Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Františku Stefanovi, slovo má poslanec Bohuslav Olšan.

Poslanec ing. Bohuslav Olšan: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi, ústřední výbor KSČ na posledním 7. plénu znovu zdůraznil význam vědeckotechnického rozvoje jako důležitou součást výrobních sil, kterou je třeba uplatňovat při zabezpečování náročných úkolů současných, ale i budoucích.

V našem oborovém podniku věnujeme soustavnou pozornost uplatňování vědeckých poznatků. Přebíráme zkušenosti předních zemědělských závodů naší republiky, ale i ze zahraničí. Není snadné zavádět nové technologické postupy při rozsahu zemědělského podniku o výměře 81 481 hektarů zemědělské půdy, v prostoru zhruba 150 x 30 kilometrů.

Učinili jsme nezbytná kádrová i organizační opatření, aby touto činností se zabývali profesní pracovníci.

Na uskutečňování programu vědeckotechnického rozvoje, rekonstrukcí

modernizace podniku se podílejí pracovníci vývojového pracoviště našeho Mechanizačního závodu, závodu Agroslužeb, Agrolaboratoře a nejzkušenější pracovníci z ostatních útvarů podniku.

Úkoly vyplývající z programu vědeckotechnického rozvoje jsou promítnuty do výrobně finančního plánu oborového podniku a jednotlivých odštěpných závodů. Jsou předmětem pravidelné kontroly stranického a hospodářského řízení. Klademe také důraz na větší účast při tvorbě a realizaci programu odborových orgánů.

Součástí programu jsou i cíle vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí. Za poslední dva roky pracující našeho podniku podal 390 zlepšovacích návrhů o celkovém společenském přínosu šest miliónů 700 tisíc Kčs. V roce 1982 jsme vyhlásili 90 tematických úkolů a do konce třetího čtvrtletí jich bylo 55 vyřešeno.

Máme intenzívní spolupráci s výzkumnými ústavy a s Vysokou školou zemědělskou v Českých Budějovicích. Rozvíjíme spolupráci s biologickým centrem Československé akademie věd v Českých Budějovicích a rovněž spolupracujeme s průmyslovými závody, především s Agrostrojem Pelhřimov.

V rostlinné výrobě klademe důraz na snižování ztrát na produkci, zejména při skladování. Ke zmírnění ztrát při manipulaci a skladování chlévské mrvy realizujeme program kontejnerové přepravy, ukládání a aplikace chlévské mrvy. Pro snížení ztrát při skladování průmyslových hnojiv realizujeme program budování skladů pro hnojiva v kapalné formě.

Naším cílem je, do konce této pětiletky, 70 % aplikovaného dusíku skladovat v kapalné formě. Pro odstranění ztrát při skladování objemné píce realizujeme program výstavby velkokapacitních horizontálních sil vlastního typu. K tomu jsme vybudovali výrobnu betonové směsi a panelárnu. Ročně budeme dávat do provozu devět sil o průměrné kapacitě 2500 - 3500 kubíků. Že jde o velice náročný úkol svědčí skutečnost, že dosud více než 40 % siláží a senáží skladujeme v provizoriích a ztráty, které odstraníme, představují krmnou dávku na celé zimní období pro 3000 kusů dojnic.

Velmi náročný program je budování pastevních středisek pro odchov mladého dobytka. Za poslední 3 roky jsme jich vybudovali 26 a celý program předpokládáme ukončit v roce 1990 vybudováním 58 středisek pro 10 000 kusů jalovic.

V našem podniku vytváříme podmínky pro realizaci výstupu Státního výzkumného úkolu "mobilního dojení československé výroby". Tento systém používáme ve 3 stájích a další dvě uvedeme do provozu v roce 1983. Jsme rádi, že Agrostroj Pelhřimov a Státní zkušebna zrychlují provedení prototypových zkoušek, aby se do dvou let mohla vyrobit první ověřovací série, aby byl velký zájem zemědělských podniků naší republiky co nejrychleji uspokojen. Tento systém dojení, podle našich poznatků, v produktivitě práce dosahuje úrovně u nás běžně používaných dojíren, přitom má nesporně přednosti, pokud jde o vliv na zdravotní stav dojnic.

Na úseku výživy zvířat ověřujeme řízení spotřeby jadrných krmiv prostřednictvím mikroprocesorů.

