycházeli z hlavního cíle - zabezpečit dosaženou životní úroveň na základě zvyšování efektivnosti národního hospodářství. V tomto krátkém období prošla naše ekonomika změnami, jejichž dosah ještě nelze plně posoudit. V bilanci minulého období se zaměřujeme na klíčové úseky a základní tendence jejich rozvoje.

Soudružky a soudruzi, v souladu se základními zájmy občanů ČSR jsme věnovali hlavní pozornost otázkám ekonomiky. Na rozdíl od páté a šesté pětiletky jsme museli při vstupu do sedmé pětiletky překonávat mimořádně složité a obtížné podmínky. Ne na všech úsecích jsme se s nimi dokázali stejně dobře vyrovnat. Můžeme však odpovědně prohlásit: základní cíle v oblasti hospodářské a sociální politiky v podstatě naplňujeme.

Jaké hlavní úkoly jsme v uplynulých letech řešili a na co zaměříme rozhodující pozornost do budoucna?

V popředí práce vlády bylo vytváření předpokladů pro uspokojování základních potřeb obyvatelstva a zabezpečování jeho sociálních jistot. Zvláštní důraz jsme kladli na zásobování vnitřního trhu, zdokonalování úrovně bydlení a služeb. Péči o zlepšování materiálních podmínek jsme spojovali s formováním socialistického způsobu života a rozšiřováním možností všestranného rozvoje člověka.

Reálnost sociálně ekonomického programu jsme opírali o potřebnou tvorbu a úsporné využívání hmotných zdrojů. V zájmu toho jsme dbali o důsledné prosazování strategické linie intenzifikace národního hospodářství, založené na zvyšování jeho efektivnosti a o upevňování jeho vnitřní i vnější rovnováhy. O pozitivních výsledcích tohoto úsilí svědčí i vyrovnanost státního rozpočtu.

V zájmu vyváženého rozvoje ekonomiky jsme šli cestou podstatného snižování míry investování a zavádění pořádku do celé oblasti investiční politiky. Ne všechno jsme již zvládli, ale řada pozitivních příkladů svědčí o správnosti nastoupeného kursu. Zkušenosti naší největší investiční akce - výstavby celulózo-papírenského kombinátu Paskov - ukazují, že i tak složitou stavbu lze realizovat, když se sjednotí úsilí zainteresovaných resortů, když se podaří zabezpečit jednotný postup investora, projektantů, stavbařů a technologů. Ustavení Dočasné komise vlády ČSR pro zajištění výstavby celulózky Paskov přispívá k tomu, aby stavba mohla být v plánovaném termínu uvedena do zkušebního provozu. Zaměřujeme se na to, aby obdobný režim výstavby se uplatňoval i na dalších velkých stavbách.

V uplynulém období se na úspěšném rozvoji ekonomiky ČSR významnou měrou podílely podniky řízené ministerstvem průmyslu. Také v těchto odvětvích jsme se museli vyrovnávat s novými, dosud neznámými problémy - se snižováním investiční výstavby, s krácením dovozů surovin a s omezováním dodávek ropy a energie. Náročnost realizace úsporných opatření byla přitom násobena rychlým růstem úkolů pro potřeby exportu i vnitřního trhu.

Zvyšování průmyslové výroby - za léta 1981 - 1982 vzrostla oproti roku 1980 na území ČSR o 3,2 % - přispělo značným podílem k růstu národního důchodu a ke snižování zadluženosti ve volných měnách. Za úspěch považujeme, že dochází ke snižování materiálových a celkových nákladů a k růstu zisku.

Zároveň se zaměřujeme i na aktivní překonávání některých vnitřních nedostatků. Máme rezervy ještě ve zvyšování exportní schopnosti lehkého a dřevozpracujícího průmyslu. Čeká nás ještě nemálo úsilí ke snižování zásob, ke zvyšování podílu výrobků vysoké technické úrovně a rozšiřování výroby nedostatkových druhů zboží. Ministerstvo průmyslu bude muset spolu s příslušnými VHJ věnovat větší pozornost dalšímu snižování dovozní náročnosti - v surovinách i ve strojích a zařízeních.

