/Přerušená schůze České národní rady zahájena v 9.00 hodin/

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

190 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Vítám mezi námi členy vlády České socialistické republiky v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ÚV KSČ soudruhem Josefem Korčákem.

Vítám naše hosty, zástupce vedoucího oddělení ÚV KSČ pro stranickou práci v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství soudruha Zdeňka Hoffmanna, členku předsednictva Federálního shromáždění a místopředsedkyni výboru pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu soudružku Kuželovou, členku výboru pro zemědělství a výživu Sněmovny národů Federálního shromáždění soudružku Železníkovou, člena předsednictva Slovenské národní rady a člena výboru SNR pro zemědělství a výživu hrdinu socialistické práce soudruha Jána Blcháče a předsedu Československé akademie zemědělské soudruha akademika Karla Kudrnu. Všechny je srdečně mezi námi vítám. /Potlesk./

Vítám mezi námi další představitele ústředních státních orgánů ČSR a další hosty, které jsme k našemu jednání přizvali.

Budeme projednávat třetí bod našeho pořadu, kterým je

III

Z pověření vlády České socialistické republiky přednese zprávu ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Miroslav Toman, CSc. Prosím, soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Miroslav Toman, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, z pověření vlády České socialistické republiky předkládám České národní radě zprávu o plnění úkolů zemědělské a potravinářské výroby v 7. pětiletce. Mnohotvárnost a složitost tohoto významného úseku národního hospodářství neumožňuje, abychom se zabývali všemi podrobnostmi; proto se soustředím na hlavní problémy zajištění výživy lidu v příštích letech.

Hodnotíme-li současné výsledky zemědělsko-potravinářského komplexu, musíme si připomenout, že jejich základy byly položeny IX. sjezdem KSČ, a politická praxe potvrdila moudrost jeho závěrů. Při výstavbě socialismu nešlo jen o změnu hmotných podmínek života a práce rolníka. Šlo i o změnu myšlení, soukromovlastnické psychiky, o vytvoření podmínek k odstranění protikladů mezi městem a vesnicí.

Generální linie strany zvítězila proto, že jsme se opírali o sovětské zkušenosti nabyté při uskutečňování Leninova družstevního plánu a že se za ni postavila plnou vahou dělnická třída a pokroková inteligence. V tomto historickém zápase se vytvořil kvalitativně nový, třídní svazek dělníků a rolníků. Svazek založený na totožnosti základních zájmů, který se stal pilířem naší cesty k socialismu. Celá strana, naše Národní fronta vzaly záležitost přestavby zemědělství za vlastní a věnovaly jí své nejlepší schopnosti a síly. Vznikla nová třída, třída družstevních rolníků, která pevně stojí na pozicích socialismu.

Nelze ani opomenout významný politický úspěch změn vytyčených IX. sjezdem v sociální a kulturní úrovni naší vesnice. Dnes můžeme oprávněně hovořit o vyrovnání rozdílů mezi městem a vesnicí. Úroveň bydlení i vybavenost domácností odpovídá modernímu standardu. Pracovní podmínky se postupně přibližují průmyslovému charakteru. Především zásluhou obětavé práce našich národních výborů je životní prostředí vesnic stále krásnější. Byly vyrovnány podmínky sociálního zabezpečení družstevníků s ostatními kategoriemi pracujících. Široce se rozvinuly socialistické výrobní vztahy. Na místo roztříštěné a zaostalé malovýroby s 1 mil. drobných zemědělských hospodářství představuje dnes velkovýrobní základnu zemědělství ČSR 1068 JZD o průměrné velikosti téměř 2500 ha zemědělské půdy a 93 státních statků s průměrnou velikostí téměř 11 tis. ha zemědělské půdy. S rozvojem výrobních sil se konstituovala sféra podniků biologických a technických služeb. Postup koncentrace a specializace vedl k vytvoření 255 společných zemědělských podniků. Zemědělství dnes disponuje základními prostředky v hodnotě více než 160 mld korun, tj. téměř 1/10 z národního hospodářství ČSR.