Velkou rezervu spatřujeme v dosud neuspokojivých výsledcích při provozu velkokapacitních kravínů. Dosahované výsledky přes značnou pozornost jsou neuspokojivé a navíc nás mrzí, že v důsledku zdravotních problémů, zejména mléčné žlázy, ale i pohybového aparátu, dochází k předčasnému vyřazování a k celkovému zhoršení genofondu dojnic. Tyto problémy nemáme jenom v našem podniku, ale jsou ve značné obecné poloze. Bylo by dobře, kdyby touto záležitostí se rychle zabývala odpovědná místa.

Program vědeckotechnického rozvoje našeho podniku pamatuje i na řešení úspor v palivoenergetické bilanci. Využíváme především dřevní biomasy získané při rekultivačních pracích, a to tím, že jsme zkonstruovali vlastní štěpkovač k výrobě štěpků. Vyrábíme vlastními silami kotle podle patentu Klemsa. V současné době jich máme v provozu pět, využíváme je pro klimatizaci opravárenských hal. Pracujeme na úkolu, pomocí kotlů Klemsa, obnovit výrobu úsušků na horkovzdušných sušárnách BS-6 bez LTO.

Na základě usnesení krajské konference KSČ řešíme program kontejnerové přepravy chlévské mrvy. V současné době, na třech našich závodech vyvážíme chlévskou mrvu prostřednictvím kontejnerů z 58 středisek živočišné výroby, celkem ze 156 stájí. Je to 40 % stájí, kde se počítá tento kontejnerový systém uplatnit.

Z výsledků ročních zkušeností můžeme konstatovat, že tento systém se nám plně osvědčil. Celkové náklady jsou nižší o jednu třetinu, produktivita práce se zvýšila o 60 %. Je velkou předností, že naskladňování chlévské mrvy je řízeno prakticky jedním člověkem na celém závodě, že chlévská mrva přijde opravdu tam, kam z hlediska osevního postupu patří.

Využití kontejnerů zkoušíme i při jiných přepravách. Ověřili jsme využití kontejnerů při odvozu obilí od kombajnů, využíváme kontejnerů pro shromažďování druhotných surovin, zejména kovů, počítáme s využitím kontejnerů při vykládce průmyslových hnojiv z vagonů a rovněž kontejnerů budeme využívat při přepravě kapalných hnojiv a chemických prostředků.

To jsou, soudružky a soudruzi, některá opatření, která uplatňujeme při zabezpečování náročných úkolů současných, ale která musíme daleko více rozšiřovat, aby úkoly, které nás čekají, jsme zvládli tak, jak to stanovilo 4. plénum ÚV KSČ a pro rok 1983 7. zasedání ÚV strany. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Olšanovi. Slovo má poslanec ing. Jaromír Hájek.

Poslanec ing. Jaromír Hájek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté.

Ve svém vystoupení na jednání České národní rady v dubnu 1980 jsem položil v souvislosti s intenzifikací zemědělské výroby důraz na zvýšení úrovně plánování, jeho provázanosti a koncepčnosti včetně zjednodušení hospodářských stimulů. Dosažené výsledky zemědělské výroby potvrzují, že úprava ekonomických nástrojů a přijatá opatření ke zdokonalení plánovitého řízení zlepšila podmínky pro rentabilnější hospodaření podniků, zvýšila možnost využívání vlastních rezerv a snižování ztrát a kladně se projevila i ve vyšší účinnosti organizace a řízení zemědělské prvovýroby. Domnívám se, že další možnosti využívání rezerv v této oblasti spočívají v užším spojení dodavatelů s odběrateli a zpracovateli a ve zdokonalování a zvyšování účinnosti nadpodnikového řízení.

Ze zprávy vlády ČSR přednesené s. ministrem Tomanem vyplynulo, že naše zemědělství v tomto roce přes řadu obtíží, s výrazně nižšími vstupy do výroby, obnovilo dynamiku rozvoje a dosáhlo řady pozitivních výsledků.

S potěšením mohu konstatovat, že na tomto pozitivním vývoji se kladně podílí i zemědělská výroba náchodského okresu, kde je můj volební obvod. Zvýšená péče o půdu, přednost investičním vkladům pro rostlinnou výrobu se projevila v jejím přednostním růstu před živočišnou produkcí. V porovnání s předchozím rokem vzrostla rostlinná výroba o 15 % především zásluhou intenzifikace výroby cukrovky, pícnin a obilovin, kde bylo dosaženo výnosu přes 4 t z l/ha.