Strukturu výroby a zaměstnanosti v tradičních oborech lehkého průmyslu nejsme schopni změnit během krátkého času. Věci lze řešit postupně, na základě reálných rozvojových koncepcí nosných oborů. Příkladem je vládou projednávané zajištění rozvoje exportních výrob v koncernu Jablonecká bižutérie do roku 1990.

V chemickém průmyslu - i při pomalejším tempu jeho růstu - půjde o vytváření podmínek pro vyšší chemizaci navazujících průmyslových odvětví. Při strukturálních přeměnách, zaměřených především na rozvoj kvalifikované chemie, se opíráme o využívání možností integračních procesů v rámci RVHP.

Omezené možnosti získávání surovin představují trvalou a vážnou, ale nikoliv nepřekonatelnou překážku ekonomického rozvoje, vyžadují promyšlené a zásadní řešení. Ještě v tomto pololetí posoudíme ve vládě komplexní program využití druhotných surovin - papíru, skla, textilu a výrobků z plastických hmot. Uvědomujeme si, jak velké rezervy v této oblasti ještě máme a chceme přijmout opatření k jejich rychlé a účinné mobilizaci.

O plnění úkolů zemědělské, potravinářské výroby v 7. pětiletce jsme hovořili na schůzi České národní rady v prosinci minulého roku. Zkušenosti z poslední doby znovu ukazují, že výsledky na tomto úseku ovlivňují celkovou ekonomickou situaci, že silně působí na vnitřní trh i na devizovou bilanci.

Vláda se pravidelně zabývala otázkami zabezpečení vysoké úrovně výživy lidu, zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin a zemědělských surovin. Při realizaci této strategické linie cílevědomě měníme strukturu zemědělství, aby rozvoj živočišné produkce odpovídal možnostem rostlinné výroby a nevedl k vysokým dovozům krmiv a obilí. I při těchto hlubokých zásazích do dosavadní praxe došlo na tomto úseku k celkově pozitivnímu vývoji. Proti průměru 6. pětiletky je hrubá zemědělská produkce prvních dvou let 7. pětiletky vyšší o 2,8 %, z toho rostlinná o 3,2 %. Loňská sklizeň obilovin byla, jak víte, třetí nejlepší v historii českého zemědělství.

Závažným úkolem ministerstva zemědělství a výživy je péče o lepší zhodnocování vlastních zdrojů a prostředků zemědělských podniků. Výsledky hospodaření předních zemědělských organizací dokazují, že i při snížených vstupech lze dosáhnout vyšších hektarových výnosů a lepší užitkovosti hospodářských zvířat.

Soustavnou pozornost věnujeme úrovni vnitřního trhu. Situací na tomto citlivém úseku jsme se v uplynulých dvou letech spolu s vámi zabývali jak ve výborech, tak i v předsednictvu České národní rady. Nebyly a nejsou to problémy jednoduché a krátkodobě řešitelné.

V základních druzích potravinářského zboží se nám daří poptávku v podstatě uspokojovat. Oprávněně může být kritizován sortiment a kvalita průmyslových výrobků, hlavně pak strojírenských. Ve spolupráci výroby s obchodem je však stále ještě mnoho rezerv a řada problémů.

Když zákazník nedostane požadované zboží, není vždy hlavní příčina v nedostatku surovin, kapacit, pracovních sil nebo v možnostech dovozu. Mnoho lze vyřešit odpovědnějším a iniciativnějším přístupem - od ministerstev až po jednotlivé výrobní podniky a obchodní organizace.

Nejednou jsme požadovali od generálních a podnikových ředitelů, aby se výroba pružněji přizpůsobovala požadavkům trhu v sortimentu a módnosti a nevyrábělo se zboží, které nemá zabezpečen odbyt. Bude nutno šířeji rozvíjet výměnu zboží se socialistickými státy, zvýšit nabídku zboží mimořádné kvality a více se opírat o konkrétní znalost požadavků našich spotřebitelů.