Rozvoj materiálně technické základny umožnil zvýšení produktivity práce v zemědělství více než 3,6x, což vytvořilo prostor pro uvolnění 690 tis. pracovníků pro ostatní odvětví národního hospodářství. Proti roku 1949 je v ČSR letošní hrubá zemědělská produkce 1,7x vyšší a tržní zemědělská produkce vzrostla trojnásobně. Průměrný roční přírůstek zemědělské výroby dosahuje více než 2 %. V sousedním Rakousku je zhruba poloviční, v Dánsku čtvrtinový, ve Francii jen 1,3 % a v NSR 1,6 %.

Ve spotřebě potravin zaujímáme srovnatelné postavení s hospodářsky vyspělými zeměmi. Spotřeba na jednoho obyvatele dosáhne v letošním roce v ČSR u cukru 41 kg a mouky 112 kg, což je o 1/4 více než doporučují naši zdravotníci, zatímco spotřeba ovoce a zeleniny dosahuje jen 2/3 toho, co by vyžadovala racionální výživa. Spotřeba masa dosáhne téměř 86 kg, mléka a mléčných výrobků 242 kg a vajec 327 kusů. Z toho lze vyvodit závěr, že biologická potřeba základních elementů výživy je plně kryta, energetická spotřeba toto optimum převyšuje o 1/10.

Této vysoké spotřeby potravin dosahujeme při vysokém stupni soběstačnosti. V posledních letech se míra soběstačnosti zemědělské výroby u nás pohybuje na 92 - 94 %. Plné soběstačnosti jsme dosáhli ve výrobě masa v roce 1979 a másla v roce 1974. Část produkce drůbeže a vajec vyvážíme. Tradičními exportními výrobky i nadále zůstávají cukr, slad, chmel a pivo.

Soudružky a soudruzi, z dosažených výsledků vycházel XV. sjezd KSČ při vytyčení linie postupného dosažení soběstačnosti ve výrobě potravin mírného pásma, kterou dále rozvinul XVI. sjezd strany. Vedle intenzívního rozvoje výroby je k dosažení tohoto cíle nutné zvýšit efektivnost zhodnocení surovin i racionálnost spotřeby potravin. S tím bezprostředně souvisí i nutnost zlepšovat obchodně platební bilanci, zejména ve vztahu k nesocialistickým zemím.

Vyřešení potravinového problému má v současných podmínkách zvlášť velký ekonomický, politický a sociální význam. Potraviny se staly v plném slova smyslu strategickou zbraní, které využívá imperialismus k hospodářskému a politickému nátlaku. Socialistický stát stojí pevně na vlastních nohou jen v tom případě, když zajistí dostatečnou výrobu potravin. To je a zůstane základní otázkou hospodářské politiky naší strany.

4. zasedání ÚV KSČ konkretizovalo cesty, formy a metody uskutečňování závěrů sjezdu v nových změněných podmínkách. Plénem schválená zdokonalená soustava plánovitého řízení odvětví zemědělství klade důraz na uplatnění ekonomických principů řízení. Posílení samostatnosti a zodpovědnosti zemědělských podniků za rozvoj výroby současně vytváří prostor pro uplatnění aktivity pracovních kolektivů ve využívání rezerv ve výrobě i ekonomice.

Zasedání ÚV strany zdůraznilo, že výroba potravin se stala záležitostí celé společnosti. S rostoucím zprůmyslňováním zemědělské výroby roste i podíl dodavatelských odvětví na zajišťování výživy lidu. Již v současném období se tato odvětví podílejí na materiálové spotřebě zemědělství zhruba 2/3. A z toho plyne, že formování zemědělsko-průmyslového komplexu chápeme sice jako dlouhodobý úkol, ale s jeho plněním nelze otálet.