Užitkovost dojnic přesáhne v letošním roce 3570 l a dodávka mléka z jednoho ha u družstevních organizací více než 1400 l. Již z těchto několika uvedených čísel je zřejmé, že zemědělská výroba v podhorském náchodském okrese je na solidní úrovni. S úspěchem se daří postupně využívat všech možností a rezerv, které spočívají vedle faktů, které jsem uvedl, zejména ve vhodném využívání poznatků vědy a výzkumu, vysoké úrovni organizace práce, hospodárnosti a omezování ztrát, předávání zkušeností předních podniků a pracovních kolektivů a hlavně vysokou aktivitou a iniciativou lidí, pracujících v zemědělství. Zájem a snaha pracujících je další velikou rezervou, se kterou však není možné plýtvat a negativně ji ovlivňovat některými dlouhodobě neřešenými požadavky zemědělství.

Jsem si vědom toho, že na některé požadavky, zejména na dodávky náročnějších mechanizačních prostředků, není možno reagovat ze dne na den. Řada skutečností je však známa řadu let a přesto oprávněné potřeby zůstávají bez odezvy. Nesejdeme se snad s jedinou schůzí na vesnici, kde by zemědělci, a hlavně ženy pracující v živočišné výrobě, nekritizovali nedostatek vidlí, vhodné gumové obuvi a předepsaných ochranných pomůcek.

O nesouladu mezi potřebou a skutečností v mechanizačním vybavení již zde bylo hovořeno ve zprávách i v diskusi. Dostatečné vybavení zemědělských podniků technikou na obdělávání a zpracování půdy, secími stroji, obraceči a shrnovači píce, sklizňovými mechanismy na sklizen cukrovky, dopravní technikou a obnova traktorového parku je vysokou potencionální rezervou pro takové zvýšení zemědělské výroby, které se nám dnes ještě zdá nedosažitelné.

Optimální vybavení úplnou traktorovou řadou a závěsným nářadím by rovněž přispělo k dalšímu úspornému hospodaření s naftou. V zemědělství náchodského okresu se letos oproti předchozímu roku uspořilo 15,5 % nafty. Po pravdě je však třeba přiznat, že na tomto výsledku /který koresponduje i s výsledkem celorepublikovým/se významnou měrou podílel průběh počasí, který vytvořil téměř neopakovatelné podmínky pro jednotlivé etapy sklizňových prací. Další plánované snížení nafty ve výši 10 - 12 % je na hranicích reálnosti a v případě zhoršených povětrnostních podmínek může být realizováno pouze na úkor kvality práce na poli. Jsem toho názoru, že dalších úspor nafty může být do budoucna dosaženo nejen uplatněním sankčních opatření ve sféře spotřeby, ale zejména výrazným zvýšením tlaku a požadavků na výrobce veškeré zemědělské techniky, hlavně traktorů, samochodných strojů a závěsných nářadí.

Nejenom pohonné hmoty, ale veškerou výrobní a zpracovatelskou činnost musíme aktivněji podřizovat požadavkům hospodárnosti a úspornosti. Že se dá hospodařit efektivněji a zvyšovat výrobu potravin i s nižšími vstupy, jsme prokázali v letošním roce. Včerejší naše jednání k návrhu státního rozpočtu rovněž zdůraznilo a plně podpořilo uplatňování zásad přísné hospodárnosti a efektivnosti jako základní předpoklad finanční rovnováhy.

Úspornost, realita dané situace a skutečné možnosti by měly motivovat i formování nových, eventuálně úpravu stávajících ON a ČSN. V těchto pravidlech jsou často striktně zakotveny požadavky, které celý proces hospodárnosti přinejmenším ztěžují. Jako dobrý příklad možné úpravy může sloužit zmírnění normy o pracech na svazích. Do poloviny letošního roku platilo nařízení o tom, že na svahy se sklonem nad 3° /pro orientaci - v náchodském okrese je pozemků na těchto svazích 22 %/ může pracovat pouze mechanizace s příslušnou svahovou dostupností, která však prakticky neexistuje. Pozemky se tedy obdělávaly za neúměrného osobního rizika vedoucích pracovníků. Změnou normy, při dodržení náročných bezpečnostních opatření vyhlášených MZVž, lze nyní organizovat v souladu se zákonným předpisem obdělávání svahů mechanizací i s dostupností 1,5x nižší. Jsem přesvědčen o tom, že takovým přístupem by bylo možno dosáhnout velikých úspor zejména v oblasti předpisů o elektrických instalacích, revizích tlakových nádob a celém zemědělském stavebnictví.