K odvětvím, která se nejvíce potýkala s těžkostmi při plnění plánu, patřilo naše stavebnictví. Jeho neuspokojivým vývojem se v loňském roce zabývalo předsednictvo ÚV naší strany, federální a česká vláda a přijaté závěry byly posouzeny i na schůzi České národní rady v polovině minulého roku. Přijatá opatření mají dlouhodobější platnost.

V loňském roce byly základní úkoly stavební výroby překročeny a to bychom chtěli ocenit. Přesto však přetrvávají problémy v plnění plánu bytové výstavby, zejména v její komplexnosti, na kterých se podílejí i nedostatky v územní a projektové přípravě a v zabezpečování technologických dodávek. Uložili jsme ministerstvu stavebnictví, aby zvýšenou péčí o technický rozvoj, o lepší organizaci práce a o potřebné strukturální změny vytvářelo podmínky pro zvyšování výkonnosti tohoto důležitého odvětví. V dalším období půjde především o lepší hospodaření s materiály, o odvážnější využívání nových stavebních hmot a progresívních konstrukčních prvků. Ve druhém čtvrtletí se bude vláda problematikou stavebnictví znovu zabývat.

Soudružky a soudruzi, smyslem veškeré naší práce je vytváření podmínek pro uspokojování rostoucích potřeb společnosti, pro materiálně, kulturně a duchovně bohatý život lidí. Starost o životní úroveň nevidíme jen jako sociální záležitost, ale spojujeme ji s úsilím o zvyšování efektivnosti výroby, o urychlování vědeckotechnického pokroku a o růst společenské produktivity práce. Také v posledních dvou letech přispívala naše sociální politika k upevňování dosažených jistot a vytvářela spolehlivé zázemí všem vrstvám obyvatelstva, rodinám s dětmi, starým občanům i invalidním občanům.

Důsledné uskutečňování jednoty hospodářské a sociální politiky vyžaduje rozhodné uplatňování socialistických zásad odměňování, aby jedině skutečné pracovní výsledky určovaly životní úroveň pracujících. S tím souvisí řešení takových otázek, jako jsou lepší hospodaření s pracovními silami a plnější uplatňování jejich kvalifikace, soulad mezi hmotnými a morálními stimuly a řada dalších. Život přísně trestá každé nepochopení nebo opomíjení těchto zákonitostí.

Intenzifikace ekonomiky vyžaduje všestrannou podporu těch, kteří chtějí a umějí dobře pracovat, nebojí se odpovědnosti a zdravého rizika, neuspokojí se s dosaženým a hledají cesty k uspokojování náročnějších požadavků. Do nekonečna nelze trpět odmlouvání nízké výkonnosti, lajdáctví, pohodlnosti a nedisciplinovanosti, falešně chápanými sociálními hledisky. Zavedení pořádku do odměňování je v zájmu celé společnosti, všech poctivých lidí. Takovýto přístup k úkolům hospodářské politiky potvrdil nedávno přijatý společný postup předsednictva vlády ČSR a České odborové rady při zabezpečování úkolů plánu na rok 1983.

Za první dva roky 7. pětiletky vzrostly úhrnné dávky sociálního zabezpečení o 4,6 mld Kčs, tj. o 9,6 %. Počítáme s tím, že úkol zvýšit v zařízeních sociální péče počet míst o 6000 bude splněn. Soustřeďujeme pozornosti na odstraňování příčin nepříznivého populačního vývoje.

Úroveň péče o sociální záležitosti nevyplývá jen z růstu poskytovaných finančních a materiálních prostředků; v mnohém závisí i na dobrovolné účasti občanů, na podpoře společenských organizací Národní fronty. Příkladným je postoj ČÚV ČSČK, z jehož podnětu byl schválen celospolečenský program "Úcta ke starším".