Soudružky a soudruzi poslanci, programové prohlášení vlády ČSR v souladu s direktivami XVI. sjezdu KSČ jednoznačně orientovalo úsilí na zkvalitnění výživy národa při posilování soběstačnosti ve výrobě potravin.

Cíle a úkoly zemědělství a potravinářského průmyslu České socialistické republiky lze vyjádřit těmito souhrnnými ukazateli: 7. pětiletý plán předpokládá v ročním průměru nárůst hrubé zemědělské produkce o 4,2 %, z toho rostlinné téměř o 10 %. Výroba potravinářského průmyslu má vzrůst téměř o 9 %. To vše ve srovnání se skutečností dosaženou v 6. pětiletce.

Tento náročný program plníme ve změněných vnějších podmínkách. Stagnace světového hospodářství, snížení investiční aktivity, růst cen surovin a energetických zdrojů a řada dalších krizových jevů západních ekonomik ztěžují uplatnění našich výrobků, zejména strojírenských, na zahraničních trzích. K tomu přistupuje i zesílení diskriminační hospodářské politiky celé řady kapitalistických států vůči socialistickým zemím. Často jsou hospodářské styky spojeny s politickým vydíráním, se snahou všemi prostředky oslabit ekonomiky zemí socialistického tábora.

Efektivnost národního hospodářství, vedle problémů ve vnějších vztazích, ovlivňují i nedostatky na některých úsecích vlastní výroby, technického rozvoje a vnitřního trhu.

Před necelým měsícem se podrobně těmito otázkami zabývalo 7. zasedání ÚV KSČ. V duchu jeho závěrů považuje vláda ČSR za nezbytné zrychlit v celém národním hospodářství i v zemědělsko-potravinářském komplexu přechod k intenzívnímu typu rozvoje a urychlit všemi prostředky přizpůsobení ekonomiky změněným podmínkám.

To konkrétně znamená, abychom zrychlili využití vnitrních rezerv a zdrojů, výrazněji pokročili ve snižování materiálové, surovinové a energetické náročnosti výroby, rychleji odstraňovali nedostatky. Z těchto pohledů musíme přistoupit i k plnění úkolů vytyčených v zemědělsko-potravinářském komplexu při vstupu do 7. pětiletky.

Jaké to byly úkoly? Šlo zejména o lepší využívání půdního fondu a o spolehlivé zajištění přednostního růstu rostlinné výroby před produkcí živočišnou. K tomu přistupuje i uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje, které je nedílnou součástí intenzifikace zemědělské výroby. Tyto úkoly - a to je podstatné - musíme však plnit při celkově nižších vstupech, zejména pohonných hmot a při minimalizaci ztrát ve výrobě, zpracování a uchování produkce. Důraz byl položen také na zvýšení úrovně zhodnocení surovin a zlepšení jakosti potravin.

Důležitým úkolem je i zvýšení technického a kapacitního vybavení zemědělských a potravinářských podniků a postupné vyrovnání rozdílných výsledků organizací hospodařících ve srovnatelných podmínkách. Stručně řečeno, jde o efektivnost výroby zemědělství a potravinářského průmyslu a o zvýšení výkonnosti těchto odvětví národního hospodářství.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych zhodnotil dosavadní plnění těchto závěrů a současně se pokusil o hlubší pohled na některé problémy, jak vláda ČSR zabezpečuje realizaci svého programového prohlášení na tomto úseku a v čem spatřuje základ dalšího postupu. Protože číselné údaje máte k dispozici ve faktografické publikaci, nepovažuji za nutné je dále rozvádět.

Vláda ve své činnosti věnuje mimořádnou pozornost především prosazování ochrany zemědělské půdy. Bylo a je třeba řešit řadu aktuálních otázek na tomto úseku, vždyť za období od roku 1948 ubylo v České socialistické republice 358 tis. ha zemědělské půdy, tedy polovina jednoho kraje. Tyto údaje jsou více než varující.