Normy pro budování polních hnojišť, silážních žlabů, ale i běžných staveb podle nejenom mého názoru zakládají neúměrné požadavky nejen na celospolečenské prostředky, ale i na stavební materiály, jmenovitě cement. Posuďte se mnou - při stavbě konstrukce typového seníku na 8 tisíc m³ sena ukládá příslušná norma pod každou ze 34 patek 7 m³ betonový základ, celý seník tak stojí na podkladovém monstru, které je větší jak 600 m³ betonu.

Obdobných příkladů bych mohl uvést víc, účelnější však bude aktivní přístup všech zainteresovaných orgánů k obecnému řešení problematiky, zhospodárnění norem a právních předpisů, které jsem zde krátce nastínil.

Spolu s touto problematikou zemědělce nejenom náchodského okresu ještě tíží skupina některých vyhlášek a předpisů z oblasti daňového a finančního hospodaření. Týkají se oblasti spolupráce zemědělských organizací s národními výbory a poskytování služeb na vesnici tak, jak bylo vytyčeno na dubnovém zasedání ÚV KSČ a stalo se i jedním z bodů jednání minulého zasedání ČNR.

JZD a státní statky se svou činností a spoluprací významně podílejí hlavně na úloze NV při zabezpečování komplexního rozvoje území, v ekonomické a sociální oblasti, v uspokojování celé řady kulturních a vůbec životních potřeb všech občanů. Do popředí vystupuje spojení sil a prostředků při plnění akcí volebních programů NF, především investiční i neinvestiční části akce "Z". Skutečný rozsah stávající výpomoci při zabezpečování dopravy materiálů, zemních pracech, stavbách účelových zařízení, opravách místních komunikací a dalších objektů NV, lze jen těžko přesně vyčíslit. O odhady jde proto, že pomoc je většinou prováděna za režijní náklady nebo i zdarma a podle zásady mít o ni co nejjednodušší doklad nebo ještě lépe žádný. Tento postup je motivován skutečností, že akce mimo seznam akcí "Z" /a není jich málo/ jsou plně zdanitelné a jsou posuzovány kontrolními orgány NV vyšších stupňů jako únik daňové povinnosti z možného zisku. Tak např. při zapůjčení mechanismu za režijní cenu daňová kontrola nadřízeného NV při zjištění této skutečnosti dopočítá plnou fakturační hodnotu, vynásobí průměrným procentem rentability podniku a vyměří dodatkový odvod, který zaplatí zemědělský podnik vlastně za to, že nezištně poskytl pomoc. Domnívám se, že tuto praxi je nutno urychleně přehodnotit nejenom proto, aby bylo technickou pomoc možno spolehlivě vyčíslovat, ale hlavně proto, aby se mohla účelně a účinně rozšiřovat. Ještě lepší využívání místních zdrojů, technického vybavení zemědělství a iniciativy občanů je podmíněno vzájemnou úzkou spoluprací NV, zemědělských podniků, dalších institucí i společenských organizací. Družstvo nebo statek je mnohdy NV jediným partnerem na vesnici. Požadavek na zajišťování drobných služeb zemědělci vítají hlavně z pohledu legalizace celé řady řemeslnických prací, které ve svých provozech občanům poskytují. Předpokladem rozšiřování drobných služeb od zemědělských podniků je včasné vytvoření legislativních úprav a podmínek v cenové oblasti a v daňové sféře. Nelze setrvat u stávající praxe vysokého zdaňování drobných výrob, chceme-li tuto oblast úspěšně rozvíjet.