V období po XVI. sjezdu strany jsme při plnění našeho programového prohlášení zaznamenali pozitivní vývoj i ve zdravotnictví. Průměrný počet obyvatel na jednoho lékaře - patřící již dlouho k nejnižším na světě - se snížil z 309 v roce 1980 na 300 lidí. Rozšířil se počet územních zdravotních obvodů, došlo k posílení odborné zdravotní péče o ženy a děti.

Rozvíjíme celospolečensky závažné zdravotnické programy boje proti srdečním, cévním a onkologickým onemocněním. I v mezinárodním srovnání jsme dospěli k podstatnému omezení infekčních onemocnění, hlavně pak u dětí. Loni se nám podařilo zcela vymýtit spalničky, chorobu, na kterou ještě v 60. letech onemocnělo u nás ročně více než 60 000 dětí. Zaměřujeme se i na další zdokonalování závodní zdravotní péče a chceme vytvořit podmínky, aby na počátku 90. let se rozšířila ze 60 % na 80 % všech zaměstnanců.

V poslední době se částečně zlepšilo i zásobování nejpotřebnějšími léky a zdravotnickým materiálem, i když některé nedostatky dále trvají. Zásadní řešení spočívá v modernizaci farmaceutické výroby a v lepším zhodnocování domácích surovin.

Práce našich lékařů a zdravotnických zařízení je veřejností pečlivě sledována. Oprávněně jsou kritizovány slabiny v organizaci, špatné jednání s pacienty v některých zařízeních a porušování zásad zdravotnické etiky. Vystupovat proti těmto jevům považujeme za společnou povinnost všech, kterým leží na srdci dobré jméno našeho socialistického zdravotnictví.

O tom, jak úspěšně se vyrovnáváme s požadavky budoucnosti a budeme schopni je dále uvádět do života, se rozhoduje už dnes úrovní výchovy mladé generace. Rostoucím nárokům mohou dostát jen lidé dobře odborně, politicky a morálně připravení, kteří dokáží ovládnout moderní vědu a techniku a zapojit je do služeb pokroku.

Při výchově nového pokolení se opíráme o dlouhodobou programovou koncepci - o československou výchovně vzdělávací soustavu. Zkušenosti svědčí o tom, že její zabezpečování vstupuje do všeobecného povědomí, začíná měnit přístupy řídících orgánů, pedagogů, výchovných pracovníků i rodičů. Vytváříme obsahové, kádrové a materiální předpoklady pro zajištění desetileté povinné školní docházky, která vstoupí v platnost už v příštím roce. V posledních dvou letech vybudovaly národní výbory 677 škol se 3000 učebnami a mateřské školy navštěvuje více než 90 % dětí.

Jsme si vědomi těžkostí v přípravě mládeže pro dělnická povolání, kde ani v roce 1984 nebude ještě ideální stav. Bude chybět několik set učeben, tisíce pracovních míst a lůžek v domovech mládeže, budeme postrádat mistry i dobré vychovatele. I při určitých provizóriích nelze slevovat ze základních pedagogických, odborných a politickovýchovných záměrů.

V oblasti vysokoškolského studia dochází k postupnému naplňování zásad nového zákona o vysokých školách. Je možno zaznamenat určité výsledky ve zlepšování vědeckovýzkumné činnosti a kvalitnějším řízení fakult a jednotlivých kateder. V posledních dvou letech přibylo přes 10 000 lůžek v nových kolejích a na 4000 míst v menzách.

Vláda se několikrát zabývala otázkami plánování počtu, umísťování a využívání kvalifikace absolventů vysokých a středních škol. Je třeba říci, že se daří umísťovat téměř všechny absolventy, ale že v Západočeském, Severočeském i v některých dalších krajích trvá v některých odvětvích už po léta nedostatek odborníků. Společnost nemůže vždy přihlížet k osobním přáním každého jednotlivce. To ale neznamená, že by v plánování počtu přijímaných absolventů nebylo co zlepšovat, že by nebylo zapotřebí pružněji reagovat na měnící se společenské potřeby kvalifikovaných pracovníků.