Přestože byl tak často zdůrazňován celospolečenský význam ochrany zemědělské půdy, musely orgány ochrany zemědělského půdního fondu v minulých letech čelit prosazování celé řady místních, skupinových a podnikových zájmů. Existují však i značné rezervy ve využití půdy v zemědělských podnicích, zejména v rychlejších rekultivacích dočasně neobdělávaných pozemků, v odstraňování živelně vzniklých polních cest, manipulačních ploch apod.

Hospodaření se zemědělským půdním fondem podrobně projednala Česká národní rada v roce 1980. Vláda ČSR na základě závěrů zákonodárného sboru přijala v roce 1981 zásady ke zpřísnění podmínek a zvýšení úrovně ochrany a využívání zemědělské půdy. Na jejich dodržování vláda důsledně trvá. Výsledkem musí být omezení úbytků v příštím období na minimum.

Prvé pozitivní kroky v ochraně zemědělské půdy jsme učinili na základě těchto opatření již v minulém roce. Celkem ubylo v ČSR 7,4 tis. ha zemědělské půdy, tj. 42 % průměru 6. pětiletky. V letošním roce schválila vláda ČSR odnětí pouze 344 ha zvláště chráněné půdy. I přesto je třeba ještě mnoho úsilí, aby si orgány a organizace a celá široká veřejnost uvědomily, že zemědělská půda je nezastupitelnou součástí našeho národního bohatství, která musí být za každou cenu zachována i pro budoucnost.

Za úkol prvořadé důležitosti pokládá vláda další zúrodňování zemědělských půd. Nejde při tom jen o budování nákladných odvodňovacích a zavlažovacích zařízení, ale také o jejich racionální využití a údržbu, kde existují v současné době značné rezervy. Za prvé dva roky je pětiletý úkol v uvádění závlah do provozu splněn ze 49 % a odvodnění ze 44 %.

Jedním ze základních problémů úrodnosti půdy je vysoký podíl půd s kyselou reakcí. Odstranění tohoto stavu vyžaduje, aby dodavatelská odvětví vytvořila podmínky pro maximální zvýšení dodávek vápenatých hmot. K tomu je předložen k jednání vlády společný podklad České plánovací komise a ministerstev stavebnictví a zemědělství a výživy, řešící dodávky vápenatých hmot z resortu stavebnictví a využití menších lokalit těchto materiálů zemědělskými podniky.

Rovněž nedostatek organických látek v půdě má nepříznivý vliv na její úrodnost. Naše zemědělství musí proto prohloubit využívání a hospodaření se statkovými hnojivy, včetně rozvoje průmyslové výroby organických hnojiv. Počítáme s tím, že k řešení tohoto problému přispěje i navržená změna zákona ČNR o státním fondu pro zúrodnění půdy, kterou budeme dnes projednávat, umožňující účast fondu mimo jiné i na výstavbě polních hnojišť a dalších zařízení.

Za rozhodující pro zajištění úkolů pětiletky považuje česká vláda rozvoj rostlinné výroby, její přednostní růst před rozvojem živočišné produkce. V prvých letech 7. pětiletky, zejména v roce 1981, však nedosáhla dynamika rostlinné výroby potřebného tempa. Hlavní příčiny jsou, vedle nepříznivých klimatických podmínek a již zmíněných problémů půdní úrodnosti, v nestejné úrovni agrotechniky a pěstitelské péče, v nižší úrovni uplatnění poznatků vědy a výzkumu v praxi. Tyto nedostatky jsou dále prohlubovány nízkou osobní a kolektivní zainteresovaností, ale i zodpovědností za plnění plánovaných úkolů.