Soudružky a soudruzi, není možno v diskusním vystoupení vyčerpat cely rozsah možností zvyšování zemědělské produkce, intenzifikace zemědělské výroby i podíl zemědělských organizací na vytváření pracovního a životního prostředí. Jsem přesvědčen, že nastoupená cesta zemědělské politiky KSČ je správná a reálná a povede zemědělství ve spolupráci s ostatními resorty k dosažení plánovaných cílů. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jaromíru Hájkovi.

Soudružky a soudruzi, zjišťuji, že promluvili všichni poslanci, kteří se přihlásili do rozpravy, Přeje si někdo z poslanců ještě slovo? Soudruh poslanec Balaš.

Poslanec prof. MUDr. Vladimír Balaš, DrSc., člen korespondent ČSAV: Vážený soudruhu předsedo, vážené předsednictvo, soudružky a soudruzi, je to nezvyklý způsob vystoupení, já se velmi omlouvám, ale vyprovokovali mě k tomuto vystoupení předchozí řečníci, když někteří z nich naříkali, jak to v zemědělství vypadá, jaké mají problémy. Já jsem starší člověk, pamatuji si, když jsme začínali v roce 1945 a potom rok 1948, kdy se začínalo zemědělství rozvíjet, jak to tam tehdy vypadalo a jak to vypadá dnes. Dobře si pamatuji, kolik společnost do zemědělství investovala, nevím, jestli to někdo spočítal, ale byly to miliardy, které jsme vyčerpali z jiných zdrojů a dávali je zemědělství. Když to dáme dohromady, vidíme, že se nám tyto vložené prostředky vracejí. Nejenom že se nám vracely v těch těžkých letech 1968-1969, kdy si zemědělství jako jedno z mála odvětví zachovalo svou tvář, a kdy jsme to tedy hospodářsky vydrželi, Ale nedovedu pochopit, nezlobte se, to neplatí jenom pro zemědělství, že někdo naříká, že má 12 let starý stroj a že s ním nemůže pracovat. Naříká, že nemá to nebo ono, že nestačí tohle či tamto. Podívejte se, jak to v zemědělství chodí, jak tam pracují. Já to budu aplikovat na včerejší vystoupení našeho soudruha ministra zdravotnictví Prokopce, abyste pochopili, že to není tak jednoduché. My, když dostaneme nový stroj, tak se o něj musíme starat, musíme jej ošetřovat. Nejde přece nechat stroj na poli, aby tam rezivěl a pak po roce přijít a chtít, aby fungoval. My máme u nás na klinice, ve fakultní nemocnici přístroje a stroje, které měly být již před 20 lety vyřazeny, a to podle provozních podmínek. My jsme je nevyřadili, my je máme, ony běží, musí běžet dále a poběží i v budoucnu, protože jiné nemáme. Tento stát nemá a pravděpodobně nebude mít na nákup nových, pakliže to bude ve světě tak, jak to je dnes.

Prosím vás zemědělci, uvědomte si, že i vy musíte s tou technikou, kterou máte, dobře zacházet, dobře hospodařit. Já například operuji s nástroji, vy ke mně přijdete a budete u nás ležet, a já vás odoperuji s nástroji, se kterými před 50 lety operoval prof. Kukula. Tyto nástroje mně stále slouží, po každém operování se omyjí, promastí a jistě ještě hodně vydrží. Všechno hodně vydrží, pokud se s tím dobře zachází. Nezlobte se, že to říkám při této příležitosti, já jsem si toho nesporně vědom, já jsem moc rád, že to vyšlo dohromady, že včera vystoupil ministr zdravotnictví a řekl, jak na tom jsme, já jsem také vystoupil v Klubu poslanců. Víme všichni, že se nám daří dobře, můžeme budovat socialismus, pokud jsme zdrávi a pokud nám zdraví slouží. Zdravotnictví i jiné obory byly odsouvány jako nevýrobní, neproduktivní, včera jsme slyšeli konkrétní fakta, že i ona tzv. neproduktivní, nevýrobní odvětví, dovedou odvést tomuto státu velký kus práce, a to neříkám, co dovedou odvést v tom smyslu navrácení zdraví, navrácení člověka do rodiny, k šťastnému životu.