V souladu s naším programovým prohlášením jsme se starali o další rozvoj pracovní a společenské aktivity mládeže. Na společném zasedání vlády a sekretariátu Českého ÚV SSM jsme dohodli postup při zabezpečování závěrů III. sjezdu SSM především při začleňování mladých lidí do vědeckotechnického rozvoje, řešení sociálně politických otázek a vytváření podmínek pro účelné využívání volného času. V zájmu zdravého, harmonického vývoje mladé generace usilujeme o další rozvoj tělesné výchovy a sportu. V řízení této celospolečenské záležitosti postupně prosazujeme jednotný koordinovaný přístup, založený na rostoucí úloze národních výborů. K řešení řady závažných problémů se připravuje k projednání ve vládě několik dokumentů, mezi nimi i "Program rozvoje tělesné výchovy a sportu do roku 1990".

Při budování rozvinuté socialistické společnosti má důležité místo kultura života a práce každého člověka. Uskutečňování cílů kulturní politiky proto spojujeme se soustavnou výchovou socialisticky myslících a jednajících lidí.

V rozvoji umělecké tvorby, v kulturně výchovné činnosti i v budování materiálně technické základny kultury jsme dosáhli nejednoho úspěchu, avšak ani na těchto úsecích zdaleka nemůžeme být zcela spokojeni. Potřebujeme ještě více angažovaných uměleckých děl, zvláště v oblasti dramatické tvorby a tvorby pro děti a mládež. Velký důraz je nutné klást na vysokou ideovou náročnost ve všech oblastech umělecké tvorby a kulturní činnosti.

Vytváříme podmínky pro uplatnění mladých talentů, ale také pro zvýšení úrovně umělecké kritiky a kulturní publicistiky. Bude zapotřebí cílevědoměji naplňovat vzájemné vztahy divadelní, filmové a televizní tvorby, lépe využívat možností masových sdělovacích prostředků pro šíření skutečně kulturních hodnot.

I pro kulturu platí, jak jsme již několikrát zdůrazňovali, nezbytnost efektivního využívání všech zdrojů. Podporujeme sdružování prostředků pro zřizování a provozování víceúčelových kulturních zařízení. Do popředí vystupuje i účinnější řízení z centra, spojené s posílením úlohy národních výborů.

Jsme si vědomi toho, že bychom dobrých výsledků v hospodářské, sociální a kulturní politice nedosáhli bez aktivní úlohy národních výborů v krajích, okresech i místech. Volební programy Národní fronty, které byly zpracovány jako otevřené dokumenty, se osvědčují a také nově zvolené orgány všech stupňů národních výborů potvrzují schopnost uvádět politiku komunistické strany každodenně do života.

Uplynulá dvě léta znamenají krok vpřed i v činnosti národních výborů. Bylo nutno překonat nejednu překážku, vyrovnat se s omezenějšími možnostmi výstavby v akci Z a hledat cesty k úspornějšímu hospodaření se surovinami, materiály i pohonnými hmotami. O aktivitě národních výborů, organizací Národní fronty, občanských výborů a občanů svědčí i to, že v letech 1981 - 1982 byla dobrovolnou prací vytvořena hodnota díla 11,2 miliardy Kčs, a to při vynaložení jen 5,1 miliardy Kčs nákladů.

Při uskutečňování záměrů programového prohlášení vlády docházelo k dalšímu zdokonalování práce národních výborů a prohlubování jejich orientace na uspokojování potřeb našeho obyvatelstva. Zásadní význam pro jejich práci mělo šesté zasedání ÚV KSČ, které zhodnotilo úlohu národních výborů, ocenilo klady, kriticky posoudilo nedostatky a vymezilo cesty jejich dalšího rozvoje.

Řada z přijatých závěrů se již dnes začíná uskutečňovat. Zákonem rozšířená působnost národních výborů ve střediskových obcích vytváří předpoklady pro jejich větší akceschopnost a pro lepší uspokojování potřeb obyvatelstva. V zájmu diferencovaného rozšíření pravomocí městských národních výborů byla provedena jejich kategorizace a zvýšena jejich úloha při uspokojování hospodářských, sociálních a kulturních potřeb městského obyvatelstva.