Nejnaléhavějším úkolem pětiletého plánu na úseku rostlinné výroby je zvýšení výroby obilovin. V prvých dvou letech bylo dosaženo sklizně pouze na úrovni průměru minulé pětiletky, a to i přesto, že letošní sklizeň byla třetí nejvyšší v historii českého zemědělství. Schodky ve výrobě obilovin byly uhraženy zvýšenými dovozy obilovin z celospolečenských zdrojů i opatřeními uvnitř zemědělsko-potravinářského komplexu. Opakování této situace v příštím období by mělo vážné dopady na celou naši ekonomiku.

Ministerstvo zemědělství a výživy, zemědělské správy a všechny zemědělské organizace musí proto analyzovat výsledky produkce obilovin a učinit konkrétní, diferencovaná opatření pro splnění úkolů v roce 1983 a dalších letech 7. pětiletky. Prvým úspěšným krokem v tomto směru je letošní zvýšený osev ozimů, zejména ozimé pšenice o téměř 100 tisíc hektarů proti loňsku. Zvýšená pozornost musí být věnována rovněž osevu jařin tak, aby sklizňové plochy odpovídaly plochám bilancovaným.

Na základě zkušeností letošního roku se ukazuje nemalou rezervou rozšíření výroby kukuřice na zrno a raných hybridů kukuřice pro dělenou sklizeň. K uplatnění této metody, která zajišťuje využití téměř celé vyprodukované biomasy, jsou prováděná opatření již nyní. Jde především o materiálně technické zajištění, tj. dodávky osiv raných hybridů, secích strojů i sklizňových adaptérů.

S náročnými úkoly počítá pětiletka i v produkci ostatních plodin - cukrovky, brambor, olejnin, zeleniny, ovoce a objemných krmiv. Výsledky v jejich výrobě a nákupu do státních fondů v posledních dvou letech sice převýší průměrnou úroveň 6. pětiletky, plán však bezezbytku splněn nebude. Letošní rok ukazuje, že při pozornosti a náročných opatřeních jsou reálné možnosti zajištění plánované produkce cukrovky, která byla nejen splněna, ale i překročena při cukernatosti 15,6 %. Přitom například JZD Petřvald vyrobilo na 1 ha 5,8 tun čistého cukru, JZD Újezd u Uničova 5,6 tun a celý okres Olomouc dosáhl výnosu 5,1 tun čistého cukru na hektar.

Plánem je založeno řešení nedostatku tukových surovin z domácích zdrojů. Již pro sklizen roku 1983 byly ozimou řepkou osety plochy o téměř jednu pětinu vyšší než letošní sklizňové plochy. V tomto rozsahu bude zajišťován osev olejnin i v příštích letech.

Oprávněná kritika na kvalitu brambor ukazuje, že přetrvávají problémy jak v jejich jakosti pro přímý konzum, tak i pro průmyslové zpracování. Urychlené nápravě tohoto nežádoucího stavu věnuje ministerstvo zemědělství a výživy pozornost. Jde však o úkol složitý a náročný, vyžadující určitý čas k řešení.

S výrobou obilovin má úzkou spojitost výroba objemných krmiv. Jejich produkce dosáhla v prvých dvou letech 7. pětiletky téměř plánovaných cílů. Nesporným kladem je zejména vysoká jakost objemných krmiv z letošní sklizně. Nyní jde o to, aby kvalitních krmiv bylo plně využito v živočišné výrobě. V příštích letech bude věnována zvýšená pozornost rozšiřování ploch víceletých pícnin na úkor jednoletých. Základem je zabezpečení výrazného pokroku ve výrobě vlastních osiv jetele a vojtěšky. K tomu již příznivě přispěla opatření ministerstva zemědělství a výživy k dosažení soběstačnosti každého kraje ve výrobě osiva červeného jetele a specializace Jihomoravského kraje na výrobu osiva vojtěšky.