Prosím vás, posuzujte celou tuto rozpravu, která tady byla, nemluvím k včerejšku, mluvím o zemědělství, posuzujte ji tak, že všichni máme zájem, aby případné nedostatky byly odstraněny. Jezdím na chatu a tam vidím, co se děje. Běžte se podívat, tam jsou tisíce tun chlévské mrvy, kdybyste tam jeli s vozíčkem a chtěli si trochu odvézt, že si ji dáte na zahrádku, tak vás vykopnou, tam je to snad 15 let a nikdo to nevyužije. Slyšeli jsme zde hovořit akademika, který jasně řekl, že nám nestačí umělá hnojiva, že se to musí dát dohromady, a tak se to snažme udělat a snažme se také využívat hlavně té techniky, kterou máme, tím, že ji budeme také dobře ošetřovat. Já jsem na zdravotním a sociálním výboru hovořil o tom, že se nám běžně stává, že musíme během vyšetřování práci přerušit a dávat dohromady přístroj, který nám přestal fungovat. Víte, kolik dostává Středočeský kraj na nákup přístrojů v devizové oblasti? 1 500 000 Kčs a my bychom potřebovali jenom pro jedno pracoviště 20 miliónů, a to hned. Musíme ale vycházet z toho, co máme a podle toho pracovat. Vycházím i já na svém pracovišti z toho, co máme, nechci nikomu vnucovat svůj názor, ale trošičku mně roztrpčilo vystoupení některých diskutujících ze zemědělství. Vím, že se v zemědělství dělá hodně, i se do zemědělství hodně dává, zemědělci nám zase hodně vrací, my jim za to děkujeme, ale kdyby si trošičku více hleděli techniky, myslím, že nám budou vracet ještě více. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Balašovi. Myslím, že soudruzi tady nevystupovali za sebe jako zemědělci, že tady vystupovali jako poslanci České národní rady, a že tedy hovořili o tom, co vyplynulo z průzkumů, z besed, jednání, soudruzi tu nevystupovali tak, že by se snažili prosazovat své vlastní úzké zájmy, že jistě chápou i to, co tady zdůrazňoval soudruh dr. Balaš, stejně tak jako on.

Ještě někdo se hlásí do diskuse? Ne. Prosím členy vlády, soudruhy ministry, zda chtějí vystoupit. /Nikdo se nehlásí./

Můžeme tedy přejít k závěru a požádat společného zpravodaje a předsedu návrhové komise poslance Aloise Švrčka, aby zdůvodnil návrh usnesení k projednávané zprávě vlády České socialistické republiky.

Společný zpravodaj poslanec Alois Švrček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, rozprava k předneseným zprávám ukázala na významné místo zemědělskopotravinářského komplexu při zabezpečování výživy obyvatelstva, i potřeb národního hospodářství. Vzhledem k tomu, že nebylo rozporných názorů na základní otázky dalšího rozvoje zemědělské i potravinářské výroby a přednesené podněty i doporučení sledovaly zkvalitnění veškeré činnosti zemědělské a potravinářské výroby, považuji za možné přejít v závěrečném slově přímo k návrhu usnesení.

Domnívám se, že po obsažné diskusi není třeba návrh usnesení odůvodňovat. Zvolená návrhová komise dostala písemně k předloženému návrhu připomínky, jejichž zpracování doporučuje přijmout.

Na straně 1, v poslední řádce zařadit za "péče o zemědělskou půdu" další slova "a vodu". Na straně 2 doplnit první odstavec takto: v předposlední řádce se vypouští písmeno a/ a doplňuje se text tak, že poslední dva řádky mají toto znění: intenzifikace a efektivnosti výroby, zvyšování produktivity práce v zemědělství a potravinářském průmyslu a ochranu pracovního a životního prostředí.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji. Máte, soudružky a soudruzi, k návrhu usnesení, tak jak je doporučeno, včetně těch dvou drobných úprav nějaké připomínky? /Připomínky nebyly./ Nejsou.

Zjišťuji, že ve schůzi je nyní podle prezenční listiny přítomno 189 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení České národní rady ke zprávě vlády ČSR o plnění úkolů v zemědělské výrobě a potravinářském průmyslu v 7. pětiletce, předložený návrhovou komisí, s úpravami, jak je přednesl společný zpravodaj a předseda návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme projednali třetí bod pořadu schůze a můžeme přistoupit k projednání bodu dalšího, kterým je

IV

Vládní návrh odůvodní z pověření vlády České socialistické republiky ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Miroslav Toman, CSc., kterého prosím, aby se ujal slova.