Velmi závažný úkol stojí před zemědělsko-potravinářským komplexem ve výrobě a tržní produkci zeleniny. V letošním roce bylo nakoupeno o 14 % zeleniny a o 46 % ovoce více než činil průměr 6. pětiletky. Energetická situace neumožňuje další prohloubení oblastní specializace a z ní vyplývající energeticky náročné mezi oblastní přesuny zeleniny. Naopak, musí jít o postupné dosažení soběstačnosti jednotlivých krajů a okresů u těch druhů, pro jejichž výrobu jsou podmínky i v netradičních zelinářských oblastech, jako např. kořenová zelenina, většina košťálovin a cibulovin apod. Uložil jsem zemědělským správám, aby v nejbližších dnech předložily radám krajských a okresních národních výborů strany návrhy opatření k zajištění tohoto náročného úkolu.

Soudružky a soudruzi poslanci,

v chovu skotu se jen postupně daří uskutečňovat záměry k jeho rychlejšímu rozvoji. Hlavní příčinou v minulosti nebyl jen nedostatek objemných krmiv, ale především růst stavů skotu, který nenavazoval na zdroje krmiv. Problémy a nedostatky jsou především ve struktuře a kvalitě krmných dávek a v úrovni chovatelské péče. Výsledkem je extenzivní rozvoj výroby, který ještě umocňuje problémy v bilanci jadrných krmiv.

Vláda zajišťuje, aby na základě rozboru dosavadního vývoje v krátké době upřesnilo ministerstvo zemědělství a výživy další postup v uskutečňování rozvoje chovu skotu se zdůrazněním jeho intenzifikace, jako základní cesty. Orgány řízení zemědělství a zemědělské podniky pak musí tato opatření aktivně uvádět do života.

Přitom budou dále rozvíjeny kladné prvky současného vývoje zejména v reprodukci stáda skotu a snižování úhynů. V roce 1983 musí být v potřebném rozsahu zajištěna výživa mláďat dodávkami mléčných krmných směsí. Více pozornosti bude věnováno struktuře stáda skotu, užitkovosti, zvýšení porážkové hmotnosti a racionální selekci mladých zvířat a dojnic.

Na organizaci velmi náročným a složitým úkolem minulého období bylo přizpůsobení živočišné výroby dostupným zdrojům krmiv. Regulace stavů hospodářských zvírat, zejména prasat, ke které jsme přistoupili před rokem, přinesla i poměrně značný výpadek výroby sádla, který nesporně chybí v tukové bilanci. Tato situace ve výrobě živočišných tuků vyžaduje, vedle zvýšení porážkové hmotnosti prasat, plně využít genetického fondu domácích plemen, především přeštického prasete.

V tomto směru bylo státním plemenářským podnikům a oborovému podniku Velkovýkrmny uloženo provést potřebná opatření.

Pro současné období chtějí ministerstva zemědělství a obchodu řešit posílení zdrojů sádla výměnnou akcí za jatečná zvířata. Pozitivním rysem letošního roku je snížení spotřeby jadrných krmiv na jednotku produkce, i když tam, kde toto snížení přesáhlo reálné rezervy, bylo doprovázeno poklesem užitkovosti prakticky všech druhů kategorií hospodářských zvířat. Takový vývoj výroby zpětně vyvolává růst početních stavů zvírat a tím i neproduktivní spotřebu krmiv. Tento uzavřený kruh musíme rázně rozetnout. Chce to však i určitý díl statečnosti a současně zodpovědnosti vedoucích pracovníků zemědělských podniků a celé řídící osy.

Hospodárné využívání všech zdrojů krmiv zůstává i nadále jedním z nejdůležitějších úkolů. Se zrnem je nutné hospodařit tak, aby s ním do nové sklizně vystačilo nejen zemědělství jako celek, ale i každý kraj, okres i zemědělský podnik. Při racionálních dávkách jadrných krmiv nesmí docházet, jak už jsem o tom hovořil, k poklesu intenzity výroby. K tomu přijalo ministerstvo zemědělství a výživy konkrétní opatření jako součást závazného režimu s krmivy. Jeho součástí je měsíční kontrola a hodnocení od zemědělského podniku až po ministerstvo.